Srbecký občasník 2/2012

2/2012
Srbecký
zdarma
občasník
Zaplavené Srbsko 13. srpna 2002. Foto p. Pletánek.
Deset let od ničivých povodní
Srbsko 13. 8. 2012. Je to „už“ 10 let, ale z paměti to nezmizí. Mnoho obcí pořádá připomínkové akce. Srbsko se rozhodlo připomenout si 10ti leté výročí nikoliv povodně, ale
otevření obnovené lávky přes řeku Berounku, tedy 26. 4. 2013.
Vzpomínali jste? Já ano.
Vzpomínám, jak brzy ráno začala u nás postupovat voda mezi vraty a její jazyk postupně ukrajoval suchou zem celého dvora. Okolo poledne již
v nejvyšší části bylo okolo půl metru. Od 15 hodin
jsem již přihlížel z pavlače od sestry, jak voda stoupá
a bere s sebou to, co jsme nestihli odnést nebo přivázat. Pak však k nám dolehl podivný zvuk. Hned se
mi vybavil zážitek z r. 1981, kdy spadla přecházející
lávka. Jenže tehdy jsem byl na lodičce a vysvobozoval příbuzné z chaty v Náklích. Bylo mi jasné, že se
situace opakuje a hned jsem přemýšlel, jak asi postavíme lávku novou, kde vezmeme peníze, kde vzít
spojení na česko-kanadskou firmu, která nám nabízela krátce před povodní postavit ukázkový most
z umělé hmoty, který při hrozbě povodně odnese
vrtulník na bezpečné místo.
Vzpomínám, jak po kulminaci hladiny Berounky okolo 23 hodiny nastal zlověstný klid.
Druhý den odpoledne klesla voda asi o 2 metry
a odhalila co vše bylo zničené. Netekla voda, nešla
elektřina, nebylo kde vařit, někde nebylo ani kde
spát. V této době se projevila v obci velká solidarita
www.obecsrbsko.cz
a bylo cítit, že se v lidech probouzí skrytá soudržnost. Jedni pomáhali postiženým s úklidem, jiní
něco uvařili, upekli, donesli ke kapličce, kde se soustřeďovalo hlavní dění. Myslím, že od té doby se
v obci začalo výrazněji žít společenským životem.
Vzpomínám na optimismus Josefa Sojky, který se ujal role „převozníka“ a několikrát denně přejížděl Berounku, a to při zvýšené hladině Berounky, která zlobila ještě do ledna příštího roku, a při
tom byl jedním z nejvíce postižených. Vždy prohlašoval „každé zlo je pro něco dobré“. Zprvu jsem
s ním stejný optimismus nesdílel, postupně jsem
mu ale s pokračujícími pracemi na lávce a opravě
kulturního domu dával za pravdu.
Vzpomínám, jak se v tu dobu škola proměnila
v ubytovnu a v kuchyni, kde se vařily obědy a večeře pro brigádníky. Velkou porci práce odvedly Iva
Bendová a Stáňa Vacková. Ale bylo to mnoho dalších, kteří nezištně pomáhali. Proto za vedení obce
a doufám, že mohu i za povodní postižené občany
vyslovit: I po těch deseti letech velký dík všem, kteří
pomohli.
Jaroslav Bastl
➠ Krajské volby
Volby do zastupitelstev krajů se
uskuteční v pátek 12. 10. 2012 od 14
- 22 hodin a v sobotu 13. 10. 2012 od
8 -14 hodin v Kulturním domě Srbsko.
➠ Sledujte web obce
Sledujte pravidelně webové stránky
obce www.obecsrbsko.cz, kde jsou
denně přidávány aktuální informace.
SMS služby - přihlašte si SMS službu aktuální informace do mobilu.
➠ Nebezpečný odpad
Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční v sobotu 3. 11. 2012 na prostranství u lávky v 9 hodin. Zároveň
bude proveden svoz elektroodpadu.
➠ Sbírka
použitého ošacení
Potrvá do 7. 9. 2012, vždy od 8 - 8:20
hodin - Požární zbrojnice Srbsko
strana 1
Výstavba
vodovodu finišuje
Stavba vodovodu, resp. zdroje vody,
úpravny, vodojemu, tlakové stanice, podvrtu řeky a části vodovodního řadu, se blíží
do závěrečné fáze. V září, příp. v říjnu proběhne kolaudace stavby. Potom se budou
moci jednotlivé nemovitosti připojovat.
Výstavba vodovodu pod restaurací U Malečků.
Vítání nových srbeckých občánků
Co potřebuji, abych se mohl připojit
na vodovod?
1. Vybudovanou veřejnou část přípojky k vodovodnímu řadu
2. Zaplacený příspěvek na veřejnou část vodovodní přípojky
3. Územní souhlas vydaný Odborem výstavby MěÚ Beroun
4. Vybudovanou vodovodní přípojku od vodoměrné šachty k nemovitosti - dle projektu
5. Podat žádost do VaKu Beroun o připojení na veřejný vodovod (tiskopisy k dispozici
na OÚ, na www.obecsrbsko.cz, na webových
stránkách Vak Beroun).
Upozornění:
Na vodovodní řad nebudou připojeny
nemovitosti, které dosud nejsou připojeny
na kanalizační řad
a tuto možnost mají.
Dále budou vypovězeny smlouvy o odběru
vody z obecních studen, odběr bude ukončen
31. 3. 2013.
Předprodej na podzimní
kulturní akce v Berouně
V dubnu letošního roku jsme přivítali 10 srbeckých dětí. Vítání proběhlo v kulturním
domě, přivítáni byli: Emma Košťáková, Anežka Ledetová, Zuzana Votavová, Adéla Nováková, Adam Janů, Tomáš Ezr, Patrik Řeřicha, Jakub Marcín, Ondřej Marcín, Eduard Horáček. Foto: Sv. Biskupová.
Vandal řádil
V noci z 8. na 9. června rozbil neznámý vandal lavičku (nejen prkna, ale i betonové
nohy), pod domkem ČHMÚ u řeky Berounky a prostříhal dráty gabionů u vrtu na Bříči.
strana 2
n 18. 9. Irena Budweiserová, kavárna
Jiná káva, od 20:00, 200 Kč
n 24. 9. Čáp a Merta, sál České pojišťovny, od 20:00, 160 Kč
n 24. 10. Terry Bozzio, sál České pojišťovny, od 20:00, 550 Kč
n 29. 10. Mlýny - Divadlo Sklep, sál
České pojišťovny, od 20:00, 320 Kč
n 4. 11. Šípková Růženka, sál České
pojišťovny, od 10:00, 60 Kč
n 9. 11. Tam-tam orchestra, pivovar
Berounský medvěd, od 20:00,150 Kč
n 18. 11. Hugo Race, pivovar Berounský medvěd, od 20:00, 250 Kč
n 28. 11. Vlasta Redl, sál České pojišťovny, od 20:00, 350 Kč
n 1. 12. TYA - Ten Years After, sál České pojišťovny, od 20:00, 580 Kč
Vstupenky na všechny uvedené akce
lze zakoupit v Městském informačním
centru v Berouně, Husovo náměstí 69
(pasáž Na Nové), tel. 311 654 321.
www.obecsrbsko.cz
Tip na procházku
Tentokrát se vydáme do nedaleké sousední obce Tetín. Vždyť právě s touto obcí,
s knížecím dvorcem, na kterém pobývala
kněžna Ludmila, je spojen vznik naší obce.
Ze Srbska se vydáme směrem do Kody
(žlutá turistická značka). Koda je od roku
1952 národní přírodní rezervací. Vyvěrá zde
druhý nejsilnější pramen Českého krasu. Je
nad ním kaplička se studánkou, pramen je
vyveden přímo do rybníka. Jeho stálá teplota je kolem 10 stupňů a vápenitá voda
v rybníku nezamrzá ani v největších mrazech. Voda poháněla mlýnské kolo v bývalém mlýně a padala z výšky do obrovské,
přírodně vytvořené jámy z travertinu a tekla do Berounky Kodskou roklí - Kodským potokem v tzv. Údolí děsu.
Královský průvod v rybářském
Královský průvod Srbsko tentokrát pojalo v rybářském. Vždyť první zmínka o obci
mluví o Martinovi, rybáři ze Srbska. Účast byla hojná a v Karlštejně jsme zazářili.
Srbsko obhajovalo loňské prvenství v závodě Ženy na voze. Opět dokázali, že v této
disciplíně nemají konkurenci a dojeli si pro vítězství. Odměnou byly 2 sudy rakovnického piva. Aby se mohl napít každý, účastníci Královského průvodu uspořádali PoloBenátskou noc. Foto: Milan Černý
Premiérová Polobenátská noc
V letošním předprázdninovém čase
jsme si u nás na vsi poprvé uspořádali na parkovišti u lávky „průzkumnou“
a proto také netradičně nazvanou „Polobenátskou noc“. Konala se v sobotu 16. 6.
jako dovršení našeho společného úspěchu
v soutěžích Královského průvodu. Není nic
romantičtějšího, než vlahá letní noc, světla
svící odrážejících se na hladině řeky, chytlavá hudba z vlastních zdrojů a ….. sud piva!
To všechno bylo k dispozici. Těsně před setměním byla naražena naše „královská“
výhra. Lávku osvítily desítky svíček a lam-
www.obecsrbsko.cz
pionů. Hosté, kteří si dle pokynu na plakátě přinesli vlastnoručně vyrobenou lodičku
se shromáždili na náplavce a poslali svou
loďku se zapálenou svíčkou (a možná tajným přáním) po proudu. Pak jsme všichni
společně z lávky pozorovali roj světýlek
na hladině vzdalujících se ke Karlštejnu. To
jsme ovšem netušili, že přichází zlatý hřeb
večera: Na osvětlených pramicích připluli
k lávce „tamburaši“ (vzpomínáte na Hrabala?) a za zpěvu písně „Už vyplouvá loď
John B“ předvedli několik figur vysokého
vodáckého umění. Po vylodění se ukázalo,
že těmito všestrannými mistry byli všichni
členové rodin Evy a Milana Černých a Kamily a Standy Petrákových. Když se tito
umělci v klidu usadili na souši a chopili se
opět svých nástrojů, rozpoutala se teprve
ta pravá Benátská noc! Hrálo se, zpívalo
a občas i tančilo do brzkých ranních hodin. Vzhledem k tomu, že naše lávka oslaví
příští rok své kulaté - desáté- narozeniny,
berme tuto akci jako generálku na slavnost
onačejší, které se (doufejme) zúčastní většina obyvatel obce, protože budeme oslavovat znovuzrození spojnice, díky které
naše obec funguje jako celek a díky které
má spojení s okolním světem. A když se
stane ta zvláštní věc, že se vám to bude
líbit, tak společně můžeme založit tradici
Benátských nocí v Srbsku a obohatit tak
náš společný společenský život o další akci,
kterou si dokážeme „vyrobit“ sami.
foto: Milan Černý, text Irena Vaněčková
Koda
Z Kody půjdeme po modré turistické
značce do obce Tetín. Zde si můžeme prohlédnout torzo středověkého hradu Tetín
a tři kostely - kostel sv. Ludmily, kostel sv.
Kateřiny a kostel sv. Jana Nepomuckého,
od kterého je nádherný výhled na údolí
Berounky. Navštívit můžeme malé tetínské muzeum, které je otevřeno od poloviny března do poloviny října vždy v sobotu
a v neděli od 9 do 17 hodin.
Projdeme obec Tetín a vydáme se po silnici směrem k Srbsku. Na konci Tetína půjdeme mírně vlevo a mezi fotbalovým hřištěm
a hřbitovem najdeme pohodlnou cestu, která nás dovede k řece Berounce. Podél řeky
přijdeme do Srbska.
Svatava Biskupová
Vyhlídka od tetínského kostela
strana 3
Petzoldovy jeskyně trochu jinak
Hned v úvodu bych rád věnoval vzpomínku na jednoho z badatelů a příznivce
speleologie nejen v Českém krasu - Vladimíra Wabiho Stárku. Jistě si mnozí pamatují na jeho fotografie, články či zprávičky,
a nebo dokonce na osobní setkání s ním.
V jeho článcích, nejen vážných, ale i humorných, se našlo vždy něco, co zaujalo či
inspirovalo.
To je asi tak vše z historie, kdy lid jeskyňářský řekl - tam by stálo za to kopnout, ale
dál se nedělo nic. Proto jsme spolu s Karlem
Žákem ke konzultačním návštěvám lokalit
v Petzoldově lomu přihodili do batohu i lopatku. Zanedlouho se k nám připojili i další
majitelé stále špinavých overalů. V závěru
roku 2008, kdy lenošení a povánoční siesta
hodně vytěženého materiálu před jeskyní,
ale transport byl stále obtížnější a tak jsme
se stále potýkali s nedostatkem těch špinavých nadšenců, co opouštějí rodiny a mizí
v jeskyních. (??? v dnešní době snad silně
nakažlivý jev ???) Protože se ale v dnešní
době nic neutají a v tomto případě zveřejnění nebylo ku škodě celé věci, přidali se
I nám se podařilo své jeskyňářské začátky prožít v jeho přítomnosti. A právě
to Wabiho lehce spojuje s novými objevy
v jeskyních Petzoldova lomu. Právě s ním
jsme totiž už jako „náctiletí“ prolézali nejen jeskyně kolem Srbska, Petzoldův lom
nevyjímaje, ale celý kras. Tehdy jsme však
v Petzoldově lomu ještě nic nového neobjevili. Wabi se ovšem o Petzoldův lom zajímal
již dříve, v deníku si zaznamenal návštěvu
tzv. Blátivé jeskyně pod dnem lomu. Ta má
dnes zasypaný vstup, takže kromě Jiřího
Kukly a Wabiho jí asi viděl jen málokdo.
Jeskyně V suti
Vstup do jeskyně V suti
Jak roky plynuly, občas se v okolních
hospůdkách něco utrousilo o nadějnosti
lokality a s přibývající konzumací alkoholických nápojů sílilo i objevitelské nadšení.
To ale vždy rychle vyprchalo, neb podnikatelské záměry dnešní doby či manželky
(popřípadě obojí) měly na objevování jeskyní svůj názor. Trochu zkoušeli některé
dutiny v lomu počátkem 90. let poškádlit
členové speleologické skupiny Barrandien,
postoupili ale jen o malé kousky. Nejdál
v jeskyni Petzoldka, necelých 20 m.
strana 4
braly zasvé a bylo téměř nutné protáhnou
tělo, jsme se rozhodli to v Petzoldu zkusit.
V jeskyni V suti se za mrazivého prosincového dne parní opar (známý výdech již
od padesátých let minulého století) mísil
s oparem lehce alkoholovým, prokládaný
jadrnou jeskyňářskou mluvou. Jaký úžasný
zážitek poskytuje podávání kamenů z ruky
do ruky na téměř čtyřmetrovém žebříku,
když ona ruka je postižena mocným třesem z předešlé téměř proflámované noci.
Ale mělo to i své plus. Tímto způsobem se
relativně rychle dostával nežádoucí materiál z jeskyně na povrch. Postupně jsme se
zahlubovali, až jsme v hloubce šesti metrů
dosáhli zdánlivého dna, respektive skalní
desky, pod kterou se rýsoval temně zející
otvor se slušným průvanem. To už se ale
datoval 21. leden 2009 a po „eliminování“
desky (kde chybí rozum, nastupuje hrubá
síla a dobře mířené rány desetikilovou palicí udělají své) se slova TAM BY TO ŠLO stala
realitou a vstoupili jsme do nových prostor
o délce 32 metrů. Následoval klasický rituál: fotodokumentace, mapování a podobné záležitosti. Bohužel průvan, za kterým
jsme od začátku šli, se nám ztrácel v další
neprůlezné puklině. Předpokládali jsme,
že pokud se nám podaří z jeskyně vytěžit
dostatečné množství sedimentů, najdeme
průlezné místo, kudy bychom se za průvanem a tudíž i možností dalších objevů dostali. Postupem času začalo sice přibývat
i mnozí jeskyňáři jiných skupin například
akční Mojmír a precizní „ mapér“ Luděk
včetně dalšího pracovního týmu.
Během odborné rozpravy v restauraci
U kapličky jsme se rozhodli pro otevření
níže položené jeskyňky Skulina, jejíž stav
plně odpovídal jejímu názvu. Pokud by se
obě jeskyně propojily, vyřešil by se problém transportu materiálu z jeskyně V suti
a snad i průstup do „dýchajíci“ pukliny. Během několika drobných akcí se vyjma nálezu drobné síňky s šedesáticentimetrovým
rozbitým krápníkem, jež nadšený speleolog doma téměř mezi polévkou a svíčkovou
se šesti kusů lepí dohromady (ať si rodinka
taky užije, že…), nic zásadního nepřihodilo.
Při další kýblohře (slogan použit od člena ZO 1-04) 4. dubna 2009 projela ruka
badatele do dalšího volného prostoru
a po lehkém zahloubení prolezl i overal
včetně jeho obsahu.
Zdánlivě obtížný transport materiálu
ve Skulině byl zjednodušen skvělou válečkovou drahou, po které se prohánějí seříznuté 25litrové plastové barely. S touto
„technikou“ a s počtem akcí se deponie
před jeskyní neúměrně zvětšila a kladný přístup majitele pozemku způsobil, že
do běžného jeskyňářského vybavení přibyl
i buldozer. Jen pro zajímavost, na jedné se
ze společných akcí členů ZO 1-04 a 1-06
bylo z jeskyně vytěženo 370 barelů, tj. cca
7,4 kubíku materiálu.
www.obecsrbsko.cz
Další rok 2010 se do jara obešel bez objevů. Ke zlomu došlo 21. dubna, kdy ve Skulině při hledání možného propojení s jeskyní V suti došlo k objevu cca 30 m nových
prostor, většinou poměrně těsných kanálů. Jeden z účastníků dřívějších akcí Pavel
prohlásil, že si raději počká, až budou fotky
a mapa na netu, než se do toho cpát, ale
nedalo mu to. Dalších 30 m prostor s malým jezerem pustila díra 9. května.
Následovalo mapování a rozšíření úzkých míst i pro Pavlovu „ atletickou“ postavu (od této chvíle se Pavel stal kalibrem jeskyně a ustálilo se rčení „Vykopejte
to na Pavla“).Tato větev jeskyně ale stále
zůstala jako vedlejší produkt našeho snažení o propojení obou jeskyní (ale komu
by to vadilo). Mojmír sice zůstal u záměru i směru v tzv. Pískové chodbě (úžasný
postup 6 m za akci), ale to, že ho po jeho
úctyhodném výkonu dělilo pouhých 20 cm
od objevu, které za něho prokopal někdo jiný, zatímco se on šel kochat novými
objevy, je asi k vzteku či na láhev něčeho
ostřejšího. Jakou variantu tenkrát zvolil, si
ostatní členové týmu nepamatují. Volné
prostory v Pískové chodbě byly sice pouze
v řádu metrů, ale jako motivace pro další
bádání to bylo ideální. Právě v prostorách
za Pískovou chodbou se snad kvůli snadnému těžení písku, ale hlavně díky přesnému
mapování Luďka začalo s hloubením dvou
sond, které měly propojit Skulinu s jeskyní
V suti. No a protože si Radek zrovna pořídil
si v podobě předvánočního dárku nadělili
propojení obou jeskyní právě jednou z pískových studen, čímž vznikl vlastně systém
Petzoldových jeskyní. Také se vytvořil pěkný komínový efekt a bylo nutno vytvořit
prozatímní uzávěry nebo protiprůvanové
bariéry. Návrh obětovat jednoho jeskyňáře jako ucpávku byl z nepochopitelných
důvodů tímto jeskyňářem zamítnut, takže
opět přišel na řadu „nepotřebný“ materiál. Po velmi náročné konzultační návštěvě
„U Kapličky“, kdy už jsme teoreticky objevili druhé Koněpruské jeskyně, jsme se dohodli podrobněji prozkoumat spodní část
nových prostor s jezerem – nevýznamnou
odbočku s nepatrným průvanem. Za jednu
akci a cca 3 m průkopu se 24. února 2011
prolezlo do rozsáhlých objevů.
Bez dalšího kopání se podařilo prozkoumat téměř sto metrů členitých chodeb
s četnými jezírky. Konečně prostory vhodné
i pro Pavla a to i s lopatkou nad hlavou. No,
a protože konstelace byla nakloněna a rodinným příslušníkům situace náležitě vysvětlena (když se daří, tak se daří) a důležité záležitosti se odložily až budou opravdu
důležité, o dva dny později bylo objeveno
dalších cca 20 m chodeb s pěknou výzdobou. Zajímavostí a skoro pravidlem se stalo to, že každá třetí akce byla objevitelská,
a když se tak nestalo, byli jsme nesví.
Ve stejném duchu se pokračovalo i 20.
března objevem 80 metrů chodeb s první
velkou prostorou - Manganovým dómem.
Jezírková chodba
První voda
nové bourací kladivo, tak proč jej nepoužít
zrovna v jeskyni. Ono je vůbec zajímavé,
že spousta užitečných jeskyňářských věcí,
jako například bourací kladivo či čerstvě
umyté a vyluxované rodinné auto se dají
využít také například v práci či doma. Sice
se to pak setkává s nelibostí, ale kdo by se
zabýval prkotinami. 4. prosince 2010 jsme
www.obecsrbsko.cz
Název je opravdu příznačný, neb naše overaly zaměnily klasickou hliněnou barvu
za odstín černé.
Tím jsme dosáhli zatím naměřené délky cca 400 metrů chodeb. V současné
době jsou v Petzoldových jeskyních stále
nadějná místa na postup do snad volného pokračování a snad se už konečně také
dostaneme k původnímu plánu postoupit
dopředu také v jeskyni V suti, když už jsme
si s tím dali tolik práce. Paradoxně se však
materiál nebude transportovat skrz jeskyni Skulina, ale díky lanovce, vytvořené
Mojmírem, opět původním objevitelským
vchodem na povrch. Tudíž veškeré práce
a objevy v jeskyni Skulina byly úplně zbytečné… až na těch 400 objevených metrů.
V závěru bych se chtěl pozastavit nad
vzájemnou spoluprací aktivních jeskyňářů
z různých skupin na jedné lokalitě. Je to asi
vzácný úkaz, ale díky tomu, že aktivních
jeskyňářů v Českém krasu neustále ubývá
a je toho ještě potřeba tolik udělat, funguje spolupráce bez problémů a dá se předpokládat, že je to cesta správným (a možná
jediným) směrem.
Tímto děkuji všem, kdo se aktivně podílejí na práci na čím dál tím větším jeskynním systému. Hlavně P. Amlerovi, J. Bohatému, R. Jelenovi za všechny akce všedních
i svátečních dní, L. Vlkovi a M. Záviškovi
za skvělé mapérské práce a druhý pracovní
tým. Malinům za úžasné transportní družstvo. K. Žákovi za odborně konzultační akce
a dokumentaci a M. Majerovi za fotodokumentaci. Taky všem ostatním, kteří rádi
přišli pomoci a snad přijdou příště znovu.
Zdeněk Mengler (spolupracovali
Pavel Amler, Karel Žák, Martin Majer)
strana 5
Pohádkový les v „Boroví“ na Hrašově.
Jak jsme oslavili dětský den
Srbecké maminky za přispění finanční
pomoci Obecního úřadu v Srbsku a finančního daru manželů Adamcových, uspořádaly pro naše ratolesti oslavu dětského
dne, která připadla na sobotní odpoledne
2. června.
„Boroví“ na Hrašově se tak trochu stalo pohádkovým lesem, ve kterém děti na
jedenácti stanovištích mohly potkat pohádkové bytosti a plnily úkoly a disciplíny,
jako například řezání dříví u loupežníků,
hod míčkem do dřevěného klauna, kde
asistoval velký Klaun, procvičování paměti
u dvou Šeherezád, malý slalom u prince,
skákání v pytli u Berušky, shazování pyramidy z plechovek míčky (to byl rachot, až
se les otřásal), zatloukání řebíků do pařezu
u Křemílka (a Vochomůrky), kutálení medicimbálů u čaroděje Dobroděje, chytání ryb
v rybníčku u vodníka Česílka, ale nejlepší
zábava byla u Perníkové chaloupky a dvou
ježibab, kde za hraní v kuželky a trefování
se kroužky na kůly plotu, byly odměnou voňavé domácí perníčky. Však si děti na každém stanovišti přišly ke sladké odměně,
kterou si pak odnesly domů spolu s dalšími dárečky a obálkou se štěstíčkem a navrch slevovým kupónkem do MIMI sekáče
EMMA a poukázkou na nanuka zdarma
ve stánku za hřištěm od Pavly Horáčkové.
Kdo si pro nanuka nepřišel, ošidil se. Dětí,
hlavně těch malinkých i v kočárkách, přišlo
a přijelo hodně. Za rok povyrostou a budou
ještě aktivněji soutěžit a my se na ně zase
těšíme a něco dobrodružného a veselého
pro ně připravíme.
Na závěr poděkování všem, kteří nám byli
s pořádáním dětského dne v Pohádkovém
lese pomoci a bez nichž bychom to takhle
pochvalně nevzládly. Díky patří paní Emilce
Hájkové, paní Božence Marcínové a její sestře Jindřišce Chybové, Jirkovi Strnadovi, Pepíkovi Tůmovi, Járovi Uhrovi, sestrám Tůmovým, Honzíku Foldovi, malé Míše Menclové,
Janičce Křížové, Vaškovi Čerstvému, Lindě
Kasíkové, Aničce Kabátové, Radkovi Foldovi
a jestli jsme ještě na někoho zapomněly, tak
se omlouváme, ale určitě s vaší pomocí počítáme i na příští rok :).
Za srbecké maminky Soňa Foldová, Míša
Menclová, Pavla Horáčková a Květa Černá
Aktuálně ze Základní a mateřské školy v Srbsku
Vážení a milí občané Srbska!
V minulém vydání Srbeckého občasníku jsem Vám slíbila, že
Vás budu informovat o kulturních akcích naší školy. Poslední dva
měsíce školní docházky jsme absolvovali : hudební koncert J. S.
Lenka v kině v Řevnicích, divadelní představení Včelí medvídci
v sále České pojišťovny v Berouně, celodenní školní výlet autobusem na zámek a labyrintária v Loučni a ZOO Chleby a v učebně naší
školy: besedu s panem Daliborem Motejlkem, českým olympionikem ve skoku na lyžích z roku 1964, pracovní dílnu Čokoláda, kdy
si děti vyzkoušely s čokoládou malovat i modelovat a dozvěděly se
zajímavé informace a pracovní dílnu Hravá písmena pro školáky.
pomalu budeme vracet do školních lavic. V pondělí 3. září přivítáme v naší škole 5 prvňáčků. Čtyři místní: Jiřinku Buriánkovou,
Moničku Černou, Kristýnku Duškovou, Terezku Tůmovou, a mimosrbeckého Jáchyma Lišku, jehož bydlištěm je Hostím. Do druhého
a třetího ročníku postupuje 9 žáků, a tak bude příští školní rok
2012/2013 navštěvovat základní školu 14 žáků.
V pátek 13. července 2012 jsme se rozloučili s paní učitelkou,
a bývalou ředitelkou MŠ, Jitkou Mottlovou, která nám již několikrát vypomáhala a s láskou se věnovala dětem ve školce. Tímto jí
mnohokrát děkuji za její pečlivou a spolehlivou práci! V pondělí 6.
srpna 2012 nastoupila na místo vedoucí učitelky MŠ paní Simona
Matějková, kvalifikovaná učitelka MŠ. Věřím, že se jí v naší mateřské škole bude líbit a bude pro 21 dětí naší školky oblíbenou paní
učitelkou, stejně jako paní učitelka Jitka Mottlová a Jitka Dolanová.
Přeji Vám všem pěkný zbytek prázdnin a léta. Užívejte si sluníčka a v září na shledanou!
Mgr. Vlasta Štěpánová, ředitelka ZŠ a MŠ Srbsko
Zahrádkáři zvou na výstavu
V pátek 29. června jsme ukončili školní rok 2011/2012. Naši
základní školu opustili dva žáci třetího ročníku, sourozenci Anička
a Vojta Strejcovi z Hlásné Třebaně, kteří budou pokračovat v Základní škole v Litni.
Od této chvíle uplynulo již mnoho prázdninových dní a my se
strana 6
Na víkend připadající Svatováclavskému
posvícení v Srbsku zahrádkáři připravují výstavu, na kterou Vás srdečně všichni zvou
a těší se, že oceníte nejen rostliny a výpěstky
členů, ale i kreativní nápady aranžmá výstavy a výrobky šikovných ručiček i něco dobrého k snědku. Těšíme se na Vás v srbeckém
kulturním domě ve dnech 28. a 29. září.
www.obecsrbsko.cz
Shrnutí uplynulé fotbalové sezóny
Uplynulou sezonu se fotbalový celek
Srbska udržel ve III. třídě a umístil se tak
na 11. místě ve výsledkové tabulce s celkovým počtem 28. bodů. Naopak sousední
Karlštejn si celkem suverénně zajistil postup do okresního přeboru, kdy z celkových
26. zápasů pouze čtyřikrát prohrál a dvakrát remizoval. Sestupujícími celky s nejnižším počtem bodů jsou oddíly Chyňavy
a Chodouně. Fotbalový oddíl Srbska čítá
nyní 17 stálých hráčů, kdy zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří hráči žijící v Srbsku a druhá polovina jsou hráči z okolí a to
především Berouna a Prahy. Po této sezoně
se s námi bohužel rozloučil pan Zdeněk
Tenkrát, který byl velkou oporou v obraně
mužstva a dále Michal Bastl, který se na poslední chvíli rozhodl hostovat v oddíle FK
Hýskov hrající I. B třídu. Je to velká škoda,
protože nám oba hráči budou zásadně chybět a bude pro tým těžké udržet se ve III.
třídě. Naopak nově příchozím hráčem se
stal Jakub Hradil, který hrával v oddíle Loko
Vltavín a který podal v přípravném zápase
s Mořinou pěkný výkon.
Aktivity
Fotbalový oddíl Srbska v dubnu tohoto
roku pořádal sběr železného šrotu. Díky
této aktivitě jsme vydělali do sportovní
kasy necelých třináct tisíc korun. Chceme
proto poděkovat všem, kteří železný šrot
přenechali ve prospěch našeho oddílu.
Tuto akci se chystáme brzy opakovat a budeme vás o ní informovat opět prostřednictvím Srbeckého občasníku a na vývěsce
fotbalového oddílu. Loňský rok jsme také
pořádali posvícenskou zábavu v místním
kulturním domě, která se, dle názorů hostů, setkala s velkým ohlasem. To nás velice
potěšilo! Letošní rok je v kulturním domě
plánována v rámci posvícenských oslav již
tradiční výstava, kterou pořádá jednou za 2
roky Český svaz zahrádkářů Srbsko. V nadcházejícím roce bychom proto chtěli tuto
posvícenskou zábavu opět zopakovat.
Závěrem bychom chtěli poděkovat
za Vaši přízeň a těšíme se společně s Vámi
na nadcházející fotbalovou sezonu. Současně Vás všechny také zveme na zájezd
do Weidenu, který pořádáme společně se
sportovními příznivci Srbska. (viz. pozvánka)
Luboš Zikán
Rozlosování mistrovských
utkání - podzim 2012
n Srbsko - Hudlice
Neděle 26. srpna od 17:00 hodin
n Vysoký Újezd - Srbsko
Sobota 1. září od 17:00 hodin
n Srbsko - SK Nižbor B
Neděle 9. září od 17:00 hodin
n Ostrovan Zadní Třebaň - Srbsko
Sobota 15. září od 16:30 hodin
n Srbsko - Broumy
Neděle 23. září od 16:30 hodin
n Lužce - Srbsko
Neděle 30. září od 16:30 hodin
n Srbsko - Čechie Nový Jáchymov
Neděle 7. října od 16:00 hodin
n AFK Loděnice B - Srbsko
Neděle 14. října od 16:00 hodin
n Srbsko - VČS Tmaň
Neděle 21. října od 15:30 hodin
n Cembrit Beroun-Závodí - Srbsko
Neděle 28. října od 10:15 hod
n Srbsko - Kublov
Neděle 4. listopadu od 14:00 hodin
Aktuální výsledky, pořadí jednotlivých týmů,
rozlosování a další informace jsou k dispozici
na internetové adrese www.fotbal.cz
Prodám málo používaný kotel
Buderus Logano S111-16WT
cena: 11 500 Kč
záruka do září 2013
Srbsko - tel.: 604 300 040
www.obecsrbsko.cz
strana 7
Květiny Srbska a okolí
CAMPANULA L. - ZVONEK
Spolu s vlčím mákem, kopretinou a chrpou patří odedávna
k symbolům letních luk, okrajům cest a polí. Na rozdíl od polní
chrpy - kdo kdy a kde ji viděl
naposledy? - zvonek v řadě
mutací stále vidíme na loukách, v lese, v příkopech podél cest; často je i obtížným
plevelem v zahradách. Bývá
ale pěstován i jako okrasná
květina v barevných variantách od bílé až po červenou.
Zvonky jsou vytrvalé, méně
často jednoleté nebo dvouleté byliny s jednoduchými
listy. Květy jsou umístěny
v latách, hroznech, klasech
nebo strboulech, někdy jednotlivě. Květ má tvar kalichu
s pěti trojúhelníkovými cípy,
v jasně modré až modrofialové barvě.
Akce na Tetíně
50 let od ukončení provozu malodráhy „Ajska“
15. 9. sobota
Na kopci Damil bude
jezdit dobový vláček,
promítání starých foto.
Pouť ke cti sv. Ludmily
15. 9. sobota od 16:00
Pouť na Tetin, poutní
mše, prohlídka kostelů
včetně výstavy B. a D.
Reynka, svátostné požehnání s ostatky sv.
Ludmily.
Cvičení v kulturním domě
Je popsáno asi tři sta druhů
zvonků, nejčastěji vidíme
1- ZVONEK ŘEPKOVITÝ, hojně rozšířený. Kořen má často
podzemní výběžky. Lodyha
je přímá, nevětvená, vysoká až 50 cm. Listy jsou nepravidelně
zoubkované, spodní s dlouhým řapíkem. Jednotlivé vzpřímené
květy jsou na krátkých stopkách v jednostranném hroznu s bohatým zakončením..
2 - ZVONEK BOLOŇSKÝ, v ČR se nacházejí v nejteplejších územích (v Českém krasu nebo na Znojemsku) v šípákových a teplomilných doubravách, na kamenných stráních. Světle modrofialové květy jsou skloněné, výška 30-50 cm. Na pohled je
subtilnější než zvonek řepkový.
3 – ZVONEK JEMNÝ, trsnatá bylina s tenkým, plazivým odenkem, krátkou, vystoupavou až vzpřímenou lodyhou, 15 -25cm
vysokou. Četné listy jsou přisedlé, čárkovité až nitkové. Blankytně modré květy jsou v chudém hroznu, často jednotlivé, poupata vzpřímená.
Překvapení - ke zvonkům se řadí i 40-90cm vysoký rozkladitý
zvonovec, nyní velmi vzácný, většina jeho nalezišť už zanikla.
V Českém krasu byl zaznamenaný v Bubovicích a na Velké hoře.
PRIMULA ELATIOR L. - PRVOSENKA JARNÍ
Prvosenka - petrklíč, vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů je pro
všechny neklamná známka jara.
Bledozelené nebo bledožluté,
nevonné květy jsou v okolících
na konci stvolu - ten bývá 6-30
cm vysoký, chlupatý. Mezi mechem obrostlými kameny jsem
v létě v opuštěném lomu našla
i 45 cm vysoký už zaschlý stvol se
semínky ve dvanácti tobolkách.
Tatjana Tichá
Srbecký občasník: První vydání 3. 2. 2000. Toto číslo vyšlo
v srpnu 2012. Povolení MK ČR E 10085. Redakční rada: Mgr. Eva
Černá, Svatava Biskupová, Jaroslav Bastl, Ing. Luboš Zikán.
Příspěvky posílejte na [email protected], tel. 311621621
strana 8
www.obecsrbsko.cz