1508 MSD Zpravodaj 02-2015 Společenská zvířata.indd

1508 MSD Zpravodaj 02-2015 Společenská zvířata.indd

Zpravodaj společnosti
MSD Animal Health
02-2015
Účinnost orálně podávaného fluralaneru
(BravectoTM) nebo topicky aplikované kombinace
imidakloprid/moxidektin (Advocate®) při
generalizované demodikóze u psů
Josephus J. Fourie1*, Julian E. Liebenberg1, Ivan G. Horak2, Janina Taenzler3, Anja R. Heckeroth3 a Regis Frénais4
Abstrakt
• Základní informace
Cílem laboratorní studie je porovnat účinnost přípravku BravectoTM (fluralaner) v podobě žvýkací tablety s působením preparátu Advocate® (imidaklopri/moxidektin) určeného k lokální aplikaci u přirozeně se vyskytujících
případů generalizované demodikózy psů.
• Metoda:
Šestnáct psů s diagnostikovanou celkovou demodikózou bylo náhodně rozděleno do dvou stejněpočetných
skupin. První skupině jsme podávali žvýkací tablety BravectoTM orálně v jedné dávce při minimálním množství
25 mg/kg fluralaneru. Mezitím druhá skupina psů byla ošetřena lokálně přípravkem Advocate ® třikrát za sebou
v intervalu 28 dní s minimální dávkou imidaklopridu 10 mg/kg hmotnosti a moxidektinu 2,5 mg/kg hmotnosti.
Před zahájením terapie jsme spočítali roztoče v kožních seškrabech a zhodnotili kožní léze u psů. Toto vyšetření
bylo opakováno v intervalech 28 dní po celou dobu trvání studie, což bylo 12 týdnů. Při každém vyšetření psů
jsme prováděli hluboké kožní seškraby (≈4 cm2) z identických pěti míst na povrchu těla každého psa.
• Výsledky:
Po jednorázovém podání žvýkacích tablet BravectoTM došlo ke snížení počtu roztočů v kožních seškrabech
o 99,8 % v den 28 a o 100 % v den 56 a 84. Množství roztočů po třech topických ošetřeních v intervalech 28 dní
přípravkem Advocate se snížilo o 98 % v den 28, o 96,5 % v den 56 a o 94,7 % v den 84. Statisticky významně
(P≤0,05) nižší počet roztočů byl nalezen v den 56 a 84 u psů léčených přípravkem BravectoTM ve srovnání se psy
ošetřenými preparátem Advocate®. Při terapii lékem BravectoTM bylo také zaznamenáno významné snížení počtu
erytematózních plaků, krust, folikulárních odlitků a šupinatění. Použití preparátu Advocate® dokázalo potlačit
výskyt erytematózních plaků. S výjimkou jednoho psa v každé léčené skupině došlo u všech ostatních pacientů
k opětnému růstu srsti, jež dosáhl na konci studie úroveň ≥90 % ve srovnání se stavem srsti na počátku výzkumu.
• Závěry:
Jednorázové orální podání přípravku BravectoTM v podobě žvýkacích tablet je vysoce účinnou formou léčby generalizované demodikózy, neboť v den 56 a 84 v rámci průběhu studie nebyly prokázáni na ošetřených psech
žádní roztoči. Také platí, že preparát Advocate® aplikovaný lokálně třikrát v intervalech 28 dní představuje
vysoce účinnou formu léčby demodikózy, i když u většiny léčených psů byla potvrzena přítomnost roztočů při
jednotlivých vyšetřeních v průběhu studie. Obě formy terapie dokázali významně potlačit výskyt kožních lézí
způsobených onemocněním a vedly k opětovnému nárůstu srsti po 12 týdnech od aplikace první léčby.
• Klíčová slova:
BravectoTM, žvýkací tablety, fluralaner, Advocate®, spot-on, imidakloprid, moxidectin, účinnost, psi, generalizovaná demodikóza, Demodex canis, roztoč.
Jedná se o článek s otevřeným přístupem distribuovaný podle podmínek licence Creative Commons Attribution License
(http://creativecommons.org/licenses/by/4.0), která umožňuje jeho neomezené používání, distribuci a reprodukci v jakékoliv formě, ovšem za předpokladu, že je odpovídajícím způsobem uvedeno původní dílo. Pokud není uvedeno jinak, platí
pro údaje zpřístupněné v tomto článku podmínky stanovené v dokumentu Creative Commons Public Domain Dedication
(http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/).
Základní informace
Z historického hlediska je jediným známým folikulárním roztočem,
který dokáže napadnout psy Demodex canis [1], následně byli
ale popsáni další dva roztoči. Desch a Hillier [2] popsali Demodex
injai, roztoče, který je značně delší než D. canis, zatímco Tamura
a kol. [3] objevili roztoče, jež je významně kratší než D. canis, ale
nedokázali ho pojmenovat. V literatuře se v současné době mluví
o tomto roztoči jako o druhu Demodex cornei. Tři výše popsané
druhy roztočů se liší délkou z hlediska průměrných hodnot, jak
uvádí Izdebska a Fryderyk [4]. U D. canis měří dospělé samičky
226,0 µm a samci 195,2 µm. Dospělá samička druhu D. injai
dorůstá délky 330,9 µm, zatímco samec měří 371,8 µm. U druhu
D. cornei je délka dospělých samic 139,4 µm a samci dosahují
120,8 µm. Pro určení druhové specifity jednotlivých roztočů bylo
provedeno mnoho molekulárních studií. Na základě výsledků
získaných z mitochondriálních markerů 16S rDNA a Cytochrom
Oxidázy I (COI) u tří morfotypů D. canis, potvrdili De Rojas a kol.
[5], že se jedná o polymorfní typy stejného druhu. Na druhé
straně po provedení fylogenetické analýzy tří druhů na základě
parciálních sekvencí mitochondriální 16S rDNA přišli Sastre
a kol. [6] s hypotézou, že D. canis a D. injai jsou skutečně odlišné
druhy, zatímco D. cornei představuje morfologickou variantu
D. canis. O rok později potvrdila podobná analýza provedená
Milosevicem a kol. [7] D. injai jako specifický druh. Je zřejmé,
že potřebujeme další studie, abychom dále ozřejmili specifické
postavení roztoče nazývaného D. cornei.
Roztoči rodu Demodex (D. canis, D. injai a D. cornei) patří mezi
normální komenzály kůže psů, kteří parazitují v sebózních žlázách
připojených ke chlupovým folikulům. Pokud se počty roztočů
dramaticky zvýší, může dojít ke vzniku onemocnění popisovaného
jako psí demodikóza. Jedná se o inflamatorní parazitární kožní
proces, jež lze rozdělit na lokální nebo generalizovanou formu
podle rozsahu postižení. Lokalizovaná demodikóza se objevuje
v podobě malých alopetických ložisek, obvykle na hlavě nebo
hrudních končetinách. Představuje benigní postižení, které spontánně vymizí během šesti až osmi týdnů. Demodikózu považujeme
za generalizované onemocnění, pokud dochází k postižení pěti
či více částí těla, nebo se vyskytuje pododemodikóza na dvou
či více končetinách, případně pokud je napadena celá jedna
oblast těla [8,9]. Onemocnění lze také rozdělit na juvenilní (postihuje psy mladší 18 měsíců), s nástupem v dospělosti (u psů
obvykle starších čtyř let, kde se demodikóza vyskytuje poprvé)
a chronickou generalizovanou formu (postižení přetrvávající nejméně po dobu šesti měsíců) [10,11]. Náchylnost psů ke vzniku
demodikózy a nástupu klinického onemocnění podléhá mnoha
faktorům, mezi které (seřazeno od nejdůležitějších po méně významné) patří: imunitní stav, jež může být ovlivněn oslabujícími
onemocněními, vnitřní parazité, plemeno, stáří a také výživa či
hormonální stav organismu, ostatní imunologické poruchy jako
jsou genetické defekty a změny biochemie a struktury kůže
[12]. I když druh D. canis zůstává nejčastějším morfotypem
spojeným s demodikózou, zvýšený počet roztočů druhu D. injai
byl popsán u případů mírné alopecie a seboreické dermatitidy
postihující dorzální část trupu psů [13]. Navíc byla zaznamenána
i bilaterální ceruminózní otitida u bígla vyvolaná přítomností D.
injai [7]. Zdá se, že D. cornei se vyskytuje ve stratum corneum
kůže u psů [5] a Shipstone [11] popisuje průkaz D. cornei v souvislosti s generalizovanou pruritickou dermatitidou spojenou se
šupinatěním. Roztoči byli v tomto případě prokázáni v šupinách
na povrchu kůže.
Chronická generalizovaná demodikóza představuje frustrující
onemocnění s nelehkou léčbou [14-16]. U psů, kteří jsou jinak
zdraví, vyžaduje generalizovaná forma demodikózy ve většině
případů terapeutický zásah [10]. Mezi léčebné varianty v tuto
chvíli patří použití amitrazu, ivermektinu, milbemycin oximu
a moxidektinu. Tyto látky je většinou nutno podávat opakovaně
po dobu tří měsíců či déle [16-18]. Pokud má být tato terapie
účinná, musí majitelé prokázat velké odhodlání dodržovat přikázanou léčbu a aplikovat preparáty dlouhou dobu.
Účinná látka přípravku BravectoTM, fluralaner, se řadí mezi nové,
dlouhodobě působící systémové insekticidy a akaricidy, jež náleží
k třídě izoxazolinových antiparazitik působících selektivní inhibicí
chloridových kanálů regulovaných kyselinou aminomáselnou
a L-glutamátem u členovců [19]. V terénních studiích u přirozeně infikovaných psů docházelo po jednorázové orální aplikaci
přípravku BravectoTM v podobě žvýkací tablety k 99 % účinnosti
proti blechám a klíšťatům v jakémkoli časovém bodě zkoumaném v rámci 12 týdenního období po podání léčby [20]. Psi
v těchto studiích byli v různém spektru infikováni alespoň čtyřmi
druhy klíšťat patřících ke skupině Rhipicephalus sanguineus či
k druhům Ixodes hexagonus, Ixodes ricinus a Dermacentor
reticulatus. V modelových domácích podmínkách bylo jednorázové orální podání přípravku BravectoTM ve formě žvýkacích
tablet účinné na ˃99 % proti blechám Ctenocephalides felis
v jakémkoli časovém bodě zkoumaném v rámci 12 týdenního
období po aplikaci přípravku [21]. V průběhu laboratorní studie
zkoumající rychlost smrtícího účinku žvýkacích tablet BravectoTM
na laboratorní infestaci klíšťaty I. ricinus u psů byla zjištěna akaricidní účinnost na úrovni 89,6 % za 4 hodiny, 97,9 % účinnost
za 8 hodin a 100 % efekt za 12 a 24 hodin po podání preparátu
[22]. Ještě rychlejší nástup smrtícího účinku byl pozorován
již 1 hodinu po orální aplikaci přípravku BravectoTM v podobě
žvýkacích tablet u psů experimentálně infikovaných blechami
C. felis [23]. Cílem současné studie bylo zjistit a) účinnost fluralaneru na roztoče rodu Demodex, a b) prokázat délku účinku
v období 12 týdnů po jednorázovém orálním podání žvýkacích
tablet BravectoTM. Jako pozitivní kontrola sloužila skupina psů
lokálně léčená třikrát v intervalu 28 dní přípravkem Advocate®
(imidakloprid a moxidektin).
Metoda Provedení studie
V popisované studii sloužil přípravek BravectoTM ve formě žvýkacích tablet podaný jednorázově jako testovaný lék a Advocate®
aplikovaný třikrát v 28 denních intervalech jako pozitivní kontrola.
Tak bylo možno porovnat dlouhodobou účinnost jednorázové
orální aplikace přípravku BravectoTM s následným sledováním
po dobu 12 týdnů ve srovnání s preparátem Advocate® podaným podle návodu na etiketě třitkát ve 28 denních intervalech.
Studie byla provedena jako paralelní, zaslepená, randomizovaná, monocentrická s pozitivní kontrolou. Její průběh odpovídal
pravidlům FDA a to sice správné laboratorní praxi pro neklinické
laboratorní studie z roku 2009 [24] a všechny postupy byly
v souladu s Národní normou Jižní Afriky SANS 10386:2008:
týkající se Péče a použití zvířat pro vědecké účely [25]. Protokol
studie jsme odevzdali etickému výboru pro zvířata ClinVet, který
schválil provedení studie.
Testovanou jednotkou byl každý jednotlivý pes. Do studie jsme
zařadili psy s přirozenou infestací roztoči rodu Demodex, kteří
vykazovali klinické příznaky generalizované demodikózy sestávající
z erytému, ztráty srsti, komedonů, folikulárních odlitků a krust. Psi
byli včleněni do studie na základě souhlasu majitelů a poté jim
byli vráceni po dokončení fáze vyžadující manipulaci se zvířaty.
Většinou se jednalo o křížence obou pohlaví, starších 12 měsíců,
o hmotnosti mezi 3,5 až 13,7 kilogramů. Mimo klinické příznaky
generalizované demodikózy byli psi zdraví a pokud to jen šlo
dohledat, nedošlo u nich k aplikaci kortikosteroidů či jiných léků
s účinkem proti roztočům nejméně 12 týdnů před zařazením
do studie. Dalším požadavkem pro včlenění psů do studie bylo
provedení hlubokých kožních seškrabů před zahájením léčby a to
s pozitivním výsledkem na přítomnost roztočů rodu Demodex.
Studie byla zahájena se šestnácti psy (7 samců a 9 samic), kteří
byli v rámci pohlaví seřazeni v sestupném pořadí podle počtu
nalezených roztočů před léčbou a rozděleni do dvou stejných
skupin. Každý pes byl během studie ustájen samostatně v kotci s výběhem, bez kontaktu s jinými zvířaty a dostával krmivo
jednou denně podle doporučení výrobce komerčního krmiva.
Pitná voda byla pro psy k dispozici ad libitum.
Každý pes měl šanci se aklimatizovat na podmínky ustájení
a péče po dobu nejméně 14 dní před zahájením léčby. Jako
preventivní opatření bylo psům podkožně aplikováno antibiotikum (cefovecin) vhodné k terapii pyodermie a to sice ve dnech
-14, -1, 13 a 27. Navíc byly u každého psa po aplikaci sedujícího
přípravku odebrány v den -14 a 27 hluboké kožní biopsie. Ty
prokázaly, že u dvou psů z každé skupiny byla přítomna exudativní pyodermie v den -14, která byla již vyléčena v den 27.
U všech psů byla v obou bioptických vzorcích prokázána chronická dermatitida, epidermální akantóza a hyperkeratóza. Tyto
kožní změny nedoznaly během období mezi oběma biopsiemi
žádných změn. V biopsiích ze dne 27 nebyly prokázány žádné
inflamatorní buňky nebo bakterie, takže mohla být zastavena
antimikrobiální terapie. Během období aklimatizace (den -14
a -1) a ve dnech 27/28, 56 a 84 byl po aplikaci léčby každý
pes klinicky vyšetřen veterinárním lékařem.
Psi byli váženi na kalibrovaných a certifikovaných elektronických
vahách a to v den -2, 13, 27, 41,55, 69 a 84 za účelem výpočtu dávky pro terapii, podávání sedativ před odběrem biopsií
a k dokumentaci změny v hmotnosti během trvání studie. Během
celé studie se denně provádělo celkové sledování zdravotního
stavu zkoumaných psů.
Terapie
V den 0 byli psi z první skupiny léčeni jednorázovým orálním
podáním přípravku BravectoTM ve formě žvýkacích tablet (fluralaner, 13,64 % w/w) na základě hmotnosti jednotlivých psů
tak, aby byla dosažena minimální dávka 25 mg/kg hmotnosti
s účinností po dobu 12 týdnů po aplikaci preparátu. Tableta(y)
byla (byly) podána (y) 20 (±10 minut) po krmení. Podání tablet
jsme prováděli umístěním do zadní části dutiny ústní na kořen
jazyka, abychom vyvolali polykací reflex. V den 0 byla také lokálně
podána komerční forma přípravku Advocate® (imidakloprid, 10 %
moxidektin, 2,5 % w/v) druhé skupině psů (pozitivní kontrola)
podle návodu na etiketě. Vzhledem k délce účinku preparátu
Advocate® jsme druhou skupinu psů léčili opakovaně v den
28 a 56. Psi při aplikaci terapie stáli a po rozhrnutí srsti jim
byl přípravek podán přímo na kůži. Obě léčené skupiny byly
podrobeny pozorování před aplikací léčby a opět každou hodinu
pod dobu 4 hodin následujících po léčení posledního zvířete.
Cílem bylo zjistit případné nežádoucí účinky. Personál provádějící
pozorování psů po terapii nebyl informován o tom, jakou léčbu
dostal sledovaný pes.
Sledování roztočů
U každého psa jsme na pěti místech těla odebrali hluboké
kožní seškraby (~4 cm2), kdy jsme kůži pevně stiskli, a provedli
seškrab až do hloubky, kdy došlo k úniku krve z kožních kapilár.
Seškraby byly odebrány v den -4, 28, 56 a 84. Kožní seškraby
u psů ošetřených přípravkem Advocate® byly provedeny v den
28 a 56, vždy před aplikací další dávky preparátu. Při následujících odběrech seškrabů jsme volili místa, kde již seškrab byl
proveden a/nebo místa nových lézí. Každý vzorek jsme přenesli
na označené podložní sklíčko s kapkou minerálního oleje a pak
vyšetřovali pod stereomikroskopem na přítomnost roztočů rodu
Demodex. Počty roztočů zjištěných při každém seškrabu byly
samostatně zaznamenány.
Vyšetření kůže a srsti
Klinické příznaky a rozsah lézí vyvolaných demodikózou byly
u každého psa zjišťovány ve dnech, kdy jsme prováděli kožní
seškraby. Výsledky jsme následně zaznamenali do připravených
formulářů. V každém případě jsme hodnotili následující parametry a změny pak zakreslovali do schématicky nakreslené levé
i pravé poloviny těla psa: plocha těla vykazující erytém, oblasti
těla s výskytem folikulárních odlitků, šupin a krust, regiony těla
postižené alopecií. Bylo provedeno i semikvantitativní vyšetření
opětovného nárůstu srsti založené na porovnání stavu srsti před,
během a po skončení 12 týdenního období studie. Konečný údaj
byl stanoven jako procentuální nárůst srsti (0-50 %, 50-90 % nebo
>90 %) stanovený na základě odhadovaného procenta plochy
rostoucí srsti srovnané se základní plochou alopecie zjištěnou
před aplikací veterinárního přípravku. Barevné fotografie určené k demonstraci rozsahu lézí a jejich potlačení byly vyfoceny
u každého psa v den -4 a následně v měsíčních intervalech až
do dne 84 po začátku terapie.
Zjištění účinnosti
Primární proměnnou sledovanou v rámci studie bylo snížení
celkového počtu roztočů zjištěných v preparátech odebraných
seškrabem po počátku léčby. Účinnost jsme vypočítali pomocí
geometrických průměrů na základě Abbottovy rovnice:
Účinnost (%) = (Mpre – Mpost)/Mpre x 100
kde Mpre představuje průměrný počet roztočů před terapií
a Mpost zastupuje průměrný počet roztočů po léčbě. Sledované skupiny psů byly navíc porovnány pomocí ANOVA sledující
léčebný efekt na základě logaritmické změny počtů roztočů
(počet + 1) pro každý den studie.
V den 50 se u jednoho psa ze skupiny léčené preparátem Advocate® objevil závažný edém levé pánevní končetiny a prepucia,
který neodezněl ani po aplikaci antibiotik, diuretik a kortikosteroidů. Pes byl odebrán ze studie v den 59, sedován a během
laparotomie byl u něho zjištěn velký nodulární tumor odpovídající
malignímu lymfomu, připojený k ventrální části páteře. Postižený
pacient musel být během chirurgického zákroku utracen. Výsledky získané u tohoto psa do dne 56 před vyloučením psa ze
studie v den 59 byly zahrnuty do souboru údajů druhé skupiny
ošetřené přípravkem Advocate®.
Výsledky
U žádného ze psů nebyly zjištěny vedlejší účinky terapie, ať už
probíhala orální aplikací přípravku BravectoTM ve formě žvýkacích
tablet nebo lokálním ošetřením preparátem Advocate ®.
Léčba preparátem BravectoTM žvýkací tablety dokázala snížit
průměrný počet roztočů nalezených v kožním seškrabu o 99,8 %
v den 28 a o 100 % v den 56 a 84 po zahájení terapie. Preparát
Advocate® vyvolal snížení průměrného počtu roztočů nalezených
v kožním seškrabu o 98 % v den 28, o 96,4 % v den 56 a o 94,7 %
v den 84. Statisticky významně (P≤0,05) méně roztočů bylo
nalezeno u psů léčených přípravkem BravectoTM ve srovnání se
skupinou léčenou preparátem Advocate® (tabulka 1).
Tabulka 1
Snížení geometrických průměrů počtů roztočů rodu Demodex při jednorázové orální aplikaci přípravku BravectoTM nebo při
lokální léčbě preparátem Advocate® třikrát po sobě ve 28 denních intervalech
a
Dny studie
Sledované skupiny
Bravecto™
Advocate®
-4
Průměrnýa počet roztočů (n)
Rozmezí počtu roztočů (n)
447,0
41-1740
509,4/478,6b
79-2724
28
Průměrnýa počet roztočů (n
Rozmezí počtu roztočů (n))
Účinnost (%)
0,8
0-14
10,0
0-496
99,8
98,0
56
Průměrný počet roztočů (n)
Rozmezí počtu roztočů (n)
Účinnost (%)
0,0
Nac
18,5
0-115
100,0
96,4
84
Průměrný počet roztočů (n)
Rozmezí počtu roztočů (n)
Účinnost (%)
0,0
Nac
25,6
0-286
100,0
94,7
a
a
p-hodnota
Nac
0,0917
<0,0001
0,0020
Geometrický průměr | bPočty roztočů bez údajů od jednoho ze psů, který byl utracen v den 59. | cNelze aplikovat
Přítomnost erytematózních plaků u psů léčených jednorázovou
orální aplikací přípravku BravectoTM žvýkací tablety se snížila
z 62,5 % (5/8) v den -4 před začátkem léčby na 12,5 % (1/8)
po období 12 týdnů od podání terapie. Přítomnost krust, folikulárních odlitků a šupin byla snížena z celkového počtu 100 %
(8/8) před léčbou na 12,5 % (1/8) 12 týdnů po zahájení terapie.
Na druhé straně se výskyt erytematózních plaků u psů ošetřených
třikrát po sobě preparátem Advocate® ve 28 denních intervalech snížil z původních 87,5 % (7/8) na 0 % (0/8) a přítomnost
krust, folikulárních odlitků a šupinatění klesla ze 100 % (8/8)
na 42,9 % (3/7) (tabulka 2).
přítomno v kožních seškrabech odebraných v den 56 (průměr
18,5 roztoče) a v den 84 (průměr 25,6 roztoče) po zahájení
aplikace preparátu Advocate®.
Snížení počtu roztočů také odpovídalo snížení rozsahu a potlačení
intenzity kožních změn. U obou skupin psů bylo zjištěno postupné
vymizení dermatologických příznaků během sledovaného období
12 týdnů po zahájení léčby. Více psů ošetřených přípravkem
BravectoTM vykazovalo úplné vyhojení krust, folikulárních odlitků
a šupin spolu s nárůstem srsti, zatímco žádný ze psů léčených
preparátem Advocate® netrpěl erytémem při vyšetření v den 84.
Problém, se kterým se často potýká léčba demodikózy u psů, je
nemožnost zajistit stav bez přítomnosti roztočů a to i po dokon-
Tabulka 2
Potlačení výskytu dermatologických změn u psů s generalizovanou demodikózou ošetřených buď přípravkem BravectoTM nebo
preparátem Advocate®
BravectoTM: výskyt lézí v den před a po ošetření (psi
byli ošetřeni v den 0: počet psů/počet psů na skupinu
a
Advocate®: výskyt lézí v den před a po úvodním
ošetření (psi byli ošetřeni v den 0, 28 a 56a: počet
psů/počet psů na skupinu
Klinický příznak
Den -4
Den 28
Den 56
Den 84
Klinický příznak
Den -4
Den 28
Den 56
Den 84
Erytematózní
plaky
62,5 %
(5/8)
37,5 %
(3/8)
12,5 %
(1/8)
12,5 %
(1/8)
Erytematózní
plaky
87,5 %
(7/8)
50 %
(4/8)
0 %
(0/8)
0 %
(0/7)b
Krusty, folikulární
odlitky, šupiny
100 %
(8/8)
62,5 %
(5/8)
62,5 %
(5/8)
12,5 %
(1/8)
Krusty, folikulární
odlitky, šupiny
100 %
(8/8)
100 %
(8/8)
37,5 %
(3/8)
42,9 %
(3/7)b
vyšetření kůže bylo provedeno před léčbou | bv den 59 musel být jeden ze psů utracen vzhledem k přítomnosti maligního tumoru v žaludku.
Nárůst srsti v porovnání s původní plochou pokrytou srstí před
terapií je shrnut v tabulce 3. V den 56 a den 84 po zahájení léčby
nárůst srsti dosáhl u většiny psů hodnoty přes 90 % v porovnání
s osrstěnou plochou zjištěnou před podáním léčby (obrázek 1).
Tělesná hmotnost se zvýšila podobným způsobem u psů z obou
ošetřovaných skupin.
Diskuze
Jednorázová orální aplikace přípravku BravectoTM žvýkací tablety
psům s přirozeně se vyskytující generalizovanou demodikózou
vedla ke statisticky významně vyššímu potlačení průměrných
počtů roztočů v den 56 a den 84 po zahájení terapie a stejně tak
ke vyšší účinnosti léčby v každém sledovaném období v porovnání
se třemi po sobě následujícími ošetřeními preparátem Advocate®
v intervalech 28 dní. V kožních seškrabech odebraných v den
56 a 84 po podání přípravku BravectoTM žvýkací tablety nebyly
zjištěni žádní roztoči, zatímco několik roztočů bylo přece jen
čení specifické metody léčby. Pak dochází k reinfestaci i v intervalu měsíců po skončení terapie, jež byla původně považována
za úspěšnou [15,16]. Předkládaná studie ale zavdává k optimismu, neboť ukazuje možnost využití přípravku BravectoTM žvýkací
tablety k trvalé kontrole demodikózy u náchylných psů po dobu
nejméně tří měsíců po jednorázové aplikaci léku.
Dodržování terapie ze strany majitelů se může stát důležitým
faktorem z hlediska úspěšnosti léčby. Ta je otázkou, pokud musí
majitelé podávat lék po dlouhé období opakovaně a to ve značných
časových intervalech. Jednorázová aplikace přípravku BravectoTM
žvýkací tablety neposkytuje pouze účinnost vůči roztočům rodu
Demodex, ale její účinek trvá celých 12 týdnů po aplikaci. Navíc
během této periody lék působí i proti klíšťatům a blechám, které
mohou současně napadat postižená zvířata [20,21]. Aplikace
v podobě jednorázového podání tablety navíc přináší menší riziko
selhání léčby, ke kterému může dojít při nesprávném dodržování
terapie ze strany majitele.
BravectoTM žvýkací tablety jsou prokazatelně bezpečné pro použití
u psů i při podání pětinásobné dávky oproti dávce doporučované
[26]. Navíc je lze bezpečně podávat i u chovných zvířat či březích
a laktujících fen. Pak můžeme vzít v úvahu i možnost, že tento
přípravek představuje bezpečnou profylaktickou léčbu, která dokáže zabránit přenosu roztočů rodu Demodex na potomstvo fen
krátce po porodu, takže nebude docházet ke vzniku demodikózy
u následujících generací psů.
Tabulka 3
Nárůst srsti u psů s generalizovanou demodikózou po terapii přípravky BravectoTM a Advocate®
Odhad nárůstu srsti v procentecha
Den studie
Bravecto™b
(počet psů/počet psů na skupinu)Advocate®c
(počet psů/počet psů na skupinu)
Advocate®c
(počet psů/počet psů na skupinu)
Den studie
0-50 %
50-90 %
>90 %
0-50 %
50-90 %
>90 %
28
3/8
1/8
4/8
6/8
1/8
1/8
56
0/8
1/8
7/8
0/8
1/8
7/8
84
0/8
1/8
7/8
0/7d
1/7d
6/7d
Procentuální nárůst srsti je definován jako odhadované procento povrchu těla pokrytého srstí ve srovnání se základní plochou alopetické
oblasti před aplikací veterinárního přípravku.
b
Psi byli léčeni jednou orální aplikací přípravku v den 0.
c
Psi byli podrobeni lokální léčbě v den 0, v den 28 a opět v den 56. Odhady nárůstu srsti byly provedeny před léčbou.
d
V den 59 musel být utracen jeden ze psů vzhledem k přítomnosti maligního tumoru v žaludku.
a
Závěr
Jednorázová orální aplikace přípravku BravectoTM žvýkací tablety
představuje vysoce účinnou léčbu generalizované demodikózy,
kdy v rámci studií nebyla prokázána přítomnost roztočů v den
56 a den 84 po podání léku. V porovnání s tím, je možno říci, že
preparát Advocate® podaný třikrát po sobě v intervalech 28 dní
je také vysoce účinným lékem u generalizované demodikózy, ale
u většiny psů byly po zahájení této lokální léčby ještě prokázáni
roztoči v jednotlivých časových bodech studie. Obojí terapie
vedla k signifikantnímu snížení výskytu kožních lézí a nárůstu
srsti v období 12 týdnů od zahájení léčby.
Obrázek 1:
Příklad obrůstání srsti u psa s demodikózou na začátku
léčby(a) a 12 týdnů po nasazení léčby(b).
www.msd-animal-health.cz
CZ/BRV/0815/0018
Reference
1. Zumpt F. The arthropod parasites of vertebrates in Africa
south of the Sahara (Ethiopian region), vol. 1. Johannesburg:
Chelicerata. South African Institute for Medical Research;
1961.
2. Desch CE, Hillier A. Demodex injai: a new species of hair
follicle mite (Acari: Demodecidae) from the domestic dog
(Canidae). J Med Entomol. 2003;40:146–9.
3. Tamura Y, Kawamura Y, Inoue I, Ishino S. Scanning electron
microscopy description of a new species of Demodex canis
spp. Vet Dermatol. 2001;12:275–8.
4. Izdebska JN, Fryderyk S. Diversity of three species of the
genus Demodex (Acari, Demodecidae) parasitizing dogs in
Poland. Pol J of Environ Stud. 2011;3:565–9.
5. De Rojas M, Riazzo C, Callejón R, Guevara D, Cutillas
C. Molecular study on three morphotypes of Demodex
Mites (Acarina: Demodicidae) from dogs. Parasitol Res.
2012;111:2165–72.
6. Sastre N, Ravera I, Villanueva S, Altet L, Bardagit M, Sánchez
A, et al. Phylogenetic relationships in three species of canine
Demodex mite based on partial sequences of mitochondrial
16 s rDNA. Vet Dermatol. 2012;23:509–e101.
7. Milosevic MA, Frank LA, Brahmbhatt RA, Kania SA. PCR
amplification and DNA sequencing of Demodex injai from
otic secretions of a dog. Vet Dermatol. 2013;24:286–e66.
8. Paradis M. New approaches to the treatment of canine demodicosis. Vet Clin North Am Small Anim Pract.
1999;29:1425–36.
9. Scott DW, Miller WH, Griffin CE. Parasitic skin diseases.
In: Scott DW, Miller WH, Griffin CE, editors. Muller and
Kirk’s Small Animal Dermatology. 5th ed. Philadelphia: W
B Saunders; 1995. p. 417–32.
10. Paradis M, Pagé N. Topical (pour-on) ivermectin in the
treatment of chronic generalized demodicosis in dogs. Vet
Dermatol. 1998;9:55–9.
11. Shipstone M. Generalized demodicosis in dogs, clinical
perspective. Aust Vet J. 2000;78:240–2.
12. Singh KS, Dimri U. The immuno-pathological conversions of
canine demodicosis. Vet Parasitol. 2014;203:1–5.