ZDE. - Eurostar

Bowers&Wilkins 685
Model 685 nepatří v produktovém portfoliu zrovna mezi nováčky, spíše naopak. V „sezóně“ 2007 /
2008 se uvedl na trhu oceněním EISA, která má značit ideálí komerční produkt – tedy spojení
designu, funkčnosti i kvality. To vše by navíc mělo být okořeněno pro větší lákavost tím, že se jedná o
druhý nejdostupnější model katalogu Bowers&Wilkins s cenovkou velmi lidovou. Za výzvu pak lze
považovat to, že právě za poslední dva roky se přesně v této cenové kategorii „do patnácti“ objevilo
několik velmi zajímavých a ceněných modelů jiných výrobců.
Vysoké počty produkovaných kusů jsou zárukou bezchybné kvality výroby, která přímo čiší z každého
kousku těchto středně velkých stojanovek. Ať už elegantní černá barva povrchu, materiál na rozhraní
plastu a gumy, který tvoří čelo reprosoustav, jednoduchý a design ozvláštňující štítek se jménem
výrobce, který v jednom svém rohu skrývá výškový reproduktor, typicky „bowersovská“ výpusť
bassreflexu vpředu i stejně typická žluť středobasového reproduktoru, to všechno dýchá
jednoduchostí (snad až strohostí), která ale nemá jediný kaz a působí velmi hodnotně. I zadní strana,
tak jako celá reprosoustava, respektuje filozofii ostrých, rovných hran a krom plastové vaničky se
stupňovitě umístěnými bi-wiringovými reproterminály nabízí ještě věc nevídanou – kovovou konzolu
pro zavěšení na zeď, které se bude hodit pravděpodobně pouze budou-li 685 sloužit jako efektové
reprosoustavy nebo budou hrát jako ozvučení komerčního prostoru. Vyzkoušel jsem je sice ne přímo
zavěšené na zdi, ale postavené na polici těsně u zdi a i přes přední vyzařování bassreflexu (kterému
můžete „ucpat ústa“ dodávanou molitanovou záslepkou) nejsou v této konfiguraci úplně optimální –
nejlépe jim je, tak jako většině podobných, na samostatném stojanu tak metr či možná i kousek více
od zadní i boční stěny.
Přísně pravoúhlá sedmikilová ozvučnice dvoupásmové otevřené regálovky hostí dva měniče, oba
typické pro konstrukce s logem Bowers Wilkins. O nejvyšší frekvence mezi 4 000 a 50 000 Hz se stará
hliníková kalota o průměru 2,5 cm, zbytek pásma mezi 42 a 4 000 Hz vyzařuje 16,5 cm široký měnič s
tkanou Kevlarovou membárnou, která má dle patentu BW omezovat stojaté vlnění a zprostředkovat
lepší odezvu na elektrické impulzy. Udávaný frekvenční rozsah 42 Hz – 50 kHz je udáván v toleranci 6dB, po přesunu do přísnější a běžnější úrovně -3dB se smrskne na „běžných“ 49 Hz – 22 kHz,
kterým je při poslechu snadné uvěřit. Trochu rozháranější je pak impedance, kdy se na štítku pod
terminály dočteme o hodnotě 8 Ohmů, ale v reálu klesá až pod 4 Ohmy, ačkoliv to není v ničem
neobvyklé i u mnohem dražších modelů.
Bowersy 685 jsem měl možnost vyzkoušet na dvou velmi rozdílných sestavách, jedné cenově
přiměřené a jedné cenově velmi nepřiměřené, v té dražší jsem pak ještě měl na chvíli možnost ještě
vyměnit zesilovač. První sestavou, tou dostupnou, byl integrovaný tranzistorový zesilovač Rotel RA-06
a k němu odpovídající CD přehrávač Rotel RCD-06, které spolu s Bowersy tvoří kompletní sestavu „do
padesáti“. Druhou sestavu tvořil Arcam FMJ CD37 a FMJ A38, tedy zesilovač a SACD přehrávač, k
nimž BW 685 zcela jistě nepatří, v poslední fázi se mi podařilo získat ještě elektronkový zesilovač
PrimaLuna ProLogue One Premium. Vše to bylo propojeno kabeláží KrautWire Guru S, popřípadě
KrautWire Awakening mezi zesilovačem a reprosoustavami. Nutno dodat, že jsem zkoušel i obyčejnou
metráž „tkaničky“ od Monster Cable – výsledek byl velmi podobnými dosplému kabelu KrautWire,
Bowersy se tedy nezdají být nijak citlivé na připojenou kabeláž.
Nevím přesně, čím by mohl podobný efekt nastat, ale při poslechu těchto monitorků jsem se u všech
nahrávek dočkal zvláštního podání prostoru – nejlépe to může demonstrovat Diana Krall a její „Quiet
Nights“. Umístění nástrojů bylo na danou cenovou třídu naprosto bezproblémové, stejně tak prostor
prevo-levý, ač předozadního jsem se dočkal jen náznakem, což není v dané kategorii nic
problematického. Celkově mohu toto podání bez problémů pochválit, skutečně je slyšet klavír vlevo,
bicí mírně napravo a trochu vzadu.... zvláští však je, že celá zvuková scéna je posunuta výrazně
dozadu, směrem od posluchače, což vytváří dojem, že zvuk vychází odněkud tak metr, metr a půl za
reprosoustavami. Zkusil jsem tuto zvláštnost kompenzovat posunutím a natočením bedniček k sobě,
od sebe, dopředu i dozadu, což mělo jistý efekt, v zásadě se ale stále celý hudební děj odehrával za
soustavami. Po několika desítkách minut jsem si ale zvykl a neměl jsem problém to akceptovat jako
přirozené podání.
Celkovým vyvážením tonálních barev i na stupnici agresivity se šest set osmdesát pětky nachází
víceméně uprostřed, nejsou ani vřelé, ani analyticky chladné, nejsou příliš prezentní, ani nezní jako
pod dekou. Přesto díky občasným výraznějším výškám nemohu říct, že by snad byly příkladně
neutrální, pokud už bych pak musel pojmenovat, kterým směrem od neutrality maličko utíkají, bylo by
to vstříc analytičnosti a chladnosti. U reprodukce houslí z allegra Vivaldiho „La Stavaganza Concerto
op. 4 no. 3“v podání Rachel Podger a Arte Dei Suonatori (můžete najít na výběr „Crystal Cable
Arabesque“) se projevuje o něco méně muzikality než u Xavian Primissima a o něco méně přesnosti
než u Usher S-520 II, ale i tak nenacházím body ke kritice. Kovový výškový měnič je dostatečně rychlý
a nepřechází k nepříjemné agresivitě a to dokonce ani s komponenty Rotel, které jejich uživatelé
často jako prezentní označují. Pokud bych tu měl něco vytknout, nebude tu ani nedostatek detailu,
kterým se šestistvoky mohou porovnávat s oběma výše zmíněnými, ale spíše určitá menší schopnost
vtáhnout do děje.
Anglicky hovořící země mají krásné slovo „all-rounder“ - označují jím věc, která zvládá všechny
aspekty své činnosti na dobré úrovni. Neváhal bych Bowersy do této role pasovat, stejným způsobem
si poradí s klasikou, popem, rockem... Rammstein na svém posledním albu „Liebe ist für alle da“
lavírují mezi dvěma posledními žánry a 685ky jej dokázaly převést do poslechové místnosti s
překvapivou razancí, i když z nich s respektem k zákonům fyziky prostě nedostanete nejnižší basy.
Baskytara zní ovšem dobře co do objemu a výborně co do přesnosti a kontur, Kevlarový měnič si zde
snadno poradí. Basovou složku bych se nebál porovnat s Usher S-520 II, které sice působí o maličko
přesněji a detailněji, ale v zásadě jsou to vyrovnaní soupeři.
Neutralita se sklony k analytičnosti je slyšet i z lidských hlasů – Pat Barber trochu postrádá ten
nakřáplý samet a i když zůstává její hlas i nadále přitažlivým, dozvíme se spíše o malých detailech
nádechů než o hřejivém celku, slyšíme jednotlivé části zvuku a musíme se trochu soustředit, abychom
mohli skutečně poslouchat hudbu. Je mnoho posluchačů, kteří takový projev mají rádi, ten velmi
detailní a prezentní přístup k nahrávkám a ačkoliv mé osobní preference leží o malý kus jinde,
nemohu říct, že bych na šest set osmdesát pětkách nacházel nějaký problém.
Stingovo „vánoční“ album „If on a winter´s night“ je postaveno hlavně na jeho melodickém, jasně
rozpoznatelném hlasu a zimně posmutnělých lidových melodiích z britských ostrovů. Barvy tónů
jednotlivých nástrojů, textury strun i vše ostatní se zdá být zcela korektní, snad jen trochu chladněji
podané. „Soul cake“, můj nejoblíbenější kousek z této desky, má přesnou rytmiku, odhaluje v podání
Bowers&Wilkins 685 prostor kolem jednotlivých nástrojů, nechává posluchače vnímat detaily
hudebního dění, ale přestože objektivně nelze v této cenové kategorii vyčíst žádný reálný problém,
což velí k prohlášení Bowersů za hodné své cenovky, ze zcela subjektivního hlediska je nemohu
prohlásit za výborné, protože k tomu jim schází trochu méně chladné upjatosti a bylo by potřeba dodat
trochu více muzikality a sytosti zvuku, čímž by se BW 685 zařadily svým charakterem mezi dva
modely z této cenové hladiny, které momentálně považuji za nejlepší – Xavian Primissima a Usher S520 II. Takhle zůstavají rozhodně ne špatnými (ba dokonce dobrými), ale přeci jen těmi „černými
vzadu“.
{youtube}rpmdoPSPTt0{/youtube}
Kč 15 780,--- --- --- --- --KLADY
+ moderní design
+ možnost snadného umístění vč. pověšení na stěnu
+ nemají v zásadě žádný zvukový zápor, jsou velmi neutrální
ZÁPORY
- v dané cenové kategorii jsou výraznější, charismatičtější produkty, 685 se mohou zdát trochu nudné
- nevelký ideální poslechový úhel
--- --- --- --- --VIZITKA PRODEJCE
Eurostar Ostrava
www.eurostar-ostrava.cz – [email protected]
+420 323 606 877