KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

24
Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * Z AKTIVIT * KINOKLUB
KSM * SLAVNOST HALÓ NOVIN * ESKÉ SOCIÁLNÍ
FÓRUM * KONEC ORIONKY * KRIZE V OBUVNICTVÍ *
PRACOVNÍ PODMÍNKY V BILLE * V ZE STVÍ V USA * O
EVROPSKÉ UNII * INFORMACE O KUB * Z HISTORIE *
TOMÁŠ BA A * E. A J. ŠVANKMAJEROVI * KULTURA ...
POSLEDNÍ STRANA
KSM vydal:
K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels:
Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W .
Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme
se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu
od utopie k v d (20), N. Chomsky:
Kontrola médií - velkolepý úsp ch
propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K.
Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30),
St edo eské vzd lávání - podkladová
skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí
globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický
vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a
iny (10), OPH: Násilí a porušování
zákon P R b hem protest proti
MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská
komuna (10), T ídy a t ídní struktura
ve spole nosti - skripta (10), K.
Gottwald: První parlamentní e (10),
V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I
(10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu
(10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
Politických v z
9, 111 21 Praha 1
Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99
Tel: 222897443, 222897469,
Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected]
http://www.ksm.cz
Ú et: EBANKA – 701695001/2400
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218
vyšlo 1. 10. 2004 * další íslo vyjde 1. 11. 2004
Po et výtisk : 500
Šéfredaktor: Milan Kraj a
Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK
Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
RO NÍK 10
ÍJEN 2004
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
3. Evropské sociální fórum se koná v
Londýn 14.—17. íjna: KSM se podílí
na organizování eské výpravy
K ú asti na p ipravovaných akcích se
m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních
íslech:
721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z
9, 11121
Praha, kde získáte i bližší informace!
15 let po listopadu 1989
Filmoklub KSM Praha
Teoreticko-politická konference s mezinárodní ú astí v novaná 15. výro í
listopadu 1989 se uskute ní 13. listopadu od 9:00 na ÚV KS M. Po ádá
OV KS M Praha 1, OV KS M Praha
- Východ a Komunistický svaz mládeže
Po úsp šném promítání film Fahrenheit 9/11 a M sto boh se na 19. íjna chystá promítání Matrixu. Filmoklub
se op t uskute ní v budov ÚV KS M
Mezinárodní sch ze
Celopražské setkání mladých komunist se uskute ní 27. listopadu v budov ÚV KS M od 9 hodin
3. - 5. prosince se v
Praze koná sch ze
Výboru pro Evropu
a Severní Ameriku
Sv tové
federace
demokratické mládeže a Evropská
p ípravná sch ze XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva.
Celopražské setkání
Nabídka tri ek
Tri ka Komunistického svazu mládeže
s obrázkem latino-amerického revolucioná e Ernesta Che Guevary m žete na
centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K . erný potisk na bílém
nebo erveném tri ku. K dispozici jsou
r zné velikosti. V p ípad dodání poštou iní poštovné 30 K .
KULTURA
23
23
Jídlo Evy a Jana Švankmajerových
Jídlem nazvali Eva a Jan Švankmajerovi svou retrospektivní výstavu, mapující tvorbu této um lecké a manželské dvojice v letech 1958-2004. Výstava, konaná v Jízdárn Pražského
hradu, byla koncipována jako cesta
obrovským labyrintem. Jeho sou ástí
bylo
deset voln
prostupujících
prostor – kapitoly s ozna ením: Bestiá , Sen, Romány, Rébusy, Alchymie, Hmat, Fetiše, Erotismus, Loutka, Mediánní kresby. Návšt vníci zde
mohli zhlédnout „obrazy, objekty,
filmy, kresby, sny, koláže, taktilní
experimentaci, nenávisti, keramiku,
loutky, lásky, básn , mediánní kresby, fotografie, fetiše, grafiku, texty,
rébusy, dokument“, jak se vyjád ili
Švankmajerovi.
Mezi nejvíce fascinující ásti výstavy
pat il bezpochyby originální p írodopisný kabinet zví at, vytvo ených z
pa ez , vají ek, ulit, mušlí, kamen ,
kostí, lebek a paroh . Další silnou
ástí expozice byly Švankmajerovy
fetiše - p edm ty, které jsou jako v ci
prakticky zbyte né, ale v lov ku
uspokojují touhy a slasti, které jim nic
jiného nenahradí. Tyto fantazijní objekty skv le dopl ovaly obrazy Evy
Švankmajerové - díla inspirovaná
pou ovými plakáty, st eleckými štíty a
lidovými
malbami
na
skle.
K p sobivým obraz m na výstav
pat í i její cyklus Rébus . Výstava
byla zakon ena loutkovým divadlem,
jehož postavami byli protagonisté
slavných Švankmajerových loutkových film . Úst ední postavou zde byl
proslulý malý kašpárek, sedící uprost ed kulis symbolicky mezi and lem
a ertem.
Podhoubím
veškerých
projev
Švankmajerových je surrealistický
pohled na naší existenci, otev ení se
veškeré
alchymii
ducha
a
„barbarskému“ p vodnímu vnímání.
„Kdysi um ní a magie splývaly v jedno. V okamžiku, kdy se um ní estetizovalo a osamostatnilo, u ízlo pod
sebou v tev, na které sed lo. Magie
dává um ní tvrtý rozm r – tajem-
ství,“ míní Švankmajer.
Jídlu, a by tomu mohl nasv d ovat
název výstavy, se v Jízdárn
Švankmajerovi nev novali tak ka
v bec. "Chápeme význam slova jídlo
jinak,"
vysv tlil
Švankmajer.
"Salvador Dalí kdysi napsal, že krása
je bu jedlá, nebo žádná. A o tom to
celé je!"
-MKR-
Z VLASTNÍ TVORBY
Vlk: Nový den
T žké mraky nad námi se valí,
nemáme budoucnost, práci, bydlení.
Kapitalisti na nás své plány mají
a v bec je netají.
Oni mají prý málo,
my musíme mít však dost,
my si opasky utahujeme,
kapitalist m pro radost.
D lník m peníze na žití nesta í,
oni za naší práci skota í –
vzd lání, zdravotní pé e a práce
je pro nás jen vzdálený sen,
to všecko je ur eno pro n jen!
Oni mají auta. Peníze a drzost,
my máme d lnické p st a hrdost.
Ale t este se bídní psi kapitalismu,
jsme tu my d lníci, poctiví lidé, vojáci socialismu!
Když vy ude íte,
dvakrát vám to vrátíme,
když vy podlost vymyslíte,
pak my vám ji zhatíme.
Spolehn te se, že p ijde den
kdy naše trp livost p ete e a vyrazíme ven,
pak vám nepom že EU ani NATO,
dozvíte se, že to máte za to,
že jste ni ili a kradli jen.
Pro vás slunce zapadne,
Pro nás za ne nový den!
22
Rivero? Jak vy sám vnímáte jejich
uv zn ní?
Abel Prieto: Pokud periodikum, které
jste zmínili, vnímá mé jmenování
ministrem pozitivn , pak se musím
"sebekriticky p ezkoumat", e eno
slovy jednoho mého p ítele. Pokud
jde o intelektuály, myslím, že skute ní intelektuálové se od Kuby neodvrátili. Americká snaha vytvo it na
Kub
intelektuální pátou kolonu
ztroskotala. Kubánská inteligence
vždy byla nesmírn vlastenecká a
nepodléhala dogmat m a sektá ství.
Propaganda, která se snaží vydávat
"disidenty" za intelektuály, je sm šná.
Za intelektuály nem žu považovat
lidi, t ebaže n kte í byli kdysi mými
p áteli, t ebaže byli vzd laní a talentovaní, kte í se prom nili v agresivní
hulákající vále níky snažící se vzk ísit minulost a hovo ící o "castrovské
tyranii", kte í se spojili s americkými
agenty, batistovci, teroristy a ubožáky z Miami, jimž íkám mafie. Je
smutné dívat se na bývalé revolucioná e, kte í dnes pobírají plat od National Endowment for Democracy, což
je jen krycí název CIA. Tito lidé pozbyli všechny své dobré vlastnosti.
Um li by se ješt zastyd t?
Rebelión: Hai ané, kte í utíkají ze
své zem do Spojených stát , kte í
se vylo ují u floridských b eh ,
nejsou nikdy nazývání "disidenty"
a jsou vraceni zp t na Haiti. Disidenti z dalších latinskoamerických
zemí, jak íká i Chomsky, v hlasní
profeso i, noviná i, spisovatelé,
nejsou nikdy ozna ováni za intelektuály. To jen Kubánci mají výhodu,
že
každý
ute enec
je
"disident" a každý "disident" je
"intelektuál". Protikubánská propaganda tím paradoxn vzdává
hold revoluci, nebo bez ní by tady
tolik talent bezesporu nebylo. Co
myslíte o vyznání, které pronesla
držitelka jedné z nejprestižn jších
a nejlépe dotovaných literárních
cen ve Špan lsku, Zoe Valdésová?
A co íkáte na slova Oswalda Payá
zve ejn ná v deníku El País, že
Batistova
diktatura
byla
"neuv iteln
svobodným v zením".
Abel Prieto: e i Zoe Valdésové a
Oswalda Payá m nep ekvapují a
nebudu je komentovat. Cena, kterou
Valdésová dostala, pat í do tržního
sv ta. Opravdu m ale udivuje, že
n kdo m že díla Valdésové íst a
KULTURA
považovat je za literaturu. Je to podle
mne ukázka dekadence, ukázka toho, kam až m že um ní upadnout
pod vlivem pen z. Je to p íklad zborceného ádu. Tak pracuje velký cenzor trh.
Rebelión: V posledních letech byla
Kuba nucena p istoupit, aby p ežila, k ekonomickým reformám. Do
zem za ali proudit turisté a cizí
obchodníci, kulturní narušitelé.
Jak myslíte, že v této situaci m že
Kuba udržet sv j "alternativní kulturní model", svoji kulturní svébytnost?
Abel Prieto: Náš "alternativní kulturní
model" je tím, co se nyní d je, posilován. V posledních letech se na Kubu
nedostali jen turisté, ale v knihovnách
se objevily nové knižní fondy, bez
výjimky ve všech školách jsou televizory, videa a po íta e. Tato technika
pronikla i do škol um leckých.
Všechno tohle vede k jedinému: stáváme se ješt svobodn jšími. "Být
vzd laný znamená být svobodný",
pravil už José Martí. Naše televizory
a videa lidi nehypnotizují jako jinde,
jejich vysílání nepat í do rukou mediálních oligarchií, nejsou hlásnými
troubami politických stran, jejichž
programy a kandidáti se od sebe
v bec neliší, nevysílají politická a jiná
bezduchá show. Naše kultura, v etn
kultury politické, odráží kubánské
tradice a zárove hledá vše dobré i v
cizin . V našich nakladatelstvích
vycházejí knihy velkých amerických
spisovatel , což Ameri any ovliv ované stereotypní propagandou, s
nimiž jsem o tom mohl hovo it, udivuje.
Rebelión: Ve svém lánku Bush a
Rambo publikovaném v asopise
Casa de las Américas píšete, že na
Kub ne íkáte "v ", nýbrž " ti".
Ve Špan lsku, kde ro n vyjde
šedesát tisíc nových titul , se moc
ne te. Nejprodávan jší špan lskou knihou v tomto m síci je Pr vodce barcelonskými no ními kluby a bary a kniha Neselhávající
metoda, jak p estat kou it. Jaké
jsou nej ten jší knihy na Kub ?
Znáte po ty tená ? A mohl byste
nás seznámit s po tem ro n vydaných titul ?
Abel Prieto: Slova, která jste zmínil,
nejsou slova moje, ale Fidelova. Tato
slova charakterizují naši Revoluci.
Nechceme vychovávat fanatiky, ný-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
brž p emýšlivé lidi. V Havan se pravideln koná Mezinárodní knižní veletrh, skute n masová kulturní událost. Na posledním veletrhu byly prodány více než t i milióny výtisk knih.
Prodávají se zejména knihy pro d ti,
vždy vyprodaná je poezie Nicoláse
Guilléna a Dulce Maríi Loynazové.
Dob e se prodávají i další kubánští
spisovatelé a významní auto i zahrani ní. N kolika vydání se v poslední
dob do kaly knihy Joyceho, Marguerite Yourcernarové, Williama Kennedyho a Susan Georgeové. Na Kub je ro n vydáno 1800 až 2000
nových titul v celkovém nákladu
dvacet milión kus . I tyto velké náklady nepokrývají poptávku, a proto
jsou knihy povinn dodávány do sít
ve ejných knihoven.
Rebelión: Dovolte poslední otázku.
Po událostech 11. zá í a po invazi
Spojených stát do Iráku se my,
kte í Kub fandíme a myslíme, že
hraje nezastupitelnou roli ve sv tovém protikapitalistickém hnutí,
díváme na její budoucnost s obavami. Myslíte si, že práv dnes je
vaše revoluce nejvíce ohrožena?
Jakou formu podle vás budou mít
p íští protikubánské útoky vedené
Spojenými státy v ele s prezidentem Bushem? A jak by m li levicov smýšlející lidé Kub pomáhat,
aby nátlaku odolala?
Abel Prieto: Nejen já myslím, že
hrozba amerického vojenského útoku
proti Kub je nemalá. Nikdy v minulosti nem la americká vláda takovou
sílu, kterou v sou asném sv t nikdo
nevyvažuje, takové imperialistické
choutky, tak volné ruce úto it kdekoliv ji napadne, takovou moc vysmívat
se právu národ na sebeur ení. Nikdy v minulosti nem la americká
vláda tak úzké vztahy s mafiánským
úst edím v Miami. Fidel ekl, že se
Kuba stane posledním sv tovým
dobrodružstvím americké vlády, a
proto se na n j p ipravuje, aniž by se
však z ekla všech svých kulturních a
vzd lávacích program . Kub nepomohou
proklamace
jednotlivc ,
prázdná ujišt ní o solidarit . Kub
pom že, když se všichni estní lidé
sv ta spojí v pevnou protifašistickou
hradbu, která zabrání rozpínavosti
nového Reichu, Kub pom že, když
estní lidé vytvo í globální kulturu
odporu.
P eložil Michael Doubek
(Obrys-kmen)
3
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM:
Úsp chy lidského snažení pat í všem!
Lidstvo dosahuje ady úsp ch na
poli v dy a výzkumu, a již v oblasti
farmaceutiky i t eba alternativních
zdroj energie i zdroj výživy. Navzdory tomu miliony lidí umírají hlady
a na lé itelné nemoci. Výsledky lidské innosti se projevují i na stále
nových a nových kulturních a jiných
dílech, jejichž dostupnost je však
omezena množstvím autorských a
jiných práv, které pro držitele znamenají nemalý zdroj zisku. Pro jiné zase
finan ní i vzdálenostní bariéry znamenají jejich nedostupnost. KSM
proto usiluje o:
Bez pr tah
zve ejnit a u init
všem snadno dostupné výsledky
výzkumu a dalších lidských inností!
Odstran ní všech vlastnických
patent a jiných omezení, které
znemož ují využití výsledk výzkumu a vývoje pro pot eby oban a p inášejí pouze zisky
jejich držitel m, nadnárodním
korporacím!
Odstran ní kapitalistické formy
autorských práv v etn výpo etní a kulturní produkce a zavedení grantového a p ísp vkového
systému odm ování autor !
STANOVISKO KSM K NÁVRHU NA SNÍŽENÍ HRANICE TRESTNÍ
ZODPOV DNOSTI
Po et trestných in
spáchaných
nezletilými, v etn t ch závažných,
celosv tov p ibývá. Je to d sledek
všeobecné krize dnešní spole nosti,
která se nedokáže vymanit z ekonomických, politických a spole enských
limit kapitalismu. Tak ka pravideln
dochází ve sv t k tragickým útok m
žák a student proti svým u itel m
a vrstevník m. Velkým fenoménem
se stávají i d tské gangy. Tento trend
se za íná projevovat také v eské
republice.
Tvá í tvá t mto hrozivým fakt m
p ichází ministr spravedlnosti Pavel
N mec s alibistickým návrhem snížit
hranici trestní odpov dnosti u d tí na
trnáct let, u závažných delikt dokonce na dvanáct. Místo vytvo ení
komplexního systému prevence je
tak voláno po ješt v tší represi. P itom represe jako taková nic ne eší,
vždy nap . ve Spojených státech
amerických, které jsou proslulé svým
rozsáhlým represivním aparátem, se
neustále zvyšuje po et a brutalita
trestných in a snižuje v k jejich
pachatel .
Komunistický svaz mládeže odmítá
jednostrannou iniciativu na snížení
hranice trestní zodpov dnosti. Považuje ji za snahu svalit vinu kapitalistické systému a jeho p edstavitel na
samotné d ti, kterým ve velké v tšin není stávající spole ností dovolen
plnohodnotný rozvoj. Místo toho mladí komunisté požadují:
Peníze do d tských h iš , klub ,
sportoviš , kulturních a um lec-
kých za ízení, ne na policii a
v znice!
Dostate né množství cenov ,
asov i místn dostupných zájmových, kulturních a sportovních kroužk , klub a st edisek!
Konec komercionalizace záležitostí spole enského života mládeže!
Vstup do muzeí, divadel, hrad ,
zámk a galerií za minimální
poplatek!
Posílení participace mladých na
ízení spole nosti - volební právo již od 16 let!
Prevenci místo represe!
Prob hlo setkání levice pod Kun ticku horou
ada setkání levice, mladé i té zkušen jší, se na mnohých místech stala
tradicí. Mezi ta nejv tší setkání pat í i
Kun tická hora, kde se v zá í i íjnu
každoro n sejdou tisíce sympatizant
komunistické strany, aby vyjád ili podporu jejímu boji za socialismus. Komunistický svaz mládeže ani letos nechyb l a tak si mohli zájemci u stánku
obstarat Mladou Pravdu, tri ka s Che
Guevarou a spoustu dalších propaga ních materiál .
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
KULTURA
KSM na Slavnosti Haló novin
Od asného rána proudily davy lidí
všech generací na pražské výstavišt . Konala se zde tradi ní slavnost
Halo novin a Komunistický svaz mládeže zde samoz ejm nemohl chyb t. U stánku naší organizace byly k
dispozici nejen materiály KSM, ale i
propagace KS M. Od 15 hodin pak
na fakult t lesné výchovy a sportu
Univerzity Karlovy na pražském Veleslavín za alo I. eské sociální
fórum, kde promluvil nap . prof. Keller, místop edseda PS P R Filip a kolejnému, za práva mladých.
kde KSM m l mítink Proti školnému a
REPORTÁŽ Z
eské sociální fórum za alo Vystoupením Jana Kellera, který v tématu prvního bloku - Sociální solidarita, jiná globalizace a udržitelný rozvoj
proti neoliberalismu a privatizaci volal
zejména po jiné modernizaci. Keller
stav l do protikladu neoliberální, neregulované globalizaci jiný koncept
modernizace kde by místo maximalizace soukromého zisku byly p ed
spole ností postaveny jiné priority.
Jako první krok doporu oval zastavit
vyvlast ování sociálních práv v zemích takzvan vysp lých a rozší it
institut sociálních práv v globálním
m ítku, v etn zemí t etího sv ta.
Místop edseda poslanecké sn movny
a poslanec za KS M Filip popsal celý
proces privatizace, tunelování a porušování práv celých devadesátých let.
Místop edseda MKOS Málek poté
zrekapituloval stav ob anské spole nosti a roli odbor . V tomto bloku
promluvil i p edseda SDS Neubert a
Št pánek, p edseda ob anského
sdružení Oživení a len Strany Zelených. V zajímavém vystoupení ukázal
provázanost všech politických stran
na magistrátu s dosavadní mocí.
Po tomto prvním mítinku a následné diskusi se konaly paraleln
dva seminá e – jeden po ádaný práv
OS MS a druhý po ádaný iniciativou
SOS student za podpory KSM. Na
odborá ském mítinku v tém hodinovém vystoupení Málek popsal roli
odbor p i formování evropských i
globálních sociálních standard s tím,
že ekonomické globalizaci se dá elit
jen globálními odbory. Na seminá i
SOS student byly rozebrány dosavadní kampan SOS student proti
školnému a kolejnému a získány další nové poznatky a nástiny problém
student od zú astn ných. Den byl
zakon en v klubu Delta koncertem,
kdy v tšinu p ítomných oslovil zejména DJ Nesta.
Ned lní dopoledne bylo v nová-
-ZST-
ESKÉHO SOCIÁLNÍHO FÓRA
no dalším seminá m. Ráno za al
seminá Právo na bydlení a EU, kde
vystoupil mimo jiné poslanec za
KS M Beneš a místop edseda SONu
Hanauer. Paraleln s tím prob hl i
seminá KSM Militarizace Evropy a
EU, kdy se po úvodním referátu p edsedy KSM Štefka rozpoutala bou livá
diskuse o dalších scéná ích vývoje
globálních
konflikt ,
zejména
v souvislosti se vztahy EU x USA.
Po polední pauze následoval
seminá
Revo
Mládež
v antikapitalistickém hnutí a hojn
navštívený seminá
eská levice po
r. 1989 ve sv tových souvislostech,
kde se hlavního referátu ujal známý
anarchistický aktivista Sla álek.
Na mítinku zam eném proti
válkám pak vystoupil místop edseda
ÚV KS M a poslanec Exner, za Spole nost Julia Fu íka Hroba , i poslankyn za KS M Kone ná.
Odpoledne pokra ovalo další
adou seminá – SOP m la seminá
Od sociálních fór k nové internacionále a KSM po ádal seminá Kuba –
mýty a skute nost, v kterém místop edseda KSM Kraj a rozebral historii
revolu ní Kuby a své zážitky
z mezinárodní brigády solidarity. Mezi
ú astníky zavítala i kubánská charge
d´affairs i zástupci Spole nosti eskokubánského p átelství. Poté až do
pozdních hodin probíhal kubánský
ve er plný kubánské hudby, film i
mojita.
Pond lí bylo pro mnohé pracovní
a tak seminá e Revo Solidaritu
s Mariem Bangem a Mládež proti
fašismu byly navštíveny leny KSM
jen sporadicky, zato na seminá levicových k es an
lov k a práce už
dorazily posily a diskuse byla v ru
zajímavá. Skoro se ani nesta il za átek záv ného mítinku Demokracie a
základní práva; proti rasismu, fašismu
a diskriminaci, kde promluvil Uhl,
Kotrba, poslanec Kavan a místop edseda ÚV KS M Dolejš. Jist zajímavé bylo doznání Kavana na otázku,
co by se stalo, kdyby eská vláda
odmítla jako nový len NATO agresi
proti Jugoslávii.. Odpov d l, že neví,
ale že tehdy ani nesouhlasit nešlo, že
jim to bylo v podstat oznámeno…
Pozdní odpoledne se pak konalo
na Vít zném nám stí techno street
party s 2 sound systémy, které kon ilo až kolem desáté hodiny…
V úterý dopoledne pak následovalo shromážd ní, kde se sociální
fórum hodnotilo a p ipravovaly se
výstupy…
eské sociální fórum je minulostí. Jaké hodnocení však z n ho vychází?
ce. Vyjád í-li se n jaký levicový intelektuál proti Kub , jeho slova ob hnou na stránkách levicového i reak ního tisku b hem n kolika dní celou
planetu. Naopak tomu ale není. Prokubánské výroky Rigoberta Menchúa, Maria Benedettiho, Oscara Niemeyera, Augusta Roi Bastose nebo
Ernesta Cardenala mimo Kubu slyšet nejsou (snad s výjimkou novin La
Jornada a
asopisu Rebelión).
Susan Sontagová se stala populární
jen proto, že sprost napadla velkého Kolumbijce Garcíu Márqueze.
Urážky, cenzura, p ezírání - to je
cena pro ty, kte í se odváží naši
zemi podpo it. Média ml í nebo jen
bojácn informují o prokubánském
Apelu na sv domí sv ta sepsaném
mexickými intelektuály a podpo eném i ty mi nositeli Nobelovy ceny.
Protikubánská
propagandistická
mašinérie tají a p ekrucuje naše
argumenty a píše o krutém zacházení s disidenty a lidmi, kte í cht jí
Kubu opustit. Je v bec vzniklá polemika aspo v n em pozitivní? Myslím, že ano. Nacházíme v ní nové
argumenty, posiluje nás v našem
postoji, poznáváme díky ní skute né
p átele. 26. kv tna letošního roku
mluvil Fidel Castro více než dv
hodiny k nadšenému davu desítek
tisíc prostých Argentinc . Lidové
masy, vnímající politické d ní intuitivn , instinktivn , se nedají oklamat.
B hem každé diskuse podobné té, o
níž mluvíme, se do mysli vkrádá
otázka: Co dnes znamená být nalevo? Nalevo je každý, kdo si v souasném sv t intrik a manipulací
zachovává schopnost kritického
myšlení, který v í, že je možné vybudovat "jiný sv t" a jenž za tento
"skute n jiný sv t" bojuje. Na Kub
se o vybudování nového sv ta snažíme. Netvrdíme, že náš sou asný
model je tím, co bychom cht li mermomocí exportovat do dalších zemí,
nebo jednou provždy zakonzervovat.
Ve h e nyní není ani tak osud Kuby a
Kubánc , ale p edevším lidé a lidskost. Lidskost musí být prioritou
celé levice.
Rebelión: Chomsky tvrdí, že Kuba
je ob tí nejv tšího a nejdéle trvajícího teroristického útoku, s nímž
se kdy která zem naší planety
setkala. Hospodá skou blokádou,
nep estávajícími sabotážemi, nezda enými i zda enými atentáty,
spiknutími, nevybíravou protikubánskou propagandou, tím vším
spušt nou emigra ní vlnou se
sv tová supervelmoc za ínající
jen 90 mil od kubánských b eh
snaží Kubu zahnat zp t do ohrady
rozvojových zemí, které je možné
kdykoliv vydrancovat. I p es tento
tlak, i p esto, že je v podstat ve
vále ném stavu, se ale na Kub
poda ilo vybudovat vysp lý sociální, zdravotní a vzd lávací systém, který mnohonásobn p evyšuje systémy okolních zemí, ba
v tšiny zemí sv ta. Nicmén zeptám se provokativn : Vládne na
Kub skute n taková svoboda a
takové právo, které jí sou asná
situace dovoluje? A jaká je role
ministra kultury socialistické zem v boji proti imperialismu?
Abel Prieto: Kubánské zákony jsou
naprosto pr zra né a dovolují maximální svobodu. Kuba se nesnižuje
ke státnímu terorismu jako Spojené
státy a jejich satelity i spojenci, na
Kub nebyl nikdy vykonán trest bez
spravedlivého soudu, nikdy nikdo
nezmizel a nebyl mu en. Kuba nepáchá perverzní zlo iny, jaké osnuje
severoamerické impérium. Kuba má
na všechny stejné m ítko. Vynáší
stejný rozsudek, když zlo in spáchá
ernoch, mulat, b loch, chudák nebo
bohá . Kuba nikdy nedrancovala
jinou zemi, neznásil ovala principy
mírového soužití mezi národy. Má
zem se zevnímu nátlaku brání legáln a ist . Kuba, a je v permanentní válce, na zlo in nikdy ani
nepomyslela. Naše Revoluce stojí
na etických základech, které se nem ní podle módních vln, jež se d dí
z generace na generaci. Kdo toto
nechápe, nem že Kub porozum t.
Jako ministr se snažím, aby kultura
byla tím nejlepším obrazem svobody, aby se do ní promítalo a st etávalo se v ní co nejvíc názor a myšlenek, aby byla základnou naší kubánské demokracie. Naše kulturní
politika se neustále vyvíjí, je stále
revidována a cizelována v etných
debatách t ch nejtalentovan jších
lidí. V naší zemi není žádný
"politický komisa ", jenž by dohlížel
na to, co se píše v asopisech a jaké
knihy jsou vydávány. Na to, co bude
vydáno, co se bude promítat v kin ,
jaké bude divadlo nebo tanec, dohlíží jenom um lci. Máme problémy s
nedostatkem financí, n kdy nás brz-
21
dí bujná byrokracie, nicmén kvalitu
a r znorodost kubánské kultury m žeme zaru it, dohlíží na ni naše
um lecká a spole enská avantgarda. Na sjezdech Unie kubánských
spisovatel a um lc diskutujeme
nejen o kultu e, ale vyjad ujeme se i
k dalším témat m. Hovo íme o
všem, od eroze naší identity, kterou
m že zp sobit turistický ruch, po
vlivy um lecké tvorby na politiku a
politiky na um lce. Nebojíme se psát
o konfliktech, jež v naší spole nosti
jsou. Nep stujeme úchylku, které se
íká socialistický realismus. Snažíme
se zabránit, aby se um ní stalo zbožím. Nebo trh je ten nejhorší cenzor, hroziv jší, než byli cenzo i Stalinovi. Ve Spojených státech trh úpln
vymazal um ní šedesátých let, ni í
um lce, kte í nejdou s davem, tupí
jejich zbran , likviduje experimenty.
Vliv pen z na tvorbu talentovaných
um lc
je neuv iteln
zhoubný.
Talentovaní tv rci pod vlivem cenzury dolar konvertují ke služb tržnímu systému. Ti, kte í se nepod ídí,
jsou vyhnáni z médií a uzav eni do
ghett. Levicoví intelektuálové a
um lci by tento jev m li d kladn
analyzovat.
Rebelión: Vra me se k trestu smrti. Pro jej Kuba dosud nevyškrtla
ze svého trestního práva?
Abel Prieto: Kuba bohužel nebojuje
s nep ítelem filozofickým, ale s nep ítelem, jenž m že zabíjet. Musíme
chránit život jedenácti milión Kubánc a dílo ty iceti revolu ních let.
Trest smrti zatím pot ebujeme, i když
jej nenávidíme. V ím, že v p íštích
letech jej budeme moci zrušit. V zte,
že vše, co na Kub od roku 1959
d láme, je práce pro život.
Rebelión: Máte pov st tolerantního a otev eného lov ka. Dokonce i vaši politi tí odp rci si vás
jako intelektuála váží. Nap íklad
noviny El Nuevo Herald de Miami
vnímají vaše jmenování kubánským ministrem kultury pozitivn .
Jste vynikající spisovatel. Jak se
díváte na to, že n kte í vaši genera ní druhové, intelektuálové,
dokonce i pár vašich bývalých
p átel, se ke kubánské revoluci
obrátili zády? A co íkáte tomu, že
mezi v dubnu na Kub odsouzenými jsou i spisovatelé, t eba Raúl
KULTURA
20
mi. Ba a se vzhlížel p edevším v
metodách amerického taylorizmu zp sobu organizace práce, který byl
zam en na odstran ní zbyte ných
pohyb a co nejdokonalejšímu p izp sobení se stroji. P edstava skute né kultivace zam stnance a vytvo ení p íjemného pracovního prost edí mu byla zcela cizí. Ba ovi zam stnanci nebyli jeho poddanými jen
v dob práce, ale i ve volném ase:
Ušet ené peníze si museli ukládat na
konto v jeho bance, museli nakupovat potraviny v jeho koloniálech, zatímco p ed družstevními obchody
postávali Ba ovi špiclové, Ba ovi
inspekto i kontrolovali domácí život
jeho zam stnanc , zda se dob e
starají o sv j byt i domek, po restauracích ve Zlín chodily Ba ovy
inspekce kontrolující spot ebu alkoholu a sexuální chování jeho zam stnanc . Ani jeden z Ba nebyl rozhodn žádný demokrat. Jan A. Ba a
byl prokazatelným obdivovatelem
nejenom H. Forda ale také B. Mussoliniho, ve své knize „Budujeme stát
pro 40 milion “ navrhuje zavírání
nezam stnaných do pracovních tábor . Samostatnou kapitolou - by ne
zcela prokázanou - je jeho spolupráce s n meckými okupanty, podpora
politické fašizující pravici po mnichovu a fantaskní plán s Ba ánií - územím, které zakoupil v jižní Americe a
kde m ly - samoz ejm jako jeho
zam stnanci - pracovat milióny ech po vysídlení ze st ední Evropy.
Není t eba zd raz ovat že v Ba ových podnicích, byla zakázána in-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
nost odbor a komunistické strany
(Ba a íkal „uznávám jen jednu organizaci - sv j podnik“) a že Zlínu vládli
pouze lidé zvolení na Ba ov kandidátce. Pom ry v závodech kriticky
popsal již tehdy T. Svatopluk svým
románem „Botostroj“. Jist že m l
Ba v systém na svou dobu i progresivní aspekty, není možno zaml ovat
vysoké platy jeho zam stnanc , sociální jistoty, možnosti vzestupu i
levnou kvalitní obuv. Jako celek se
ovšem jednalo o vysoce ko istnický
systém a adu jeho metod je dnes
nutno odmítnout.
hec
CO DNES ZNAMENÁ BÝT NALEVO?
Z rozhovoru Abela Prieta (1950),
spisovatele a sou asného kubánského ministra kultury, pro špan lsky psaný levicový internetový
asopis Rebelión. Rozhovor byl
publikován v lét roku 2003. Kráceno.
Rebelión: Za n me hned tím nejpal iv jším. V dubnu byli na Kub
odsouzeni k smrti t i únosci a k
dlouholetému v zení "disidenti",
obvin ní z innosti na objednávku
jednoho protikubánského spolku.
Tento verdikt vyvolal skute nou
bou i v adách sv tové levice. Saramago, Sergio Ramírez nebo Galeano odvolali (i když ne všichni
stejn
razantn ) svoji podporu
kubánské revoluci. Susan Sontagová a García Márquez se vzájemn st etli ve svých rozdílných prohlášeních. Noam Chomsky a Howard Zinn protestovali proti rozsudk m kubánské justice, ale i
proti severoamerické protikubánské šikan . Redakto i Rebelión se
mohli seznámit s množstvím polemických text i s vysv tlením Fidela Castra. Nem žeme se ale zbavit dojmu, že kubánský in byl
neprozíravý, že Kuba rozd lila levici, rozložila dosud semknuté sv tové hnutí proti imperialistické
politice Spojených stát . Co vy o
tom soudíte?
Abel Prieto: Myslím, že nelze zevše-
obec ovat. Diskuse, která se objevila
na stránkách levicových list má víc
odstín , nejen ty, které byly zmín ny.
V ím, že mnozí, kte í dnes zaujímají
v i Kub nenávistné postoje, své
názory po ase zm ní (ve ejn nebo
v tichosti), že uvidí v ci jasn ji.
Všichni spravedliví lidé, a už levicov smýšlející nebo ne, politicky organizovaní nebo bez politické p íslušnosti, musí pochopit, že malá Kuba
dnes prochází jedním z nejt žších
období svých d jin a že se musí bránit, je-li ohrožena její existence, je-li
proti ní vedena nevybíravá agrese
destruktivním monstrem, které chce
vládnout sv tu, že se musí bránit i
velmi tvrdými prost edky, jež však
nejsou nelegální. Je t eba mít na
pam ti, že "bou e", o níž mluvíte,
"bou e v adách sv tové levice" byla
spušt na pravicí, novinami a asopisy v jejích službách. Ve Špan lsku
byla debata o Kub jednozna n
ovlivn na blížícími se volbami a snahou moráln oslabit všechny levicov
smýšlející lidi, kte í se angažují v boji
proti válce v Iráku a pravicové špan lské vlád . Pravicová média kladla
absurdní otázku: "Jestliže se angažuješ v boji proti válce, pro se nevyjádíš k tomu, co se d je na Kub ?"
Spousta lidí se snaží k tomu, co se
na Kub stalo, okamžit vyjád it.
Vyjad ují se, aniž by si svá slova
promysleli, což mi p ipomíná vtip, jejž
mi ekl jeden m j p ítel z Mexika:
Paní u itelka vyvolá žá ka: Rychle
odpov z, kolik je dva plus dva? Žáek odpoví: P t. Paní u itelka se
zasm je. P t? A žá ek dodá: Cht la
jste, abych odpov d l rychle, ne
p esn .
Protikubánská propaganda neustále
opakuje výrok, že "Kuba porušuje
lidská práva a utiskuje a popravuje
mírumilovnou opozici", opakuje jej
tak dlouho, že spousta lidí upadla v
delirium a za ala mu v it. Tím, kdo
je utiskovaný, je p itom práv Kuba,
zem opušt ná "p áteli na v né
asy", opušt ná i ástí sv tové levi-
Ú astnilo se ho p es 120 lidí ze 4
politických stran, desítek r zných skupinek, od mládežnických až po odbory. Na street party bylo okolo 200 lidí.
Ale paleta organizací nep edstavovala
bohužel žádný pr ez sociálním hnutím v naší zemi, chyb la aktivní obanská sdružení spjatá s konkrétními,
práv ešenými problémy, jak ve své
kritice zazn lo správn z úst SAB,
která se však zmohla jen na kritiku.
Nemohu ale souhlasit s dalšími tezemi, že celá akce byla zbyte ná, spojená s ú astí jen n kolika málo sekt a
sekti ek. Proces vytvá ení sociálních
fór není jednoduchý a p ímo arý, je
dlouhodobý a nem žeme ekat velké
úsp chy hned napoprvé. Navíc když
velkou roli sehrála ml enlivost médií
(mimo Halo novin a Britských list )–
p kná ukázka objektivity noviná a
sou asné propagandy… Ale my se
p ece nebudeme držet hesla „Kdo nic
ned lá, nic nezkazí“…
Další okruh problém se týkal
zejména kritiky KS M. Mohu souhlasit s adou vy ených tezí kritizujících
ur itou uzav enost KS M (sektá ství),
konkrétní kauzy, dvojí tvá , p ípady
splývání se státní mocí i n kterou
praktickou politiku, jak zazn lo nap .
ve vystoupení Ondry Sla álka. Konstruktivní kritika a sebekritika je nanejvýš d ležitá a to, jak nás vidí jiní, pom že zlepšovat nejen náš obraz, ale i
nás samotné. Nemohu souhlasit ale
s až rasistickým požadavkem, zda-li
by nemohly jet do Londýna n které
autobusy v jiný termín, aby se jejich
ú astníci
náhodou
nepotkali
V PRAZE SE KONALO
O prodlouženém víkendu 25. až
28. zá í se v Praze pod heslem „Jiný
sv t je možný!“ uskute nilo první eské sociální fórum. Tato v R první
vlaštovka vychází z tradice Evropského sociálního fóra (ESF), které se
pot etí sejde 15. až 17. íjna v Londýn . Stejn jako Sv tové sociální
fórum (poprvé 2001 v brazilském Porto Alegre) šlo o ve ejnosti otev enou
alternativní konferenci sociálních hnutí.
Na eském sociálním fóru po t i
dny probíhaly mítinky, seminá e a
diskuse kolem t í tematických os,
shrnujících hlavní problémy dneška:
proti válkám – sociální solidarita, jiná
globalizace a udržitelný rozvoj; proti
neoliberalismu a privatizaci – demokracie a lidská práva; proti rasismu,
fašismu a diskriminaci.
Zú astnily se zde známé osoby
jako sociolog a publicista Jan Keller,
lidskoprávní aktivista a redaktor Práva
Petr Uhl, místop edseda eskomoravské komory odborových svaz
Zden k Málek, poslanec a bývalý
p edseda Valného shromážd ní OSN
Jan Kavan, místop edseda Poslanecké sn movny Parlamentu R Vojt ch
Filip, poslanci Ji í Dolejš a Václav
Exner, ale také známí p edstavitelé
anarchistických hnutí Ond ej Sla álek
a Mat j Pálka, ekologický aktivista
Petr Št pánek, p edseda SDS Milan
Neubert, redaktor Britských list Št pán Kotrba a další.
Seminá e ke konkrétním problém m s dalšími osobnostmi zorganizo-
5
s n jakým „bolševikem“. To už bylo
moc i na organizátory. KS M, která
p evzala významnou ást organiza ní
i finan ní tohoto fóra, se za celou dobu konání nepokusila nijak o dominanci, naopak, nechávala tolerantn
mluvit ostatní. Tolerantní v li ke spolupráci deklarovala již nes ísln krát.
Nezbývá než doufat, že na III.
Evropském sociálním fóru v Londýn
p isp jí všichni pozitivn
nalad ní
ú astníci i k tomu, že další eské
sociální fórum bude ješt pest ejší,
otev en jší, s vyšší ú astí i s vyšším
dopadem na spole nost. My budeme
nejen doufat, ale na tom cíli i tvrd
pracovat.
Zden k Štefek
ESKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM
valy nap . Sdružení nájemník , iniciativa SOS student, mládežnická levicová a k es anská sdružení.
Kulturní program zahrnoval street
technoparty v Dejvicích, rockový koncert v klubu Delta i kubánský ve er,
jehož se zú astnila také chargé d'affaires Kuby Aymée Hernández.
Na záv r se v úterý uskute nilo
shromážd ní sociálních hnutí, které
m lo za cíl p em nit prob hlé diskuse
v akci a shodnout se na výzv k aktivitám namí eným práv proti válce,
neoliberalismu i rasismu.
eské sociální fórum vytvo ilo
prostor pro mnohostranný dialog parlamentní i mimoparlamentní politiky i
pro alternativní kultury.
Za velký klad organizáto i považují ú ast len hned ty politických
stran – od vládní SSD, p es opozi ní KS M až po mimoparlamentní
Stranu zelených a Stranu demokratického socialismu. Organizáto i vyjád ili
své uspokojení nad tím, že se v rámci
jednoho fóra sešli lidé naprosto odlišných postoj . V diskusi Proti válkám
nap íklad zazn la široká škála názor
na to, jak jim zabránit. Objevily se
výzvy k pokra ování poklidných protivále ných demonstrací, ale také hlasy
volající po bojkotu subjekt , které se
zapojují i jakýmkoli jiným zp sobem
podporují války, nebo dokonce po
stávkách jejich zam stnanc .
Organizáto i z Iniciativy za sociální fóra nabízejí své zkušenosti, pokud
dojde k uspo ádání sociálních fór i v
dalších m stech
eské republiky.
Praha také kandiduje na po adatelské
m sto p íští mezinárodní p ípravné
sch zky ESF 2005, které se uskute ní na podzim 2005 v ecku.
P ipravována je i tém
dv st lenná výprava na 3. Evropské sociální fórum v Londýn .
Tisková zpráva
6
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
DISKUSE
BOJ KSM PROTI FAŠISMU NA KLADENSKU POKRA UJE
Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE
Ke spolupráci eskoslovenské a n mecké mládeže
Rostoucí aktivita mladých komunist
na Kladensku, kte í v podstat jako
jediní spolu s n kterými anarchistickými skupinkami vystupují proti fašismu, vyvolala reakci ultrapravicových
skupin, které se rozhodly v duchu
své tradice pro p ímé zastrašovací
akce proti len m KSM. Vytvo ily si
vlastní
webovské
stránky
(www.geocities.com/aakladno),
na
kterých „oce ují“ aktivitu KSM a zveej ují adresy a osobní data odhalených antifašist .. Lavírují úzce na
hran
zákona, takže nevyzývají
k fyzické likvidaci, pouze ke krátkému
procesu s každým antifašistou, který
se na Kladn objeví. Není to jediná
stránka, kde jsou shromaž ovány
informace o levici – existují i další
rozsáhlé databáze levice pro ú ely
pogrom a sbírky propaga ních fašistických materiál , jako nap . http://
www.nsec-88.org/cesky.html. Je až
s podivem, jak bezzubá je veškerá
justice k tak okázalé propagaci následovník Hitlera… Komunistický svaz
mládeže klade boji proti fašismu maximální d raz. Již po V. sjezdu KSM
byla vytvo ena speciální skupina,
která se zabývá monitorováním innosti fašistických a ultrapravicových
organizací na internetu a využívá i
všech právních možností k jejich
postihování. Ale odhalováním fašist
na webovských stránkách boj proti
fašismu nekon í. Naopak. Proti fašismu je t eba se postavit i v p ímých
akcích, na ulicích, školách a pracovištích, a také v podob systémových
preven ních zm n, které by odstranily podhoubí fašismu, jako je nezam stnanost, bída, politika ení. Výsledky posledních voleb za hranicemi
v N mecku to ukazují více než reáln . Fašismus není názor, ale zlo in.
V sou asnosti jsme sv dky neustále rozpoutávaných antikomunistických kampaní. Ukazuje se, že promyšlen organizovaných. asto se
setkáváme
s pomluvami,
s hanobením i zkreslováním mnoha
fakt z nedávné historie. Do té pat í i
historie pokrokového hnutí mládeže.
Ta je mimo jiné i zaml ována. Ne
náhodou. Kritici by museli p iznat
mnoho pozitivního, co bylo ve prosp ch mladé generace eskoslovenska vykonáno v uplynulých desetiletích.
Nahlédni milý tená i, nap . do
historie Socialistického svazu mládeže, konkrétn do jedné oblasti innosti – a to – mezinárodních vztah
a p esn ji e eno ke spolupráci eskoslovenské a n mecké mládeže.
Další ádky T zavedou do roku
1974, tedy p esn , co se na tomto
úseku innosti odehrálo p ed t iceti
léty.
Jde jen o stru né vy íslení fakt .
V m síci dubnu zmín ného roku
p ijela k nám delegac úst ední rady
Svobodné n mecké mládeže(FDJ),
která
se
v Praze
setkala
s funkcioná ským aktivem SSM, navštívila mladoboleslavský okres v etn AZNP. V záv re ném komuniké
bylo uvedeno, že byla p ijata d ležitá
opat ení k další spolupráci, nap .
k rozší ení socialistické ekonomické
integrace. Jako dobrý p íklad byla
uvedena innost mezinárodních bri-
mládeže Západního Berlína. A podobn tak i spolupráce mládeží N mecké spolkové republiky. V dubnu
1974 byla v Praze p ijata delegace
Socialistické d lnické mládeže NSR.
V zá í v eskoslovensku dva týdny
p ebývala delegace Svazu studentstva NSR. Jednala s p edstaviteli
eskoslovenského
studentského
hnutí a besedovala s vysokoškoláky.
Na záv r jejího pobytu bylo podepsáno komuniké, z n hož vyplývalo, že
existují podmínky pro rozvoj spolupráce student obou zemí. 17. íjna
p ijali p edstavitelé ÚV SSM delegaci
spolkového vedení Socialistické d lnické mládež NSR. Také s touto
delegací byl podepsán dokument o
vzájemné spolupráci mezi SSM a
touto organizací n mecké mládeže
z NSR.
Takovýchto fakt je možné p inášet ne desítky, ale stovky. O t ch
se naši sou asní noviná i, ale i další,
nezmi ují. Pro asi? Museli by p iznat mnoho kladného z innosti pokrokových organizací mládeže, které
u nás existovaly od roku 1945, a to
byl Svaz eské mládeže, Svaz slovenské mládeže,
eskoslovenský
svaz mládeže, Leninský svaz mládeže a v tomto p ípad Socialistický
svaz mládeže. A to není v bec jejich
cílem.
František Kovanda
BA A - VZOR DNEŠNÍCH PODNIKATEL ?
Protifašistický leták KSM Kladno
Sv tová federace demokratické mládeže v Praze
Obrovským ocen ním mezinárodní
pozice Komunistického svazu mládeže se stalo schválení místa zasedání
evropských a severoamerických organizací Sv tové federace demokratické mládeže. Na základ nabídky
KSM se tato nejv tší mládežnická
pokroková organizace sv ta sejde v
prosinci v Praze. A aby to nebylo
málo, zárove prob hne v Praze i
gád, zejména z N mecké demokratické republiky na stavb elektrárny
Tušimice II. 8.kv tna byl v Berlín ,
v m stské ásti Pankow odhalen
památník Julia Fu íka za ú asti delegace ÚV SSM. V rámci tzv. Zeleného
programu odjel 30. ervna do NDR
Vlak družby s 330 nejlepšími mladými mechanizátory, orá i, s chlapci a
d v aty, kte í dosahovali nejlepších
výsledk v zem d lství. B hem týdenní cesty se setkali s mladými
zem d lci z NDR a navštívili zem d lskou výstavu Agra v Lipsku.
V ervenci pracovala v závod
Orion v Praze-Mod anech brigáda
mladých z Berlína.
V srpnu odjelo do NDR na 300
mladých z SSR, kte í v jedenácti
autobusech (11.-18.srpna) navštívili
Dráž any, Berlín, Postupim, Lipsko,
Sachsenhausen. Mimo jiné zavítali i
do pionýrských tábor . P esn tentýž
po et mladých N mc ve Vlaku
družby p ijel do SSR ve dnech 21.25.zá í. Zú astnili se u nás oslav
25.výro í vzniku NDR. Navštívili
mnohé závody, zajeli do osmi okres
St edo eského kraje, byli v Lidicích,
na Karlštejn i v Karlových Varech.
Ano, to jsou n která fakta o spolupráci s mládeží NDR.
Byla
rozvíjena
spolupráce
s n meckou mládeží i ze Západního
Berlína. Ta byla podepsána 7.3. mezi p edstaviteli ÚV SSM a m stským
p edsednictvem Svobodné n mecké
19
p ípravný mítink evropských organizací na XVI. Sv tový festival mládeže a studentstva, který se uskute ní
v srpnu 2005 ve venezuelském Caracasu.
Více info:
www.wfdy.org
www.venezuela2005.info
V minulých dnech zažila eská republika významnou návšt vu: Na
pražský hrad p ijel oslavit své devadesáté narozeniny Tomáš Ba a, syn
stejnojmenného otce, zakladatele
sv toznámých obuvnických podnik
ve Zlín . V zá i kamer v nadšených
komentá ích a dokumentech oslavujících úsp chy podnikatelského rodu
Ba , který se stal legendou první
republiky, se zapomíná na n kolik
mén pot šitelných rys jeho podniku.
P edn Ba ovy závody byly totalitním
systémem par excelence.
lov k
zde byl pouhou sou ástí stroje, je-
jichž nemilosrdnému tempu se musel
p izp sobit. Základem všeho byl
b žící pás a všudyp ítomná kontrola
na jedincem. Všichni se shodují, že
zde panovalo vražedné tempo, na
ob d i na vykonání t lesné pot eby
byl p esn vymezený velmi krátký
as. Za každou chybu a opožd ní v
práci byly finan ní tresty. Zam stnanci byli pod lákavou nabídkou pracovního postupu vyzýváni k donášení na sebe navzájem. Kdo se opozdil
jen o minutu, již se do továrny nedostal a byl celý den bez práce, což
bylo op t trestáno finan ními srážka-
18
Pro se zabývá n jakým cyklonovým
obdobím? Bude zázrak, když p ežijeme p íští hurikán a on se stará o
budoucnost, o které ani nevíme, zda
v bec nastane? Jenže Fidel se samoz ejm o budoucnost stará. Ost ílený bojovník, který tisíckrát zvít zil a
do tisíc dalších tažení se vrhá. Že
t ch 2000 a n co školi ek napájených slune ními panely nebude mít
problémy s elekt inou, protože je po
dobu vich ice bezpe n uloží. Že
musíme zdokonalit radary, kolik stojí
to a ono, že musíme s cyklony po ítat v plánech naší bitvy idejí, atd.
Shodila jsem své zoufalství a šla
zajistit okna s další dávkou d v ry.
DISKUSE
který není ochoten p ipustit, že by
nebyl ú asten na událostech, jimiž
národ žije jen proto, že p ed staletími
vymyslel jakýsi Evropan t i velmoci,
nebo proto, že sv t je plný necitelných prezident , kte í se obklopují
papíry, hlasy a servilností.
Castro rozdával jistotu
V sobotu tedy Ivan putoval ostrovem Caimán Grande a jeho trasa
nás vážn ohrožovala. Ale Fidel nás
svým úsm vem a výrazovým bohatstvím pohledu dotla il k pocitu podmín né jistoty. Nevím, existuje-li ve
sv t jiný prezident, který zmrazí své
funkce, aby mohl stát po boku ob an , i jiná televize, která by p estala
vysílat nesmyslné komer ní reklamy
a zm nila program tak, aby z n j
u inila prost edek posledního spojení
mezi mezi lidmi tvá í v tvá p írodní
katastrof . A Ivan se zatím blížil z
jihu a svou skvostnou bílou spirálou
ohrožoval naše k ehké pob eží. Kdyby prošel p es Kubu, z stala by po
n m bezpochyby zni ená zem .
V c, kterou jsem v bec nechápala,
byly úvahy o obnov . Prý že jsou
zásoby vody, potravin a paliva zabezpe ené, že jsou slepice chrán né, a že továrna na st ešní krytiny
vyrobila krytinu...Pro vn jšího pozorovatele to m že vypadat jako naprosté šílenství. Ale na Kub a s
Fidelem je takové šílenství tou nejrozumn jší v cí. S Fidelovým úsm vem vetknutým do nad je žijí všichni
s vírou, že Ivan naše úsilí nezma í.
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
výb žku ostrova, který pocítí vichry
hurikánu, to ano. Tém
všechny
cyklony p echázejí p es Pinar del
Río, Pána hurikán , jak ho nazval
Fidel. P íhodná anticyklona na severu se našt stí zachovala velmi state n a já myslím, že by si zasloužila, abychom ji n jak pojmenovali, co
t eba Vladimíra... Do nejohrožen jší
oblasti zem se zatím vydal druhý
anticyklon, Fidel, aby osobn zkontroloval všechna bezpe nostní opatení stejn jako vždy v posledních 45
letech, kdy jsme m li to št stí žít s
p i in ním jeho zkušeností a odvahy.
Ivanovo oko se dob e rozhlédlo
a usoudilo, že není vhodná chvíle
stanout tvá í v tvá starému gladiátorovi Fidelu Castrovi, který se nezalekne jeho v trné a deš ové stopy, a
že je zde zvláštní skupina lidí, kte í
se stejn jako zohýbané lilie znova
zvednou. Znovu se zvednout, to je
pro Kubánce emeslo. emeslo, k
jehož zvládnutí nás donutila nenávist
a zpupnost. Vykládají nám o demokracii! No, nevím, ale pochybuji, že
by existovala v tší demokracie než
ta, kde prezident zem usedne, aby
si s národem povídal z o í do o í
prost ednictvím obrazovky a nebojí
se, že ekne n jakou hloupost, nebojí se, že lidé uvidí jeho šediny a vrásky, nebo že mu vyklouzne mikrofon.
Musel být s námi stejn jako ve
všech t žkých chvílích. Ivan se požene ke Spojeným stát m, aby tam
zb sile vypráv l, že ostrov Kuba je
nedotknutelný. Protože je to ostrov
sv ta.
Vždy s národem
Fidel o Kub mluvil, jako by to
byla m stská tvr . Jeho p íslove ná
znalost ísel dosáhla v sobotu nep edstavitelných rozm r . Soudruzi z
vlády a dr. Rubiera se cítili jako u
permanentní zkoušky. Pozor na to
kli kování sever, jihozápad, nelze se
na to spolehnout. Nevím, kdo asi v
t chto dnech podepisoval ú ední
listiny, kdo schvaloval velvyslance
nebo kdo se zabýval interními detaily
mé zem . Fidel byl nalad n na stejnou strunu se svým národem. M la
jsem pocit, že mi Fidel radí, abych
cítila jistotu a p ipravila se na to, co
se blíží.
Vím, že mnozí si dokonce v dobré ví e myslí, že v tom nespo ívají
úkoly p edsedy Státní rady a Rady
ministr , že k tomu máme velmi
efektivn fungující sbor civilní obrany
Hurikán to vzdal
a Meteorologický ústav. Jenže kolem
Trvalá revoluce
Fidela se na Kub odehrává pozoruV ned li se Ivan rozhodl, že na
hodný zázrak souzn ní. Vše se nala- kubánskou p du nevstoupí, a vydá
Prý že není permanentní revoludí na stejnou vlnovou délku: rádiové se Yucatánskou úžinou. V bezpro- ce! Kdo vid l Fidela hovo it o pláa televizní vlny, celý národ a Fidel, st ední blízkosti nejzápadn jšího nech na p ípravu pomocných u itel ,
nebo o po íta ových klubech, nebo o
prom nách hurikánu, vid l autentickou trvalost nekone né revoluce. V
pond lí, uklidn na pomalým šum ním lehkého dešt , propadla jsem
melancholii p i pomyšlení, že Fidel
nem že pomoci nést všechna nešt stí sv ta, a že jedinou alternativou, jak se dobrat št stí, je solidarita.
A pak jsem se dozv d la, že venezuelský prezident Hugo Chávez daroval malé Grenad , zpustošené
Ivanem, milion dolar . Vida, t eba je
nový zp sob vlády nakažlivý a mému
kontinentu za ne vládnout zodpov dnost, láska a pravda.
Celia Hart
7
N KTERÉ ASPEKTY PRÁCE KSM MEZI MLÁDEŽÍ
Práce s mládeží by m la pat it ke
st žejním oblastem innosti každé
mládežnické organizace, alespo
takové, která má v úmyslu skute n
pracovat s lidmi a pro lidi a ne jen
získávat dotace a teplá míste ka,
jako jsme tomu sv dkem u Mladých
konzervativc nebo u Junior klubu
k es anských demokrat , Liry ale
z ásti rovn ž u Mladých socdemák .
S v domím, že o této problematice
existuje zda ilý, pom rn zevrubný
dokument KSM p ijatý na p edposledním
sjezdu,
v novaný
formám,metodám i obsahu práce nejen
s levicovou mládeží, ale s ve ejností
v bec, uvedu ve svém lánku jen
n kolik
myšlenek
práv
k problematice práce s mládeží.
P i kampaních je t eba odlišit
obsah a formu sd lovaného a za
druhé nepodcenit ani jedno z nich.
Nejprve k obsahu. Mládež sice p edstavuje ur itou sociální skupinu stojící
mezi
t ídami,
ale
netvo í
v sou asnosti jeden kompaktní celek.
V obecné rovin lze rozlišit dv základní skupiny: 1) modrá princátka,
která na brigádách u známých vyd lávají 20 000 K a k osmnáctinám
dostanou bavoráka. Jejich pot eby,
zájmy a stanoviska se s v tšinou
t žko kdy shodnou (snad s výjimkou
fotbalové i hokejové euforie po Mistrovství Evropy nebo po Olympiád ),
a 2)ohromnou masu ml ící, no n kdy
i mluvící v tšiny. Mladí komunisté
musejí své úsilí zam it práv na onu
druhou skupinu mladých. Mládež jako
celek (nebo alespo její v tší ást)
obecn pálí vedle specifických problém také to, co b žného obyvatele
R – stále rostoucí ceny, nízké
mzdy, stále d rav jší sociální sí ,
nedostate ná bytová výstavba ( tedy
alespo v p im ené cenové kategorii) aj. Navíc ovšem existují ješt speciální „ mládežnické “ problémy. Sem
pat í otázka financování vzd lání.
Proti n mu se staví nejen levicoví
aktivisté, ale také apoliti tí mladí nebo dokonce lidé s pravicovou orientací. Senátem navrhované školné dává
KSM obrovskou možnost ovlivnit masy mládeže, protože oficiální struktury
– akademické spolky, senáty, rada
rektor VŠ i organizáto i Týdne neklidu školné podpo ili, ale proti je, alespo podle statistik obsažených ve
studentských asopisech, p es 70%
mladých student . Ne náhodou vylezli politikové ODS ( ti Obvykle demagogické strany) ze svých korupcí
prohnilých a tudíž smrdutých brloh
se školným v dob konce akademického roku. Když študáci uvidí, že
komunisté nejsou démoni, že se snaží pomoci, za nou pochybovat o dalších dogmatech a tabu, které slýchávají. D ležité je ovšem nejen pravici
p ehlasovat v parlament a bojovat
proti školnému, ale taky to um t náležit zúro it, prodat. Specifickým problém mládeže je dále problém sehnání zam stnání, nebo v sou asnosti
mají absolventi v d sledku chyb jící
praxe problém sehnat práci nebrigádního typu i odpovídající jejich kvalifikaci. U st edoškolák by se hybným
tématem mohl stát boj proti dvoufázové maturit , u u
zajišt ní nástroj ,
pracovního od vu, boj proti zneužívání jejich práce a za spravedliv jší
odm ování p i praxi, u mladých rodin dostatek cenov dostupných byt ,
ur itá státní dotace p i po ízení si
dít te ( na což je nyní pot eba rozjezdová ástka 100 000 K nepo ítaje
další pr b žné výdaje). Mnoho mladých se nemá kde odreagovat, pokud
za zp sob odreagování nepovažujeme drogy, hospody nebo herny. V tší
význam p ikládá mladší generace
ekologickým témat m(nap . preference hromadné dopravy, alternativní
energie, zájem o celoplanetární témata), boji proti diskriminaci a válce.
Mnoho mladých se kriticky staví
k velmocenské politice USA, N mecka, Izraele a dalších imperialistických
center, i ke kapitalistické globalizaci,
což ukazují také poslední statistické
pr zkumy.
Druhou v cí je forma p sobení
na mládež. Mladí dávají p ednost
moderním formám komunikace, proto
je d ležité modernizovat grafickou
podobu svých materiál , hudbu, režii
p edvolebních shromážd ní, používat
více masová média, hlavn internet,
aspo dokud ho nezcenzurují, p icházet s neot elými nápady, diferencovat
materiály – dost dob e p edstavitelné
jsou rudý komiks, manga, kapela,
po íta ové hry, plakáty typu Majakovského geniálních d l z ob anské války atd., dobré by bylo nabídnout veejnosti mladé politiky, ale ne p eva-
žujícím stylem, že se do pop edí rvou
r zní kariéristé, kte í v žádné stran
v bec nejsou nebo tam vstoupili kv li
nár stu preferencí, ale názorov pat í
n kam do Unie svobody nebo sociální demokracie. Šanci musejí dostat
pouze ti lidé, kte í slovy i iny dokázali, že si ji zaslouží.
Klí ová je aktivita organizace i
jednotlivce na ve ejnost. Podstatné je
nenechat dospívající d ti a mládež
vlivu médii, pravicových rodi , u itel , kolektivu. Chodit za mládeží a
mezi mládež, a to i na školy, do továren, na koncerty, do ochotnických
divadel, na po íta ové turnaje, do
sportovních oddíl , prost nebát se
osobního kontaktu – zde jsou dobré
akce pro d ti u r zných p íležitostí,
pokud to jde nejlépe pod vlastní hlavi kou. Je nutné si ovšem uv domit
fakt, že snaha oslovit všechny je utopická, k tomu není ani dost sil ani
prost edk . Lze diferencovat ur ité
skupiny mládeže ( Podotýkám, že jde
o ur itou ideální klasifikaci, v reálu
jsou tyto skupiny promíchány):
a) D ti – ty se musejí oslovovat
zájmovými akcemi pro d ti a mládež
jako jsou letní tábory, sportovní hry,
výlety, matche v pexesu i ostatní sout že (dra í doup ), zábava organizovaná na arod jnice, dárky na Mezinárodní den d tí, taktéž aktivitou soudruh v masových d tských organizacích. Tady asi nejvíc KSM pot ebuje materiální podporu strany. Dnes
pro d ti a mládež mnoho akcí není a
to, že komunisti, pop íp. mladí komunisti n co d lají je oddémonizuje a
ukáže, že jsou jediní ochotni a schopni n co pro lidi d lat.
b) Apolitická zlatá mládež – má
v tšinu názor od rodi , u itel nebo z televize a jejím cílem je v prvé
ad užívat si života (pa í, bere drogy atd.). V tšinou jde o 15 – 19leté,
kte í jsou živeni rodi i a sociální problémy v tšinou nevidí. Tady je p sobení nejleh í p es kamarádství, spole ná témata aj. Jakmile p íslušník
tohoto typu mládeže p íjme komunistu jako lov ka, za ne ho „brát“, dovede pak p ejímat i levicové hodnoty,
protože p edtím v podstat žádné
nem l. Zde lze využít i vzpoury, kterou n které typy v pubert procházejí, jejich negativismus – proti rodi m,
8
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
establishmentu aj. doplnit o pozitivní
aspekt: pro komunismus. Jinak se po
vzpou e jedinec vrátí do vyjetých
kolejí apolitismu nebo dokonce pravicového aktivismu – to je problém
anarchist a trockist , kte í schopnost dodat onen pozitivní aspekt nemají a vzhledem k známým skute nostem ani mít nemohou. Výše zmín né ádky jsou v novány spíš individuální práci, kolektivn je lze oslovit
n kterými peti ními akcemi a hlavn
zájmovkami – pa by, disko aj. v tšinou bez hlavi ky nebo i s hlavi kou.
Nutno íci, že ze zlaté mládeže v tšinou v d í politi tí aktivisté nevzniknou.
c) Kariéristé – asto pocházejí
z vyšších t íd, jde jim o kariéru a peníze, zde záleží spíš ist na nich,
zda se zm ní, obecn lze p ístup
k nim ozna it symbolickým axiomem:„lopatou do hlavy“
d) Ml ící v tšina – název není
zcela p esný, nap íklad ve velkom stech jsou n kdy i po etn jší ad b), ale
termín v podstat vystihuje charakter
této skupiny. Jde jednak o tzv. usedlou mládež – ást d lník nebo venkovskou mládež, kte í vyznávají tradi n jší hodnoty (práce, rodina, myslivost ad.) dále o tzv. specialisty – ti
se v nují svému (programování,
technika, sport, studium, jazyky, ale i
práci v sociálních organizacích, kde
pomáhají pot ebným) o jiné se moc
nezajímají. Na druhou stranu tolik
nepodléhají propagand režimu. Složité je se k nim propracovat, protože
jsou obtížn ji oslovitelní. Asi nejúsp šn jší je osobní kontakt, ale jsou
schopni i p ijít na shromážd ní a p edevším v klidu si vyslechnout názory
druhých, o kterých p emýšlejí. Celko-
v by klidn mohli být na levici, kdyby
za nimi n kdo šel, kdyby slyšeli rozumnou alternativu stávajícího marasmu. Pat í mezi potenciální stoupence komunist . asto p ijímají i
sociální aspekt minulého režimu,
KS M naopak vidí jako podobnou
ostatním stranám. Slyší na individuální práci i na kampan .
e) Sociáln problematická mládež – jde o tu ást mladých lidí, kte í
pat i mezi sociáln nejpot ebn jší, ale
paradoxn se s nimi prakticky v bec
nepracuje. Jde jednak o r zné závislé
(alkoholiky, fe áky, gamblery), nezam stnané v sociáln nejslabším prost edí, fyzicky a mentáln postižené,
velké procento mladé romské populace, sqattery). Lze sem ale n kdy zaadit i svobodné mladé matky bez
zaopat ení, pouli ní d ti, mládež
s níž se rozešli p íbuzní i pracující
z finan n
nejpodhodnocen jších
profesí. Pokud neupadli do letargie je
možné je aktivizovat. P ístup k nim
bývá leh í než ke skupin d), n kdy i
leh í než b). D ležitá je nejen jejich
aktivizace, ale i pomoc jim. Zde se
setkáváme s pocity zbyte nosti, vy azení z tzv. úsp šné spole nosti
(mnohdy jsou takové pocity um le
vytvá ené práv pod vlivem kapitalistického systému).
f) Aktivisté - jsou mladí nejen
organizovaní v hnutích, stranách,
sdruženích, ale všichni, kte í p emýšlejí a zajímají se o politiku i o podobná témata (v etn tzv. intelektuál ).
Jejich oslovení je nejjednodušší,
ovšem n kdy již mají vytvo ený pok ivený názor, kterého se nezbaví (viz
FSA). D ležité ale je i u nich dodání
jim argument , informací, pravidelná
práce, poskytování jasných, zásado-
vých, alternativních stanovisek.
KSM má nejv tší šance u skupin
d), e), f), ale možnosti jsou i u skupin
a),b). U c) p eváží spíše ešení
„lopatou do hlavy“.
Metod práce m že být celá ada
– od nenásilného individuálního vlivu,
p es kampan , p sobení tiskem, zájmovou innost, až po akce. Nejsiln jší zbraní jsou podle mého názoru
informace a solidarita. Odlišnosti p ístupu, dokonce drobné nuance vyžadují, jak jednotlivé sociální množiny
uvnit skupiny d tí a mládeže, tak i
jednotlivci. D ležité je mít systém,
jasno v obsahu a tento obsah podávat odpovídající formou. Být v tom, co
d lá komunisty, zásadovými, p estat
s pohodlnictvím a sobectvím, ale
otev en se bavit i s lidmi s jinými
názory, p esv d ovat je. Je t eba
odložit veškerý byrokratismus, pohodlnictví a oportunismus. Pro ty p i
práci s mládeží není místo.
Domnívám se, že celorepubliková zásadová, avantgardní, komunistická organizace mládeže - KSM,
opírající se o budoucí Pokrokovou
frontu mládeže je jedinou cestou, jak
vytvo it z beztvaré rozt íšt né masy
mladých lidí t leso, které se stane
pokrokovým motorem v eské republice, p estane být skupinou, kterou se
dnešní režim ohání. Je t eba se ješt
více zaktivizovat, jít srdcem za správnou v cí. Zastávat a prosazovat sociáln spravedlivé myšlenky není dnes
v bec jednoduché, ale komsomolskou cestou je pravda a i p es p ekážky k ní svou inností KSM sm uje.
JKA
Sv tová federace demokratické mládeže v Praze
Venezuelský Caracas bude v srpnu
p íštího roku hostit delegáty XVI.
Sv tového festivalu mládeže a studentstva. Na aktivní ú ast se p ipravuje i Komunistický svaz mládeže,
který vyzývá zájemce, aby se zapojili
do
innosti vznikajícího
eského
p ípravného výboru. D ležitou roli
Komunistického svazu mládeže p i
p íprav festivalu v evropském kontextu i ocen ní jeho sou asných aktivit podtrhuje i prosincové zasedání
Sv tové federace demokratické mládeže a Evropského p ípravného vý-
boru pro XVI. Sv tový festival mládeže a studenststva, které se uskute ní práv v Praze. Zájemci o ú ast na
XVI. Sv tovém festivalu mládeže a
studentstva, hlaste se prosím na
[email protected] nebo na telefonu
602151711.
Zden k Štefek
Více info:
www.ksm.cz
www.wfdy.org
www.venezuela2005.info
HISTORIE
17
NA FIDELA IVAN NEMÁ
(Jak Kuba prožívala nedávný útok hurikánu)
T i dny úzkosti. Celá zem na
nohou...v tšinou bez modlení. Neporazitelný Ivan rozcupoval k ehké karibské ostrovy.
Ty, na n ž si nikdo ani nevzpomene, pokud se o nich na an ané
západní zpravodajství nezmíní v souvislosti s n jakou p írodní pohromou.
Ivan nesl p ídech špinavých historek
z carského Ruska a ješt špetky ehosi navíc.
Vichr o rychlosti 250 km/h, dokonalá a vyvážená struktura, ze které
se našim expert m ježily vlasy na
hlav . Ivan se narodil ve východním
Karibiku, ot el se o Venezuelu, Grenadu, Jamajku a každý kousek pevné
zem , který mu ležel v cest . Kubánský ostrov se se svou štíhlou a uvoln nou siluetou sv dn protahuje Karibikem. Kdo chce vstoupit do Mexického zálivu, nem že na n j nenarazit. Ze zem pisného úhlu pohledu je
Kuba královnou Karibiku...asi jako ve
vypráv ní o Salgari, jež nám v mládí
vhán lo slzy do o í.
Bestie se ke Kub p ibližovala v
pátek z prohnuté strany jako k dobrému jezdci na h bet . Naši v dci se
mohou pochlubit udivujícími schopnostmi. Musejí um t sestavit modely
a p esv d it stále informovan jší
ve ejnost. V mé tvrti panoval všeobecný ruch, pršely návrhy koho kam
p est hovat, rady co va it, aby nevadil výpadek elekt iny, plynu a vody.
Pro ezávaly se stromy, zabed ovala
okna a dr. Rubiera byl v t ch dnech
hotový Robert Redford. Neexistovala
meteorologická p edpov , kterou by
neznal naprosto každý. Telefonáty,
zprávi ky, šeptanda cestou do obchodu. V sobotu p ipomínala Havana
mraveništ . Sousedé u ezávali v tve
tr ící proti okn m, p enášeli domácí
elektrospot ebi e na bezpe ná místa.
Šest odpoledne a prezident hodil na
t i noci za hlavu všechny oficiální
povinnosti, aby spolu s lidmi prožíval
zv sti o Ivanovi. Cítili jsme, že je Fidel s námi. Takový on je: umí dodat
pocit, že je s lidmi, když nad je slábnou.
Hlas, který suší slzy
Mého malého synka p edpov di
dr. Rubiery moc nezajímaly. Už v
polospánku mi hláskem, p i kterém
and l m rostou k ídla, mumlal: Mami,
a p ijde ten Ivan? A když p ijde, m žu
z stat doma a nejít do školy? Nahromad ná nervozita mi hnala slzy do
o í nad takovou nevinností tvá í v
tvá monstru blížícímu se ke dve ím
domu. Ne, brou ku. Uvidíš, že vše
dopadne dob e. Rozhlížela jsem se
po svém dom plném skel, po kuchyni, kde mu ráno neoh eju mléko, protože nebude plyn. P emáhalo m
zoufalství a m la jsem chu plakat. A
tehdy jsem zaslechla v televizi
hlas...ten, který osuší slzy a otevírá
srdce. Fidel, oble ený do zeleného,
se v klidu zajímal o všechny podrobnosti kolem Ivana: co vítr, co radius
srážkové oblasti, jakým sm rem postupuje, zda je radar v San Juanu
dosta ující a zda není zapot ebí dalších prost edk k získávání podrobností o cyklonech, které by mohl náš
ostrov, ohrožovaný p írodními fenomény, využít... Dal na srozum nou,
že už bylo dost zapomn ní, k n muž
nás odsuzuje lidská povaha.
Dr. Rubiera mu odpovídal trp liv a s klidem. Fidel cht l v d t vše.
Po šest hodin nás provázel cestou k
bezpe í. Jako by Fidel byl mužským
v mé domácnosti, který mi pomáhá
zabed ovat okna.
íkala jsem si:
USA dosáhly rekordu v po tu v z
O po tu v z
v USA se p íliš
mnoho nemluví, on taky sou asný
po et severoamerických v z
vyvolává pro kapitalismus nep íliš lichotivé hodnocení. A když se k tomu p idá složení v z , docházíme k jasné
kriminalizaci chudých a „barevných“.
Jaká jsou tedy oficiální aktuální ísla?
Podle studie ministerstva spravedlnosti USA je ve Spojených státech
uv zn no, v podmínce i podmíne n propušt no tém
sedm milion
lidí. To je 3, 2 procenta populace
žijící ve Spojených státech. Tento
po et je o 131 tisíc vyšší než v roce
2002.
V roce 2003 bylo podmíne n
odsouzeno i propušt no z v zení
celkem 4, 8 milionu lidí, což je o 73
tisíc více než rok p edtím. Jen státy
Kalifornie a Texas se na tomto ísle
podílejí dohromady jedním milionem.
Tém polovina z t ch, kte í byli
soudem odsouzeni k podmíne n
odloženému výkonu trestu odn tí
svobody, se dostala do k ížku se
zákonem kv li t žkému zlo inu, p iemž 25 procent bylo dosouzeno
kv li drogám. Nejvyšší po et podmíne n odsouzených vzhledem k celkové populaci má stát Washington,
nejnižší New Hampshire.
Ze 2, 2 milionu lidí, kte í byli loni
odsouzeni k podmíne nému trestu
odn tí svobody, splnili t i z p ti podmínky, jimiž jim zákon dával šanci
vyhnout se v zení. 16 procent však
ve v zení skon ilo kv li spáchání
nového trestného inu, 4 procenta se
stala uprchlíky.
Po et podmíne n propušt ných
v z
vzrostl od roku 2002 do roku
2003 o 3, 1 procenta, na více než
774 500 lidí. Okolo 96 procent z nich
bylo odsouzeno za skutky, které
americké právo shledává t žkými
zlo iny.
Ze 470 500 v z , kte í byli v
roce 2003 podmíne n propušt ni,
se zp t do v zení vrátilo 38 procent
lidí kv li spáchání nového trestného
inu i kv li porušení podmínek, zatímco 9 procent lidí se dohledu vyhýbá a jsou na út ku.
Podle www.part.cz
Nezam stnanost je neodstranitelným
dít tem kapitalismu a zákonitým,
pr vodním jevem vyko is ovatelské
spole nosti založené na námezdné
práci. Vedle tíživých sociálních dopad , které dnes a denn poci ují statisíce lidí v R, má nezam stnanost
také nepominutelný vliv na psychiku
lov ka. Nezam stnaný je pod silným
psychickým tlakem – má dojem, že
jeho vzd lání i schopnosti jsou
k ni emu a že ho nikdo nepot ebuje,
že jako lidská bytost zklamal. S tím
také souvisí pocity, že si ho nikdo
neváží a neuznává. Všechny tyto
okolnosti sm ující k úzkostným stav m a depresím p itom vyvolává kapitalistický ekonomický systém ve
spojení s buržoazní morálkou. Jenže
opak je pravdou. Každý nezam stnaný je vlastn nenalezený poklad se
spoustou znalostí, schopností, dovedností i zkušeností. Musíme nezam stnaným pomoci si uv domit, že
chyba
není
v nich,
ale
v kapitalistickém režimu, který je na
vyko is ování a nezam stnanosti
založen. Nemožnost sehnat práci
není zpravidla zp sobena neschopností lov ka bez práce – vždy práci
nemá více jak p l milionu obyvatel
R – ale zájmem buržoazie využít
vysoké nezam stnanosti k maximalizaci svých zisk a k útok m na práva
pracujících. Ti, kte í práci mají, si
nesmí nechat „vymýt mozek“ mediální propagandou, která úto í na nezam stnané, d chodce a v bec všechny sociáln slabé, s cílem je v o ích
ostatních znehodnotit. Drtivá v tšina
nezam stnaných práci shání a tráví
sv j as obíháním r zných nabídek a
firem celé dny. N kolik neúsp šných
pokus o nalezení pracovního místa
m že p itom být demotivující a pro
psychiku stejn , mnohdy i více škodlivé než samotná ztráta zam stnání.
Jestliže se nezam stnaný dojde registrovat na ú ad práce, získá sice
jakýs takýs p ehled o pracovních
místech, ale tím to mnohdy hasne.
Nic víc, nic mí . Ú ad práce se pak
stará ani ne tak o to, aby nezam stnanému nalezl práci, jako spíše o to,
zda tzv. „nezneužívá“ sociální dávky
a státní p ísp vky aj. asto p itom
není chyba v ú ednicích na „pracáku“.
Chyba je v podstat kapitalistického
státu, který se na jedné stran dobrovoln zbavuje svého majetku a tím i
míst ve prosp ch soukromých vlastník , a na druhé stran je neschopen
i neochoten pomáhat lidem bez práce, ešit nezam stnanost, vytvá et
nová pracovní místa. Podporu dostává registrovaný nezam stnaný vypo tenou podle mzdy z p edchozího
zam stnání a to jen p l roku. Pak je
odkázán sám na sebe, p ípadn na
dávky životního minima (ovšem aby
na n m l nárok, nesmí mít televizi,
pra ku ad. v ci základního vybavení
domácnosti). ím déle je lov k bez
zam stnání, tím více ho as od asu
p epadají pochybnosti o jeho znalostech a schopnostech. Jakmile je tedy
kapitalismem donucen ekat na pracovní p íležitost, p ikrádá se nep íjemný pocit bezmoci. A bezmoc ni í
nejen náladu, ale zejména iniciativu a
psychickou stabilitu. N kte í nezam stnaní se vlivem toho dostávají do
stavu, kdy pot ebují pomoc psychologa. Vzhledem k nedostatku financí si
e
NEZAM STNANOST – ZDROJ DEPRESÍ
pr
ác
9)Strana komunistické obnovy
(RC) – vytvo ení EL využila p edevším jako sou ást své p edvolební
kampan . Oproti p edchozím politickým subjekt m ji lze ješt považovat
za komunistickou. Je však sužována
frak ními boji mezi pravicí, trockistickým pravicovým centrem a levicí.
V 58 milionové Itálii má asi 100 000
len a kolem 6% hlas . Vstup Strany komunistické obnovy do ESL podpo ilo asi jen 51% funkcioná .
V dob ímského sjezdu demonstrovali masov italští komunisti tí odp rci EL p ed jednací budovou. Strana
italských komunist do EL nevstoupila, protože se jí tato um lá, nezdravá
konstrukce zdá málo socialistická a
moc pro kapitalistickou EU.
10)Strana socialistické aliance shromážd ní získala 1% hlas a 2
Rumunska – jedna z n kolika post- mandáty.
PHKM
socialistických a levicových stran,
Pozn. autora: Dvouap tá internaciokteré v Rumunsku existují.
nála nebo též Víde ská internacioná11)Synaspismos (S) esky la – oficiálním názvem Mezinárodní
Koalice levice a pokroku, ecký sociál- pracovní spole enství socialistických
n demokratický subjekt, který vznikl stran – mezinárodní organizace
odchodem
n kolika
pravicových soc.demokratických stran, které vyfunkcioná
z KS ecka poté, co se stoupily z Mezinárodního sdružení
jim nepoda ilo využít roku 1989 a socialistických stran (2. internacionáud lat ve stran antikomunistický la neboli soc. dem. internacionála),
p evrat. Na rozdíl od mohutné lidové ale odmítly vstoupit do Komunistické
podpory KS ecka nemá Synaspis- internacionály. Dvouap tá internaciomos mezi ob any podporu. Orientuje nála byla založena na sjezdu v r.
se na ist parlamentní innost, bez 1921 ve Vídni. Hlavními p edstaviteli
práce s lidmi a pro lidi. P esto byli reformisti tí v dci antikomunisté
v posledních parlamentních volbách K. Kautský, F. Adler a O. Bauer. Tyzískala jen 3% hlas . Ve volbách do pické pro n byly levé fráze a praviEP získala 1 poslance (KS ecka 3). cové skutky. Zvláš hanebnou úlohu
sehráli p i krvavém potla ování pováMá 5 – 15 000 len .
le ného revolu ního hnutí. V r. 1923
12)Švýcarská strana práce se Dvouap tá internacionála na kon(PA) – komunistická strana Švýcar- gresu v Hamburku slou ila s 2. interské konfederace. Bohužel není p íliš nacionálou a vytvo ili spole n Socivýznamnou
politickou
silou. alistickou d lnickou internacionálu –
V posledních volbách do Spolkového dnes Socialistická internacionála.
9
ad
s N meckou komunistickou stranou a
Komunistickou stranou N mecka, ale
vytvá í je s trockisty a centristickými
intelektuály. PDS má p ibližn 80 000
len , poslední volby do Bundestagu
získala 4,5%. P i volbách do EP však
p ekonala 5% hranici.
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Ú
ZE ZAHRANI Í
16
ho však nemohou dovolit, protože na
rozdíl od psychiatrické pé e není
psychologická poradna zcela hrazena
z ve ejného zdravotního pojišt ní a
nezam stnaní na doplatky prost
nemají. Vynalézavost je p i hledání
práce klí ová. Jde hlavn o to, nepoko ovat se a nežebrat. Ostýchavost a
pokora nevzbuzuje u zam stnavatel , resp. na personálním odd lení
d v ru. Proto je namíst klidné, slušné a sebejisté vystupování, by by
vás stálo zna né úsilí. Za zmínku
stojí fakt, že „sociáln demokratický“
ministr práce a soc. v cí Z. Škromach
chce snížit ástku životního minima
na p ibližn 2900K m sí n a zavést ješt tzv. existen ní minimum ve
výši cca 2060 K m sí n . Sám pak
dostává z pen z, vysávaných ve
svém d sledku i z t chto lidí, n jakých 80 000K . Co kdyby si aspo na
rok sám vyzkoušel, jak se žije chudým dnes, než se pustí do dalších
asociálních škrt ?!
Petr Skála
Láze ství pod knutou EU
Odborníci na láze ství se obávají, že
díky lenství eské republiky v EU
p estane být možná již od p íštího
roku láze ská pé e financována
z ve ejného zdravotního pojišt ní.
Takový názor vyslovil na konferenci o
láze ství, která se uskute nila ve
Františkových lázních, nap íklad
p edseda Svazu lé ebných míst Ji í
Houdek. D vodem je skute nost, že
v pojetí Evropské unie jsou lázn
chápány nikoliv jako lé ebná a rehabilita ní, ale jako relaxa ní za ízení.
Jsou to v tšinou soukromá sanatoria,
ve kterých je pobyt zcela hrazen uži-
vateli bez ohledu na chorobu. Není
se proto, co divit, že n me tí i jiní
ob ané houfn využívají mnohem
levn jší a nutno íci kvalitou nijak
nezaostávající eská za ízení tohoto
druhu. Problém je v lánku 152
Smlouvy o ES, jenž stanoví povinnost lenských stát koordinovat své
politiky a programy v oblasti zdraví.
Komise a Rada EU za tím ú elem
p ijímají
dopl ující
opat ení.
V souvislosti s trendem vytvá ení
unie jako superstrátu s vlastní ústavou, policií, armádou a dalšími ozbrojenými složkami (nejnov ji vzniklo
evropské
etnictvo
se
sídlem
v ím ), jednotnou zahrani ní politikou,
bezpe nostní
politikou
(Schengen) i systémem centrálních
bank se p ipravuje zatím na úrovni
sekundární normotvorby EU právní
úprava pojetí láze ství jako oddechových za ízení. Koordinace má být
nahrazena harmonizací. Lze si t žko
p edstavit, že by b žní smrtelníci
mohli pak služeb láze ství využívat
tak, jako nyní.
VNe
Z DOMOVA
10
ZE ZAHRANI Í
EVROPSKÁ UNIE A ASOCIÁLNÍ POLITIKA ESKÉ REPUBLIKY
Evropská komise zhodnotila nyní
probíhající reformy odbourávání sociálních jistot a pokra ování liberalizace
ekonomik (resp. i ve ejného sektoru:
zdravotnictví, školství atd.) lenských
stát EU. Zvlášt se p itom zam ila
na nov p istoupivší postsocialistické
zem . Pr b h eské reformy ve ejných financí zhodnotila Komise kladn . Považuje ji ovšem pouze za první
krok nezbytný ke konsolidaci a stabilizaci eského hospodá ství. P edstavy
EU ohledn reforem jsou mnohem
blíže plán m ODS nebo Unie svobody
- DEU. Komise se domnívá, že nyn jší koali ní vláda nejde dostate n
daleko, není dostate n razantní. EK
žádá po R mimo jiné zásadní snížení rozpo tového schodku. iní to p edevším z d vodu snahy o p edpokládané budoucí zavedení eura v nových
lenských státech unie. Jednou
z hlavních podmínek pro p ijetí eura
jako státní m ny je totiž stanovená
hranice maximálního schodku státního rozpo tu ve výši 3% HDP. Jen
k dosažení této hranice budou podle
ministra financí Sobotky pot eba další
škrty
výdaj
státního
rozpo tu
v hodnot nejmén 50 miliard K .
Škrty budou ale spíše vyšší, protože
statistika EU p i vym ování schodku
používá metodiku založenou na zahrnování i dalších údaj , které ministerstvo zatím neakcentuje.
Škrty se dotknou tém výhradn
sociálních výdaj , protože jiné požadavky Evropské komise – konkrétn
ty na „zpr hledn ní a zjednodušení“
podnikatelského prost edí a da ového
systému povedou naopak k dalšímu
snižování zdan ní velkokapitálu (tj.
právnických osob), k poskytování
dalších investi ních pobídek a úlev
kapitalist m prý za ú elem umožn ni
vytvá ení nových pracovních míst a
rozb hnutí národního hospodá ství.
Tyto úlevy a snižování výb ru pen z
od
bohatých
povedou
logicky
k poklesu p íjm státního rozpo tu.
Ten má být záplatován privatizací
( eský Telecom, možná EZ), možná
n jakou tou emisí státních dluhopis a
zcela jist pokra ujícím snižováním
výdaj do sociální oblasti.
Evropská komise nejlépe ze
všech postsocialistických zemí zhodnotila reformy slovenské. Poslední
zjišt ní Eurostatu (statistická agentura
Evropské unie), které ukázalo , že
nejv tší riziko chudoby hrozí z nových
lenských stát EU práv na Sloven-
sku, kde díky dzurindovským reformám žije pod hranicí chudoby 21%
obyvatel (v R se tentýž problém
podle t chto oficiálních údaj unie
týká „jen“ 8% ob an ), Komise bu
nezná nebo spíš jí nevadí. Evropská
unie je totiž imperialistický útvar a
v n m je za fungující ekonomiku považována ta, jež umož uje kapitalist m nejvyšší možnou míru maximalizace zisk . Proto je eurobyrokrat m, i
jejich pán m jedno, že se tak d je na
úkor stále zbída ovan jší v tšiny lidí.
A co na to Sociální charta EU a stohy
všemožných sm rnic, doporu ení a
deklarací o sociálních v cech? Z stávají tím, ím je právo v kapitalistickém
spole enském systému obecn
–
pouhým cárem papíru.
JKA
ORION PO P LSTOLETÍ KON Í
Vzpomínám si na dobu svého d tství.
I když jsem tenkrát moc nemlsal, jednou cukrovinkou m máma p ece
vždycky pot šila. Šlo o mlé nou okoládu zna ky Orion. Orionka to byla
zna ka osv d ené eskoslovenské
kvality, zna ka exportovaná a uznávaná v mnoha zemích sv ta. Dob e si
pamatuji, jak se všem spolužák m
rozzá ily o i, když jsme se od t ídní,
už paní, u itelky dozv d li, že p jdeme na exkurzi se školou práv do
Mekky sladkostí – do mod anského
závodu Orion. A net šili jsme se nadarmo. Od temné zm ny uplynuly v té
dob jen dva roky a tak si zam stnanci ješt zachovali lidskou p ív tivost a
pod lili vyjevené a rozjásané caparty
trochou té okolády, jak tomu bývalo
v dob minulé zvykem. Pak se ale
mnohé zm nilo. Do Orionky p išel
„strategický partner“ firma Nestlé a
za al zavírat jeden provoz za druhým.
P esto z stal závod, vedle podobn
ch adnoucího mod anského cukrovaru, jednou z klí ových firem v celé
m stské ásti. Slušná prosperita nezabránila dalšímu omezování provozu
a propoušt ní. Pro nás místní se stala
Orinoka n ím víc než jen okoládovnou, n ím víc než jednou z mnoha
firem, které nakonec budou z d vod
konkuren ního boje neukojitelné touhy soukromých majitel po maximalizaci zisku uzav eny. Stala se symbolem. Možná proto n kolik výrostk
p estalo sk ípat zuby a za alo jednat.
Možná proto se as od asu za aly
na nárožích a zastávkách op vovat
bou livé revolu ní letáky. Možná proto
jeden mladík, v sou asné dob aktivní len Komunistického svazu mládeže, agitoval p ímo na závod , aby si
pak dop ál dobrodružnou honi ku
s ostrahou po podnikovém parkovišti.
Nebylo to donkichotství, ale naopak
probuzení ze sice sladkého, ale nev domého snu, které nás k tomu vedlo.
Kdeže ty lo ské sn hy jsou. Na to
všechno jsem si vzpomn l potom, co
jsem se dozv d l, že Nestlé sv j závod
v pražských
Mod anech
s kone nou platností uzav e. D vodem se podle pana generálního Bruna Le Ciclého stal projekt Nestlé
v rámci Evropské unie založený na
zpracování kakaa spole nosti Cargill
na který není vzhledem ke svému,
propoušt ním po r. 1989 zavin ném,
zeštíhlení Orion využitelný. Pan editel má možná divukrásn exoticky
zn jící jméno, ale jeho argumenty
jsou trochu zvláštního rázu. Nestlé
miniaturizuje závod na výrobní linky
dohromady o 70 lidech! Nestlé opustí
v Orionu zam ení na zna kové potraviny a orientuje se na jednoduché
zpracování zem d lských surovin,
aby po n kolika letech závod uzav ela! Kon í jedna éra, kon í jeden sen,
podpora „evropského pov domí“
vztahuje jen na EU a ne Evropu jako
takovou, což odporuje principu internacionalismu. Vstup stran do EL také
sou asn
znamená út k politiky
t chto stran od organizování každodenního hnutí za sociální požadavky
vyko is ované v tšiny, od odmítání
armády EU k lukrativním míste k m
a k pouhé frázovité formulaci proti
jakémusi neur itému militarismu.
Fráze stran v EL vyznívají a musejí
vyznívat jako fraška v okamžiku, kdy
sou asn
chlebodárci EL posilují
militarizaci EU a dávají jasn najevo
imperialistické choutky formované
evropské armády. P esto jim, v etn
nadnárodního i národního kapitálu
v EU vyjad uje EL svou podporu.
Další nezmi ovaným faktem, je otázka d vodu snahy vytvo it EL ješt
p ed volbami do Evropského parlamentu (EP). D vodem byl zejména
ohled na rozší ení EU na východ a
snaha vylou it možnost siln jší spolupráce stran marxistické orientace.
Zatímco o zastoupení KS M v EP
nikdo nepochyboval, zakládající strany Evropské levicové strany n mecká PDS, KS Francie, Synaspismos
v ecku, Strana socialistické aliance
z Rumunska nebo Ma arská d lnická strana, ani SDS v R své poslance p es sv j velký zájem v EP nemají
nebo jejich volební výsledky byly
mizivé. EL navíc dop edu po ítá
s konflikty s levicovými stranami
v stávající frakci Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice
v EP - nejde jim tedy o skute nou
spolupráci, jíž se stále ohán jí. Diskuze v EL také ve v tšin stran vstupujících do EL i stojících mimo vynesla na sv tlo sv ta a zesílila existující rozpory mezi zásadovými komunisty a komunisty formálními.
P estože se ve vedení komunistických stran, zejm. v Itálii a Rakousku,
vyslovila pro EL jen t sná v tšina
funkcioná a lenská základna byla
v tšinov proti, nebere se na kritiku a
výhrady ve stranách v EL žádný
ohled.
Viditelné
nedemokratické
praktiky p edvedli organizáto i ustavující sjezdu EL, a to nejen proti
KS M. Kde je ona proklamovaná
otev enost názor m a proud m? Ta
v EL platí jen pro nekomunisty a pravicové spektrum. Jde o to vyhnat
z existujících komunistických stran
jejich už tak dost oslabené komunistické myšlenky. Levici v EU má být
vybudováním EL, jakési novodobé
15
dvouap lté internacionály, vytržen
marx-leninský „jedový zub“. Výrazem
toho je už samotný název strany,
který zahazuje komunismus a nahrazuje jej jakousi levicovostí. Situace
v mnohém
p ipomíná
rozpory
v sociální demokracii kolem roku
1914. Politický turismus stranických
funkcioná
kompatibilní s EU bude
brzy vid t stále z eteln ji a z eteln ji.
Jistá je pro m
skute nost, že
k úsp šnému boji proti kapitálu nezbytné sjednocování marx-leninských
revolu ních sil (nejen na evropské,
ale na sv tové úrovni) musí a bude
vypadat zcela jinak než Evropská
levicová strana.
lenské subjekty Strany Evropské levice:
kadárovské Ma arské socialistické
d lnické strany na v tšinovou (a
dnes v Ma arsku vládnoucí) Ma arskou socialistickou stranu a MDS.
Proto také dostala ást majetku
MSDS, charakterizuje se jako evropská socialistická strana, má n kolik
tisíc len , volební výsledky do 3%.
2)Francouzská komunistická
strana (PCF) – strana s dlouhou
tradicí, která se postupn vzdala
svého komunistického charakteru,
d sledkem je 3 – 4 násobný pokles
lenstva na nyn jších 100 – 200 000,
rozchod s odbory CGT, ztráta masové podpory pracujících - pokles volebních preferencí na 5%, ú ast ve
vlád p i bombardování Jugoslávie
apod.
7)Strana demokratického socialismu R (SDS) – reformistická
politická „strana“ nalevo od st edu,
vznikla slou ením me lovské Strany
demokratické levice a Levého bloku,
stran které povstaly po neúsp šném
pokusu Ji ího Svobody, Me la,
Ortmana a spol. o likvidaci KS M a
její transformaci do postkomunistické
sociáln demokratické strany. P edcházejícím p edsedou byl Vasil Mohorita, Hude ek, nyní Milan Neubert.
Má cca 500 len . Dosahuje pravideln nejhorších volebních výsledk
ze všech kandidujících subjekt –
obvykle do 0,5%. V R hraje klí ovou roli p i propagand a vytvá ení
EL, protože ideov jde o shodná
uskupení.
5)Sjednocená levice Špan lska (IU E) – koalice KS Špan lska,
špan lské strany zelených a n kolika
menších subjekt p edevším trockistického
zabarvení,
nyní
se
v d sledku sociáln demokratického
sm ování potýká s mohutným poklesem podpory, v posledních parlamentních i evropských volbách ztratila 2/3 hlas (získala jen 5,5%), staví
se nap . proti národn osvobozenec1)Estonská sociáln demokra- kému boji utla ovaných menšin ve
tická d lnická strana – miniaturní Špan lsku (Baskové atd.).
politické uskupení sociáln demokra6)Sjednocená alternativní levitické orientace se zhruba 500 leny,
na estonské politické scén je bez ce Katalánska – katalánská regiovýznamu.
nální obdoba IU
3)Komunistická strana Rakouska (KJÖ) – kolem 20 000 len ,
celostátní volební výsledky maximáln 1%, lépe dopadá v t ch oblastech, kde p sobí odp rci sou asného
sm ování KSR (Štýrsko). Vstup do
EL podpo ilo pouze 54% vyšších
funkcioná proti v li v tšiny lenské
základny.
3)Komunistická obnova San
Marina (RC SM) – odšt pek
z v tšinové Sanmarinské komunistické strany,jedné ze stran do r. 1989
pravideln vládnoucích ve státe ku,
která se p etransformovala na Stranu
pokrokových demokrat , KO SM má
n kolik set len , volební výsledky
do 1%, do EL vstoupila pod jasným
vlivem sousední italské Strany komunistické obnovy.
4)Ma arská d lnická strana
(Munkaspárt) – vznikla rozd lením
8)Strana demokratického socialismu SRN (PDS) – n mecká politická strana, která vznikla transformací dederonské SED, hlásí se
k demokratickému socialismu. Volební zisky má p edevším díky východnímu N mecku a nástupnictví po
SED. Na sjezdu EL Biski hovo il jako
o klí ové v ci o pot eb v tších veejných investic. Její p edstavitelé
vystupují jako levicoví sociální demokraté, ale na sjezdech pravideln
vyzývají
komunisty
v PDS
(Komunistická platforma, Marxistické
fórum ad.), aby stranu opustili. PDS
odmítá
spole né
kandidátky
14
sem i osobním odmítnutím, za ínají
mít lidé pocit, že jsou zcela zbyte ní.
Objevují se deprese, poruchy spánku
a úzkosti. Velmi asto následují i
fyzické problémy.
R zná stanovení hranice pro
možnost p ijetí do práce jsou, jak íká
Jan Cimický, diskriminující. Je to
hazard nejen s mozky obecn . Jestliže nevyužijeme t ch, kte í už ur ité
zkušenosti mají, bude tady hrát roli
jen ekonomický aspekt, protože tomu
mladému nemusím tolik zaplatit, jako
n komu kdo má praxi, ale tato situace se nutn n kdy v budoucnosti
projeví.
Na druhé stran Cimický íká, že
by nem la existovat gerontokracie,
kdy by naopak bylo stá í zárukou
vyššího pracovního postavení. Platit
by m lo - vše s mírou. Rozhodn
však podle psychiatr není lov k
mezi ty icítkou a padesátkou starý.
Shodují se na tom i právníci a sociologové.
Evropský kamion bojuje proti
diskriminaci
Hlavn na diskriminaci v práci,
ale nejen v ní, má svou nyn jší
jízdou po Evrop upozornit kamion v
barvách EU. Modrožlutý nákladní
ZE ZAHRANI Í
v z, který projíždí deseti lenskými
státy, zastavil minulý týden v Praze.
Zájemci zhlédli dokumentární filmy,
vystoupení skupiny Triny s romskými
písn mi, africkou dílnu a mohli se
dozv d t o antidiskrimina ních zákonech v EU.
Jízda kamionu je sou ástí evropské kampan nazvané Pro rozmanitost. Proti diskriminaci . V z vyrazil 1.
zá í z Bruselu do Polska, Ma arska,
odtud pojede do Bratislavy a Žiliny. Z
Prahy zamí í do Ostravy, kde na návšt vníky eká stejný program jako v
hlavním m st .
Z R pojede ješt do Krakova a
Varšavy. Koncem zá í zastaví v lotyšské Rize. Dánsko kamion navštíví
za átkem íjna.
V polovin m síce se p esune
do Británie a Irska, odtud do Francie.
Trasa skon í v listopadu v Itálii. eská republika m la protidiskrimina ní
sm rnice EU za lenit do své legislativy ke vstupu do Unie, tedy do 1.
kv tna. P ijetí antidiskrimina ního
zákona zpomalil pád vlády a ustavování nového kabinetu. Zákon je p ipravený, eká na schválení vládou a
zákonodárci.
Do eské ásti antidiskrimina ní
Z DOMOVA
kampan se zapojily neziskové organizace, které hájí zájmy senior ,
gay a lesbických žen, zdravotn
postižených, nemocných AIDS a
dalších ohrožených skupin.
Naše spole nost má v i starším
lidem stále ješt p edsudky. V práci
mívají nižší výd lky, zam stnání h e
hledají, léka i je považují za neperspektivní pacienty, ekl noviná m
p edseda sdružení Život 90 Jan Lorman. Podle n j d chodci nemají mimo jiné nárok ani na p ísp vek p i
pé i o osobu blízkou.
Také Tereza Kodí ková z Gay a
lesbické ligy soudí, že diskriminace
menšin existuje. Diskriminace homosexuál v R je spíše skrytá. Proto podle ní mnoho lidí svou citovou
orientaci skrývá. Partnerské vztahy a
práva jsou oblastí, kde je diskriminace nejviditeln jší, up esnila Kodí ková. Sn movna by m la o zákonu o
registrovaném partnerství, který by
soužití osob stejného pohlaví upravoval, jednat ješt v zá í.
Podle Haló novin
REALISTICKÝ POHLED NA EVROPSKOU LEVICOVOU STRANU
V Mladé Pravd i jiném levicovém tisku jsme se již n kolikrát mohli
do íst o vzniku Strana Evropské levice (EL) a to zejména s od vodn ním,
pro do EL nevstoupila KS M. Uveejn né lánky ovšem opomíjely charakterizovat a p iblížit ELS jako takovou a tento proh ešek je t eba napravit. Evropskou levicovou stranu vytvo ilo v kv tnu letošního roku
v ím n kolik politických organizací
hlásících se k levici – v tšinou však
k levici nekomunistické nebo neo-,
eurokomunistické. (Problemati nost
terminologického rozlišování politických stran na levici a pravici byla
v Mladé pravd již n kolikrát nastín na.) Zatímco n kte í jásají, jiní vidí
v c realisti t ji. EL totiž není (a ani
nebyla koncipována) stranou organizující boj proti imperialismu EU (v
žádném z materiál nezaznívá kritika
imperialismu ani EU, zcela nepochopena je povaha EU jako rozši ujícího
se trhu – za tím ú elem ale EU vznikla p edevším), boj za sociální pokrok
a mír, nýbrž um le slepenou byrokra-
tickou strukturou za ú elem získání
výnosných
post
placených
z rozpo tu EU. Zastánci Evropské
levicové strany argumentují, že by se
proti Evrop shora m la postavit Evropa zdola – s tím souhlasím, jde
však v p ípad EL o Evropu zdola?
EL je mnohem spíše nafouklou bublinou vytvo enou stranickými funkcioná i n kolika „levicových“ uskupení,
kte í se sejdou jednou v Aténách,
podruhé v ím nebo Berlín , ale
hlavn si vyzvednou své penízky
v Bruselu. Jen cestovními náklady
vynaloženými na tato setkání, by se
dala zafinancovat ada smysluplných
akcí pro lidi. Zajímavé rovn ž je, že
peníze z Bruselu není možné použit
lenskými stranami na národní úrovni, m že je použít jen EL jako taková,
tj. její byrokratická centrála, na co je
tedy bude vynakládat?! ELS se navíc
ve svých stanovách odkazuje výlu n na §191 unijní smlouvy a zavazuje se v nich podporovat „evropské
pov domí“. Za prvé tedy znamená
EL vznik loajální až lokajské opozice
poddané „Jejího veli enstva“ Evropské centrální banky. A za druhé se
který by sebevíc reálny, nakonec
z stal jen p áním. Dnes se toho snu
vzdám s lehkým srdcem. Už vidím dál.
Je mnohem více „symbol “, za které
je nutné bojovat! Mnohem h e na tom
ale bude t ch sedmdesát state ných,
sedmdesát
pracovník ,
kte í
s Orionkou z stali až do ho kého kon-
ce. Pan generální jim sice slibuje rekvalifikaci, dotace p i hledání práce a
další kosti ze svého dozlatova ope eného ku átka. Dá se tomu ale po znalosti osudu jejich p edch dc a souputník d v ovat? St ží. Zase prasknou nejedny r žové brýle. Už ne Orion, ale tito lidé i všichni jejich soudruzi
11
jsou tím, o co mi b ží a za co budu
bojovat. A povím vám všichni vy pánové generální, Le Cicléové nebo Novákové, a sedíte v Praze nebo v New
Yorku, že tohoto boje se nikdy nevzdám!
KKR, sympatizant KSM
BILLA DNES - VYKO IS OVÁNÍ NEZNÁ MEZ!
P inášíme tená m Mladé pravdy
rozhovor se zam stnankyní firmy
Billa (Billa je nadnárodním koncernem, ve form
tzv. Eurobilly
s prodejnami rovn ž v R).
Mladá Pravda: Co bys mohla úvodem íci o své práci?
A.: Pracuji v Bille už rok, stále ve stejné prodejn . U nás máme editele
prodejny, jeho zástupce a jinak normální zam stnankyn a zam stnance,
jako jsem já – dohromady 19 lidí.
Z toho 17 d lnic.
Mladá Pravda: To znamená, že práce p es as však nejsou prakticky
placené navíc než normální práce?!
A.: To je totiž tak. U Billy nesmíme
pracovat víc jak 10 hodin denn . Ve
skute nosti si tedy m žeme napsat
jen 10 hodin, i když musíme v práci
asto z stávat p es as - i 13 až 14
hodin. N kolik hodin tedy „darujeme“
Bille. D ív jsme si p es asy p esahující 10 hodin sm li napsat následující
den, ale nový editel prodejny nám to
zakázal.
když m lo být volno. Nedošlo k flexibilit pracovní doby, ale zvýšila se flexibilita zam stnanc . Musí si te nechat
víc v cí líbit.
Mladá Pravda: Co žlu ácké odbory,
máte u nich podporu?
A.: Odbory u nás nemáme. V Bille to
chodí tak, že jakmile se objeví i sebeMladá Pravda: Jak máš upravenu Mladá Pravda: Buržoazní média menší odpor ze strany zam stnanky ,
pracovní dobu?
op vují
jakoukoliv
zmínku
o jsou p eloženy jinam, aby se tak naruA.: Máme asi t icet hodin týdn , ve „flexibilit pracovní doby“, práv šil kolektiv.
skute nosti pracujem ale asi 50, n - ona má zlepšit postavení žen
Mladá Pravda: N kdy dochází
kdy i 60 hodin. Tím, že zam stnavatel s d tmi. Jak vypadá skute nost?
nahlašuje menší dobu a tím i nižší A.: Práce za íná v 7 hod. ráno, ale na k tomu, že když stále lidi odchází a
platy, platí za nás také nižší dan , pracovišti musíme být o p l hodiny p ichází, je oslabena solidarita mezi
zdravotní a sociální platby. Ušet í tak d íve, srovnat regály apod. P ítomnost zam stnanci. Jak je to u vás?
dost pen z.
v prodejn p ed sedmou zaplacenou A.: Vztahy mezi pracovnicemi jsou u
nemáme. To je t žké zejména pro nás dobré. Nemáme ani problémy
Mladá Pravda: To ale musíte d lat zam stnankyn s d tmi. D ti musí s cizinkami. Chodíme spole n na
dost p es as , dostáváte za n brzy ráno vstávat a spolupracovnice je pausy, povídáme si a tak. Jak je to
alespo p íplatky podle zákona?
berou do práce s sebou, tam vždy v jiných prodejnách ale nevím.
A.: Jak se to vezme. Každé t i m síce po kají, než jim za ne škola. Nem žejsou u pracovnice se teny všechny me si práci rozd lit i zorganizovat Mladá Pravda: Jaký bereš plat?
odpracované hodiny a vyd leny 12 mezi sebou – editel prodejny vždy A.: M sí n dostávám asi 8 000, mohtýdny. Rozpo ítají se na dny, bez vypracuje týdenní plán. Jenže ten se la bych dostávat ješt prémie, ale ty
ohledu zda jde o pracovní den i ví- stejn skoro nikdy nedodrží a tak nás mají jen ti, co zastávají n jakou funkci.
kend a jestliže zbydou n jaké p es a- potom obvolává doma, i brzy ráno, a V podstat kdo nejvíc pracuje, dostásy, jsou firmou zaplaceny.
my musíme p ib hnout do práce, i vá nejmí , protože stojí nejníž
v zam stnanecké hierarchii. Nap .
Koncern Billa byl založen v 50. letech Karlem Wlaschekem ( adu led jeden nový editel prodejny si prakticky p iz nejv tších sponzor FPÖ) v Rakousku. Dnes zam stnává asi 29 000 lidí chází a odchází kdy chce a má samo
v 1850 filiálkách. V 90. letech byla založena tzv. Eurobilla, která má své po- sebou mnohem vyšší plat než my.
bo ky v Rakousku, Itálii, eské republice, Ma arsku, Polsku, Rumunsku, Nejh e jsou na tom pokladní. Když
Chorvatsku, Bulharsku, na Slovensku a Ukrajin . Nyní se Eurobilla podílí na mají na konci dne v kase nedoplatek,
koncernu asi 15% (v r.1999 to bylo asi 160 mld.K ). V r. 1996 koupil Billa AG musí to zaplatit ze svého. M sí n
n mecký Rewe-Konzern, pro n jž v r. 2004 pracuje 164 000 lidí.Karl platí tak dva až t ikrát. Práce je to dost
Wlaschek po prodeji Billy založil soukromou nadaci Wlaschek-Stiftung, která náro ná, zejména fyzicky – ada kolemá asi 110 mld.K s ro ním nár stem 4 mld.K . Navíc se zam il na nemovi- gy má bolesti rukou, záp stí a zad.
tosti. Realitní kancelá Amisola (která je dce inou spole ností Wlaschek- V prosinci, hlavn když se blíží vánoStiftung vlastní v sou asné dob nap . Palác Kinských(450 mil.K ), v ž An- ce musíme všichni pracovat i když
dromeda(2 mld.K ) a šest nájemních dom ve Vídni, zámek Puchenau v Linci jsme nemocní. Prost všechna zaad. Aby dosáhl normální d lník bohatství Karla Wlascheka, musel by pracovat m stnanecká práva jsou jen na papí80 000 let bez toho, že by n co utratil.
e.
Z DOMOVA
12
Obuvnictví v
Zlaté asy eského obuvnictví jsou
nenávratn pry . Zlikvidoval je, ostatn jako všechno ostatní, kontrarevolu ní p evrat v r. 1989. Jen za posledních deset let klesla výroba bot
v eské republice o 75%. Ješt
v roce 1993 d lalo boty p es 27 000
ech , za poslední desetiletí bylo
vyhozeno i donuceno opustit toto
odv tví více jak 20 000 z nich. V r.
1993 se vyrobilo 32 mil. pár bot, v r.
ZE ZAHRANI Í
R už jen živo í
2003 již pouze 6,5 mil. pár . Na trhu
zaujímají domácí výrobci jen asi 510%, o zbytek obuvnického trhu se
d lí zahrani ní dovozci zejm. z Itálie,
Špan lska, íny, Slovenka a Portugalska. Od r. 1990 zkrachovalo už
p t velkých obuvnických podnik .
Nejznám jší z nich byl gottwaldovský
(zlínský) Svit, kdysi vlajková lo domácího obuvnictví. V konkurzu skonil v r. 2002 a od té doby se jeho jed-
notlivé ásti „za babku“ rozprodávají.
Krom Svitu se octla v konkurzu
nap . i firma CEBO, výrobce známe
sportovní obuvi Prestiže, až donedávna nejv tší podnik v tomto oboru na
Morav . Již p edtím skon ily také
v konkurzu BEPO T ebí , výrobce
d tské obuvi Sázavan Zru nad Sázavou a MEKO Olomouc. Výrobu
byla nucena ukon it i známá firma
z Gottwaldova (Zlína) Stival. Jediný
v tší domácí podnik, který dosud
p ežívá, je skute ská Botana, výrobce sportovní obuvi. Sami obuvníci,
v etn managementu p iznávají, že
na p epln ném euro-trhu nemají domácí výrobky v tší šanci se protla it.
Ne snad kv li své kvalit , ale nejsou
prost finan ní prost edky a nadnárodní kapitál je tam ani nepustí. Jediná možnost jsou trhy na Východ ,
které eská republika díky politice
dnešních mocipánu tak zbrkle po r.
1989 opustila.
Vladimír ervený
P ES MILIARDU LIDÍ SV TA JE VELMI CHUDÝCH,
N ŽKY SE ROZEVÍRAJÍ VE SV T I V R
V sídle OSN se minulý m síc
konala konference o problematice
hladomoru a bídy. Konstatovala, že
pokud se nepodniknou rezolutní a
naléhavé akce, nepoda í se do roku
2015 snížit na polovinu po et hladov jících a extrémn chudých lidí žijících za mén než dolar denn (nyní
26 K ), ani podstatn zvýšit p ístup
obyvatelstva - zejména subsaharské
Afriky - k pitné vod .
Konference se zú astnilo na 50
nejvyšších p edstavitel stát a vlád.
R se k záv re né deklaraci p ihlásila ve spole ném stanovisku Evropské unie (EU). Deklarace ale nemá
závazný charakter a státy ji podpo ily
slovn .
Víc než miliarda lidí po sv t žije
v hluboké chudob s p íjmem nižším
než dolar denn . Zhruba 300 milion
z nich žije v subsaharské Africe. Každou minutu zem e ve sv t hlady
jedenáct d tí. Každý den p ipraví
nedostatek potravy o život 24 000
lidí. Na efektivní pomoc, aby se hlad
a bída snížily do roku 2015 na polovinu, by bylo pot eba každý rok o 50
miliard dolar více, než je v tuto chvíli
k dispozici, uvádí záv re ná deklarace.
Závazek p ispívat na rozvojovou
pomoc 0,7 % hrubého domácího
produktu (HDP) plní jen zlomek stát .
Z EU jsou to pouze skandinávské
zem , celkový pr m r EU je 0,39 %
HDP. R bu p ímo nebo v podob
ú asti na rozvojových programech
p ispívá 0,12 %. Sv t má však dost
schopností a zdroj osvobodit všechny od hladu a bídy a ší it udržitelný
ekonomický rozvoj p i sociální spravedlnosti. Nejv tším rozporem tedy
není sama existence hladu, ale to, že
trvá, i když existují prost edky, jak ho
odstra ovat.
Zpráva vypracovaná pro summit
odbornou komisí OSN uvádí, že p íjmová propast mezi bohatými a chudými zem mi se za posledních 40 let
nesmírn prohloubila a že ohromná
v tšina sv tové populace nemá možnost využívat výhod globálního pokroku. P i p íprav deklarace se objevilo n kolik návrh , které ovšem v
záv re ném dokumentu zmín ny
nejsou. Brazílie s podporou Chiraka
naléhala na zavedení globální dan z
finan ních transakcí (Tobinova da ),
z níž by se hradila kampa proti hladomoru. Finan ní sv t to ovšem
striktn odmítl jako potenciální p ekážku ekonomického r stu. Brazilský
prezident rovn ž navrhoval da z
prodeje t žkých zbraní. Británie doporu ovala, aby bohaté státy sm ly
ozna ovat pomoc za dluhopisy, které
by pak splácely p íští generace obdarovaných zemí. Další návrh p edpokládal srážení malého procenta z
transakcí platebními kartami, jejichž
držitelé by se k tomu zavázali. Ale
finan ní žraloci všechna omezení
svého panství odmítly…
Nejenom v celosv tovém m ítku, ale také v R se rozevírají pov stné n žky mezi bohatými a chudými. Ministerstvo práce a sociálních
v cí (MPSV) zve ejnilo p ehled pen žních p íjm domácností a jejich
náklad za první tvrtletí 2004.
Podle údaj
ministerstva lze
sledovat, že sice pr m rný m sí ní
istý p íjem pr m rné domácnosti
inil 19 978 K (8121 K na jednoho
jejího lena) a byl tedy o 3,6 % (689
K ) vyšší než v 1. tvrtletí 2003, což
znamenalo jeho reálný p ír stek o
1,2 %, ovšem jen díky pracovním
p íjm m zam stnaných osob. Naopak kupní síla sociálních i dalších
p íjm této domácnosti se snížila (za
stejné období o 2,4 %, resp. o 16,5
%). Rozdíl je v tom, že se zm nila
struktura celkových p íjm pr m rné
domácnosti, v níž posílila p edevším
váha nejd ležit jších pracovních
p íjm na úkor sociálních a jiných
p íjm .
Reálné p íjmy (zohled ující pohyb spot ebitelských cen) oproti prvnímu tvrtletí 2003 stouply u v tšiny
domácností, a to o 0,6 % (u domácností zem d lc ) a na 4,6 % (u domácností osob samostatn výd le n inných).
Jenže na druhou stranu rodinám
s d tmi s minimálními p íjmy a d chodc m jejich p íjmy poklesly o 1,8
%, resp. 4,1 %. Podle MPSV se zv tšuje po et nezam stnaných rodi .
13
Nar stá rychleji než po et nezam stnaných bezd tných lidí.
V oblasti p íjm tedy reforma
ve ejných financí dopadá nejvíce
práv na ekonomicky slabé obyvatele. Došlo ke snížení reálné hodnoty
sociálních p íjm , k výrazn jšímu
zhoršení p íjmové pozice d chodcovských domácností a k poklesu kupní
síly pr m rného starobního d chodu.
Zden k Štefek podle TK
Stále více d tí a mladistvých v sousedním Rakousku
je stiženo chudobou
V srpnové Mladé Pravd
byl
uve ejn n lánek T etí sv t v prvním.
Protože n kte í antikomunisti tí demagogové (diskutující na internetových stránkách Komunistického svazu mládeže) necht li v bec p ipustit,
že by se na „Západ “ m l n kdo
špatn , uvádím krati kou statistiku
z Rakouska, které stále platí za nejstabiln jší z evropských ekonomik.
Po et lidí odkázaných na sociální p ísp vky v posledních n kolika
letech
rapidn
vzrostl
také
v Rakousku. Podle oficiálních statistik (neoficiální ísla jsou samoz ejm
ješt vyšší) bylo v roce 1968 závislých na sociálních dávkách 0,52 mil.
Rakušan , v r.2003 to bylo již více
jak 2,8 mil.! Po et t chto osob se
tedy více než zp tinásobil. Z t chto
osob se navíc zvyšuje množství d tí
(pod 15 let) odkázaných na sociální
p ísp vky a pat ících tak podle ofici- V roce 2003 takových d tí bylo p es
álních statistických údaj k chudým. milion.
DISKRIMINACE V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JE B ŽNÁ V C
Nedávno provád l Eurobarometr
v Evropské unii pr zkum na téma
diskriminace v Evrop .
Jedním z jeho nejzávažn jších
zjišt ní bylo to, že Evropané považují
diskriminaci v zam stnání za samoz ejmou v c. V tšina respondent se
sice sama osobn stav la proti diskriminaci, ale zárove vyjád ila p esv d ení, že etnický p vod, náboženské p esv d ení i v k konkrétní
osoby m že být p ekážkou p i hledání zam stnání. A to i v p ípadech,
kdy má diskriminovaný jedinec srovnatelné vzd lání a kvalifikaci s ostatními.
Evropská legislativa p ijatá v
roce 2000 zakazuje diskriminaci v
zam stnání a p i školení z d vodu
rasového i etnického p vodu, sexuální orientace, náboženství nebo
p esv d ení, v ku a zdravotního
postižení. Pokud jde o diskriminaci z
d vod rasového i etnického p vodu, p íslušná direktiva pokrývá i další
oblasti života mimo zam stnání, na-
p íklad vzd lávání, sociální zabezpeení, zdravotní pé i a p ístup ke zboží a službám v etn bydlení. Legislativní kroky podporuje ak ní program
boje proti diskriminaci, jehož rozpoet dosahuje hodnoty 100 milion
EUR.
V každé zemi, tedy i v eské
republice, funguje národní pracovní
skupina, která usm r uje panevropskou strategii podle pot eb konkrétního státu a aktivn se zapojuje do
rozvoje kampan . Pracovní skupina
pro letošní rok je složena ze zástupc
nevládních organizací (NVO),
ministerstev a organizací sociálních
partner .
D íve narození mají se shán ním
práce problémy
Snad nejmarkatn jší p íklady
diskriminace z d vod v ku jsou
požadavky n kterých firem, aby
uchaze nebyl starší 35 let. P ípad
sebevraždy padesátileté ženy, která
si vzala život kv li tomu, že ji s od vodn ním, že je stará, nep ijali na
volné místo, není ojedin lý. P ed
asem spáchal sebevraždu železniá , který ze stejného d vodu p išel o
práci.
Nová studie sv tové organizace
pro hospodá skou spolupráci a rozvoj
o zam stnávání senior
eský stát
jednozna n varuje. Pokud neza ne
okamžit zam stnávat starší osoby,
je ohrožena hospodá ská prosperita
státu. O tom, že lidé starší padesáti
let se p i hledání práce setkávají s
diskriminací není pochyb.
Mnoho jich kon í u psychiatra
Potvrzuje to i psychiatr Jan Cimický. V jeho ordinaci asto mnozí
touto diskriminací postižení lidé hledají pomoc. První šok po ztrát zam stnání ustojí. íkají si, že si odpoinou, a pak teprve za nou hledat.
Problém za íná až ve chvíli, kdy mají
za sebou neúsp šné pokusy práci
sehnat. ím déle ten as trvá, s každým p ibývajícím zamítavým dopi-