Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE
Zadavatel:
Jihočeský kraj
Zpracoval:
Autorský kolektiv:
EKOTOXA, s.r.o.
Ing. Jiří Hon
Ing. arch. Petr Malý
a kolektiv EKOTOXA s.r.o.
Ing. Lubor Tvrdý
a kolektiv zaměstnanců
VŠB – TU Ostrava
Korektury:
Krajský úřad - Jihočeský kraj
kolektiv pracovníků KÚ
a externích odborníků,
Ing. arch. Radek Boček,
úředník splňující kvalifikační požadavky
19. května 2009
Kapitola: Úvod
ROZBOR UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
JIHOČESKÉHO KRAJE
1
© EKOTOXA s.r.o.
Kosmákova 28, 615 00 Brno - Židenice
tel. +420 (558) 900 010, fax +420 (558) 900 011,
e-mail: [email protected]
Krajský úřad – Jihočeský kraj
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. B.
tel. +420 (386) 720 111, fax +420 (386) 351 900
e-mail: [email protected]
Autorský kolektiv
Firma EKOTOXA s.r.o.
Ing. Jiří Hon – koordinace projektu,
Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace,
Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody,
Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa,
Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety,
Bc. Tomáš Mühr – GIS,
Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady,
Ing. Martin Müller – ZPF,
Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP,
Ing. Petr Kovář – vodní režim,
Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek,
Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování
VŠB – TÚ Ostrava
Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky
Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura
RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky
Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) – koordinace oponentury a korektur, úkoly pro územní plánování,
Michal Bosák (KÚ, KHEJ) – charakteristika Jihočeského kraje,
Ing. arch. Jiří Brůha (A+U design, s.r.o.) – bytová výstavba,
Ing. Hana Budínová (společnost EKO-EKO, s.r.o.) – voda a vodní režim, technická infrastruktura,
Ing. Jan Červenka (KÚ, OZZL) – pozemky určené k plnění funkce lesa,
Ing. Jitka Fatková (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace a cestovní ruch,
Ing. Václav Filištein (zastupitel) – hospodářské podmínky,
Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemografické podmínky, bydlení,
Ing. Kamila Hrabáková (KÚ, OKPC) – rekreace a cestovní ruch,
Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura,
Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) – příroda a krajina,
Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) - ovzduší,
Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – technická infrastruktura, rekreace a CR, hospodářské podmínky,
RNDr. Jana Krejsová (zastupitelka) – horninové prostředí a geologie,
Ing. arch. Martin Krupauer (A8000, s.r.o.) – bydlení, rekreace a cestovní ruch,
Ing. Lukáš Mašín (IKP consulting engineers, s.r.o.) – dopravní a technická infrastruktura,
Robert Ouředník (KÚ, OZZL) - příroda a krajina,
Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) – odpadové hospodářství,
Ing. Václav Protiva (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky,
Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) – energetika,
JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) – sociodemografické podmínky,
Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika,
Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) – zemědělský půdní fond,
Ing. Jan Šíma – zapracování korektur,
Ing. Ivan Študlar (KÚ, KHEJ) - dopravní a technická infrastruktura,
Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) - horninové prostředí a geologie,
RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (společnost EIA SERVIS, s.r.o.) – oblast životního prostředí,
Ing. Vlasta Žáčková (KÚ, OZZL) – voda a vodní režim, technická infrastruktura.
Kapitola: Úvod
Oponentura a korektury:
2
OBSAH
1
ÚVOD…........................................................................................................................................................... 8
2
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE ......................................................................................... 9
3
PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ ......................................................................................................11
4
POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM KRAJI ....12
5
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...............................................................14
5.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................................................................. 15
Popis stavu.....................................................................................................................................15
SWOT analýza a identifikované problémy .......................................................................................19
VODA A VODNÍ REŽIM ................................................................................................................................ 20
5.2.1
Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ......................................................20
5.2.2 SWOT analýza a identifikované problémy ..............................................................................................28
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................................... 29
5.3.1
Ovzduší ..........................................................................................................................................29
5.3.2
Odpadové hospodářství ..................................................................................................................33
5.3.3
Další hygienické závady území ........................................................................................................36
5.3.4
SWOT analýza a identifikované problémy .......................................................................................37
PŘÍRODA A KRAJINA .................................................................................................................................. 39
5.4.1
Ochrana přírody .............................................................................................................................39
5.4.2
Ekologická stability krajiny .............................................................................................................41
5.4.3
SWOT analýza ................................................................................................................................44
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .................................................................... 45
5.5.1
Zemědělský půdní fond ...................................................................................................................45
5.5.2
Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...............................................................................................47
5.5.3
SWOT analýza ................................................................................................................................53
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................................................................................... 54
5.6.1
Dopravní infrastruktura ..................................................................................................................54
5.6.2
Technická infrastruktura.................................................................................................................61
5.6.3
SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - dopravní infrastruktura...................................68
5.6.4
SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - technická infrastruktura..................................71
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................................. 74
5.7.1
Úvod ..............................................................................................................................................74
5.7.2
Základní prostorové znaky řešeného území .....................................................................................74
5.7.3
Rozmístění a sídelní hierarchie Jihočeského kraje ............................................................................76
5.7.4
Populační vývoj Jihočeského kraje...................................................................................................78
5.7.5
Věkové složení a proces stárnutí obyvatel Jihočeského kraje ...........................................................81
5.7.6
Ostatní vnější vlivy populačního vývoje Jihočeského kraje................................................................84
5.7.7
Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje ...........................................................85
5.7.8
SWOT analýza ................................................................................................................................88
BYDLENÍ ................................................................................................................................................. 89
5.8.1
Úvod ..............................................................................................................................................89
5.8.2
Bytová výstavba v roce 2007 ..........................................................................................................90
5.8.3
Bytová výstavba podle okresů ........................................................................................................90
5.8.4
Bytová výstavba podle druhu staveb (r. 2007) .................................................................................91
5.8.5
Mezikrajové srovnání .....................................................................................................................93
5.8.6
Indikátory ......................................................................................................................................93
5.8.7
SWOT analýza ................................................................................................................................95
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 95
5.9.1
Hospodářský význam cestovního ruchu ...........................................................................................96
5.9.2
Primární potenciál cestovního ruchu ...............................................................................................98
5.9.3
Sekundární potenciál CR - základní infrastruktura CR ......................................................................98
5.9.4
Služby cestovního ruchu, podpora prodeje .................................................................................... 104
5.9.5
Závěr ........................................................................................................................................... 104
5.9.6
Indikátory .................................................................................................................................... 105
5.2
5.3
5.4
5.5
5.6
5.7
5.8
5.9
Kapitola: Úvod
5.1.1
5.1.2
3
5.9.7
5.10
6
SWOT analýza a identifikované problémy ..................................................................................... 105
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ........................................................................................................................ 106
5.10.1 Ekonomický rozvoj........................................................................................................................ 106
5.10.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost ................................................................................................. 108
5.10.3 Mzdy............................................................................................................................................ 111
5.10.4 Příjmy obcí z přerozdělení daní v Jihočeském kraji ......................................................................... 113
5.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP ....................................................................................................... 114
5.10.6 Plochy k podnikání ....................................................................................................................... 117
5.10.7 Indikátory .................................................................................................................................... 117
5.10.8 Popis problémových okruhů.......................................................................................................... 119
5.10.9 SWOT analýza .............................................................................................................................. 120
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................................122
6.1
6.2
7
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ ............................................................................................................ 122
VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI ........................................................................................ 125
PROBLÉMY A STŘETY V ÚZEMÍ ....................................................................................................................128
7.1
STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY A HODNOTAMI ÚZEMÍ ...................................................................................... 128
Problémy (střety) v oblasti horninového prostředí a geologie ........................................................ 129
Problémy (střety) v oblasti ochrany přírody a krajiny ..................................................................... 129
Problémy (střety) v oblasti povrchových a podzemních vod ........................................................... 131
Problémy (střety) v oblasti kulturních hodnot v území ................................................................... 132
7.2
STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ............................................................................. 132
7.3
VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR ................................................................................................................ 133
7.4
SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ ............................................................................................................................. 133
7.4.1
Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území...................................................................... 134
7.4.2
Území ohrožená rizikovými přírodními jevy ................................................................................... 134
7.5
PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ ............................................................................ 134
7.5.1
Podrobnější informace k jednotlivým identifikovaným významnějším problémům ......................... 134
7.1.1
7.1.2
7.1.3
7.1.4
8
ZÁVĚR..........................................................................................................................................................144
8.1
8.1.1
8.1.2
8.1.3
8.2
8.2.1
8.2.2
8.2.3
8.2.4
9
PROBLÉMOVÉ OKRUHY V ÚZEMÍ K ŘEŠENÍ ..................................................................................................... 144
Environmentální pilíř .................................................................................................................... 144
Hospodářský pilíř.......................................................................................................................... 144
Sociální pilíř.................................................................................................................................. 145
HODNOCENÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ........................................................................................................ 146
Vyhodnocení environmentálního pilíře .......................................................................................... 146
Vyhodnocení sociodemografického pilíře ...................................................................................... 146
Vyhodnocení ekonomického pilíře................................................................................................. 146
Celkové hodnocení ORP v rámci kraje ........................................................................................... 146
POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ..........................................................................................................147
PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ ........................................................................151
PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ ..............................................................161
Kapitola: Úvod
PŘÍLOHA Č. 3: KARTY IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ..................................................................................... 165
4
Tabulka 1: Přehled největších těžených dobývacích prostor v JČK (2007) ...............................................................18
Tabulka 2: Přehled největších CHLÚ v Jihočeském kraji (2007) ...............................................................................18
Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Jihočeského kraje................................................20
Tabulka 4: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých ORP .........................................................................22
Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod .....................................................................................24
tabulka 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního ................................................................26
Tabulka 7: Stav povrchových a podzemních vod ....................................................................................................27
Tabulka 8: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a ORP České republiky ......30
Tabulka 9: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu .............................................................................31
Tabulka 10: Překročení imisního limitu (NOX) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů ...........32
Tabulka 11: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4) na území Jihočeského kraje ....................................32
Tabulka 12: Hodnocení ORP na základě indikátorů ................................................................................................33
Tabulka 13: Produkce odpadu (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2005 a 2006................................................33
Tabulka 14: Produkce a nakládání s odpadem (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2006 ...................................34
Tabulka 15: Produkce komunálního odpadu a míra separace v rámci ORP v roce 2006 ..........................................34
Tabulka 16: Provozované skládky odpadů na území...............................................................................................35
Tabulka 17: Nejvýznamnější staré ekologické zátěže JČK (dle POH 2003) ...............................................................35
Tabulka 18: Letiště v Jihočeském kraji – stávající ...................................................................................................36
Tabulka 19: Letiště v Jihočeském kraji - zvažovaná.................................................................................................37
Tabulka 20: Rozloha chráněných území v JČK (v km 2) a jejich % podíl na celkové ploše území.................................39
Tabulka 21: Hodnocení KES v jednotlivých ORP (2006)...........................................................................................41
Tabulka 22: Rozloha a podíl ÚSES v jednotlivých ORP ............................................................................................42
Tabulka 23: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP..............................................................................43
Tabulka 24: Výměra zemědělské půdy v ha v JČK ...................................................................................................45
Tabulka 25: Výměra obhospodařované půdy dle LPIS ............................................................................................46
Tabulka 26: Výměra zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ....................................................................................47
Tabulka 27: Přehled lesnatosti v jednotlivých ORP .................................................................................................48
Tabulka 28: Vlastnické vztahy PUPFL .....................................................................................................................48
Tabulka 29: Podíl lesů v jednotlivých kategoriích ...................................................................................................50
Tabulka 30: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa – lesy hospodářské a lesy ochranné .......................50
Tabulka 31: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa zvláštního určení ....................................................51
Tabulka 32: Procentuální podíl v jednotlivých kategoriích lesa ...............................................................................51
Tabulka 33: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic I. třídy (2007) ..........................................................................56
Tabulka 34: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic II. třídy (2007) .........................................................................56
Tabulka 35: Vyhodnocení indikátoru Hustota celostátních železnic (2007) .............................................................58
Tabulka 36: Vyhodnocení indikátoru Hustota regionálních železnic .......................................................................59
Tabulka 37: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na vodovod.........................................................62
Tabulka 38: Vyhodnocení indikátoru Kanalizace s napojením na čističky odpadních vod ........................................63
Tabulka 39: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na kanalizaci .......................................................63
Tabulka 40: Vyhodnocení indikátoru Plynofikace ...................................................................................................65
Tabulka 41: Počty obcí napojených na čističky odpadních vod a plynofikaci v ORP .................................................65
Tabulka 42: Vybraná data k sídelní hierarchii krajů Česka (2006)............................................................................76
Tabulka 43: Populační podíly velikostních kategorií obcí krajů na obyvatelstvu Česka dané velikostní kategorie .....77
Tabulka 44: Proces urbanizace v letech 1971 až 2005 v porovnání JČK a ČR ...........................................................78
Tabulka 45: Proces urbanizace podle správních obvodů ORP Jihočeského kraje v roce 2005 ..................................78
Tabulka 46: Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje ...............................................................86
Tabulka 47: Počet bytů podle stádia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech za rok 2007 ..........................................90
Tabulka 48: Počet bytů podle druhu stavby a stadia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech (2007) ..........................91
Tabulka 49: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) .............................................92
Tabulka 50: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) - počet dokončených bytů .....92
Tabulka 51: Neobydlené byty JČK podle druhu domu a důvodu neobydlenosti ......................................................92
Tabulka 52: Mezikrajové srovnání intenzity bytové výstavby za rok 2006 a 2007....................................................93
Tabulka 53: Intenzita bytové výstavby v letech 2000-2006.....................................................................................93
Tabulka 54: Počet trvale obydlených bytů/domů v Jihočeském kraji, 2001 ČSÚ ......................................................94
Tabulka 55: Dlouhodobý vývoj JČK dle počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení ...........................................96
Tabulka 56: Tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007) ......................96
Kapitola: Úvod
SEZNAM TABULEK
5
Tabulka 57: Turistické tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007) .......97
Tabulka 58: Počet příjezdů hostů v roce 2006 a 2007 v jednotlivých krajích ...........................................................97
Tabulka 59: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacích zařízení v JČK .......................99
Tabulka 60: Hromadná ubytovací zařízení CR podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2006..................................99
Tabulka 61: Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení s možností pořádání kongresů podle krajů ........... 101
Tabulka 62: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK v časové řadě 2000-2007.............................. 102
Tabulka 63: Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních podle ORP JČK (ČSÚ) ..................................................... 105
Tabulka 64: Vzdělanost ....................................................................................................................................... 108
Tabulka 65: Struktura zaměstnanosti dle odvětví v Jihočeském kraji .................................................................... 109
Tabulka 66: Vývoj ukazatele míry ekonomické aktivity za jednotlivé ORP v roce 2001 .......................................... 109
Tabulka 67: Průměrná míra nezaměstnanosti ...................................................................................................... 110
Tabulka 68: Mzdy a její charakteristiky v krajích ČR – podnikatelská sféra ............................................................ 112
Tabulka 69: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) celkem v Kč ............................................................... 112
Tabulka 70: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) v Jihočeském kraji podle odvětví v Kč ........................ 112
Tabulka 71: Příjmy obcí z daní v krajích v roce 2006 ............................................................................................. 113
Tabulka 72: Příjmy obcí z daní v obvodech ORP v Jihočeském kraji v roce 2006 .................................................... 114
Tabulka 73: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP v Jihočeském kraji (SLDB 2001) ....................................................... 114
Tabulka 74: Vyjížďka z ORP v Jihočeském kraji ..................................................................................................... 115
Tabulka 75: Dojížďka do ORP v Jihočeském kraji .................................................................................................. 115
Tabulka 76: Koeficient funkční velikosti ............................................................................................................... 116
Tabulka 77: Plochy k podnikání v roce 2006......................................................................................................... 117
Tabulka 78: Indikátor Míra zaměstnanosti, Míra nezaměstnanosti, Počet uchazečů na 1 volné místo ................... 117
Tabulka 79: Indikátor Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců, Daňová výtěžnost, Míra podnikatelské aktivity ....... 118
Tabulka 80: Indikátor KFV, Vyjížďka do zaměstnání/škol mimo ORP a Podíl brownfields na ploše ORP................. 118
Tabulka 81: Přehled získaných bodů v jednotlivých ORP a v kraji.......................................................................... 122
Tabulka 82: ORP dle získaných bodů.................................................................................................................... 123
Tabulka 83: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ..................................................... 124
Tabulka 84: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři.................................................................................... 126
Tabulka 85: Prověřené střety mezi záměry ZUR s limity a hodnotami ................................................................... 128
Tabulka 86: Prověřené střety mezi záměry ZUR a stávající technickou infrastrukturou ......................................... 132
Tabulka 87: Vyhodnocení prověřených střetů mezi záměry ZUR mezi sebou ........................................................ 133
Tabulka 88: Problémy lokalizované na jednotlivé ORP, obce a katastrální území .................................................. 141
Tabulka 89: Počet problémů po ORP ................................................................................................................... 143
Tabulka 90: Počet problémů dle druhu střetu ...................................................................................................... 143
Graf 1: Vlastnické vztahy dle plochy ......................................................................................................................49
Graf 2: Vlastnické vztahy dle počtu zahrnutých LHC ...............................................................................................49
Graf 3: Podíly jednotlivých krajů na rozloze ČR (2006) ...........................................................................................75
Graf 4: Podíly jednotlivých krajů na počtu obyvatel ČR (2006) ...............................................................................75
Graf 5: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 1890 ................................................................................79
Graf 6: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 2001 (stav k 31. 12. daného roku) ....................................79
Graf 7: Typologie celkové měny krajů ČR v letech 1971 až 2006 .............................................................................80
Graf 8: Typologie celkové měny SO ORP Jihočeského kraje v letech 1971 až 2005 ..................................................81
Graf 9: Změny ima krajů ČR mezi roky 1991 a 2006 ...............................................................................................82
Graf 10: Vývoj dětské složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991 ......................................................................83
Graf 11: Vývoj stárnoucí složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991 ..................................................................83
Graf 12: Vývoj dětské složky SO ORP Jihočeského kraje od roku 2001 ....................................................................84
Graf 13: Zahájené a dokončené byty v JČK .............................................................................................................90
Graf 14: Srovnání intenzity bytové výstavby (2004-2006) - počet dokončených bytů ..............................................91
Graf 15: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních JČK ........................................................................... 100
Graf 16: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK .......................................................................... 102
Graf 17: Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích a ČR v letech 2002 – 2006 ........................................................ 111
Kapitola: Úvod
SEZNAM GRAFŮ
6
SEZNAM OBRÁZKŮ
Kapitola: Úvod
Obrázek 1: Schéma ÚAP - RURÚ ............................................................................................................................. 8
Obrázek 2: Geologická stavba Jihočeského kraje....................................................................................................15
Obrázek 3: Ložiska nerostných surovin v Jihočeském kraji .....................................................................................16
Obrázek 4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu .24
Obrázek 5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ..........................................25
Obrázek 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ..........................................................26
Obrázek 7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ......................................................27
Obrázek 8: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) .........31
Obrázek 9: Radonové riziko v Jihočeském kraji ......................................................................................................36
Obrázek 10: Hodnocení plochy území zvýšené ochrany v JČK .................................................................................40
Obrázek 11: Území zvýšené ochrany přírody v JČK.................................................................................................40
Obrázek 12: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP .............................................................................43
Obrázek 13: Transevropské multimodální koridory (TEMIK) ...................................................................................54
Obrázek 14: Doprava silniční .................................................................................................................................55
Obrázek 15: Doprava železniční.............................................................................................................................57
Obrázek 16: Vodní a letecká doprava ....................................................................................................................60
Obrázek 17: Plynárenství.......................................................................................................................................66
Obrázek 18: Elektroenergetika ..............................................................................................................................67
Obrázek 19: Poloha a administrativní členění Jihočeského kraje ............................................................................74
Obrázek 20: Kartogram indexu vitality správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006) ....................................87
Obrázek 21: Kartogram indexu migračního zisku SO ORP JČK (průměr let 2001 2006) ............................................87
Obrázek 22: Kartogram indexu stáří správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006) ........................................88
Obrázek 23: Stuhový kartodiagram dojížďky do ORP České Budějovice ................................................................ 116
7
1 ÚVOD
Tato práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a Jihočeským krajem, ze dne 28. 1.
2008, respektive z 31. 1. 2008 (podpis druhé smluvní strany). Jedná se o finální verzi zpracovanou v srpnu 2008.
Tato práce má za úkol provést vlastní rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje. Jedná se o zpracování
10 tematických oblastí (v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Toto
hodnocení je součástí územně analytických podkladů a tvoří s nimi nedílnou součást pro územní plánování.
Obrázek 1: Schéma ÚAP - RURÚ
Na výše uvedeném schématu je uveden vztah mezi zjišťovanými ÚAP a vlastním vyhodnocením udržitelného
rozvoje. Z tohoto schématu je i patrné, že se tento text bude zabývat pouze třetí částí, ve schématu umístěnou
vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy umístěné v samostatných souborech, které mají za úkol podat
v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o přílohy:
 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru),
 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru),
 Přehled zpracovaných karet pro RURÚ JČK a kartogramy (zvláštní soubor),
 Přehled použitých vrstev ORP a kraje (zvláštní soubor),
 Výkres střetů záměrů ZUR s limity a hodnotami území Jihočeského kraje,
 Výkres vzájemných střetů záměrů ZÚR,
 Výkres střetů technické infrastruktury se záměry ZÚR.
http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky
Kapitola: Úvod
zdroje:
8
2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE
Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a
Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina,
Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), nejnižším
hladina Orlické přehrady (350 m). Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 400 - 600 m.
Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov,
Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km2 zaujímá Jihočeský kraj 12,8 %
rozlohy ČR a je tak druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji
v rámci ČR. Kraj má celkem 633 264 obyvatel (k 31. 12. 2007), s hustotou osídlení 63 obyvatelé na km 2, což je
nejnižší v ČR. Z jeho 7 okresů má nejvyšší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije zhruba čtvrtina
obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,7 tis.
osob. V největších 5 městech kraje (České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec) žije třetina
Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 38,4 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich
1
pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2007 celkem 65 %.
Obyvatelstvo kraje má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 40,3
roku). Dlouhodobě nižší je zde rovněž úmrtnost (9,8 úmrtí na 1 000 obyvatel) a naopak vyšší porodnost (10,1 živě
narozených na 1 000 obyvatel). Z celkového počtu obyvatel představují ženy podíl 50,7 %.
Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele
dosahuje 89% republikového průměru a je tak mezi kraji na 6. pozici. Podle výběrových šetření pracovních sil je v
hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 300 tis. osob, z toho téměř třetina v průmyslu, 13 % v obchodu a
opravách spotřebního zboží, 10 % ve stavebnictví. K 31. 12. 2007 bylo v kraji evidováno 16 452 uchazečů o
zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala koncem prosince 4,47 %; v mezikrajovém porovnání
zaujímal Jihočeský kraj čtvrtou nejnižší příčku po Hlavním městě Praze, Středočeském a Plzeňském kraji.
Zemědělská půda zaujímá plochu 493 tis. ha a představuje tak 49,3 % rozlohy Jihočeského kraje. Ze zemědělské
půdy zaujímá orná půda 318 tis ha (64,5 %) a trvalé travní prosty 160 tis ha (32,5 %). V rámci evidence půdy LPIS
bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno k 4.4.2007 423 806 ha zemědělské půdy. Z toho představuje 63,2 % orná
půda a 36,6 % travní porosty. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin,
významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde
vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. V rámci ČR má
velmi významné postavení, neboť polovina produkce ryb České republiky pochází právě z Jihočeského kraje.
Celková plocha chovných rybníků se pohybuje kolem 25 000 ha.
Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Celková
lesnatost kraje je 37,4 %, což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,3 %).
V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (87,3 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (76,3 %), podíl
listnatých lesů (11,7 %) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (22,3 %). Z jehličnatých dřevin převažuje smrk a
borovice, z listnatých dřevin pak dub.
Kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v
omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu.
Jihočeský kraj je pro svou přírodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické bohatství (velký
počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů z celé ČR a v hojné míře i
zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy,
1
V Jihočeském kraji má statut města 53 měst.
Kapitola: Stručná charakteristika Jihočeského kraje
Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor, Písek a
Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, komponenty do dopravních prostředků,
strojů a zařízení, průmysl textilní a oděvní).
9
v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2007 se v kraji v 1 022 statisticky
sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 978 717 návštěvníků, z toho cca 315 629 ze zahraničí,
převážně ze SRN, Rakouska, Nizozemska a USA. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka
dosahovala 4,2 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno
statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici.
Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice (E55 Berlín - Drážďany - Praha - Terst, E49
Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Wien, E551 České Budějovice - Třeboň – Humpolec), IV.
tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada
dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu, která by
měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých
Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má letiště České Budějovice, které má licenci k provozování
veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště. Dále se na území Jihočeského kraje nachází
jedno veřejné letiště vnitrostátní s neveřejným mezinárodním provozem (Hosín u Českých Budějovic), pět
veřejných letišť pro vnitrostátní provoz a tři heliporty letecké záchranné služby.
Příhraniční charakter regionu se v posledních letech stal jeho předností, neboť přináší možnost spolupráce se
sousedícími zeměmi Evropské unie. Jednou z těchto forem spolupráce je Euroregion Šumava/ Bayerischer
Wald/Mühlviertel, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 tis. km2 s 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 111
hornorakouských, 107 bavorských a 93 českých obcí (z toho 57 obcí je z Jihočeského kraje). V květnu 2002 byla
2
2
podepsána zakládací listina dalšího euroregionu Silva Nortica Euroregion představuje území o rozloze 10 639 km
s téměř 0,7 mil. obyvatel. Na jihočeské straně je do něho zapojeno 42 obcí s více než 265 tis. obyvateli.
www.cbudejovice.czso.cz, www.kraj-jihocesky.cz
Kapitola: Stručná charakteristika Jihočeského kraje
zdroje:
2
Zakladateli euroregionu jsou Europaplattform Pro Waldviertel na rakouské straně a sdružení Jihočeská Silva
Nortica na české straně.
1
0
3 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ
Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam
pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Seznam údajů o území je uveden v příloze č. 1
vyhlášky, kdy seznam je dělen do dvou částí na část A obsahují výčet podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje
3
území ÚAP obcí (119 jevů) a část B pro ÚAP krajů (37 jevů).
Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihočeského
kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce
dopravní infrastruktury apod.), z dat o životním prostředí uvedených v materiálu Stav životního prostředí
v Jihočeském kraji a v celorepublikových koncepcích (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR) a ze statistických
údajů Českého Statistického úřadu.
Primárním zdroje dat byly zpracované podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (dále též jen „podklady“).
Autorem podkladů je Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního
řádu a investic a vytvořilo je oddělení územního plánování, pracoviště územně analytických podkladů.
Materiál vznikl přímo jako podklad pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území při pořízení prvních územně
analytických podkladů Jihočeského kraje na základě stavebního zákona. Podklady svým obsahem respektují výše
zmíněnou vyhlášku 500/2006 Sb., která je prováděcím právním předpisem nového stavebního zákona a podrobněji
upravuje náležitosti obsahu pořizování územně analytických podkladů.
Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje.
Geografický informační systém využitý pro podklady je budován v souladu s koncepcí „Informatizace krajských
úřadů“ na platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje. Krajský úřad - Jihočeský kraj
si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model „DGM ÚAP“ od společnosti Hydrosoft
Veleslavín, na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury, ČVUT. Pořizovatelé územně analytických
podkladů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného datového modelu (struktury dat a obsahové náplně)
podpisem dohody o zřízení pracovní skupiny.
Podrobné informace o podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou součástí materiálu Územně
analytické podklady Jihočeského kraje – podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.
http://gis.kraj-jihocesky.cz/dokumentace.jsp?id=71
Kapitola: Podklady pro RURÚ – údaje o území
zdroje:
3
Přičemž 119. a 37. jev je každá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP.
1
1
4 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH
PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM
KRAJI
Základní prioritou řešení ZÚR JČK je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Jihočeského kraje posilováním
atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňování životních podmínek
obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje. To znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který
současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom
nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu
ekosystémů. Zároveň pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při
zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. S ohledem na polohu Jihočeského kraje v rámci České
republiky, v návaznosti na území sousedních států Německa a Rakouska a na požadavky zákona, respektuje
urbanistická koncepce ZÚR Jihočeského kraje rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti stanovené v PÚR
ČR schválené v roce 2006 i stanovené v návrhu PÚR ČR 2008. V souladu s PÚR ČR jsou v ZÚR Jihočeského kraje
upřesněny republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále jsou doplněny o rozvojové
oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního a regionálního významu, v rámci kterých jsou stanoveny zásady pro
rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování.
Návrh ZÚR Jihočeského kraje by měl stanovit tyto priority pro zajištění příznivého životního prostředí:

z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje respektovat podmínky využití zvláště chráněných území
přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny
prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, pro které je potřeba formou navržených veřejně prospěšných
opatření vytvořit podmínky pro jejich založení a fungování,

z hledisek ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, ochrany povrchových a
podzemních vod a vodních ekosystémů v území kraje je potřeba podporovat a vytvářet územní opatření, která
povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové
vody pro stávající i budoucí potřeby kraje,

z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území před znečištěním je potřeba zamezit nepříznivým projevům
lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré
ekologické zátěže v území,

z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před
svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro
zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto
hospodářských činností,

z hlediska ochrany, zachování, udržení, a v rámci specifických oblastí případně i obnovy, jedinečného výrazu
kulturní krajiny přispívající k charakteru krajinného rázu je potřeba minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny,
Kapitola: Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji
Dle ustanovení §§ 36 – 42 stavebního zákona se zpracovávají zásady územního rozvoje všech krajů v ČR jako
územně plánovací dokumentace pokrývající celé území daného kraje a po svém vydání jako opatření obecné
povahy (podle části šesté správního řádu) závazné pro všechny subjekty na celém území daného kraje. ZÚR
Jihočeského kraje se pořizující v návaznosti na schválené zadání územního plánu velkého územního celku
Jihočeského kraje na základě přechodného ustanovení § 187 odst. (6) stavebního zákona. ZÚR obecně musí
respektovat priority územního plánování. Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého
vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České
republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské
podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života
generací budoucích. Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování
a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterou jsou stanovovány
podmínky pro změny v konkrétních plochách.
1
2
zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a
zkvalitnění krajinných hodnot území,

z hlediska ochrany území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah
případných škod z působení přírodních sil v území, vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu,

z hlediska zachování migračních tras zvěře a zejména velkých savců zabránit fragmentaci území a zajistit
napojení na ostatní významné přírodní celky České republiky, Rakouska a Německa.

situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s
PÚR a v rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu vymezených v této dokumentaci,

Přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně
rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“), s cílem nezhoršit podmínky pro
využívání zastavěného území,

zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a
rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty,

najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství na území kraje
a rovněž vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční
funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější
rekreační a turistické využívání území a zlepšit prostupnost krajiny i v přeshraničním turistickém styku,

zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a
veřejné technické vybavenosti a přednostní využití vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro
výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci
specifických hospodářských činností na ostatním území kraje.

území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD pouze ve
výjimečných případech, tam kde to nenaruší krajinný ráz, a to pouze v silně urbánních prostorech
technicistního charakteru (zázemí velkých měst, blízkost vedení VVN, velkých staveb dopravní a technické
infrastruktury, apod.).
Návrh ZÚR Jihočeského kraje by měl stanovit tyto priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel:

nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí je
potřeba eliminovat formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a dopravní obsluhou,
prosazení příznivého urbanistického rozvoje i ve specifických a marginálních oblastech kraje,

pro posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury kraje je potřeba posílit vzájemné sociální,
hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v
malých a venkovských sídlech v rámci sídelní struktury kraje a umožnit i rozvoj specifických oblastí, ve kterých
převládají priority ochrany přírody nad civilizačními hodnotami,

vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti
obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady
jednotlivých regionů a obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování přírodních hodnot
území,

při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy
situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných
areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z
okolních obcí,

u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového
uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a
charakteristiky.
zdroje:
http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1142&par[lang]=CS
http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky
Kapitola: Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji
Návrh ZÚR Jihočeského kraje by měl stanovit tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje:
1
3
5 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ –
TÉMATICKÉ ROZBORY
V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování,
případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Tyto texty se mohou odkazovat
na bližší, podrobnější zpracování v kartě jevů (procesů), které byly zpracovány jednotně současně s tématy (příloha
č. 3).
Zpracovaná témata:










Horninové prostředí a geologie,
Voda a vodní režim,
Hygiena životního prostředí,
Ochrana přírody a krajiny,
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL),
Dopravní a technická infrastruktura,
Sociodemografické podmínky,
Bydlení,
Rekreace a cestovní ruch,
Hospodářské podmínky.
Voda a vodní režim

Voda
Hygiena životního prostředí

Ovzduší

Produkce, separace a využití komunálních odpadů
ZPF a PUPFL

Lesní půdní fond
Dopravní a technická infrastruktura

Úroveň dopravní infrastruktury

Dopravní výkon nákladní dopravy

Dopravní výkon v přepravě osob

Úroveň technické infrastruktury

Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie

Energetická náročnost HDP
Sociodemografické podmínky

Prostorové znaky a sídelní hierarchie

Populační vývoj

Vývoj demografických struktur obyvatelstva
Bydlení

Bytová výstavba

Vývoj bydlení
Rekreace a cestovní ruch

Cestovní ruch
Hospodářské podmínky

Ekonomická aktivita

Ekonomická výkonnost

Mzdy

Nezaměstnanost

Odvětvová struktura zaměstnanosti

Podnikatelská struktura

Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol
Kapitola: Rozbor udržitelného rozvoje území – tématické rozbory
V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány následující karty jevů (procesů):
1
4
5.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
5.1.1 Popis stavu
Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné.
Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný
4
rozvoj.
Obrázek 2: Geologická stavba Jihočeského kraje
4
Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje
ji, je Regionální surovinová politika, jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a
plány odpadového hospodářství kraje.
Stručný popis geologické stavby
1
5
Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i
regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a
platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře
horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy,
Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských
granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso.
Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až
křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým
granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu
vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno).
Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým
Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi
v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je
vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará
Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a
třeboňská. Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem
sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví
a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické,
žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních
sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z
ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější
těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární
výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty
svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na
terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní
písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské
výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko).
Těžba nerostných surovin v regionu
Obrázek 3: Ložiska nerostných surovin v Jihočeském kraji
1
6
Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin.
Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z
ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V současné
době se na území Jihočeského kraje nachází 185 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové
rozloze 5919 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen.
Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin,
zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlata-štěrkopísku, živcové surovinyštěrkopísku a železné rudy. K roku 2007 bylo využíváno celkem 62 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska
stavebního kamene (18 ložisek), následovaná ložisky štěrkopísku (8 ložisek), dekorační kámen (6 ložisek), cihlářské
suroviny (5) a jíly pro keramickou výrobu. Dále je evidováno 75 ložisek nevýhradních, z nichž 19 je dosud netěženo,
na 17 těžba probíhala v minulosti a na 39 z nich těžba v současné době probíhá. Jedná se zejména o ložiska
stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny. Co se týče prognózních ložisek nerostných surovin, je na
území Jihočeského kraje vymezeno 56 ložisek pro vyhrazené nerosty (nejvíce grafit) a 19 pro nevyhrazené nerosty
(zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá
otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje
stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v
budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene
kategorie Q. V posledních letech byl na území Jihočeského kraje těžen ve významném množství zejména stavební
kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a
krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně
nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v
popisovaném území je těžba stavebního kamene. Regionální význam rovněž přesahuje těžba cihlářské suroviny
(19,3 % z celorepublikové těžby). Na celkovém objemu těžby nerostných surovin v České Republice se jihočeský
region podílí málo (v roce 2006 pouze 4 %). V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné rudy ani
palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát).
Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se
životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku Borovany-Ledenice je
vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu
otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“). Zatímco životnost bilančních zásob přesahuje 100 let, zásoby
v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro
hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu
desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko
Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40176 let. U ložiska Besednice těženého od roku 2002 se životnost bilančních zásob shoduje s životností zásob
v POPD (4-5 let). Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob
v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost
bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob
(6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko
Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší
životnost zásob má ložisko Cep2, a to bilančních na 12-19 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky,
bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103
let. (zdroj: Surovinové politiky Jihočeského kraje, 2003).
Dobývací prostory
V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 75 dobývacích prostorů (dále též jen „DP“) o celkové ploše 23,36 km 2,
z nichž je v současné době 45 v těžbě (povolena hornická činnost). Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž
2
probíhá těžba je 18,76 km . Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 0,23 %. Většina DP je menší
2
rozlohy než 1 km , pouze 6 DP tuto rozlohu překračuje, přičemž největší rozlohou je DP štěrkopísku Tušť I (2,4
2
km ). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu stavebního kamene, granodioritu, cihlářských surovin a
štěrkopísku. Největší plocha dobývacích prostor se nachází na Třeboňsku, nejmenší v ORP Vimperk (žádná),
Vodňany a Soběslav. Přehled plošně největších dobývacích prostor je uveden v následující tabulce.
Stav využití zásob, životnost zásob
1
7
Tabulka 1: Přehled největších těžených dobývacích prostor v JČK (2007)
Číslo DP
7/1055
6/0324
6/0055
Název DP
Tušť
Krabonoš
Ledenice
Organizace provádějící těžbu
Hanson ČR, a.s.
LASSELSBERGER, a.s.
LASSELSBERGER, a.s.
7/0639
7/0978
6/0265
6/0281
7/0937
7/0590
7/0913
7/0574
Cep
Cep I
Křenov
Blana
Tušť
Dolní Bukovsko
Cep II
Chvalšiny
Hanson ČR, a.s.
Hanson ČR, a.s.
FONSUS první těžební a.s.
LASSELSBERGER, a.s.
Hanson ČR, a.s.
HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
Hanson ČR, a.s.
Kámen a písek, spol. s r. o.
Těžený nerost
Rozloha (ha)
štěrkopísky
240,06
živce ostatní (ZO)
173,30
Žáruvzdorné a nežáruvzdorné
161,39
jíly ostatní, diatom
štěrkopísky
160,87
štěrkopísky
124,06
grafit
107,60
žáruvzdorné jíly
99,00
štěrkopísky
73,00
cihlářská surovina
70,25
štěrkopísky
61,24
stavební kámen
54,35
Chráněná ložisková území
Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném
případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o stanovení CHLÚ není posuzování
využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanovením CHLÚ rovněž nedochází k narušení ochrany
přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji
je stanoveno celkem 98 chráněných ložiskových území o celkové ploše 50,55 km2. 16 z těchto ložiskových území
má rozlohu větší než 1 km2, zbylá mají rozlohu menší. Největší rozlohou je CHLÚ Hatín s rozlohou přes 5 km2. Podíl
rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze kraje činí 0,50 %. Nejvíce CHLÚ je stanoveno pro stavební kámen, cihlářské
suroviny, granodiorit a štěrkopísek. Největší plocha CHLÚ (% rozlohy) se nachází v ORP Třeboň, Soběslav a
Vodňany, nejmenší v ORP Vimperk. Přehled plošně největších CHLÚ je uveden v následující tabulce.
Číslo CHLÚ
1020000
15920002
6180000
14780000
14190000
Název CHLÚ
Hatín
Slavošovice
Chvalšiny
Český Krumlov - Vyšný
Ledenice I.
930000
1030000
14040002
Planá nad Lužnicí
Třeboň
Sudoměřice I.
14090000
Kolence
Těžená suroviny
štěrkopísky - štěrkopísky
jíly - jíly žáruvzdorné ostatní
stavební kámen - stavební kámen
grafit - krystalický grafit
diatomity - diatomity
jíly - jíly keramické nežáruvzdorné
jíly - jíly pórovinové
jíly - jíly pórovinové
kaolin - kaolin pro keramický průmysl
Plocha (ha)
587,79
295,41
272,88
222,30
189,29
183,88
168,70
159,06
142,31
Poddolovaná území a stará důlní díla
Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Český
Krumlov a České Budějovice, Blatná a Tábor. V současné době je evidováno 293 poddolovaných území bodových a
159 plošných (o rozloze 6639,8 ha), vzniklých převážně po těžbě rud. Starých důlních děl je evidováno 167.
Sesuvná území
V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký – je zde evidováno pouze pět
sesuvných území – Vrábče, Třeboň, Písek, Borovany a Doudleby, z nichž aktivní jsou Vrábče a Doudleby,
stabilizované v Třeboni a potenciální v Písku a Borovanech, které je také plošně největší (12,8 ha).
Tabulka 2: Přehled největších CHLÚ v Jihočeském kraji (2007)
1
8
Vlivy těžební činnosti na životní prostředí
Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi
nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků,
ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické stability (ÚSES) a také
ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou nerostných surovin dochází nejen k negativním zásahům do
reliéfu krajiny, ale i k otřesům země a k nárůstu hlučnosti a prašnosti. Tato problematika je převážně řešena v
POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto území je vhodné využít členitého reliéfu,
obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou přirozeného vývoje společenstev lze vytvořit území,
které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okolní krajina. Toto území se může stát základním
prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení
navraceno území ke svému původnímu účelu (ZPF, LPF), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.).
Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary
Chemická úpravna uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce 1962. V úpravně se
zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za třicet let svojí
činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového produktu vznikalo i poměrně
velké množství zvodněných pevných odpadů, které se postupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na
odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se
na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým
technickým a ekonomickým problémem, který je navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve
vztahu k ochraně životního prostředí. Podle původního předpokladu by měla být úložiště začleněna do krajiny do
konce roku 2040.
V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou plně zajišťují budoucí potřeby
Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází z předpokladu, že realizace
klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury) nebude probíhat ve stejném časovém
intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově náročných investičních záměrů (dokončení výstavby
druhé koleje v celé délce železniční trati 190 České Budějovice – Plzeň (do r. 2015), modernizace IV. tranzitního
koridoru (do roku 2015) a výstavba dálnice D3) stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit
požadované objemy stavebního kamene, případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli
výhradní ložiska štěrkopísků Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí,
nově otevírané ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stavebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice
- Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekultivace vytěžených ploch zejména v chráněných územích by
měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu krajinnému rázu a budoucímu využití území. Zajištění stavebních
surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití nevýhradních ložisek bude až na
výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu, především v deficitních mikroregionech. Pro
krytí potřeb následného surovinového zabezpečení kraje bude nutné v případě ukončení těžeb na některých
lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a
štěrkopísků, prodloužit platnosti POPD na ložiskách s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím
vybraných prognózních zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního
kamene by se měl rovněž stát materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.
5.1.2 SWOT analýza a identifikované problémy


SILNÉ STRÁNKY
Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene
a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik
desetiletí dopředu.
Velmi nízké množství sesuvných území.



PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY
Nízké množství většiny potenciálně využitelných
nerostných surovin, závislost na dovozu.
Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary)
– nutnost jejich řešení a omezení využití území.
Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných
surovin – část výhradních ložisek bez stanoveného
CHLÚ.
HROZBY
Závěry a doporučení vycházející z Regionální surovinové politiky Jihočeského kraje
1
9


Sanace starých ekologických zátěží.
Další využití výhradních ložisek nerostných
surovin.


Nedostatečné množství surovin při hromadné
realizaci několika velkých záměrů v jednom
období (D3, železnice).
Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména
při povrchové těžbě.
IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY

Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků - představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního
(lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních
vod, zvýšenou hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě.

Ilegální těžba vltavínů a problematický postup využívání těžených výhradních ložisek Besednice, Ločenice.

V současnosti využívaná ložiska štěrkopísků pokryjí surovinovou potřebu Jihočeského kraje pouze
v horizontu 20 - 30 let - důležité zajistit pokrytí budoucí potřeby štěrkopísků. Potřeba vytipovat možná dosud
netěžená ložiska štěrkopísků, jejichž využíváním nedochází k významným střetům s ostatními zákonem
chráněnými zájmy.

Po ukončení poměrně rozsáhlé hlubinné těžby grafitu nutnost zajistit důlní díla, současně je nutno na ložisku
Lazec-Křenov řešit urychlené zajištění rozsáhlých nestabilních propadů vytěžených prostor.

Nedostatečný stav ochrany výhradních ložisek nerostných surovin - část výhradních ložisek je bez příslušné
zákonné ochrany, tj. bez stanoveného CHLÚ (většinou pro závažné střety zájmů s ochranou přírody).
Hlavními nástroji regionální surovinové politiky na úrovni kraje by měly být územní plány (ZÚR) a plány
odpadového hospodářství. Do ÚPD je nutné promítnout prvky ochrany ložisek nerostných surovin (CHLÚ, DP) a to
jak do ZÚR tak i do ÚP. Dále je nutné promítnout územní limity platné v návrhovém období (POPD včetně plánů
rekultivace a sanace, rozhodnutí o využití území k těžbě nevýhradních ložisek včetně navržené sanace, plochy
dotčené těžbou nerostných surovin) a jejich základní charakteristiku do ÚAP a následných aktualizací, do ZÚR a do
ÚP dle míry podrobnosti jednotlivých jevů. Do ÚPD, dle její podrobnosti, je potřeba vložit bloky zásob
nevyužívaných výhradních ložisek bez stanovené ochrany (CHLÚ), významné prognózní zdroje (P, R), průzkumná
území platná v návrhovém období a prognózy budoucích center kumulovaného vzniku stavebních odpadů.
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM
5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled
Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Jihočeského kraje
Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z
hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí Horní
Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a
kanalizací na území Jihočeského kraje. Jihočeský kraj
Šumava
1 073,8
představuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož
Novohradské hory
893,5
jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a
Třeboňská pánev
331,6
Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na
severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou
vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu
10 057 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem je
šumavský vrchol Plechý (1 378 m), místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (330 m). Pro
Jihočeský kraj jsou charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4 %) v porovnání s
ostatními kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trvalých travních porostů a lesních
pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastavěné plochy a ostatní. Na území
kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 22,9 % plochy kraje.
Název chráněné oblasti
přirozené akumulace vod
Plocha
2
(km )
Podíl na
ploše kraje
(%)
10,7
8,9
3,3
zdroje: www.czco.cz,www.cbudejovice.czso.cz
2
0
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, www.vuv.cz
Povrchové vody
Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do oblasti povodí Horní Vltavy,
pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze severu zasahuje do území kraje oblast povodí Dolní Vltavy.
Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 430,2 km, z toho na území kraje
275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. pod názvem Černý potok.
Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 330 m n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v
3
profilu hranice kraje je 83 m /s. Významným levostranným přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky
jsou Malše a Lužnice. Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a
rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi
vodní plochy je možné řadit i mokřady. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské
kaskády Lipno I (plocha 4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze
Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se
nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské
pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční
soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava.
Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: (1) hydrogeologický
masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a (2) pánevní
sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy,
Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Oblast krystalinika a vyvřelin je sice
petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže podzemních vod má však jednotné rysy.
Jediným kolektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového
rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů. Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení
hornin. Propustnost horninového komplexu směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v
propustnosti horninového prostředí na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými,
vzájemně blízko umístěnými jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě
závislé více na intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky
krystalických vápenců s často vyvinutou krasovou propustností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách.
Charakteristické je rychlé lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických povodí, která
se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace srážkových vod v celé ploše území. Podzemní
vody jsou drénovány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do vodotečí a pramenními vývěry v
terénních depresích, v místech náhlého snížení spádu terénu ze suťových akumulací a v menší míře puklinovými
vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským
a terciérním mydlovarským souvrstvím, pro které je charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání
kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů (prachovce, jílovce, jíly) zejména ve vertikálním směru. V
některých částech pánevních struktur silně převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánve), někde
jsou naopak uloženy ve velké mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské
pánve, terciérní uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k Trhovým Svinům, některé úseky terciérních
uloženin v údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hydraulicky
spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propustností, která je ve vertikálním směru o několik řádů nižší
než ve směru horizontálním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých sedimentů, mimo drenážní
oblasti s pozitivní výstupní úrovní hladin nad terén. Podstatný podíl podzemních vod do pánevních struktur přitéká
z okolního krystalinika, zejména v silně členitých strukturách mimo hlavní pánevní struktury (Budějovická a
Třeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou hladinu ve výchozových částech svrchních kolektorů, hlouběji
uložené kolektory jsou napjaté převážně s negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části
sedimentů nad úrovní místních erozních bází je rychlejší a je ovlivňován podstatně morfologií terénu, směrem do
hloubky se oběh podzemních vod výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých
pánevních struktur, kterými jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou
částech Třeboňské pánve.
Vodní režim v krajině
Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny
výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké
zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese
Podzemní vody
2
1
(smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném
důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních procesech s nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních
částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje se vodní kapacita půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší
intenzitou, při nichž dochází ke smyvu značné části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším
obsahem organické hmoty a s menší propustností, v dostatečné míře srážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o
zásobu vláhy, což má v suchých obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhovat a realizovat
taková opatření, která zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny
(vyjadřované jako KES). Provedení těchto přírodě blízkých opatření bude mít nezanedbatelný přínos nejen pro
postupnou obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní
fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a
prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová
ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině
s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik,
která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou
republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových
situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených
území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není
nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím
příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku.
Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi
hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a
akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní
prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování
břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny
prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a
středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a
akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem
využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude
takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z
extrémních srážek a povodní. V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných,
zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména
v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy
se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto
toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného
podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v
závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším
způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené
korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt,
aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich
niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami
včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy
drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních
opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován.
Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto
opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním
nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší kombinací pro
přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu u nás odpovídá definice
orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu
kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného
vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.
Pro možné srovnání jednotlivých ORP v rámci kraje byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o množství
orných pozemků s průměrným sklonem nad 7°.
Tabulka 4: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých ORP
Kraj celkem
5
Celková výměra orné půdy Výměra orné půdy nad 7°
(ha)
(ha)
318 711
9 150,79
Kde Hodnocení 1 = pod 1%, 0 = nad 1% do 3%, -1 = nad 3%
Podíl orné půdy
(%)
2,87
5
Hodnocení
1
2
2
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
12 403
36 627
11 912
22 387
28 648
9 329
16 545
30 905
13 862
14 126
25 611
44 154
12 163
14 646
12 572
4 784
8 037
51,36
382,15
697,51
203,82
101,28
101,27
432,07
278,34
1 192,48
15,50
2 712,67
1 375,35
53,92
0,00
71,49
1 189,81
291,77
0,41
1,04
5,86
0,91
0,35
1,09
2,61
0,90
8,60
0,11
10,59
3,11
0,44
0,00
0,57
24,87
3,63
1
0
-1
1
1
0
0
1
-1
1
-1
-1
1
1
1
-1
0
Zdroj: Český statistický úřad (data rok 2006)
Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází v ORP Strakonice, a to 2713 ha. Toto
množství činí přes 10,59 % veškeré orné půdy na území ORP Strakonice. Největší podíl sklonité orné půdy z celkové
výměry orné půdy je v ORP Vimperk, a to 24,87 %. Velké množství takto rizikových ploch se nachází také v ORP
Prachatice 1192,48 ha a ORP Tábor 1375 ha. V těchto místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při
přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Naprosto opačná je situace v ORP
Třeboň kde se nenachází žádná sklonitá plocha využívaná jako orná půda. Celkem je v celém Jihočeském kraji
9150,79 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7°. K celkové výměře veškeré orné půdy kraji
(318 711 ha) tyto plochy zabírají 2,87 %. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum.
Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale
zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může
dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je
způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými.
Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin.
Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také
zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i
přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.
Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů
% délky útvarů povrchových vod
tekoucích s hodnocením „rizikový“
ekologický stav chemický stav
Blatná
63
46
České Budějovice
60
30
Český Krumlov
42
23
Dačice
48
7
Jindřichův Hradec
55
32
Kaplice
83
19
Milevsko
39
35
Písek
55
40
Prachatice
74
21
Soběslav
80
36
ORP
Stav povrchových a podzemních vod
2
3
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
88
58
76
42
28
87
100
61
50
48
0
27
18
27
78
30
Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru:
Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska
splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro
hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary
povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod
stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd
rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T. G. M.
Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují
Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod
tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů
Obrázek 4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu
Zdroj: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud
nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti
z hlediska ekologického a chemického stavu na území ORP Jihočeského kraje jsou zachyceny v následující tabulce a
dvou obrázcích. Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ z hlediska ekologického
stavu/ekologického potenciálu (přes 80 %) je klasifikováno na území ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a Kaplice,
z hlediska chemického stavu na území ORP Vodňany, Strakonice, Tábor a Blatná (více než 50 %). Na území kraje je
61 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/potenciálu.
Na území kraje je 30 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického
stavu.
2
4
Obrázek 5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu
Zdroj: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
% plochy útvarů podzemních vod
s hodnocením „rizikový“
kvantitativní
chemický stav
stav
0
0
12
12
0
0
0
0
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
23
43
0
0
3
3
0
0
6
9
9
9
0
0
0
0
3
4
Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru:
Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění
environmentálních cílů. Základní jednotkou pro
hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary
podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny
plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary
kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní
vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru).
Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením
rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska
kvantitativního a chemického stavu je uveden
v následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou
zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení
HEIS VÚV T. G. M. Třídy rizikovosti (rizikový a
nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj.
útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce
2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná
opatření.
Rizikovost útvarů podzemní vody z hlediska splnění environmentálních cílů
2
5
tabulka 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního
Obrázek 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu
Zdroj dat: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2004
2
6
Obrázek 7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
Zdroj dat: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2004
Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům
Tabulka 7: Stav povrchových a podzemních vod
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Hodnocení
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
0
0
0
0
Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům ČR =
0, kdy indexace je -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší).
Na území kraje je v porovnání s celým územím ČR relativně četnější
výskyt útvarů povrchových vod s klasifikací rizikový a ve smyslu
hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality
povrchových vod z hlediska ekologického stavu/ekologického
potenciálu nebo z hlediska chemického stavu (viz tabulka č.5). Na
území kraje nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod
tekoucích s klasifikací nerizikový z hlediska ekologického stavu.
Z hlediska chemického stavu jsou vodní útvary povrchových vod
tekoucích bez hodnocení „rizikový“ pouze na území ORP Trhové
Sviny. V případě podzemních vod je situace podstatně lepší. Cíle
plnění environmentální kvality podzemních vod z hlediska
kvantitativního nebo chemického stavu nejsou plněny pouze na 4 %
plochy útvarů podzemních vod, což je vysoce nad průměrem České
republiky.
Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního a chemického stavu se
nacházejí na území ORP Soběslav, České Budějovice, Týn nad Vltavou a Třeboň. Na území kraje jsou 3 % plochy
útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu a 4 % plochy útvarů podzemních
vod z hlediska chemického stavu.
2
7
Porovnání situace na území jednotlivých ORP v rámci kraje
Porovnání situace na území jednotlivých ORP v rámci kraje, kdy indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1
nejhorší) a kdy způsob hodnocení je subjektivně (na území ORP se nachází útvar povrchových i podzemních vod
s klasifikací rizikový = - 1, na území ORP se nenachází útvar povrchových či podzemních vod s klasifikací rizikový = 1,
na území ORP se nachází útvar povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový = 0) vyplývá situace
v Jihočeském kraji z tabulky 8.
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z
veřejného vodovodu
Tyto oblasti tématu voda a vodní režim je součástí technické infrastruktury, proto je text zařazen do tématu 5.6
Dopravní a technická infrastruktura, do kapitol Zásobování vodou a stav vodovodních sítí, Kanalizace a čištění
odpadních vod a dále do tabulek Vyhodnocení indikátoru Kanalizace s napojením na čističky odpadních vod,
Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na vodovod a Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel
připojených na kanalizaci.




SILNÉ STRÁNKY
Dostatečné množství významných vodních zdrojů,
vysoký podíl CHOPAV na území kraje.
Kvalitní podzemní vody a existence krajského
systému zásobování pitnou vodou s výraznou
bilanční rezervou a s vysokou kvalitou.
Na velké části území kraje jsou plněny cíle
environmentální kvality podzemních vod
z hlediska kvantitativního a chemického stavu.
Příznivý stav vodního režimu v krajině na území
ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.












PŘÍLEŽITOSTI
Podpora modernizace a rekonstrukce stávající
kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na
veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v
turistických oblastech na technickou
infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn).
Snižování spotřeby vody.
Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro
snížení obsahu dusičnanů v podzemních a
povrchových vodách.
Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu,
revitalizace toků a vodních ekosystémů.
Nastartování procesu KPÚ v oblastech







SLABÉ STRÁNKY
Nejsou plněny cíle environmentální kvality
povrchových vod z hlediska chemického nebo
ekologického stavu/ekologického potenciálu.
Existence lokálně znečištěných zdrojů podzemních
vod v důsledku negativních dopadů hospodaření
v minulosti.
Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v
kraji v celorepublikovém srovnání se dostatečně
neprojevuje na kvalitě povrchových vod.
Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel
z veřejných vodovodů než je průměr za celou ČR.
Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v
okrajových oblastech (např. Blatensko,
Vodňansko, Milevsko, Miroticko).
Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního
režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability,
vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená
přirozená retenční schopnost území (ORP
Strakonice, Vimperk).
Často nejsou odděleny dešťové a splaškové
kanalizace.
HROZBY
Rizika lokálních povodní v územích s velkým
podílem sklonité orné půdy.
Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí.
Lokální rizika při nedokončení kompletních
protipovodňových opatření.
Povolení výstavby v územích ohrožených povodní.
Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních i
povrchových vod v některých oblastech především
v letním období.
Nedostatečné kapacity pro zajištění financování
na rozvoj technické infrastruktury (kanalizace a
ČOV).
Nárůst množství dešťových vod v často
2
8

s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým
poddimenzovaných kanalizačních soustavách
koeficientem ekologické stability.
v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch
Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU
v sídelních oblastech.
pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování
pitnou vodou, na realizaci projektů
protipovodňové ochrany.

Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod,
modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích a
v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní
limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.

Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a
průmyslové činnosti.

Lokalizace protipovodňových opatření v krajině.

Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů
vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání.
Při tvorbě ÚP a ZÚR musí být hlavním odborným podkladem z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí
Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje a s nimi je
potřeba konfrontovat výše uvedené silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a identifikované problémy.
5.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky
znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví
obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé
následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek
v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem
další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti
samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např.
degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek
emitovaných z celé řady zdrojů: stacionární zvláště velké, velké, střední a malé (bodové) zdroje včetně lokálních
topenišť, doprava (liniové zdroje), plošné zdroje (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni
přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při
hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Tzn., že
účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či
méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného
území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční
vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí
projevit na témže území (zvláště v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Výběr parametrů pro
hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a
srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní parametry HP1a: Plocha území, na
které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP1b:
Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly
navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší).
Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě
vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. HP2:
Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních
stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České
5.3.1. Ovzduší
2
9
republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států
(CLRTAP). Základní hodnocení sledovaných jevů je uvedeno v kartě procesu.
Podrobné hodnocení jevu (procesu) I(HP1a): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních
limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí
Na 0,5 % území kraje (zóny) došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit
pro PM10 nebyl překročen. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního
limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 2 % území kraje (zóny) došlo k překročení cílových imisních limitů
pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za
celou ČR byl 24h imisní limit pro PM10 překročen na 28,5 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen
na 9,2 % plochy ČR. Na 100 % území kraje (zóny) došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu
pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon.
Tabulka 8: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a ORP České republiky (bez přízemního
ozonu) v % plochy územního celku k roku 2006
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
zóna Jihočeská
ČR
SO2
4. max.
24h
průměr
>125
-3
µg.m
-
PM10
roční
průměr
>40
µg.m-3
NO2
roční
průměr
>40
µg.m-3
-
PM10
36. max.
24h
průměr
>50
-3
µg.m
2
-
0,01
2,3
2
1
1
2
0,5
28,5
0,3
-
6
Benzen Souhrn
As
BaP
Souhrn
roční
překroče
roční
roční
překroče
průměr
ní
průměr průměr
ní TV
>5 µg.m- imisního >6 ng.m- >1 ng.m3
3
3
limitu
(LV)
1
1
2
6
6
1
1
1
1
2
2
0,08
2
1
1
2
0,5
-
1
2
3
1
3
4
4
1
1
2
1
2
2,3
9,2
1
2
3
1
3
4
4
1
1
2
1
2
2,3
Na základě údajů o překročení imisních limitů byly Ministerstvem životního prostředí ve Věstníku MŽP (duben
2008) vyhlášeny vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
6
Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno datum splnění na 31.12. 2012.
Obce s
rozšířenou
působností
3
0
Obrázek 8: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10)
Zdroj: data k roku 2006, Pozn.: LV = imisní limit, MT = mez tolerance
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
% plochy
územního celku
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
99
100
100
100
100
100
100
Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace
ozonu7 ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr
za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly
v letech 2004–2006 zaznamenány na 88 % území ČR.
Zdroj: data k roku 2006, Pozn.: % plochy je vztaženo k max. denní 8h klouzavý průměr > 120 µg.m -3
7
Pozn.: Pro ozón jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno datum splnění na 31. 12. 2009.
Tabulka 9: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu
zdraví v rámci ORP na území JČK v % plochy územního celku ke 2006
3
1
Podrobné hodnocení jevu (procesu) I(HP1b): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních
limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace
Tabulka 10: Překročení imisního limitu (NOX) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci
NP a CHKO
CHKO + NP
NP Šumava
CHKO Šumava
CHKO Blanský les
CHKO Třeboňsko
NOX
Roční průměr
> 30 µg.m-3
0,2
O3 - AOT 40
> 18 000 µg.m
3
.h
100
100
100
100
Souhrn
100
100
100
100
Zdroj: ČHMÚ, 2006
Hodnocení jevu (procesu) I(HP2): Plnění doporučených krajských emisních stropů
Jihočeský kraj, typický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován soustředěnou průmyslovou výrobou do
větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a Strakonicích. Orientace
průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie a v převážné míře navazuje na primární sektor zejména
potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje sektor zemědělství. Mezi nejvýznamnější velké
zdroje znečišťování ovzduší v kraji patři především teplárny větších měst: AES Plana nad Lužnici, Teplárna České
Budějovice, Teplárna Strakonice, Teplárna Písek a Teplárna Tábor. Mezi provozovnami, které nejsou primárně
zaměřeny na výrobu energie, patři k významným znečišťovatelům zejména SCB Foundry a.s., Grena Veselí nad
Lužnicí, Wienerberger cihlářský průmysl Týn nad Vltavou, Brisk Tábor a ZVVZ Milevsko.
Jihočeský kraj 2006
Emise REZZO 1-4
Emisní strop
Plnění emisního stropu
TZL
5.0
-
SO2
10.2
12,9
plněn
NOX
13.8
15,7
plněn
CO
27.7
-
VOC
12.3
15,8
plněn
NH3
7.6
10,0
plněn
Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů
rozpočítány
Podle dat z roku 2006 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní stropy pro rok
2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO 2, NOX,
VOC a NH3.
Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům (aglomeracím)
Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům (aglomeracím): 1, kde indexace je -1 / 0 / +1 (+1
nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší). Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází
pouze k výjimečnému překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace
co se týče většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní
koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České
republiky. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3.
Porovnání situace v rámci ORP
Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů, tj. nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a
ekosystémů a vegetace, nelze z důvodu plošného překračování imisních limitů pro přízemní ozon situaci
v jednotlivých ORP hodnotit kladně. Bez zahrnutí ozonu, který je problematický na celém území České republiky, by
situace vypadala podstatně lépe.
Tabulka 11: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4) na území Jihočeského kraje a srovnání výše emisí s
doporučeným krajským emisním stropem pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (NV 417/2003 Sb.)
3
2
Tabulka 12: Hodnocení ORP na základě indikátorů
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Hodnocení území na základě navržených indikátorů
I(HP1a)
I(HP1a)
I(HP1b) a I(HP2)
bez zahrnutí ozonu
včetně ozonu
1
-1
N
0
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
0
-1
N
1
-1
N
0
-1
N
0
-1
N
0
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
1
-1
N
0
-1
N
Výsledné
0
-1
0
0
0
0
0
-1
0
-1
-1
-1
0
0
0
0
-1
Pozn.: N = nelze hodnotit v rámci území ORP
5.3.2 Odpadové hospodářství
Produkce odpadů v Jihočeském kraji
Dle informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován Centrem pro hospodaření
s odpady, byla produkce odpadu dle jednotlivých odvětví v Jihočeském kraji v letech 2005 a 2006 následující:
Druh odpadu
Celkem
odpad ze zemědělství a lesnictví
odpad z dolování a těžby
průmyslový odpad
odpad z úpravy a rozvodu vody
stavební a demoliční odpad
odpad z energetiky (mimo radioaktivního)
odpad z čištění města
komunální odpad
jiné odpady
Celkem
318
10
424
28
212
179
15
263
227
1676
2005
Z toho
nebezpečný
3
8
37
0
7
1
3
1
101
161
Celkem
177
1
280
30
303
167
60
241
105
1364
2006
Z toho
nebezpečný
1
0
32
0
2
1
19
2
6
63
Celková produkce odpadů byla v roce 2006 1 364 tis. tun., což je pokles oproti roku 2005. Nejvíce k tomuto
množství přispívá stavební a demoliční odpad, průmyslový odpad a komunální odpad. Mimo odpadu z úpravy a
rozvodu vody, stavebního a demoličního odpadu a odpadu z čištění města byl oproti roku 2005 patrný pokles
vykazovaného množství odpadu. Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny
v následující tabulce.
Tabulka 13: Produkce odpadu (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2005 a 2006
3
3
Tabulka 14: Produkce a nakládání s odpadem (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2006
Pozn.: Hodnota celkové produkce odpadu
Ostatní odpad (v Nebezpečný odpad
mezi
výše uvedenými tabulkami se liší. Je to
tis. tun)
(v tis. tun)
dáno pravděpodobně dodatečným
Produkce odpadu celkem
1310,8
62,6
zpřesněním vykázaného množství odpadu u
Úprava nebo využití odpadu
950,5
3,1
dat z CEHO. Hodnotu ve výše uvedené
Odstranění skládkováním
262,5
4,4
tabulce je nutno brát jako výchozí.
Odstranění spalováním
2,5
1,1 Odpad je z největší části upravován a
nadále využíván (72 % celkově vyprodukovaného množství), 20 % odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o
komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav
odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti
ostatním „nekomunálním“ odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci
jednotlivých území. Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka.
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Celkem
Množství (t)
3061,5
75249
11674,9
5859,3
20316,5
5309,6
5938
14862,7
8488,4
7715,7
11498,6
30393,5
5961,1
9618,8
6937,4
9738,3
8135,4
240758,7
Počet
obyvatel
13 585
149 370
41 163
20 078
47 435
19 545
18 987
51 157
33 786
22 030
44 800
80 137
17 688
25 239
13 928
17 684
11 154
627 766
kg/os. rok
225,4
503,8
283,6
291,8
428,3
271,7
312,7
290,5
251,2
350,2
256,7
379,3
337
381,1
498,1
550,7
729,4
383,5
Hodnocení
indikátoru
1
-1
1
1
-1
1
0
1
1
0
1
-1
0
-1
-1
-1
-1
-1
Míra separace
(%)
10,3
12,4
11,3
9,8
8,9
18
25,8
11,7
7,6
12,4
5,5
18,6
3,4
8,1
6,2
36,6
2,4
12,7
Hodnocení
indikátoru
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0
-1
-1
Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství.
Pozn.: Hodnocení indikátorů je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR
je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Produkce v rozmezí 310-370 kg/os. rok byla hodnocena 0, vyšší a nižší + nebo – 1.
Požadovaná míra recyklace KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla použita míra separace. Nad25 - 50 % byla hodnocena 0,
pod 25 -1. 50% recyklace není dosaženo v žádném z ORP.
Celková průměrná produkce odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 383,5 kg/os. rok, což je o 16 % méně,
než je republikový průměr k roku 2005 (chybí údaj z roku 2006). Je to však o 12 % více, než je cílem Národního
plánu odpadového hospodářství ČR (340 kg/os. rok). Nejnižší míra produkce odpadů je v ORP Strakonice,
Prachatice, Kaplice a Blatné, nejvyšší v ORP Vodňany a Vimperk. (Zde je potřeba upozornit na časté chyby ve
vykazovaném množství produkovaného odpadu). Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 12,7 %,
což je mírně nad průměrem ČR (Dle POH ČR 10 %). Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR,
50% materiálového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle
databáze ISOH je v ORP Vimperk a Milevsko, nejnižší v ORP Vodňany a Trhové Sviny. Největší podíl komunálního
odpadu – 73 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů. Jedním z požadavků zákona o
odpadech je i snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky.
K roku 2010 by tato hodnota měla být maximálně 112 kg BRKO na osobu a rok. Byl proveden hrubý odhad
8
současného množství BRKO v Jihočeském kraji ukládaného na skládky . Množství BRKO ukládaného v roce 2006 na
skládky v přepočtu na jednoho člověka činilo cca 173 kg/os. rok, což je o 54 % více, než je požadavek zákona pro
8
Dle metodiky Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných
komunálních odpadů (BRKO).
Tabulka 15: Produkce komunálního odpadu a míra separace v rámci ORP v roce 2006
3
4
rok 2010. Dá se říct, že současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem
svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality byly
v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou
s perspektivou skládkování ve výhledu 15-20 let. V současné době je v Jihočeském kraji v provozu celkem 29
skládek – 4 pro inertní odpad, 22 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní odpad. Perspektivní skládkové
lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost současných
lokalit dosahuje více než 10 let. Vážnější situace ve skládkování odpadů je v okresech Strakonice a Český Krumlov.
Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných
odpadů, tzn. skupiny S – NO (Vodňany - okres Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Část BRO a BRKO je
využívaná na kompostárnách. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV,
stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na
vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace
skládek apod.).
Tabulka 16: Provozované skládky odpadů na území
Jihočeského kraje (2007)
Kraj podporuje projekty v oblasti odpadového hospodářství
z důvodu naplnění cílů programu. V roce 2006 byl např. v rámci
Akčního plánu Programu rozvoje kraje (AP PRK) vyhlášen grantový
5
program na podporu zpracování projektové dokumentace zařízení
22
a systémů pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,
1
včetně následných žádostí do souvisejících operačních programů.
1
Do grantového programu bylo přijato 17 projektů (4
kompostárny, 1 integrovaný systém pro nakládání s BRKO v Jihočeském kraji a 4 samostatné systémy pro
zpracování BRO, 2 bioplynové stanice, 1 likvidace kalů z ČOV, 1 systém pro správné hygienizace rizikových BRO
podle legislativy EU). Všechny projekty byly doporučeny k realizaci. Sběrnými dvory je v kraji vybavena většina obcí
s počtem obyvatel větším než 2 tis. a mají je zřízeny i menší obce, tyto dvory většinou nejsou vybaveny zařízením
pro skladování nebezpečných odpadů.
Počet provozovaných skládek
celkem
Z toho: skládky skupiny S – IO
skládky skupiny S – OO
skládky skupiny S – NO
Víceskupinové S-NO + S-OO
29
Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, 2006
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje
Staré ekologické zátěže
I přes celkově nenarušené životní prostředí a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu lokality
s významnou starou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozovaných průmyslových
objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však, že bude nepochybně složitým,
velmi nákladným a dlouhodobým procesem. V registru MŽP je v Jihočeském kraji evidováno na 150 ekologických
zátěží s různým stupněm prozkoumání z hlediska jejich environmentální nebezpečnosti. Nejvyšší počet zátěží je
v ORP České Budějovice, Tábor a Písek. Podle odborných odhadů činí předpokládané náklady na sanaci všech
těchto lokalit 4 mld. Kč. Přehled nejvýznamnějších ekologických zátěží v Jihočeském kraji dle POH je uveden
v následující tabulce. V rámci schváleného PRK jsou za nejvýznamnější považovány tyto ekologické zátěže:
Tabulka 17: Nejvýznamnější staré ekologické zátěže JČK (dle POH 2003)
Lokalita
MAPE Mydlovary, chemická úprava
uranové rudy, kalojemy
Soběslav, OVJ
Mydlovary-Triangl, odkaliště
Milevsko, obalovna
Velešín
Dynín
Blatná
Suchdol nad Lužnicí, skládka
Nabyvatel
DIAMO, Stráž pod Ralskem
Status firmy
s.p.
Sanace
ano
Okres
ČB
Jihočeské dřevařské závody
Jihočeská energetika
FNM ČR
Jihostroj
Agropodnik Dynín
Město Blatná
Jihočeské dřevařské závody
a.s.
a.s.
a.s.
a.s.
a.s.
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ne
TA
ČB
PI
ČK
ČB
ST
JH
a.s.
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti
v oblasti odpadového hospodářství. Tento dokument je zpracován v časovém horizontu k roku 2013.
3
5
5.3.3.






Území v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) - viz téma: Dopravní a
technická infrastruktura
Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je v oblastech s
vysokým rizikem výskytu radonu., nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko,
nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P3d)
Ochranná pásma letišť
Stávající a navrhovaná veřejná vnitrostátní letiště (Viz kartogram E6c)
Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat za
významnou hygienickou závadu území.
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura
Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická
infrastruktura
Obrázek 9: Radonové riziko v Jihočeském kraji

Další hygienické závady území
3
6
Tabulka 18: Letiště v Jihočeském kraji – stávající
Název
Tábor
Tábor
Tábor - Všechov
Soběslav
Dačice
Tchořovice
České Budějovice
České Budějovice
Písek - Krašovice
Strunkovice
Písek
Bechyně
Prachatice
Hosín
Jindřichův Hradec
Český Krumlov
Strakonice
Typ
veřejné vnitrostátní letiště
vojenské letiště
přistávací plocha
veřejné mezinárodní letiště
veřejné mezinárodní letiště
Tabulka 19: Letiště v Jihočeském kraji - zvažovaná
Název
Frymburk
Blatná
Typ






SILNÉ STRÁNKY
Na území kraje prakticky nedochází k překračování
imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s
výjimkou přízemního ozonu).
Nedochází k překračování doporučených krajských
emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3.
V obcích jsou zavedeny systémy separovaného
sběru pro základní druhy odpadů.
Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i
projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO.
Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné
vodovody v centrálních částech kraje a dostatečná
kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody.
Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání finančních
prostředků v rámci Operačního programu ŽP ekologizace školských, sociálních a zdravotnických
zařízení kraje.











SLABÉ STRÁNKY
Na území kraje byly vyhlášeny oblasti se
zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského
zdraví (vzhledem k limitům PM10).
Na 100 % území je překračován cílový imisní limit
pro přízemní ozon pro ochranu zdraví.
Nadlimitní imisní koncentrace přízemního ozonu
z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace jsou
monitorovány na 100 % chráněných území a NP.
Míra separace a následného využití komunálního
odpadu je nižší.
Je využíváno pouze malé množství biologicky
rozložitelného odpadu a většina ukládána na
skládky.
Okresy Tábor a Český Krumlov mají
nedostatečnou skládkovou kapacitu.
Značná část území kraje je v oblastech s vysokým
rizikem výskytu radonu.
Značná část kraje se nachází uvnitř ochranných
pásem letišť.
okrajových oblastech (např. Blatensko,
Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v
některých oblastech kraje.
Velké množství lokalit evidovaných jako stará
3
7










Budování obchvatů měst a obcí pro snížení imisní a hlukové zátěže území.

Plynofikace obcí je možností pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel.

Provoz letišť je výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku.

Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

Omezení radonového rizika.

V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění bioplynových stanic
s ohledem na hygienické požadavky.

V rámci územních plánů obcí nebo regionů vytipovat lokality vhodné pro umístění zařízení pro
kompostování biomasy.

ekologická zátěž.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Realizace opatření vycházejících z programů KPSE,
 Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení
PZKO.
emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících
Využívání nejlepších dostupných technologií
ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a
v průmyslu a při vytápění domácností.
v blízkosti významných dopravních komunikací.
Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů
 Nárůst emisí z malých zdrojů (REZZO 3)
energie.
v důsledku používání nešetrných technologií
Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v
spalování a spoluspalování komunálního odpadu
zemědělství.
a méně ekologických paliv.
Regulace automobilové dopravy, budování
 Občané nebudou ochotni spolupracovat při
obchvatů obcí a měst.
separaci komunálního odpadu – zvyšování
Sníženi imisí VOC využitím vodou ředitelných
produkce odpadu.
nátěrových hmot a omezováním studených startů
 Překročení kapacity skládek.
vozidel.
 Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic
Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i
vlivem nesprávně navržené či provozované
bioplynových stanic – podpora projektů ze strany
technologie.
kraje. Vytipování vhodných ploch pro bioplynové
 Omezení využití území vlivem neřešení
stanice.
problematiky starých ekologických zátěží.
Zvýšení míry separace komunálního odpadu.
Sanace starých ekologických zátěží – využití
prostředků z EU.
Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku
nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV.
3
8
5.4 PŘÍRODA A KRAJINA
5.4.1. Ochrana přírody
Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a
živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné
zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992
Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošná zvláště chráněná
území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná
území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní
památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na
základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL).
Evropsky významné lokality budou postupně převáděny do některé z kategorií maloplošných zvláště chráněných
území (přírodní památka nebo přírodní rezervace). V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 16 %
rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010).
Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany přírody“ (v tabulce dále též „ÚZOP“),
který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL a MZCHÚ.
2
NP
CHKO
Obce s rozšířenou
působností (ORP)
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
15,0
44,0
510,2
Ptačí
EVL
oblasti
(vně
(vně
CHKO,
CHKO NP, ptačí
a NP)
oblasti)
33,2
101,7
2,5
94,3
180,1
188,4
44,2
36,3
498,9
144,6
223,5
339,7
1639,8
23,1
75,2
57,7
95,6
4,9
0,9
66,0
16,2
15,3
0,9
12,6
406,7
99,1
MZCHU
1,4
5,6
14,7
0,9
5,8
3,8
0,2
3,5
33,4
3,7
1,8
1,1
35,4
5,8
0,7
17,6
0,8
136,2
ÚZOP
celkem
1,4
82,8
641,6
3,4
123,2
79
57,9
100
467,9
69
1,8
2
99,6
504,7
0,7
385,7
0,8
2621,5
Rozloha
ORP v
km2
278,5
923,7
1130,6
471,6
933,7
484,8
385,2
741,7
839,6
324,0
574,2
1002,3
451,9
538,9
262,4
535,5
179,2
10057,8
Podíl
Hod
plochy noc
ÚZOP
ení
celkem v
%
0,5
-1
9,0
-1
56,7
1
0,7
-1
13,2
0
16,3
0
15,0
0
13,5
0
55,7
1
21,3
1
0,3
-1
0,2
-1
22,0
1
93,7
1
0,3
-1
72,0
1
0,4
-1
26,0
1
Pozn.: Hodnocení indikátoru - vzhledem k ČR, kde -1 = pod 12 %, 0 = 12 – 18 % a 1 = nad 18 %.
Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 2621,5 km2, což představuje 26 % plochy
území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o nadprůměrný stav
indikátoru. Téměř čtvrtinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – Národní park Šumava, CHKO
Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA
2000. Ptačích oblastí bylo vymezeno 7 (Boletice, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Šumava, Řežabinec,
Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy) a Evropsky významných lokalit 69 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice.
Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné
disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Třeboň, kde přes 90 % území pokrývá
CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 70 % ploch v Národním parku a CHKO Šumava. Významné pokrytí
chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné pokrytí je v ORP Kaplice, Milevsko a
Trhové Sviny. Naproti tomu existuje 5 ORP, kde chráněná území zaujímají minimální podíl plochy – Blatná, Dačice,
Strakonice, Tábor a Vodňany.
Tabulka 20: Rozloha chráněných území v JČK (v km ) a jejich % podíl na celkové ploše území
3
9
Obrázek 10: Hodnocení plochy území zvýšené ochrany v JČK
Obrázek 11: Území zvýšené ochrany přírody v JČK
4
0
Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení
bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je
ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných
území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.
5.4.2 Ekologická stability krajiny
Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“) a pomocí
rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES.
Koeficient ekologické stability (KES)
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické
9
stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé
vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během
působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože
potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen
nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního
území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel
umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je
poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.
KES = plocha ekologicky stabilních ploch / plocha ekologicky nestabilních ploch
Za ekologicky stabilní plochy se považují lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky, ostatní vodní
plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy a za ekologicky nestabilní plochy se poté považují
zastavěné plochy, orná půda, chmelnice.
Klasifikace území na základě hodnoty KES



Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem, kde KES
do 0,3 značí území nestabilní - nadprůměrně využívaná
území s jasným porušením přírodních struktur a KES 0,4 –
0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní
krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků,
Krajinný typ B - krajina intermediální, kde KES 0,9 – 2,9
značí území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou
technické objekty v relativním souladu s charakterem
relativně přírodních prvků,
Krajinný typ C - krajina relativně přírodní, kde KES 3,0 – 6,2,
značí území stabilní, kde technické objekty jsou roztroušeny
na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků a
KES nad 6,2 značí území relativně přírodní.
Dle koeficientu ekologické stability získaného z dat ČÚZK za rok
2007 je jeho hodnota za celý Jihočeský kraj 1,45. V rámci ČR tak
patří Jihočeskému kraji třetí místo. Před ním má vyšší hodnotu
KES už jen kraj Liberecký a Karlovarský.
Název ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
KES
0,89
1,02
3,12
0,84
1,59
2,62
0,99
1,03
2,71
0,93
0,83
0,91
1,58
2,41
0,73
4,24
0,87
Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak
přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou
stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních
systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě
9
Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem.
Tabulka 21: Hodnocení KES v jednotlivých ORP (2006)
4
1
okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či
podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).
Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální
ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by
měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci
určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou
podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého
biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť
reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je
dále tvořen následujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny
s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého
ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci,
avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný
segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a
biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti.
Klasifikace území na základě hodnoty ÚSES
Pro klasifikaci území je použita celková plocha nadregionálních a regionálních prvků (biocenter a biokoridorů)
v jednotlivých ORP. Pro stanovení agregovaného ukazatele (indikátoru) ekologické stability území je použita 1/10
podílu plochy ÚSES.
Název ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Rozloha ORP
2
v km
278,5
923,7
1130,6
471,6
933,7
484,8
385,2
741,7
839,6
324,0
574,2
1002,3
451,9
538,9
262,4
535,5
179,2
Rozloha ÚSES
2
v km
28,8
72,1
168,1
23,4
62,4
56,5
18,4
79,7
81,7
30,9
39,2
50,5
95,4
52,8
15,7
80,1
16,9
Podíl plochy
ÚSES v %
10,4
7,8
14,9
5,0
6,7
11,7
4,8
10,7
9,7
9,5
6,8
5,0
17,7
11,7
6,0
15,0
9,4
Přiřazená
hodnota
1,04
0,78
1,49
0,50
0,67
1,17
0,48
1,07
0,97
0,95
0,68
0,50
1,77
1,17
0,60
1,50
0,94
Hodnocení ekologické stability území v jednotlivých ORP
Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) složený
z koeficientu ekologické stability krajiny (KES) a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. V rámci
Jihočeského kraje se pohybuje hodnocení ekologické stability ve 14 ze 17 ORP nad stanoveným limitem
udržitelnosti. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj Jihočeského kraje za udržitelný.
Tabulka 22: Rozloha a podíl ÚSES v jednotlivých ORP
4
2
Tabulka 23: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP
Název ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
KES
Hodnota ÚSES
0,89
1,02
3,12
0,84
1,59
2,62
0,99
1,03
2,71
0,93
0,83
0,91
1,58
2,41
0,73
4,24
0,87
1,04
0,78
1,49
0,50
0,67
1,17
0,48
1,07
0,97
0,95
0,68
0,50
1,77
1,17
0,60
1,50
0,94
Výsledná hodnota
KES + ÚSES
1,93
1,80
4,61
1,34
2,26
3,79
1,47
2,10
3,68
1,88
1,51
1,41
3,35
3,58
1,33
5,74
1,81
Hodnocení
0
0
1
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
-1
1
0
Obrázek 12: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP
Zdroj: ČSÚ (MOS 2006) a Krajský úřad - Jihočeský kraj, OZZL
Pozn.: Hodnocení indikátoru ekologické stability kde hodnota -1 = KES + ÚSES pod 1,45 - území ekologicky nestabilní –
neudržitelné, hodnota 0 = KES + ÚSES 1,45 – 3,59 - území ekologicky mírně stabilní a hodnota 1 = KES + ÚSES nad 4,60 - území
ekologicky stabilní
4
3




SILNÉ STRÁNKY
Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou
krajinou (území zvýšené ochrany přírody, vysoké
hodnoty KES).
Nízký podíl urbanizované krajiny.
Dobrá úroveň péče o zvláště chráněná území,
jasné stanovení podmínek ochrany.
Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a
živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů
červeného seznamu, regionálně významných
druhů).

















PŘÍLEŽITOSTI
Jednoznačné vymezení zvláště chráněných území
v databázích a v terénu
Zlepšování péče o zvláště chráněná území,
zejména zlepšení systému monitoringu a zlepšení
kvality databází ochrany přírody.
Využití územního plánování a komplexních
pozemkových úprav k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních
hodnot území.
Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí
ÚSES a zlepšování funkčnosti celého systému.
Revitalizace vodních toků a údolních niv.
Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů.
Zvýšená účast veřejnosti na ochraně přírody a
krajiny, výchova a osvěta především mladé
generace.
Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ a
vybraných skladebných prvcích ÚSES do vlastnictví
kraje.
Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli
pozemků.












SLABÉ STRÁNKY
V některých regionech vysoký podíl území s
krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka
(nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných
ploch a nelesní zeleně, vysoký podíl
postagrárních lad, meliorovaných ploch,
nedostatečná retenční schopnost krajiny).
Nesrovnalosti v databázích ochrany přírody a
krajiny a ve vymezení hranic ZCHÚ v terénu.
Poškození krajinného rázu chladicími věžemi
jaderné elektrárny Temelín (JETE).
Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES, jejich
pomalá realizace.
Absence systému monitoringu na úrovni druhů
a společenstev.
Nevhodné způsoby hospodaření na některých
zemědělských pozemcích a některých rybnících.
Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky
atraktivních územích.
Nevhodná zonace NP Šumava (roztříštěnost
I. zón).
HROZBY
Střety se zájmy vlastníků pozemků a
nenaplňování plánů péče o některá zvláště
chráněná území.
Neúměrný tlak na turistické využívání
atraktivních lokalit ve velkoplošných zvláště
chráněných území (NP a CHKO).
Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území) a
správy NP a CHKO Šumava (ochrana přírody a
krajiny) bez snahy o konsens.
Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná
území obcí), degradace krajinného rázu
výstavbou nevhodných staveb.
Fragmentace krajiny především liniovými
dopravními stavbami.
Úbytek nelesní zeleně (dřevin rostoucích mimo
les) v krajině.
Narušení lesních ekosystémů v důsledku
kalamitního výskytu škůdců a ponechání části
Šumavy samovolnému vývoji.
Otevírání nových ložisek nerostných surovin v
územích cenných pro ochranu přírody a krajiny.
Zalesňování pozemků cenných pro ochranu
přírody a krajiny.
Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje
nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro
realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných
opatření.
Důsledky nevhodně nastavené dotační politiky,
zejména v oblasti zemědělství (rozšiřování
rozlohy orné půdy, pěstování nových druhů
rostlin, nárůst objemu použitých průmyslových
hnojiv a pesticidů).
Snižování druhové rozmanitosti v krajině,
5.4.3 SWOT analýza
4
4
ohrožení výskytu vzácných druhů na území kraje
(los evropský, orel mořský).
 Střety se zájmy vlastníků pozemků a
nenaplňování plánů péče o některá zvláště
chráněná území.

Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz.

Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obce).

Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES.

Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny.
5.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
5.5.1 Zemědělský půdní fond
Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje,
se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru,
obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Při zaměstnanosti více než 7 % ekonomicky aktivních osob
Jihočeského kraje zajišťuje zhruba 11 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci zemědělské produkce
celé ČR. Zemědělství obhospodařuje plochu 493 tis. ha zemědělské půdy, která představuje 49,3 % rozlohy
Jihočeského kraje. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem
je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin hlavně v marginálních oblastech (okresy Prachatice a Český Krumlov)
související s extenzivním způsobem hospodaření. Orná půda zaujímá 318 tis. ha (64,5 %) a trvalé travní prosty 160
tis. ha (32,5 %).
Výměry obhospodařované půdy
Tabulka 24: Výměra zemědělské půdy v ha v JČK
Kraj/okresy
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův
Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
Zeměd
ělská
půda
493 810
orná zahrady,
půda ovocné
sady
318 603 14 617
z toho
trvalé
travní
porosty
160 588
Nezeměd
ělská
půda
lesní vodní
pozemk plochy
y
511 879 376 288 43 715
86 176
57 591
91 527
62 770
21 244
63 199
2 880
1 080
1 965
20 526
35 267
26 363
76 393
103 917
102 840
63 469
49 785
66 846
78 416
48 025
18 649
46 354
58 362
1 762
1 931
2 502
2 498
13 681
29 205
17 990
17 556
50 345
87 720
36 357
54 307
zastavě
né
plochy
10 522
v tom
ostatní
81 354
52 432 9 053
77 362 6 987
75 153 12 919
2 301
782
1 771
12 607
18 786
12 998
37 431
71 806
23 229
38 875
1 536
825
1 473
1 834
6 724
13 379
7 742
9 119
4 654
1 710
3 913
4 480
Zdroj: Český statistický úřad, www.czco.cz,www.cbudejovice.czso.cz
Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „Evidenci využití zemědělské půdy podle
uživatelských vztahů“ (dále též jen „LPIS“), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je vedena
v digitální formě v členění na půdní bloky a díly půdních bloků na podkladě ortofotomap. Tato evidence je povinná
Charakteristiky zemědělství v JČK
4
5
pro všechny žadatele o dotace a legislativně je obsažena v novele zákona o zemědělství č. 128/2003 Sb. Půda
neregistrovaná v půdních blocích je zemědělská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale
v případě velkých diferencí mezi registrem půdních bloků a katastrem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a
neobdělávaná. V rámci evidence půdy LPIS bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno k 4. 4. 2007 423806 ha
zemědělské půdy. Z toho představuje 63,2 % orná půda a 36,6 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských
vztahů, která dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst ploch TTP na
úkor orné půdy. Vyšší zornění v rámci Jihočeského kraje je v centrální, severní a východní části kraje. Dále se
v registru evidují kultury ovocný sad, porosty rychle rostoucích dřevin, vinice, chmelnice, zalesněná zemědělská
půda a jiná kultura. V rámci této evidence lze pozorovat snižování výměry užívané zemědělské půdy.
Tabulka 25: Výměra obhospodařované půdy dle LPIS
Výměra půdy
v kraji
Duben 2007
Květen 2006
Orná
půda
267838
268516
Travní
porost
155261
154097
Ovocný
sad
1219
1262
Porost
RRD
15
15
Jiná
kultura
238
233
Zalesněno
Celkem
234
160
423806
424285
Zdroj: Ministerstvo zemědělství České republiky, www.mze.cz
Zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor.
V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské
produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají
ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také
podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus).
Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve
znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který
podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika
ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno
co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat,
přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále
je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle
provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy
v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry
související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy
ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou
produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s
ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci Jihočeského kraje je zařazeno v rámci
první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 103 tis. ha (21 %) zemědělské půdy. Dalších 119 tis. ha (24 %) je
zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany na výměře katastru se nachází v ORP Tábor,
Kaplice, Soběslav, Jindřichův Hradec a Dačice. Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Blatná, Písek,
Strakonice, Milevsko, Týn nad Vltavou. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká variabilita. Z hlediska trvalé
udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších
obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.
Ochrana zemědělského půdního fondu
4
6
Tabulka 26: Výměra zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany
ORP
Český Krumlov
České Budějovice
Blatná
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Prachatice
Písek
Soběslav
Strakonice
Třeboň
Trhové Sviny
Týn nad Vltavou
Tábor
Vimperk
Vodňany
Celkem
I. třída ochrany
9489
5434
1840
9073
12477
8243
2862
5639
4088
5523
6058
340
2588
1149
22409
3085
2880
103176
II. třída ochrany
4537
10526
5950
6802
8955
2090
7426
7835
13409
7192
9878
3115
3523
7906
15387
2383
2928
119842
Celkem I. a II. třída
14026
15960
7789
15876
21433
10333
10287
13474
17497
12715
15935
3455
6111
9055
37796
5467
5809
223018
Předpokládané střety v území
Záměry uvedené v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje předpokládají, že se pro
investiční záměry využije 9,3 tis. ha zemědělské půdy v první třídě ochrany a 9,8 tis. ha zemědělské půdy v druhé
třídě ochrany. Celkem tedy 19,1 tis. ha zemědělské půdy s nejvyšší ochranou. Z celkové výměry to představuje
půdy v daných třídách ochrany 9 % v I. třídě a 8 % v II. třídě.
Přírodní lesní oblasti
Základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně vyhodnoceny v
rámci lesnické biogeografické rajonizace přírodních lesních oblastí (dále PLO) jako trvalých přírodních rámců
nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu
souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry
(zastoupení vůdčích dřevin) a specifickými vlastnostmi. V jihočeském kraji se nacházejí, následující PLO: PLO 10 –
Středočeská pahorkatina, PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor, PLO 13 – Šumava, PLO 14 –
Novohradské hory, PLO 15a – Jihočeské pánve – Budějovická pánev, PLO 15b – Jihočeské pánve – Třeboňská
pánev, PLO 16 – Českomoravská vrchovina a PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. V JČK převažují
jehličnaté lesy (87,3 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (76,3 %), podíl listnatých lesů (11,7 %) je
naopak nižší než je podíl v celé ČR (22,3 %). Zbývající procento do celkové rozlohy tvoří statisticky vykázaná
obnovní holina. Z dřevin převažuje smrk a borovice, z listnatých dřevin převažuje dub. Celková lesnatost
Jihočeského kraje je 37,4 %, což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,3 %).
Je to způsobeno především pohořím Šumava a Novohradskými horami a v nemalé míře také zalesněnými
zemědělskými plochami po odsunu Němců v pohraničí. Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se však značně
liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (59,7 %) a nejnižší je v ORP Strakonice (21,3 %).10
10
Výsledné souhrnné statistické údaje se mohou dle zdroje dat a časového období mírně lišit (v řádu desetin až
jednoho procenta) bez zásadního vlivu na kvalitu podkladové informace k dalšímu rozhodování.
5.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa
4
7
Tabulka 27: Přehled lesnatosti v jednotlivých ORP
ORP
Český Krumlov
České Budějovice
Blatná
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Prachatice
Písek
Soběslav
Strakonice
Třeboň
Trhové Sviny
Týn nad Vltavou
Tábor
Vimperk
Vodňany
Celkový součet
Výměra ORP v ha
113 036
92 382
27 878
47 194
93 326
48 472
38 509
83 967
74 170
32 387
57 406
53 847
45 206
26 242
100 210
53 537
17 919
1 005 688
Výměra lesa v ha
53 912,6
26 930,7
6 883,7
15 092,1
35 168,1
23 449,1
11 704,6
39 820,0
25 390,4
8 251,3
12 213,4
24 892,5
18 608,7
7 229,6
30 623,2
31 986,0
4 132,0
376 288
Lesnatost v %
47,7
29,2
24,7
32,0
37,7
48,4
30,4
47,4
34,2
25,5
21,3
46,2
41,2
27,5
30,6
59,7
23,1
37,4
Hodnocení
1
0
-1
0
1
1
0
1
1
-1
-1
1
1
-1
0
1
-1
1
Zdroj ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o., provedený na základě hodnocení indikátoru stanoveného vzhledem k ČR
(lesnatost v ČR je 33,4 %), kde -1 = pod 29 %, 0 = 29 - 34 %, 1 = nad 34 %.
Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)
1x
Státní lesy, z toho:
10
z
LČR s. p.
toho: vojenské lesy a statky
11
12
lesy MŽP (NP)
13
krajské lesy (střední školy)
14
ostatní
19
původní státní
30
Právnické osoby
40
Obecní a městské lesy
50
Lesy církevní a náboženských společenstev
60
Lesní družstva a společnosti
70
Lesy ve vlastnictví fyzických osob
80
LHO a vlastnicky různorodé
90
Ostatní (nezařazené) lesy
CELKEM
por. půda
(ha)
232 431
116 189
17 014
25 350
1 448
% por.
půdy kraje
63,07
31,53
4,62
6,88
0,39
počet LHC
72 429
7 128
54 447
87
511
20 522
53 389
19,65
1,93
14,78
0,02
0,14
5,57
14,49
19
14
190
1
1
52
41
368 515
100,00
347
48
14
5
7
3
Pozn.: Kde počet LHC = počet LHC zasahujících zcela nebo částečně do vykazovaného kraje a kde původní velké LHP ve státním
vlastnictví - platnost od 1981 – od 1996, částečně platnost od 1997, soukromníci a obce zde hospodaří dle výpisu z LHP a nové
vlastní LHP budou mít až při obnově LHP
Tabulka 28: Vlastnické vztahy PUPFL
4
8
Graf 2: Vlastnické vztahy dle počtu zahrnutých LHC
Kategorizace lesů
Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících
11
funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Podíl jednotlivých
kategorií v rámci kraje udává následujíc tabulka.
11
Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné
pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení - významné jsou
mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na
životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování
Graf 1: Vlastnické vztahy dle plochy
4
9
Tabulka 29: Podíl lesů v jednotlivých kategoriích
Plocha v rámci
JČK v ha
KÓD
Kategorie
SUBKATEGORIE
10
lesy
hospodářské
lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů
zvláštního určení
lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích
vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže
položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech
lesy v klečovém lesním vegetačním stupni
lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně
lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních
minerálních vod
lesy na území NP a NPR
Lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách
lázeňské lesy
příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační
lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce
lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou
nebo krajinotvornou
lesy pro zachování biologické různorodosti
lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích
lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob
hospodaření
21a
21b
lesy
ochranné
21c
31a
31b
31c
32a
32b
32c
32d
lesy
zvláštního
určení
32e
32f
32g
32h
294671,52
5 276,51
303,25
66,73
4 308,50
30 102,53
2 248,44
1020,00
668,80
2 852,19
14 030,26
3 972,38
13 225,10
Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské. Ostatní kategorie
prodělávají, co se týče plošného zastoupení poměrně dynamický vývoj. Paradoxně poněkud ubývá kategorie lesa
ochranného (důsledek sníženého administrativního uplatňování kategorie při schvalování nových lesních
hospodářských plánů). Diferencovaně s tendencí celkového nárůstu se vyvíjí plocha lesů zvláštního určení (úbytek
genových základen – 32f, vojenských lesů – 32h, proti tomu neustále se zvyšující rozloha kategorií lesů zvláštního
určení s environmentálním zaměřením). U kategorie lesů zvláštního určení a ochranných může docházet
k vzájemnému plošnému překryvu jednotlivých subkategorií se statistickou evidencí převládající kategorie. Z těchto
ostatních kategorií je nejvíce zastoupena kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie lesy na území národních
parků a přírodních rezervací, tvoří z celkové plochy lesů 8,5 %. Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou
lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti
zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jihočeský kraj drží primát v rámci České republiky
ve výměře uznaných semenných porostů (3,73 % z celkové výměry). Další významnou subkategorií jsou lesy, v
nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, jde zejména o vojenský prostor Boletice.
Z lesa ochranných zaujímá největší podíl subkategorie lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Vysoké
zastoupení hospodářských lesů je rovněž také indikátorem, že v rámci republiky zaměstnanost lidí v lesnictví bude
o něco vyšší než je průměr v republice, v tomto případě jde jen o teoretické východisko, protože statistika údaje
zaměstnanosti v lesnictví podle krajů nesleduje.
Tabulka 30: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa - lesy hospodářské a lesy ochranné
ORP
Blatná
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Prachatice
Lesy hospodářské
10
6864,65
14311,70
33416,27
22033,07
11531,97
21115,68
21a
Lesy ochranné
21b
26,21
170,59
23,14
439,38
12,29
musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy
hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty.
Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, rok 2007
5
0
Písek
Soběslav
Strakonice
Trhové Sviny
Tábor
Týn nad Vltavou
Třeboň
Vimperk
Vodňany
České Budějovice
Český Krumlov
23570,19
7704,29
10414,15
14209,77
28651,98
6709,03
20015,93
12132,81
4017,50
22460,48
35512,05
177,41
288,86
5,08
948,41
21,92
1,92
1428,01
361,20
39,05
38,94
1306,39
290,96
Tabulka 31: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa zvláštního určení
31a
1,96
8,04
8,46
0,81
31b
31c
32a
28,81
4,95
23,38
32c
32d
62,76
102,96
55,64
2,57
2,87
373,58
1,43
7,14
1943,45
2,71
2,18
2,98
1,99
2,84
23,46
1988,25
0,55
32e
15110,54 606,48
117,30 123,33
0,89
1,77
8,97
192,90 71,15
40,04 263,10
19,37
878,91 549,51
0,76
12309,03 372,55 31,85
0,09 121,99 227,69
1507,21 282,17 254,49
657,65
3,04
119,24
24,17
616,48
126,92
25,53
15,01
156,04
102,00
8,08
279,01
60,36
472,02
855,41
32f
32g
32h
478,36
1427,32
1063,40
175,41
111,57
174,03
515,33
74,63
1,33
2022,23
644,31
377,93
943,09
2578,69
1301,64
94,91
18,49
1417,78
2311,83
82,80
2024,95 12166,65
3,52
842,05
137,87
214,42
23,18
Tabulka 32: Procentuální podíl v jednotlivých kategoriích lesa
ORP
BL
ČB
ČK
DA
JH
KA
MI
PI
PT
SO
ST
TA
TS
TR
TY
VI
VO
Celková
plocha lesa v 10v% 21a% 21b% 31a% 31b% 31c% 32a% 32c% 32d% 32e% 32f% 32g% 32h%
ha
6883,7 99,7
0
0
0,0
0
0
0,4
0
0
0
0
0
0
26930,7 83,4
0,1
0
0,0
0,0
0,0
0,5
0,8
0
1,8 5,26
0
0,3
53912,6 65,9
2,4
0
0,0
0,0
2,8
0,5
0,5
0
1,6 4,29
3,8 22,6
15092,1 94,8
0
0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,4
0
0,0 3,17
0,0
0,0
35168,1 95,0
0,1
0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0
0,0 4,06
0,5
0,3
23449,1 94,0
0,7
0
0,0
0,0
0,4
0,0
0,0
0
0,5 4,53
0,0
0,0
11704,6 98,5
0,2
0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,5
0
0,2 0,00
0,0
0,0
25390,4 92,8
0,7
0
0,0
0,0
0,0
0,5
0,5
2,6
0,5 2,03
0,4
0,0
39820,0 53,0
1,1
0,0
0,0
0,0 37,9
1,5
0,0
0,0
1,5 0,44
3,3
0,0
8251,3 93,4
3,5
0,0
0,0
4,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0 0,90
0,0
0,0
12213,4 85,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,2 0,01
0,0
0,0
30623,2 93,6
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,9
0,0
0,5 2,10
0,0
2,7
18608,7 76,4
5,1
0,0
0,0 10,4
1,0
0,4
0,0
0,0
0,1 10,87
0,0
0,0
24892,5 80,4
5,7
0,0
0,0
8,0
3,5
2,2
0,0
0,0
0,0 3,79
0,6
0
7229,6 92,8
0,0
0,0
0,0
0
0,0
0,3
0,0
0,0
1,4 5,23
0,0
0
31986,0 37,9
1,1
0,9
0,0
0 38,5
1,2
0,1
0
0,9 8,06
0,7
0
4132,0 97,2
0,9
0
0,0
0
0
0,0
0
0
1,5
0
0,6
0
ORP
BL
DA
JH
KA
MI
PT
PI
SO
ST
TS
TA
TY
TR
VI
VO
ČB
ČK
5
1
Negativní vlivy na kvalitu lesa
Lesy jsou nepříznivě ovlivňovány jak abiotickými tak biotickými činiteli, mezi kterými existuje přímá provázanost.
Náchylnost porostů ke škodám a kalamitám se zvyšuje při působení těchto činitelů:






existence stávajících monokultur smrku na nepůvodních stanovištích,
setrvačné zakládání nových porostů přírodně nepůvodních hospodářských dřevin s charakteristickými rysy
monokultury bez dostatečné příměsi melioračních a zpevňujících dřevin,
použití stanovištně nevhodných dřevin při obnově porostu,
snížení odolnosti mladých lesních porostů zanedbáním jejich výchovy,
zanedbání obnovy přestárlých porostů (přirozený rozpad),
jiné těžko předvídatelné či lesním hospodářstvím neovlivnitelné vlivy (změny klimatu, negativní vliv lidské
činnosti z jiných odvětví, odborně problematická strategická rozhodnutí).
V řešeném území se ze škodlivých činitelů projevuje nejvíce:




abiotiční činitelé: bořivé větry (nejčastější západní, poté jihovýchodní), námrazy, mokrý sníh a ledovka
zejména v oblasti Dačicka a Českomoravské vysočiny,
biotiční činitelé: hmyz – nejvážnější jsou kůrovci a klikoroh, škody zvěří - představují (vzhledem k neúměrným
kmenovým stavům) významné nebezpečí pro zakládané porosty a mladé porosty (Šumava, Novohradsko,
Písecko),
houbové choroby: hniloby (zejména porostů smrku tzv. „první generace lesa“, loupaných porostů zvěří a
poškozených těžbou), sypavky, rez jehlicová (borové porosty),
antropogenní činitelé: imisní zatížení – zejména v oblasti pohraničních hor (max. však do pásma C), nevhodné
hospodářské technologie (následky odstraňování kalamitních těžeb, kdy dochází k poškozování okolních
porostů), lesní požáry (převažující antropogenní iniciátor), škody způsobené rekreací, negativní dopady
některých nesystémových opatření v souvisejících oblastech, diferencovaný přístup vlastnické držby k lesu
(absencí hospodaření umožnění rozvoje škodlivých biotických činitelů),
ostatní: dlouhodobé změny klimatu.
Region Jihočeského kraje je typický větším podílem ploch s vyšším stupněm ekologické stability ve srovnání s jinými
kraji České republiky. Plošně nejrozsáhlejší ekosystémy lesů, které mají vysokou ekologickou stabilitu, jsou na
území Jihočeského kraje Šumava a Novohradské hory. Jedná se o rozsáhlé převážně lesnaté oblasti s významným
podílem lesů přirozených a přírodě blízkých. Není zde žádný průmysl ani jiné významné zdroje znečištění. Šumava
je nejrozsáhlejší lesnatý komplex uprostřed Střední Evropy a má ohromný význam pro ekologickou stabilitu nejen
v měřítku Jihočeského kraje, ale v měřítku celorepublikovém i v měřítku Středoevropském. Pro region Jihočeského
kraje mají význam i drobnější lesnaté komplexy, jako jsou v oblasti masivu Blanského lesa, Novobystřicko a lesnaté
oblasti kolem Vltavy a Otavy severně od Budějovic a Písku.
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa vyplývá ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění platných
předpisů. V lesním zákoně se místo termínu zábor pro stavby nebo jiné účely používá odnětí pozemků plnění funkcí
lesů, které může být trvalé nebo dočasné a omezení, což je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny
některé funkce lesa v obvyklém rozsahu.
V lesích ochranných a lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy
vyhlášeny za LO a LZU (§15).
Předpokládané střety v území
Předpokladem, aby nedošlo ke střetům týkající se záboru (odnětí) PUPFL je vybrat takovou variantu řešení, kde
bude zábor co nejmenší. U silnic, železnic a jiných staveb se však většinou jedná o zábor trvalý, jen u nadzemních
vedení VVN dochází k menším záborům a spíše k omezení hospodaření na lesních pozemcích pod VVN. Plánované
silnice a železnice se ve většině případů trvalému záboru lesních pozemků nevyhnou, je třeba však vybrat
z navržených variant takovou, která bude zábor minimalizovat hlavně u LZU a LO. Jak již bylo výše uvedeno, JČK je
kraj s nadprůměrnou lesnatostí, to však neznamená, že by se k podmínce minimálního záboru lesních pozemků
nemělo přihlížet. U záměrů týkající se silnic, železnic, energetických staveb nebo plynovodů je zdůvodnitelný
veřejný zájem, to však zatím nebylo prokázáno u plánovaného záměru Lyžařský areál Smrčina, kde všechny
plánované varianty počítají s velkým záborem lesních pozemků a zásahu do lesního komplexu u lesů zvláštního
určení. Další lyžařské areály jsou rovněž velkých zásahem do lesních komplexů, např. Kubova Huť – Boubín.

5
2
5.5.3 SWOT analýza














SILNÉ STRÁNKY
Významné rybnikářství.
Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy skotem,
které dává předpoklad pro zajištění využití
travních porostů.
Nízké procento zornění zemědělské půdy
v podhorských oblastech.
Snížení spotřeby minerálních hnojiv a pesticidů po
roce 1989.
Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou
ekologickou stabilitou.
Trvalý zdroj obnovitelného přírodního bohatství.
Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují
především ochranu extremních stanovišť,
převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní
erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu
vodních toků.
V lesích zvláštního určení – vysoký podíl
subkategorie 31c – lesy na území národních parků
a národních přírodních rezervací (ORP Prachatice
a Vimperk) a 32a – lesy v 1. zónách CHKO a lesy
v přírodních rezervacích a památkách (ORP
Třeboň a Prachatice) indikuje lepší životní
prostředí, 32f - lesy pro zachování biologické
různorodosti - zdroj kvalitního reprodukčního
materiálu (ORP Trhové Sviny a Vimperk).
Relativně vysoký podíl lesa na ploše v regionu.
V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní stav
lesů.
Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu)
rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa.
PŘÍLEŽITOSTI
Ekologizace zemědělství zejména v chráněných
územích.
Legislativa a dotační mechanismy motivující k
přírodě blízkému hospodaření s příklonem
k přirozené dřevinné skladbě.
Velká možnost individuální rekreace nejen
v lesích zvláštního určení, ale při vhodných
způsobech hospodaření i v lesích hospodářských.
Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky
nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou
hodnotou pro ochranu přírody).
Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako
obnovitelné suroviny s širokým využitím.


















SLABÉ STRÁNKY
Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje.
Horší půdní a klimatické podmínky pro
zemědělství.
Velké zcelené plochy zemědělské půdy.
Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské
půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování).
Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná,
sněhová), kdy dochází k většímu poškození území
a následné náročnosti odstranění jejich následků
na velké ploše.
Neúplná databáze kategorizace lesů na základě
zpochybněných nebo nedohledatelných
rozhodnutí o stanovení lesů ochranných a lesů
zvláštního určení.
Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve
většině kategorií lesů zvláštního určení, týká se
zejména ORP Třeboň a Trhové Sviny.
Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků lesa
k vlastnímu hospodaření (včetně nehospodaření).
Vysoké škody zvěře na lesních porostech.
Narušení rozsáhlých lesních ekosystémů na území
NP v důsledku nesystémových opatření orgánů
ochrany přírody.
HROZBY
Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle
katastru nemovitostí i obhospodařované ZP
v rámci evidence LPIS.
Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany.
Vodní a větrná eroze půdy.
Nevhodně nastavená dotační politika.
Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a
sociálního pilíře“ společnosti s absencí
uplatňování evropského principu předběžné
opatrnosti u strategických rozhodnutí s
negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména
les.
Atraktivní území pro budování sportovních
lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů
zvláštního určení, subkategorie 31 c, 32 a (ORP
Prachatice, Vimperk, Třeboň).
Narušení lesních ekosystémů v důsledku
kalamitního výskytu škůdců.
Riziko vysokých stavů zvěře a následných škod na
lesních porostech.


5
3

Návrhy záměrů sportovních lyžařských areálů v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31 c, 32 a
(ORP Prachatice, Vimperk, Třeboň).

Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany.

Další návrhy zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou
hodnotou pro ochranu přírody) v ÚPD.

Vymezování nefunkčních (navržených) částí ÚSES v lesních porostech.

Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování
evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a
krajinu, zejména les.
5.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
5.6.1. Dopravní infrastruktura
Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních materiálů,
především Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje (2005), Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013
(2007), Akční plány rozvoje kraje a Ročenka dopravy 2006. Dále byly zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji
dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje, vymezené v návrhu Politiky územního rozvoje České republiky
2008. K této problematice se vztahují karty procesu Úroveň dopravní infrastruktury a Dopravní výkon nákladní
dopravy a karta Dopravní výkon v přepravě osob, které jsou obsaženy v příloze č. 3 v kapitole Dopravní a technická
infrastruktura.
Silniční doprava
Multimodální koridory, dálnice, rychlostní komunikace
Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu s mezinárodními
smlouvami byl vymezen multimodální koridor M1, jímž prochází i trasa dálnice D3, jejíž výstavba již byla zahájena.
Obrázek 13: Transevropské multimodální koridory (TEMIK)
Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky
5
4
Obrázek 14: Doprava silniční
Silnice I., II. a III. třídy
Silniční síť Jihočeského kraje činila v roce 2008 celkem 6 130 km silnic a dálnic, z toho pouze 16 km činil úsek
dálnice a jen 661 km silnice I. třídy, což je zhruba pouze 10 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i
příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 60 %
délky silniční sítě kraje. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dobrou dostupnost jak sídel, tak i
výrobních podniků, její kvalita však neodpovídá rostoucím nároků na kapacitu osobní a nákladní přepravy. Hustota
silniční sítě v přepočtu k rozloze území patří k nejnižším z krajů ČR a činí 6,7 km na 100 km2, což je hluboko pod
celorepublikovým průměrem. Ve střednědobém horizontu se hustota zvýšila jen asi o 0,1 km na 100 km2 a tento
přírůstek (od roku 2000) nedosahuje ani republikový průměr. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca
9,8 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem (o 80 %) a znamená značné náklady na
její údržbu. Délka silnic byla v roce 2008 celkem 6 130 km, z toho 16 km úsek vybudované dálnice a silnice I. třídy
činí pouze 661 km. Silnice II. třídy činí 1634 km a délka silnic III. třídy je 3 820 km. Pro následující období jsou jako
12
Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor - Chotoviny v délce 9 km a Mezno
- Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007), dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2015 (u
některých úseků až v roce 2017).
13
Zatím je však vybudována pouze v úseku Praha – Skalka (Středočeský kraj). Na území Jihočeského kraje byla dále
zahájena koncem roku 2007 stavba úseku Třebkov – Mirotice.
Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť v rámci multimodálního
koridoru M1 (X.) je dobudování dálnice D3 na trase Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín (-Linz)12 a
rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice (-Linz), jež by
umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice. Dále již byla zahájena výstavba rychlostní komunikace R4
(I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice).13 V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále
vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj
silniční sítě, vymezený v návrhu Politiky územního rozvoje 2008 z ledna 2008 /PÚR 2008/, je znázorněn
v následujícím obrázku. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního
jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení
mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní
západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1.
5
5
hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III.
třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Ke zlepšení dopravní obslužnosti
bude zaměřena podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách.
Podporou systémů veřejné dopravy, včetně modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke
zpomalení růstu individuální automobilové dopravy.
Tabulka 33: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic I. třídy (2007)
ORP/Kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2
plocha km
278
923
1 130
472
933
485
385
742
840
324
574
1 002
452
538
262
535
179
10057
hustota
osídlení
(obyv/ km2)
49
163
37
42
51
41
49
69
40
68
78
80
39
47
54
33
63
63
silnice I. třídy
(km)
hustota
(km/km2)
21,15
100,90
46,28
7,35
75,58
25,11
30,64
99,95
29,06
27,58
56,27
65,33
0,00
63,15
0,00
36,71
23,22
708,27
0,08
0,11
0,04
0,02
0,08
0,05
0,08
0,13
0,03
0,09
0,10
0,07
0,00
0,12
0,00
0,07
0,13
0,07
hodnocení
0
1
-1
-1
0
0
0
1
-1
0
0
0
-1
1
-1
0
1
Pozn.: Stav k roku 2006, hodnocení je provedeno na škále -1 = do hustoty 0,05, 0 = hustota mezi 0,05 až 0,10, +1 = hustota nad
0,10 km/km2
ORP/Kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
plocha km2
278
923
1 130
472
933
485
385
742
840
324
574
1 002
452
538
262
535
179
10057
hustota
osídlení
(obyv/ km2)
49
163
37
42
51
41
49
69
40
68
78
80
39
47
54
33
63
63
silnice II. třídy
(km)
Hustota
(km/km2)
48,18
133,68
127,39
149,61
134,98
62,95
65,19
86,95
140,53
60,25
78,70
207,26
76,79
62,53
78,85
86,85
42,01
1642,68
0,17
0,14
0,11
0,32
0,14
0,13
0,17
0,12
0,17
0,19
0,14
0,21
0,17
0,12
0,30
0,16
0,23
0,16
hodnocení
0
0
-1
1
0
-1
0
-1
0
0
0
1
0
-1
1
0
1
2
0,19 km/km
Tabulka 34: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic II. třídy (2007)
5
6
Hraniční přechody
V rámci cíle Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a českobavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony – Euroregion Silva Nortica a Euroregion
Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam
pro rozvoj Jihočeského kraje. Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho
29 na turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů
přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30 tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuštění
našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované.
Železniční doprava
Obrázek 15: Doprava železniční
Přeprava po železnici
Železniční doprava je základní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na
území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 952 km, z nichž 9 je celostátních a 12 regionálních. V rámci
kraje je celkem 249 železničních stanic a zastávek (z toho 146 neobsazených dopraven). Do provozu byly uvedeny
Koridory konvenční železniční dopravy
V souladu s evropskými dohodami byl v rámci multimodálního koridoru M1 vymezen jako součást modernizace IV.
tranzitního železničního koridoru jeho úsek Praha – Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní
Dvořiště-hranice ČR (-Linz). Jeho cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě TEN-T č. 22, zaměřeného na
zlepšení kvality železniční dopravní infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru se jedná o koridor
C-E 551a Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz). Jedná se o
tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Budějovice a č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště. Jako
náhrada za jednokolejnou trať č. 196 byl vymezen koridor C-E 551b na trase České Budějovice – Horní Dvořiště –
hranice ČR (-Linz), jako součást společné přípravy železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať na základě
stanovených parametrů prioritního projektu TEN-T č. 22 a dohody „Letter of Intent o prioritizes”, rozvoji a zvýšení
využití železničního spojení Praha – České Budějovice – Linec – Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň – Koper. Tím by
byly vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever – jih umožňující
tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltického k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální
osobní dopravy. Dále se ukládá příprava koridorů ŽD4 a ŽD5 s cílem vytvoření podmínek ke zvýšení kapacity tratí a
jejich parametrů pro tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien) a dále
Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Wien). V úseku Plzeň – Strakonice – České Budějovice
se jedná o úplné zdvojkolejnění, v úsecích České Budějovice – České Velenice – hranice ČR a Veselí nad Lužnicí –
České Velenice o elektrizaci tratí.
5
7
nové zastávky Hradce na trati České Budějovice – Volary a Tábor – Čápův Dvůr na trati České Budějovice – Praha.
Ve výstavbě je zastávka Písek – Doběšice na trati Protivín – Zdice a připravuje se stavba zastávky Malovičky na trati
Dívčice – Netolice. Hustota železniční sítě na území kraje je 9,1 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním
průměrem. To znamená podstatně méně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Ve střednědobém horizontu se její
hustota nemění, ale alespoň neklesá. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem
infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (IV.TŽK, elektrizace tratě
České Budějovice – České Velenice, racionalizace tratě Protivín – Zdice), nebo jsou připravovány (investice v oblasti
Šumavských tratí, zdvoukolejnění České Budějovice – Plzeň apod.), stav vozového parku je značně zastaralý a
neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Další možnou charakteristikou je přeprava věcí
(zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzitu. Jak vyplývá z následujících údajů, nákladní
železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5
tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen 114,1 tis. tun a v roce 2006 pouze 50,1tis.tun. Obdobná tendence se projevuje
v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy. V Jihočeském kraji
klesla přeprava věcí nákladní dopravou bez tranzitu v období 2000 až 2006 o 17 %, z toho přeprava silniční nákladní
dopravou o 16 %, kdežto železniční dopravou o třetinu. V uvedeném období přitom vzrostl objem přepraveného
zboží v ČR o 5 % v důsledku růstu silniční nákladní přepravy, zatímco přeprava nákladu po železnici klesla o 6 % a
přeprava vodní dopravou dokonce o 50 %. Na druhé straně dochází v Jihočeském kraji k mírnému nárůstu počtu
přepravených cestujících po železnici. Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzrostl počet
přepravených cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006. Přeprava zboží v rámci kraje nemá vypovídající
hodnotu z hlediska objemu železničních přeprav a tedy využití infrastruktury. Podle statistiky ČD – Cargo za rok
2007 činil přepravní výkon v dodeji zásilek vč. výkonů pohraničních přechodových stanic 4 504 tis. t, totéž v podeji
zásilek 2 646 tis. tun.
Zdroj: Cargo Bulletin ročník 2008, číslo 1.
Tabulka 35: Vyhodnocení indikátoru Hustota celostátních železnic (2007)
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
plocha km2
278
923
1 130
472
933
485
385
742
840
324
574
1 002
452
538
262
535
179
10057
hustota
osídlení
(obyv/ km2)
49
163
37
42
51
41
49
69
40
68
78
80
39
47
54
33
63
63
celostátní
železnice
(km)
0,00
116,69
2,49
0,00
45,17
40,16
22,89
94,27
0,00
38,46
28,79
71,64
29,70
58,52
0,00
0,00
5,17
553,94
Hustota
(km/km2)
0,00
0,13
0,00
0,00
0,05
0,08
0,06
0,13
0,00
0,12
0,05
0,07
0,07
0,11
0,00
0,00
0,03
0,06
hodnocení
-1
1
-1
-1
-1
0
0
1
-1
1
0
0
0
1
-1
-1
-1
2
0,10 km/km
ORP/Kraj
5
8
Tabulka 36: Vyhodnocení indikátoru Hustota regionálních železnic
ORP/Kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2
plocha km
278
923
1 130
472
933
485
385
742
840
324
574
1 002
452
538
262
535
179
10057
hustota
osídlení
(obyv/ km2)
49
163
37
42
51
41
49
69
40
68
78
80
39
47
54
33
63
63
regionální
železnice
(km)
33,33
18,24
76,21
23,46
47,55
7,10
0,00
0,80
92,71
0,00
34,50
24,65
0,00
0,00
13,32
37,03
21,48
430,39
Hustota
2
(km/km )
0,12
0,02
0,07
0,05
0,05
0,01
0,00
0,00
0,11
0,00
0,06
0,02
0,00
0,00
0,05
0,07
0,12
0,04
hodnocení
1
-1
0
-1
0
-1
-1
-1
1
-1
0
-1
-1
-1
0
0
1
0,10 km/km2
Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava,
která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku
Třebenice - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly
nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 200813. Realizací celého projektu splavnění „jihočeské“ Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což
výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu „Dokončení vltavské
vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ (oficiální název) v létech 2008 – 2013 bude sloužit pro
rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla umožnit
propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V budoucnu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m
na kótu 2,7 m) bude umožněna i nákladní plavba pro lodě do 300t.
Vodní doprava
5
9
Obrázek 16: Vodní a letecká doprava
Letecká doprava
Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní
mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití
bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes letiště České Budějovice. Jako hlavní priorita v této
oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období 2007-2013 stanovena modernizace tohoto letiště (v
současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště
České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného
mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá
v letech 2009 – 2010. V kraji je dále jedno veřejné letiště vnitrostátní s neveřejným mezinárodním provozem
(Hosín u Českých Budějovic), 5 veřejných letišť pro vnitrostátní provoz (Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice,
Strunkovice nad Blanicí, Tábor) a 3 heliporty Letecké záchranné služby (České Budějovice, Tábor, Jindřichův
Hradec). Tato letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného
systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování,
k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a
odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.
Veřejné logistické centrum
Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR připravovaný do jednání ve
vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7 - 9 regionálních veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem
VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší
zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je
navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice - Nemanice umožňuje bezprostřední
Pravidelná osobní lodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradní nádrži
Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Na vodní nádrži Lipno je
v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy, funguje zde charterová doprava, je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada
půjčoven lodí. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní lodní dopravu. Na rybníku Svět u Třeboně je provozována
pravidelná okružní plavba a v úseku Hluboká nad Vltavou - hráz nádrže Hněvkovice funguje charterová doprava.
Řeky Vltava, Lužnice a Otava jsou společně s rybníkem Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro
rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp.
Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání,
jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné.
6
0
napojení na silnici (severní tangenta Českých Budějovic, dálnice D3 a silnice I/20), železnici (IV. tranzitní železniční
koridor ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i
vltavskou vodní cestu (vodní cesta tř. I pro plavidla do 300 tun) prostřednictvím přístavu Hrdějovice v
bezprostředním sousedství s VLC.
5.6.2 Technická infrastruktura
Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti
technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení
obyvatelstva a příslušných sektorů hospodářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat
územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce udržitelného rozvoje. Systémy
provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v
území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci
Programu rozvoje Jihočeského kraje na léta 2007-2013 („PRK“) se technickou infrastrukturou z části zabývá
prioritní osa č. 3 „Dostupnost a infrastruktura“ se strategickým cílem „zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové
dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti.“ Na jeho základě je možné
charakterizovat zvýšené nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepšení technického stavu
vodohospodářské infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití
obnovitelných zdrojů energie a se zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je
podmíněn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem
dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou
závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes
svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším
řešením. Úrovni technické infrastruktury, podílu obnovitelných zdrojů energie a energetické náročnosti
v Jihočeském kraji se věnují karty jevů a procesů (obsaženy v příloze č. 3 v kapitole Dopravní a technická
infrastruktura), které jsou související ovlivnitelnou složkou a současně vypovídající charakteristikou prostředí a
úrovně území.
Zdroje: pro hodnocení tohoto jevu na území JČK byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi zejména PRK
2007-2013 (2007), Akční plány rozvoje kraje, Statistické ročenky JČK, PRVKUC, Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v JČK 2007,
POH (2004) a Sociálně ekonomický profil Jihočeského kraje. Dále byly zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji TI a DI ČR a
JČK, vymezené v návrhu PUR ČR 2008.
Ze statistického sledování Českého statistického úřadu vyplývá, že v Jihočeském kraji činil v roce 2006 podíl
obyvatelstva zásobovaného vodou z veřejných vodovodů 91,2 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je
tato hodnota o 1,2 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj současně spolu s Královéhradeckým
3
krajem na 8. místo ze 14. Celkem bylo na území kraje v roce 2006 vyrobeno 38,33 mil. m pitné vody, což
představuje 5,5 % celkově vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu za celou Českou republiku. V
produkci pitné vody se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Napojení obyvatel na veřejné
vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním
dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových
situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem připravuje projekty zaměřené na rekonstrukci a
rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu
zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím
dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak zajištěny příznivé možnosti pro další rozvoj vodovodní sítě
a z něho plynoucího zásobování obyvatel vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný
vodovod dosahoval méně jak 75 %. Jedná se konkrétně o ORP Blatná, Milevsko a Vodňany. Téměř veškeré odběry
vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží
Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a
Jindřichohradecko, západní větví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví Českokrumlovsko.
Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca 5 430 km vodovodní sítě (údaj z roku 2002). Do roku 2015 je navrhováno
připojení dalších přívodných řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové dodávce pitné vody Vodárenské soustavy již
nebude podstatný. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP
Consulting Engineers s.r.o. v roce 2004 by se do roku 2015 měl podíl obyvatel připojených na vodovod
v jednotlivých ORP Jihočeského kraje dostat nad 80 % s výjimkou Milevska (zvýšení podílu pouze na 76 %).
V oblastech Budějovické pánve, Třeboňské pánve – jih a Třeboňské pánve – sever je velkým problémem provádění
velkého počtu hlubinných vrtů pro potřeby tepelných čerpadel a to i pro jednotlivé domácnosti. Prováděním
Zásobování vodou a stav vodovodních sítí
6
1
takového počtu a ne v řádné kvalitě (těžká kontrolovatelnost a legislativa tento problém také řádně neošetřuje)
může dojít k porušení jednotlivých geologických vrstev a tak ke kontaminaci podzemních vod v hlubších vrstvách,
tj. k nevratným změnám.
Tabulka 37: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na vodovod
ORP/Kraj
Počet obyvatel
Počet obcí
13 655
150 481
4 1341
20 039
47 360
19 660
18 933
4 1341
33 771
22 089
45 011
80 233
17 797
25 238
14 045
17 638
11 366
630 006
26
79
31
23
58
15
26
31
44
31
69
79
16
25
14
21
17
623
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Podíl obyvatel
připojených na
vodovod (v %)
50
90
90
81
85
83
70
77
88
82
78
81
81
89
77
84
74
83
Hodnocení (-1, 0,
1)
-1
1
1
0
0
0
-1
-1
0
0
0
0
0
1
-1
0
-1
Pozn.: jedná se o stav k roku 2002, škála hodnocení byla stanovena -1 = do 77,1%, 0 = od 77,1 do 88,9%, +1 = nad 88,9%, cíl do
roku 2015 dosáhnout v průměru kraje připojení 90 %; cíl byl splněn v roce 2006, kdy podíl obyvatel připojených na vodovod činil
91,2 % a v roce 2007 91,0 %.
Za pomoci údajů ze Statistické ročenky Jihočeského kraje 2007 lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod
analyzovat následujícím způsobem. Při středním stavu obyvatel v Jihočeském kraji, který byl v roce 2006 628831
osob, činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 83,6 %. Ve srovnání
s celorepublikovým průměrem (80 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 3,6 %, přičemž v krajském srovnání
se umístil na 5. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných vod pohybuje Jihočeský kraj na 6. místě.
Podíl objemu čištěných odpadních vod na celkovém objemu vypouštěných vod byl v roce 2006 v Jihočeském kraji
95 %. Tento podíl se pohybuje v průměru hodnot ostatních krajů pohybujících se v rozmezí (87,6 % Zlínský kraj a
100 % Hlavní město Praha) s výjimkou kraje Vysočina, kde tento podíl činí pouze 73,2 %. V Jihočeském kraji se
v roce 2006 nacházelo 243 čističek odpadních vod s celkovou kapacitou zpracování 270 339 m3 odpadních vod
denně a s roční produkcí 11 151 tun kalů (v suchém stavu). V počtu čističek se nachází Jihočeský kraj
v celorepublikovém srovnání na druhém místě za Středočeským krajem. Při sledování situace obyvatel v napojení
na kanalizaci v jednotlivých správních obvodech si nejlépe stojí obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které
vykazují přes 80 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nejhorší situace je v obvodech Blatná, Trhové Sviny
a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 70 %. (údaje z roku 2002). Podíl obyvatel připojených na kanalizaci
by se měl do roku 2015 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75 %) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 80 %.
To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností
napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly růst, což znamená budování kanalizací ve všech
větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel, či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by
měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.
Plánování rozvoje systému vodovodů v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování
pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud
nedisponujících. Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je
již výše zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.
Kanalizace a čištění odpadních vod
6
2
Tabulka 38: Vyhodnocení indikátoru Kanalizace s napojením na čističky odpadních vod
ORP/Kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Počet obyvatel
Počet obcí
13 655
150 481
4 1341
20 039
47 360
19 660
18 933
51 349
33 771
22 089
45 011
80 233
17 797
25 238
14 045
17 638
11 366
630 006
26
79
31
23
58
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
623
Kanalizace s
napojením na ČOV
(v % z celkového
počtu obcí ve
správním obvodě)
23,08
46,84
83,87
47,83
32,76
86,67
15,38
20,41
59,09
35,48
27,54
25,32
62,50
44,00
35,71
71,43
23,53
39,65
Hodnocení
(-1,0,1)
-1
0
1
0
0
1
-1
-1
1
0
-1
-1
1
0
0
1
-1
Pozn.: jedná se o stav k roku 2006, škála hodnocení je stanovena -1 = do 30%, 0 = 30 – 50%, +1 = nad 50%, dlouhodobý cíl
dosáhnutí 100 %, zdroj dat: Český statistický úřad, Plán vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.
Tabulka 39: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na kanalizaci
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Počet obyvatel
Počet obcí
13 655
150 481
4 1341
20 039
47 360
19 660
18 933
4 1341
33 771
22 089
45 011
80 233
17 797
25 238
14 045
17 638
11 366
630 006
26
79
31
23
58
15
26
31
44
31
69
79
16
25
14
21
17
623
Podíl obyvatel
připojených na
kanalizaci (v %)
64
84
70
76
70
77
79
79
79
88
75
86
68
72
80
68
75
78
Hodnocení (1,0,1)
-1
1
-1
0
-1
0
0
0
0
1
0
1
-1
-1
0
-1
0
Pozn.: jedná se o stav k roku 2002, škála hodnocení je stanovena -1 = do 73%, 0 = 73 – 83%, +1 = nad 83%, cíl do roku 2015
dosáhnout v průměru kraje připojení 90 %. V roce 2006 činil podíl obyvatel připojených na kanalizaci 83,6 % a v roce 2007 85,0
%.
ORP/Kraj
6
3
Hospodaření s odpady
Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zásadně ovlivňuje
kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a
environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Podíl produkce
odpadů v kraji na celkové produkci odpadu v ČR v roce 2006 byl 3,74 %. V meziročním srovnání to představuje
oproti roku 2005 nárůst o 6,5 %. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví (222 348 tun
v roce 2006), z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potravinářského a strojírenského průmyslu. Ve
všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či
dobudování technické infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující
produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se
vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než
žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností
pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracován Plán odpadového hospodářství (z roku 2004). Nicméně
důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či
jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu v kraji
zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalování odpadu je 0,03 % a podíl skládkování a
ostatních způsobů odkládání odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%.
Zásobování plynem
Zásobování teplem
Z publikace Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji 2007 si lze rámcově představit situaci
v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv v kraji jsou z části omezené a existují pouze v rovině zjišťování
spotřeby paliv za podniky s více jak 20 zaměstnanci podle sídla podniku a podle kraje místa spotřeby. V měrné
spotřebě paliv na jednotku HDP za firmy s 20 a více zaměstnanci dosahoval kraj v roce 2006 asi 41 % průměru ČR.
Zajímavé je, že ve spotřebě tepelné energie včetně páry existuje řádový rozdíl mezi měrnou spotřebou tepla za
podniky se sídlem v kraji a spotřebou tepla přímo ve výrobních kapacitách ležících na území kraje. Podniky se
sídlem v Jihočeském kraji měly v roce 2006 měrnou spotřebu tepelné energie včetně páry na jednotku HDP 86
GJ/mil. Kč HDP a tato spotřeba měla za předchozí tři roky klesající tendenci. V Jihočeském kraji jako místu spotřeby
činil v roce 2006 tento údaj 923 GJ/mil Kč. HDP. Města a obce Jihočeského kraje jsou zásobována teplem za pomoci
tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících
především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná
fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy
atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel.
Území JČK je zásobováno zemním plynem z Jihočeské plynárenské, a.s., vystupující od poloviny roku 2007 jako
EON. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla
vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005
na 232 obcí v roce 2006. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím
charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. Spotřeba plynu v Jihočeském kraji
se v roce 2006 podílela na celkové spotřebě plynu ČR zhruba ze 4 %. Územím kraje prochází tranzitní plynovod
Lanžhot – Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí n. Lužnicí. V rámci Politiky územního rozvoje ČR
2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce
Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro
propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní
cesty v SRN. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření
územní rezervy, umožňující naplnění mezinárodních požadavků na diverzifikaci přepravních cest a na zvýšení
bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování Jihočeského
kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci.
6
4
Tabulka 40: Vyhodnocení indikátoru Plynofikace
ORP/Kraj
Počet obyvatel
Počet obcí
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
13 655
150 481
4 1341
20 039
47 360
19 660
18 933
4 1341
33 771
22 089
45 011
80 233
17 797
25 238
14 045
17 638
11 366
630 006
26
79
31
23
58
15
26
31
44
31
69
79
16
25
14
21
17
623
Plynofikace (v % z
celkového počtu obcí
ve správním obvodě)
65,38
56,96
35,48
30,43
37,93
33,33
26,92
34,69
36,36
19,35
44,93
22,78
25,00
36,00
28,57
38,10
29,41
37,24
Hodnocení
(-1,0,1)
1
1
0
0
0
0
-1
0
0
-1
1
-1
-1
0
-1
0
-1
Pozn.:jedná se o stav k roku 2006, hodnocení je nastaveno na škále -1 = do 30%, 0 = 30 až 44%, +1 = nad 44%, cíl v podobě
dokončení plynofikace všech vhodných lokalit.
Tabulka 41: Počty obcí napojených na čističky odpadních vod a plynofikaci v ORP
Blatná
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Plynofikace
(v % z celkového
počtu obcí ve
správním obvodě)
Počet
obcí
(celkem)
278,5
26
923,7
79
37
46,8
45
57,0
1130,5
471,5
31
23
26
11
83,9
47,8
11
7
35,5
30,4
933,7
58
19
32,8
22
37,9
484,8
385,2
741,6
839,6
324,0
574,1
1002,3
451,9
538,9
262,4
535,5
179,2
10057,9
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
623
13
4
10
26
11
19
20
10
11
5
15
4
247
86,7
15,4
20,4
59,1
35,5
27,5
25,3
62,5
44,0
35,7
71,4
23,5
39,6
5
7
17
16
6
31
18
4
9
4
8
5
232
33,3
26,9
34,7
36,4
19,4
44,9
22,8
25,0
36,0
28,6
38,1
29,4
37,2
65,4
Zdroj pro výpočty: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007
Poznámky: Zabarvené hodnoty (hodnoty pod úrovní krajského průměru)
ORP/Kraj
Kanalizace s
napojením na
Plynofikace
ČOV
(počet obcí)
(v % z celkového
počtu obcí v ORP)
6
23,1
17
Kanalizace s
napojením na
ČOV
(počet obcí)
Výměra
ORP
(km2)
6
5
Obrázek 17: Plynárenství
Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní především
využití energie slunce. O tom vypovídá fakt, že v Jihočeském kraji existuje několik specializovaných firem na výrobu
a dodávky solární techniky a mnoho desítek úspěšných instalací a dále také fakt, že hodnota ukazatele doby
slunečního svitu v kraji se pohybuje nad průměrem ČR. Slibnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných
čerpadel a to především díky souběhu různých podpor (investiční dotace + zvýhodněná elektřina). Příklady
vytápění celých obcí tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích tedy, bohužel, vytlačují
čerpadla tradiční obnovitelný zdroj – vytápění dřevem. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském
kraji příliš dobré, zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby malých
vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energie
je biomasa. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá palivo
vysloveně odpadní. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného pěstování biomasy k energetickému
využití. Rozšíření energetického využíváni biomasy též závisí na přístupu a legislativních opatřeních vlády.
Dostupnost kotlů na biomasu je dobrá, neboť řada typů se již dnes vyrábí v ČR, včetně moderních konstrukcí se
zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva. Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude
možné podpořit globální i místní ochranu životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních
závazků České republiky. Cíl ČR v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie je vyjádřen jako podíl OZE na
celkové spotřebě primárních energetických zdrojů. Do roku 2010 by měl být tento podíl navýšen na 3 až 6 % a do
roku 2020 by měl činit 4 až 8 % (Územní energetická koncepce Jihočeského kraje). Státní energetická koncepce
České republiky schválená v březnu 2004 stanovuje tento podíl do roku 2010 na 8%. Pro snížení podílu znečisťování
ovzduší vlivem malých, středních i velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva
ekologickými palivy a energií. Spotřeba obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako podíl z celkové spotřeby energie
v kraji v roce 2005 činila 11,7197 % a spotřeba obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako podíl z celkové výroby
energie v kraji činila ve stejném roce 2,1354 %. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není
dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro
vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné
topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem
Obnovitelné zdroje energie
6
6
organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské
živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická
návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména tam, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či
solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti
v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie.
Zásobování elektřinou
Obrázek 18: Elektroenergetika
Energetická náročnost tvorby HDP za rok 2006 činila v Jihočeském kraji 0,22 GJ/tis. Kč, což je o 0,47 GJ/tis.Kč nižší
energetická náročnost než u celé ČR (0,69 GJ/tis.Kč). Množství spotřeby paliv a energií na 1 obyvatele kraje za rok
2006 bylo 62,96 GJ/obyv. oproti 215,19 GJ/obyv. v rámci celé ČR. Spotřeba paliv a energií v Jihočeském kraji činila
v roce 2006 pro podniky s více jak 20 zaměstnanci celkem 39 593 158, což je 1,7 % spotřeby celé ČR.
V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu elektřiny. Tato spotřeba se
pohybuje o 40 % níže, než je republikový průměr. V roce 2006 dosahovala spotřeba elektrické energie v kraji
v podnicích s více než 20 zaměstnanci dle sídla podnik 9,7 MWh na ml. Kč HDP (trend je klesající) a dle místa
spotřeby 15,7 MWh na ml. Kč HDP (trend je také klesající a pohybuje se jen mírně pod průměrem celé ČR). Jediným
distributorem elektrické energie v kraji je společnost E-ON, a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). Svým významem
pro výrobu elektrické energie co do množství je největším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná elektrárna
Temelín vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, v každém z nich pracuje jeden jaderný reaktor o
výkonu 981 MW. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil nutnost dovážet elektřinu z okolních regionů,
především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné části uhelné elektrárny a
zajišťuje také dodávky tepla ve formě horké vody ve svém okolí. V části technické infrastruktury věnované
elektrizačním sítím jsou v Politice územního rozvoje ČR 2008 vymezeny následující koridory týkající se Jihočeského
kraje: (1) v koridoru E4 se vymezení týká také plochy pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny
Temelín a (2) v rámci E7 se jedná o koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV
Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky. Důvody vymezení je ochrana území pro koridory, které umožní
zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let a úkolem pro územní plánování je
zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení přenosové soustavy ČR v územně plánovací dokumentaci.
6
7
Informační a telekomunikační technologie
Z datového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé ČR dochází
neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií. Využívání osobních počítačů
jednotlivci vzrostlo z 30,8 % v roce 2003 na 45,5 % v roce 2006 a v roce 2007 na 51,2 %. Jihočeský kraj se tak
v tomto ukazateli posunul z 10. místa v roce 2006 na 6. místo v roce 2007. Mezi kraji ČR se tak zařadil nad
celorepublikový průměr. Využívání internetu vzrostlo z 18,4 % v roce 2003 na 37,1 % v roce 2006 a v roce 2007 na
45,3 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví
mobilní operátoři.
















SILNÉ STRÁNKY
Strategická poloha regionu na severojižní dopravní
ose mezinárodního významu (multimodálním
koridoru M1).
Probíhající realizace napojení na evropskou a
celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice
D3, rychlostních komunikací R3, R4 a IV. TŽK.
Vymezení rychlostní komunikace R4 Skalka – Nová
Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice).
Vymezení dálnice D3 a rychlostní komunikace R3
Tábor – České Budějovice - Dolní Dvořiště státní
hranice na celém území Jihočeského kraje, včetně
napojení na plánovanou rakouskou rychlostní
komunikaci S 10 ve směru na Linec.
Vymezení trasy pro nový úsek prioritního projektu
TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK) v úseku České
Budějovice – Horní Dvořiště státní hranice včetně
napojení na rakouskou železniční síť.
C-E 551a a C-E 551b v rámci IV. TŽK (Berlín – Praha
– Linec - Benátky) pro modernizaci a zkapacitnění
tratí na trase Praha – Benešov – České Budějovice –
Horní Dvořiště
ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice –
České Velenice – hranice ČR (-Wien).
ŽD5 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice –
hranice ČR (-Wien).
Koncepční příprava kraje směřující k rozvoji silniční
a železniční infrastruktury (krajské projekty).
Připravenost koncepčního ÚP VÚC a kvalitní
definice rozvojových území.
Vlastnictví infrastruktury letiště České Budějovice.
Zahájení prací na splavnění Vltavské vodní cesty.
PŘÍLEŽITOSTI
Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3
na státní hranice s Rakouskem.
Vybudování rychlostní komunikace R4 s návazností
na silnici I/4 (Nová Hospoda – hranice ČR).
Výstavba logistického centra pro rozvíjení systémů
kombinované dopravy v širším regionu.
Vybudování koridoru železniční dopravy C-E 551a
Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České
Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz) a
koridoru C-E 551b na trase České Budějovice –
















SLABÉ STRÁNKY
Neexistující kapacitní dopravní napojení na
nadřazenou silniční síť – chybí převážná část
dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, R4.
Špatný stav silniční sítě.
Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě
(obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky,
silnice a místní komunikace neodpovídají svojí
kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.).
Problematická dopravní obslužnost venkovských
oblastí nedosahující standardů EU.
Železniční infrastruktura celostátních i regionálních
drah neodpovídá současným požadavkům,
chybějící kvalitní a kapacitní propojení na
evropskou dopravní síť.
V minulosti vybudovaná železniční síť neodpovídá
současným potřebám (např. spojení České
Budějovice – Jihlava – Brno).
Nízký podíl elektrizace železničních tratí.
Zastaralost osobních vozů společnosti České dráhy,
a.s., nízká kvalita kultury cestování na železnici a
nízká cestovní rychlost v železniční dopravě.
Absence veřejného logistického centra s využitím
pro rozvoj kombinované dopravy v kraji.
Nízká vybavenost dopravní infrastrukturou
potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu
(parkoviště, kvalitní komunikace zpřístupňující
turisticky atraktivní oblasti atp.).
Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní
mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz splňující
všechny bezpečnostní standardy.
Omezená využitelnost vodní cesty Vltava pro vodní
dopravu v důsledku nedostatečné vybavenosti.
HROZBY
Nedostatek finančních prostředků ze státního,
resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně
nedostatečný stav veřejných financí.
Předpokládané omezení podpory z fondů EU
v dalším období (po roce 2013).
Velká omezení v chráněných územích (NPŠ, CHKO,
Natura 2000, CHOPAV, přírodní parky) a s tím
související omezení pro rozvojové aktivity.
Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih
(dálnice D3, R3, IV.TŽK).
5.6.3 SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - dopravní infrastruktura
6
8





Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz).
Rozvoj integrovaných dopravních systémů.
Zvýšení podílu nákladní železniční dopravy na
dopravním trhu.
Využití letiště České Budějovice pro veřejný
mezinárodní provoz nadregionálního významu.
Dokončení vltavské vodní cesty v ose Eurokoridoru
Sever-Jih (schválený harmonogram stavebních a
technických úprav) – možnost propojení na
evropskou vodní cestu.
Využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu.
Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno n/V –
Černá v/P (řešení místní dopravní obslužnosti a
rozvoj cestovního ruchu).
Dlouhodobá koncepční, projektová a majetková
příprava dopravních staveb.

Nevybudování rychlostní komunikace R4 v
regionálním směru Praha – Strakonice – Strážný –
Passau.
 Nevybudování nového úseku IV. TŽK (ČB – Linz) do
roku 2025, kdy má být dle česko-rakouské
technickoekonomické studie vyčerpána kapacita
současné jednokolejné tratě.
 Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako
předpokladu zkapacitnění stávajících tratí.
 Nezvladatelný nárůst mobility, tranzitní i
regionální dopravy.
 Růst dopravního zatížení silnic bez odpovídajících
úprav - další zhoršování technického stavu.
 Růst dopravního zatížení silnic - zvýšení
nehodovosti.
 Růst negativního vlivu dopravy na zdraví
obyvatelstva obyvatelstvo a životní prostředí.
 Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a
železniční dopravy a přetrvávající preference
silniční dopravy.

Hustota silniční sítě kraje (6,7 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším.

Silniční síť kraje je relativně nízké kvality, 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy, Jihočeský kraj musí
primárně věnovat velkou pozornost údržbě a zkvalitňování parametrů stávající silniční sítě, jejíž je
vlastníkem.

Ačkoliv poloha kraje na mezinárodně významných dopravních trasách je relativně výhodná, v současném (a
dohledném) období se jedná spíše o potenciální výhodu.

Jihočeským krajem prochází evropsky významná severojižní dopravní trasa, jejímž základem je mezinárodní
silnice E55. V rámci ČR by její odpovídající parametry měly být zajištěny vybudováním dálnice D3, jež by měla
být dokončena až po roce 2015. Z její celkové délky zatím byl vybudován pouze východní obchvat města
Tábor a úseky Tábor-Chotoviny (9 km) a Mezno-Chotoviny (6,8 km). D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku
Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace především v době špiček kritická. Zahájení
realizace stavby tohoto úseku se očekává ve druhé polovině roku 2008.

Kritická dopravní situace je rovněž na silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní
hranice. Tento úsek by měla řešit výstavba nové rychlostní komunikace R3.

Problémem je rovněž chybějící napojení západní části JČK na nadřazenou dopravní síť a na centrální části ČR,
problém by vyřešilo urychlení vybudování R4 na křižovatku na Novou Hospodu nebo lépe do Strakonic.

Potenciálním problémem může být chybějící napojení JČK na sousední regionální centra, problém by
v případě Plzně vyřešilo urychlené vybudování silnice I/20 a I/19 v celém úseku Plzeň – Nepomuk – Blatná –
Písek – Vodňany – České Budějovice.

Obdobný problém může vyvstat s napojením na Jihlavu a dále na Brno, v rámci ZÚR by měla být věnována
pozornost tomuto napojení.

Spíše hypotetickým se může ukázat v budoucnu potřeba lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně,
nicméně by měly být zahájeny práce na identifikaci a vymezení potřebné trasy a zpracovány podklady pro
rozhodnutí o kategorizaci takového budoucí silnice, stejně jako o jejím vedení na území JČK (přes Třeboň a
Suchdol nad Lužnicí nebo přes Trhové Sviny a Nové Hutě).

Problémem k řešení je tzv. jižní paralela pro dálnici D1 vedoucí jižně od Prahy na pomezí Jihočeského a
Středočeského kraje, nicméně jedná se o jeden ze záměrů PUR ČR 2008 a je tedy nutné tento problém
vnímat a začít připravovat podklady pro jeho řešení.

Problém napojení uličního skeletu města České Budějovice a silniční skelet kraje je problémem nadmístního
významu a musí být řešen koordinovaně v ÚPD kraje i města, prvotní je zejména vymezení koridorů pro tzv.
severní silniční a jižní tangentu města České Budějovice.


6
9

Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s
přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje.

Na základě dohody o společné přípravě železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať ukládá PÚR
2008 vyhledat a stabilizovat nový železniční koridor do roku 2011 v úseku Praha – Benešov – Tábor – České
Budějovice – Linec. IV. TŽK je nutné promítnout do návrhu ZUR JČK.

Rovněž pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do
evropské železniční sítě TEN-T s cílem propojení III. a IV.TŽK na trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice –
České Velenice – hranice ČR/Rakousko (-Wien) bude nezbytné do roku 2011 zpracovat příslušnou ÚPD, resp.
ÚPP a ten následně promítnout do návrhu aktualizace ZUR JČK.

Dostupnost železniční dopravy je v současnosti zhruba na úrovni 75 % z celkového počtu obyvatel kraje. Pro
zvýšení obslužnosti území by bylo třeba zkrácení vzdálenosti mezi jednotlivými železničními stanicemi a
zastávkami zejména na regionálních tratích (tj. zahuštění stanic).

Dále je potřebné podporovat budování integrovaných dopravních systémů a informačních systémů veřejné
dopravy ke zvýšení přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové
dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí.

Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy je třeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména
modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost.

Dále pak je vhodné zajistit přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike
(parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny).

Na území JČK se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály
E20), jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České
Budějovice, které neumožňují její splavnost. V návrhu PÚR 2008 se ukládá v rámci ÚPD zajistit ochranu území
pro vybudování zázemí plavby. Přitom by měly být přednostně zajištěny podmínky pro převážně rekreační
využití plavby a respektována ochrana životního prostředí. Termín zpracování je rok 2011 a proto je nutné
potřebné plochy vymezit již do současného návrhu ZÚR JČK – vymezit plochy pro Splavnění Vltavy.

Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje v oblasti letecké dopravy je považována absence
letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Realizace modernizace letiště
České Budějovice se předpokládá v letech 2009 – 2010. To by mohlo do jisté míry přispět k využití
rekreačního potenciálu kraje zajištěním lepší dostupnosti (především pro zahraniční návštěvníky). Plochy pro
tuto modernizaci vč. ochranných pásem je nutné promítnout do návrhu ZÚR JČK.

Dalším problémem JČK je chybějící veřejné logistické centrum. Návrh PUR ČR 2008 jej zmiňuje v
rozvojové oblasti Českých Budějovic. Plochy pro VLC je nutné vymezit v návrhu ZUR a upřesnit v příslušných
ÚPD dotčených obcí.
7
0
5.6.4 SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - technická infrastruktura













SILNÉ STRÁNKY
Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné
vodovody v centrálních oblastech kraje.
Dostatečná kapacita podzemních i povrchových
zdrojů vody.
Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v
kraji v celorepublikovém srovnání.
Zvyšující se podíl recyklace odpadu.
Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu.
Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních
oblastech kraje.
Pokrytí území tranzitním plynovodem TRANSGAS
Praha.
Existence centralizovaných zdrojů tepla ve větších
městech.
Perspektiva využívání tepelných čerpadel.
Dobrý potenciál území pro využití obnovitelných
zdrojů sluneční a vodní energie.
Dobrý potenciál území pro využití obnovitelného
zdroje biomasy.
Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií
jsou plně pokryty.
Dobrá kvalita telekomunikačních a informačních
služeb v kraji (i v horských a podhorských
oblastech).
Zkvalitnění přístupu k internetu oproti minulému
období.














SLABÉ STRÁNKY
okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko,
Milevsko, Miroticko).
Zhoršená situace v zásobování vodou v období
sucha.
Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v
některých oblastech kraje.
Tendence růstu podílu odpadů kraje na produkci
odpadů v celé ČR.
Vysoký podíl skládkování komunálních odpadů.
Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva
nebo k výrobě energie.
Existence neplynofikovaných obcí.
Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování
jednotlivých lokalit energiemi.
Špatný technický stav rozvodných sítí tepla a
v některých lokalitách i zdrojů tepla.
Dlouhodobá ekonomická návratnost využití
tepelných čerpadel.
Relativně nízké využití obnovitelných zdrojů
energie.
Nízký potenciál území pro využití větrné energie.
Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů.
Relativně nízký podíl využívání osobních počítačů
jednotlivci v celorepublikovém srovnání.

7
1
















PŘÍLEŽITOSTI
Zlepšení technického stavu vodohospodářské
infrastruktury.
Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné
vody.
Rekonstrukce a rozvoj napojení na kanalizaci.
Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a
odkanalizování odpadních vod.
Zkvalitnění hospodaření s odpady.
Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla.
Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách.
Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL
DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí
obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici
ČR-Rakousko.
Zapojení plynárenského systému do integrované
evropské sítě.
Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování
energiemi.
Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (malé
vodní elektrárny, spalování biomasy, tepelná
čerpadla).
V koridoru E4 vymezení pro výstavbu a rozšíření
včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín.
Lepší využití provozu jaderné elektrárny Temelín
pro zásobování okolních obcí teplem.
Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro
kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Zkvalitnění dostupnosti telekomunikačních sítí.
Zabezpečení komunikačních potřeb na území kraje.










HROZBY
Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj
technické infrastruktury.
Lokální rizika při nedokončení kompletních
protipovodňových opatření.
Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v
obdobích sucha.
Možné problémy se splněním směrnic EU o čištění
městských odpadních vod v aglomeracích 20009999 EO do roku 2010.
Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem
systémem skládkování.
Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního
odpadu na 1 obyv.
Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na
fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen
plynu).
Rizika (i když minimalizovaná) související s
provozem jaderné elektrárny Temelín.
Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti s
ukládáním nebezpečného odpadu.
Vybudování hlubinného úložiště radioaktivních
odpadů a vyhořelého jaderného paliva v JČK.

V rámci vodohospodářské infrastruktury je zaznamenáno v JČK celkově dobré napojení jeho obyvatel na
veřejné vodovody - nicméně existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je
nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a
Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň hranice 80 %.

Dále je nutné vyřešit existující lokální problémy se zabezpečováními dostatečných zdrojů pitné vody v letních
obdobích sucha. Rovněž je v rámci ÚPD potřeba řešit problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se
zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně).

Problémy se v JČK vyskytují i v oblasti nutnosti dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnosti
rekonstrukce či výstavby ČOV a to v několika správních obvodech. Největší zásahy (do budoucna uvažovaným
více jak 10 % zvýšením podílu obyvatel připojených na kanalizaci) s nutností rozšířením stávající kanalizační
sítě se týkají v JČK území ORP (Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany). V ostatních správních obvodech se
předpokládá také rozšíření napojení obyvatel na kanalizaci, ale s růstem napojených obyvatel jen do 10 %, což
také znamená menší zásahy v rámci jednotlivých správních obvodů.

Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu problémů. V kraji
roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenám nárůst produkce odpadů
mezi lety 2005 a 2006 téměř o 100 %). Problémem je stále příliš vysoký podíl skládkování jak průmyslového
tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání území a naráží na limity absorpční
kapacity prostředí.

Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými dopady
na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice (okres Český Krumlov), Fedrpuš u
Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto skládek bude s postupem času nutno řešit stejně
jako problém nových kapacit je jejich naplnění.
7
2

Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy)
dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či
k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy, systémy recyklace odpadů je
nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do návrhu ZÚR JČK.

I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží
(Mydlovary, Popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude nutná, ale velmi
nákladná.

Plynofikace na území Jihočeského kraje dosahuje slušné úrovně. V roce 2006 bylo na území kraje
plynofikováno 232 obcí – to znamená, že 391 (62,7 %) obcí plynofikováno není. Proto je potřebné v ZÚR i
v ÚPD vymezovat koridory pro další vedení VTL, resp. STL, dostavby přípojek plynu na území obcí, které ještě
nebyly plynofikovány, nebo tam, kde probíhá jejich rekonstrukce, či modernizace.

Samostatným problémem je koridor vymezený PÚR ČR 2008 pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80
vedoucího z okolí obce Záboří (Vodňany) na hranici ČR – Rakousko. Úkolem pro územní plánování Jihočeského
kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v ZÚR a ÚPD dotčených obcí.

Samostatným probléme v zásobování teplem je využití „zbytkového“ tepla z ETE pro vytápění Českých
Budějovic nebo i dalších měst v JČK. Koridor teplovodu ETE – České Budějovice je potřeba vymezit v návrhu
ZÚR JČK a v příslušných ÚPD obcí.

V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva,
které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní
limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. ÚP by měly navrhovat postupný přechod od těchto zdrojů na plyn
nebo“čisté“ obnovitelné zdroje energie (pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů
energie, jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu, tepelná čerpadla či solární
kolektory).

Velmi problematickým záměrem vyplývajícím z návrhu PÚR ČR 2008 je požadavek na ochranu území pro
trvalé úložiště radioaktivního odpadu, kdy na území JČK jsou zvažovány 2 lokality z celkových 6 zvažovaných
v rámci celé ČR.

JČK má dobré předpoklady pro získávání energie z obnovitelných zdrojů typu slunce, vody a biomasy. Ve
využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby dalších malých vodních elektráren,
pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Výstavbu MVE je nutné v rámci ÚP jednoznačně
podpořit. Avšak i tyto malé vodní elektrárny naráží ve svém zřizování a výstavbě na limity udržitelnosti území.
Využívání biomasy přináší dlouhodobou perspektivu, zejména v oblastech, v nichž se neuvažuje o plynofikaci
(části Šumavy). Využívání solární a větrné energie formou fotovoltaických a větrných elektráren je naopak
nutné rámcově omezovat na oblasti s již člověkem narušeným krajinným rázem a bránit jejich živelné
výstavbě v krajinářsky cenných lokalitách.

V zásobování elektrickou energií je problémový záměr vymezený návrhem PÚR ČR 2008 - plocha pro
výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín, kde úkolem pro územní plánování je zajistit
územní upřesnění ploch pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu. S tímto problémem bude muset
návrh ZÚR JČK pracovat a v intencích závaznosti PÚR ČR po jejím schválení usnesením vlády ČR nalézt řešení.

Druhým problémovým záměrem z PÚR je vlastní vyvedení výkonu z ETE po její dostavbě - koridor E7 pro
dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky.
7
3
5.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
5.7.1 Úvod
Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů v čase zde bude stanoveno orientační časové období, ve kterém měly
být jednotlivé indikátory srovnávány a sledovány. Nejčastěji se jedná o vývoj demografických procesů a jevů po
roce 1970 do současnosti (tzn. vždy do data, kdy jsou údaje naposledy oficiálně publikované), v některých
srovnávacích analýzách budou použita i data starší, velmi důležité je intercensální období let 1991 – 2001 (výsledky
sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně
reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů). Kromě dat ze sčítání lidu budou
významnými zdroji informací data z průběžné evidenční statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a jejich
krajských reprezentací.
5.7.2 Základní prostorové znaky řešeného území
Území Jihočeského kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno sedmi okresy (České
Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) a sedmnácti ORP. Přibližně 44
% z celkové délky hranice (okolo 700 km) tvoří příhraniční území s Německem a Rakouskem (cca 300 km) a na
zbývajících 56 % nalezneme společné hranice se čtyřmi kraji České republiky (Plzeňský kraj, Středočeský kraj,
Vysočina a jenom necelých deset km hraniční délky připadá na hranici s Jihomoravským krajem). Krajským městem
je současně největší město kraje České Budějovice, které dosahuje z pohledu politicko-geografické polohy
následujících parametrů vzdálenost do hlavního města Prahy je 150 km, vzdálenost do Plzně je 136 km, vzdálenost
do Jihlavy je 140 km, vzdálenost do Brna je 218 km, vzdálenost do nejvzdálenější ORP Dačice je to 88 km,
vzdálenost do německého města Passau je 149 km a vzdálenost do rakouského města Linz je rovných 100 km.
Zdroj: vzdálenosti jsou získány z internetové stránky www.mapy.cz
Blatná
P l z e ň s k ý
Legenda
k r a j
hranice kraje
hranice okresu
správní obvod ORP
obec s RP
Milevsko
k r a j
Tábor
Strakonice
Písek
V y s o č i n a
Týn nad Vltavou
Soběslav
N
Vodňany
Vimperk
Ě
J i h o č e s k ý
M
Prachatice
k r a j
České Budějovice
Jindřichův Hradec
Třeboň
E
Dačice
C
K
Český Krumlov
Trhové Sviny
Jihomoravský kraj
O
Kaplice
R A K O U S K O
0
Obrázek 19: Poloha a administrativní členění Jihočeského kraje
15
S
3
30
km
S t ř e d o č e s k ý
7
4
Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském sytému České republiky. Matematicko-geografická poloha je
14
dána zeměpisnými souřadnicemi 13°32’ (Kvilda) až 15°37’(Dešná) východní délky a 48°33’ (Vyšší Brod) až 49°35’
2
(Šebířov) severní šířky. Svojí rozlohou 10 057 km je druhým nejrozlehlejším krajem Česka, když větší je pouze kraj
Středočeský. Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu přesahující 10 % (Graf 3: Podíly jednotlivých
krajů na rozloze ČR (2006)). Počtem obyvatel se kraj řadí na sedmé místo s relativní váhou na české populaci 6,1%
(630 tisíc ke konci roku 2006, Graf 4: Podíly jednotlivých krajů na počtu obyvatel ČR (2006)Chyba! Nenalezen zdroj
odkazů.). Nejlidnatější kraj Moravskoslezský má dvakrát tolik obyvatel a naproti tomu populačně nejmenší kraj
Karlovarský je právě poloviční.
SCK
0,6 %
12
10
JCK
12,8 %
PLK
8
4,0 %
KVK
LBK
9,6 %
14 12,1 %
3,0 % 12
10
9,1 % JMK
2
4
PAK 4,9 %
0
rozloha
5,7 %
8,6 % VYS
populace
VYS 5,0 %
5,3 %
6,9 %
PAK
MSK
HKK
HKK
ULK
OLK
Graf 3: Podíly jednotlivých krajů na rozloze ČR (2006)
PLK
8,0 % ULK
6,2 %
5,4 %
6,8 %
6,7 %
11,0 %JMK
2
0
6,0 %
11,4 %
6
4
ZLK 5,0 %
SCK
8
4,2 %
6
KVK 4,2 %
PHA
11,6 %
OLK
6,1 %
5,7 %
JCK
ZLK
Graf 4: Podíly jednotlivých krajů na počtu obyvatel ČR (2006)
Sociodemografický výzkum je z pohledu prostorového vymezení zaměřen na Jihočeský kraj, který je společně
s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnosti Jihozápad (NUTS 2)15. Druhou a poslední prostorovou úrovní
hodnocení budou správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) na území Jihočeského kraje.
Na národní úrovni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí s rozšířenou
působností (CISORP) a správních obvodů hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené na základě sdělení
Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003. V průběhu roku 2004 byly provedeny úpravy v územním
vymezení krajů Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský. Změny hranic uvedených krajů vyvolaly
současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika
změnám ve vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů.
Systém národních územních číselníků byl tak definitivně ustálen od 1. ledna 2005. K základním geografickým
charakteristikám je vhodné doplnit ještě několik poznámek. Jihočeský kraj je nejméně zalidněným českým krajem.
2
Dlouhodobě se hodnota hustoty zalidnění pohybuje okolo 63 obyv. na km . Podobně nízkou hodnotu už vykazují
2
2
pouze kraje Plzeňský (73 obyv./km ) a Vysočina (75 obyv./km ). Průměrná hodnota za český stát vychází 130
2
obyv./km a nejvíce se jí přibližují kraje Olomoucký a Liberecký. Nejvyšší zalidněnost dosahují kraje Hlavní město
Praha a Moravskoslezský. Počtem obcí 623 se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo, ale i tato hodnota dělá z kraje
území se silně nadprůměrnou hodnotou počtu základních územních jednotek. Vyšší počet obcí mají jenom kraje
Středočeský, Vysočina a Jihomoravský.
14
Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem Česka.
NUTS je zkratka z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického
Nomenclature of Units for Territorial Statistics.
15
PHA
LBK
MSK
14 14,0 %
7
5
5.7.3 Rozmístění a sídelní hierarchie Jihočeského kraje
Rozbory sídelní hierarchie se převážně věnují strukturalizaci na základě typologie obcí. Také se užívá termínu status
obce, což je důsledek toho, že se sídelními jednotkami velmi intenzivně pracuje státní správa. Protože i národní
statistika pracuje významně pro státní správu, budeme se řídit její terminologií, která se přece jenom částečně
rozchází z metodických přístupů v oblasti akademické. Nebudeme se tak zabývat definicemi ani rozdíly základních
sídelních jednotek16, katastrálních území, částí obcí, městskými částmi či obvody, sídelními lokalitami,
urbanistickými obvody atd. Za základní prostorovou jednotku budeme považovat obec, která může, ale nemusí mít
další doplnění o typ statusu. Těmi jsou městys, město, statutární město, hlavní město nebo vojenský újezd. Pokud
se pokusíme hodnotit prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice
velikostní kritérium. Všechny obce na území našeho státu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních
kategorií obcí podle počtu obyvatel. V Česku bylo ke konci roku 2006 celkem 559 (už 594 ke konci roku 2007) měst
podle legislativního přístupu, kdy statut města ve státě udělují odpovědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké
sněmovny). V tomto počtu bylo jedno hlavní město a 23 statutárních měst. Dále bylo 123 městysů, 5 vojenských
újezdů a ostatních obcí bylo 5 561. Z dnešních 623 obcí Jihočeského kraje je celkem 11 městysů, jedno statutární
město (České Budějovice), jeden vojenský újezd (Boletice), 51 měst a 559 ostatních obcí (Tabulka č. 42). Váha
počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti kraje a celkovému počtu měst v republice.
Absolutně největší počet měst má sice Středočeský kraj (77), ale v relativně vyjádřené váze početního zastoupení
na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (30 měst z celkového počtu 132 obcí) a Liberecký, když nejnižší
relativní četnost mají Vysočina (33 měst z celkového počtu 704 obcí) a právě kraj Středočeský. Vzhledem k velkému
počtu obcí je sídelní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší mírou koncentrace obyvatel.
K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispělo zejména posledních 30 let, kdy došlo ke státem chtěné silné
centralizaci obcí především v letech 1971 (692) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (298). Tento pokles
počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala
pouze v krajích Moravskoslezském a Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna
protichůdným procesem dezintegrace obcí od roku 1990, která však trvala v podstatě pět let. Od poloviny 90. let
20. století se počet obcí Jihočeského kraje stabilizoval. Takto nevyvážené procesy ovlivněné výhradně vnějšími
krátkodobými a často silnými vlivy lze vyhodnocovat velice složitě, zvláště když si uvědomíme, že součástí
administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy.
Kraj/
ČR
Rozloh
a v km2
Počet obyv.
Obyv.
/km2
Počet
obcí
Počet
měst
Počet
měst
ysů
Počet
VÚ
Počet
ostatní
ch obcí
mho
Stupeň
urbaniz
ace (lp)
PHA
JČK
JMK
KVK
KHK
LBK
MSK
OLK
PAK
PLK
SČK
ÚLK
VYS
ZLK
ČR
498
10 057
7 196
3 315
4 758
3 163
5 427
5 267
4 519
7 561
11 015
5 335
6 796
3 964
78 869
1 183 576
628 831
1 130 990
304 573
549 122
429 803
1 249 909
639 423
506 808
552 898
1 166 537
823 193
511 114
589 869
10 266 649
2 382
62
157
92
115
136
230
121
112
73
105
154
75
149
130
1
623
672
132
448
215
299
397
452
501
1 146
354
704
304
6 428
1
52
48
30
44
39
39
30
33
50
77
53
33
30
559
0
11
22
0
6
2
2
6
6
6
28
8
24
2
123
0
1
1
1
0
0
0
1
0
0
1
0
0
0
5
0
559
601
101
398
174
258
360
413
445
1 040
293
647
272
5 561
0,20
6,19
9,34
3,98
9,42
6,80
5,51
7,54
10,00
6,63
10,40
6,64
10,36
7,67
7,92
100,0
67,5
65,0
81,2
69,8
79,1
76,8
59,4
62,3
68,5
57,6
80,8
63,9
61,9
71,9
16
Stupeň
urbani
zace
(vp)
100,0
36,9
47,0
55,1
41,3
48,5
66,0
47,7
40,4
42,5
34,0
64,2
36,7
43,1
53,5
Základní sídelní jednotka (ZSJ) je skladebnou částí sídelního útvaru, je určena pro prostorovou identifikaci a
sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo vázaných na osídlení. Soubor ZSJ pokrývá beze
zbytku území celého státu. ZSJ se ve vybraných obcích městského charakteru nazývají urbanistické obvody, jsou
charakterizovány shodným funkčním využitím většiny objektů a jejich soubory vyplňují beze zbytku plochu všech
katastrálních území příslušného města. V ostatních obcích se ZSJ nazývají sídelní lokality a zahrnují pouze zastavěné
části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro
potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrálního území.
Tabulka 42: Vybraná data k sídelní hierarchii krajů Česka (2006)
7
6
Pozn.: použito dat z běžné evidence obyvatel a číselníků územních jednotek ČS, kde mho = míra hustoty obcí (vyjadřuje počet
2
obcí, které připadají na každých 100 km daného území)
Počet sídel se na území státu již dlouhodoběji pohybuje mírně pod hranicí 6 250 obcí. Jihočeský kraj vykazuje
vysokou míru stability počtu obcí, jelikož od poloviny 90. let minulého století se počet nemění. Proces urbanizace a
obecně koncentrace obyvatel do vybraných sídel byl reálně ukončen. Mohly bychom chybně z rostoucího stupně
urbanizace (podle legislativního přístupu) usuzovat na opačný proces. Proto je vhodnější pracovat raději
s velikostními kategoriemi obcí (Tabulka 43) a k výpočtu stupně urbanizace používat velikostní přístup. Zde se
nejvíce osvědčuje pravidlo, že za sídlo městského typu pokládáme obec s více než 10 tisící obyvateli.
Tabulka 43: Populační podíly velikostních kategorií obcí krajů na obyvatelstvu Česka dané velikostní kategorie (r. 2005)
Velikostní
kategorie
obcí
Do 199
PHA
JČK
JMK
KVK
KHK
LBK
MSK
OLK
PAK
PLK
SČK
ÚLK
VYS
ZLK
0,00
8,07
1,29
8,30
2,60
0,93
3,96
7,64
10,1
0
2,09
8,02
2,94
3,29
6,63
8,58
17,6
9
20,6
2
6,45
19,9
0
9,68
1,37
0,00
11,0
6
7,15
3,99
200499
500999
10001999
20004999
50009999
1000019999
2000049999
5000099999
>100000
13,2
1
9,79
0,00
6,09
14,2
9
2,18
6,50
4,48
6,27
7,29
7,05
5,67
19,5
7
5,90
6,89
7,82
0,00
6,96
13,5
1
2,97
4,66
4,30
11,3
3
10,4
7
5,98
6,59
15,3
5
5,29
5,13
7,47
0,00
8,38
15,0
1
3,13
5,28
4,33
10,9
9
8,33
4,43
7,68
13,6
1
6,94
3,82
8,06
0,00
9,57
9,63
3,97
9,60
7,09
12,1
7
2,61
6,40
5,13
12,5
9
6,68
7,09
7,45
0,00
2,68
3,66
6,12
8,38
2,80
5,58
8,63
9,72
5,09
20,4
7
14,8
0
5,20
6,87
0,00
9,32
10,8
1
4,86
4,36
6,95
16,3
1
10,2
0
1,95
1,91
10,8
0
6,02
7,25
9,25
0,00
7,84
0,00
4,22
7,83
8,12
22,1
2
0,00
7,31
0,00
5,75
26,1
1
4,22
6,49
55,6
9
11,5
3
0,00
17,2
9
11,0
3
0,00
0,00
0,00
7,73
0,00
7,67
0,00
0,00
0,00
0,00
2,97
5,35
4,19
14,6
2
12,2
0
6,24
4,94
5,38
11,3
0
8,03
4,98
5,76
6,12
Z analýzy velikostních kategorií obcí vyplývají následující poznatky:
 Sídelně nejméně kompaktní strukturu, tzn. strukturu s velkým počtem obyvatel bydlících v nejmenších obcích
(obce do 200 obyvatel), mají kraje Vysočina, Středočeský, Jihočeský (13,2%) a Plzeňský. V těchto čtyřech
krajích bydlí v nejmenších obcích téměř 62% z celostátní populace této kategorie.
 Největší populační váhu na velikostní kategorii obcí od 200 do 499 obyvatel mají kraje Středočeský,
Jihomoravský, Jihočeský a Vysočina.
 Za malé obce můžeme považovat ty, kde se počet obyvatel nedostane přes hodnotu 1 tisíc obyvatel. Celostátní
průměrná váha této skupiny dosahuje 17 %. Je zcela průkazné, že kraje s hodnotou převyšující 30 % jako
Vysočina (32,5 %) a Středočeský kraj (30,1 %), mají současně i nejvyšší hodnotu ukazatele mho (míra hustoty
obcí, Tabulka 42). Významně nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele (interval 20 až 29 %) mají dále čtyři
kraje: Pardubický, Královéhradecký, Jihočeský a Plzeňský. Z tohoto pohledu je Jihočeský kraj nadprůměrným
územím při zhodnocení populační váhy malých obcí.
 Populačně významná nejen svoji velikostí jsou města s více než 20 tisíci obyvateli. Jejich populační váha
v celostátním měřítku přesahuje 44 %. Vedle Prahy má tuto hodnotu zcela jednoznačně nejvyšší
Moravskoslezský kraj (61,7 %) a Ústecký kraj (47 %). Naopak velice málo městských obyvatel v této kategorii
mají kraje Plzeňský (33,7 %), Jihočeský (32,9 %), Zlínský kraj (32,0 %), Vysočina (27,0 %), Královéhradecký (26,8
%), Pardubický (22,1 %) a Středočeský (17,2 %).
 Populačně největší města v Česku překračují hranici 50 000 obyvatel. Největší váhu obcí této kategorie mají
kraje Ústecký (13 %), Moravskoslezský (18,4 %) a samozřejmě Praha (27,9 %).
Celkem
4,66
7
7
Tabulka 44: Proces urbanizace v letech 1971 až 2005 v porovnání JČK a ČR
Rok
Stupeň
urbanizace
JČK
ČR
1971
28,6
44,7
1975
31,2
48,6
1980
35,5
55,4
1985
38,6
57,0
1990
38,6
57,0
1995
38,4
55,3
2000
38,2
54,5
2005
36,9
53,5
Pro sledování rozdílů v procesu urbanizace je možné použít v podstatě jenom stupeň urbanizace vypočítaný na
základě velikostního přístupu. Jedná se pak o podíl obyvatel žijících ve městech s více než 10 tisíci obyvateli. Po
mnoho staletí se zásluhou na základě rozvoje 2. a 3. sektoru národního hospodářství proces koncentrace
obyvatelstva prohluboval. Podle dostupných dat ČSÚ tento proces vygradoval u nás v roce 1989, kdy v sídlech nad
10 000 obyvatel žilo 58,6 % české populace. Od toho roku nastal pokles stupně urbanizace až pod dnešních méně
než 53,5 % (Tabulka 44). Nejnižšího stupně urbanizace podle velikostního přístupu dnes dosahují kraje Středočeský
(34,0 %), Vysočina (36,7 %) a Jihočeský (36,9 %). Jsou tak jedinými regiony s hodnotou stupně urbanizace pod 40 %.
Naproti tomu nejdále je proces urbanizace u krajů Moravskoslezského (66 %) a Ústeckého (64,2 %).
ORP
Blatná
Č. Budějovice
Český Krumlov
Dačice
J. Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
JČK
Rozloha
2
km
Počet
obyvatel
Obyv.
2
/ km
Počet
obcí
mho
Počet
měst
279
924
1 130
472
933
485
385
742
840
324
574
1 002
452
539
262
535
179
10 057
13 585
149 370
41 163
20 078
47 435
19 545
18 987
51 157
33 786
22 030
44 800
80 137
17 688
25 239
13 928
17 684
11 154
627 766
49
162
36
43
51
40
49
69
40
68
78
80
39
47
53
33
62
62
26
79
31
23
58
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
623
9,33
8,55
2,74
4,87
6,21
3,09
6,75
6,61
5,24
9,57
12,02
7,88
3,54
4,64
5,33
3,92
9,49
6,19
2
5
4
2
7
2
1
4
4
2
2
6
3
4
1
1
2
52
Stupeň
urbaniza
ce (lp)
58,3
73,4
46,4
52,7
70,6
57,7
48,6
73,6
59,8
63,2
58,9
71,3
62,7
69,7
60,5
44,9
73,4
50,2
Stupeň
urbaniza
ce (vp)
0,0
63,4
33,7
0,0
47,7
0,0
0,0
58,4
34,8
0,0
51,9
44,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
36,9
K rozmístění a sídelní hierarchii podle správních obvodů ORP v Jihočeském kraji (Tabulka 45) několik následujících
poznámek:
 Je zřetelné významnější postavení krajského města nejen pro kraj, ale ještě výrazněji pro správní obvod jako
obce s rozšířenou působností. Co tento předpoklad potvrzuje je, že SO ORP České Budějovice má zalidněnost
2
nejvyšší (162 obyv./km ), také stupeň urbanizace podle velikosti přístupu dosahuje 63,4 %.
 Za středně urbanizované SO ORP můžeme považovat ty, kde stupeň urbanizace (vp) se pohybuje mezi 40 až
59,9 % (Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice a Tábor)
 Za vyloženě venkovské prostory můžeme považovat ty oblasti, kde se stupeň urbanizace nedostane přes 20 %.
A současně mají značnou populační váhu sídel do 199 obyvatel nebo do 999 obyvatel. V Jihočeském kraji je
těchto SO ORP devět: Blatná, Dačice, Kaplice, Milevsko, Soběslav, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a
Vodňany. Dominuji z nich SO ORP Blatná, Soběslav, Týn nad Vltavou a Vodňany.
5.7.4 Populační vývoj Jihočeského kraje
Podle dostupných dat ČSÚ je možné vytvořit dlouhodobou řadu změn populační velikosti kraje od roku 1890.
K tomuto datu jsou provedené rovněž územní úpravy podle dnešního prostorového vymezení, proto je srovnání
více než stoleté řady možné provést bez nepatřičného zkreslení. Vývoj lidnosti Jihočeského kraje je velmi
specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na přelomu let 1939 a 1940, potom Jihočeský kraj dosáhl
svého maxima (753 tisíc) o 30 let dříve (Graf č. 5), tzn. v roce 1910. Za 40 let od roku 1910 se početní velikost kraje
snížila o téměř 30 %.
Tabulka 45: Proces urbanizace podle správních obvodů ORP Jihočeského kraje v roce 2005
7
8
Graf 5: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 1890
Zdroj:Český statistický úřad - údaje ze SLDB
Zdroj: Český statistický úřad - údaje z ročních bilancí obyvatelstva
Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná území
sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české populace
dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jihočeského kraje tomu bylo jinak. Navíc po krátké stagnaci v průběhu
roku 2001 (Graf č. 6) je populační velikost kraje od konce 40. let 20. století stále rostoucí. Ale i tento více než půl
století trvající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační velikosti území v roce 1910. I dnes je to stále o 100
tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha nezaznamenaly propad počtu obyvatel po
událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu
obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 90 %). Trendy posledních šesti let vzhledem ke své krátkodobosti
nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné extrémní změny populační velikosti nelze předpokládat. Populačně
mírně klesající jsou kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mírně rostou kraje
Středočeský a Praha. U ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to
většinou růstově (ročně okolo 1 až 1,5 ‰). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku
1991 (a to ještě s výjimkou let 1990, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační
velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 2001. Je skutečností, že od počátku roku
2003 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst je zcela ovlivněn
rostoucím kladným migračním saldem našeho státu. Přitom vzrůst migračního zisku souvisí nejen se změnou
Graf 6: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 2001 (stav k 31. 12. daného roku)
7
9
Graf 7: Typologie celkové měny krajů ČR v letech 1971 až 2006
Od roku 2003 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i sledování
tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 90. let minulého století je proto vývoj celkové měny i graficky
velmi podobný tvarům migračních křivek. S tím souvisí i fakt, že u migračního chování i celkové měny je shoda
v krajích pro 1. a 2. typ (Graf 7). Jihočeský kraj je spolu s dalšími devíti kraji ve třetím typu celkové měny. Ten se
vyznačuje za posledních 35 let nejmenšími výkyvy ve vývoji celkového přírůstku obyvatel, ale také současnými
velmi nízkými hodnotami nijak významně se neodchylujícími od nulové hodnoty. Do téměř shodné situace dospěly
kraje z typu č. 4, ale za přece jenom větších dlouhodobých změn celkové měny.
geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční migrace, kdy se rozšířil okruh osob
zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení k dlouhodobému pobytu nebo jim byl přiznán statut
uprchlíka (původně se zahraniční migrace vázala pouze na získání či ztrátu trvalého pobytu v ČR). Migrace nám tak
od roku 2002 dává metodicky částečně odlišný pohled na migrační chování naší populace, než bylo dosud zvykem,
a proto se s touto kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 40 let je velmi
patrný dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji narušen
v polovině 70. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil reprodukční proces
v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku vyšplhala na hodnoty přesahující 6 ‰. Až na výjimky
se minimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním činitelem populační velikosti. Až posledních pět
let od roku 2003 je poprvé hlavní hybnou silou početní velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s
významně rostoucí tendencí. Mezi kraji Česka není z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů.
Ještě v 70. letech 20. století šlo rozlišit čtyři výraznější typologické skupiny. Jihočeský kraj patřil k typu s druhým
nejvyšším přirozeným přírůstkem až do poloviny 90. let 20. století spolu s dalšími sedmi kraji. Ve vyšším prvním
typu byly jenom kraje Moravskoslezský a Karlovarský. Při posuzování celkové měny (Graf č. 7) je typologie částečně
odlišná. Jihočeský kraj je součástí typu č. 3 s dalšími devíti kraji. Výrazně odlišný vývoj celkového počtu obyvatel
zaznamenaly kraje Středočeský (typ č. 1), hlavní město Praha (typ č. 2), a Liberecký s Moravskoslezským (typ č. 4).
8
0
Graf 8: Typologie celkové měny SO ORP Jihočeského kraje v letech 1971 až 2005

Z celkového počtu sedmnácti SO ORP v kraji je plných čtrnáct s dlouhodobě velice malým přírůstkem obyvatel,
který se v posledních letech pohyboval na nulové úrovni (typ č. 4).

Přirozená měna se dlouhodobě ale s výrazně klesající tendencí ve sledovaném období pohybovala v kladných
hodnotách pouze ve správním obvodu ORP Kaplice, Český Krumlov a Prachatice. Naopak mezi nejvíce ztrátové
z pohledu přirozeného přírůstku patří SO ORP Písek, Strakonice, Soběslav, Blatná a Vodňany. Vliv přirozené
měny na změnách populační velikosti byl dominantním prvkem až do poloviny 90. let minulého století.

Posledních deset let je celkový přírůstek obyvatelstva tažen výhradně migračními přírůstky, které se dnes
pohybují na úrovni 3 ‰. Dlouhodobě nejvyrovnanější tendence a současně i k nejvyšším migračním ziskům
dochází na území SO ORP České Budějovice. Zajímavé jsou rovněž v poslední dekádě migrační přírůstky ve
správních obvodech ORP Týn nad Vltavou a Kaplice.
Provádět prognózu vývoje obyvatelstva kraje je dnes z důvodu silné a velmi nejasně předvídatelné migrace hodně
složitou záležitostí. Nelze však předpokládat, že by roční hodnota hrubé míry celkového přírůstku obyvatel
přesáhla u Jihočeského kraje hranici 5 ‰. Prognózy ČSÚ z roku 2002 dokonce ve střední variantě pro kraj
předpovídaly pokles obyvatel k roku 2050 k hranici mírně přesahující 0,5 mil. obyvatel (pokles o 120 tisíc). V této
prognóze ČSÚ není zahrnut vliv migrace. Na základě změn migračního chování posledních let lze uvažovat o
mírném růstu počtu obyvatel kraje, ale nelze předpokládat, že by počet obyvatel kraje překonal hodnotu 700 tisíc
obyvatel v roce 2050. A v nízké variantě můžeme očekávat, že se počet obyvatel v podstatě nezmění, tedy
nepřekročí hodnotu 650 tisíc.
5.7.5 Věkové složení a proces stárnutí obyvatel Jihočeského kraje
Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi nejvýznamnější z pohledu vlivů na populační vývoj. Pokud
budeme zkoumat strukturu obyvatelstva podle pohlaví, je běžné a často dostačující využít vlastností indexu
maskulinity (ima). Tento vztah si můžeme vyjádřit tímto způsobem:
Při hodnocení celkového přírůstku obyvatelstva na prostorové úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou
působností (SO ORP) v Jihočeském kraji za posledních 35 let (Graf 8) lze na základě klastrové analýzy dospět
k následujícím poznatkům:
8
1
Pm
 1000 , kde P je počet obyvatel, t je kalendářní rok, m označuje muže a ž ženy.
t ima 
ž
P
t
t
VYS
PHA
JMK
ZLK
985
975
965
955
945
935
925
915
905
895
885
JCK
PLK
SCK
ima ČR 2006
OLK
ULK
ima 2006
ima 1991
LBK
PAK
HKK
KVK
MSK
Tento ukazatel váhy zastoupení mužů v populaci ukazuje, kolik mužů připadá na každých tisíc žen. Kraje Česka tak
můžeme rozrůznit právě podle tohoto základního parametru. A je opět zajímavé sledovat tyto změny v časovém
horizontu. Za posledních 15 let se u všech krajů shodně zastoupení mužů v populaci zvyšovalo. Evidentně atypické
poměrné zastoupení vykazuje jenom Praha, kde ima dosahuje nejnižší hodnoty 925(Graf 9). Je tak stále výrazně
pod průměrem ČR (955), i když za posledních 15 let od roku 1991 se přece jenom zvýšil z velmi nízké hodnoty 886.
Naopak celostátně nadprůměrné zastoupení mužů vykazují kraje Vysočina, Jihočeský (970), Plzeňský a Středočeský
s více než 965 muži na každých tisíc žen. Index maskulinity Jihočeského kraje je tak významně nad
celorepublikovým průměrem. Věková skladba obyvatelstva není jen vyjádřením rozdílů v početním zastoupení
různých věkových skupin, ale poskytuje nám řadu odpovědí na otázky spojené s populační velikostí, populačním
vývojem a charakterem populačního chování. Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí,
proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Ale i tam, kde je obyvatelstvo
nepřehlédnutelnou součástí objektu vědního zájmu. Pokud se procentuální váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od
12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky
poklesne pod hodnotu 25 %. Už v průběhu 60. let minulého století postihla taková významná událost všechny kraje
České republiky. Pronatalitní politika státu nastartována počátkem 70. let proces stárnutí ke konci 80. let výrazně
přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 80. let 20. století byl proces stárnutí české populace opět zahájen a
pokračuje tento jev až do současnosti. Přes populaci mírně stárnoucí a stárnoucí jsme dospěli do etapy populace
staré s podílem dětí menším než 16 %. Když porovnáme proces stárnutí z pohledu snižování zastoupení dětí
v populaci (Graf 10), potom musíme zdůraznit následující momenty:

Za velmi starou populaci označujeme jenom region Prahy, kde podíl dětí již klesl pod hodnotu 12,5 %.

Všechny ostatní kraje mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale
už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %.

Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7 % nižší a nijak
významně se neodlišuje od celostátního průměru. Dnes je na 8. místě a můžeme potvrdit, že je váha tohoto
ukazatele dlouhodobě zcela průměrná (14,6 %, což představuje necelých 92 tisíc dětí).

Tendence ke snižování váhy dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech 2005
až 2010 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Je velmi pravděpodobné, že můžeme
Graf 9: Změny ima krajů ČR mezi roky 1991 a 2006
8
2
prognózovat pokles relativní četnosti dětí v kraji ke konci roku 2050 o přibližně dvě procenta. A při střední
variantě předpokládaného růstu počtu obyvatel bude dětí absolutně rovněž o několik tisíc méně než nyní.
8
stárnoucí
stará
17,16
17,28
15,04
12
velmi stará
13,40
12,17
14
15,00
16,93
15,48
14
,5
16
22,01
22,24
21,72
9
18
ČR, 2006
21
,5
20
2006 (KS)
18,50
(%)
22
dětská složka
24
2001 (SLDB)
mírně stárnoucí
1991 (SLDB)
M
SK
ZL
K
OL
K
JM
K
VY
S
PA
K
HK
K
LB
K
UL
K
KV
K
PL
K
JC
K
SC
K
PH
A
10
kraje
Graf 10: Vývoj dětské složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991
1991 (SLDB)
2001 (SLDB)
2006 (KS)
ČR, 2006
mírně stárnoucí stárnoucí
9,54
7,71
8
M
SK
ZL
K
OL
K
JM
K
VY
S
PA
K
HK
K
LB
K
UL
K
KV
K
PL
K
JC
K
SC
K
PH
A
6
kraje
Graf 11: Vývoj stárnoucí složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991
Dosud byly rozdíly procesu stárnutí posuzovány tzv. cestou stárnutí ze spodu věkové pyramidy. Ale nyní
rozebereme tento proces z opačného pólu, tedy z pozice stárnutí z vrcholu věkové pyramidy. Pro tento případ jsme
volili komparaci území NUTS 2 z pohledu zastoupení občanů ve věku 65 a více let (Graf 11). Pokud označíme za
velmi starou populaci tu, kde podíl nejstarších obyvatel (nad 65 let) dosáhl váhy 15 %, pak k těm s nejstarším
obyvatelstvem přiřadíme kromě Prahy také kraje Královéhradecký a Jihomoravský. Faktem je současná 9. pozice
Jihočeského kraje z pohledu zastoupení starých občanů (14,3 %), tedy počtem seniorů necelých 90 tisíc. Ale tempo
stárnutí je velmi rychlé. Vždyť tato skupina se na populaci kraje v roce 1991 podílela pouhými 8,9 % a byla jenom
mírně stárnoucí populací. Na základě prognózy ČSÚ z roku 2002 a předpokladů růstu početní velikosti kraje
z pohledu analýzy celkové měny ke konci roku 2005 je velmi pravděpodobné, že se počet seniorů s věkem 65 a více
let dostane přes hodnotu 200 tisíc s relativním zastoupením v populaci přes 30 % ke konci roku 2050. Závěrem
k vyhodnocení změn věkového složení obyvatel kraje je nutno dodat, že z pohledu zabezpečení vlastních
budoucích generací je pokles váhy dětí stejně nebezpečný jako dramatický nárůst starých občanů, kteří budou
stará
14,33
15,02
14,49
15,07
11,91
8,8
8
9,57
10
velmi stará
6
14
,2
12
12,84
14
16,24
15,67
16
10,93
s t á r n o u c í s l o ž k a (%)
18
8
3
velmi pravděpodobně při posuzování střední délky života okolo 78 let a hranici odchodu do důchodu 65 let okolo
roku 2020 užívat svého důchodu v průměru 12 až 15 let. Pokud jde o rozdíly dětské složky na úrovni správních
obvodů ORP, situaci dokumentuje (Graf 12). Velmi starou populací není zatím ani jeden ze sedmnácti SO ORP.
Nejblíže k úrovni procesu stárnutí mají SO ORP Milevsko, Blatná a České Budějovice. Všechny ostatní obvody
s výjimkou Týnu nad Vltavou jsou již populacemi starými. Největší podíl dětí vykazuje Týn nad Vltavou a to na
úrovni 17,2 % v roce 2006.
2006 (KS)
ČR, 2006
JCK, 2006
mírně stárnoucí
2001 (KS)
22
stárnoucí
20
18
stará
16
14
velmi stará
d ě t s k á s l o ž k a (%)
24
12
VO
VI
Tn
V
TR
TS
TA
ST
SO
B
PR
PI
M
I
KP
JH
DA
CK
CB
BL
10
správní obvod ORP
Graf 12: Vývoj dětské složky SO ORP Jihočeského kraje od roku 2001
Podíly živě narozených mimo manželství bereme jako významný negativní jev ve společnosti pokud se pohybují
okolo 50 a více procent. Takto závažný stav je pouze v krajích Karlovarském a Ústeckém. Jihočeský kraj s hodnotou
33 % je zcela průměrným regionem. Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro
českou společnost spíše záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot
podílu věřících na celkovém obyvatelstvu na světě a to něco přes 31 %. Obyvatelstva bez vyznání a tedy i vlivu
religiózních hodnotových měřítek je už téměř 70 %. Pouze v jednom kraji přesahuje religiozita 50 % (Zlínský kraj) a
ve třech dalších 40 % (kraje Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský). Podílem věřících okolo 35 % je Jihočeský
kraj mírně nadprůměrným v ČR. Naprostá dominance ateistů (více než 80 %) je typická pro tyto kraje: Ústecký,
Liberecký a Karlovarský.
České obyvatelstvo je od konce 40. let minulého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2. sv. války
k dohodě ohledně odsunutí značné části občanů Československa s německou národností, státem národnostně
homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10 % podílu na celkovém obyvatelstvu nebo
případně alespoň dvě menšiny s váhou nad 5 %. A současně většinová národnost neklesá svoji relativní váhou na
počtu obyvatel pod 90 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího podílu počátkem 80. let 20. století. A nemění toto
tvrzení ani skutečnost, že v poválečné éře se až v roce 1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost
moravská. Mnoho historicko-kulturních, historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje
většinový názor, že mezi oběma národnostmi není podstatnějších rozdílů. To ostatně doložila dvě poslední sčítání
lidu, kdy došlo i k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 3,7 %. Protože se
zahraniční migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných
národností za posledních více než 50 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnosti. První z nich
je národnost rómská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku 1991. Deklaratorně se k ní přihlásilo
okolo 30 tisíc jedinců, ale o deset let později při posledním sčítání lidu už jenom 12 tisíc. Občané rómského původu
se hromadně ke své národnosti nehlásí. Různé odborné odhady se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo
300 až 400 tisíc Rómů. Byla by tak tato národnost nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom
národnost moravskou sloučili s českou. Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnosti, kterých byla
necelá dvě procenta (200 tisíc) při posledním sčítání lidu. Všechny ostatní národnosti již nepřekonávají hranici 0,5
5.7.6 Ostatní vnější vlivy populačního vývoje Jihočeského kraje
8
4
% (50 tisíc jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůstku ve prospěch migračních vlivů nelze
dnes jasně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. Pokud jde o rozdílnosti na úrovni českých
krajů, potom mezi nejpočetnější českou národností s podílem nad 95 % patří kraje Pardubický, Středočeský,
Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký. Ale to platí výhradně proto, že k územím s největším zastoupením
Moravanů patří kraje Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina a Moravskoslezský. Pokud bychom větev českou sloučili
s větví moravskou, potom by 95 % hranici překročili rovněž kraje Vysočina, Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký. U
zbývajících pěti krajů se projevuje statisticky významné zastoupení především národnosti slovenské (kraje
Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký a hlavní město Praha) nebo polské (Moravskoslezský kraj) a
německé (Karlovarský kraj a Ústecký kraj). Rómská populace je nejvíce koncentrována především do krajů
Karlovarského a Ústeckého a dále v menší míře do krajů Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského,
Olomouckého, Středočeského a Plzeňského. Zbývajících šest krajů včetně Jihočeského má relativní četnost
rómského etnika velmi nízkou (pod 0,12 %, tzn. pod celostátní průměrnou hodnotou). Musíme však vzít v úvahu
rozdíly dané tím, že se k rómské menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se být vysoce pravděpodobné, že
míra nepřihlašování se ke své národnosti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená.
Protože žijeme ve vzdělanostní společnosti, je váha vzdělanostní struktury obyvatelstva nejen pozorně sledovanou
veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A platí rovněž, že rychlejší
nárůst dosahování nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále konkurenceschopnost občanů na trhu práce.
Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 1950
pouhé jedno procento, tak při posledním cenzu v roce 2001 to bylo už téměř 9 %. Za posledních 50 let však
dekadický nárůst relativní váhy nepřesáhl dvouprocentní hranici. Předpokládá se vzhledem ke značnému rozvoji
vysokého školství od poloviny 90. let minulého století, že tempo růstu bude překonáno při následném sčítání lidu
v roce 2011. Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský
systém. Nad celorepublikovým průměrem jsou pouze dva kraje: hlavní město Praha (18,8 %) a Jihomoravský kraj
(10,3 %). Zejména náskok Prahy je obrovský. Osmiprocentní hranici překonává dále jenom Olomoucký kraj.
Nejhorší situace je tak v krajích s méně než 7 % občanů s VŠ vzděláním ve věku nad 15 let. A sem patří kraje
Ústecký a Karlovarský. Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 % z krajů Česka na pátém
místě. Ale s váhou mezi 7 a 8 % takto vzdělaných obyvatel je natěsnáno osm krajů. Všem krajům se však výrazně
vzdálila Praha. A to platí i při hodnocení skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním (získání maturity). U
hlavního města Prahy je těchto obyvatel 36 %, což je téměř o 8 % nad celorepublikovým průměrem. Těsně okolo
průměrné hodnoty (28,4 %) je tento vzdělanostní typ zastoupen u krajů Královéhradeckého, Jihočeského,
Jihomoravského, Pardubického a Plzeňského. Nejhorší situace je opět u krajů Ústeckého a Karlovarského.
Při hledání vhodných indikátorů v oblasti demografických jevů jsme použili pro závěrečnou syntézu následující
ekvivalenty pro rozpoznání kvality těchto jevů v Jihočeském kraji podle správních obvodů obcí s rozšířenou
působností.

Pro zhodnocení kvalitativních rozdílů v oblasti přirozené měny jsme použili srovnání správních obvodů podle
ukazatele indexu vitality (Kartogram č.20). Ten měří vzájemnou váhu živě narozených dětí a zemřelých ve
stejném časovém období. Index byl počítán ve střednědobém výhledu jako zprůměrovaná hodnota mezi roky
2001 a 2006.

Pro zhodnocení kvalitativních rozdílů v oblasti migračního chování jsme použili srovnání správních obvodů
podle ukazatele indexu migračního zisku (Kartogram č. 21). Ten měří rozdíl podílů měr imigrace správního
obvodu na míře imigrace za všechny SO kraje a měr emigrace správního obvodu na míře emigrace všech SO ve
stejném časovém období. Index byl počítán ve střednědobém výhledu jako zprůměrovaná hodnota mezi roky
2001 a 2006.

Pro zhodnocení kvalitativních rozdílů v oblasti věkového složení jsme použili srovnání správních obvodů podle
ukazatele indexu stáří (Kartogram č.22). Ten měří procentuální váhu nejstarších občanů ve věku 65 a více let
k počtu dětí za SO ORP Jihočeského kraje ve stejném časovém období. Index byl počítán ve střednědobém
výhledu jako zprůměrovaná hodnota mezi roky 2001 a 2006.

Všechny tři procesy byli následně indikátorově zvážené a to v rozpětí od -2 do 2 bodů. Více bodů znamenalo,
že je region demograficky lépe vybaven, to znamená větší podíl dětí, vyšší migrační zisk a také vyšší počty živě
narozených dětí ve vztahu k zemřelým.
5.7.7 Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje
8
5
Tabulka 46: Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje
ORP
Podíl
rozlohy
kraje
Kaplice
Týn nad Vltavou
Český Krumlov
Trhové Sviny
Prachatice
J. Hradec
Vodňany
Č. Budějovice
Dačice
Vimperk
Blatná
Písek
Soběslav
Strakonice
Třeboň
Tábor
Milevsko
JČK
4,82
2,61
11,24
4,50
8,35
9,28
1,78
9,18
4,69
5,32
2,77
7,38
3,22
5,71
5,36
9,96
3,83
100
Podíl
na
počtu
obyvat
el
3,11
2,22
6,56
2,82
5,38
7,56
1,78
23,79
3,20
2,82
2,16
8,15
3,51
7,14
4,02
12,77
3,02
100
Index
vitality
Index
migrač
ního
zisku
Index
stáří
Vitality
migrac
e
stáří
Indikát
orový
součet
1359
1098
1132
929
1040
948
818
992
919
871
693
866
778
884
761
887
799
+0,05
+0,09
-0,03
+0,23
-0,06
-0,03
+0,23
+0,04
-0,13
-0,06
+0,08
+0,04
+0,06
-0,05
-0,03
-0,07
-0,11
62
73
69
84
71
85
91
92
85
85
106
102
103
98
99
102
111
+2
+1
+1
0
+1
0
-1
0
0
-1
-2
-1
-2
-1
-2
-1
-2
-8
+1
+1
0
+2
-1
0
+2
0
-2
-1
+1
0
+1
-1
0
-1
-2
0
+2
+2
+2
+1
+2
+1
0
0
+1
+1
-1
-1
-1
0
0
-1
-2
+6
+5
+4
+3
+3
+2
+1
+1
0
-1
-1
-2
-2
-2
-2
-2
-3
-6
-2
Pozn.: V závěrečném vyhodnocení pilířů je pro všechny indikátory použita stejná stupnice -1, 0, 1. Kladným hodnotám indikátorů
z této tabulky 1, 2 je v závěrečném vyhodnocení pilířů přiřazena hodnota 1, záporným hodnotám -1, -2 je přiřazena hodnota -1 a
hodnota 0 se nemění.

Za posledních šest let se nejlépe populačně vyvíjejí SO ORP Kaplice, Týn nad Vltavou, Český Krumlov a Trhové
Sviny. Ve sledovaných indikátorech vitality, migrace a stáří se nedostali do negativních hodnot. Jde o 23,2 %
plochy a 14,7 % obyvatelstva Jihočeského kraje.

Druhá skupina SO ORP Prachatice, Jindřichův Hradec, Vodňany, České Budějovice, Dačice, Vimperk, Blatná,
Písek, Soběslav, Strakonice a Třeboň se vyznačuje v podstatě nulovou váhou procesů přirozené měny a
migrace a dosud ne extrémně starou populací. V pomyslném hodnotovém středu této skupiny se nachází i
správní obvod krajského města České Budějovice.

Ze 17 SO ORP je situace z pohledu demosociálních znaků nejhorší ve správních obvodech obcí s rozšířenou
působností Tábor a Milevsko. U všech tří syntetických ukazatelů jim byly indikátorově přiřazené pouze
negativní hodnoty. Zejména velice závažná se jeví situace v SO ORP Milevsko.
Po roce 2000 můžeme na pozadí analýz základních demografických charakteristik odlišit v území Jihočeského kraje
následující rozdíly mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností:
8
6
Blatná
P l z e ň s k ý
index vitality
k r a j
méně než 800
800 - 899
900 - 999
1 000 - 1 099
1 100 a více
Milevsko
k r a j
Tábor
Strakonice
Písek
V y s o č i n a
Týn nad Vltavou
Soběslav
N
Vodňany
Vimperk
Ě
J i h o č e s k ý
Jindřichův Hradec
k r a j
M
Prachatice
České Budějovice
Třeboň
E
Dačice
C
Trhové Sviny
K
Český Krumlov
Jihomoravský kraj
O
Kaplice
R A K O U S K O
0
S
3
15
30
km
Obrázek 20: Kartogram indexu vitality správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006)
Blatná
P l z e ň s k ý
index migr. zisku
k r a j
méně než -0,09
-0,09 až -0,05
-0,04 až 0,05
0,06 až 0,10
0,11 a více
Milevsko
k r a j
Tábor
Strakonice
Písek
V y s o č i n a
Týn nad Vltavou
Soběslav
N
Vodňany
Vimperk
Ě
J i h o č e s k ý
k r a j
Jindřichův Hradec
M
Prachatice
České Budějovice
Třeboň
E
Dačice
C
K
Český Krumlov
Trhové Sviny
Jihomoravský kraj
O
Kaplice
R A K O U S K O S
0
Obrázek 21: Kartogram indexu migračního zisku SO ORP JČK (průměr let 2001 2006)
15
3
30
km
8
7
Blatná
P l z e ň s k ý
index stáří
k r a j
méně než 80
80 až 89
90 až 99
100 až 109
110 a více
Milevsko
k r a j
Tábor
Strakonice
Písek
V y s o č i n a
Týn nad Vltavou
Soběslav
N
Vodňany
Vimperk
Ě
J i h o č e s k ý
k r a j
Jindřichův Hradec
M
Prachatice
České Budějovice
Třeboň
E
Dačice
C
Trhové Sviny
K
Český Krumlov
Jihomoravský kraj
O
Kaplice
R A K O U S K O S
0
15
3
30
km
Obrázek 22: Kartogram indexu stáří správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006)
SILNÉ STRÁNKY
 Plošná velikost kraje. Kraj je druhým
nejrozlehlejším českým krajem a jako jediný se
Středočeským krajem překračují plošnou výměru
10 tisíc km2 (12,8 % z rozlohy státu).
 Výhodná geopolitická poloha. Kraj je součástí
dnes již politicky i ekonomicky otevřeného
prostoru střední Evropy s významnou délkou
společné hranice se sousedními státy Rakouskem
a Německem.
 Výhoda prostorové kompaktnosti území. Tu
dokládá i ukazatel teritoriální kompaktností,
jehož hodnota řadí kraj do skupiny států
nadprůměrně kompaktních.
 S tím úzce souvisí i velmi výhodné postavení
krajského města z pohledu prostorové
dostupnosti z ostatních obcí kraje.
PŘÍLEŽITOSTI
 Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od roku
1950 s významnějším zesílením této tendence od
roku 2004 (roční růst o 3 ‰).
 Probíhající proces desurbanizace a
suburbanizace. Dlouhodobě populačně
nejziskovějšími SO ORP jsou tři venkovské obvody
v blízkém zázemí krajského města (Kaplice, Týn
SLABÉ STRÁNKY
 Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel
menším než 200 a současně i jejich velká
populační váha. Tyto populačně velmi malé obce
nemají dostatečný celkový potenciál nejen k růstu,
ale ani ke stabilizaci současného stavu ve všech
oblastech rozvoje obce.
 Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku
obyvatelstva. V letech 1994 až 2005 byla přirozená
měna kraje negativní, docházelo tak k úbytku
obyvatel přirozenou měnou (úbytek o 8 400 osob).
 Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva
kraje za posledních 35 let. Ta dosáhla hodnoty
okolo 60 tisíc (ročně 1 700 obyvatel, relativní
přírůstek 2,8 ‰), z toho na migraci připadlo 57 %.
HROZBY
 Nižší počet i populační váha měst s více než 20
tisíci obyvateli ve většině SO ORP. Pouze správní
obvody měst České Budějovice, Písek, Strakonice,
Jindřichův Hradec a Tábor mají v této skupině
zastoupení. Zbývajících dvanáct SO ORP
v Jihočeském kraji nemá ani jedinou obec s více
než 20 tisíci obyvateli.
5.7.8 SWOT analýza
8
8
nad Vltavou a Vodňany).

Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli a
zejména jejich nízká populační váha ve většině SO
ORP.
 Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci.
Dlouhodoběji vyšší hodnota ukazatele indexu
maskulinity vypovídá také o tom, že je
v Jihočeském kraji nižší zastoupení žen, než je
celorepubliková úroveň.
 Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Za
posledních 15 let se podíl dětské složky
v Jihočeském kraji dramaticky snížil o 7 %, což
představuje pokles o 42,5 tisíc.
 Vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let. Jestliže
v letech 1991-2006 se zvýšil počet nejstarších
občanů o téměř 35 tisíc, potom v příštích 15 letech
bude tento nárůst ještě vyšší.

V ÚPD a ZÚR reagovat na probíhající proces desurbanizace a suburbanizace, kdy dlouhodobě populačně
nejziskovějšími SO ORP jsou tři venkovské obvody v blízkém zázemí krajského města (Kaplice, Týn nad
Vltavou a Vodňany).

Vytvářet podmínky pro příliv mladých rodin do kraje, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí v produkčním
věku (malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let, velmi malé zastoupení dětí
v populaci, vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let).

Vytvářet podmínky pro seniory (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty tzv. druhého
bydlení, apod.) prostřednictvím nástrojů územního plánování.
5.8.1 Úvod
Na počátku 90. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především budování
panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenosti. Dokončování bylo
realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Během posledních let byl téměř veškerý
bytový fond zákonem převeden do majetku jednotlivých obcí v kraji, což ovlivnilo výši investičních prostředků
investovaných do rekonstrukcí a výstavby nového bytového fondu – v posledních letech také díky lepší dostupnosti
státem podporovaných hypotéčních úvěrů. Předpokladem pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku
stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění dostatečného počtu bytů pro zájemce. Výrazně poklesl
rozsah zahajované výstavby i dokončovaných bytů, který neodpovídal potřebám kraje. Došlo k výraznému oživení
v bytové výstavbě a to zejména v letech 2006 a 2007. Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich
vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude
zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti
jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na
technickou vybavenost bytů a bezbariérový přístup.
5.8 BYDLENÍ
8
9
5.8.2 Bytová výstavba v roce 2007
V roce 2007 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 2 568 bytů, zatímco dokončeno bylo 2 088 bytů. Ve srovnání
posledních patnácti let byl počet dokončených bytů třetí nejvyšší a počet zahájených bytů pátý nejvyšší. Početní
stavy rozestavěných bytů se snížily naposledy před 15 lety - v roce 1993 a od roku 1994 se neustále zvyšují.
Rekordní byl rok 2007 v oblasti dokončování výstavby nových rodinných domů, kdy počet dokončených bytů v RD
byl nejvyšší za posledních 15 let (1630 bytů). Pokud jde o zahajování výstavby rodinných domů, byl rok 2007 druhý
nejvyšší po rekordním roce 2006.
Graf 13: Zahájené a dokončené byty v JČK
Největší bytová výstavba je realizována tradičně v nejlidnatějších okresech. V roce 2007 na okres České Budějovice
připadla třetina ze zahájených i dokončených bytů, na okres Tábor pak čtvrtina ze zahájených a pětina
z dokončených bytů. V přepočtu na bydlící obyvatelstvo bylo nejvíc bytů zahájeno v okresech Tábor, Český Krumlov
a České Budějovice a dokončeno v okresech Prachatice, Tábor a Český Krumlov. Nižší intenzita zahajování bytové
výstavby byla zaznamenána v okresech Jindřichův Hradec, Prachatice a Písek (tyto okresy zaznamenaly vyšší
intenzitu zahajování v roce 2006) a nižší intenzitu dokončování bytů měly okresy Strakonice a Písek.
Tabulka 47: Počet bytů podle stádia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech za rok 2007
Zahájené byty
Kraj/ okresy
skutečnost
Kraj celkem
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
2 568
867
298
226
175
121
255
626
index (%)
2007/2006
95,5
88,3
120,6
65,5
52,4
39,2
122,6
237,1
Dokončené byty
skutečnost
2 088
684
235
313
114
236
75
431
index
2007/2006
109,4
79,1
180,8
97,5
150,0
161,6
75,0
159,6
Rozestavěné byty
k 31. 12. 2007
index (%)
skutečnost
2007/2006
15 564
103,2
4 933
103,9
1 447
104,6
1 459
94,4
1 642
103,9
1 383
92,3
2 220
108,8
2 480
108,5
Pozn.: index = skutečnost v r. 2007 / skutečnost v r. 2006 * 100. Index říká, že např. v Č. Budějovicích poklesl počet zahájených
bytů v r. 2007 o 11,7 % (100 – 88,3) ve srovnání s r. 2006. Do celkového počtu bytů jsou započítány i byty, které by měly sloužit
k rekreaci.
5.8.3 Bytová výstavba podle okresů
9
0
5.8.4 Bytová výstavba podle druhu staveb (r. 2007)
Údaje jsou obsaženy v tabulce 48. Na zahájených bytech se ze 70 % podílejí byty v rodinných domech, z 20 % byty
v bytových domech a z 10 % ostatní. Přitom některé okresy se od této skladby výrazně liší. Nejblíže k uvedeným
podílům má okres Strakonice, ale tam je zase výrazně odlišný poměr bytů v nových rodinných domech a
v nástavbách k nim – zatímco v kraji na 1 nástavbu připadá 8 bytů v nových rodinných domech, na Strakonicku jsou
to necelé 2 byty. Značně odlišné od krajské struktury jsou okresy Prachatice (v roce 2007 nebyla zahájena výstavba
bytových domů), Tábor (třetina ze zahájených bytů připadá na bytové domy a téměř pětina na byty v domech
s pečovatelskou službou) a Písek (byty v bytových domech tvoří téměř 40 % z celkového počtu). Z celkového počtu
dokončených bytů tvoří byty v rodinných domech a jejich nástavbách dvě třetiny a byty v bytových domech a jejich
nástavbách víc než jednu čtvrtinu. Největší podíl bytů v bytových domech zaznamenal okres Tábor, naopak nejnižší
okres Strakonice.
Tabulka 48: Počet bytů podle druhu stavby a stadia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech (2007)
Kraj/okresy
rodinné
domy
stavby pro bydlení
nástavby, přístavby
a vestavby k
bytové
domy
RD
BD
Kraj celkem
Č. Budějovice
Č. Krumlov
J. Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
2 568
867
298
226
175
121
255
626
1 630
657
242
160
92
101
114
264
451
104
10
24
67
40
206
Kraj celkem
v tom okresy:
Č. Budějovice
Č. Krumlov
J. Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
2 088
1 249
444
684
235
313
114
236
75
431
473
157
182
74
119
63
181
114
56
28
25
53
168
DPS,
Nebyt.
penzion
stavby
y (budovy)
Zahájené byty
200
78
38
53
22
11
20
3
12
15
61
8
32
3
Dokončené byty
131
109
18
10
47
5
12
5
34
v tom
stavebně Moderniza
upravené
ce
nebytové bytového
prostory
fondu
142
1
1
22
118
45
10
5
15
1
3
9
2
22
4
8
4
3
1
1
1
1 567
256
346
466
64
40
58
337
25
38
92
1 308
25
-
3
1
19
1
2
1
11
30
10
30
5
5
1
11
178
305
587
44
19
12
163
46
1
7
4
20
5
26
2006
18,0
2005
16,0
2004
14,0
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
bo
ň
V
lta
vo
V u
im
pe
V rk
od
ňa
ny
ře
ad
T
áb
or
S
vi
ny
T
ov
é
n
ýn
T
P
P íse
ra
k
ch
at
ic
e
S
ob
ěs
l
S
tr av
ak
on
ic
e
rh
T
Č
es
ké
B
B
la
tn
ud á
Č
ě
es jo
ký vic
K e
ru
m
lo
Ji
v
nd
D
řic
ač
hů ic
e
v
H
ra
d
ec
K
ap
lic
M e
ile
vs
ko
0,0
Graf 14: Srovnání intenzity bytové výstavby (2004-2006) - počet dokončených bytů
Byty
celkem
9
1
Tabulka 49: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) - počet dokončených bytů na 1 000
obyvatel
Název Okresu
Kraj Jihočeský
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
19681972
6,87
7,37
9,05
6,39
6,57
6,93
6,48
5,87
19731977
9,97
11,24
10,93
8,02
9,07
9,53
10,52
9,73
Dokončené byty na 1 000 obyvatel (roční průměr 5tiletého období)
1978198319881993199820031982
1987
1992
1997
2002
2007
7,61
5,39
6,27
2,02
2,46
3,06
8,10
6,71
8,08
1,73
2,43
4,29
8,27
3,93
6,05
3,05
2,12
2,89
7,84
3,59
4,94
2,16
2,27
3,09
7,44
4,05
6,98
2,50
2,12
1,45
7,02
5,27
5,23
1,77
3,21
3,14
7,31
5,72
5,51
1,62
2,01
1,45
6,87
6,49
5,09
1,89
3,06
3,14
Zdroj: Český statistický úřad (2008)
Tabulka 50: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) - počet dokončených bytů
Název Okresu
Kraj Jihočeský
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
19681972
19918
5566
2288
2887
2414
1671
2250
2842
19731977
29567
8791
2902
3667
3366
2329
3669
4843
19781982
23311
6650
2298
3673
2792
1768
2613
3517
19831987
16688
5634
1119
1688
1502
1344
2051
3350
19881992
19542
6999
1743
2309
2538
1338
1977
2638
Úhrn dokončených bytů v letech
1993199820031997
2002
2007
6337
7701
9606
1537
2170
3873
891
629
873
1014
1058
1433
882
744
507
456
824
809
576
702
504
981
1574
1607
Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel je ve srovnání jednotlivých ORP Jihočeského kraje nejvýraznější
v Českých Budějovicích, Třeboni a Vimperku. Naopak ORP Písek, Týn nad Vltavou a Vodňany mají v dlouhodobém
srovnání velmi nízkou intenzitu bytové výstavby (viz územně analytické podklady, časová řada 1997 - 2006). Tento
stav potvrzuje také stav přirozeného přírůstku obyvatelstva, kde mj. patří SO ORP Písek a Vodňany mezi nejvíce
ztrátové. Podle výsledků SLDB 2001 se počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci proti roku 1991 zvýšil více než
1,5krát a tvoří téměř polovinu neobydlených bytů. Druhým nejčastějším důvodem neobydlenosti je, že je byt
obydlen pouze přechodně (16,6 %). Ve velké většině případů jde o byty, v nichž někdo dlouhodobě bydlí, ale není
zde trvale hlášen (např. byt má ten, kdo ho obývá pouze v pronájmu a trvale hlášen je v jiném místě). Důvodem
neobydlenosti může být rovněž nezpůsobilost bytu k bydlení (7,8 %) či probíhající přestavba bytu (5,2 %).
V některých případech ještě nebyl v době sčítání byt obydlen po kolaudaci, případně po změně uživatele či nebylo
uzavřeno pozůstalostní nebo soudní řízení. Porovnání neobydlených bytů Jihočeského kraje podle druhu domu a
důvodu neobydlenosti dle SLDB 1991 a 2001 zachycuje následující tabulka.
Tabulka 51: Neobydlené byty JČK podle druhu domu a důvodu neobydlenosti – porovnání SLDB 1991 a SLDB 2001
Celkem
1991 2001
Neobydlené domy
celkem
32 178 48 611
V tom z důvodu:
byt obydlen přechodně
- 8 073
změna uživatele
1 982 1 019
slouží k rekreaci
15 685 23 851
přestavba bytu
4 152 2 503
dosud neobydlen po
1 272 1 152
kolaudaci
pozůstalostní, soudní
1 049
812
řízení
V trvale
obydlených
domech
1991 2001
V
neobydlených
domech
1991 2001
1991
2001
1991
2001
5 210 10 906 26 968 37 705
26 485
40 032
5 130
7 351
1 015
29
589
1 003
15 680
2 950
4 376
507
23 725
2 017
928
5
1 104
3 362
475
119
438
4 383
- 3 690
534
967
485
472 15 656 23 379
633 3 563
1 89
V rodinných
domech
V bytových
domech
553
667
719
485
436
818
804
313
173
235
876
577
916
645
129
159
Zdroj: Český statistický úřad (2008)
9
2
nezpůsobilý k bydlení
jiný důvod vč.
nezjištěno
2 636
3 780
333
593
2 303
3 187
2 197
3 203
350
425
5 402
7 392
2 518
3 389
2 884
4 005
3 303
4 741
1 810
2 060
5.8.5 Mezikrajové srovnání
Přes relativně dobré postavení Jihočeského kraje v mezikrajovém srovnávání není intenzita výstavby dostačující
pro přirozenou obměnu bytového fondu. Z celkového počtu trvale obydlených bytů na území Jihočeského kraje 231 281 bytů (SLDB 2001) - jich 91 % bylo postaveno do konce roku 1990. Intenzita výstavby byla v 90. letech méně
než poloviční oproti 70. a 80. létům, změnila se rovněž struktura výstavby nových bytových jednotek. Výrazně
narostl podíl rodinných domů, které jsou pro růst bytové vybavenosti Jihočeského kraje, ale i celé ČR kromě Prahy
od roku 1990 zásadní.
Tabulka 52: Mezikrajové srovnání intenzity bytové výstavby za rok 2006 a 2007
2006
5 186
5 957
1 908
2 066
638
1 119
1 024
1 218
1 515
1 495
3 984
1 307
1 137
1 633
30 187
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Celkem
2007
9 422
8 599
2 088
1 906
543
1 153
1 198
1 796
1 866
1 681
6 013
1 766
1 661
1 958
41 650
Rozestavěné byty ke konci
období
2006
2007
20 424
18 930
32 946
32 547
15 085
15 564
9 676
9 886
3 981
4 026
7 314
8 074
6 187
6 233
6 945
7 236
7 525
8 157
8 089
8 103
20 158
19 758
10 279
10 681
8 355
8 703
11 798
13 073
168 762
170 971
Zahájené byty
2006
7 901
8 407
2 689
2 252
760
1 798
1 595
2 012
2 262
1 723
5 909
1 793
1 724
2 922
43 747
2007
7 886
8 201
2 568
2 117
588
1 913
1 244
2 087
2 498
1 671
5 614
2 167
2 010
3 232
43 796
Kvalita bydlení se v Jihočeském kraji neustále zvyšuje. Roste technická vybavenost bytů i vybavení domácností
předměty dlouhodobé spotřeby. Naopak nejnižší mezi kraji České republiky je podíl domácností napojených na
plyn. Problémem také zůstává technický stav bytů v panelové výstavbě, v nichž bydlí značná část obyvatel kraje. V
bytové výstavbě došlo po útlumu v 90. letech znovu k oživení. V r. 2007 měl Jihočeský kraj v mezikrajovém
srovnání v přepočtu na 1 000 obyvatel mezi kraji ČR téměř nejvyšší počet bytů, jejichž stavba byla zahájena, a
mírně nadprůměrný počet dokončených bytů. V kraji byl nejvyšší počet dokončených bytů v okresech České
Budějovice a Tábor, v přepočtu na 1 000 obyvatel byla bytová výstavba nejvyšší v okrese Prachatice. Mezi
dokončenými byty převažovaly byty především v rodinných domech a jejich podíl se neustále zvyšoval. Dnes
diskutovaná nezbytnost reformy důchodového systému přinese změny, které se dotknou zdravotnictví i sociálního
systému zabezpečení. Lze očekávat změny v nárocích na bydlení, a tím na strukturu bytového fondu.
5.8.6 Indikátory
Jako indikátor bytové výstavby je uvažován ukazatel intenzity bytové výstavby v letech 2000-2006. Dostupnost
údajů je dána jejich sledováním ČSÚ (zčásti v rámci SLDB).
Tabulka 53: Intenzita bytové výstavby v letech 2000-2006
ORP
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006 průměr
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
1,61
1,68
2,31
1,33
1,02
1,76
4,04
2,09
0,59
2,23
7,92
3,15
3,19
3,16
3,03
0,95
3,46
3,13
0,89
2,56
3,83
5,57
1,17
2,14
2,36
1,32
5,40
5,51
1,29
2,17
1,32
5,28
2,85
2,50
3,59
2,67
4,08
2,89
1,70
2,42
hodnoc
ení
0
1
0
0
0
Dokončené byty
Kraje
9
3
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
1,86
3,37
1,21
5,80
2,91
3,61
3,06
5,02
2,95
0,07
3,67
0,36
1,33
3,12
0,90
4,01
2,32
1,64
4,81
2,61
5,17
2,58
3,87
2,82
3,68
2,18
3,61
2,41
3,52
3,39
2,25
3,14
0,61
2,66
0,82
0,76
2,93
2,51
2,22
2,37
2,66
0,09
2,26
1,54
2,76
3,99
0,61
2,34
4,73
2,70
3,88
3,70
6,28
1,38
5,03
0,54
0,46
3,32
1,09
1,42
2,41
1,25
2,30
2,88
6,42
4,58
1,08
0,61
1,69
0,86
2,10
2,81
1,69
2,60
3,65
4,00
0,36
4,25
0,53
1,69
3,21
1,16
3,14
2,59
2,18
3,14
3,41
4,35
0,60
3,54
0,69
0
1
0
1
0
0
1
1
1
-1
1
-1
Pozn.: Do celkového počtu bytů jsou započítány i byty, které by měly sloužit k rekreaci. Vyhodnocení indikátoru: Počet bytů na
1000 obyvatel < 1,0 = -1, 1,0 – 3,0 = 0, > 3,0 = 1.
Počet dokončených bytů je ovlivněn značně lokalitou, resp. atraktivností regionu a dalšími sociodemografickými a
ekonomickými podmínkami vč. samotné poptávky po výstavbě bytů. Je znatelná i větší bytová výstavba v ORP
obklopujících centrum kraje – České Budějovice. V r. 2002 je patrný nárůst počtu dokončených bytů téměř ve
všech ORP, který byl způsoben zřejmě existencí státního příspěvku, který snižoval úrokovou míru z úvěru a
umožňoval získat státní příspěvek na pořízení nové bytové jednotky do určité výše. Jako limit udržitelnosti bytové
výstavby byl zvolen nulový pokles hodnoty u vybraného ukazatele. Ve sledovaném období 2000-2006 měla
průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) vzestupnou tendenci (nad 3,0) v 7 ORP – České
Budějovice, Milevsko, Prachatice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň a Vimperk. Za celé sledované období byla nejvyšší
průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Třeboň (4,35) a nejnižší (menší než 1,0) v ORP Týn nad Vltavou a
Vodňany. Jako indikátor vývoje bydlení jsou uvažovány ukazatele vývoje počtu trvale obydlených bytů/domů mezi
lety 1991 a 2001. Dostupnost údajů je dána jejich sledováním ČSÚ (zčásti v rámci SLDB); jako problematické se jeví
sledování objektů individuální rekreace (mnoho neobydlených bytů je využíváno k rekreaci a bylo by dobré tyto
údaje dodatečně zjišťovat. To lze pouze v jednotlivých obcích, při sledování údajů za ORP a kraj toto není možné).
Tabulka 54: Počet trvale obydlených bytů/domů v Jihočeském kraji, 2001 ČSÚ
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Trvale
z toho rodinné
obydlené
domy
domy
3 123
2 851
22 045
18 952
6 548
5 432
4 522
4 200
8 991
8 061
3 031
2 549
3 997
3 657
8 946
7 680
5 563
4 684
4 807
4 427
8 229
7 276
14 084
12 531
3 913
3 613
5 323
4 758
2 763
2 520
3 130
2 662
2 529
2 295
Trvale poměr rodinné
obydlené byty domy/TO byty
4 988
56 304
14 734
6 789
16 806
6 671
7 229
19 684
11 701
8 089
17 176
30 018
6 163
9 346
4 971
6 520
4 092
0,57
0,34
0,37
0,62
0,48
0,38
0,51
0,39
0,40
0,55
0,42
0,42
0,59
0,51
0,51
0,41
0,56
hodnocení
-1
1
1
0
1
0
1
1
1
1
1
1
0
1
-1
0
-1
Pozn.: Vyhodnocení indikátoru Počet bytů< 5000 = -1, 5001 – 7000 = 0, > 7001=1
Zvolené indikátory jsou částečně také ukazateli rezidenční atraktivity území a ekonomické úrovně území. Jako limit
udržitelnosti vývoje bydlení byly zvoleny nulové hladiny přírůstku u ukazatele. Úbytek trvale obydlených bytů je
vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených bytů v kraji i ve všech ORP mírně roste a největší
nárůst trvale obydlených bytů byl zaznamenán v ORP České Budějovice a Tábor. Jako jeden z parametrů vývoje
ORP
9
4
bydlení bývá zvolen počet neobydlených bytů využívaných k rekreaci. I když Jihočeský kraj má nejvyšší počet
rekreačních objektů v mezikrajovém srovnání, problémem je neúplnost evidence – údaj nezahrnuje značnou část
druhého bydlení – rekreační chaty, chalupy a jiné objekty apod.
5.8.7 SWOT analýza
Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí ze tří Karet procesů - Vývoj bydlení, Bytová výstavba a Vývoj struktury
a životní úrovně domácností, z vlastních průzkumů a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité
literatuře.

SILNÉ STRÁNKY
Oživení bytové výstavby, především v obcích v
okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji
výstavby rodinných domů.
Roste technická vybavenost bytového fondu.







SLABÉ STRÁNKY
Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota
obyvatelstva mezi kraji České republiky.
Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší
mezi kraji České republiky.
Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností
v mezikrajovém srovnání.
Vysoký počet neobydlených domů, které však
slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít
rekreační potenciál kraje.
HROZBY
Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva
(zejména v malých obcích pod 500 obyv., které
tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň
zvyšující se podíl starší generace významně
ovlivní nároky na změnu struktury bytového
fondu.
Další zastarávání bytového fondu.
PŘÍLEŽITOSTI
Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou

výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování
obyvatelstva i v dalších letech.
Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace dlouhodobě populačně nejziskovějšími 3 ORP v okolí krajského města (Kaplice, Týn nad Vltavou
a Vodňany) - poptávka po bytech v souvislosti

s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích.
Zlepšení obytné atraktivity obcí - podpora bytové
výstavby v atraktivních lokalitách.

Cíleně kombinovat návrhy ploch pro bydlení s návrhy pro podnikání a tím vytvářet předpoklady pro vznik
pracovních míst blízko místa bydliště.

Aktivně se bránit postupnému procesu suburbanizace a desurbanizace navrhováním nových ploch pro
výstavbu i uvnitř center a opětovným využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných ploch (brownfields).

Navrhovat lokality pro bydlení v atraktivních lokalitách jak z hlediska kvality životního prostředí tak možnosti
seberealizace a vyžití budoucích obyvatel.

Zaměřit se na malá sídla, benevolentní územně plánovací strategií vytvářet předpoklady pro převyšující
nabídku volných ploch pro výstavbu RD v těchto sídlech a tím vytvářet podmínky pro změnu nebo zmírnění
obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel.

Klást velký důraz na obnovu starého bytového fondu, upřednostňovat rekonstrukce starých bytových domů
před novou výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“.
5.9 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis.
objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním
období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2001 (poslední cenzus ubytovacích zařízení) bylo k dispozici v kraji 64,3 tis.
lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře
ubytovacích zařízení bylo 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek),

9
5
406 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek).
Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V
roce 2006 se v kraji v 1 011 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 1 101
tis. návštěvníků, z toho cca 333 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemska a Rakouska. Průměrná doba pobytu
jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 3,5 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní
návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. V roce 2007 se v
kraji v 1 022 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 980 898 návštěvníků, z toho cca
316 424 ze zahraničí, převážně ze SRN (83 tisíc), Rakouska (30 tisíc) a USA (14 tisíc). Průměrná doba pobytu
jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 4,2 dne.
5.9.1 Hospodářský význam cestovního ruchu
Cestovní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z podílu
Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR). V návštěvnosti kraje
dlouhodobě převažovaly růstové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR přesahoval 8 %. V roce 2007 však
došlo k změně a počet návštěvníků se meziročně snížil.
Tabulka 55: Dlouhodobý vývoj JČK dle počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
Ubytovací zařízení
celkem
lůžka
Hosté v ubytovacích
zařízeních
z toho cizinci
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
929
961
983
1 009
1 007
995
1 011
1 022
47 854
47 998
50 735
51 130
51 685
52 011
53 504
53 590
935 508
839 858
795 555
937 454 1 068 596 1 023 289 1 101 216
978 717
293 316
256 839
245 605
245 699
315 629
317 742
326 962
333 402
Celkový trend nárůstu počtu ubytovaných hostů v ČR byl z velké části způsoben zvýšením počtu návštěvníků Prahy,
kde počet ubytovaných narostl za posledních pět let mezi roky 2000 až 2006 o více jak 50 %. Naproti tomu v jiných
krajích počty hostů spíše stagnovaly. Z tabulky 57 je zřejmé bezkonkurenční prvenství Prahy jako destinace
cestovního ruchu. Počet zahraničních návštěvníků představuje v průměru celé ČR zhruba polovinu všech
návštěvníků. V rámci Jihočeského kraje pak na ně připadá téměř třetina. U těchto návštěvníků je však tempo růstu
pomalejší. To mimo jiné vypovídá o velkém vlivu tuzemských návštěvníků na cestovní ruch v regionu. Tuzemští
návštěvníci tak tvoří významný segment trhu cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Vyšší počet zahraničních turistů
než Jihočeský navštívil pouze kraj Jihomoravský a Karlovarský, což souvisí se specifickým cílovým segmentem
návštěvníků (lázeňství, veletrhy). Celostátní statistiky cestovního ruchu nesledují počet jednodenních návštěvníků,
kteří navštěvují Jihočeský kraj. Ekonomický efekt těchto návštěv je však v porovnání s návštěvníky, kteří využijí
ubytovacích služeb na území regionu, nižší a koncentruje se převážně do příhraničních oblastí. Pro turistický ruch
jihočeského kraje se tak tuzemští vícedenní návštěvníci stávají klíčový a rozhodující.
Tabulka 56: Tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007)
ČR celkem
v tom kraje:
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Tuzemské delší cesty
počet přenocování
počet cest (v tis.)
(v tis.)
4 908,4
39 788,3
138,4
528,7
692,1
386,5
177,4
264,3
463,4
665,3
181,9
264,9
387,6
954,0
5 707,6
5 583,2
2 731,1
1 629,8
2 333,5
3 247,9
5 346,2
1 460,1
2 578,1
2 721,4
Tuzemské kratší cesty
počet přenocování
počet cest (v tis.)
(v tis.)
14 677,8
28 367,1
1 076,8
2 453,3
1 418,7
907,1
412,2
874,9
1 164,4
1 228,5
685,8
663,9
1 273,9
2 006,5
4 271,8
2 944,5
1 661,5
815,7
1 810,3
2 249,7
2 551,2
1 306,8
1 189,2
2 346,6
Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu, České Budějovice, www.csso.cz
9
6
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
273,5
215,8
268,5
1 847,4
1 336,1
2 312,0
935,8
605,6
977,0
1 858,2
1 350,7
2 004,3
Zdroj: Statistický bulletin - Jihočeský kraj za rok 2007, kde tuzemské delší cesty jsou rekreační cesty se 4 noclehy a více a
tuzemské kratší cesty jsou rekreační cesty s 1 – 3 noclehy.
Tabulka 57: Turistické tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007)
Počet turistických cest
(v tis.)
19 586,3
delší
cesty
4 908,4
v tom:
kratší
cesty
14 677,8
1 215,1
2 982,0
2 110,7
1 293,5
589,6
1 139,3
1 627,8
1 893,9
867,7
928,8
1 661,5
1 209,3
821,4
1 245,6
138,4
528,7
692,1
386,5
177,4
264,3
463,4
665,3
181,9
264,9
387,6
273,5
215,8
268,5
1 076,8
2 453,3
1 418,7
907,1
412,2
874,9
1 164,4
1 228,5
685,8
663,9
1 273,9
935,8
605,6
977,0
celkem
ČR celkem
v tom kraje:
Hlavní město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Průměrný počet
přenocování
na jednu turistickou
cestu
v tom:
celk
delší
kratší
em
cesty
cesty
3,5
8,1
1,9
2,4
3,3
4,0
3,4
4,1
3,6
3,4
4,2
3,2
4,1
3,1
3,1
3,3
3,5
6,9
10,8
8,1
7,1
9,2
8,8
7,0
8,0
8,0
9,7
7,0
6,8
6,2
8,6
1,9
1,7
2,1
1,8
2,0
2,1
1,9
2,1
1,9
1,8
1,8
2,0
2,2
2,1
Průměrné výdaje na jednu
turistickou cestu (v Kč)
1 708
delší
cesty
3 884
v tom:
kratší
cesty
980
1 731
1 116
2 154
2 063
2 700
1 413
1 899
2 496
1 676
1 331
1 344
1 352
1 876
1 350
3 669
3 629
4 221
4 088
5 782
2 884
4 025
4 571
4 658
2 788
2 944
3 119
4 631
3 213
1 482
574
1 145
1 201
1 373
968
1 053
1 373
885
749
857
835
894
838
celkem
Tabulka 58: Počet příjezdů hostů v roce 2006 a 2007 v jednotlivých krajích
Kraje
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Celkem
Počet příjezdů hostů
2006
2007
4 142 538
4 480 115
767 477
712 385
1 101 216
978 717
487 927
515 771
669 905
678 421
392 388
376 835
802 499
708 623
982 077
910 323
353 089
390 099
407 720
419 877
1 069 258
1 177 690
430 839
436 150
508 557
532 761
609 436
643 948
12 724 926
12 963 896
2006
3 702 116
224 215
333 402
154 828
479 742
167 380
243 166
332 840
58 586
59 399
397 239
97 873
72 020
112 668
6 435 474
z toho cizinci
2007
4 005 879
204 515
315 629
168 953
472 101
148 048
211 908
289 096
64 893
63 140
431 693
93 519
78 008
132 223
6 680 400
Zdroj: Krajská reprezentace ČSÚ, České Budějovice
Pozn.: Tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace (turistické cesty) zahrnují tuzemské delší cesty
(dovolené), zdroj: Statistický bulletin - Jihočeský kraj za rok 2007
9
7
Výsledky za rok 2007 znamenají v celorepublikovém průměru další zvyšování návštěvnosti i zrychlování v dynamice
zahraniční návštěvnosti. Jihočeský kraj se však z pohledu celkové návštěvnosti zařadil mezi 5 regionů, kde došlo
k meziročnímu poklesu. Meziročně se snížil také počet zahraničních návštěvníků, tento trend ale zaznamenala celá
polovina krajů ČR. Možné příčiny poklesu návštěvnosti Jihočeského kraje:

Nedostatečná a nekompletní turistická infrastruktura, která je páteří CR

Chybějící nabídka pro potenciální návštěvníky ze vzdálenějších regionů (Asie, Jižní Amerika)

Vliv počasí – v naší zeměpisné šířce je značně nestálé a nepředvídatelné počasí

Kvalita služeb dosud nedosahuje úrovně turistických destinací západních zemí

Pokles kursu Eura, v důsledku toho dochází ke změnám v preferencích (čeští turisté tráví dovolenou na jihu
Evropy, kde je stálé počasí, ve stejných cenových relacích jako v tuzemsku a zahraniční hosté dávají přednost
konzumaci kvalitnějších služeb při srovnatelných cenách v sousedních zemích západní Evropy
„Opticky“ velký význam cestovního ruchu daný počty návštěvníků a tradicí regionu se výrazně ztrácí, pokud se
soustředíme na interpretaci ekonomického přínosu pro region. Tato skutečnost svědčí o nevyužitém primárním
potenciálu kraje. Možné příčiny tohoto stavu:

Velký podíl jednodenních návštěvníků bez výrazného ekonomického přínosu pro region.

Velké rozdíly ve využití potenciálu území s maximální koncentrací návštěvníků do několika letovisek a
městských center.

Absence významných regionálních „hráčů“ na trhu cestovního ruchu s převahou zprostředkovatelů
(incomingových kanceláří) pražských a zahraničních.

Nevyhovující nabídka cestovního ruchu pro zimní sezónu, veškerá střediska zimních sportů na území kraje mají
pouze regionální význam.

Nedostatek zařízení pro aktivní trávení dovolené.

Roztříštěnost marketingových aktivit podnikatelských subjektů (poskytovatelů služeb cestovního ruchu),
špatná komunikace mezi nimi, absence sdružování finančních prostředků a spolupráce na balíčkách služeb,
nejednotný postup.
Při popisu primárního potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje považujeme za vhodné zdůraznit především
potenciál destinací nadregionálního významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zásadní. Z pohledu
rozvoje cestovního ruchu je důležitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout
jak cestovní kanceláře, tak individuálního návštěvníka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní
koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí primární
potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže charakterizovány, jsou: Šumava,
oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada, Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko,
Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko, Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve spojení se
západočeskou, bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejvýznamnější komplex přírodních atraktivit, které
významně ovlivňují návštěvnost regionu. Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou
převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr lesních plodů,
vodáctví, lov a rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu (dále CR),
ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les, podhůří
Šumavy.
5.9.3 Sekundární potenciál CR - základní infrastruktura CR
Ubytovací kapacity
Jako základní ukazatel stavu vybavenosti je brán počet zařízení a druh zařízení. V Jihočeském kraji byl k 31. 12.
2006 zaznamenán ze všech krajů v České republice největší počet hromadných ubytovacích zařízení. Z okresů
Jihočeského kraje je nejvíce hromadných ubytovacích zařízení rozmístěno v okrese Český Krumlov. K ubytování
turistů v Jihočeském kraji je k dispozici 513 hotelů a penzionů a dalších více než 498 kempů, chatových osad,
5.9.2 Primární potenciál cestovního ruchu
9
8
turistických ubytoven a jiných nespecifikovaných zařízení. V Jihočeském kraji je také nejvíce míst pro stany a
karavany, je to více než čtvrtina ze všech míst v České republice. V časové řadě za uvedených pět let je vidět, že
počet ubytovacích kapacit se stále mírně zvyšuje.
Tabulka 59: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacích zařízení v JČK
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
celkem
hotely hotely hotely hotely hotely hotely
chatové
pensiony kempy
***** ****
***
**
* garni
osady
929
961
983
1 009
1 007
995
1 011
1
1
1
1
1
10
9
18
18
19
20
22
67
66
73
77
82
76
81
42
44
37
33
31
32
32
32
31
30
24
17
15
15
7
7
7
6
6
10
10
273
293
320
345
365
350
352
115
114
113
110
113
118
125
74
79
72
70
64
65
67
Počet zařízení
ostatní
turistické
jinde
ubytovny
neuvedená
64
245
64
254
65
247
66
259
62
247
57
251
53
253
Zdroj: Český statistický úřad
V minulých letech došlo rovněž k výraznějšímu nárůstu počtu penzionů. Celkově lze definovat vývoj ubytovacích
zařízení jako kvalitativní změnu struktury ubytovacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro
udělování počtu hvězdiček existuje oficiální klasifikace, není ale povinná. Počet přidělených hvězdiček ubytovacího
zařízení je tak do jisté míry na uvážení provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající
klasifikace ubytovacích zařízení. Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími
zařízeními mezi jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve
všech sledovaných kategoriích zařízení. Rovněž okres Písek zaostává za ostatními regiony kraje ve vybavenosti
ubytovací infrastruktury.
Tabulka 60: Hromadná ubytovací zařízení CR podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2006
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
1 011
118
280
196
78
189
63
87
v tom
hotely
a podobná
zařízení hotely hotely
****
celkem *****
513
71
151
100
26
100
24
41
1
1
-
22
5
6
4
1
2
4
v tom
ostatní
hotely
a
penziony
490
66
144
96
25
98
24
37
ostatní
hromadná
ubytovací
zařízení
celkem
498
47
129
96
52
89
39
46
v tom
kem
py
125
14
27
35
13
11
11
14
chatové
ostatní
osady a
zařízení
turistické
ubytovny
120
253
8
25
32
70
20
41
15
24
24
54
9
19
12
20
Podle předběžných výsledků za 4. čtvrtletí a rok 2007 navštívilo Jihočeský kraj a ubytovalo se v hromadných
ubytovacích zařízeních téměř jeden milion hostů. Z toho počtu bylo více než 300 tis. hostů ze zahraničí. Nejvíce jich
bylo tradičně ze Spolkové republiky Německo, dále z Rakouska a Nizozemí. Z těchto tří zemí přijíždí do Jihočeského
kraje téměř polovina všech zahraničních hostů. Na čtvrtém místě, co do počtu návštěvníků jsou Spojené státy
americké před Slovenskem s návštěvností téměř 14 tis. hostů. Z výše uvedených zemí se nejdéle zdrželi hosté
z Nizozemí a to v průměru 5,5 dne, ze Spolkové republiky Německo zhruba půl týdne a hosté z Rakouska
preferovali kratší návštěvy do dvou dnů. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu návštěvníků o 120 tisíc osob.
Úbytky hostů byly zaznamenány ve všech čtvrtletích u domácích turistů (více než 100 tisíc za rok), hosté ze
zahraničí ubyli pouze ve 3. Q (necelých 26 tis.), kdy se projevilo nepříznivé počasí v době letních dovolených.
Kraj, okresy
Hromad
ná
ubytova
cí
zařízení
celkem
9
9
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Jčk
500
450
400
Tisíce osob
350
300
250
200
150
100
50
0
IV.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
I.06
II.06
III.06
IV.06
I.07
II.07
III.07
IV.07
čtvrtletí
cizinci
domácí hosté
Graf 15: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních JČK
Kongresová turistika
Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odvětví cestovního ruchu v ČR často zmiňován. Důvodem
tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestovního ruchu:

účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu

značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen

kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb,
které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním velkých mezinárodních
kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.
Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i pro události
menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměstnance či spolupracovníky firem. Do budoucna je
limitujícím faktorem dalšího rozvoje tohoto druhu cestovního ruchu v regionu disponování odpovídající kapacitou
kongresových center, která je v JČK zatím nedostačující a dobrá dopravní dostupnost včetně mezinárodního letiště.
V ubytovacích zařízeních je poskytována celá řada služeb. Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o
určité zaostalosti za všeobecnými trendy. Například vlastní parkoviště je u více než 45 % zařízení, téměř 30 %
objektů poskytuje stravování pro veřejnost, přístup na internet je umožněn z více než 16 % objektů. Dětský koutek
nebo hřiště je k dispozici u každého čtvrtého zařízení. Překvapující je zejména nízká vybavenost bezbariérovým
přístupem, kterým disponuje pouze 19 % všech hromadných ubytovacích zařízení nebo možnosti úhrady platební
kartou (17 %). Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je v hromadných ubytovacích
zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky. Statistika bohužel nesleduje vybavenost dalšími
moderními informačními aplikacemi, jako jsou internetové rezervační a objednávkové systémy, ale právě tyto
technologie jsou pro rozvoj cestovního ruchu velmi podstatné a stávají se zejména u ubytovacích kapacit
hotelového typu samozřejmostí.
1
0
0
Tabulka 61: Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení s možností pořádání kongresů podle krajů k 31. 12. 2005
Počet zařízení
Kraj
ČR celkem
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký a Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Celkem
z toho: s možností
pořádání kongresů
Kapacita pro
pořádání kongresů v
počtu osob
Počet
kongresů za
rok
7 608
597
553
994
418
423
399
928
1 264
354
497
345
366
470
221
47
24
17
8
15
6
10
14
13
26
10
13
18
71 248
23 510
6 065
3 929
1 432
4 654
1 112
1 970
3 400
3 480
10 524
4 934
2 638
3 600
4 038
1 750
260
132
134
92
47
56
153
352
534
207
143
178
K určitému zlepšení dostupnosti odpovídajících prostor pro kongresovou a konferenční turistiku přispělo v
listopadu 2005 nově otevřené Kongresové a kulturní centrum Bazilika v objektu obchodního centra IGY v Českých
Budějovicích. Jako o centru kongresů lze z městských center kraje uvažovat především o městě České Budějovice a
v menší míře o Českém Krumlově. Tato centra mají dostatečnou mezinárodní prestiž a odpovídající vybavenost
služeb pro realizaci akcí mezinárodního významu.
Sportovní a rekreační infrastruktura
Zimní lyžařská střediska
Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především oblast
Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám základní
předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Problémem je
kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter.
Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizována a doplňována o umělé zasněžování o nové lanové
dráhy či vleky. Významnou překážkou většího využití potenciálu cestovního ruchu v oblasti Šumavy je absence
nadregionálních středisek zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně
využívané zimní sezóny. V současné době jsou zvažována dvě hlavní možná řešení podpory zimní sezóny v
Jihočeském kraji. V oblasti Smrčiny (katastrální území Nová Pec) se zvažuje propojení na stávající rakouský lyžařský
areál Hochficht a lyžařský areál Chlum ležící na území stávajícího vojenského újezdu Boletice. Stávající aktivity na
území Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby
narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany přírody a
krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným
požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen.
Golfová hřiště
Golfová hřiště se mohou dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním z
významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí, vytvořit
odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých cestovních kanceláří a
agentur. Na území Jihočeského kraje se nachází v současné době 7 golfových hřišť. Golfový sport představuje pro
rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji příležitost dalšího rozvoje z následujících důvodů:



lze očekávat postupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě
výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí
golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců
Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportovní a rekreační atraktivity, které mají
potenciál být hlavním důvodem návštěvy regionu.
1
0
1


tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování
území, která nejsou v současné době pro návštěvníky dostatečně zajímavá z důvodu absence jiných atraktivit,
mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky.
Lázeňství / wellness
V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení: Bertiny lázně s.r.o., Třeboň, Lázně
Aurora s.r.o., Třeboň, Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter s.r.o., Lázně Vráž u Písku. Jihočeská lázeňská místa jsou
členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou
situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace,
vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Všechna lázeňská zařízení jsou využívána pro léčbu dospělých
pacientů. Lázeňská péče v Jihočeském kraji je poskytována pro nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervové.
Většinu z celkového počtu lázeňských pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí.
Tabulka 62: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK v časové řadě 2000-2007
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Počet
hostů
1=2+3
17 297
17 896
19 176
21 945
23 443
26 631
27 456
30 929
zahraniční tuzemští hosté
hosté
2
3
2 114
15 183
2 963
14 933
2 818
16 358
3 272
18 673
2 498
20 945
2 469
24 162
2 680
24 776
2 359
28 570
Počet
přenocování
4=5+6
286 106
307 187
348 310
365 190
417 766
423 242
398 738
430 703
zahraniční
hosté
5
30 021
36 953
39 301
39 272
33 590
32 937
31 855
28 493
Jihočeský kraj
tuzemští hosté
6
256 085
270 234
309 009
325 918
384 176
390 305
366 883
402 210
Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech neustále roste, některá zařízení musejí až tisíce pacientů
odmítat z důvodů nedostatku kapacity. Ještě v roce 2000 se v jihočeských lázních léčilo o 17 297 pacientů méně
než v roce 2007. Počet lázeňských hostů s komplexní lázeňskou péčí stoupá, stav pacientů, kteří přijíždějí do lázní je
dlouhodobě stabilní. Roste podíl klientů jak tuzemských, tak zahraničních. Lázeňská péče byla v roce 2007
poskytnuta 30 929 pacientům, což bylo o 43 % více než v roce 2000. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu
lázeňských pacientů v Jihočeském kraji.
Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních
v Jihočeském kraji
35 000
počty návštěvníků
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
časová řada
Graf 16: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK
2007
1
0
2
Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. wellness a podobné relaxační a
rekondiční pobyty. V nabídce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro manažery, ženy či
seniory, kteří se stávají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé republice. Stejným směrem
se vydává i řada nelázeňských zařízení – hotelů a relaxačních center, které stále častěji vedle ubytovacích služeb
nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly, koupele apod.)
Rekreační plavba a jachting
Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace.
Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní nádrži Lipno, na toku
Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Současný charakter veřejné pravidelné i
nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci doplňkové nabídky služeb cestovního ruchu
(Lipno, Orlík). Záměr splavnění Vltavy z Českých Budějovic by povýšil rekreační plavbu na úroveň hlavních atraktivit
regionu. Rozsáhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro realizaci
nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnostní podmínky dělají z regionu jednu z nejlepších
tuzemských oblastí pro jachting. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá
v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován je kompletní jachetní přístav
MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčoven lodí. Na vodní nádrži Lipno jsou v provozu tři přívozy, které spojují
příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují celoročně kromě zimních měsíců.
Vodácká turistika
Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltavě nad Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými
Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a Blanici. Vzhledem k tomu, že Lipenská nádrž se nachází v NP a
CHKO Šumava a Lužnice i Nežárka prochází CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu
vodáctví a restrikcím ze strany orgánů ochrany životního prostředí.
Jihočeský kraj je ideálním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně doplněn velkým
počtem kulturních a historických památek, které bývají častým cílem turistických návštěv. V roce 2006 byla
zpracována „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji“. Stejně tak byla zpracována řada
strategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení
Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze
definovat nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, Třeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu,
Českobudějovicko a Blanský les. V minulých letech došlo na celém území kraje k mohutnému rozvoji značených
cyklotras (Jihočeský kraj je protkaný téměř 4 000 kilometry cyklotras), které však z velké části nevyužívají
alternativní dopravní cesty a naopak vedou po stávajících komunikacích II. a III. třídy. Tyto cyklotrasy nesplňují
základní bezpečnostní předpoklady a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je nepatrný. Budování
cyklostezek, i vzhledem k vysoké investiční náročnosti, tímto živelným a prudkým vývojem neprošlo. Často
zmiňovaný prudký růst délky značených cyklotras působí opticky velmi pozitivně, jeho reálný dopad však zůstává
daleko za očekáváním.
Hippoturistika
Turistika na koni, což je mimo jiné i název krajského projektu, který se věnuje této problematice, je specifickým a v
regionu poměrně novým odvětvím. Zkušenosti ze zahraničí svědčí o poměrně vysoké popularitě této formy trávení
volného času a pro Jihočeský kraj může jít o potenciální příležitost dalšího rozvoje cestovního ruchu. Význam
tohoto mladého odvětví cestovního ruchu v současné době nelze odhadnout vzhledem k poměrně krátké době od
zahájení aktivit v této oblasti. Historie projektů jezdeckých stezek se v Jihočeském kraji začala v letech 2003/2004.
V rámci podpor Jihočeského kraje začaly být mapovány stanice vhodné pro pobyt s koňmi a byla vytvořena studie o
turistice na koni, obsahující potřebné know-how. Prostřednictvím SROP Jihočeský kraj finanční prostředky na
projekt „Turistika na koni“ v r. 2005. V současné době pokračuje projekt pod názvem „Turistika na koni, rozvoj
atraktivní novinky v oblasti cestovního ruchu v Jihočeském kraji“ (ze zdrojů programu INTERREG III). Je evidováno
více než 120 stanic jezdecké turistiky a více než 500 km značených tras vč. 50 úvazišť pro bezpečné uvázání koní na
trasách a u stanic.
Cykloturistika
1
0
3
5.9.4 Služby cestovního ruchu, podpora prodeje
V rámci této podkapitoly jsou popsány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním potenciálem
regionu a infrastrukturou cestovního ruchu dotvářejí celkovou nabídku regionu.
Informační systémy cestovního ruchu
Využití informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu nelze zjednodušeně vnímat jako otázku
zavádění on-line rezervačních či prezentačních systémů, i když i při tomto zjednodušení existují zásadní nedostatky.
Podpora rozšířeného využívání těchto technologií je tak jednou z priorit, na kterou by měla být soustředěna
pozornost. V oblasti cestovního ruchu tato oblast zahrnuje jak již zmiňované prezentační (informační) a rezervační
systémy, tak také interní systémy umožňující okamžitý i následný „monitoring“ návštěvníků, vyhodnocení a využití
příslušné služby či infrastruktury, a v důsledku toho následné plánování na adekvátní úrovni s přesnými vstupními
daty. Na minimální úrovni je dosud využití tzv. turistických slevových či bonusových karet, případně jednotných
elektronických vstupenek, které se dnes omezují především na různé formy skipasů. Na určité strnulosti
informačních technologií cestovního ruchu v Jihočeském kraji se výrazným způsobem podílí nedostatečná
spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Důvody této nedostatečnosti jsou: malá praxe ve vzájemné
spolupráci, absence jasného zakotvení způsobu spolupráce veřejného a soukromého sektoru a teprve zvolna se
rozvíjející centra destinačního managementu v kraji.
Síť informačních center v Jihočeském kraji
Informační centra plní v oblasti cestovního ruchu nezastupitelnou funkci a na dostatečné věcné i personální
vybavenosti těchto center do značné míry závisí míra využití potenciálu regionu. Kategorizace turistických
informačních center zajišťuje Asociace turistických informačních center (dále A.T.I.C. - www.atic.cz).
Nezbytnou součástí strategického plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu by měla být zpětná vazba poskytující
informace o postojích, názorech a potřebách návštěvníků Jihočeského kraje. V současné době již probíhají
pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism. Přes tato šetření
agentury CzechTourism v regionu chybí pravidelná šetření, která by v podrobnějším měřítku a pravidelně mapovala
postoje návštěvníků a umožnila by lépe zacílit produkty cestovního ruchu i podporu prostřednictvím veřejných
dotačních prostředků na rozvoj cestovního ruchu. Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak
nejméně využívaným zdrojem informací byly cestovní kanceláře.
Centra cestovního ruchu, využití potenciálu území
V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center
cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby cestovního ruchu se tak na některých místech kraje dostala
na hranici únosnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty cestovního ruchu, které
vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu (www.jccr.cz), tuto situaci mění k lepšímu, ale
jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany cestovních kanceláří dostatečně
komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným
modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří v současné době 9 historických českých měst (Hradec
Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je
společná propagace těchto destinací. Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako
centra cestovního ruchu. Nejvýznamnější destinace v kraji se stávají doplňkovým programem zahraničních
návštěvníků, kteří na jih Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký
na rozdíl od vícedenních pobytů. Částečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnost cestovního
ruchu v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty prioritně zaměřené na
atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji.
5.9.5 Závěr
Při celostátním zhodnocení cestovního ruchu za celou ČR za r. 2007, byl v mezikrajovém srovnání Jihočeský kraj
uveden jako třetí nejvíce navštěvovaný (981 tisíc osob) za Prahou (4,5 milionu) a Jihomoravský krajem (1,2 milionu
osob). I přesto byl zaznamenán v Jihočeském kraji druhý nejvyšší (!!) pokles návštěvnosti a to o 11,1 % (v kraji
Libereckém - o 11,6 %). Tyto aktuální údaje potvrzují, že Jihočeský kraj má obrovský primární potenciál v cestovním
ruchu, další rozvoj kraje jako destinace cestovního ruchu (CR) v současné době stagnuje / stoupá velmi pomalu
Informovanost v rámci cestovního ruchu v Jihočeském kraji
1
0
4
nebo není dostatečně využit. Nezbytným předpokladem dalšího rozvoje CR je kromě uvedeného základního
potenciálu i kvalita poskytovaných služeb a infrastruktury ubytovacích zařízení, stravovacích kapacit, sportovních
zařízení, sítě cyklostezek a cyklotras, informačních systémů a doprovodných služeb cestovního ruchu (informační
střediska, průvodcovské služby).
5.9.6 Indikátory
Jako indikátor udržitelnosti byl zvolen vývoj počtu lůžek v kraji (2000-2006).
Tabulka 63: Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních podle ORP JČK (ČSÚ)
2001
2002
2003
921
5 702
9 435
784
3 638
401
1 349
4 179
2 956
1 454
2 307
4 481
794
3 614
616
4 487
753
1 000 1 498 1 442
4 850 6 469 6 443
9 483 10 189 10 147
770
856
907
4 025 3 984 4 620
409
451
450
1 330 1 289 1 306
4 541 4 184 4 419
3 169 3 095 2 756
1 446 1 301 1 463
2 219 2 425 1 643
4 372 4 147 4 265
790
705
654
3 690 4 165 4 222
633
642
863
4 548 4 743 4 857
740
592
673
2004
2005
2006
Průměr
1 504 1 487
6 644 6 487
9 782 10 370
846 1 004
3 968 4 081
303
265
1 289 1 246
4 560 4 609
2 679 2 815
1 353 1 294
1 621 1 748
4 371 4 353
691
650
4 447 4 369
2 355 2 028
4 597 4 514
675
691
1 495
6 672
10 783
1 007
4 032
289
1 220
4 490
2 919
1 349
1 757
4 688
770
4 461
2 050
4 741
781
1 335
6 181
10 027
882
4 050
367
1 290
4 426
2 913
1 380
1 960
4 382
722
4 138
1 312
4 641
701
Hodnocení r.
2006
0
1
1
0
1
-1
0
1
0
0
0
1
-1
1
0
1
-1
Pozn.: Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s alespoň 5 pokoji nebo alespoň 10 lůžky, která slouží pro cestovní ruch.
Vyhodnocení indikátoru: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních < 1000 = -1, počet lůžek 1001 – 3000 = 0, počet lůžek
> 3001 = 1.
SILNÉ STRÁNKY
 Výhodná poloha regionu v rámci Evropy.
 Jihočeský kraj - tradiční turistická destinace.
 Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro
oblast cestovního ruchu včetně velkého množství
kulturních památek a památkově chráněných
území včetně památek zapsaných na seznam
UNESCO.
 Přiměřeně hustá síť informačních center.
 Existence destinačních managementů v regionu.
 Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a
wellness, golf a hippoturistiku.
 Produkty cestovního ruchu zaměřené na
specifické atraktivity kraje.
 Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji.
SLABÉ STRÁNKY
 Malá nabídka produktových balíčků cestovního
ruchu vybízející k vícedennímu pobytu
návštěvníků.
 Nedostatečné dopravní napojení způsobené
chybějící nadřazenou dopravní infrastrukturou.
 Územně nevyvážená nabídka vyššího standardu
ubytování.
 Nedostatek kvalitních incomingových operátorů.
 Malé využívání informačních technologií v CR
(informační systémy CR, rezervační a
objednávkové systémy, slevové karty, přístup k
internetu).
 Absence kongresového sálu s kapacitou pro
pořádání kongresů velkého rozsahu.
 Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek
zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k
zahraničním i tuzemským zimním střediskům.
 Nedostatečná komunikace a vzájemná spolupráce
subjektů v cestovním ruchu.
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
2000
1
0
5


Zajistit zvýšení vybavenosti a standardu v oblasti poskytovaných služeb (kvalita stravování, kvalita ubytování,
internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v
některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy v ČR a ve střední Evropě.

Problematiku cestovního ruchu je nutné řešit v rámci turistických oblastí v širší návaznosti na okolní území a
ve vazbě na stávající urbanistické struktury v rámci ÚPD obcí a měst.

Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, zastoupené zejména NP a CHKO Šumava, CHKO
Třeboňsko a dalšími zvláště chráněnými územími (národními přírodními rezervacemi/památkami, přírodními
parky) včetně lokalit zařazených do sítě NATURA 2000, nicméně je potřeba v souladu s PÚR ČR hledat
nástroji územního plánování cesty k celoročnímu rekreačnímu využití těchto atraktivit. Stejně tak je potřeba
hledat možnosti celoroční využití již stávajících destinací.

Je důležité podporovat rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji, např.
hippoturistika, golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu.

Podpořit zvýšení vybavení hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi
(internetové rezervační a objednávkové systémy). Využívání moderních informačních a komunikačních
technologií je v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky.
5.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
5.10.1 Ekonomický rozvoj
Ekonomický rozvoj umožňuje dostupné údaje ocenit zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem. Hodnocení
je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP), hrubá přidaná hodnota (HPH), tvorba hrubého
fixního kapitálu (THFK), čistý disponibilní důchod obyvatelstva (ČDDO) a z poměrných ukazatelů z nich odvozených.
Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2006 v Jihočeském kraji 178 mld. Kč a oproti
roku 2002 vzrostl o více než 30 %. Vzhledem k tomu, že dynamika růstu byla plně v tendencích průměrného
zvyšování v ČR a podíl HDP Jihočeského kraje na HDP za ČR (5,5 %) se tak ve sledovaném období nezměnil; je třeba
cílit takováto tempa jako minimální. V případě snížení temp by docházelo ke zhoršení pozice Jihočeského kraje na
ekonomiku ČR. Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl ve sledovaném období o více než 30 % na 283 tis. Kč. HDP
v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 90 % hodnoty ukazatele za ČR a v posledních letech jen mírně kolísá
okolo tohoto podílu. Srovnání s HDP za průměr EU 27 ukazuje růst podílu na obyvatele v kraji; v roce 2006 se kraj
pohybuje na 71,4 % průměru EU 27, zatímco v roce 2002 to bylo jen necelých 64 %. Tento vývoj odráží zřejmě
Malá nabídka doprovodných služeb pro
cykloturistiku mimo centra.
 Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající
cílový klient Jihočeského kraje a o jeho
vyhledávaných rekreačních oblastech.
 Špatná dostupnost Jihočeského kraje z oblasti
klíčového potenciálního návštěvníka.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
 Jednotná standardizace služeb CR (ubytování,
 Stagnace kvality nabízených služeb cestovního
stravování, informační služby).
ruchu.
 Zkvalitňování ubytovací infrastruktury.
 Restriktivní opatření na ochranu přírody
 Další rozvoj kongresové turistiky.
znemožňující realizaci nadregionálních
 Další rozvoj golfu, lázeňství a wellness,
významných projektů v cestovním ruchu.
hippoturistiky.
 Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií
 Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky.
v cestovním ruchu.
 Realizace projektových záměrů zaměřených na
 Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých
rozvoj zimní turistiky.
atraktivit kraje.
 Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné
 Absence aktivní propagace a prodeje produktů
infrastruktury a marketingu.
cestovního ruchu.
1
0
6
vstup nových zemí do EU (propočet je proveden za EU 27). Srovnáme-li meziroční tempa růstu HDP v Jihočeském
kraji, můžeme ve sledovaném období registrovat permanentní přírůstek temp; zejména je tento trend výrazný
v letech 2004, 2005 a 2006. Vzhledem k očekávání celkového tempa růstu HDP v dalších letech je třeba počítat
s tím, že růst temp se projeví i v Jihočeském kraji.
Ekonomickou výkonnost Jihočeského kraje vyjadřujeme odvětvovými podíly hrubé přidané hodnoty. Odvětví
primárního sektoru zemědělství, lesní hospodářství a rybolov vykazují podíl 4,8 %. Přestože nízký podíl primární
sféry v Jihočeském kraji stále klesá, je její zastoupení mezi regiony ČR spolu s krajem Olomouckým stále nejvyšší.
Dobývání nerostných surovin nemá pro ekonomiku kraje zásadní význam, podíl tohoto odvětví se pohybuje stále
okolo 0,5 %. Nejvýznamnějším odvětvím v kraji je zpracovatelský průmysl, který se podílí na hrubé přidané
hodnotě kraje téměř 27 %. V této oblasti je Jihočeský kraj zaměřen především na výrobu dopravních prostředků;
zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných
výrobků, výrobu potravin a nápojů. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, osciluje na celkové
hodnotě kraje stále okolo 27 %, je však možno sledovat mírný pokles. Tento vývoj neodpovídá trendům v ČR.
Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 9 % na hrubé
přidané hodnotě zaujímají čtvrté místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat
zejména v letech 2005 a 2006. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž od roku 2004 lze vysledovat mírný
rozvojový pokles. Podíl ostatních odvětví, která můžeme zahrnout pod pojmem terciární sféra, činí 51 %. V rámci
terciární sféry zaujímají více než 10 % celkové hodnoty za kraj odvětví:


obchodu a oprav motorových vozidel a dále spotřebního zboží
dopravy, skladování, pošt a telekomunikací
Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odvětví cestovního ruchu. Zachovalé životní prostředí
s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR, tak i ze
zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Nicméně na hrubé přidané hodnotě se odvětví
stravování a pohostinství podílí jen necelými dvěma procenty, což je určité zjednodušení v měření ekonomické
výkonnosti cestovního ruchu. Problematické je především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň
poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od
roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu.
Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal
podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru.
Významným ukazatelem charakterizujícím v podstatě vývoj pořízení investic je „Tvorba hrubého fixního kapitálu“.
V roce 2006 činila jeho hodnota více než 37 mld. Kč, což je více než v roce 2002, nejvyšší hodnoty 46,7 mld. Kč bylo
ve sledovaném období dosaženo v roce 2005. Podíl THFK v kraji na hodnotě ukazatele za ČR osciluje okolo 5 %.
S ohledem na logické kolísání tohoto ukazatele v jednotlivých letech je možné konstatovat, že jeho podíl zodpovídá
zhruba podílu kraje na hodnotě HDP za ČR.
Čistý disponibilní důchod domácnosti Jihočeského kraje v jednotlivých letech stále roste, jeho růst odpovídá růstu
hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Hodnota v přepočtu na obyvatele se stále pohybuje zhruba na 97 % průměrné
úrovně na hodnotě ČR. Ukazatel ČDDO v kraji je na úrovni 97 % hodnoty za ČR (=100); v průběhu sledovaného
období se přiblížil hodnotě za ČR. Pro ekonomickou výkonnost regionů a pro její vývoj má ve vyspělých
ekonomikách rozhodující význam věda a výzkum. Ve vědě a výzkumu je v kraji zaměstnáno 1815 pracovníků, což
ho staví mezi středně silné regiony. I dynamika rozvoje, nárůst o zhruba 80 % ve sledovaném období je průměrné.
Pozitivním jevem je, že rychleji v kraji než v ČR roste počet pracovníků ve vědě a výzkumu v podnikatelské sféře.
Daleko příznivější je hodnocení podílu podnikatelského a vládního sektoru v ukazateli výdajů, kdy výdaje
podnikatelské sféry na vědu a výzkum jsou zhruba 9x větší. V Jihočeském kraji činí podíl výdajů na vědu a výzkum
z celkové hodnoty HDP necelé jedno procento. To sice neodpovídá silné regionální ekonomice, ale po odečtení
Prahy a Středočeského kraje dosahují lepší poměr výdajů na vědu a výzkum ve srovnání s HDP pouze čtyři kraje.
Příznivým jevem je tempo růstu domácností vybavených počítačem, které bylo jedno z největších ze všech krajů.
Pro hodnocení úrovně ekonomiky má zásadní význam tempo růstu produktivity práce. Z hrubé přidané hodnoty za
odvětví OKEČ, kde takový propočet má význam (odvětví A- F) ukazují, že produktivita práce stoupla ve všech
odvětvích vyjma odvětví dobývání nerostných surovin. Toto odvětví je však co do hodnoty hrubé přidané hodnoty i
co do počtu pracovníků nejmenší v kraji a nemůže průměrem nějak ovlivnit celkové výsledky. Nejvíce se zvýšila
produktivita práce u odvětví stavebnictví. Mírně klesl počet pracovníků (to je u poměrných ukazatelů vždy
U obou je však registrováno mírné zvýšení jejich podílu na celkové struktuře.
1
0
7
významné, protože snížení hodnoty jmenovatele vždy velmi ovlivní celkový výsledek), došlo i k značnému nárůstu
hrubé přidané hodnoty. Je však třeba zdůraznit, že v hodnotě čitatele hrají významnou roli cenové změny; ceny
všech vstupů kromě ceny práce výrazně stouply; to platí samozřejmě pro všechna odvětví. Odvětvím s nejvyšším
růstem produktivity je „Výroba a rozvod elektřiny“, což souvisí především s lokalizací elektrárny Temelín.
Důležitým faktorem ekonomického rozvoje je stále vzdělanost.
Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve srovnání s průměrem ČR i jednotlivými kraji je
možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů je 10,1 % a je tak v hodnocení
druhý nejlepší po Praze. Podíl středoškoláků s maturitou je jen mírně pod průměrem ČR a dosahuje 32,8 %. Podíl
středoškoláků bez maturity dosahuje 37,7 % a podíl osob se základním vzděláním 19,3 %, Jihočeský kraj tak mírně
přesahuje celorepublikový průměr. Tempa růstu v podílu vysokoškoláků jsou jedny z nejlepších v rámci všech krajů
ČR; v Jihočeském kraji studuje na vysokých školách 23,2% z populačních ročníků 19-26 let (narození v Jihočeském
kraji). Tento podíl odpovídá zhruba hodnotě, které dosahuje většina krajů. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel
v Jihočeském kraji je 10,1 %, čímž se kraj řadí na třetí až šesté místo mezi kraji ČR. Slušné možnosti Jihočeského
kraje v nabídce studijních míst vyplývají i ze skutečnosti, že počet studentů z příslušných věkových skupin
studujících mimo Jihočeský kraj je pouze dvojnásobný oproti studentům studujícím v kraji. Příznivé předpoklady
pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj.
ČR
2004
Jihočeský
kraj
529,3
Počet obyvatel ve věku 15 a více let (v tis. osob)
8 673,3
v tom s nejvyšším ukončeným vzděláním:
základním
1 797,6
111,2
středním bez maturity
3 319,5
204,2
středním s maturitou
2 679,1
166,9
vysokoškolským
862,2
46,3
podíl obyvatel ve věku 15 a více let s ukončeným vzděláním (v %):
základní
20,7
21,0
střední bez maturity
38,3
38,6
střední s maturitou
30,9
31,5
vysokoškolské
9,9
8,7
8 845,0
2007
Jihočeský
kraj
540,3
1 675,1
3 244,8
2 936,4
974,8
103,5
204,0
177,4
54,8
18,9
36,7
33,2
11,0
19,2
37,7
32,8
10,1
ČR
Pozn.: Celorepublikový průměr 11,0 % u vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je výrazně ovlivněn Prahou a Jihomoravským krajem,
kde tento průměr dosahuje 22,7 % a 13,5 %.
5.10.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost
Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory mají navíc
výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Z celkového počtu
4,82 mil. zaměstnaných osob v ČR v roce 2006 činil podíl Jihočeského kraje 6,3 % což je v absolutním vyjádření
302,8 tis. osob. Počet zaměstnaných ve sledovaném období stagnoval, oproti roku 1993 ubyl počet zaměstnaných
osob o 446. Bez krajů Hlavní město Praha a Středočeský kraj je to nejmenší úbytek (relativní) ze všech krajů v ČR.
Podíl zaměstnanosti ve třech sledovaných sektorech – primárním, sekundárním a terciárním vykazuje oproti jiným
krajům některé byť nevýrazné odlišnosti. Za prvé ve srovnání se strukturou zaměstnanosti v ČR vykazuje Jihočeský
kraj relativně vysoký podíl zaměstnaných v primárním sektoru, přitom však podíl zaměstnaných v tomto sektoru
zaznamenal oproti roku 1993 největší pokles (společně s krajem Vysočina). Podíl zaměstnaných v sekundární sféře
je zhruba na průměru ČR, přičemž ve sledovaném období došlo stejně jako v případě jiných krajů k nárůstu podílu
tohoto sektoru. Za druhé a to je z hlediska dalšího směrování ekonomiky kraje velice významné, je podíl terciárního
sektoru čtvrtý nejvyšší ze všech krajů ČR, samozřejmě nezahrnujeme do hodnocení úrovně Hlavní město Prahu a
Středočeský kraj, jejichž hodnoty se zcela zásadně vymykají hodnocení okolních krajů. Co je však do jisté míry
alarmující, je skutečnost, že tempo růstu zastoupení zaměstnaných v terciárním sektoru v Jihočeském kraji bylo
jedno z nejnižších ze všech krajů ČR; podíl odvětví terciárního sektoru na tvorbě HDP byl však v roce 2006
v Jihočeském kraji jen mírně pod průměrem ČR (bez Hlavního města Prahy). Lepší hodnoty vykazovalo šest krajů.
Podrobnější rozbor struktury zaměstnanosti v Jihočeském kraji ukazuje, že z celkového počtu zaměstnaných 302,8
tis. osob činí zaměstnanost v primární sféře 19,6 tis osob (OKEČ A 01 a A 02), v sekundární sféře 123 tis. osob (C, D,
E, F), a v terciární sféře (souhrn ostatních odvětví OKEČ) 160 tis. osob.
Tabulka 64: Vzdělanost
1
0
8
Tabulka 65: Struktura zaměstnanosti dle odvětví v Jihočeském kraji
Počet zaměstnanců (v tis.)
OKEČ
Odvětví
A 01
Zemědělství, myslivost a související
činnosti
Lesnictví, rybolov, chov ryb a související
činnosti
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Stavebnictví
Obchod, opravy motorových vozidel a
spotřební zboží
Ubytování a stravování
Doprava, skladování a spoje
Finanční zprostředkování
Nemovitosti a pronájem, podnikatelské
činnosti
Veřejná správa a obrana, povinné sociální
zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče, veterinární
činnosti
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Celkem
A 02, B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
Podíl na zaměstnanosti
(v %)
2001
2006
Rozdíl
2001
2006
Rozdíl
19,06
14,00
-5,06
6,37
4,62
-1,74
6,35
5,64
-0,71
2,12
1,86
-0,26
0,76
86,63
6,48
29,45
1,05
88,39
5,99
28,27
0,30
1,76
-0,50
-1,18
0,25
28,93
2,17
9,84
0,35
29,19
1,98
9,34
0,10
0,26
-0,19
-0,50
34,26
36,31
2,05
11,44
11,99
0,55
13,53
22,97
5,05
14,21
18,91
4,13
0,67
-4,06
-0,93
4,52
7,67
1,69
4,69
6,24
1,36
0,17
-1,43
-0,33
11,01
13,07
2,06
3,68
4,32
0,64
20,76
22,12
1,37
6,93
7,31
0,37
16,31
19,38
3,08
5,45
6,40
0,95
17,25
20,93
3,68
5,76
6,91
1,15
9,41
299,45
10,23
302,8
0,82
3,37
3,14
100
3,38
100
0,24
0
Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v nejvýznamnějších odvětvích terciárního sektoru, ve
vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. Tato odvětví také nejvíce zvýšila svůj podíl na struktuře zaměstnanosti
kraje. Největší pokles v obou ukazatelích zaznamenalo odvětví doprava. Problematika zaměstnanosti v Jihočeském
kraji je kvantitativně rozpracována i do jednotlivých ORP dle výsledku sčítání v r. 2001. Na první pohled je patrná
odlišnost v zastoupení primárního sektoru v ORP. Z celkového počtu 17 ORP má podíl primárního sektoru menší
než 10 % jen 6 ORP. Nejvyšších hodnot dosahuje podíl zaměstnaných v průmyslu, rozdíly mezi ORP jsou největší
mezi ostatními odvětvími, nejmenší podíl zaměstnaných v průmyslu je v ORP České Budějovice (31,5 %), nejvyšší
v ORP Kaplice a Blatné, více než 45 %. Nejvíce pracovníků ve stavebnictví (podíl ze všech v ORP) je v ORP Soběslav a
Týn nad Vltavou (více než 15 %), nejméně v ORP Dačice (jediný méně než 10 %). Vysoké rozdíly jsou
v kumulovaných odvětvích školství, zdravotnictví a sociální činnosti (část odvětví terciární sféry, v ORP Kaplice,
Soběslav, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou je podíl zaměstnaných v těchto odvětvích menší než 10 %).
Tabulka 66: Vývoj ukazatele míry ekonomické aktivity za jednotlivé ORP v roce 2001
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Míra ekonomické aktivity (v %)
Míra zaměstnanosti (v %)
72,88
73,75
75,33
71,20
73,07
75,61
71,57
73,99
72,37
72,22
72,36
73,62
67,68
69,94
68,18
65,73
68,74
70,22
66,08
68,64
68,11
67,66
67,36
69,26
Míra nezaměstnanosti
(v %)
7,13
5,16
9,49
7,67
5,93
7,14
7,66
7,23
5,89
6,31
6,90
5,92
Zdroj: ČSÚ, VŠPS 2001 a 2006
1
0
9
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
71,84
72,80
75,34
70,50
72,43
67,67
68,92
71,07
66,20
67,22
5,80
5,34
5,66
6,10
7,19
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,
Pozn.: Míra ekonomické aktivity = ekonomicky aktivní obyvatelstvo/populace ve věku 15 až 64 let * 100,
Míra zaměstnanosti = zaměstnaní / populace ve věku 15 až 64 let * 100,
Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní obyvatelstvo * 100.
NÁZEV
Blatná
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Celkem
2005
8,1
2006
7,3
ROK
2007
6,0
4,5
4,4
3,9
10,3
10,6
9,7
9,9
7,9
7,6
7,0
6,3
4,8
10,1
8,8
8,1
7,6
6,9
7,5
6,3
5,8
6,6
6,9
5,5
9,2
7,6
9,1
8,2
7,3
6,7
7,2
6,8
6,2
5,4
6,0
6,7
5,2
9,1
7,1
6,3
6,3
5,2
4,8
5,9
5,9
5,0
4,5
4,4
5,4
4,4
7,8
5,6
Větší pozornost (a tedy i rozpracovanější analytické materiály) je
věnována problematice nezaměstnanosti. Základní zpracovaná
časová řada za období let 1993-2006 dává výsledky, které při
interpretaci nevystihují složitost celého vývoje i celé problematiky.
Jen pro zajímavost uvádíme, že za celou ČR byla v roce 1993 míra
nezaměstnanosti 4,3 %, Hlavní město Praha 3,5 % a v Jihočeském
kraji 5,1 %. V posledních letech na přelomu tisíciletí začala
nezaměstnanost prudce stoupat a teprve v posledních letech
došlo opět k výraznému poklesu. V Jihočeském kraji činila míra
nezaměstnanosti v roce 2006 5,1 %, což je jeden z nejlepších
výsledků mezi kraji v ČR, ve třech krajích míra nezaměstnanosti
převažuje 10 %. Podíl nezaměstnanosti žen je v Jihočeském kraji
téměř 2x větší než míra nezaměstnaných mužů. Zajímavé výsledky
dává zhodnocení míry nezaměstnanosti podle vzdělanostní
struktury nezaměstnaných. Průměrná míra nezaměstnanosti osob
s vysokoškolským vzděláním činila v roce 2006 2,4 %. Pomineme-li
výsledky evidované v Hlavním městě Praha a ve Středočeském
kraji, pak konstatujeme, že míra nezaměstnaných vysokoškoláků
je v JČK nejnižší ze všech krajů ČR. To je velice dobré východisko
pro další rozvoj Jihočeského kraje. Možnosti trhu práce z hlediska
uplatnění osob s vysokoškolským vzděláním jsou dobré. Stejně
příznivě lze však hodnotit i relativně velice dobré výsledky míry
nezaměstnanosti u osob s ukončeným středoškolským vzděláním s
maturitou i bez maturity. Míra nezaměstnanosti osob se
základním vzděláním nebo bez vzdělání je řádově mnohem vyšší
než u předchozích vzdělanostních skupin, přesto je však lehce pod
průměrem ČR.
Pozn.: Průměr vypočítán z kvartálních údajů.
Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007
Průměrná míra nezaměstnanosti podle ORP v roce 2007 ukazuje, že nejnižší míra nezaměstnanosti byla v ORP
České Budějovice, nejvyšší pak v ORP Český Krumlov, Dačice a Vodňany. V tomto roce v žádném z ORP nepřekročila
míra nezaměstnanosti 8 %, ve všech ORP došlo ke zlepšení tohoto ukazatele. Největší úbytek míry
nezaměstnanosti, téměř 4% byl ve sledovaných letech zaznamenán v ORP Kaplice. I když tempa růstu vývoje
ekonomiky se nebudou v nejbližších letech vyvíjet tak dynamicky jako dosud, lze předpokládat, že pokles míry
nezaměstnanosti bude ještě dále pokračovat.
Nezaměstnanost, alespoň od jisté míry je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální. Je však
v tržní ekonomice jevem, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměstnanost není příliš nebezpečná. Velký
problém však způsobuje nezaměstnanost dlouhodobá. Z přiložených karet vyplývá, že podíl osob bez zaměstnání
nad 12 měsíců je již varující. Přitom v průměru kraje činil tento podíl v roce 2007 31,4%, diference mezi
jednotlivými ORP však byly značné. Nejnižší hodnoty zaujímají ORP Vimperk a České Budějovice, pod 20%, nejvyšší
pak ORP Blatná, Dačice a Vodňany, kde se hodnoty blíží 40%. U většiny ORP došlo ke zhoršení stavu oproti roku
2005. Ukazuje se, že zřejmě řada nezaměstnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do
obtížnější skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Efektivní je tedy řešit nadále prioritně otázku krátkodobě
nezaměstnaných do šesti měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměstnanost nelze opomíjet. V rámci
problematiky nezaměstnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro nezaměstnané
Tabulka 67: Průměrná míra nezaměstnanosti
1
1
0
k dispozici. V roce 2007 představoval ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo za kraj hodnotou 3.1.
Nejmenší, méně než 2.0, byl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v ORP Vimperk, Kaplice a Písek. Počet
nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo se v letech 2005-2007 výrazně snížil z 13,6 uchazečů na 3,1
uchazečů, což do určité míry samozřejmě souvisí s rostoucí ekonomickou výkonností kraje. V některých ORP bylo
dosaženo ještě lepších výsledků tohoto ukazatele, v ORP Dačice z 38,8 na 5,4, v ORP Český Krumlov z 27,8 na 5,2 a
v ORP Trhové Sviny z 28 na 6,1.
5.10.3 Mzdy
Mzdy do jisté míry vyjadřují cenu práce. Mzdy jsou významným ukazatelem ekonomickým, mzda je stále
nejsrozumitelnějším ukazatelem sociálního postavení občanů. Rozbor mzdové situace je prostorově orientován na
postavení Jihočeského kraje. Z nižších územních celků nejsou po roce 2001 validní údaje. Průměrná hrubá měsíční
mzda v Jihočeském kraji činila v r. 2006 18.300,- Kč. V rámci ČR, kde průměrná hrubá mzda činila 20.847,- Kč
zaostává Jihočeský kraj proti průměru o 2.500,- Kč.
Další rozbor se zaměřuje na rozdíl mezd v Jihočeském kraji vůči ostatním krajům a v rámci krajů mezi jednotlivými
třídami zaměstnání za podnikatelskou sféru. Průměrná mzda v kraji v roce 2004 byla pátá nejnižší od konce pořadí
jednotlivých krajů a činila 18.586,- Kč. V průběhu následujících let došlo k výraznému zvýšení průměrných mezd za
podnikatelskou sféru ve všech krajích ČR, v Jihočeském kraji se zvýšila o 2.641,- Kč a dosáhla výše 21.227,- Kč. Je
ovšem skutečností, že tato mzda staví Jihočeský kraj na poslední místo mezi kraji ČR. Při analýze mezd se kromě
průměrné mzdy obvykle používá i medián. Jedná se o střední hodnotu mezd bez vlivu krajních resp. extremních
hodnot. Tato „očištěná“ mzda je obvykle nižší průměrná. V konkrétním případě činil medián 16.446,- Kč. Tento
propočet však ukázal v lepším světle postavení Jihočeského kraje v rámci ČR. Mzdy v nejnižších příjmových
skupinách (první decil) činily v roce 2004 v Jihočeském kraji 10.688,- Kč, jsou oproti ostatním krajům v ČR vyšší
(nižší byly v jedenácti krajích ČR). Na druhou stranu ve vyšších příjmových skupinách (9 decil) mají menší mzdy než
je v ČR obvyklé, to ukazuje na určitou homogenitu populace vyjádřenou rozdílem, který je v roce 2004 nejnižší v
ČR. V roce 2007 již mzdové rozdíly mírně vzrostly, dá se předpokládat, že v případě ekonomického růstu kraje tyto
rozdíly dále porostou. V oblasti asymetrie distribuce mezd zaujímá Jihočeský kraj prostřední pozici. V tomto pro
regiony není problém příjmová polarizace regionálních společenství a dosavadní narůst je v dlouhodobém hledisku
Udržitelný.
Graf 17: Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích a ČR v letech 2002 – 2006
Pozn.: Mzdová diference = (mzda v kraji – mzda v ČR) / mzda v ČR * 100 *%+
Od roku 2002 jsou evidovány mzdy pro podnikatelský sektor a od roku 2004 také pro nepodnikatelský sektor.
Zdroj dat: TREXIMA, Regionální statistiky ceny práce, výpočty vlastní.
1
1
1
Tabulka 68: Mzdy a její charakteristiky v krajích ČR – podnikatelská sféra
PHA
JMK
SCK
LBK
MSK
PLK
KVK
UTK
ZLK
OLK
PRK
JCK
VYS
KHK
2004
28.703
19.292
20.699
18.827
19.310
19.476
17.986
19.304
18.707
19.007
17.973
18.586
18.456
18.301
Průměr
2007
35.115
23.406
25.432
23.048
22.450
23.262
21.855
22.640
21.567
22.098
21.462
21.227
21.607
21.397
2004
22.057
16.282
18.187
16.572
17.275
17.434
15.741
17.143
16.294
16.263
15.605
16.446
16.134
15.985
Medián
2007
26.414
19.432
21.857
20.311
20.021
20.518
18.533
19.914
18.926
19.423
18.467
18.760
19.338
18.615
první decil (D1)
2004
2007
11.596 14.028
9.689 11.698
10.321 12.713
9.945 11.780
10.068 11.429
10.884 12.777
9.665 11.803
10.101 12.081
9.878 11.748
9.691 11.904
9.695 11.603
10.688 11.817
10.343 12.032
10.021 11.600
9 decil (D9)
2004
2007
47.861 60.570
30.375 37.357
31.107 37.996
28.321 35.320
28.594 34.053
28.705 35.011
26.679 33.481
28.504 33.479
28.639 33.006
27.618 32.617
27.422 32.042
26.836 31.770
27.274 31.978
26.966 31.360
2004
36.265
20.686
20.786
18.376
18.526
17.820
17.014
18.403
18.761
17.927
17.727
16.148
16.931
16.945
Rozdíl
Asymetrie
2007 2004 2007
46.541 2,47 2,76
25.659 2,14 2,32
25.283 1,64 1,76
23.540 1,77 1,76
22.624 1,57 1,63
22.234 1,72 1,87
21.678 1,80 2,22
21.399 1,61 1,73
21.258 1,92 1,96
20.714 1,73 1,75
20.439 2,00 1,98
19.952 1,80 1,87
19.946 1,92 1,73
19.760 1,84 1,82
Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.
Pozn.: V tabulce byly použity následující výpočty, Asymetrie = (D9 – Q2) / (Q2 – D1) kde je D9 - 9. decil, Q2 – medián a D1 – 1.
decil, tzn., že v případě rovnoměrné distribuce mezd by měl být tento koeficient = 1, čím je větší, tím roste asymetrie v oblasti
vyšších mezd. Rozdíl = (D9 – D1) kde je D9 - 9. decil a D1 – 1. decil, tzn. 80 % zaměstnaných v podnikatelském sektoru má mzdu
v tomto rozmezí.
Podrobnější analýza stejnou metodou je zaměřena na hlavní třídy zaměstnání (KZAM), která jsou uvedeny
v příslušné kartě. Důležitý údaj z této analýzy je, že v odměňování vědeckých pracovníků a odborníků duševní
oblasti je v porovnání s ostatními kraji nejnižší v rámci ČR.
Česká republika
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
2002
14 999
20 364
14 654
13 910
14 312
13 322
14 030
13 632
13 615
13 364
13 349
14 052
13 313
13 432
14 263
2003
15 936
21 590
15 592
14 640
15 224
13 998
14 895
14 481
14 519
14 282
14 094
14 981
14 102
14 133
15 177
2004
17 006
22 914
16 619
15 478
16 244
14 912
15 804
15 253
15 478
15 219
15 045
16 027
15 183
15 076
16 159
2005
17 827
24 109
17 281
16 291
16 866
15 392
16 570
16 092
16 193
15 799
15 927
16 752
15 671
15 727
17 009
2006
18 976
25 914
18 535
17 203
18 173
16 367
17 507
17 199
17 163
16 852
16 948
17 494
16 729
16 692
17 852
Zdroj dat: ČSÚ (2007)
Tabulka 70: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) v Jihočeském kraji podle odvětví v Kč
Odvětví
Celkem
A: Zemědělství, myslivost, lesnictví
B: Rybolov a chov ryb
C-E: Průmysl celkem
C: Těžba nerostných surovin
D: Zpracovatelský průmysl
E: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
F: Stavebnictví
2002
13 910
11 530
14 035
14 544
17 570
14 081
20 741
14 023
2003
14 640
12 101
13 834
14 990
18 098
14 489
21 828
14 903
2004
15 478
12 594
14 734
16 073
19 441
15 595
22 539
15 584
2005
16 291
13 340
15 475
17 175
20 414
16 555
24 796
16 087
2006
17 203
14 264
16 432
18 074
21 503
17 278
27 560
16 787
Tabulka 69: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) celkem v Kč
1
1
2
G: Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost
H: Ubytování a stravování
I: Doprava, skladování a spoje
J: Finanční zprostředkování
K: Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské
činnosti
L: Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
M: Vzdělávání
N: Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti
O: Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
11 701
12 715
13 628
14 033
15 259
7 697
14 914
22 971
13 225
8 384
15 211
23 728
13 198
8 600
15 687
26 899
14 778
8 697
16 502
26 808
15 461
9 644
17 087
29 524
15 602
17 607
13 165
14 474
11 881
18 863
15 147
15 520
12 332
19 861
15 722
15 795
13 128
21 038
16 653
16 239
14 032
21 909
17 526
17 431
15 099
Zdroj dat: ČSÚ (2007)
5.10.4 Příjmy obcí z přerozdělení daní v Jihočeském kraji
Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji17 (v přepočtu na jednoho obyvatele)
byl v roce 2006 na 10. místě, s tím že dosahuje 69% průměrné republikové úrovně (při nezahrnutí Prahy je to 89%
průměrné republikové úrovně). Příčinou daného pořadí se jeví zejména velikostní struktura obcí v kraji, kdy
Jihočeský kraj se podílí na počtu obyvatel ČR 6,1%, ale celkový počet obcí v kraji pak tvoří cca 10% z celkového
počtu obcí v ČR. To ukazuje na menší průměrnou velikost obcí v kraji, což pak vhledem ke způsobu rozpočtového
určení daní (tj. v závislosti na velikosti obcí), ovlivňuje celkový příjem obcí z přerozdělování daní v kraji. Ovlivnění
příjmu obcí z daní ekonomickými aktivitami na území kraje je relativně malé.
Tabulka 71: Příjmy obcí z daní v krajích v roce 2006
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Karlovarský kraj
Královéhradecký k.
Liberecký kraj
Moravskoslezský k.
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Vysočina
Zlínský kraj
ČR
obyv.
1181610
627513
1131549
303654
548368
429031
1250769
639230
505787
551528
1158068
823173
510767
590142
10251189
DP FO
DP PO*
DPH
DN
DV
mil. Kč
mil. Kč
mil. Kč
mil. Kč
mil. Kč
10 612
1 465
3 521
723
1 282
1 047
3 649
1 537
1 156
1 700
2 787
1 972
1 137
1 380
33 967
9 379
1 134
2 983
573
1 003
823
3 241
1 244
920
1 399
2 043
1 632
891
1 075
28 340
15 140
1 834
4 773
930
1 614
1 325
5 215
2 020
1 483
2 257
3 256
2 625
1 424
1 717
45 613
415
340
594
137
296
175
453
340
267
292
718
413
281
253
4974
35 546
4 773
11 872
2 362
4 195
3 371
12 559
5 140
3 825
5 648
8 805
6 643
3 733
4 424
112895
DV/ob
tis.
Kč/ob.
30,08
7,61
10,49
7,78
7,65
7,86
10,04
8,04
7,56
10,24
7,60
8,07
7,31
7,50
11,01
Pořadí
kraje
1
10
2
8
9
7
4
6
12
3
11
5
14
13
*
Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2006
Poznámky: DP FO – příjmy obcí z daně z příjmů fyzických osob, DP PO – příjmy obcí z daně z příjmů právnických osob (*bez daně
placené obcemi, DPH – příjmy obcí z daně z přidané hodnoty, DN – příjmy obcí z daně z nemovitostí, DV – celkové příjmy obcí
z daní, DV/ob. – příjmy obcí z daně na obyvatele kraje
V rámci Jihočeského kraje je pak příjem obcí z daní diferencován i mezi územními obvody, danými působností obcí
s rozšířenou působností (celkem 17 obvodů ORP). Nejvyšší příjem obcí z daní dosahuje ORP České Budějovice
(113% průměrné úrovně kraje, což je zhruba na úrovni příjmu obcí z daní v ČR bez Prahy), dále dosahují
nadprůměrné úrovně obce v ORP Písek. Nejnižší úroveň je pak v obvodu ORP Vodňany (89% průměrné úrovně
kraje). V postavení jednotlivých ORP, z hlediska příjmu obcí z daní v kraji, se tak projevuje existence velkých měst
(vzhledem k větším koeficientům při sdílení daní pro tato větší města).
17
Do hodnocení daňové výtěžnosti za obce v krajích je zařazena i Praha, která však reprezentuje řádově vyšší
hodnoty vzhledem k jejímu postavení obce, ale současně i kraje.
Kraj
1
1
3
Tabulka 72: Příjmy obcí z daní v obvodech ORP v Jihočeském kraji v roce 2006
ORP
Blatná
Č. Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn n. Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Obyv.
13585
149370
40910
20078
47435
19545
18987
51157
33786
22030
44800
80137
17688
25239
13928
17684
11154
627513
DP FO
mil. Kč
29,20
412,54
89,99
40,19
100,05
44,01
49,78
126,74
69,15
42,25
102,60
180,24
32,90
53,54
32,01
38,88
21,42
1465,48
DO PO*
mil. Kč
22,12
310,23
71,77
33,04
83,45
32,30
31,11
91,98
58,06
35,63
78,78
145,36
28,89
41,37
22,85
28,98
18,43
1134,36
DPH
mil. Kč
35,64
499,86
114,23
53,22
135,92
52,08
50,74
149,34
93,72
58,67
127,88
235,03
47,14
66,40
37,36
46,88
29,44
1833,55
DN
mil. Kč
9,45
62,91
21,00
16,44
27,45
10,20
11,83
30,11
17,46
13,11
26,99
42,53
10,92
13,47
11,56
8,23
5,90
339,55
DV
mil. Kč
96,41
1285,54
297,00
142,89
346,86
138,59
143,46
398,16
238,39
149,65
336,26
603,16
119,85
174,77
103,78
122,97
75,20
4772,94
DV/obyv.
tis. Kč/o.
7,10
8,61
7,26
7,12
7,31
7,09
7,56
7,78
7,06
6,79
7,51
7,53
6,78
6,92
7,45
6,95
6,74
7,61
Pořadí
ORP
10
1
8
9
7
11
3
2
12
15
5
4
16
14
6
13
17
*
Zdroj: Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2006
Poznámky: DP FO – příjmy obcí z daně z příjmů fyzických osob, DP PO – příjmy obcí z daně z příjmů právnických osob (*bez daně
placené obcemi, DPH – příjmy obcí z daně z přidané hodnoty, DN – příjmy obcí z daně z nemovitostí, DV – celkové příjmy obcí
z daní DV/ob. – příjmy obcí z daně na obyvatele kraje
Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za
službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. K analýze
byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (1. 3. 2001) o dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP
v Jihočeském kraji. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, z čehož plyne, že
nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP – v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší
vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje
vyjížďku pouze ve dvou ORP – České Budějovice a Týn nad Vltavou, který leží severně od Českých Budějovic.
Tabulka 73: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP v Jihočeském kraji (SLDB 2001)
Název ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Vyjíždí
mimo ORP
1972
9 513
5 636
2751
5 444
3 079
3 226
5 335
4 879
4 105
4 633
6 953
4 127
3 218
2050
2441
2080
Absolutní čísla
Dojíždí
Uvnitř
do ORP
ORP
1676
1 971
21 280
23 416
2161
6 420
1750
2 414
2968
6 629
1812
3 069
954
2 452
4 275
5 906
2062
5 077
1727
2 819
3752
7 640
6 791
15 093
1133
1 768
2176
3 610
4 327
2 033
1868
2 439
1449
1157
Vyjíždí
mimo ORP
35,1%
17,5%
39,6%
39,8%
36,2%
38,7%
48,6%
34,4%
40,6%
47,5%
28,9%
24,1%
58,7%
35,7%
24,4%
36,2%
44,4%
Procentuální podíl
Dojíždí
Uvnitř
do ORP
ORP
29,8%
35,1%
39,3%
43,2%
15,2%
45,2%
25,3%
34,9%
19,7%
44,1%
22,8%
38,6%
14,4%
37,0%
27,6%
38,1%
17,2%
42,2%
20,0%
32,6%
23,4%
47,7%
23,5%
52,3%
16,1%
25,2%
24,2%
40,1%
51,5%
24,2%
27,7%
36,1%
30,9%
24,7%
Saldo
-296
11 767
-3 475
-1 001
-2 476
-1 267
-2 272
-1 060
-2 817
-2 378
-881
-162
-2 994
-1 042
2 277
-573
-631
5.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP
1
1
4
Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Prachatice a Český Krumlov, kde vyjížďka daleko převyšuje dojížďku do
ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných bydlící v ORP) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně
nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách).
Poté následují ORP Soběslav a Vodňany. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Tábor.
Tabulka 74: Vyjížďka z ORP v Jihočeském kraji
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Mimo ORP
1 241
6 336
3 557
1 669
3 213
2 134
2 171
3 653
3 078
2 902
2 721
4 501
3 163
2 073
1 349
1 509
1 484
Uvnitř ORP
1 521
17 921
5 091
1 729
5 187
2 392
1 807
4 491
3 956
2 036
5 824
11 805
1 271
2 712
1 714
1 962
821
Počet
zaměstnaných v
ORP
6 344
72 768
19 644
9 226
22 506
9 528
8 772
23 980
16 193
10 209
21 137
38 563
8 090
11 990
6 428
8 162
5 065
Vyjíždějící na 100
zaměstnaných
Mimo ORP
Uvnitř ORP
19,6%
24,0%
8,7%
24,6%
18,1%
25,9%
18,1%
18,7%
14,3%
23,0%
22,4%
25,1%
24,7%
20,6%
15,2%
18,7%
19,0%
24,4%
28,4%
19,9%
12,9%
27,6%
11,7%
30,6%
39,1%
15,7%
17,3%
22,6%
21,0%
26,7%
18,5%
24,0%
29,3%
16,2%
V relativních číslech je dojížďka mimo ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje počet dojíždějících
více jak 50 % zaměstnaných bydlících v ORP, což je způsobné lokalizací elektrárny Temelín s navazujícím provozy.
S velkým odstupem je druhý nejvýznamnější dojížďkou cíl ORP České Budějovice. Naopak minimálně se dojíždí do
ORP Milevsko a Jindřichův Hradec.
Tabulka 75: Dojížďka do ORP v Jihočeském kraji
Celkem dojíždí
Název ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Mimo ORP
1 124
12 346
1 705
1 157
1 817
1 293
709
2 435
1 370
999
2 110
4 311
688
1 227
4 113
1 396
980
Uvnitř ORP
1 521
17 921
5 091
1 729
5 187
2 392
1 807
4 491
3 956
2 036
5 824
11 805
1 271
2 712
1 714
1 962
821
Počet
zaměstnaných v
ORP
6 344
72 768
19 644
9 226
22 506
9 528
8 772
23 980
16 193
10 209
21 137
38 563
8 090
11 990
6 428
8 162
5 065
Dojíždějící na 100
zaměstnaných
Mimo ORP
Uvnitř ORP
17,7%
24,0%
17,0%
24,6%
8,7%
25,9%
12,5%
18,7%
8,1%
23,0%
13,6%
25,1%
8,1%
20,6%
10,2%
18,7%
8,5%
24,4%
9,8%
19,9%
10,0%
27,6%
11,2%
30,6%
8,5%
15,7%
10,2%
22,6%
64,0%
26,7%
17,1%
24,0%
19,3%
16,2%
Celkem vyjíždí
Název ORP
1
1
5
Koeficient funkční velikosti (KFV) území charakterizuje dané ORP z hlediska koncentrace primárních funkcí, mezi
které patří funkce obytná, pracovní a obslužná. KFV je agregátním vyjádřením koncentrace těchto funkcí a je
vypočten jako průměr podílů příslušného ORP na celé ČR podle tří základních výše uvedených funkcí obce. Došlo
zde k výraznému propadu ORP Týn nad Vltavou, který plní pouze funkci pracovní, jelikož je výrazné centrum
dojížďky v kraji (viz tabulky výše). Ostatní funkce již nedosahují tak vysokých hodnot, což je ovlivněno nízkým
počtem obyvatel a počtem obsazených pracovních míst ve službách. Nejlépe tak na tom jsou ORP České
Budějovice, Tábor a Písek.
Tabulka 76: Koeficient funkční velikosti
KFV
160,3
79,8
50,7
44,9
43,6
38,0
31,4
22,9
18,4
17,7
17,3
16,8
16,2
13,5
13,1
11,7
9,7
Výsledky KFV jsou rovněž zobrazeny v mapě. Barvy jednotlivých polygonů
odpovídají barvám v tabulce a výška polygonů odpovídají velikosti KFV. Pro
vizualizaci dojížďkových toků do ORP České Budějovice se využila metoda
stuhových kartodiagramů. Jsou patrné výrazné dojížďkové toky z jižních ORP a
ORP Týn nad Vltavou.
Název ORP
České Budějovice
Tábor
Písek
Jindřichův Hradec
Strakonice
Český Krumlov
Prachatice
Třeboň
Vimperk
Soběslav
Dačice
Kaplice
Milevsko
Trhové Sviny
Týn nad Vltavou
Blatná
Vodňany
Obrázek 23: Stuhový kartodiagram dojížďky do ORP České Budějovice
1
1
6
5.10.6 Plochy k podnikání
Pro rozvoj podnikání musí existovat v každém kraji plochy k tomu určené: průmyslové zóny či brownfields.
Z hlediska udržitelného rozvoje jsou výhodnější brownfields (dochází k revitalizacím území a tím k odstranění
ekologických i estetických závad urbanizovaného území). Jihočeský kraj nechal zpracovat lokalizační studii
brownfields, která obsahuje zpřesňující informace k jednotlivým lokalitám. V brzké době plánuje vypracování
obdobné studie pro průmyslové zóny na území jihočeského kraje. Ze zkušeností Jihočeského kraje vyplývá, že mezi
podnikatelskými subjekty je větší zájem o průmyslové zóny. Nejvyšší podíl brownfields se nachází v ORP České
Budějovice, což koresponduje s celou řadou základních zjištěných závěrů a poznatků o Českých Budějovicích jako
centru zaměstnanosti a nejvyšší pracovní aktivity. Je to přirozený důsledek koncentrace průmyslu. Zcela jiná je
situace v zaostávajících ORP Vodňany, Dačice a Blatná. Možnosti nejsou tak velké jako v jiných ORP, podpora je
minimální a tak tyto oblasti téměř ztrácejí šanci na zlepšení toho stavu. Opět se v Jihočeském kraji potvrzuje
centralizace a velmi nízká konkurenceschopnost ostatních oblastí.
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Plocha ORP
(v ha)
27878
92382
113036
47194
93326
48472
38509
74170
83967
32387
57406
100210
45206
53847
26242
53537
17919
59158,1
Zastavěné a ostatní plochy
Rozloha
Podíl
(v ha)
(v %)
2339
8,4
9579
10,4
15538
13,7
3269
6,9
7405
7,9
4030
8,3
2669
6,9
5527
7,5
8776
10,5
2627
8,1
5340
9,3
8311
8,3
2847
6,3
4094
7,6
2561
9,8
5427
10,1
1536
8,6
5404,5
9,1
Brownfields
Rozloha
Podíl
(v ha)
(v %)
4 0,013
149 0,161
48 0,042
7 0,014
55 0,059
38 0,078
3 0,008
44 0,059
39 0,046
9 0,029
16 0,028
73 0,072
33 0,073
15 0,029
9 0,035
62 0,117
5 0,027
35,8 0,061
Průmyslové zóny
Rozloha
Podíl
(v ha)
(v %)
0
0,000
6
0,006
0
0,000
0
0,000
6
0,006
0
0,000
7
0,018
14
0,019
0
0,000
55
0,170
6
0,010
0
0,000
13
0,029
27
0,051
0
0,000
0
0,000
0
0,000
7,9
0,013
Zdroj: Krajský úřad jihočeského kraje, Pozn.: U průmyslových zón není garantována úplnost
5.10.7 Indikátory
Tabulka 78: Vyhodnocení indikátoru Míra zaměstnanosti, Míra nezaměstnanosti, Počet uchazečů na 1 volné místo
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Míra
zaměstnan
osti
Hodnocení
67,7
69,9
68,2
65,7
68,7
70,2
66,1
68,6
68,1
67,7
67,4
0
1
0
-1
0
1
-1
0
0
0
0
Míra
nezaměst
nanosti
(2007)
6,0
3,9
7,9
7,6
4,8
6,3
6,3
5,2
4,8
5,9
5,9
Hodnocení
0
1
-1
-1
1
0
0
0
1
0
0
Počet
uchazečů
na 1 místo
(2007)
2,8
2,0
5,2
5,4
3,3
1,5
3,5
1,6
1,8
3,3
1,9
Hodnocení
0
0
-1
-1
0
0
0
0
0
0
0
Tabulka 77: Plochy k podnikání v roce 2006
1
1
7
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
69,3
67,7
68,9
71,1
66,2
67,2
1
0
0
1
-1
0
5,0
4,5
4,4
5,4
4,4
7,8
0
1
1
0
1
-1
2,2
6,1
3,5
4,4
1,4
2,0
0
-1
0
0
0
0
Poznámka: Škála pro Míra zaměstnanosti je 67= -1 až 69 = +1, škála pro Míra nezaměstnanosti (2007) je 7 = -1 až 5 = +1, škála
pro Počet uchazečů na 1 volné místo je 5 = -1 až 1 = +1.
Tabulka 79: Vyhodnocení indikátoru Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců, Daňová výtěžnost, Míra podnikatelské aktivity
37,6
19,8
37,3
41,8
29
37,1
36,8
30,9
22,4
36,6
36,5
23,6
21,8
34,4
33,4
15,5
38,5
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Hodnoce
ní
Daňová
výtěžnost
(2006)
Hodnoce
ní
-1
1
-1
-1
0
-1
-1
0
0
-1
-1
0
0
0
0
1
-1
7,1
8,6
7,3
7,1
7,3
7,1
7,6
7,8
7,1
6,8
7,5
7,5
6,8
6,9
7,4
6,9
6,7
0
1
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
-1
-1
0
-1
-1
Míra
podnikatel
ské
aktivity
(2007)
2,2
30,2
8,2
3
8,2
3,2
3,7
10
6,8
4,1
8,3
16,8
3
4,4
2,3
3,7
2,1
Hodnoce
ní
-1
1
0
-1
0
-1
-1
1
0
0
0
1
-1
0
-1
-1
-1
Poznámka: Škála pro Vyhodnocení indikátoru Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců je 35= -1 až 20 = +1, škála pro Daňovou
výtěžnost je 7 = -1 až 8 = +1, škála pro Míra podnikatelské aktivity je 4 = -1 až 10 = +1.
Tabulka 80: Vyhodnocení indikátoru KFV, Vyjížďka do zaměstnání mimo ORP, Vyjížďka do škol mimo ORP a Podíl brownfields
na ploše ORP
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
KFV
Hodnoce
ní
11,7
160,3
38
17,3
44,9
16,8
16,2
50,7
31,4
17,7
43,6
79,8
13,5
22,9
-1
1
1
0
1
0
0
1
1
0
1
1
-1
0
Vyjížďka
Vyjížďka do
Podíl
do
Hodnocení škol mimo Hodnocení brownfield Hodnocení
zaměstn
ORP
s
ání
10,2
0
16
0
0,01
-1
5,4
1
7,8
1
0,16
1
11,6
0
16,5
0
0,04
0
9,3
1
11,2
0
0,01
-1
7,1
1
12,3
0
0,06
0
14,6
0
17,6
-1
0,08
0
15,5
0
19,2
-1
0,01
-1
9,2
1
11,7
0
0,06
0
8,9
1
13,7
0
0,05
0
18,7
-1
20,2
-1
0,03
0
6,2
1
12,9
0
0,03
0
7,2
1
9,6
1
0,07
0
30,8
-1
21,1
-1
0,07
0
10,6
0
14
0
0,03
0
ORP
Podíl
nezaměstnaných
nad 12 měsíců
(2007)
1
1
8
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
13,1
18,4
9,7
-1
0
-1
13,3
7,8
18,1
0
1
-1
17,9
11,3
15,3
-1
0
0
0,04
0,12
0,03
0
1
0
Poznámka: Škála pro Vyhodnocení indikátoru KFV je 15= -1 až 30 = +1, škála pro Vyjížďku do zaměstnání mimo ORP je 17 = -1 až
10 = +1, škála pro Vyjížďku do škol mimo ORP je 17 = -1 až 10 = +1, škála pro Podíl brownfields na ploše ORP je 0,02 = -1 až 0,10
= +1.
5.10.8 Popis problémových okruhů
Ačkoliv v jiných tématech je závěr omezen na tabelárně zpracované SWOT a identifikované problémy k řešení,
v případě posledního tématu bude předcházet SWOT analýze vysvětlující a do větší hloubky jdoucí pasáž
ozřejmující ve zkratce formulované závěry a doporučení po jednotlivých dílčích oblastech tématu hospodářství.
Oblast daňové výtěžnosti
Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl
v roce 2006 na 10. místě, s tím že dosahuje 69% průměrné republikové úrovně (při nezahrnutí Prahy je to 89 %
průměrné republikové úrovně). Příčinou daného pořadí se jeví zejména velikostní struktura obcí v kraji, kdy
Jihočeský kraj se podílí na počtu obyvatel ČR 6,1%, ale celkový počet obcí v kraji pak tvoří cca 10% z celkového
počtu obcí v ČR. To ukazuje na menší průměrnou velikost obcí v kraji, což pak vhledem ke způsobu rozpočtového
určení daní (tj. v závislosti na velikosti obcí), ovlivňuje celkovou daňovou výtěžnost obcí v kraji. Ovlivnění daňové
výtěžnosti ekonomickými aktivitami na území kraje je relativně malé. V rámci Jihočeského kraje je pak daňová
výtěžnost diferencována i mezi územními obvody, danými působností obcí s rozšířenou působností (celkem 17
obvodů ORP). Nejvyšší daňovou výtěžnost dosahuje ORP České Budějovice (113 % průměrné úrovně kraje, což je
zhruba na úrovni daňové výtěžnosti obcí v ČR bez Prahy), dále dosahují nadprůměrné úrovně obce v ORP Písek.
Nejnižší úroveň je pak v obvodu ORP Vodňany (89% průměrné úrovně kraje). V postavení jednotlivých ORP z
hlediska daňové výtěžnosti v kraji se tak projevuje existence velkých měst (vzhledem k větším koeficientům při
sdílení daní pro tato větší města
Oblast mezd
Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji činila v r. 2006 18.300,- Kč. V rámci ČR, kde průměrná hrubá
mzda činila 20.847,- Kč, zaostává Jihočeský kraj proti průměru o 2.500,- Kč. Průměrná mzda v kraji v roce 2004 byla
pátá nejnižší od konce pořadí jednotlivých krajů a činila 18.586,- Kč. V průběhu následujících let došlo k výraznému
zvýšení průměrných mezd ve všech krajích ČR, v Jihočeském kraji se zvýšila průměrná mzda o 2.641,- Kč a dosáhla
výše 21.227,- Kč. Je ovšem skutečností, že tato mzda staví Jihočeský kraj na poslední místo mezi kraji ČR.
Problémem je v odměňování vědeckých pracovníků. V porovnání s ostatními kraji jsou jejich mzdy podprůměrné.
Oblast okruh dojížďka, vyjížďka
Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u
zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako zásobárna pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP
Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. Takto postižená místa nezabezpečují základní obslužnost
území a udržitelný rozvoj v nezměněných podmínkách je víc než problematický. Tato místa se stávají pouze
„noclehárnou“ a lidé jsou z nich vyháněni nedostatkem pracovních míst do centra, kde se samozřejmě kumulují
kladné i negativní faktory tohoto jevu. V důsledku tohoto jevu se neustále posiluje centrum a zanedbávají okolní
ORP a to jak vlivem z centra tak i v myšlení lidí, kteří dojíždějí. Vznikají tímto také velké časové ztráty, které jsou
zvýrazněny i zcela nedostatečnou infrastrukturou.
Oblast cestovní ruch
Ač Jihočeský kraj patří k nejnavštěvovanějším krajům ČR, je jeho ekonomická výkonnost cestovního ruchu velice
nízká. Nutno podotknou, že existují určité metodické problémy ve vykazování dat v této oblasti. Zůstává otázkou,
zda cestovní ruch má či nemá být jedním z klíčových pilířů ekonomického rozvoje kraje. Problém je v tom, že se
jedná o využívání externích zdrojů, které jsou velice citlivé na makroekonomické vlivy např. u zahraničních
návštěvníků na vývoj kurzu či na případnou recesi jak naši tak i zahraniční ekonomiky. To znamená samozřejmě
rozvoj cestovního ruchu, ale hlavní pilíře ekonomiky jsou jiné. Problematické je také především celoroční využití
ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka.
1
1
9
Oblast podnikatelské struktury
Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly
díky pružnosti. V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož
disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Malé a střední podniky jsou v tržní ekonomice
preferovány pro svou flexibilitu ve výrobním zaměření, jsou takto schopny vyplnit produkční mezeru na trhu. Na
druhou stranu jsou nejvíce ohroženy pří dlouhodobější ekonomické recesi. Zastoupení malých a středních podniků
je v rámci ČR podprůměrný. Rovněž je zde nižší míra podnikatelské aktivity, tj. počet soukromých podnikatelů na
1000 osob. Lze identifikovat v této oblasti i určitou stagnaci. Výše zmíněné problémy jsou zvýrazněny
nedostatečným počtem klastrových iniciativ u inovativních podniků. Jihočeský kraj však významně podporuje vznik
nových klastrů, z nichž řada již na území jihočeského kraje funguje. V roce 2007 také vznikl plán výstavby
Jihočeského vědeckotechnického parku v Českých Budějovicích, jenž má za cíl podporovat ekonomický rozvoj
regionu a jeho konkurenceschopnost.
Oblast nezaměstnanost
V otázce míry nezaměstnanosti se kraj drží v porovnání krajů České republiky dlouhodobě na jedné z nejnižších
úrovní. Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP
Vodňany, Dačice a Trhové Sviny.














SILNÉ STRÁNKY
Vyvážený ekonomický růst vyjádřený základními
ekonomickými ukazateli.
Dynamicky se rozvíjející produktivita práce.
Ekonomickému postavení odpovídající míra
investování.
Neustále rostoucí čistý disponibilní důchod
domácnosti.
Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví
vysokého školství a vědy v kraji.
Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu
existence všech významných rozvojových faktorů.
Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního
ruchu.
Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání
s průměrem ČR.
Nejnižší míra nezaměstnanosti vysokoškolský
vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní město
Praha a Středočeský kraj.
Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán
v nejvýznamnějších odvětvích terciárního sektoru,
ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči.
Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné
zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká
míra podnikatelské aktivity v Českých Budějovicích.
Vyšší počet podniků ve stavebnictví, maloobchodě
a v zemědělství.
Hlavní dojížďkové centrum České Budějovice, další
je Týn nad Vltavou, který v relativních číslech
převyšuje ČB.
PŘÍLEŽITOSTI
Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a
Německem, rozvoj inovativních forem podnikání,
rozvoj spolupráce mezi univerzitou a
podnikatelským sektorem.
Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP,
které neposkytují základní funkce obslužnosti
území, především v oblasti zaměstnání, školství a







SLABÉ STRÁNKY
Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna
z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany,
Trhové Sviny, Soběslav.
JČ kraj má relativní rezervy v zaměstnanosti žen, a
má velice nízkou míru zaměstnanosti u osob
v nejnižší vzdělanostní kategorii.
Vysoká sezonní míra nezaměstnanosti je v ORP
Dačice, Český Krumlov, Vodňany.
Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se
zaměřením na zpracovatelský průmysl.
Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany
nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u
zaměstnanců, tak i u studentů.
HROZBY
Malý počet silných hospodářských tahounů
s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého
podnikatelského sektoru v případě hospodářské
recese.
České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli
v zaměstnanosti a ostatní regiony (Trhové Sviny),
budou zaostávat.
5.10.9 SWOT analýza
1
2
0



služeb.
 Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměstnanosti
Nedostatek pracovní síly může vyřešit
je ve Vimperku, Dačicích, Trhových Svinech,
zaměstnávání cizinců a případný rozvoj
Milevsku a Soběslavi.
zaměstnanosti žen.
 Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob
V ORP postižených vysokou nezaměstnaností
především v ORP Dačice, Blatná, Soběslav,
zavést činnosti nezávislé na sezonních výkyvech.
Jindřichův Hradec, přičemž v Dačicích a Blatné má
Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti
tento trend rostoucí charakter.
v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což
 Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu
v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie.
zaměstnanosti.
Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje  Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve
a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových
vědě a výzkumu.
technologií, případně i zavádění nových plodin.
Přilákání silného zahraničního investora
s inovativním záměrem high-tech technologie a
rozvoj spolupráce stávajících firem.

Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v jihočeském kraji je velice nízká, v ZÚR a v ÚPD je nutno se zaměřit
na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou.

Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro
náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nalézt
aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu.

Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho
obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, příčinou je zejména velikostní struktura obcí v kraji (vysoký počet
malých obcí), ÚP svými nástroje pouze může vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro
udržení stávajících.

Daňová výtěžnost je diferenciovaná (vysoká České Budějovice a Písek, nejnižší Vodňany), ÚP by mělo situovat
do ORP Vodňany stavby DI a TI a plochy pro podnikání stimulující růst daňové výtěžnosti.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji zaostává oproti průměru ČR o 2.500 Kč, ÚPD by měly
podporovat především takové rozvojové projekty, které jsou založeny na vzdělanostní ekonomice a vyšší
přidané hodnotě.

Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u
zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako „noclehárny“ a zásobárny pracovní síly pro velká
centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. ÚP sídel těchto ORP by se měly
zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroj pracovních míst a vyšší občanskou vybavenost vč.
školských a kulturních zařízení.

Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky, mají vysokou schopnost absorpce
pracovní síly díky pružnosti, zastoupení malých a středních podniků je v JČK v porovnání s ČR podprůměrné ÚP a ZÚR by tedy měly vymezovat plochy přiměřené velikosti právě pro tuto kategorii podniků a podporovat
koexistenci podnikání, služeb a bydlení a využití brownfields.

V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož disponují
finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj – na celokrajné úrovni ZÚR je potřeba intensivně
hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro příchod takovéhoto velkého investora /
investorů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a
výzkum v návaznosti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky.

Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP
Vodňany, Dačice a Trhové Sviny – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezovat plochy generující nová
pracovní místa.

1
2
1
6 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
ÚZEMÍ
6.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ
Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů:
sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů,
účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů,
udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.
Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení
indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených
témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde
spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých
pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito pro jednoduchost
3bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území ORP obdržel buď – 1 bod (hodnocený jev /
proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 bod (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného
pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť
v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit
vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to
pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako
základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř
získat, a to na základě počtu vyhodnocovaných indikátorů v daném pilíři. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl
následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním
počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy
všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah
indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Současně všechny tři pilíře mají
stejnou váhu (viz výše – 100 bodů). Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva
pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých
pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých
správních obvodech na úrovni obcí s rozšířenou působností. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný
počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů (není na závadu, že pro dvě témata
nebyly vybrány žádné indikátory), jejichž váha se následně projeví ve vyhodnocení území jednotlivých ORP. Zvlášť
se vyhodnotí jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a následně se spočítá a vyhodnotí celkový bodový zisk za dané
správní území všech obcí ORP. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé ORP podle celkového zisku bodů na pořadí od
nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Následující tabulka nám ukazuje
dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých
ORP.
Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako
lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých ORP byla nepříznivá situace v jednom pilíři
vyvážena získanými body v jiném pilíři.
Tabulka 81: Přehled získaných bodů v jednotlivých ORP a v kraji
ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Počet dosažených bodů
ENV
EKO
SOC
-1
-7
-2
-5
13
3
2
-5
4
-1
-9
0
0
0
3
1
-3
2
0
-9
-1
1
0
0
1
1
3
Přepočtový koeficient Přepočtená bodová hodnota
ENV
EKO
SOC
ENV
EKO
SOC
12,5
5,6
16,7
-12,5
-39,2
-33,4
12,5
5,6
16,7
-62,5
72,8
50,1
12,5
5,6
16,7
25
-28
66,8
12,5
5,6
16,7
-12,5
-50,4
0
12,5
5,6
16,7
0
0
50,1
12,5
5,6
16,7
12,5
-16,8
33,4
12,5
5,6
16,7
0
-50,4
-16,7
12,5
5,6
16,7
12,5
0
0
12,5
5,6
16,7
12,5
5,6
50,1
Celkem
-85,1
60,4
63,8
-62,9
50,1
29,1
-67,1
12,5
68,2
Kapitola: vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území



1
2
2
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
JČK Celkem
-2
-4
-6
2
0
-4
1
-5
-4
1
3
-8
-1
-5
-2
-7
0
-1
0
2
2
1
1
-3
12,5
12,5
12,5
12,5
12,5
12,5
12,5
12,5
5,6
5,6
5,6
5,6
5,6
5,6
5,6
5,6
16,7
16,7
16,7
16,7
16,7
16,7
16,7
16,7
-25
-50
-75
25
0
-50
12,5
-62,5
-250
-22,4
5,6
16,8
-44,8
-5,6
-28
-11,2
-39,2
-235,2
0
-16,7
0
33,4
33,4
16,7
16,7
-50,1
233,8
-47,4
-61,1
-58,2
13,6
27,8
-61,3
18
-151,8
Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř
Tabulka 82: ORP dle získaných bodů
Za každý pilíř bylo možné získat body v rozmezí – 100 až + 100, v součtu všech
tří pilířů tedy v rozmezí od – 300 až + 300 bodů.
Z uvedené tabulky vyplývá, že z environmentálního hlediska jsou nejlépe
hodnocena území obcí s rozšířenou působností Český Krumlov (25 bodů),
Trhové Sviny, Vimperk, Prachatice, Kaplice a Písek (všechny 12,5 bodů).
Naopak jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP Tábor (-75
bodů),
ORP
Vodňany,
ORP
České
Budějovice
(obě – 62,5 bodů), ORP Strakonice, ORP Týn nad Vltavou
(- obě 50 bodů)). Vlastní rozpětí bodových hodnocení environmentálního pilíře
se pohybovalo v rozmezí hodnot od – 75 po + 25 bodů. Z hodnocených 17 obcí
s rozšířenou působností se 8 ORP umístilo pod hranicí 0 bodů. 2 ORP byly
hodnoceny průměrně, bez bodového zisku (počet dosažených bodů 0) a 7
zbylých ORP bylo v environmentálním pilíři hodnoceno nadprůměrně (bodové
hodnocení vyšší jak 0). Za povšimnutí stojí vysoká záporná bodová hodnota
ORP Tábor. V ekonomickém pilíři dosáhla nejvyšší bodové hodnoty podle
předpokladů a očekávání ORP České Budějovice (72,8 bodů). Na dalších
místech, byť se značným odstupem se umístila ORP Tábor (16,8 bodů) a
Prachatice a Strakonice (obě 5,6 bodů). Hned 9 obcí s rozšířenou působností
dosáhlo záporného bodového ohodnocení v rozmezí – 5,6 až - 50,4 bodů.
Nejhůře byla hodnocena ORP Milevsko a ORP Dačice (obě -50,4 bodů) a ORP
Trhové Sviny (-44,8 bodů). Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybovalo v rozmezí
hodnot od – 50,4 po + 72,8. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se v ekonomickém pilíři se 9 ORP
umístilo v záporných číslech, 2 ORP byly hodnoceny průměrně, bez bodového zisku (počet dosažených bodů 0) a 6
ORP bylo v ekonomickém pilíři hodnoceno nadprůměrně (bodové hodnocení vyšší jak 0).V sociodemografickém
pilíři dosáhlo nejvyšší bodové hodnoty (66,8 bodů) Český Krumlov. ORP České Budějovice, Prachatice a Jindřichův
Hradec dosáhly bodového hodnocení 50,1 bodů. Jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP Vodňany
(-50,1 bodu) následovaná ORP Blatná (-33,4 bodů) a ORP Milevsko a ORP Strakonice (obě -16,7 bodů). Vlastní
rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od – 50,1 po + 66,8
bodů. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se 9 ORP umístilo v kladných číslech, 4 ORP byly hodnoceny
průměrně, bez bodového zisku (počet dosažených bodů 0) a 4 zbylé ORP byly v sociodemografickém pilíři
hodnoceny podprůměrně (bodové hodnocení nižší jak 0 bodů). Za povšimnutí stojí opět, stejně jako
v environmentálním pilíři vysoká záporná bodová hodnota ORP Vodňany (-50,1 bodů).
Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz. výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové
umístění jednotlivých obcí s rozšířenou působností v rámci Jihočeského kraje. Nejlépe se v tomto hodnocení
umístila ORP Prachatice, následovaná ORP Český Krumlov a České Budějovic. Na opačném konci se jako nejhůře
hodnocené umístily ORP Vodňany s významným záporným hodnocením – 151,8 bodů, dále ORP Blatná (-85,1
bodů) a Milevsko (-67,1 bodů). Záporného hodnocení ve všech třech pilířích dosáhly ORP Vodňany a ORP Blatná.
Kladná hodnocení ve všech třech pilířích měla jen ORP Prachatice. Nezáporná hodnocení se vyskytla ještě u ORP
Písek a Jindřichův Hradec. Paradoxně, za celý Jihočeský kraj, se jako nejslabší při daném způsobu hodnocení jevil
pilíř environmentální a to i přesto, že se zde nachází nadprůměrné množství ploch chráněných určitým statutem
(Národní park, CHKO…). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř, i když i tento se pohybuje v záporných
hodnotách. Jako zcela nejlepší se jeví sociodemografický pilíř, kdy soudržnost obyvatelstva je hodnocena vysoce
pozitivně a toto hodnocení odpovídá i statistickým šetřením v celé ČR.
ORP
Celkem bodů
Prachatice
68,2
Český Krumlov
63,8
České Budějovice
60,4
Jindřichův Hradec
50,1
Třeboň
27,8
Vimperk
29,1
Kaplice
18
Písek
12,5
Trhové Sviny
13,6
Soběslav
-47,4
Dačice
-58,2
Tábor
-62,9
Strakonice
-61,1
Týna nad Vltavou
-61,3
Milevsko
-67,1
Blatná
-85,1
Vodňany
-151,8
1
2
3
Tabulka 83: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů
Indikátor
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
0
-1
1
1
0
0
1
-1
1
-1
-1
1
1
1
-1
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0
-1
0
-1
-1
-1
0
0
0
0
-1
1
-1
1
1
-1
1
0
1
1
0
1
-1
0
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0
-1
-1
-1
1
-1
0
0
0
0
1
1
-1
-1
1
1
-1
1
-1
0
0
1
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
-1
1
0
-1
-1
0
-5
1
2
0
-1
1
0
1
1
0
0
1
1
1
1
-1
-2
-1
-4
0
-6
1
2
1
0
-1
-4
1
1
-1
-5
-1
0
1
0
0
1
-1
-1
1
0
-1
-1
1
0
0
1
-1
1
1
0
0
0
0
-1
0
0
-1
1
-1
-1
0
-1
0
-1
-1
1
1
0
0
0
-1
-1
0
0
0
0
0
1
-1
0
-1
-1
1
-1
0
-1
0
0
0
0
1
0
1
-1
-1
0
-1
0
0
1
-1
-1
0
0
0
1
-1
0
0
0
-1
1
-1
0
1
0
0
-1
1
0
-1
0
-1
0
0
0
1
0
-1
1
0
1
-1
1
-1
-1
-1
0
0
1
-1
1
0
0
0
1
-1
-1
-1
1
-1
0
-1
0
-1
-1
-1
1
-1
0
-1
-1
-1
0
0
1
0
1
0
-1
0
1
-1
0
0
0
0
1
0
0
1
-1
0
0
1
-1
-1
1
0
0
0
1
0
0
0
1
1
0
1
-1
0
0
-1
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
Dačice
environmentální
ekonomický
Český Krumlov
Výměra orných
svažitých
2 pozemků
Stav povrchových
a podzemních vod
Ovzduší
Produkce
komunálního
3 odpadu (kg/os.
rok)
Míra separace KO
(%)
Podíl plochy
území zvýšené
ochrany přírody
4
Hodnocení
ekologické
stability
5 Lesnatost
ENVI celkem
Kanalizace
s napojením na
ČOV
Plynofikace
Podíl obyvatel
připojených na
vodovod
Podíl obyvatel
připojených na
kanalizaci
6
Hustota silnic I.
třídy
Hustota silnic II.
třídy
Hustota
celostátních
železnic
Hustota
regionálních
železnic
Míra
zaměstnanosti
Míra
7
nezaměstnanosti
Počet uchazečů
na 1 volné místo
1
České Budějovice
Té
ma
Blatná
Pilíř
ORP
1
2
4
sociodemografický
Podíl
nezaměstnaných
nad 12 měsíců
Příjmy obcí z daní
Míra
podnikatelské
aktivity
Koeficient funkční
velikosti
Vyjíždějící do
zaměstnání mimo
ORP
Vyjíždějící do škol
mimo ORP
Podíl brownfields
na ploše ORP
EKO celkem
Indikátor vitality
7 Indikátor migrace
Indikátor stáří
Intenzita bytové
výstavby v letech
2000 - 2006
8 Počet trvale
obydlených
bytů/domů 1991 2001
Vývoj počtu lůžek
9 v kraji v letech
2000 - 2006
SOC celkem
-1
1
-1
-1
0
-1
-1
0
0
-1
-1
0
0
0
0
1
-1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
-1
-1
0
-1
-1
-1
1
0
-1
0
-1
-1
1
0
0
0
1
-1
0
-1
-1
-1
-1
1
1
0
1
0
0
1
1
0
1
1
-1
0
-1
0
-1
0
1
0
0
1
0
0
0
0
-1
1
1
-1
0
0
0
-1
-1
1
-1
-1
-1
-1
-1
0
-1
-1
0
0
-1
-1
-1
-1
-1
-1
1
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
-7
-1
1
-1
13
0
0
0
-5
1
0
1
-9
0
-1
1
0
0
0
1
-3
1
1
1
-9
-1
-1
-1
0
-1
0
-1
1
0
-1
1
-4
-1
1
-1
1
-1
-1
0
3
-1
-1
-1
-8
0
1
1
-1
-1
0
0
-5
1
1
1
-2
-1
-1
1
-8
-1
1
0
0
1
0
0
0
0
1
0
1
0
0
1
1
1
-1
1
-1
-1
1
1
0
1
0
1
1
1
1
1
1
0
1
-1
0
-1
0
1
1
0
1
-1
0
1
0
0
0
1
-1
1
0
1
-1
-2
3
4
0
3
2
-1
0
3
0
-1
0
2
2
1
1
-3
6.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI
Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu
hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen
následující metodický postup:
1. fáze – dílčí tematické analýzy (na základě vypracování témat, případně karet jevů/procesů), kdy cílem této fáze
je monitoring konkrétního dílčího problému, pro formální přehlednost byly ve většině případů vypracovány
standardizované formuláře – karty jevu (procesu) a výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných,
slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území, dílčí analýzy jsou součástí tematických
rozborů v této zprávě,
2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy), kdy pro vyhodnocení horizontálních
vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz
do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického) a tam kde dochází k ovlivnění, je
stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H), nebo neutrální vliv (N) dle následující
tabulky:
1
2
5
Pilíř
Téma
Seznam příležitostí ze SWOT analýz ze všech témat
ENV
EKO
SOC
1
Rekultivace území, kde je v plánu ukončení těžby – snížení střetů se zájmy životního
prostředí.
P
H
N
Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou
infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn).
P
P
P
P
N
N
Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů
v podzemních a povrchových vodách.
P
N
N
Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních
ekosystémů.
P
N
N
Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a
nízkým koeficientem ekologické stability.
P
N
N
Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a
zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany.
P
P
P
Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst.
P
P
P
P
N,P
P
P
N
P
P
P
P
Sníženi imisi VOC a amoniaku využitím vodou ředitelných nátěrových hmot a
omezováním studených startů vozidel.
P
N
P
Rozvoj nových technologií pro zpracování odpadu, např. výstavba kompostáren a ve
vhodných lokalitách i bioplynových stanic.
P
P
N
Odstraňování a rekultivace starých ekologických zátěží.
P
P
N
P
N
N
Využití prostředků z evropských fondů na výstavbu zařízení pro nakládání s
odpadem.
P
P
N
Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a
rekonstrukce ČOV.
P
N
N
Vysoká úroveň plynofikace celého kraje může při efektivním využití přispívat ke
snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a zlepšení imisní situace v „dýchací“ vrstvě
atmosféry.
P
N
P
Kvalitní péče o chráněná území.
P
P
P
V dlouhodobém výhledu možnost zlepšení stavu chráněných území – kvalitní
evidence, nájemní smlouvy o péči, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP.
P
P
P
P
P
H
H
N
N
P
N
N
P
N
N
H, P
P
P
2
Realizace opatření vycházejících z programů KPSE, PZKO.
Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností.
environmentální
Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie.
3
4
Zvýšení míry separace komunálního odpadu.
Snížení podílu orné půdy.
Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.
5
Postupné nahrazování hospodářských dřevin s předpokládanou vysokou citlivostí ke
klimatickým změnám v pěstebních polohách, které neodpovídají jejich přirozenému
rozšíření. Důsledné omezování negativního vlivu zvěře na přirozenou i umělou
obnovu lesa v imisních oblastech.
Podporovat mimoprodukční funkce lesa.
Výstavba dálnice D11 jako dálniční osy regionu spojující Prahu – Hradec Králové –
Královec (Polsko), modernizace rychlostní komunikace R35.
ekonomický
Rekonstrukce stávající silniční sítě (silnice I. až III. třídy) a místních komunikací.
6
H
P
P
Využití blízkosti mezinárodní železniční magistrály E40 v Pardubicích pro oživení
hospodářství regionu.
N, P
P
P
Vymezení koridoru ŽD2 pro vybudování kapacitní dopravní cesty, spojeným
s modernizací, zdvoukolejněním, případně elektrizací tratí.
P
P
P
Využít potenciál letiště v Hradci Králové jako veřejné mezinárodní letiště
aglomeračního významu, popř. využít lokalitu i k jinému účelu.
P, H
P
P
Dále rozvíjet proces integrace veřejné dopravy v Královéhradeckém kraji a zlepšit tak
dopravní dostupnost v celém regionu.
P
P
P
Zkvalitnit dopravní obslužnost území s cílem podpořit dojížďku do zaměstnání a tím
snížení nezaměstnanosti.
N
P
P
P
N
P
P
N
P
Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury.
Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody.
Tabulka 84: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři
1
2
6
Pilíř
Téma
Seznam příležitostí ze SWOT analýz ze všech témat
ENV
EKO
SOC
Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení
obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. (Vztahuje se i k tématu 2.)
P
P
P
Rozvoj nových technologií na zpracování odpadu.
P
P
N
Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů
včetně jejich separovaného sběru a konečného využití.
P
P
N
Podpora využití odpadů pro výrobu tepla.
P
P
N
Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách, rekonstrukce a modernizace
plynových výtopen.
N
P
N
Podpora úsporných systému využívání elektrické energie.
N
P
P
P
N
N
Zvýšení pokrytí stávající spotřeby elektrické energie z vlastních zdrojů a zkvalitnění
zabezpečení krizového zásobování energiemi.
N
P
P
Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (vodní minielektrárny, spalování
biomasy, tepelná čerpadla).
H, P
P
N
Podpora výstavby důležitých optických tras.
P
H
H
N
P
P
P
P
N
N
N
P
Rozvoj telekomunikační infrastruktury a informačních technologií k posílení
investičních příležitostí v regionu.
H
P
P
Rozvoj přeshraniční spolupráce, rozvoj inovativních forem podnikání.
N
N
P
P
P
N
Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORPech, které neposkytují základní funkce
obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb.
N
P
P
Posílit v krizových ORPech MSP a další možnosti zaměstnávání osob, u ORPu
Broumov posílit zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu.
N
P
P
Pozvolna rostoucí počet obyvatel.
N
N
N
P
P
N
N
P
P
Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách, regenerace stávající bytové
výstavby.
H
P
P
N
N
P
P
P
P
Využití potenciálu méně zatížených, turisticky zajímavých území pro účely cestovního
ruchu (Kladské pomezí, Podzvičinsko, Hradecko).
H, P
P
P
Zatraktivnění Hořicka, prostor pro vznik nové kulturně-historicko-sportovní zóny
(Hořický Chlum - turistické stezky, galerie plastik v přírodě, přírodní koupaliště
Dachovy…).
H
P
P
Podpora rozvoje cestovního ruchu především v oblastech s horší dostupností a
minimálním vybavením pro cestovní ruch (některá místa v okrese Jičín).
H
P
P
Rozvoj individuální rekreace ve vybraných turistických oblastech (zejména podhorské
oblasti Krkonoš a Orlických hor, Broumovský výběžek, Český ráj…).
H
P
P
Obnovení provozu v Lázních Běloves a v rašelinových lázních v Železnici.
N
P
P
H, P
P
P
H
P
P
Rozvoj zapojení plynárenského systému do integrované evropské sítě.
Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.
Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí VVN.
Zkvalitnění přístupu veřejnosti k vysokorychlostnímu Internetu.
10
Rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem.
Výhodná geopolitická poloha.
7
8
Zajištění dostupného bydlení pro mladé rodiny.
sociodemografický
Zlepšení obytné atraktivity obcí.
9
Využití potenciálu krajiny pro rozvoj nových forem cestovního ruchu a pro
zaměstnanost v terciéru.
Lepší využití velkého rekreačního potenciálu kraje.
Poznámka: v některých případech, zvláště u environmentálního pilíře nebylo možno jednoznačně přiřadit, zda se jedná o
jednoznačnou hrozbu nebo příležitost
3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře, kdy údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč
pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT
analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se
nachází v příloze č. 1), navíc byly autory jednotlivých témat vytipovány nejdůležitější výroky SWOT analýz pro
jednodušší následnou práci s těmito výroky (tato výběrová SWOT analýza je uvedena v Příloze č. 2).
1
2
7
7 PROBLÉMY A STŘETY V ÚZEMÍ
Celá problematika střetů a problémů v území je řešena grafickým vyjádřením střetů/problémů (viz vypracované
výkresy), jejímž závěrečným vyjádřením je problémový výkres. Do problémového výkresu byly zahrnuty zejména
tyto střety/problémy:
7.1 STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY A HODNOTAMI ÚZEMÍ
Střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému. Byly
hledány průniky geografických vrstev záměrů ZÚR s limity a hodnotami území dle níže uvedené tabulky. Výsledkem
jsou polygony průniků dle jednotlivých záměrů s atributem limitu příp. hodnoty. Pro přehlednou prezentaci ve
výkresu střetů v měřítku 1 : 150 000 byly tyto polygonové vrstvy střetů konvertovány do bodových vrstev.
x
x
VLC
x
Silniční
doprava
Železniční
doprava
plyn a teplo
x
letiště
LAPV
x
vodní
doprava
ÚR plyn
x
cyklotrasy
ÚR doprava
x
elektroener
getika
vodovody a
kanalizace
rozvojové
plochy
ložisko
nerostných
surovin
poddolované
území
sesuvné
území
dobývací
prostor
CHLÚ
MZCHÚ
les
přírodní park
NATURA2000
ÚSES
ZPF I. třída
ochrany
národní park
CHKO
záplavové
území Q100
CHOPAV
OP léčivého /
minerální ho
zdroje
OP vodního
zdroje
památkové
rezervace
památkové
zóny
památková
péče (SKD,
APR, NKP)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Kapitola: Problémy a střety v území
kultura
voda
ochrana přírody
geologie
Limity a hodnoty
území
těžba
Tabulka 85: Prověřené střety mezi záměry ZUR s limity a hodnotami
1
2
8
krajinné
památkové
zóny
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Pro určení problémového výkresu byly vytvořeny tabulky, ve kterých je uveden přehled možných problémů (střetů)
v rámci zpracování ZÚR Jihočeského kraje – viz výše. Jedná se jednak o střety záměrů s limity a jednak s hodnotami,
přičemž je zde zřejmý překryv hodnot a limitů (např. limitem využití území a zároveň přírodní hodnotou území jsou
chráněná území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, dále kulturní
hodnoty území apod.) Záměry jsou rozděleny na rozvojové plochy (tj. plochy pro těžbu nerostných surovin, plochy
pro obytnou a smíšenou funkci, plochy pro komerční a průmyslovou funkci, plochy pro sportovní a rekreační
funkci) a na ostatní převážně liniové koridory a k nim patřící plochy (koridory pro dopravní stavby, koridory a
plochy technické infrastruktury). Další skupinu tvoří územní rezervy, kdy se nejedná přímo o záměr v území, ale o
limit využití území, kdy nesmí být znemožněno budoucí využití daných ploch a koridorů. Tyto plochy a koridory byly
taktéž zařazeny do tabulky jako záměry pro možnost identifikace potenciálních střetů v případě jejich budoucí
realizace.
7.1.1 Problémy (střety) v oblasti horninového prostředí a geologie
Za potenciální problém lze považovat střety záměrů s ložisky nerostných surovin, respektive chráněnými
ložiskovými územími nebo dobývacími prostory. Tyto střety je nutno řešit s příslušnými orgány státní správy, tj.
Ministerstvo životního prostředí nebo Obvodní báňský úřad. Významná část střetů je způsobena zejména šířkou
koridoru pro jednotlivé záměry (tato šíře je brána jako mezní, kterou nelze překročit). Za významnější problémy je
možno považovat:
 Rozvojové plochy a poddolovaná území – nebyly identifikovány střety ploch s ložisky nerostných surovin.
Plochy S011, SO13 a KP28 jsou vymezena na poddolovaném území. Toto může být omezením pro výstavbu.
 Dopravní koridory vs. ložiska nerostných surovin – střety s poddolovanými územími je možno řešit technicky,
nepředstavují problém. Do CHLÚ zasahují úseky komunikací D1/6, D6/2, D38/3, D39/2 a D51/3 a územní
rezerva D/L. Problém je nutno řešit ve spolupráci s příslušným úřadem. Další významnější střety zjištěny
nebyly.
 Koridory technické infrastruktury vs. ložiska nerostných surovin – záměr Ep10 zasahuje do CHLÚ Číčenice a
Černá v Pošumaví.
7.1.2 Problémy (střety) v oblasti ochrany přírody a krajiny
Rozvojové plochy a velkoplošná chráněná území – nejvýznamnější střety představují záměry rozvojových ploch pro
sportovní a rekreační funkci, které jsou umístěny do NP Šumava nebo CHKO ve vyšších zónách ochrany. Další střet
mohou do budoucna představovat i územní rezervy pro těžbu. Jedná se o následující střety:
 SR 9 rozvojová plocha pro lyžování – II. zóna CHKO
 SR 14 a SR 15 – III. zóna CHKO Třeboňsko
 SR 16 Špičák – velkoplošný zásah do lesních porostů ve III. zóně CHKO doposud jen málo narušené (vojenský
újezd Boletice)
 SR 17 – Smrčina – zásah do I. Zóny NP Šumava, v rozporu se zákonem o ochraně přírody
 SR 21 Frymburk – III. zóna CHKO Šumava, riziko narušení biodiverzity a vodních ekosystémů
 PT 10 – II. zóna CHKO Třeboňsko
Záměry v oblasti dopravy a velkoplošně chráněná území – problematické jsou zásahy do NP a zejména I. a II. zóny
CHKO. Část střetů je způsobena šířkou koridorů a v rámci ÚPD obcí je možno se těmto střetům vyhnout. Mezi
nejvýznamnější střety patří:
 D 1/3 – po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko
 D 5 – II. zóna CHKO Šumava
 D 12 – některé úseky zasahující do I. a II. zóny CHKO Třeboňsko
 D 15 – v okolí obce Lenora prochází přes NP, střet zejména s I. zónou CHKO
Mezi významné střety patří umísťování rozvojových záměrů (plochy a koridory) do velkoplošně chráněných území
(NP, vyšší zóny ochrany CHKO) a dále do MCHÚ. Problematičtější jsou také některý typy záměrů zasahujících do
ÚSES, zejména biocenter. Střety s biokoridory jsou ve většině případů technicky řešitelné. Další problém mohou
představovat zásahy koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu (zejména koridory pro vedení elektrického
napětí) zasahující do přírodních parků. Významnější střety jsou stručně popsány v následné části textu.
1
2
9






D 31 – střet s I. zónou CHKO Šumava
D 65 – I. zóna CHKO Šumava – jedná se o úpravu stávající komunikace
D 69 a D 70 – koridory pro železnici umístěny v v NP Šumava
D 3 – koridor IV. TŽK vymezený po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko
D 17 – po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko, jedná se o elektrifikaci
D 68 (D 68/2) – zasahuje do I. zóny CHKO
Záměry v oblasti technické infrastruktury a velkoplošně chráněná území dle zákona o ochraně přírody je možno za
vážné střety považovat zásahy do NP Šumava nebo do I. zóny CHKO. K těmto střetům dochází u těchto záměrů:
 Ep9 – II. zóna NP Šumava
 Ep10 – I. zóna CHKO Šumava
 Ep12 – I. zóna CHKO Šumava
Rozvojové plochy vs. MCHÚ – do národních přírodních rezervací a přírodních rezervací je zakázáno umísťovat nové
stavby. Zároveň nesmí dojít k narušení těchto maloplošně chráněných území. Do přírodní rezervace Hornovltavické
pastviny zasahuje okrajově plocha pro lyžování SR 9. Střet a negativní vlivy je nutné minimalizovat.
Záměry v oblasti dopravy vs. maloplošně chráněná území – do maloplošně chráněných území, případně do jejich
ochranných pásem, zasahuje celá řada záměrů. Část střetů je způsobena šíří koridoru a bude odstraněna v rámci
zpřesnění ÚPD obcí. Významnější střety jsou uvedeny níže:

D1 – okrajový zásah do PR Horusická Blata
 D 5 – prochází přes přírodní památku Pod Ostrohem
 D 8 - Okrajově zasahuje do PR Sedlická obora
 D 12 – v bezprostřední blízkosti NPR Velký a malý Tisý
 D 31 – v koridoru se nachází PP ˇUpolíny a NPP Blanice
 D 52 – homogenizace trasy, zasahuje do PP Dubová stráň
 D 65 – jedná se o homogenizaci komunikace, která tvoří hranici PP Úval Zvonková a Prameniště Hamerského
potoka
 D 3 – IV. TŽK – okrajově do PR Horusická blata a PP Orty
 D 16 – střet s PP Tůně u Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic, PP
Vrbenská tůň
 D 17 – PP Kozí vršek, NPR Velký a malý Tisý, NPR Stará řeka (jedná se o elektrizaci trati
 D 70 – prochází přes PP Spálený luh
Záměry s rizikem ohrožení krajinného rázu (střet s přírodním parkem) – níže jsou uvedeny významnější střety
s přírodním parkem. Vyšší riziko ovlivnění krajinného rázu je samozřejmě i u záměrů zasahujících do chráněných
území, ty jsou uvedeny výše.
 D 1 – zasahuje do přírodního parku Turovecký les
 D 11 – zasahuje do přírodního parku Javořická vrchovina
 D 13 – zasahuje do přírodního parku Písecké hory
 Ee3 – zasahuje do přírodního parku Poluška
 Ee14 – zasahuje do přírodního parku Soběnovská vrchovina
Střety záměrů s ÚSES – bylo identifikováno velké množství střetů záměrů s nadregionálním nebo regionálním ÚSES.
Zejména střetům s koridorů dopravní a technické infrastruktury s ÚSES je ve velké většině případů nemožné se
vyhnout a je potřeba je řešit na úrovni ÚPD obcí, případně v rámci procesu EIA. Mezi významnější střety obecně
patří:
 Plochy se sportovní a rekreační funkcí – zejména v případě SR 17 Smrčina
 Koridory pro silnice I. a II. třídy
 Železniční koridory
Záměry vs. Natura 2000 – identifikována řada záměrů umístěných do evropsky významných lokalit nebo ptačích
oblastí. Míru jejich významnosti bude možno určit až v rámci ÚPD obcí, respektive procesu hodnocení vlivů na
soustavu Natura 2000 podle § 45i zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Záměry v oblasti technické infrastruktury vs. maloplošně zvláště chráněná území – u záměru V 2 existuje ohrožení
PR Borkovická blata. Další střety zjištěny nebyly.
1
3
0
Zásahy do lesních porostů – nejvýznamnější zásahy (střety) do lesních porostů představují plochy pro sportovně
rekreační funkci a dále koridory pro silniční a železniční dopravu a také koridory pro vedení elektrické energie (zde
je nutno udržovat výšku porostu v odpovídající výšce). Jedná se o velké množství střetů s menším významem,
kterým je obtížné se vyhnout. Nejvýznamnější problémy (střety) je možno předpokládat u těchto záměrů:
 SR 1 – významnější předpokládané zásahy do lesních porostů
 SR 9 - významnější předpokládané zásahy do lesních porostů
 SR 10 - významnější předpokládané zásahy do lesních porostů
 SR 16 Špičák – významné zásahy do lesních porostů (cca 1 000 ha), i lesů zvláštního určení
 SR 17 Smrčina – předpokládaný zásah do lesů ve vysokých horských polohách
 SR 22 – předpokládané velmi významné zásahy do lesních porostů
 D 18 – Šumavské elektrické dráhy
 Ee3, Ee4, Ee8, Ee12, Ee1š, Ee14 a Ee15 – významnější zásahy do lesních porostů
Záměry vs. zásahy do ZPF v I. třídě ochrany – zásahům do I. třídy ZPF je obtížné se vyhnout, je možné je snižovat
vhodným vymezením ploch a koridorů. Za problematické z hlediska ochrany půdního fondu lze zejména považovat
trvalé zábory ZPF. K těm dochází u těchto skupin záměrů:
 Plochy s obytnou a smíšenou funkcí
 Plochy s komerční a průmyslovou funkcí
 Plochy pro těžbu nerostných surovin
 Plochy veřejné dopravní infrastruktury
 Koridory silniční a železniční dopravy
7.1.3 Problémy (střety) v oblasti povrchových a podzemních vod
Záměry vs. CHOPAV – z hlediska střetů s CHOPAV jsou identifikovány střety zejména na základě ochranných
podmínek CHOPAV. Za problémy (střety) lze v tomto případě považovat jednak záměry, u kterých lze očekávat
vyšší míru odlesnění, jednak plochy pro těžbu nerostných surovin a jednak plochy pro komerční a průmyslovou
výrobu, na které se tyto podmínky také vztahují. Jako možné významnější problémy byly identifikovány tyto
záměry:
 Komerční a průmyslové plochy – KP 18, KP 32, KP 33
 Plochy se sportovní a rekreační funkcí – SR 9, SR 16, SR 17 – plochy s předpokladem významných záborů PUPFL
 Koridory a plochy pro silniční a železniční dopravu – jedná se zejména o záměr D 18 (Šumavské elektrické
dráhy), kdy se dá předpokládat významnější zásah do lesních porostů v rámci CHOPAV
Záměry vs. ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží – do ochranných pásem vodních zdrojů a vodních
nádrží zasahuje celá řada záměrů. Za možný problém (střet) je možno považovat zejména tyto střety záměrů
s limity:
 Plochy se smíšenou a obytnou funkcí – SO 13, SO 14
 Plochy s komerční a průmyslovou funkcí – KP 5, KP 6, KP 7, KP 18, KP 22, KP 23, KP 25, KP 26, KP 27, KP 28, KP
32, KP 34
 Plochy se sportovní a rekreační funkcí – SR 1, SR 10, SR 16, SR 18, SR 20, SR 21, SR 22
 Koridory pro silniční dopravu – D1, D2, D5, D7, D9, D10, D13, D14, D15, D31, D33, D37, D39, D41, D42, D43,
D44, D47, D48, D49, D51, D56, D58, D59, D60, D61, D65
 Koridory pro železniční dopravu - D3, D16, D18, D68, D69
Záměry vs. záplavová území vodních toků – umístění záměrů do záplavových území vodních toků představuje
jednak riziko ohrožení pro tyto záměry, jednak může docházet k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů. Za
problematičtější je možno považovat rozvojové plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu (silnice, železnice).
V následujícím přehledu je uveden u záměrů silničních a železničních pouze přehled jejich střetů se záplavovými
územími. Tyto střety budou vyřešeny odpovídajícím přemostěním a jinými technickými nástroji.
 KP 13 a KP 21 – záměry vymezeny do záplavových území, nutno zajistit ochranu objektů
 D 1, D 5, D 9, D 11, D 12, D 14, D 35, D 36, D 42 – koridory pro silniční komunikace zasahujících do záplavových
území
 D 3, D 16 – koridory železniční dopravy zasahující do záplavových území
1
3
1
7.1.4 Problémy (střety) v oblasti kulturních hodnot v území
Záměry vs. městské a vesnické památkové zóny a rezervace a archeologické památkové zóny – nebyly zjištěny
žádné střety významnějšího charakteru
Záměry vs. krajinné památkové zóny – nelze jednoznačně určit, které záměry mohou představovat problém, nejsou
jednoznačně určeny podmínky ochrany. Za problematické lze obecně považovat plochy pro komerční a
průmyslovou výrobu, plochy pro obytnou a smíšenou funkci, koridory pro elektrické vedení a koridory pro silniční a
železniční dopravu. Do stávajících krajinných památkových zón zasahují záměry:
 SO 18 – krajinná památková zóna Novohradsko
 D 9 – KPZ Libějovicko – Lomecko
 D 42 – Novohradské hory
Pozn.: Problematika těchto problémů (střetů) s limity a hodnotami území pro životní prostředí je podrobně řešena v rámci části A
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – Hodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí.
7.2 STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému. Byly
hledány průniky geografických vrstev záměrů ZÚR s vrstvami technické infrastruktury dle níže uvedené tabulky.
Výsledkem jsou polygony průniků dle jednotlivých záměrů s atributem limitu příp. hodnoty. Pro přehlednou
prezentaci ve výkresu střetů v měřítku 1 : 150 000 byly tyto polygonové vrstvy střetů konvertovány do bodových
vrstev.
ÚR doprava
ÚR plyn
LAPV
plyn a teplo
cyklotrasy
vodní
doprava
letiště
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
x/
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
VLC
rozvojové
plochy
odkaliště
ČOV
Objekty s
nebezpečnými
látkami
zóna havarijního
plánování
OP jaderného
zařízení
dálnice a rychlostní
komunikace
silnice I., II. a III.
třídy
železnice a vlečka
lanová dráha
letiště vč. OP
výrobna elektřiny
VVN (110-400kV)
elektrorozvodna
OP VTL a VVTL
plynovodu
bezpečnostní
pásmo VVTL
plynovodu
tech. objekty VTL a
VVTL plyn.
Silniční
doprava
Železniční
doprava
Limity a hodnoty
území
těžba
elektroenerg
etika
vodovody a
kanalizace
Tabulka 86: Prověřené střety mezi záměry ZUR a stávající technickou infrastrukturou
1
3
2
OP produktovodu
vysílače
skládka
spalovna
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
x
/x
x
x
x/
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
7.3 VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR
Vzájemné střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému.
Byly hledány vzájemné průniky geografických vrstev záměrů ZÚR dle níže uvedené tabulky. Výsledkem jsou
polygony průniků dle jednotlivých záměrů s atributem limitu příp. hodnoty. Pro přehlednou prezentaci ve výkresu
střetů v měřítku 1 : 150 000 byly tyto polygonové vrstvy střetů konvertovány do bodových vrstev. Jsou řešeny
střety vybraných záměrů mezi sebou. Řada těchto střetů je způsobena pouze šířkou koridoru, při jejich zpřesnění
se dá předpokládat, že významná řada těchto střetů bude vyloučena. U další části záměrů na sebe jednotlivé
záměry funkčně navazují (např. rozvojové plochy a obslužné komunikace apod.). Tyto střety také nelze považovat
jednoznačně za problémy. Toto vše bude možno detailně posoudit na úrovni ÚPD obcí.
/x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
/x
/x
/x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
/x
/x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
/x
x
/x
/x
/x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
/x
/x
x
/x
x
x
/x
/x
x
x
x
/x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
7.4 SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ
Za problém je možno považovat i slabé stránky území, které vyplynuly z rozboru udržitelného rozvoje území dle
jednotlivých témat. Slabé stránky nejsou – vzhledem k jejich často problematické zobrazitelnosti – součástí
problémového výkresu. Jsou však – pokud to bylo možné – zobrazeny v rámci kartogramů u jednotlivých témat.
Výpis nejvýznamnějších slabých stránek ze tří pilířů Rozboru udržitelného rozvoje území – které je potřeba
zohlednit při dalším zpracování ÚPD jsou kompletně uvedeny v přehledu výroků ze SWOT analýz v příloze č. 1,
výběr nejdůležitějších z těchto výroků je uveden v příloze č. 2.
x
x
x
x
VLC
vodovody a
kanalizace
x
železniční
doprava
elektroenergetik
a
x
silniční doprava
plyn a teplo /
objekty
x
letiště
LAPV
x
vodní doprava
ÚR plyn
x
cyklotrasy
ÚR doprava
rozvojové plochy
těžby
rozvojové plochy
ÚR doprava
ÚR plyn
LAPV
plyn a teplo /
objekty
elektroenergetika
vodovody a
kanalizace
cyklotrasy
vodní doprava
letiště
silniční doprava
železniční
doprava
VLC
rozvojové plochy
Rozvojové plochy
těžby
Tabulka 87: Vyhodnocení prověřených střetů mezi záměry ZUR mezi sebou
1
3
3
7.4.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území
V rámci Jihočeského kraje jsou uvedeny jevy nebo jejich křížení, které ve smyslu využití území představují závady
v území. Jde o následující GIS vrstvy použité v problémovém výkrese skládka, spalovna, poddolované území a
záplavové území Q100. Další problémy představují jevy ve výkrese neuvedené:





Zdroje znečištění ovzduší REZZO 1(2,3) – kdy jde o velké, střední a malé zdroje znečišťování ovzduší, které se
velkou měrou podílejí na emisích kraje v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, oxidu uhelnatého a
tuhých znečišťujících látek,
Zdroje zápachu - kdy se může se jednat o zemědělské provozy nebo např. o zařízení ke zpracování odpadu,
Halda nebo odval – kdy jde o způsob znehodnocení území,
Průtah silnice 1. třídy zastavěným územím – kdy jde o hygienickou závadu především ve vztahu k obytnému
území a současně dopravní závada jako způsob nežádoucího zpomalení dopravy,
Úrovňové křížení silnice 1. třídy s železnicí – kdy jde opět o dopravní závadu ve smyslu zpomalení dopravy na
silnicích 1. třídy.
7.4.2 Území ohrožená rizikovými přírodními jevy
Jde o výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu
možnému využití. V rozsahu kraje jsou takto vymezena území nad určitý rozsah (viz výkres). Jde o následující
(jsou uvedeny v Problémovém výkrese):


Poddolované území - území, které vzniklo dřívější důlní činností a může svojí existencí ohrozit další možný
rozvoj v území,
Zátopová území - vymezující prostor, u kterého by měly být akceptovány podmínky v případě jeho dalšího
využití.
7.5 PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ
Výše vyjmenované typy problémů představují soubor všech problémů, které byly v rámci RÚRU vytipovány.
Z těchto problémů byly identifikovány přehled nejvýznamnějších problémů, které bude nutno řešit v rámci ZÚR a
na ni navazujících ÚPD obcí. Tyto problémy jsou zde podrobněji rozepsány a jsou také lokalizovány na území
jednotlivých ORP, obcí a katastrálních území. V rámci problémového výkresy jsou rovněž součástí samostatné
vrstvy SHAPEFILES, v rámci které jsou tyto střety taktéž popsány a lokalizovány.
P1 – Plocha pro rekreaci SR9 vs. II. zóna CHKO Šumava a PR Hornovltavické pastviny.
Plocha pro rekreaci SR 9 – Kubova Huť – Boubín určená pro sjezdové lyžování je lokalizována významně do II. zóny
CHKO Šumava a z malé části i do přírodní rezervace Hornovltavické pastviny. Pro CHKO Šumava zatím není
zpracován plán péče (v současné době se zpracovává a měl by být dokončen na začátku roku 2009). Proto je nutné
se v tomto případě řídit zejména zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.
Výstavba sportovních areálů na území II. zóny CHKO nemusí být v rozporu se základními ochrannými podmínkami
CHKO, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno mimo jiné provozovat činnosti, které mohou způsobit podstatné
změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, měnit
vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. V přírodní rezervaci je mimo jiné zakázáno hospodařit
na pozemcích hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a
činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně
poškozovat půdní povrch, povolovat a umisťovat nové stavby a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s
bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Z těchto důvodů se jeví záměr jako významně rizikový. Střety se
zájmy ochrany přírody je nutno podrobně řešit jednak v rámci procesu EIA, jednak v rámci ÚP obcí, kdy je nutno
hlavní aktivity směřovat mimo přírodní rezervaci.
P2 – Plocha pro rekreaci SR 14 vs. III. zóna CKO Třeboňsko
Plocha pro rekreaci SR 14 – Třeboň – Břílice určená pro golf je lokalizována do III. zóny CHKO Třeboňsko. Umístění
této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších
předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími
7.5.1 Podrobnější informace k jednotlivým identifikovaným významnějším problémům
1
3
4
podmínkami ochrany CHKO. Navíc v případě golfu se dá předpokládat používání chemických prostředků pro údržbu
ploch, což může mít negativní vliv na stávající biotu. Při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí je nutno
úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a
ekonomického rozvoje.
P3 – Plocha pro rekreaci SR 15 vs. III. zóna CKO Třeboňsko
Plocha pro rekreaci SR 15 – Třeboň – Domanín určená pro rozvoj lázeňských aktivit je lokalizována do III. zóny
CHKO Třeboňsko. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny
ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v
rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Nedají se předpokládat významnější problémy, přesto je nutno při
konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít
vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje.
P4 – Plocha pro rekreaci SR 16 vs. III. zóna CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava
Plocha SR 16 – Špičák pro lyžařský areál je umístěna do III. zóny CHKO Šumava a ve výrazné míře zasahuje do
stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o Chráněnou oblast přirozené akumulace povrchových vod Šumava.
Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem chráněných druhů
živočichů a rostlin. Dají se předpokládat významné zásahy do lesních porostů, které budou záměrem negativně
ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově
odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Zároveň se jedná o vojenský újezd Boletice, je proto nutné vyřešit
majetkoprávní vztahy, provést asanaci území apod.
P5 – Plocha pro rekreaci SR 17 vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava
Plocha SR 17 – Smrčina pro lyžařský areál je umístěna do I. zóny národního parku Šumava a ve výrazné míře
zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o Chráněnou oblast přirozené akumulace povrchových
vod Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem
chráněných druhů živočichů a rostlin. Jedná se o nejcennější klidovou zónu NP a zároveň o biocentrum ÚSES. Jde
tedy o významný střet se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále se dají předpokládat významné
zásahy do lesních porostů, které budou záměrem negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt
s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha.
P7 – Plocha pro těžbu nerostných surovin PT 10 vs. II. zóna CHKO Třeboňsko
Plocha územní rezervy pro těžbu nerostných surovin – rašeliny - PT 10 je směřována do II. zóny CHKO Třeboňsko.
Na území II. zóny CHKO je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mimo jiné zakázáno hospodařit na
pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a
činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo
nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného
rozsahu a dále měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné
oblasti. Vymezení této územní rezervy je také v přímém rozporu s Plánem péče SCHKO Třeboňsko.
P8 – Úsek dálnice D1/3 vs. ochrana přírody
Koridor pro úsek dálnice D1/3 zasahuje okrajově jednak do I. zóny CHKO Třeboňsko a současně i do
nadregionálního biocentra a PR Horusická Blata. Případné vymezení dálnice do těchto lokalit by bylo v přímém
rozporu s několika paragrafy zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.
V rámci ÚPD obcí je tedy nutno zajistit, aby byl tento úsek dálnice vymezen mimo tyto plochy chráněné zákonem, a
v rámci procesu EIA je nutné zajistit ochranu těchto ploch před negativními vlivy.
P6 – Plocha pro rekreaci SR 21 vs. CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava
Plocha pro rekreaci SR 21 pro rozvoj golfových aktivit je situována do III. zóny CHKO Šumava. Umístění této plochy
nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle
tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany
CHKO. Při managementu daných ploch se dá předpokládat používání chemických prostředků, hrozí proto riziko
negativního ovlivnění biodiverzity v dané lokalitě a je proto nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP
obcí nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Šumava a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany
přírody a ekonomického rozvoje.
1
3
5
P9 – Koridor pro silniční komunikaci D5 vs. CHKO Šumava a PP Pod Ostrohem
Záměr D5 (v úseku D 5/12) je situován do II. zóny CHKO Šumava a současně i do přírodní památky Pod Ostrohem.
Jedná se o obchvat Horní Vltavice, kdy stávající komunikace vede po okraji přírodní památky. Dle zákona o ochraně
přírody a krajiny jsou „změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu
poškození zakázány.“ Záměr bude nutno projednat detailně ve variantách v rámci procesu EIA a zajistit, aby
negativní ovlivnění přírodní památky bylo co nejmenší. Jedná se o záměr ve vysokém stupni rozpracovanosti.
P10 – Koridor D 12 vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a malý Tisý
Koridor D 12 zasahuje v rámci některých svých úseků do II. zóny CHKO Třeboňsko. Zároveň zasahuje okrajově i do
národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý. V úseku D 12/2 se jedná zejména o křížení silniční a železniční trati,
kdy stávající stav je považován za nevyhovující a předpokládá se proto mimoúrovňové křížení. V tomto přírodě by
mohlo dojít k negativnímu ovlivnění NPR. Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno hospodařit
na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit
změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět
chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, povolovat a umisťovat stavby a měnit dochované přírodní
prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. V měřítku ZÚR není tento problém
možno řešit, je potřeba jej řešit variantně v rámci ÚPD obcí a procesu EIA tak, aby nedošlo k negativnímu narušení
dané lokality.
P11 – Koridor D 15 vs. NP Šumava
Koridor D 15 v úseku D15/6 zasahuje do NP Šumava. Jedná se o obchvat obce Ženklava. Na celém území národních
parků je dle zákona č. 114/82 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zakázáno mj. stavět
nové silnice. Jedná se tedy o rozpor se zákonem, bude tedy proto nutno získat výjimku vlády ze zákona. Stávající
stav je nevhodný, v případě realizace je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot
území.
P12 – Koridor D 15 vs. CHKO Šumava
Koridor D 15 v úseku D 15/6 zasahuje v krátkém úseku do I. zóny CHKO Šumava. Tomuto střetu není možné se
vyhnout. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo jiné zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby
a povolovat a měnit využití území. Současný stav silniční komunikace je nevyhovující. Střet s I. zónou je možno řešit
např. přemostěním. Vzhledem k měřítku ZÚR je toto možno řešit až na úrovni navazujících ÚP obcí. Nelze vyloučit
možné negativní vlivy, např. na chráněné druhy živočichů, na vodní režim v krajině apod. Je nutno realizovat záměr
tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.
Koridor D 65 prochází po hranici národního parku Šumava, I. zóny CHKO Šumava a PP Úval Zvonková. Jedná se o
homogenizaci stávající komunikace. Dojde ke kvalitativní úpravě stávající dopravně nevhodné komunikace, po
které jezdí automobily směrem do lyžařského areálu Hochficht. Je nutná úzká spolupráce s SCHKO Šumava a
realizace záměru za podmínek jí stanovených tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území. Možný
negativní vliv bude způsoben pravděpodobným nárůstem dopravy, avšak stávající komunikace je již dopravně
využívaná, nárůst by neměl být významný.
P15 – Koridor pro železnici D 69 vs. NP Šumava
Koridor pro železnici D 69 zasahuje do národního parku Šumava. Tento nově navrhovaný úsek železniční trati
(Šumavské elektrické dráhy) by měla sloužit pro zajištění dopravní dostupnosti pro navrhovaný lyžařský areál
Smrčina. Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mj. zakázáno
stavět nové železnice, jedná se proto o významný střet se zákonem a pro realizaci záměru by bylo nutno udělit
výjimku vlády. V případě realizace lyžařského areálu je naopak železnice pravděpodobně přijatelnějším dopravním
prostředkem než automobilová doprava.
Koridor D 31 ve svém úseku D 31/8 zasahuje do I. zóny CHKO Šumava. Stávající úsek komunikace je z hlediska
dopravy nevhodný a také prochází I. zónou CHKO. V případě vhodného technického řešení by tedy mělo dojít ke
zlepšení stávajícího stavu. Přesto je záměr v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a pro jeho schválení je
pravděpodobně nutná výjimka ze zákona, kterou musí schválit vláda ČR. Jako jedno z řešení pro tento úsek trati by
bylo, v případě jeho schválení, odpovídající přemostění a zrušení starého úseku silnice. Je nutno realizovat záměr
tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.
1
3
6
P16 – Koridor D 70 vs. NP Šumava
Koridor pro železnici D 70 je vymezen v národním parku Šumava a v blízkosti přírodní památky Spálený luh. Záměr
je situován na bývalém náspu pro železnici, která byla po válce v tomto úseku demontována, avšak železniční
násep byl zachován. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je v národních parcích zákaz výstavby železnic, avšak
v tomto případě by se nemělo jednat o nový záměr, nýbrž o obnovu bývalé železnice. Je však nutné vést záměr po
bývalém železničním náspu. Délka úseku je cca 100 m.
P17 – Koridor D 3 vs. CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata
Koridor pro železnici D 3 (v úseku D 3/3 a D3/4) je vymezen po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata.
Nejedná o nový návrh trasy a návrh ZÚR nespecifikuje podobu navrženého záměru, není proto možno jednoznačně
významnost problému. V případě realizace stavebních prací je nutno úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody.
V navazujících ÚP obcí a další realizaci projektu (v rámci EIA) je nutno zajistit ochranu těchto přírodně cenných
lokalit.
P18 – Koridor D 17 vs. CHKO Třeboňsko a NPR
Koridor D 17 vede po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko a NPR Velký a malý Tisý. Jedná se o elektrifikaci stávající trati,
nejedná se tedy přímo o nový záměr, ale o kvalitativní úpravu stávajícího. Stávající trať tvoří hranici pro NPR Velký
a Malý Tisý a Starou Řeku. Během realizace záměru je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody, které musí
stanovit přesné podmínky pro realizaci záměru. Záměr bude detailně řešen v rámci procesu EIA a je nutno zajistit
ochranu přírodních hodnot území.
Záměr D 68 v úseku D 68/2 zasahuje přímo do I. zóny CHKO, což je v rozporu se zákonem
o ochraně přírody a krajiny, neboť do I. zóny CHKO je zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby. Pro realizaci
tohoto záměru bude proto pravděpodobně nutno získat výjimku vlády ze zákona. Koridor prochází zamokřenými
porosty na pravém břehu potoka Olšina. Záměr je bezprostředně navázán na navrhované lyžařské středisko Špičák
(SR 17) a podmíněn jeho realizací. V případě schválení tohoto záměru je vybudování železničního napojení velmi
žádoucí, neboť tvoří vhodnou alternativu k automobilové dopravě. Záměr bude podrobně řešen v rámci procesu
EIA. Pokud by byly prokázány významně negativní vlivy, je vhodné zvážit možnost úpravy vedení trasy (např.
v blízkosti silnice z Hodňova do Olšiny tak, aby se navržená trať napojila na stávající trať již v blízkosti této silnice a
zároveň byla respektována I. zóna CHKO).
P21 – Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 vs. CHKO Šumava
Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 je v jednom ze svých úseků v blízkosti státní hranice s Rakouskem situován
do I. zóny CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a
povolovat nové stavby, záměr je tedy v nesouladu s tímto zákonem. Dle předkladatele ZÚR není možné v blízkosti
hranic s Rakouskem upravit vedení koridoru tak, aby vedl mimo I. zónu CHKO. Z tohoto důvodu bude proto
pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona. V případě jejího udělení bude nutno v rámci zpracování ÚPD obcí
upřesnit vymezení záměru tak, aby zásahy do I. zóny byly co nejmenší a v rámci procesu EIA zajistit, aby při
realizaci záměru došlo k co nejmenšímu dotčení přírodních hodnot lokality.
P22 – Koridor pro vedení zemního plynu Ep12 vs. CHKO Šumava
V případě Ep12 koridor prochází přes I. zónu (přes vodní nádrž Lipenská nádrž) CHKO Šumava. Na území I. zóny
CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr je tedy v
nesouladu s tímto zákonem. Záměr by mohl mít negativní vlivy zejména během jeho realizace, v případě provozu
již nikoliv. Bude nutné řešit podrobně v rámci procesu EIA.
P20 – Koridor pro vedení plynu Ep9 vs. NP Šumava
Koridor pro vedení zemního plynu Ep9 je situován do II. zóny národního parku Šumava. Dle zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů je na území národních parků mimo jiné zakázáno stavět
dálkové produktovody. V tomto případě se pravděpodobně o dálkový produktovod nejedná, přesto je nutno záměr
řešit v úzké spolupráci se správou NP Šumava. Při zpřesnění koridoru a realizaci záměru je vhodné vést záměr tak,
aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný –
SRN, aby bylo zajištěno zmírnění negativních vlivů na přírodní hodnoty území. Bude řešeno zejména v rámci
procesu EIA.
1
3
7
P23 – Koridor D 31 vs. PP Upolíny
Koridoru D 31 pro silniční dopravu vede přes přírodní památku Úpolíny. Jedná se o maloplošně zvláště chráněné
území velmi malého rozsahu, které se celé nachází uvnitř daného koridoru. V rámci zpřesnění vymezení trasy
komunikace bude tedy nutné zajistit, aby nový úsek komunikace vedl mimo tuto přírodní památku a její ochranné
pásmo. Bude nutno řešit v rámci ÚPD obcí a v rámci procesu EIA.
P24 – Koridor D 31 vs. NPP Blanice
Koridor D 31 ve svém úseku D 31/8 zasahuje do národní přírodní památky Blanice. Stávající úsek komunikace, který
danou NPP prochází, je však nevhodný, nový úsek může tedy přinést zlepšení daného stavu i z hlediska přírodních
hodnot území. Jedním z možných řešení je přemostění řešené tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění NPP. Nutná
je úzká spolupráce s příslušnými orgány ochrany přírody.
P25 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (Tůně u Hajské)
Koridor pro železnici vede D 16 v několika úsecích po okraji maloplošně zvláště chráněných území (PP Tůně u
Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic). Jedná se o modernizaci a
zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ nebo se nachází v jejich
blízkosti. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během
stavebních prací.
P26 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (Bažantnice u Pracejovic)
blízkosti. V případě záměru D16/3 se jedná o zásah do přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic. V přírodních
rezervacích je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno povolovat nové stavby, umístění železnice je
v rozporu se zákonem, proto bude pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona, kterou uděluje vláda. Stávající
trať prochází centrem obce, plánuje se modernizace na rychlost 160 km/hod. Ve stávající trase není možno provést
úpravu křížení se silnicí na mimoúrovňové. Pro zmírnění možných negativních vlivů je vhodné vést záměr co nejvíce
po okraji přírodní rezervace. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit
zejména během stavebních prací.
P28 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (PP Skalský)
stavebních prací.
P29 – Koridor pro železnici D 17 vs. PP Kozí vršek
Koridor D 17 vede po okraji PP Kozí Vršek. Jedná se o elektrifikaci stávající trati, k významnějšímu ovlivnění by dojít
nemělo, avšak je nutno spolupracovat s orgány ochrany přírody a zajistit ochranu přírodních hodnot území.
Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokality zejména během stavebních
prací.
P30 – Vodní zdroj Mažice (V 2) vs. PR Borkovická Blata
Vodní zdroj V2 Mažice se nachází v bezprostřední blízkosti PR Borkovická blata a PR Kozohlůdky. V roce 2007 byla
zpracována „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje – oblast Třeboňská pánev
– sever“, ke které vydalo MŽP nesouhlasné stanovisko ze dne 28. 11. 2007, č. j. 80440/ENV/07. Jednalo se o záměr
vybudování nového zdroje Mažice – Borkovice pro tzv. náhradní zásobení vodárenské soustavy Jižní Čechy.
Důvodem (kromě jiného) bylo, že intenzivní čerpání podzemních vod by výrazně negativně ovlivnilo vodní režim
P27 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně)
stavebních prací.
1
3
8
území a ohrozilo by ekosystém v přírodní rezervaci Borkovická blata (rašeliniště, výskyt borovice blatky apod.).
V případě, že bude záměr realizován, je nutno v rámci procesu EIA nastavit podmínky tak, aby bylo zajištěno, že
záměr nebude mít negativní vliv na vodní režim v okolní krajině a na okolní MZCHÚ.
P31 – Plocha SO 11 vs. poddolované území
Plocha SO11 České Budějovice – Za Stromovkou s obytnou a smíšenou funkcí je vymezená okrajově na stávajícím
poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše. Před realizací záměrů
by měl proto být realizován báňsko-technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit.
P32 – Plocha SO 13 vs. poddolované území
Plocha SO13 Adamov – Hůry – Rudolfov s obytnou a smíšenou funkcí je vymezená z významné části na stávajícím
poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše. Před realizací záměrů
musí být realizován báňsko-technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit.
P33 – Plocha KP 28 vs. poddolované území
Plocha KP28 Český Krumlov – Domoradice je vymezená z významné části na stávajícím poddolovaném území, což
může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše. Před realizací záměrů by měl proto být realizován
báňsko-technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit.
P34 – Koridor D 1 vs. CHLÚ
Úsek komunikace D1/6 zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území Suché Vrbné, které slouží pro
ochranu ložiska nerostných surovin pro těžbu cihlářské suroviny. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na
kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání
výhradního ložiska. Je nutno záměr realizovat tak, aby byla zachována možnost budoucí těžby na tomto ložisku.
Bude řešeno v rámci ÚPD obcí.
P35 – Koridor D 6 vs. ložisko nerostných surovin
Koridor silniční komunikace D6 v úseku D6/2 zasahuje do ložiska nerostných surovin Lety, kde probíhá současná
povrchová těžba. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.
Koridor pro silniční komunikaci v úsek D38/3 zasahuje významněji do stávajícího chráněného ložiskového území
Dačice pro těžbu stavebního kamene. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které
nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci
ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.
P38 – Koridor D51/3 vs. CHLÚ
Koridor pro silniční komunikaci D 51 ve svém úseku D51/3 zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území
Blatná určeného pro těžbu kamene pro kamenickou výrobu. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém
stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání
výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.
P39 – Koridor ZP Ep10 vs. CHLÚ
Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového území Číčenice. Chráněné ložiskové
území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly
znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost
zachování těžby.
P40 – Koridor ZP Ep10 vs. CHLÚ
Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového území Černá v Pošumaví. Chráněné
ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by
mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost
zachování těžby.
Úsek komunikace D39/2 zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území Kaplice pro těžbu stavebního
kamene. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit,
aby zůstala možnost zachování těžby.
1
3
9
P41 – Koridor D1 vs. přírodní park Turovecký les
Koridor dálnice D1 zasahuje do přírodního parku Turovecký les. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a
povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště
chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude
nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
P42 – Koridor D 11 vs. přírodní park Javořická vrchovina
Koridor silnice D 11 zasahuje do přírodního parku Javořická vrchovina. Zásahy do krajinného rázu, zejména
umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných
prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění
krajinného rázu.
P43 – Koridor D 13 vs. přírodní park Písecké hory
Koridor silnice D 13 zasahuje do přírodního parku Písecké hory. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a
povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště
chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude
nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
P44 – Koridor Ee3 vs. přírodní park Poluška
Koridor pro vedení elektrického napětí Ee3 zasahuje do přírodního parku Poluška. Vedení elektrického napětí
může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace v přírodních parcích, kde je krajinný ráz
předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny
pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant
krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný
záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
P45 – Koridor Ee14 vs. přírodní park Soběnovská vrchovina
Koridor pro vedení elektrického napětí Ee14 zasahuje do přírodního parku Soběnovská vrchovina. Vedení
elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace v přírodních parcích, kde je
krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být
prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro
daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
P47 – Plocha pro rekreaci SR10 vs. lesní porosty
Plocha pro rekreaci SR 10 Libín – lyžařský areál je situován ve významné míře do lesního porostu. V rámci
navazujících ÚPD obcí je vhodné zajistit, aby zásahy do lesních porostů byly co nejmenší. Toto by mělo být řešeno
zejména vhodným uspořádáním objektů a aktivit v rámci dané plochy.
Plocha pro rekreaci SR 22 Lipno – Kramolín určená zejména pro rozvoj lyžařských aktivit je situována ve velmi
významné míře do lesního porostu. V rámci navazujících ÚPD obcí je vhodné zajistit, aby zásahy do lesních porostů
byly co nejmenší. Toto by mělo být řešeno zejména vhodným uspořádáním objektů a aktivit v rámci dané plochy.
P49 – Koridor železnice D 18 vs. lesní porosty a CHOPAV
Koridor pro železnici D 18 je situován významněji do lesních porostů a do II. zóny CHKO Šumava. Zároveň se jedná
o území Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod Šumava. Bude tedy nutné vyřešit možný rozpor
záměru s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více
než 25 ha. Železnice by měla zajišťovat dopravní napojení nově navržených rekreačních ploch, v případě jejich
schválení se jeví jako vhodnější varianta oproti dopravě silniční.
Plocha pro rekreaci SR Bělčice - Golf a kongresové centrum je situována významněji do lesního porostu. V rámci
navazujících ÚPD obcí je vhodné zajistit, aby zásahy do lesních porostů byly co nejmenší. Toto by mělo být řešeno
zejména vhodným uspořádáním objektů a aktivit v rámci dané plochy.
1
4
0
P50 – Plocha KP 18 vs. CHOPAV Třeboňská pánev
Plocha pro komerční a průmyslovou výrobu KP 18 Veselí nad Lužnicí zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev.
V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být
dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o
celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,
tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu
došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Bude řešeno v rámci procesu EIA.
P51 – Plocha KP 32 vs. CHOPAV Novohradské hory
Plocha pro komerční a průmyslovou výrobu KP 32 Dolní Dvořiště zasahuje do CHOPAV Novohradské hory.
V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být
dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o
celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,
tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu
došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Bude řešeno v rámci procesu EIA.
P52 – Plocha KP 33 vs. CHOPAV Novohradské hory
Plocha pro komerční a průmyslovou výrobu KP 33 České Velenice – hospodářský park zasahuje do CHOPAV
Novohradské hory. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém.
Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro
výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad
1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době
provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Vzhledem k charakteru
předpokládaných aktivit se nedá očekávat rozpor s ochrannými podmínkami CHOPAV. Bude řešeno v rámci
procesu EIA.
P53 – Koridor D9 vs. KPZ Libějovicko - Lomecko
Koridor pro silniční dopravu D 9 zasahuje do krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko. Vzhledem k této
skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území.
Koridor pro silniční dopravu D42 zasahuje do krajinné památkové zóny Novohradské hory. Vzhledem k této
skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území.
Označení
problému
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8
P9
P10
P11
P12
P13
P14
P15
P16
P17
ORP
Obec
KÚ
Vimperk
Třeboň
Třeboň
Český Krumlov
Horní Vltavice, Kubova Huť
Třeboň
Domanín
Boletice
Český Krumlov
Český Krumlov
Třeboň
České Budějovice,
Soběslav
Vimperk
Třeboň
Prachatice
Český Krumlov
Prachatice
Český Krumlov
Prachatice
Prachatice
České Budějovice,
Soběslav
Horní Planá
Frymburk
Majdalena, Třeboň
Veselí nad Lužnicí, Bošilec
Horní Vltavice, Kubova Huť
Břilice
Domanín u Třeboně
Maňávka u Č. Krumlova, Jablonec u ČK,
Polná u ČK
Zvonková
Frymburk
Branná, Majdalena
Horusice, Bošilec
Kubova Huť, Horní Vltavice
Lužnice, Lomnice nad Lužnicí
Želnava
Horní Planá
Zbytiny
Horní Planá
Nová Pec
Stožec
Veselí nad Lužnicí, bošilec
Kubova Huť, Račí
Lužnice, Lomnice nad Lužnicí
Želnava
Horní Planá, Pernek
Zbytiny
Zvonková
Nová Pec
Stožec, České Žleby
Horusice, Bošilec
Tabulka 88: Problémy lokalizované na jednotlivé ORP, obce a katastrální území
1
4
1
P32
P33
P34
P35
P36
P37
P38
P39
P40
P41
P42
P43
P44
P45
P46
P47
P48
P49
P50
P51
P52
P53
P54
Třeboň
Český Krumlov
Vimperk
Český Krumlov
Český Krumlov
Prachatice
Prachatice
Strakonice
Strakonice
Písek
Písek
Soběslav
Soběslav
České Budějovice
České Budějovice
Majdalena, Třeboň
Horní Planá
Strážný
Černá v Pošumaví
Horní Planá, Černá v Pošumaví
Prachatice
Zbytiny
Strakonice
Strakonice, Pracejovice
Kestřany, Ražice
Skály
Vlkov
Borkovice
České Budějovice
Adamov, Hůry, Rudolfov
Český Krumlov
České Budějovice
Český Krumlov, Přísečná
České Budějovice, Rudolfov,
Dobrá Voda u ČB
Lety
Dačice
Kaplice
Blatná, Chlum
Číčenice
Sezimovo Ústí
Jilem, Studená
Dolní Novosedly, Písek
Věžovatá Pláně, Střítež
Písek
Dačice
Kaplice
Blatná
Vodňany
Český Krumlov
Tábor
Dačice
Písek
Český Krumlov,
Kaplice
Kaplice
Blatná
Prachatice
Český Krumlov
Český Krumlov
Soběslav
Kaplice
Třeboň
Vodňany
Trhové Sviny
Kaplice, Soběnov
Bělčice
Prachatice
Lipno nad Vltavou, Frymburk
Veselí nad Lužnicí
Dolní Dvořiště
České Velenice
Libějovice
Nové Hrady
Majdalena, Hotičky u Staré Hlíny
Horní Planá
Strážný
Kyselov
Horní Planá, Černá v Pošumaví
Prachatice, Libínské Sedlo
Zbytiny
Hajská
Nové Strakonice, Pracejovice
Lhota u Kestřan, Ražice
Skály u Protivína, Protivín
Vlkov nad Lužnicí
Borkovice
České Budějovice 2
Adamov u Českých Budějovic, Hůry,
Rudolfov u ČB
Přísečná-Domoradice, Přísečná
Č. Budějovice 5, Dobrá Voda u ČB, Hlinsko u
Vráta
Lety
Dačice
Kaplice
Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné
Číčenice
Sezimovo Ústí
Studená
Dolní Novosedly, Písek
Věžovatá Pláně, Střítež u Kaplice
Soběnov, Blansko u Kaplice
Bělčice
Prachatice, Libínské Sedlo
Lipno nad Vltavou, Frymburk
Černá v Pošumaví, Frymburk
Veselí nad Lužnicí
Dolní Dvořiště
České Velenice
Černěves u Libějovic, Libějovice
Údolí u Nových Hradů, Svébohy, Žár u
Nových Hradů
P18
P19
P20
P21
P22
P23
P24
P25
P26
P27
P28
P29
P30
P31
1
4
2
Tabulka 89: Počet problémů po ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce významných identifikovaných
problémů se vyskytuje v ORP Český Krumlov (13 problémů), ORP
Prachatice (7 problémů) a ORP Třeboň (6 problémů). Naopak v ORP
Jindřichův Hradec a ORP Týn nad Vltavou nebyly identifikovány žádné
významnější problémy v území.
Tabulka 90: Počet problémů dle druhu střetu
Střet
Rozvojové plochy s ochranou přírody a krajiny
Dopravní a technická infrastruktura s ochranou
přírody a krajiny
Rozvojové plochy s geologií (poddolované území)
Dopravní a technická infrastruktura s geologií
(CHLÚ, ložiska nerostných surovin)
Počet problémů
13
31
3
7
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejčastěji identifikovaným
problémem je střet dopravní a technické infrastruktury s ochranou
přírody.
ORP
Počet
významných
problémů
2
5
13
2
0
4
0
4
7
5
2
1
1
6
0
3
2
1
4
3
8 ZÁVĚR
8.1 PROBLÉMOVÉ OKRUHY V ÚZEMÍ K ŘEŠENÍ
8.1.1 Environmentální pilíř
Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního (lesního)
fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou
hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě. Je nutné přispívat k prevenci a snižování znečišťování
pramenišť minerálních a léčivých vod, povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové
činnosti. Jedním z ukazatelů kvality prostředí je rizikovost útvarů povrchových a podzemních vod. Na území kraje je
61 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/potenciálu
a 30 % z hlediska chemického stavu. Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“
z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu (přes 80 %) je klasifikováno na území ORP Vodňany,
Vimperk, Strakonice a Kaplice, z hlediska chemického stavu na území ORP Vodňany, Strakonice, Tábor a Blatná
(více než 50 %). Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního a
chemického stavu se nacházejí na území ORP Soběslav, České Budějovice, Týn nad Vltavou a Třeboň. Na území
kraje jsou 3 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu a 4 %
plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým
rizikem výskytu radonu. Nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko. Nejmenší podíl
ploch je na území ORP Soběslav. Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou
zátěží. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany ZPF na výměře katastru se nachází v ORP Tábor, Kaplice, Soběslav,
Jindřichův Hradec a Dačice. Vysoký podíl II. třídy ochrany ZPF lze nalézt v ORP Blatná, Písek, Strakonice, Milevsko,
Týn nad Vltavou. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou
ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.
Velké množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází v ORP Strakonice, Vimperk, Prachatice a Tábor. V těchto
místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku
lokálních povodní. Celkem je v celém kraji 9151 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7°.
K celkové výměře veškeré zemědělské půdy v kraji (283 063 ha) tyto plochy zabírají 3,2 %. Cílem je snížit množství
takových ploch na minimum. Jihočeský kraj má vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Přesto
docházelo v minulosti v některých regionech k výrazným negativním zásahům člověka do krajiny, což vedlo ke
snížení hodnoty KES, poklesu podílu zatravněných ploch a nelesní zeleně, snížení retenční schopnost krajiny,
vysokému podílu postagrárních lad a meliorovaných ploch. Jako příležitost k odstranění těchto negativních zásahů
se nabízí využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav, které by měli sloužit k zabezpečení
trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Další vhodnou možností k nápravě
současného stavu je např. revitalizace vodních toků a údolních niv, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních
stromů atd. Dále je nutno řešit problémy, které byly identifikovány v rámci zpracování problémového výkresu.
Hustota silniční sítě kraje (6,7 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším. O její relativně
nízké kvalitě vypovídá skutečnost, že 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy. Z celkové délky dálnice D3 byl
zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor-Chotoviny (9 km) a Mezno-Chotoviny (6,8
km). D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace
především v době špiček kritická. Zahájení realizace stavby tavby tohoto úseku se očekává v druhé polovině roku
2008. Kritická dopravní situace, již by měla řešit výstavba nové rychlostní komunikace R3, je rovněž v navazující
silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště-státní hranice. Hustota železniční sítě (obdobně jako u
silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje.
Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy by bylo potřeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména
modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost. Dále pak zajistit vhodné přestupní návaznosti vlak – autobus
a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike (parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny).
Vybudování integrovaných dopravních systémů a informačních systémů veřejné dopravy by přispělo ke zvýšení
přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové dopravy s jejími negativními
vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí. Územím Jihočeského kraje prochází tranzitní dopravní koridor
Kapitola: Závěr
8.1.2 Hospodářský pilíř
1
4
4
(IV.TŽK), jenž je nedílnou součástí multimodálního koridoru X (M1). Současné technické parametry tratě nesplňují
ani požadované podmínky pro zatížení (22,5 t/nápravu), ani pro odpovídající prostorovou průchodnost a pro
použití vlakových souprav s naklápěcími skříněmi. Stávající maximální cestovní rychlost je 60-70 km/hod. Současný
stav letišť (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich
využití. Za hlavní nedostatek pro zlepšení dostupnosti kraje je proto považována absence letiště, jež by zajišťovalo
kvalitní veřejný mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. V rámci vodohospodářské infrastruktury existují oblasti
kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení
obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na
veřejné vodovody alespoň hranice 80 %. Vyskytují se lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů
pitné vody v letních obdobích sucha a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje
v případě katastrof a krizových stavů (povodně). Je nutné rozšíření stávající kanalizační sítě (hlavně v ORP Blatná,
Dačice, Strakonice a Vodňany) a rekonstrukce či výstavba čističek odpadních vod v několika správních obvodech.
V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenám nárůst produkce
odpadů mezi lety 2005 a 2006 téměř o 100%). Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem
skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu
(recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké
rezervy. I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou
zátěží, jejichž sanace bude velmi nákladná. V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající
zdroje tepla provozované na fosilní paliva, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry,
v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. Ač Jihočeský kraj patří
k nejnavštěvovanějším krajům ČR, je jeho ekonomická výkonnost cestovního ruchu velice nízká. Problematické je
také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka.
Jihočeský kraj z hlediska příjmu obcí z daní ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl
v roce 2006 až na 10. místě, s tím že dosahuje 69 % průměrné republikové úrovně (při nezahrnutí Prahy je to 89 %
průměrné republikové úrovně). Nejvyšší příjmy obcí z daní dosahuje ORP České Budějovice (113 % průměrné
úrovně kraje, což je zhruba na úrovni příjmu obcí z daní v ČR bez Prahy). Nejnižší úroveň je pak v obvodu ORP
Vodňany (89 % průměrné úrovně kraje). V postavení jednotlivých ORP, z hlediska příjmu obcí z daní v kraji, se tak
projevuje existence velkých měst (vzhledem k větším koeficientům při sdílení daní pro tato větší města). Průměrná
hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji činila v r. 2006 18.300,- Kč. V rámci ČR, kde průměrná hrubá mzda činila
20.847,- Kč, zaostává Jihočeský kraj proti průměru o 2.500,- Kč. Průměrná mzda v kraji za podnikatelskou sféru
v roce 2004 byla pátá nejnižší od konce pořadí jednotlivých krajů a činila 18.586,- Kč. V průběhu následujících let
došlo k výraznému zvýšení průměrných mezd za podnikatelskou sféru ve všech krajích ČR, v Jihočeském kraji se
zvýšila o 2.641,- Kč a dosáhla výše 21.227,- Kč. Je ovšem skutečností, že tato mzda staví Jihočeský kraj na poslední
místo mezi kraji ČR. Problémem je v odměňování vědeckých pracovníků. V porovnání s ostatními kraji jsou jejich
mzdy podprůměrné. ORP Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní
funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako zásobárna pracovní síly pro velká centra
a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. Takto postižená místa nezabezpečují základní
obslužnost území a udržitelný rozvoj v nezměněných podmínkách je víc než problematický. Tato místa se stávají
pouze „noclehárnou“ a lidé jsou z nich vyháněni nedostatkem pracovních míst do centra, kde se samozřejmě
kumulují kladné i negativní faktory tohoto jevu. V důsledku tohoto jevu se neustále posiluje centrum a zanedbávají
okolní ORP. Vznikají tímto také velké časové ztráty, které jsou zvýrazněny i zcela nedostatečnou infrastrukturou.
V otázce míry nezaměstnanosti se kraj drží zhruba uprostřed v porovnání krajů České republiky. Problémem je
narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných. A to zvláště v ORP Vodňany, Dačice a
Trhové Sviny
Důležitým ukazatelem kvality života v regionu je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který odráží populační klima
a migrační aktivitu regionu. Z celkového počtu sedmnácti SO ORP v kraji je plných čtrnáct s dlouhodobě velice
malým přírůstkem obyvatel, který se v posledních letech pohyboval na nulové úrovni. Přirozená měna se
dlouhodobě ale s výrazně klesající tendencí ve sledovaném období pohybovala v kladných hodnotách pouze ve
správním obvodu ORP Kaplice, Český Krumlov a Prachatice. Naopak mezi nejvíce ztrátové z pohledu přirozeného
přírůstku patří SO ORP Písek, Strakonice, Soběslav, Blatná a Vodňany. Vliv přirozené měny na změnách populační
velikosti byl dominantním prvkem až do poloviny 90. let minulého století. Posledních deset let je celkový přírůstek
obyvatelstva tažen výhradně migračními přírůstky, které se dnes pohybují na úrovni 3 ‰. Jihočeský kraj má
populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu
16 %. V roce 1991 byl na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7 % nižší a nijak významně se
neodlišuje od celostátního průměru (14,6 %, což představuje necelých 92 tisíc dětí). Tendence ke snižování váhy
Kapitola: Závěr
8.1.3 Sociální pilíř
1
4
5
dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech 2005 až 2010 nemůže nic změnit na
faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Z pohledu zabezpečení vlastních budoucích generací je pokles váhy dětí
stejně nebezpečný jako dramatický nárůst starých občanů. Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a
krajiny, podporovat rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji (např. hippoturistika, golf či
kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu) a zajistit zvýšení vybavenosti v oblasti
služeb (stravování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav
vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy, překvapující je
zejména nízká vybavenost bezbariérovým přístupem, kterým disponuje pouze 19 % všech hromadných ubytovacích
zařízení nebo možnosti úhrady platební kartou (17 %). Je třeba podpořit zvýšení vybavení hromadných ubytovacích
zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetové rezervační a objednávkové systémy). Je tedy
potřeba hledat konsensus s požadavky ochrany přírody a krajiny tak, aby cestovní ruch v Jihočeském kraji mohl
reagovat na potřeby a požadavky svých potenciálních návštěvníků.
8.2 HODNOCENÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
8.2.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře
Z environmentálního hlediska jsou nejlépe hodnocena území obcí s rozšířenou působností Český Krumlov,
Vimperk, Trhové Sviny, Prachatice, Kaplice a Písek. Naopak jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP
Tábor, Vodňany, České Budějovice, Strakonice a Týn nad Vltavou
8.2.2 Vyhodnocení sociodemografického pilíře
V sociodemografickém pilíři dosáhl nejvyšší bodové hodnoty ORP Český Krumlov. Následují další 3 obce
s rozšířenou působností, Prachatice, Jindřichův Hradec a České Budějovice. 4 ORP, které byly
v sociodemografickém pilíři hodnoceny negativně, jsou ORP Vodňany, Blatná, Milevsko a Strakonice.
8.2.3 Vyhodnocení ekonomického pilíře
V ekonomickém pilíři dosáhla nejvyšší bodové hodnoty podle předpokladů a očekávání ORP České Budějovice. Na
dalších místech, byť se značným odstupem se umístily ORP Tábor a Prachatice. Nejhůře byly hodnoceny ORP
Milevsko a Trhové Sviny.
8.2.4 Celkové hodnocení ORP v rámci kraje
Kapitola: Závěr
Nejlépe se v našem hodnocení umístila ORP Prachatice, těsně následovaná ORP Český Krumlov a České Budějovice.
Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily ORP Vodňany s významným záporným hodnocením a dále
ORP Blatná a Milevsko.
1
4
6
Krajská koncepce ochrany ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, 2003
Program snižování emisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie,
o.p.s, srpen 2003
Program ke zlepšení a udržení kvality ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie,
o.p.s, srpen 2003
Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007
Program rozvoje Jihočeského kraje – Akční plán pro rok 2008
Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, Jihočeský kraj, 2007
Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, RERA a.s., 2001
Územně analytické podklady Jihočeského kraje
Územní plán VÚC Českobudějovické sídelní aglomerace
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, IKP Consulting Engineers s.r.o., červen 2004
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, ECO trend s.r.o., červen 2004
Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, Česká geologická služba, Praha, ČGS - Geofond, Praha, 2003
Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje, RERA a.s., KP projekt s.r.o., 2005
Sociálně ekonomická analýza kraje, RERA a.s., 2001
Systém podpory environmentální výchovy, vzdělání, osvěty a informování veřejnosti o stavu životního prostředí
Jihočeského kraje, Jihočeský kraj, 2002
Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006
Koncepce oddělení prevence a humanitních činností, Jihočeský kraj
Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006
Koncepce rozvoje tělovýchovy a spotu v Jihočeském kraji
Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002
Strategie podpory práce s dětmi a mládeží v Jihočeském kraji na období 2005 – 2008, Jihočeský kraj, 2005
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Jihočeském kraji na období 2005 – 2008,
Jihočeský kraj, 2005
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje, Jihočeský kraj, 2007
Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o.
Strategie rozvoje Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o.
Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji, ČSÚ ČB, 2007
Stav ŽP v Jihočeském kraji v roce 2004, 2005, MŽP
Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007
Územně analytické podklady, rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradeckého kraje, okresu Jičín, EKOTOXA
Opava, listopad 2006
Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel
a Uničov, ArchDesign Brno, Ing. arch. Petr Malý, EKOTOXA Opava, 2005
Rozbor udržitelného rozvoje území pro Zlínský kraj, EKOTOXA s.r.o., červenec 2007
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb.
Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004
Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14. 8. 2006
Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ústav územního rozvoje, Příloha
časopisu U&ÚR , ročník IX – číslo 3/2006
Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, duben 2006
Politika územního rozvoje ČR 2008 /návrh/
Ročenka dopravy 2006, Ministerstvo dopravy
Albertina firemní monitor (aktualizace 2008)
ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů, Lesnatost, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí,
ČSÚ, Regionální národní účty, VŠPS 2000 až 2006
TREXIMA, Regionální statistiky ceny práce
MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí
ÚHÚL, Kategorie lesa, stupeň přirozenosti lesa
Kapitola: použitá literatura a jiné zdroje
9 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE
1
4
7
SEZNAM ZKRATEK:
BAT
Best available technology, Nejlepší dostupná technika
BPEJ
Bonitovaná půdně-ekologická jednotka
BREF
Best Available Techniques Reference Documents
Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách
BRKO
Biologicky rozložitelný komunální odpad
BRO
Biologicky rozložitelný odpad
CISPOU
Číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem
CISORP
Číselníky obcí s rozšířenou působností
CISOP
Číselníky správních obvodů hl. m. Prahy
CLRTAP
Convention on Long-range Tran boundary Air Pollution
Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států
CR
Cestovní ruch
ČDDO
Čistý disponibilní důchod obyvatelstva
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DP
Dobývací prostor
EHK OSN Evropská hospodářská komise, Organizace spojených národů
EHS
Evropské hospodářské společenství
EIA
Environmental Impact Assessment, Posuzování vlivu na životní prostředí
EN
Energetická náročnost
ENV
Environmentální (pilíř)
EU
Evropská unie
EZ
Ekologické zemědělství
FB
Farmářský blok
GIS
Geografické informační systémy
HPH
hrubá přidaná hodnota
HDP
Hrubý domácí produkt
HEIS
Hydroekologický informační systém
CHKO
Chráněná krajinná oblast
CHLÚ
Chráněné ložiskové území
CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod
CHUEV
Chráněné území evropského významu
IACS
Integrated Administrative Control Systém, Integrovaný administrativní a kontrolní systém
IAD
Individuální automobilová doprava
IDE
Identifikační číslo útvaru podzemních vod
IPPC
Integrated Pollution Prevention and Control, Integrovaná prevence a omezování znečištění
ISOH
informačního systému odpadového hospodářství
JVS
Jihočeská vodárenská soustava
KES
Koeficient ekologické stability
KFV
Koeficient funkční velikosti
KPSE
Krajský program snižování emisí
KPÚ
Komplexní pozemkové úpravy
LDN
Léčebna dlouhodobě nemocných
LO
Lesní oblast
LPF
Lesní půdní fond
LPIS
Land Parcel Identification Systém, registr půdních bloků,
LZO
Lesy zvláštní ochrany
LZU
Lesy zvláštního určení
MZCHÚ
Maloplošně zvláště chráněná území
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
NP
Národní park
NPP
Národní přírodní památka
NPR
Národní přírodní rezervace
NPSE
Národní program snižování emisí
1
4
8
Nadregionální biokoridor
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Ochranné pásmo
Obec s rozšířenou působností
Obnovitelné zdroje energie
Obecně závazná vyhláška
Prvotní energetické zdroje
Pásmo hygienické ochrany
Přírodní lesní oblast
Přepravní náročnost v nákladní dopravě
Program odpadového hospodářství
Plán otvírky, přípravy a dobývání
Pověřený obecní úřad
Přírodní park
Přírodní památka
Přírodní rezervace
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Program územního rozvoje
Program zlepšení kvality ovzduší
Regionální biokoridor
Rodinný dům
Registr zdrojů znečišťování ovzduší
Registr půdních bloků
Rozbor udržitelného rozvoje území
Sčítání lidu, domů a bytů
Sociodemografický (pilíř)
Správní obvod obce s rozšířenou působností
strengths, weaknesses, opportunities, threats, silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení
tvorba hrubého fixního kapitálu
Trvalý travní porost
Trvale udržitelný rozvoj ČR
Územně analytické podklady
Úroveň dopravní infrastruktury
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Úhrnná míra plodnosti
Územní prognóza
Územní plánovací dokumentace
Územní plán velkého územního celku
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
ÚSES
Územní systém ekologické stability
VKP
Významný krajinný prvek
VŠE
Vysoká škola ekonomická
VUT
Vysoké učení technické
VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
VVN / ZVN Velmi vysoké napětí / zvláště vysoké napětí
VVTL
Velmi vysokotlaký (plynovod)
ZABAGED Základní báze geografických dat
ZCHÚ
Zvláště chráněná území
ZPF
Zemědělský půdní fond
ZÚR
Zásady územního rozvoje
ZSJ
Základní sídelní jednotka
ŽP
Životní prostředí.
NRBK
OKEČ
OP
ORP
OZE
OZV
PEZ
PHO
PLO
PNND
POH
POPD
POU
PP
PP
PR
PUPFL
PÚR
PZKO
RBK
RD
REZZO
RPB
RURÚ
SLDB
SOC
SO ORP
SWOT
THFK
TTP
TUR ČR
ÚAP
UDI
ÚHÚL
ÚMP
ÚPG
ÚPD
ÚPN VÚC
UNESCO
1
4
9
Jednotky:
GJ
gigajoule
GWh
gigawatthodiny
ha
hektar
kg
kilogram
km
kilometr
kt
kilotuna
t
tuna
Značky chemických prvků, chemické vzorce:
B(a)P
benzo (a)pyren
BSK
biologická spotřeba kyslíku
CHSK
chemická spotřeba kyslíku
N
dusík
NO
oxid dusnatý
NO2
oxid dusičitý
NOX
oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý)
NH3
amoniak
P
fosfor
PM
pevné prachové částice suspendované
v ovzduší
PM10
pevné prachové částice suspendované
v ovzduší o velikosti do 10 um
SO2
oxid siřičitý
VOC
těkavé organické látky.
1
5
0
Téma
1


SILNÉ STRÁNKY
Relativně dostatečné zásoby
stavebního kamene a štěrkopísku –
zajišťující suroviny na několik
Velmi nízké množství sesuvných
území.



2




Dostatečné množství významných
vodních zdrojů, vysoký podíl
CHOPAV na území kraje. (Vztahuje
se i tématu 6.)
Kvalitní podzemní vody a existence
krajského systému zásobování
pitnou vodou s výraznou bilanční
rezervou a s vysokou kvalitou.
Na velké části území kraje jsou
plněny cíle environmentální kvality
podzemních vod z hlediska
kvantitativního a chemického stavu.
Příznivý stav vodního režimu
v krajině na území ORP Třeboň,
Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.






SLABÉ STRÁNKY
Nízké množství většiny potenciálně
využitelných nerostných surovin,
závislost na dovozu.
Stávající staré ekologické zátěže
(např. Mydlovary) a nutnost jejich
řešení a omezení využití území.
Nedostatečný stav ochrany ložisek
nerostných surovin, část výhradních
ložisek bez stanoveného CHLÚ.
Nejsou plněny cíle environmentální
kvality povrchových vod z hlediska
chemického nebo ekologického
stavu/ekologického potenciálu.
Existence lokálně znečištěných
zdrojů podzemních vod v důsledku
negativních dopadů hospodaření
v minulosti.
Nadprůměrný stav napojení obcí na
kanalizaci v kraji v
celorepublikovém srovnání se
dostatečně neprojevuje na kvalitě
povrchových vod.
Mírně nižší procento zásobovaných
obyvatel z veřejných vodovodů než
je průměr za celou ČR.
Nedostatečné zásobování kvalitní
pitnou vodou v okrajových
oblastech (např. Blatensko,
Výskyt oblastí s nepříznivými
podmínkami vodního režimu,
s nízkým KES, vysokým stupněm


PŘÍLEŽITOSTI
Sanace starých ekologických zátěží.
(Vztahuje se i k tématu 3.)
Další využití výhradních ložisek
nerostných surovin.








Podpora modernizace a
rekonstrukce stávající kanalizační
sítě a rozvoje napojení obyvatel na
veřejnou kanalizaci zakončenou
v ČOV.
Vyřešení napojení části ubytovacích
zařízení v turistických oblastech na
technickou infrastrukturu (voda,
kanalizace, ČOV, plyn).
Dodržování zásad správné
zemědělské praxe pro snížení
obsahu dusičnanů v podzemních a
Ochrana a obnova přirozeného
vodního režimu, revitalizace toků a
vodních ekosystémů.
Nastartování procesu KPÚ
v oblastech s nepříznivým stavem
vodního režimu a nízkým
koeficientem ekologické stability.
Finanční zdroje ze státního rozpočtu
a fondů EU pro zajištění čištění
odpadních vod a zásobování pitnou







HROZBY
Nedostatečné množství surovin při
hromadné realizaci několika velkých
záměrů v jednom období (D3,
železnice).
Střety zájmů těžby s ochranou
přírody – zejména při povrchové
těžbě.
Rizika lokálních povodní v územích
s velkým podílem sklonité orné
půdy.
Znečištění povrchových vod vodní a
větrnou erozí.
Lokální rizika při nedokončení
kompletních protipovodňových
opatření. (Vztahuje se i k tématu 6.)
Povolení výstavby v územích
ohrožených povodní.
Napjatá bilance (kvantitativní)
podzemních i povrchových vod
v některých oblastech především
v letním období.
Nárůst množství dešťových vod
v často poddimenzovaných
kanalizačních soustavách
v důsledku rozrůstajících se
zpevněných ploch v sídelních
oblastech.
Nedostatečná kapacita pro zajištění
financování na rozvoj technické
infrastruktury (kanalizace a ČOV).
Kapitola: PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ
PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ
1
5
1
3






Na území kraje prakticky nedochází
k překračování imisních limitů látek
znečišťujících ovzduší (s výjimkou
přízemního ozonu).
Nedochází k překračování
doporučených krajských emisních
stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3.
V obcích jsou zavedeny systémy
separovaného sběru pro základní
druhy odpadů.
Kraj aktivně podporuje zvýšení míry
separace i projekty zaměřené na
řešení problematiky BRKO.
Vysoká úroveň napojení obyvatel na
veřejné vodovody v centrálních
částech kraje a dostatečná kapacita
podzemních i povrchových zdrojů
vody.
Kraj je úspěšným žadatelem o
čerpání finančních prostředků
v rámci Operačního programu ŽP –
ekologizace školských, sociálních a
zdravotnických zařízení kraje.






















vodou, na realizaci projektů
protipovodňové ochrany.
Realizace opatření vycházejících
z programů KPSE, PZKO.
Využívání nejlepších dostupných
technologií v průmyslu a při
vytápění domácností.
Využívání vhodných typů
obnovitelných zdrojů energie.
Uplatňování zásad správné
zemědělské praxe v zemědělství.
Regulace automobilové dopravy,
budování obchvatů obcí a měst.
Sníženi imisí VOC a amoniaku
využitím vodou ředitelných
nátěrových hmot a omezováním
studených startů vozidel.
Výstavba kompostáren a ve
vhodných lokalitách i bioplynových
stanic – podpora projektů ze strany
kraje. Vytipování vhodných ploch
pro bioplynové stanice.
Zvýšení míry separace komunálního
odpadu.
Zlepšování čistoty povrchových vod
v důsledku nové výstavby,
modernizace a rekonstrukce ČOV.
Sanace starých ekologických zátěží
– využití prostředků z EU.






Zvyšování intenzity dopravy může
vést ke zvýšení emisí a imisních
koncentrací látek znečišťujících
ovzduší a hlukové zátěže ve
městech, obcích a v blízkosti
významných dopravních
komunikací.
Nárůst emisí z plošných zdrojů
(REZZO 3) v důsledku používání
nešetrných technologií spalování a
spoluspalování komunálního
odpadu a méně ekologických paliv.
Občané nebudou ochotni
spolupracovat při separaci
komunálního odpadu – zvyšování
produkce odpadu.
Překročení kapacity skládek.
Vznik pachového znečištění
z bioplynových stanic vlivem
nesprávně navržené či provozované
technologie.
Omezení využití území vlivem
neřešení problematiky starých
ekologických zátěží.

zornění a svažitosti, snížená
přirozená retenční schopnost území
(ORP Strakonice, Vimperk).
Často nejsou odděleny dešťové a
splaškové kanalizace.
Na území kraje byly vyhlášeny
oblasti se zhoršenou kvalitou
ovzduší pro ochranu lidského zdraví
(vzhledem k limitům PM10, BaP).
Na 100 % území je překračován
cílový imisní limit pro přízemní ozon
pro ochranu zdraví.
Nadlimitní imisní koncentrace
přízemního ozonu z hlediska
ochrany ekosystémů a vegetace
jsou monitorovány na 100 %
chráněných území a NP.
Míra separace a následného využití
komunálního odpadu je nižší.
Je využíváno pouze malé množství
biologicky rozložitelného odpadu a
většina ukládána na skládky.
nedostatečnou kapacitu skládek.
Značná část území kraje je v
oblastech s vysokým rizikem
výskytu radonu.
Značná část kraje se nachází
uvnitř ochranných pásem letišť.
(Vztahuje se i k tématu 6.)
Velké množství lokalit evidovaných
jako stará ekologická zátěž.
Nedostatečně rozvinutý kanalizační
systém v některých oblastech kraje.
1
5
2




Vysoký podíl území se zachovalou a 
rozmanitou krajinou (území zvýšené
ochrany přírody, vysoké hodnoty
KES).
Nízký podíl urbanizované krajiny.
Dobrá úroveň péče o zvláště
chráněná území, jasné stanovení
podmínek ochrany.
Vysoké zastoupení cenných druhů
rostlin a živočichů (zvláště

chráněných druhů, druhů
červeného seznamu, regionálně
významných druhů).






V některých regionech vysoký podíl
území s krajinou negativně
ovlivněnou zásahy člověka (nízké
hodnoty KES, nízký podíl
zatravněných ploch a nelesní
zeleně, vysoký podíl postagrárních
lad, meliorovaných ploch,
nedostatečná retenční schopnost
krajiny).
Nesrovnalosti v databázích ochrany
přírody a krajiny a ve vymezení
hranic ZCHÚ v terénu.
Poškození krajinného rázu
chladicími věžemi jaderné
elektrárny Temelín (JETE).
Vysoký podíl nefunkčních prvků
ÚSES, jejich pomalá realizace.
Absence systému monitoringu na
úrovni druhů a společenstev.
Nevhodné způsoby hospodaření na
některých zemědělských pozemcích
a některých rybnících.
Vysoký podíl zatížení krajiny
v turisticky atraktivních územích.
Nevhodná zonace NP Šumava
(roztříštěnost I. zón).









Jednoznačné vymezení zvláště
chráněných území v databázích a
v terénu
Zlepšování péče o zvláště chráněná
území, zejména zlepšení systému
monitoringu a zlepšení kvality
databází ochrany přírody.
Využití územního plánování a
komplexních pozemkových úprav k
zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a kulturních
hodnot území.
Postupná realizace nefunkčních
(navržených) částí ÚSES a
zlepšování funkčnosti celého
systému.
Revitalizace vodních toků a údolních
niv.
Obnova remízů, výsadba alejí a
soliterních stromů.
Zvýšená účast veřejnosti na ochraně
přírody a krajiny, výchova a osvěta
především mladé generace.
Získávání pozemků v maloplošných
ZCHÚ a vybraných skladebných
prvcích ÚSES do vlastnictví kraje.
Zajišťování smluvní ochrany území
s majiteli pozemků.












nenaplňování plánů péče o některá
ZCHÚ.
Neúměrný tlak na turistické
využívání atraktivních lokalit v NP a
CHKO.
Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj
území) a správy NP a CHKO Šumava
bez snahy o konsens.
Urbanizace volné krajiny (mimo
zastavěná území obcí), degradace
krajinného rázu výstavbou
nevhodných staveb.
Fragmentace krajiny především
liniovými dopravními stavbami.
Úbytek nelesní zeleně (dřevin
rostoucích mimo les) v krajině.
Narušení lesních ekosystémů
v důsledku kalamitního výskytu
škůdců a ponechání části Šumavy
samovolnému vývoji.
Otevírání nových ložisek nerostných
surovin v územích cenných pro
ochranu přírody a krajiny.
Zalesňování pozemků cenných pro
ochranu přírody a krajiny.
Nedostatek pozemků ve vlastnictví
státu, kraje nebo obcí pro směnu za
pozemky nezbytné pro realizaci
prvků ÚSES a dalších
krajinotvorných opatření.
Důsledky nevhodně nastavené
dotační politiky, zejména v oblasti
zemědělství (rozšiřování rozlohy
orné půdy, pěstování nových druhů
rostlin, nárůst objemu použitých
průmyslových hnojiv a pesticidů).
Snižování druhové rozmanitosti
4
1
5
3
5









Nadprůměrné zatížení zemědělské
půdy skotem, které dává
předpoklad pro zajištění využití
travních porostů.
Nízké procento zornění zemědělské
půdy v podhorských oblastech.
Snížení spotřeby minerálních hnojiv
a pesticidů po roce 1989.
Území s rozsáhlými lesními
ekosystémy s vysokou ekologickou
stabilitou.
Trvalý zdroj obnovitelného
přírodního bohatství.
Větší výskyt LO, které zajišťují
především ochranu extremních
stanovišť, převažuje funkce
ochranná proti větrné a vodní erozi,
proti sesuvům půdy, zpevňování
břehu vodních toků.
V lesích zvláštního určení vysoký
podíl subkategorie 31c (lesy na
území národních parků a národních
přírodních rezervací) a 32a (lesy v 1.
zónách CHKO a lesy v přírodních
rezervacích a památkách) indikuje
lepší životní prostředí, 32f (lesy pro
zachování biologické různorodosti)
indikuje zdroj kvalitního
reprodukčního materiálu.
Relativně vysoký podíl lesa na ploše
v regionu.









Podprůměrné zastoupení ZPF na
rozloze kraje.
Horší půdní a klimatické podmínky
pro zemědělství.
Velké zcelené plochy zemědělské
půdy.
zemědělské půdě (druhy plodin,
způsob obhospodařování).
Větší citlivost na lesní kalamity
(hmyzová, větrná, sněhová), kdy
dochází k většímu poškození území
a následné náročnosti odstranění
jejich následků na velké ploše.
Neúplná databáze kategorizace lesů
na základě zpochybněných nebo
nedohledatelných rozhodnutí o
stanovení lesích ochranných a lesích
zvláštního určení.
Omezené hospodaření v lesích
ochranných a ve většině kategorií
lesů zvláštního určení, týká se
zejména ORP Třeboň a Trhové
Sviny.
Narušení rozsáhlých lesních
ekosystémů na území NP
v důsledku nesystémových opatření
orgánů ochrany přírody.
Diferencovaný přístup jednotlivých
vlastníků lesa k vlastnímu
hospodaření (včetně
nehospodaření).





Ekologizace zemědělství zejména
v chráněných územích.
Legislativa a dotační mechanismy
motivující k přírodě blízkému
hospodaření s příklonem
Velká možnost individuální
rekreace, nejen v lesích zvláštního
určení, ale při vhodných způsobech
hospodaření i v lesích
hospodářských.
Zalesňování vhodných pozemků
(zemědělsky nevyužívaných, erozně
ohrožených, s nízkou hodnotou pro
ochranu přírody).
Do budoucna zvyšující se význam
dřeva jako obnovitelné suroviny
s širokým využitím.









v krajině, ohrožení výskytu vzácných
druhů na území kraje (los evropský,
orel mořský).
nenaplňování plánů péče o některá
zvláště chráněná území.
Úbytek zemědělské půdy jak
v rámci ZPF dle katastru
nemovitostí i obhospodařované ZP
Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou
ochrany.
Vodní a větrná eroze půdy.
Nevhodně nastavená dotační
politika.
Vzájemný konflikt „ekologického,
ekonomického a sociálního pilíře“
společnosti s absencí uplatňování
evropského principu předběžné
opatrnosti u strategických
rozhodnutí s negativními dopady na
přírodu a krajinu, zejména les.
Atraktivní území pro budování
sportovních lyžařských areálů leží
často v lokalitách lesů zvláštního
určení, subkategorie 31 c, 32 a (ORP
škůdců.
Riziko vysokých stavů zvěře a
následných škod na lesních
porostech.
1
5
4

6









V porovnání s ČR relativně dobrý
zdravotní stav lesů.
Stabilizovaná (s tendencí mírného
nárůstu) rozloha PUPFL.
Strategická poloha regionu na
severojižní dopravní ose
mezinárodního významu v
multimodálním koridoru X (M1).
Probíhající realizace napojení na
evropskou a celorepublikovou
dopravní síť vybudováním dálnice
D3, rychlostních komunikací R3, R4
a IV. TŽK.
Vymezení rychlostní komunikace R4
Skalka – Nová Hospoda (I/20 –
Písek/Strakonice).
Vymezení dálnice D3 a rychlostní
komunikace R3 Tábor – České
Budějovice - Dolní Dvořiště státní
hranice na celém území
Jihočeského kraje, včetně napojení
na plánovanou rakouskou rychlostní
komunikace S10 ve směru na Linec.
Vymezení trasy pro nový úsek
prioritního projektu TEN-T č. 22 (2.
etapa stavby IV.TŽK) v úseku České
Budějovice – Horní Dvořiště státní
hranice včetně napojení na
rakouskou železniční síť.
Stavba IV. TŽK Praha – Benešov –
České Budějovice – Horní Dvořiště.
ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice –
České Budějovice – České Velenice
– hranice ČR (-Wien).
ŽD5 Veselí nad Lužnicí – Třeboň –
České Velenice – hranice ČR (Wien).
Koncepční příprava kraje směřující

Vysoké škody zvěře na lesních
porostech.

Neexistující kapacitní dopravní
napojení na nadřazenou silniční síť
– chybí převážná část dálnice D3 a
rychlostní komunikace R3, R4.
Špatný stav silniční sítě.
Přetrvávající lokální nedostatky
silniční sítě (obchvaty sídel,
přeložky, problémové křižovatky,
silnice a místní komunikace
neodpovídají svojí kapacitou a
kvalitou intenzitě dopravy atp.).
Problematická dopravní obslužnost
venkovských oblastí nedosahující
standardů EU.
Železniční infrastruktura
celostátních i regionálních drah
neodpovídá současným
požadavkům, chybějící kvalitní a
kapacitní propojení na evropskou
dopravní síť.
V minulosti vybudovaná železniční
síť neodpovídá současným
potřebám (např. spojení České
Budějovice – Jihlava – Brno).
Nízký podíl elektrizace železničních
tratí.
Zastaralost osobních vozů
společnosti České dráhy , nízká
kvalita kultury cestování na železnici
a nízká cestovní rychlost v železniční
dopravě.
Absence VLC s využitím pro rozvoj
kombinované dopravy v kraji.
Nízká vybavenost dopravní























Vybudování dálnice D3 / R3.
Vybudování rychlostní komunikace
R4 s návazností na silnici I/4 (Nová
Hospoda – hranice ČR).
Výstavba VLC pro rozvíjení systémů
kombinované dopravy v širším
regionu.
Vybudování IV.TŽK.
Rozvoj integrovaných dopravních
systémů.
Zvýšení podílu nákladní železniční
dopravy na dopravním trhu.
Využití letiště České Budějovice pro
veřejný mezinárodní provoz
nadregionálního významu.
Dokončení vltavské vodní cesty v
ose Eurokoridoru Sever-Jih, využití
Vltavské vodní cesty pro rekreační
plavbu.
Prodloužení regionální dráhy Rybník
– Lipno nad Vltavou – Černá v
Pošumaví.
Dlouhodobá koncepční, projektová
a majetková příprava dopravních
staveb.
Zlepšení technického stavu
vodohospodářské infrastruktury.
Vytvoření podmínek pro řešení
dalších zdrojů pitné vody.
Rekonstrukce a rozvoj napojení na
kanalizaci.
Zkvalitnění a rekonstrukce systému
čištění a odkanalizování odpadních
vod.









Nedostatek finančních prostředků
ze státního, resp. krajského
rozpočtu a státních fondů, obecně
nedostatečný stav veřejných
financí.
Předpokládané omezení podpory
z fondů EU v dalším období (po r.
2013)
Velká omezení v chráněných
územích (NPŠ, CHKO, Natura 2000,
CHOPAV, přírodní parky) a s tím
související omezení pro rozvojové
aktivity.
Pomalé budování prvků
Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3,
R3, IV.TŽK).
Nevybudování rychlostní
komunikace R4 v regionálním
směru Praha – Strakonice – Strážný
– Passau.
Nevybudování nového úseku IV.
TŽK do roku 2025, kdy má být dle
česko-rakouské technickoekonomické studie vyčerpána
kapacita současné jednokolejné
tratě.
Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5
jako předpokladu zkapacitnění
stávajících tratí.
Nezvladatelný nárůst mobility,
tranzitní i regionální dopravy.
Růst dopravního zatížení silnic bez
odpovídajících úprav - další
zhoršování technického stavu.

1
5
5




























infrastrukturou potřebnou pro
rozvoj CR (parkoviště, kvalitní
komunikace zpřístupňující turisticky
atraktivní oblasti atp.).
Absence letiště, jež by zajišťovalo
kvalitní mezinárodní a vnitrostátní
civilní provoz splňující všechny
bezpečnostní standardy.
Omezená využitelnost vodní cesty
Vltava pro vodní dopravu
v důsledku nedostatečné
vybavenosti.
Zhoršená situace v zásobování
vodou v období sucha.
Tendence růstu podílu odpadů kraje
na produkci odpadů v celé ČR.
Vysoký podíl skládkování
komunálních odpadů.
Relativně nízký podíl využití odpadu
jako paliva nebo k výrobě energie.
Existence neplynofikovaných obcí.
Nekoordinovaný a neefektivní
rozvoj zásobování jednotlivých
lokalit energiemi.
Špatný technický stav rozvodných
sítí tepla a v některých lokalitách i
zdrojů tepla.
Dlouhodobá ekonomická
návratnost využití tepelných
čerpadel.
Relativně nízké využití
obnovitelných zdrojů energie.












Zkvalitnění hospodaření s odpady.
Zlepšení využití odpadů pro výrobu
tepla.
Dokončení plynofikace ve vhodných
lokalitách.
Vymezení koridoru pro propojovací
plynovod VVTL DN 800 PN 80 v
Jihočeském kraji, vedoucí z okolí
obce Záboří (Vodňany) v jižních
Čechách na hranici ČR – Rakousko.
Zapojení plynárenského systému do
integrované evropské sítě.
Zkvalitnění zabezpečení krizového
zásobování energiemi.
Rozvoj výstavby zdrojů
obnovitelných energií (malé vodní
elektrárny, spalování biomasy,
tepelná čerpadla).
V koridoru E4 vymezení pro
výstavbu a rozšíření včetně
vyvedení výkonu elektrárny
Temelín.
Lepší využití provozu jaderné
elektrárny Temelín pro zásobování
okolních obcí teplem.
Nová výstavba a rekonstrukce
zdrojů pro kombinovanou výrobu
elektřiny a tepla.
Zkvalitnění dostupnosti
telekomunikačních sítí.
Zabezpečení komunikačních potřeb
na území kraje.













Růst dopravního zatížení silnic zvýšení nehodovosti.
Růst negativního vlivu dopravy na
zdraví obyvatelstva obyvatelstvo a
životní prostředí.
Nedostatečná harmonizace
podmínek silniční a železniční
dopravy a přetrvávající preference
silniční dopravy.
Nedostatečný stav veřejných financí
na rozvoj technické infrastruktury.
Lokální rizika při nedokončení
opatření.
Neřešená zhoršující se situace v
zásobování vodou v obdobích
sucha.
Možné problémy se splněním
směrnic EU o čištění městských
odpadních vod v aglomeracích
2000-9999 EO do roku 2010.
Přetrvávající vysoká úroveň
nakládání s odpadem systémem
skládkování.
Dlouhodobě vysoký podíl produkce
komunálního odpadu na 1 obyv.
Hrozba zpětné změny systému
vytápění z plynu na fosilní paliva
(při neúměrném zdražování cen
plynu).
Rizika (i když minimalizovaná)
související s provozem jaderné
elektrárny Temelín.
Rizika (i když minimalizovaná) v
souvislosti s ukládáním
nebezpečného odpadu.
Vybudování hlubinného úložiště
radioaktivních odpadů a vyhořelého

k rozvoji silniční a železniční
infrastruktury (krajské projekty).
Připravenost koncepčního materiálu
ZÚR a kvalitní definice rozvojových
území.
Vlastnictví infrastruktury letiště ČB.
Zahájení prací na splavnění Vltavské
vodní cesty.
oblastech kraje.
Dostatečná kapacita podzemních i
povrchových zdrojů vody.
Nadprůměrný stav napojení obcí na
celorepublikovém srovnání.
Zvyšující se podíl recyklace odpadu.
Nízká úroveň produkce
nebezpečného odpadu.
Vysoká úroveň plynofikace obcí v
centrálních oblastech kraje.
Pokrytí území tranzitním
plynovodem TRANSGAS.
Existence centralizovaných zdrojů
tepla ve větších městech.
Perspektiva využívání tepelných
čerpadel.
Dobrý potenciál území pro využití
obnovitelných zdrojů sluneční a
vodní energie.
Dobrý potenciál území pro využití
obnovitelného zdroje biomasy.
Potřeby regionu pro zásobování
elektrickou energií jsou plně
pokryty.
Dobrá kvalita telekomunikačních a
informačních služeb v kraji (i v
horských a podhorských oblastech).
1
5
6
Zkvalitnění přístupu k internetu
oproti minulému období.



7



Plošná velikost kraje.
Výhoda prostorové kompaktnosti
území.



Nízký potenciál území pro využití
větrné energie.
Rezervy v dosahu sítí mobilních
telefonů.
Relativně nízký podíl využívání
osobních počítačů jednotlivci v
celorepublikovém srovnání.
Velký počet nejmenších obcí (do
199 obyvatel).
Velmi nízké hodnoty přirozeného
přírůstku obyvatelstva.
Malá hodnota celkového přírůstku
obyvatelstva.
jaderného paliva v Jihočeském kraji.


Pozvolna rostoucí počet obyvatel
kraje od r. 1950.
Probíhající proces desurbanizace a
suburbanizace.





8


Oživení bytové výstavby, především 
v obcích v okolí velkých měst –
dochází k výraznému rozvoji

Roste technická vybavenost
bytového fondu.


9



Výhodná poloha regionu v rámci
Evropy.
Jihočeský kraj - tradiční turistická
destinace.
Velký přírodní, kulturní a historický
potenciál pro oblast cestovního
ruchu včetně velkého množství



Roztříštěná sídelní struktura,
nejnižší hustota obyvatelstva mezi
kraji České republiky.
Podíl domácností napojených na
plyn je nejnižší mezi kraji České
republiky.
Vysoký podíl jednočlenných
bytových domácností
Vysoký počet neobydlených domů,
které však slouží pro rekreaci; je
třeba ještě lépe využít rekreační
potenciál kraje.

Malá nabídka produktů cestovního
ruchu vybízející k vícedennímu
pobytu návštěvníků.
Územně nevyvážená nabídka
vyššího standardu ubytování.
Malé využívání informačních a
komunikačních technologií v CR






Vytváření pracovních příležitostí
spolu s bytovou výstavbou umožní
aktivní výsledek stěhování
Probíhající proces suburbanizace a
desurbanizace - dlouhodobě
populačně nejziskovějšími (Kaplice,
Týn nad Vltavou a Vodňany) poptávka po bytech v souvislosti
s pracovními příležitostmi v Českých
Budějovicích.
Zlepšení obytné atraktivity obcí podpora bytové výstavby
v atraktivních lokalitách.
Jednotná standardizace služeb CR
(ubytování, stravování, informační
služby).
Zkvalitňování ubytovací
infrastruktury.
Další rozvoj kongresové turistiky.
Další rozvoj golfu, lázeňství a





Nižší počet i populační váha měst
s více než 20 tisíci obyvateli.
Malý počet sídel s více než 10 tisíci
obyvateli.
Vysoká hodnota zastoupení mužů
v populaci.
Velmi malé zastoupení dětí
v populaci.
Vysoký podíl občanů ve věku 65 a
více let.
Snižující se přirozený přírůstek
obyvatelstva (zejména v malých
obcích pod 500 obyv., které tvoří
téměř 40 % z počtu obcí kraje) a
zároveň zvyšující se podíl starší
generace významně ovlivní nároky
na změnu struktury bytového
fondu.
Stagnace kvality nabízených služeb
cestovního ruchu.
Restriktivní opatření na ochranu
přírody znemožňující realizaci
nadregionální významných projektů
v cestovním ruchu.
Pomalý rozvoj informačních

1
5
7











10





Vyvážený ekonomický růst
vyjádřený základními ekonomickými
ukazateli.
Dynamicky se rozvíjející
produktivita práce.
Ekonomickému postavení
odpovídající míra investování.
Neustále rostoucí čistý disponibilní
důchod domácnosti.
Vysoké zastoupení a dynamika
rozvoje odvětví vysokého školství a
vědy v kraji.




(informační systémy CR, rezervační
a objednávkové systémy, slevové
karty, přístup k internetu).
Absence kongresového sálu s
kapacitou pro pořádání kongresů
velkého rozsahu.
Nízká kapacita a
konkurenceschopnost středisek
zimních sportů Jihočeského kraje ve
vztahu k zahraničním i tuzemským
zimním střediskům.
Nedostatečné dopravní napojení
způsobené chybějící nadřazenou
dopravní infrastrukturou.
Nedostatek kvalitních
incomingových operátorů.
Malá nabídka doprovodných služeb
pro cykloturistiku mimo centra.
Nejasnost a nevědomost, kdo je
odpovídající cílový klient
Jihočeského kraje a o jeho
vyhledávaných rekreačních
oblastech.
Špatná dostupnost Jihočeského
kraje z oblasti klíčového
potenciálního návštěvníka.
Nízká dynamika ekonomického
vývoje, jedna z nejnižších daňových
výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové
Sviny, Soběslav.
JČ kraj má relativní rezervy
v zaměstnanosti žen, a má velice
nízkou míru zaměstnanosti u osob
v nejnižší vzdělanostní kategorii.
Vysoká sezonní míra
nezaměstnanosti je v ORP Dačice,
Český Krumlov, Vodňany.
Nediverzifikovaná struktura






wellness, hippoturistika.
Rozvoj rekreační plavby, vodácké
turistiky.
Realizace projektových záměrů
zaměřených na rozvoj zimní
turistiky.
Rozvoj regionálních center a jejich
doprovodné infrastruktury a
marketingu.
Rozvoj přeshraniční spolupráce
s Rakouskem a Německem, rozvoj
inovativních forem podnikání,
rozvoj spolupráce mezi univerzitou
a podnikatelským sektorem.
Nutná podpora podnikatelských
aktivit v ORP, které neposkytují
základní funkce obslužnosti území,
především v oblasti zaměstnání,
školství a služeb.
Nedostatek pracovní síly může
vyřešit zaměstnávání cizinců a





systémů a technologií v cestovním
ruchu.
Rostoucí podíl jednodenních
návštěv některých atraktivit kraje.
Absence aktivní propagace a
prodeje produktů cestovního
ruchu.
Malý počet silných hospodářských
tahounů s navazujícím odvětvím.
Možné ohrožení celého
podnikatelského sektoru v případě
hospodářské recese.
České Budějovice budou stále hrát
klíčovou roli v zaměstnanosti a
ostatní regiony (Trhové Sviny),
budou zaostávat.
Nejnižší míra ekonomické aktivity i
zaměstnanosti je ve Vimperku,
Dačicích, Trhových Svinech,

kulturních památek a památkově
chráněných území včetně památek
zapsaných na seznam UNESCO.
Přiměřeně hustá síť informačních
center.
Existence destinačních
managementů v regionu.
Dobrý potenciál pro cykloturistiku,
lázeňství a wellness, golf a
hippoturistiku.
Produkty cestovního ruchu
zaměřené na specifické atraktivity
kraje.
Je zpracována koncepce
cyklodopravy v kraji.
1
5
8






Vyvážené možnosti dalšího rozvoje
z důvodu existence všech
významných rozvojových faktorů.

Velmi dobré podmínky pro rozvoj
cestovního ruchu.
Nízká míra nezaměstnanosti
v porovnání s průměrem ČR.
Nejnižší míra nezaměstnanosti
vysokoškolsky vzdělaných lidí v
rámci krajů ČR až na Hlavní město
Praha a Středočeský kraj.
Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti
byl zaznamenán v nejvýznamnějších
odvětvích terciárního sektoru, ve
vzdělávání, zdravotnictví a sociální
péči.
Relativně stabilní podnikatelská
struktura, silné zastoupení podniků
do 20 zaměstnanců. Vysoká míra
podnikatelské aktivity v ČB. Vyšší
počet podniků ve stavebnictví,
maloobchodě a v zemědělství.
Hlavní dojížďkové centrum ČB, další
je Týn nad Vltavou, který
v relativních číslech převyšuje ČB.
zaměstnanosti se zaměřením na
zpracovatelský průmysl.

Trhové Sviny, Blatná, Milevsko,
Soběslav, Vodňany nezabezpečují
potřebnou základní funkci a to jak u 

případný rozvoj zaměstnanosti žen.
V ORP postižených vysokou

nezaměstnaností zavést činnosti
nezávislé na sezonních výkyvech.
Pokračovat nadále v rozvoji
zaměstnanosti v odvětvích
s vysokou přidanou hodnotou, což
v tomto kraji jsou energetika,

biotechnologie. Zemědělství je
důležité v celkové ekonomice kraje 
a proto je nutné věnovat pozornost
rozvoji nových technologií, případně
i zavádění nových plodin.
Přilákání silného zahraničního
investora s inovativním záměrem
high tech technologie a rozvoj
spolupráce stávajících firem.
Milevsku a Soběslavi.
Vysoký podíl dlouhodobě
nezaměstnaných osob především v
ORP Dačice, Blatná, Soběslav,
Jindřichův Hradec, přičemž
v Dačicích a Blatné má tento trend
rostoucí charakter.
Slabost ve finančním sektoru, kde
došlo i k poklesu zaměstnanosti.
Odliv mozků z důvodu nejnižší
mzdové hladiny ve vědě a výzkumu.

1
5
9
1
6
0
Téma SILNÉ STRÁNKY
 Relativně dostatečné zásoby
stavebního kamene a štěrkopísku –
zajišťující suroviny na několik
 Velmi nízké množství sesuvných
1
území.


2


3

SLABÉ STRÁNKY
 Nízké množství většiny potenciálně
využitelných nerostných surovin,
závislost na dovozu.
 Stávající staré ekologické zátěže
(např. Mydlovary) a nutnost jejich
řešení a omezení využití území.
 Nedostatečný stav ochrany ložisek
nerostných surovin – část
výhradních ložisek bez stanoveného
CHLÚ.
Dostatečné množství významných
 Nejsou plněny cíle environmentální
vodních zdrojů, kvalitní podzemní
kvality povrchových vod z hlediska
vody a existence funkčního systému
chemického nebo ekologického
zásobování pitnou vodou s
stavu/ekologického potenciálu.
výraznou bilanční rezervou a s
 Nadprůměrný stav napojení obcí na
vysokou kvalitou.
Na velké části území kraje jsou
celorepublikovém srovnání se
plněny cíle environmentální kvality
dostatečně neprojevuje na kvalitě
podzemních vod z hlediska
povrchových vod.
kvantitativního a chemického stavu.  Výskyt oblastí s nepříznivými
Příznivý stav vodního režimu
podmínkami vodního režimu,
v krajině na území ORP Třeboň,
s nízkým koeficientem ekologické
Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.
stability, vysokým stupněm zornění
a svažitosti, snížená přirozená
retenční schopnost území (ORP
Strakonice, Vimperk).
Na území kraje prakticky nedochází  Na území kraje byly vyhlášeny
k překračování imisních limitů látek
oblasti se zhoršenou kvalitou
znečišťujících ovzduší (s výjimkou
ovzduší pro ochranu lidského zdraví
přízemního ozonu).
(vzhledem k limitům PM10, BaP a
Nedochází k překračování
přízemního ozonu) a ochranu
doporučených krajských emisních
ekosystémů/vegetace (přízemní
PŘÍLEŽITOSTI
 Sanace starých ekologických zátěží.
 Další využití výhradních ložisek
nerostných surovin.
HROZBY
 Nedostatečné množství surovin při
hromadné realizaci několika velkých
záměrů v jednom období (D3,
železnice).
 Střety zájmů těžby s ochranou
přírody – zejména při povrchové
těžbě.

Podpora modernizace a
rekonstrukce stávající kanalizační
sítě a rozvoje napojení obyvatel na
veřejnou kanalizaci zakončenou
v ČOV.
Dodržování zásad správné
zemědělské praxe pro snížení
obsahu dusičnanů v podzemních a
Ochrana a obnova přirozeného
vodního režimu, revitalizace toků a
vodních ekosystémů.

Realizace opatření pro snižování
emisí vycházejících z programů
KPSE, PZKO.
Regulace automobilové dopravy,
budování obchvatů obcí a měst.
Využívání nejlepších dostupných








Znečištění povrchových vod vodní a
větrnou erozí.
Rizika lokálních povodní v územích
s velkým podílem sklonité orné
půdy, zvláště při nedokončení
opatření.
Nárůst množství dešťových vod
v často poddimenzovaných
kanalizačních soustavách
v důsledku rozrůstajících se
zpevněných ploch v sídelních
oblastech.
Zvyšování intenzity dopravy může
vést ke zvýšení emisí a imisních
koncentrací látek znečišťujících
ovzduší a hlukové zátěže ve
městech, obcích a v blízkosti
významných dopravních
Kapitola: PŘÍLOHA Č. 2: Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT Analýz
PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ
1
6
1

stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3.
Kraj aktivně podporuje zvýšení míry 
separace i projekty zaměřené na
řešení problematiky BRKO.

V obcích jsou zavedeny systémy
separovaného sběru pro základní
druhy odpadů.





4


5

Vysoký podíl území se zachovalou a 
rozmanitou krajinou (území zvýšené
ochrany přírody, vysoké hodnoty
KES).
Vysoké zastoupení cenných druhů
rostlin a živočichů (zvláště
chráněných druhů, druhů
červeného seznamu, regionálně
významných druhů).

Větší výskyt lesů ochranných, které
zajišťují především ochranu
extremních stanovišť, převažuje
funkce ochranná proti větrné a
vodní erozi, proti sesuvům půdy,
zpevňování břehu vodních toků.
V lesích zvláštního určení – vysoký
podíl subkategorii 31c (lesy na
území národních parků a národních



ozon).
Míra separace a následného využití
komunálního odpadu je nižší.
nedostatečnou skládkovou
kapacitu.
Velké množství lokalit evidovaných
jako stará ekologická zátěž.
Značná část území kraje je v
oblastech s vysokým rizikem
výskytu radonu.
Je využíváno pouze malé množství
biologicky rozložitelného odpadu a
většina ukládána na skládky.
V některých regionech vysoký podíl
území s krajinou negativně
ovlivněnou zásahy člověka (nízké
hodnoty KES, nízký podíl
zatravněných ploch a nelesní
zeleně, vysoký podíl postagrárních
lad, meliorovaných ploch,
nedostatečná retenční schopnost
krajiny
některých zemědělských pozemcích
a některých rybnících.
Horší půdní a klimatické podmínky
pro zemědělství.
Větší citlivost na lesní kalamity
(hmyzová, větrná, sněhová), kdy
dochází k většímu poškození území
a následné náročnosti odstranění
jejich následků na velké ploše.
Omezené hospodaření v lesích
ochranných a ve většině kategorií
lesů zvláštního určení, týká se



technologií v průmyslu a při
vytápění domácností

Zvýšení míry separace komunálního
odpadu.
Zlepšování čistoty povrchových vod
v důsledku nové výstavby,
modernizace a rekonstrukce ČOV.

Uplatňování zásad správné

zemědělské praxe v zemědělství.








Využití územního plánování a

komplexních pozemkových úprav k
zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a kulturních
hodnot území.

Revitalizace vodních toků a údolních
niv.
Obnova remízů, výsadba alejí a
soliterních stromů.

Legislativa a dotační mechanismy
motivující k přírodě blízkému
hospodaření s příklonem
Velká možnost individuální
rekreace, nejen v lesích zvláštního



komunikací.
Nárůst emisí z plošných zdrojů
(REZZO 3) v důsledku používání
nešetrných technologií spalování a
spoluspalování komunálního
odpadu a méně ekologických paliv.
Překročení kapacity skládek.
Občané nebudou ochotni
spolupracovat při separaci
komunálního odpadu – zvyšování
produkce odpadu.
Omezení využití území vlivem
neřešení problematiky starých
ekologických zátěží.
Urbanizace volné krajiny (mimo
zastavěná území obcí), degradace
krajinného rázu výstavbou
nevhodných staveb.
škůdců a ponechání části Šumavy
samovolnému vývoji.
Důsledky nevhodně nastavené
dotační politiky, zejména v oblasti
zemědělství (rozšiřování rozlohy
orné půdy, pěstování nových druhů
rostlin, nárůst objemu použitých
průmyslových hnojiv a pesticidů).
Úbytek zemědělské půdy jak
v rámci ZPF dle katastru
nemovitostí i obhospodařované ZP
Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou
ochrany.
Atraktivní území pro budování
sportovních lyžařských areálů leží
často v lokalitách lesů zvláštního
určení, subkategorii 31 c, 32 a (ORP

1
6
2


6












7

Plošná velikost kraje.
Výhoda prostorové kompaktnosti
území.



zejména ORP Třeboň a Trhové
Sviny.
Vysoké škody zvěře na lesních
porostech.
Neexistující kapacitní dopravní
napojení na nadřazenou silniční síť
– chybí převážná část dálnice D3 a
rychlostní komunikace R3, R4.
Přetrvávající lokální nedostatky
silniční sítě (obchvaty sídel,
přeložky, problémové křižovatky,
silnice a místní komunikace
neodpovídají svojí kapacitou a
kvalitou intenzitě dopravy atp.).
Železniční infrastruktura
celostátních i regionálních drah
neodpovídá současným
požadavkům, chybějící kvalitní a
kapacitní propojení na evropskou
dopravní síť.
Nekoordinovaný a neefektivní
rozvoj zásobování jednotlivých
lokalit energiemi.
Velký počet nejmenších obcí (do
199 obyvatel).
Malá hodnota celkového přírůstku
obyvatelstva.
Velmi nízké hodnoty přirozeného
přírůstku obyvatelstva.
určení, ale při vhodných způsobech
hospodaření i v lesích
hospodářských.









Vybudování dálnice D3 a rychlostní
komunikace R3 na státní hranice
s Rakouskem.
Vybudování rychlostní komunikace
R4 s návazností na silnici I/4 (Nová
Hospoda – hranice ČR).
Výstavba logistického centra pro
rozvíjení systémů kombinované
dopravy v širším regionu.
Vybudování IV.TŽK.
Zkvalitnění a rekonstrukce systému
čištění a odkanalizování odpadních
vod.
Vymezení koridoru pro propojovací
plynovod VVTL DN 800 PN 80 v
Jihočeském kraji, vedoucí z okolí
obce Záboří (Vodňany) v jižních
Čechách na hranici ČR – Rakousko.
V koridoru E4 vymezení pro
výstavbu a rozšíření včetně
vyvedení výkonu elektrárny
Temelín.

Pozvolna rostoucí počet obyvatel
kraje od r. 1950.
Probíhající proces desurbanizace a
suburbanizace.







Nedostatek finančních prostředků
ze státního, resp. krajského
rozpočtu a státních fondů, obecně
nedostatečný stav veřejných
financí. Předpokládané omezení
podpory z fondů EU v dalším období
(po roce 2013).
Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5
jako předpokladu zkapacitnění
stávajících tratí.
Nedostatečná harmonizace
podmínek silniční a železniční
dopravy a přetrvávající preference
silniční dopravy.
Nedostatečný stav veřejných financí
na rozvoj technické infrastruktury.
Neřešená zhoršující se situace v
zásobování vodou v obdobích
sucha.
Možné problémy se splněním
směrnic EU o čištění městských
odpadních vod v aglomeracích
2000-9999 EO do roku 2010.
Nižší počet i populační váha měst
s více než 20 tisíci obyvateli ve
většině SO ORP.
Malý počet sídel s více než 10 tisíci
obyvateli a jejich nízká populační
váha ve většině SO ORP.

přírodních rezervací) a 32a (lesy v 1.
zónách CHKO a lesy v přírodních
rezervacích a památkách) indikuje
lepší životní prostředí, 32f (lesy pro
zachování biologické různorodosti)
indikují zdroj kvalitního
reprodukčního materiálu.
Strategická poloha regionu na
severojižní dopravní ose
mezinárodního významu v
multimodálním koridoru X (M1).
Probíhající realizace napojení ne
evropskou a celorepublikovou
dopravní síť vybudováním dálnice
D3, rychlostních komunikací R3, R4
a IV. TŽK.
ŽD4 trat Plzeň – Strakonice – České
Budějovice – České Velenice –
hranice ČR (-Wien).
oblastech kraje.
Pokrytí území tranzitním
plynovodem TRANSGAS Praha.
Potřeby regionu pro zásobování
elektrickou energií jsou plně
pokryty.
1
6
3




Oživení bytové výstavby, především 
v obcích v okolí velkých měst –
dochází k výraznému rozvoji

Roste technická vybavenost
bytového fondu.

8



9

Velký přírodní, kulturní a historický
potenciál pro oblast cestovního
ruchu včetně velkého množství
kulturních památek a památkově
chráněných území včetně památek
zapsaných na seznam UNESCO.
Dobrý potenciál pro cykloturistiku,
lázeňství a wellness, golf a
hippoturistiku.
Produkty cestovního ruchu
zaměřené na specifické atraktivity
kraje.




10

Vyvážený ekonomický růst

vyjádřený základními ekonomickými
Roztříštěná sídelní struktura,
nejnižší hustota obyvatelstva mezi
kraji České republiky.
Podíl domácností napojených na
plyn je nejnižší mezi kraji České
republiky.
Vysoký podíl jednočlenných
bytových domácností
Vysoký počet neobydlených domů,
které však slouží pro rekreaci; je
třeba ještě lépe využít rekreační
potenciál kraje.

Malé využívání ICT v CR (informační
systémy CR, rezervační a
objednávkové systémy, slevové
karty, přístup k internetu).
Absence kongresového sálu s
kapacitou pro pořádání kongresů
velkého rozsahu.
Nízká kapacita a
konkurenceschopnost středisek
zimních sportů Jihočeského kraje ve
vztahu k zahraničním i tuzemským
zimním střediskům.
Nedostatečné dopravní napojení
způsobené chybějící nadřazenou
dopravní infrastrukturou.
Nízká dynamika ekonomického
vývoje, jedna z nejnižších daňových






Vytváření pracovních příležitostí
spolu s bytovou výstavbou umožní
aktivní výsledek stěhování
Probíhající proces suburbanizace a
desurbanizace - dlouhodobě
populačně nejziskovějšími 3 ORP v okolí krajského města (Kaplice,
Týn nad Vltavou a Vodňany) poptávka po bytech v souvislosti
s pracovními příležitostmi v Českých
Budějovicích.
Zlepšení obytné atraktivity obcí podpora bytové výstavby
v atraktivních lokalitách.
Jednotná standardizace služeb CR
(ubytování, stravování, informační
služby).
Další rozvoj kongresové turistiky,
golfu, lázeňství a wellness,
hippoturistiky, rekreační plavby,
vodácké turistiky.
Rozvoj regionálních center a jejich
doprovodné infrastruktury a
marketingu.
Rozvoj přeshraniční spolupráce
s Rakouskem a Německem.






Vysoká hodnota zastoupení mužů
v populaci.
Velmi malé zastoupení dětí
v populaci.
Vysoký podíl občanů ve věku 65 a
více let.
Snižující se přirozený přírůstek
obyvatelstva (zejména v malých
obcích pod 500 obyv., které tvoří
téměř 40 % z počtu obcí kraje) a
zároveň zvyšující se podíl starší
generace významně ovlivní nároky
na změnu struktury bytového
fondu.
Restriktivní opatření na ochranu
přírody znemožňující realizaci
nadregionální významných projektů
v cestovním ruchu.
Rostoucí podíl jednodenních
návštěv některých atraktivit kraje.
Pomalý rozvoj informačních
systémů a technologií v cestovním
ruchu.
Malý počet silných hospodářských
tahounů s navazujícím odvětvím.

1
6
4

ukazateli.
Vysoké zastoupení a dynamika
rozvoje odvětví vysokého školství a
vědy v kraji.
Velmi dobré podmínky pro rozvoj
cestovního ruchu.


výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové 
Sviny, Soběslav.
Nediverzifikovaná struktura
zaměstnanosti se zaměřením na
zpracovatelský průmysl.
Trhové Sviny, Blatná, Milevsko,

Soběslav, Vodňany nezabezpečují
potřebnou základní funkci a to jak u
Pokračovat nadále v rozvoji
zaměstnanosti v odvětvích
s vysokou přidanou hodnotou, což
v tomto kraji jsou energetika,
biotechnologie.
Přilákání silného zahraničního
investora s inovativním záměrem
high tech technologie a rozvoj
spolupráce stávajících firem.


Slabost ve finančním sektoru, kde
došlo i k poklesu zaměstnanosti.
Odliv mozků z důvodu nejnižší
mzdové hladiny ve vědě a výzkumu.

1
6
5

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Základy geologie - EnviMod

volební program

5 - Radiozurnal.sk

Obnova buku lesního a jedle bělokoré v převážně smrkových

územně analytické podklady jihočeského kraje

Horninové prostředí a geologie

Zde

A. Rozbor udržitelného rozvoje území

územně analytické podklady jihočeského kraje

Rezervace auta z Car Rate Features

KPSS Třebon_jednaci rad PS_FINAL

KPSS Trebon_jednaci rad ŘS_FINAL