Přírodní barviva

Komentáře

Transkript

Přírodní barviva
Barviva
TUL, Textilní chemie
Jakub Wiener
T
K
Fyzikální podstata světla
C
Světlo je vytvářeno proudem fotonů (resp. zářením) o různé
energii E [J.mol-1]. Vztah mezi energií a frekvencí světla vyjadřuje
PLANCKova rovnice:
[6,6.10-34
h…. Planckova konstanta
J.s];
ν…. frekvence světla [s-1];
c…. rychlost světla [ve vakuu: 3.108 m.s-1];
λ…. vlnová délka [m]
E = h.ν =
Viditelné světlo
h.c
λ
T
K
BAREVNOST LÁTEK
C
Jestliže na předmět dopadne bílé světlo, mohou nastat tři
případy:
• všechno světelné záření se absorbuje – předmět je ?
• všechno světelné záření se reflektuje (odráží) – předmět je ?
• část světelného záření se absorbuje a část reflektuje –
předmět je barevný.
T
K
Psycho-senzorické vnímání světla
C
vlnová délka
[nm]
pod 380
380 – 435
435 – 480
480 – 490
490 – 500
500 – 560
560 – 580
580 – 595
595 – 605
605 – 730
730 – 780
nad 760
Absorbované záření
energie fotonů
[J.mol-1]
více než 300 000
pod 158 000
spektrální barva
UV – záření
fialová
modrá
zelenomodrá
modrozelená
zelená
zelenožlutá
žlutá
oranžová
červená
purpurová
IR – záření
doplňková
( pozorovaná,
komplementární) barva
není vnímána
zelenožlutá
žlutá
oranžová
červená
purpurová
fialová
modrá
zelenomodrá
modrozelená
zelená
není vnímána
T
K
MÍŠENÍ BARVIV
C
Desítkový systém
ŽČM
žlutá ~ 1000
červená ~ 0100
modrá ~ 0010
T
K
C
REMISNÍ KŘIVKY
Závislost remise na vlnové délce.
Měření – remisní spektrofotometr
T
K
Definice barviva a pigmentu
C
Barviva jsou typická těmito vlastnostmi: silně absorbují ve
viditelné oblasti světla, vykazují afinitu k textilnímu nebo jinému
substrátu, dosažená vybarvení vykazují aspoň minimální stálosti (v
praní, otěru a rovněž dobrou světlostálost). Barviva se při barvení
substrátu aplikují z kapalného prostředí, ve kterém jsou zcela nebo
částečně rozpustná.
Pigmenty (přesněji: barevné pigmenty) tvoří samostatnou skupinu
pro svou charakteristickou vlastnost - jsou nerozpustné jak ve vodě,
tak i ve většině organických rozpouštědel. Jedná se o barevné
sloučeniny s vysokým absorpčním koeficientem a obvykle s
vysokou stálostí na světle, které však nemají žádné solubilizační
skupiny. Vlivem své nerozpustnosti principielně nemohou mít
afinitu k textilním vláknům.
T
K
POŽADAVKY NA BARVIVA
C
• intenzivně barevné sloučeniny
• barvivo se musí pevně vázat na obarvovaný substrát
• stálosti technologické i spotřebitelské
• ekonomická aplikace
• hygienická nezávadnost
• ...
T
K
Přírodní barviva
C
Pro absorpci fotonů viditelného světla připadají energeticky
v úvahu elektrony ve dvojných – konjugovaných vazbách.
V přírodě existuje mnoho barevných látek, jejichž barevnost je
dána přítomností konjugovaných dvojných vazeb v rovně
probíhajících uhlovodíkových řetězcích (karoteny ij).
U těchto látek se však nepodařilo zajistit ani efektivní aplikaci
v textilním barvířství, ani dostatečné upevnění na vlákna (afinitu
k vláknům nebo realizovatelný způsob ustálení).
T
K
Přírodní barviva
C
• β-karoten
•
(C.I.75130) (žlutooranžová)
mrkev obecná (karotka) Daucus carota – kořen
Mrkvový extrakt
Základní látkou je karoten. Jedná se o v tucích rozpustné,
bezdusíkaté, žluté až fialové barvivo, které je charakterizováno
souvislou řadou dehydrogenovaných isoprenových zbytků a tím i
nahromaděním konjugovaných dvojných vazeb. Podle původu je
karoten střídavá směs ze čtyř strukturních izomerů karotenu.
T
K
Přírodní barviva
C
Cestu vývoje syntetických barviv ukázala dříve běžně využívaná
O
OH
přírodní barviva: Indigo, Alizarin
Jde o aromatické
struktury. V obou
směrech byla
syntetizována řada
imitujících syntetických
barviv a velmi četné
deriváty, jejichž
efektivnost výroby i
aplikace již na zač. 20.
století zcela vytlačila
původní přírodní
produkty.
OH
O
alizarin – mořidlové barvivo (z mořeny
barvířské Rubia tinctorium), které se
solemi kovů (hliníku, železa ij.) poskytovalo
barevné laky červené až hnědé).
T
K
Přírodní barviva
C
indigo
O
INDIGO – modré barvivo z
indigové rostliny
N
N
O
Výtěžek malý – ze 100 kg rostlin
se získají 2 kg indiga.
Dnes se indigo získává
synteticky (první výroba BASF
r.1890).
indigo - velmi stálá
přírodní tmavá modř
z keře rodu Indigofera
tinctoria
Použití – pro barvení denimu a
pracovních obleků
T
K
Historie
přírodních
barviv
C
Schránky plžů, vlevo
„Purpura
haemastoma“,
uprostřed „Murex
brandaris“, vpravo
„Murex trunculus“
(Muller)
Antický purpur =
bromderivát indiga
1g = 3000 Kč
PURPUR – barvivo z mořských plžů, dibromindigo, K přípravě 1 g
purpurového barviva se spotřebovalo 10 000 mořských plžů.
Tekutinu, z níž se purpur získával, produkuje žláza v těle plže. Tato
tekutina je bezbarvá až mléčná. Ponechaná na slunci se mění
postupně na žlutou, dále zelenou, modrou a nakonec purpurovou.
T
K
Přírodní barviva
C
lawson (henna)
(C.I.75470)
(červenooranžová až žlutohnědá)
•
•
henovník bezbranný Lawsonia inermis, L.spinosa – listy (větve – karmín.
červeň)
netýkavka Impatiens balsamina – květ
T
K
C
USD 50/kg a
USD 250/kg
for košenila
and karmín
Přírodní barviva
Košenila je přírodní červené
barvivo, kapalina rozpustná ve vodě, ve
většině jídel je její barva stále červená, při
reakci se zásadou však zmodrá. Je relativně
drahá a velmi často je nahrazována jinými
červenými barvivy. Může způsobit životu
nebezpečnou anafylaxi, astma, kopřivku,
sennou rýmu.
Získávané extrakcí z vysušených těl samiček hmyzu
Dactyloptius Coccus, která žije na kaktusech v
Peru, na Kanárských ostrovech i na dalších
místech. Košenilu je potřeba velmi často
konzervovat benzoanem sodným (E211). Karmín je
pak přečištěné barvivo vyrobené z Košenily.
T
K
Přírodní barviva
C
16
T
K
Přírodní barviva
C
Anthokyany - pelargonidin (purpur. červeň)
•
•
•
•
•
•
•
pelargonin: pelargonie Pelargonia zonale – květ
mák vlčí Papaver rhoeas – květ
marhaník (granátovník) obecný Punica granatum – květ
náprstník červený Digitalis purpurea – květ
chrpa modrá Centaurea cyanus – květ
bez černý Sambucus nigra – plod
Červené víno
Bez černý Podstatou barviva jsou anthokyany = glukosidy anthokyanidů, které
jsou rozpustné ve vodě a obecně se vyskytují v buněčných šťávách rostlin.
Jsou velmi citlivé na změny pH-hodnot: v kyselém roztoku při pH<3 jsou
přítomny jako červené barevné kationty, mezi pH=7-8 se tvoří fialový
barevný základ a v silně alkalické oblasti, pH>11, modrý barevný aniont.
V kyselém roztoku jsou anthokyany nejstabilnější.
SYNTETICKÁ BARVIVA
T
K
C
První syntetické barvivo vyrobil W.H. Perkin v r. 1856.
Náhodně při syntéze chininu připravil barvivo mauvein (derivát
aminotoluenu).
Fialové barvivo, anilinové,
podle francouzského jména
fialově kvetoucí rostliny
mauve.
Následovala řada dalších objevů, např. P. Gries, objev
diazoniových sloučenin v r. 1862, výroba azobarviv.
T
K
Chromoforové systémy
C
Postupně bylo vyvinuto řádově 105 chemických struktur barviv, které
již nemají analogy v přírodě. Ne všechna tato barviva se prakticky
uplatnila.
Vývoj dnes usiluje o vysoký molární absorpční koeficient (tj. vysokou
barevnostní vydatnost), maximální stálosti vybarvení, brilanci odstínu
a možnost ekonomické i ekologické aplikace.
Dnešní barviva musí být zdravotně zcela nezávadná (četná starší
barviva tuto podmínku nesplňovala – častá karcinogenita).
-E
N
N
+E
Azobenzen ( nažloutlé barvy )
T
K
Teorie barevnosti
C
elektronová teorie barevnosti
Izmailský (1913)
- schopnost sloučeniny absorbovat ve viditelné oblasti světla
podmíněna dlouhým řetězcem konjugovaných vazeb v molekule,
která tak může přejít pohlcením fotonu viditelného světla do
excitovaného stavu.
- Molekula se vrací do stavu původního tepelnou disipací
přebytečné energie.
Absorpce
fotonu
barvivo
Uvolnění
tepla
T
K
Chromoforové systémy
C
Syntetická organická barviva jsou dnes naprosto převážně deriváty
aromatických základních uhlovodíků: benzenu, naftalenu,
anthracenu. Barevnost je vyvolávána systémy konjugovaných
dvojných vazeb, ve kterých snadno probíhají přesuny elektronů
v molekulách.
N=N
O2N
O
-H
4-hydroxy-4´-nitroazobenzen
IO
N
- O
N- N
+
OH
T
K
KLASIFIKACE BARVIV
C
Vzhledem ke značnému počtu organických barviv a různých
způsobů aplikace je klasifikace barviv nezbytná.
Členění podle:
• chemické struktury barviva
• barvířských vlastností (způsobu aplikace)
T
K
C
KLASIFIKACE BARVIV
Podle chemické struktury, např.:
• AZO BARVIVA
O
NH2
O
• ANTRACHNONOVÁ
O
• FTALOCYANINOVÁ
OH
KLASIFIKACE BARVIV PODLE APLIKACE
T
K
C
• přímá barviva
• sirná barviva
• kypová barviva
• indigosolová barviva
• reaktivní barviva
• kyselá barviva
• disperzní barviva
• pigmenty
T
K
KLASIFIKACE BARVIV – COLOUR INDEX
C
COLOUR INDEX
Celosvětová indexační služba pro veškerá organická barviva
včetně polotovarů.
Každému barvivu je přiděleno tzv. colour indexové číslo
( C.I. GENERIC NAME )
Např. C.I. Generic Name: C.I. Pigment Yellow 1
C.I. Disperse Red 60
C.I. Constitution number
O
NH2
O
Např. C.I. 11680
O
OH
T
K
C
COLOUR INDEX
Např.
ftalocyaninová
modř má Colour
Index name
Pigment Blue 15 a
Colour Index
number 74160.
T
K
VÝROBA AZOBARVIV
C
KOPULACE ZA VZNIKU NEROZPUSTNÉHO AZOBARVIVA
T
K
C
Azová barviva
Vzhledem k odlišnostem od ostatních barviv se používají i některé
nové pojmy:
Pasívní komponenta - produkty s obchodním označením
Ultrazoly řady AS, odvozené od kyseliny 2,3 - hydroxynaftoové.
(“ naftol ”)
Aktivní komponenta - diazotovaný primární aromatický amin,
někdy též nazývaný „báze“ nebo vývojka. (“ amin ”).
Diazotace - reakce primárního aromatického aminu s kyselinou
dusitou,
uvolněnou
z
dusitanu
sodného
kyselinou
chlorovodíkovou, v kyselém prostředí za vzniku diazoniové soli aktivní komponenty.Reakce se provádí v rozmezí teplot 0 - 15 °C.
Kopulace - reakce mezi pasivní a aktivní komponentou za vzniku
nerozpustného azového barviva
T
K
C
Nerozpustná azová barviva
Průběh vytváření tohoto barviva je založen na následujících reakcích, které jsou
uvedeny s nejjednoduššími základními látkami, β-naftolem a anilinem:
rozpouštění β - naftolu pomocí hydroxidu sodného
OH
ONa
+ NaOH
+ H2O
β - naftol
β - naftolát sodný
diazotace primárního aromatického aminu
NaNO2 + HCl
NH2 + HNO2 + HCl
anilin
HNO2 + NaCl
+
N ≡ N  Cl - + 2 H2O
benzendiazoniumchlorid
T
K
C
Nerozpustná azová barviva
Kladný náboj pochází z dusíku vázaného na aromatické jádro,
neboť má místo pěti valenčních elektronů jenom čtyři, a tím
mu přebývá jeden proton s kladným nábojem.
kopulace za vzniku nerozpustného azového barviva
ONa
+
N≡N
+
N=N
OH
Cl -
+
NaCl
Ke kopulaci je možné jako pasivních komponent použít fenolů,
aminů i naftolů.
T
K
CHEMICKÁ STRUKTURA A
BAREVNOST
C
Auxochrom
=
červeň
žluť
modř
zeleň
T
K
Úprava barevnosti barviva
C
Posunutí absorpce světla k delším vlnovým délkám se dociluje:
Prodlužováním systému konjugovaných dvojných vazeb např.
pomocí dalších azoskupin (disazo.-, trisazo-, tetraazobarviva). U
nesubstituovaných molekul byla zjištěna tato absorpční maxima:
struktura
absorpční maximum (roztok v etanolu)
310 nm
N
N
360nm
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
395nm
T
K
Velkost barviva a afinita k vláknu
C
Makromolekula polymeru
Různé molekuly barviv
Mezimolekulové interakce (např. vodíkové vazby)
Placatá dlouhá molekula barviva = mnoho interakcí s vláknem =
vysoká afinita k vláknu (stálosti, vytažení barviva na vlákno)
T
K
Úprava rozpustnosti barviva
C
barvivo rozpustné ve vodě - použijí se pro syntézu molekuly barviva
výchozí meziprodukty obsahující nejméně jednu SULFOSKUPINU
–SO3H, která se až v závěru syntézy barviva (mnohostupňové)
zneutralizuje na sodnou sůl -SO3Na (u anionických barviv).
Sodné soli barevných sulfokyselin dobře ve vodě disociují a
výsledné molekule poskytují dobrou rozpustnost. Příklady běžných
sulfonovaných meziproduktů:
NH2
NH2
SO3S
SO3H
kyselina 1-naftylamin-4sulfonová
SO3H
kyselina 2-naftylamin-5,7disulfonová
T
K
AZOVÁ BARVIVA
C
Příklad azobarviv:
OH
OH
N=N
N=N
NaO3S
SO3Na
OH
NO2
H3C
N
NH2
N
červený azopigment
NO2
tmavá modř (kyselé barvivo
pro vlnu a PA)
T
K
C
Kovokomplexní barcviva
Některá (strukturně vhodná) azobarviva se snadno
komplexují s kovy (např. Cr, Co, Cu, Fe...) –
vznikají velmi stálé komplexy – zvýšení ale také
zkalení barevnosti
1:2
kovokomplexní
Cr
1:1
kovokomplexní
Cr
T
K
ANTRACHINONOVÁ BARVIVA
C
Antrachinonová barviva obsahují 9,10-antrachinon.
T
K
ANTRACHINONOVÁ BARVIVA
C
Výroba antrachinonu:
O
O2
antrachinon
O
CO
O2
ftalanhydrid
O
CO
O
O
C
CO
O +
AlCl 3
CO
COOH
O
T
K
ANTRACHINONOVÁ BARVIVA
C
anthracen (bezbarvý)
ox.
O
1-NH2, 4-OH: disperzní červeň (pro PA,PL)
1
C
2
3
C
O
4
anthrachinon (slabě nažloutlý)
1-NH2, 4-NH2: disperzní violeť (pro PA, PL)
1-NH.CH3, 4-NH.CH3: disperzní modř pro PA,PL
1-NH2, 4-NH
SO3Na: kyselá modř
(pro vlnu, PA)
T
K
Anthrachinoidní barviva
C
O
NH2
O
OH
disperzní červeň
O
N H2
O
N H2
O
NH2
O
NH-CH3
anthracen,
bezbarvý
O
disperzní
violeť
antrachinon,
O
slabě nažloutlý
O
N H2
disperzní
modř
kyselá modř
O
HN
SO3Na
T
K
ANTRACHINONOVÁ BARVIVA
C
Významná jsou antrachinonová kypová barviva.
Z 1-aminoanthrachinonu byl již r. 1901 připraven
INDANTRON.
O
Vat Blue 4, (vat=angl, kypová)
Pigment Blue 60
NH
O
O
NH
O
T
K
INDIGOIDNÍ BARVIVA
C
INDIGO se průmyslově vyrábí z anilinu a kyseliny
chloroctové a kondenzací vzniklého fenylglycinu.
C6H5 – NH2 + Cl – CH2COOH
CH2COOH
anilin
C6H5 – NH –
k.chloroctová
C6H5 – NH – CH2COOH + NaNH2
fenylglycin
natriumamid
fenylglycin
indigo
T
K
INDIGOIDNÍ BARVIVA
C
INDIGO
H
O
N
redukce, OHN
O
H
H
O
N
oxidace, H+
N
O
H
Redukcí v alkalickém prostředí (kypování) přechází na rozpustnou
sůl leukosloučeniny (leukos = bílý, konkrétně: kalně žluté barvy)
táhnoucí na vlákna. Po vybarvení se vzdušným kyslíkem (za
současného vypírání alkálie) leuko-forma oxiduje na původní
nerozpustnou formu – již uvnitř vláken.
T
K
FTALOCYANINOVÁ BARVIVA
C
Při reakci ftalanhydridu, močoviny a chloridu mědného
vzniká ftalocyanin mědi.
Z něho se připravují ftalocyaninová barviva.
T
K
C
Ionogenita barviv
Anionické barvivo
-
voda
+
barvivo
+
Barevný
anion
Kationické barvivo
+
voda
barvivo
Barevný
kation
+
-
T
K
C
Ionogenita barviv
Vlákno má ve vodě
záporný náboj
-
Kolem vlákna
je elektrická
dvojvrstva
+
+
Anionty barviva jsou
vláknem
odpuzovány
+
T
K
PŘÍSADA NaCl DO BARVICÍCH LÁZNÍ
C
Po přidání NaCl do barvicí lázně – výrazně se zvyšuje sorpce
barviva na vlákno.
Zdůvodnění:
Cel.- OH
cel.O- + H+
Vzniká záporně nabitý povrch celulosových vláken.
Barvivo
B – SO3 Na
B – SO3- + Na+
Přísada snižuje disociaci iontů barviva a tak se omezují
elektrostatické odpudivé síly vůči záporně nabitému povrchu
celulosových vláken.
Dávkování : 5 – 50 g / l
T
K
SÍRAN SODNÝ Na2SO4
C
Glauberova sůl Na2SO4 . 10 H2O ,
název ?
Použití v textilním průmyslu:
• přísada do barvicích lázní
Glauberova sůl snižuje disociaci iontu barviva a tak
se omezují elektrostatické odpudivé síly vůči záporně
nabitému povrchu celulosových vláken,
T
K
BARVIVA
C
Rozdělení barviv podle způsobu aplikace,
např.:
• reaktivní barviva
• kypová barviva
• indigosolová barviva
• disperzní barviva
• pigmenty
T
K
REAKTIVNÍ BARVIVA
C
Reaktivní barviva se váží s textilním vláknem kovalentní vazbou.
Reakce probíhá mezi molekulou barviva a ionizovanou
hydroxyskupinou celulosy. Reakce může probíhat jen v alkalickém
prostředí.
Složení reaktivního barviva:
S – CH – M – R – X
S – solubilizační skupiny
CH – chromogenový systém
M – můstek
R – nosič reaktivních atomů, X – reaktivní atom
T
K
REAKTIVNÍ BARVIVA
C
Chlortriazinová barviva
Monochlortriazinová pro tisk, dichlortriazinová pro
R
barvení
C
N
B
NH
N
C
N
+ cel.
O
C
Cl
barvivo
bavlna
R
N
B
NH
C
N
C
N
C
O
cel.
T
K
REAKTIVNÍ BARVIVA
C
Halogentriazinová barviva
T
K
REAKTIVNÍ BARVIVA
C
Vinylsulfonová barviva
B - SO2 - CH2 - CH2 - OSO3H
cel - OH
alkálie
B - SO2 - CH CH2
B - SO2 - CH2 - CH2 - O cel
T
K
KYPOVÁ BARVIVA
C
Nerozpustná ve vodě.
Redukční prostředky: dithioničitan sodný, sulfinan sodný
redukce
C
O
oxidace
C
ONa
alkalie
karbonylová
skupina
HO - CH2 - SO2Na
leukosloučenina
sulfinan sodný
C
O
T
K
DITHIONIČITAN SODNÝ
C
Dithioničitan sodný Na2S2O4
Silné redukční činidlo ( v alkalickém prostředí )
Na2S2O4 + 2NaOH + H2O →
Na2SO3 + Na2SO4 + 4H
Použití dithioničitanu sodného :
•
k redukci kypových barviv
•
ke stahování chybných vybarvení
R1- N = N – R2 → R1- NH2 + R2- NH2
T
K
INDIGOSOLOVÁ BARVIVA
C
Rozpustná ve vodě.
O
C
OH
1) H2SO4
O-SO3Na
C
2) NaOH
C
red.
indigosol
(snadno rozpustný,
substantivní)
kypové barvivo
(nerozpustné)
kys. + ox. (H2 SO4/NaNO2)
T
K
DISPERZNÍ BARVIVA
C
Disperzní barviva jsou základními a nejdůležitějšími barvivy pro
syntetická vlákna – zejména pro polyesterová.
Většina barviva v lázni je tedy přítomna v jemné disperzi.
Molekula disperzního barviva se musí dobře rozpouštět
v polymeru hydrofobních vláken. To s sebou nese značnou
hydrofobnost molekuly barviv.
T
K
PIGMENTY
C
Prakticky nerozpustné ve vodě a ve většině organických
rozpouštědel.
Fixují se na textilie pomocí pojidel ( filmotvorné polymery)
Příklad pojidla:
CH2 - CH - CH2 - CH
CO
O
CH2CH2CH2CH3
n
T
K
PIGMENTY
C
Pigmenty :
• Azo pigmenty
-N=N• Neazo pigmenty
( např. ftalocyanin )
C.I. Pigment Blue 15
• Anorganické pigmenty
( např. oxid titaničitý, síran
barnatý )
TiO2
C.I. Pigment White 6
T
K
STÁLOSTI VYBARVENÍ
C
Technický a praktický význam mají pouze ta barviva, která
poskytují vybarvení dostatečně stálá vůči různým fyzikálněchemickým vlivům okolí.
Stálost vybarvení se hodnotí podle přesně definovaných
norem - v ČR podle norem ČN, které odpovídají příslušným
ISO (International Organisation for Standardization) normám.
Hodnoty všech stálobarevností jsou vyjadřovány stupni 5 až 1,
vyjma stálobarevnosti na světle , kde jsou stupně 8
(maximální světlostálost) až 1 (minimální světlostálost).
T
K
ŠEDÉ STUPNICE
C
5
1
Stupnice pro hodnocení
změny odstínu vybarvení
po zkoušce stálosti
vybarvení.
Stupnice pro hodnocení
stupně zapouštění.
T
K
Luminiscence
C
Luminiscence zahrnuje dva jevy:
fluorescenci (k emisi fotonu dochází okamžitě po pohlcení fotonu) a
fosforescenci (k emisi fotonu dochází po delší době).
Rozdíl mezi fluorescencí a fosfosrecencí lze vysvětlit na základě
chování elektronů v orbitalech.
Speciálním případem fotoluminiscenčních barviv jsou opticky
zjasňující látky (OZP), které absorbují UV světlo a emitují světlo
viditelné
T
K
C
Optické zjasňovací prostředky
(OZP)
Nebělené či nedostatečně bělené textilie z přírodních vláken mají
typické remisní spektrum (viz obr. níže), ve které je snížena remise
přibližně v oblasti 400-450nm. Tyto textilie se pak jeví „zažloutlé“.
Tento jev lze technologicky řešit několika způsoby: bělením,
optickým zjasňováním a modřením.
ideální bílá
nebělená
400
760nm
T
K
Optické zjasňovací prostředky
C
(OZP)
Kvalitativně vyšším řešením, které se masivně využívá v současných
pracích prostředcích a jako součást bělení a dobělování v průmyslu,
je přídavek opticky zjasňujících přípravků (OZP). Podstatou
působení OZP je absorpce UV světla (nejčastěji o vlnové délce
kolem 350 nm) a jeho remise ve viditelné oblasti. Pro kompenzaci
žlutavého zbarvení textilií se používá OZP remitujících fialové,
modré či modrozelené světlo – tedy o vlnových délkách 410-470 nm.
Výsledný optický dojem je závislý na dostatku UV záření
v dopadajícím světle – je málo patrný při žárovkovém osvětlení.
Chemickou podstatou OZP bývá často stilben:
T
K
C
Optické zjasňovací prostředky
(OZP)
Množství světla
odraženého od
textilie
s OZP
ideálně bílá
EMISE
bělená
ABSORPCE
Světlo ultrafialové
Světlo viditelné
Děkuji za pozornost!

Podobné dokumenty

ženy touží? - Beauty PRO

ženy touží? - Beauty PRO tepelné energie. Tím dochází ke spuštění ozdravných procesů v podkoží a k novotvorbě kolagenu. Ošetření patří k mírně invazivním metodám. Jelikož se jedná o průnik aplikačního nástavce s 25 jehličk...

Více

Laboratorní návody z organiké chemie

Laboratorní návody z organiké chemie Diazotace je reakce aromatických primárních aminů s alkalickým dusitanem v přebytku minerální kyseliny, při níž vznikají tzv. diazoniové soli. Kopulace je reakce diazoniových solí s aromatickými am...

Více

Průmyslové technologie II - EnviMod

Průmyslové technologie II - EnviMod 6.4.3 Sulfátový způsob výroby buničiny .......................................................................... 79 6.5 Využití vláknin ...............................................................

Více

Úvod do chemie léčiv

Úvod do chemie léčiv Rostliny rostoucí v mírném pásmu obsahovaly látky méně účinné nebo obsah skutečně účinných látek v nich byl jen nízký. Hygiena byla neznámým pojmem, šířily se infekce, které měly více obětí než vál...

Více

VYBRANÉ KAPITOLY Z CHEMIE

VYBRANÉ KAPITOLY Z CHEMIE V této souvislosti se zmíníme o skupině v poslední době hojně studovaných tzv. supravodičů. Supravodivost byla popsána u řady kovů (poprvé u rtuti při teplotě 4,2 K; dále u Pb, Sn, V… nikoli však n...

Více

Technika v maliřské tvorbě

Technika v maliřské tvorbě stálé, a byly proto postupně nahrazovány pigmenty syntetickými, které nakonec úplně převládly. Z přírodních pigmentů podržely až do dneška svůj význam jen železité zemité pigmenty, i ty však umíme ...

Více