MEDEL Magistrats Européens pour la Démocratie et les Libertés

MEDEL Magistrats Européens pour la Démocratie et les Libertés

MEDEL Magistrats Européens pour la Démocratie et les Libertés VÝZVA
DEMOKRACIE POT EBUJE NEZÁVISLÉ SOUDY, SOUDCE A PROKURÁTORY
(NEZÁVISLÁ A AKTIVNÍ JUSTICE TVO Í ZÁKLAD PRO VYTVO ENÍ POV DOMÍ O VÝZNAMU
ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV PRO SPOLE NOST)
V demokratické spole nosti musí pro všechny ob any platit princip,
jako ti, za n
e ti, kdo rozhodují, stejn
je rozhodováno, podléhají stejným objektivním práv m a povinnostem zakotveným
v ústavách, smlouvách a listinách základních práv.
Proto obhajoba skute n
národního a evropského ob anství nabývá dvou klí ových rozm r :
normativní záruky práv a jejich ú inné implementace.
Národní ústavy, listiny základních lidských práv a svobod a evropské smlouvy ud lují soud m –
všem soud m – právo a povinnost neprosazovat neústavní zákony
i zákony, které porušují
základní práva v nich zakotvená.
Základní princip soudního p ezkumu zaru uje evropským ob an m uplatn ní svých práv a
odmítnutí autoritativní interpretace a pou ívání t chto práv.
Jak na národní, tak na evropské úrovni je proto zcela nezbytná další konsolidace a harmonizace
nezávislého justi ního systému dostupného všem ob an m.
To bude mo né pouze prost ednictvím vybudování demokratické právní kultury, která umo
uje
ústavní výklad zákona, schopný za všech okolností zaru it, vykonávat a hájit základní lidská práva, ve
dvojím rozm ru práv politických a sociálních.
Politickou svobodu lze pln
uplat ovat pouze v takové spole enské, kulturní a materiální situaci,
která lidem poskytuje mo nost svobodné a v domé volby. Na druhou stranu sociální práva mohou
p e ít pouze tehdy, budou-li existovat skute né politické svobody, které je budou hájit a
prohlubovat.
MEDEL • Výzva
2
Evropští ob ané dnes pova ují politická a sociální práva za nezcizitelná. Jedná se o neodd litelnou
sadu práv, o nich
nelze vyjednávat, ani nejsou závislá na trzích. Jedná se o práva neodmyslitelná pro
lidskou d stojnost.
Avšak politická a sociální práva by nikdy nem la být pova ována za samoz ejmost. Útoky
na tato práva mohou pocházet z r zných zdroj
a skute nost,
e jsou politická rozhodnutí
ovládána ekonomickými a finan ními sílami, vede k novým a ješt
nebezpe n jším
ohro ením základních práv ka dého ob ana. P i jednáních, jako bylo to, které má vést
k vytvo ení Transatlantické zóny volného obchodu (TA FTA ), dochází ke snahám postavit
nadnárodní spole nosti na rove
suverénním stát m, jsou zakládány speciální rozhod í
soudy pro spory mezi spole nostmi a státy, které prvn
jmenovaným umo
ují
nerespektovat demokraticky schválené zákony, které hájí práva ob an .
Skute ná demokracie proto pot ebuje nezávislé soudy, soudce a prokurátory schopné je hájit a
vykonávat.
Ka dé základní právo a jeho záruky je t eba brát vá n .
Politicky-kulturní proces prosazování a prohlubování práv musí tudí
probíhat jak na národní
úrovni, tak v rámci evropských soudních institucí. Všechny národní soudy jsou dnes soudy
evropskými.
Nezávislá a aktivní justice tvo í základ pro vytvo ení pov domí o významu základních práv pro spole nost: je
nezbytná k hájení a posilování demokracie.
V tomto smyslu je právo na nezávislé soudy rovn
základním lidským právem.
Obhajoba p episu, který prosazuje skute né a jednotné evropské soudy a soudce, p ispívá
k obhajob
základních lidských práv, evropskému ob anství a posilování demokracie.
Spojená Evropa musí stav t na ob anských právech vykonávaných a pou ívaných nezávislou justicí
a nikoliv pouze na trhem pohán né deregulaci.
Evropským ob an m, evropským soudním ú edník m.