Měsíčník informací (archiv)

2007
8-9
Měsíčník
informací
o Tchaj-wanu
TCHAJ-WAN
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
Severočeské muzeum v Liberci
představí čajovou keramiku
Tchaj-wanu
2 Tchaj-wan opět žádá o přijetí do OSN
2 Právní orgán OSN zamítl žádost
Tchaj-wanu o zastoupení v OSN
3 Český zástupce Evropského
parlamentu podpořil Tchaj-wan
3 Čajová kultura na Tchaj-wanu
3 Výstava tchajwanské
čajové keramiky v Liberci
5 Tchaj-wan je na přírodní
katastrofy připraven
6 Originál a reprodukce
v čínské malbě a kaligrafii
7 Na Tchaj-wan za golfem
Milovníci čaje a čajové keramiky se mají
v úvodu podzimu na co těšit. Severočeské muzeum v Liberci zahajuje 13. září
ojedinělou výstavu s názvem „Čajová keramika Tchaj-wanu – Tradice a krása po
staletí“. Výstava vznikla ve spolupráci
s tchajwanským muzeem Yingge Ceramics Museum a potrvá do 21. října.
(strana 3)
Tchaj-wan žádá o členství v OSN
Tchaj-wan předložil oficiální žádost
o členství v Organizaci Spojených národů
Sekretariátu OSN v druhé polovině čer-
vence. Právní odbor OSN žádost odmítl
s odvoláním na rezoluci 2758 z roku
1971, podle které Spojené národy podporují politiku „jedné Číny“ a za jediného
zákonného zástupce považují komunistickou vládu v Pekingu.
Tchaj-wan proti zamítnutí ostře protestuje. Prezident Chen Shui-bian a další
vládní představitelé Tchaj-wanu odeslali
generálnímu tajemníkovi OSN protestní
dopisy, ve kterých poukazují na fakt, že
rezoluce 2758 nedává Číně právo reprezentovat 23 milionů obyvatel Tchajwanu a současně na žádném místě neuvádí, že Tchaj-wan je součástí ČLR.
(strana 2)
Politika
Tchaj-wan
opětovně žádá
o přijetí do OSN
„Tchaj-wan bude nově žádat o členství
v OSN pod oficiálním označením Tchajwan místo doposud užívaného názvu
Čínská republika (Republic of China,
ROC),“ oznámil zástupce šéfa prezidentské kanceláře Chen Chi-mai na tiskové
konferenci konané koncem července.
V roce 1945 se Čínská republika (ROC)
jako reprezentant celé Číny stala zakládajícím členem OSN. Po přesídlení vlády
na Tchaj-wan a vzniku Čínské lidové republiky na pevnině započal mezi vládami
diplomatický konkurenční boj. Tento „závod“ vyvrcholil v roce 1971, kdy ČLR
podporovaná řadou států byla přijata
Valným shromážděním OSN do této organizace a zástupce Tchaj-wanu musel
přenechat své místo zástupci Číny.
Počínajíce opuštěním místa v OSN začala většina ostatních států postupně
přecházet od podpory Taipeje k podpoře
Pekingu, což se mimo jiné projevilo i vyloučením Tchaj-wanu z řady mezinárodních organizací. S počátkem demokratizace politického života na Tchaj-wanu
(od 80. let) vzrostlo úsilí o účast země na
mezinárodním dění. Oživené snahy diplomacie zahrnovaly rozšíření oficiálních
diplomatických styků a kampaň za obnovení členství v mezinárodních organiza-
cích – zejména touha po obnovení členství v OSN.
Tchaj-wan usiluje o přijetí do OSN od
roku 1993. Opakované snahy Tchaj-wanu
o členství v nejdůležitější mezinárodní
organizaci však neustále maří Peking,
který prohlašuje ostrov za nedílnou součást svého teritoria.
Zástupce prezidentské kanceláře Chen
Chi-mai na tiskové konferenci oznámil,
že tchajwanský prezident Chen Shuibian zaslal generálnímu tajemníkovi OSN
Pan Ki-munovi oficiální dopis, ve kterém
žádá o vstup Tchaj-wanu do OSN.
I
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Právní orgán OSN
zamítl žádost
Tchaj-wanu
o zastoupení v OSN
Úřad OSN pro právní otázky (OLA) oficiální žádost Tchaj-wanu o zastoupení
v OSN odmítl. OLA své rozhodnutí zakládá
na rezoluci OSN 2758 z roku 1971, podle
které OSN podporují politiku „jedné Číny“.
Vedení Tchaj-wanu považuje tento postup za nepřijatelný. Žádost by měla být
Tchaj-wan splňuje
všechna kritéria
pro přijetí do OSN
Formální žádost o členství Tchaj-wanu
v OSN byla doručena 19. července na
Sekretariát OSN představiteli Tchajpejské
hospodářské a kulturní kanceláře v New
Yorku za doprovodu zástupců diplomatických spojenců Tchaj-wanu.
Podle slov Chen Chi-maie předkládá
Tchaj-wan žádost o vstup do OSN pod jiným oficiálním názvem, než v předchozích letech, z několika důvodů. Tchajwanci dávají v posledních letech jasně
najevo, že si přejí, aby ostrov žádal o plné členství v důležitých mezinárodních
organizacích pod přímým názvem Tchajwan. Tuto tendenci potvrdil i průzkum
v každém případě projednána na půdě
Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti.
Tchajwanský prezident Chen Shui-bian
reagoval na zamítnutí odesláním oficiálních dopisů generálnímu tajemníkovi
OSN a předsedovi Rady bezpečnosti, ve
kterých žádá o opětovné zvážení žádosti
Tchaj-wanu o členství v OSN. Podle prezidenta Chena nedává rezoluce 2758 Číně právo reprezentovat 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu a současně se v rezoluci nikde neuvádí, že by Tchaj-wan byl
součástí Číny. Interpretace rezoluce 2758
je nesprávná, nelegitimní a neodpovídá
reálné skutečnosti, a proto nemůže být
brána jako právní podklad k zamítnutí
veřejného mínění z dubna letošního roku, ve kterém se 77 procent obyvatel vyjádřilo pro to, aby se ostrov ucházel
o členství v mezinárodních organizacích
pod tímto označením.
Chen Chi-mai dále upozornil na to, že
Tchaj-wan splňuje všechna kritéria pro
přijetí do OSN. Tchaj-wan je osmnáctým
nejvyspělejším státem světa a sedmým
největším investorem. Úspěchy na poli
demokracie i v oblasti vzdělání, kultury,
vědy, výzkumu a sociální a lékařské péče
uznává celý svět.
Tchaj-wan je suverénní, nezávislý stát
disponující už více než půlstoletí vlastí
jurisdikcí. „Tchaj-wan nikdy nebyl součástí Číny, to je základní skutečnost
a status quo,“ řekl dále Chen. „Naše vláda udělá všechno pro to, aby zabránila
Číně ohrožovat a bojkotovat suverenitu,
vážnost a bezpečnost Tchaj-wanu,“ pokračoval Chen.
V závěru tiskové konference Chen Chimai zdůraznil, že navzdory obtížím je
nutné učinit první krok k získání členství
v OSN. Současně apeloval na ostatní
členské státy OSN, aby uznaly legitimitu
snahy Tchaj-wanu účastnit se konkrétních aktivit této mezinárodní organizace,
a tak na rovnoprávném základě spolupracovat na udržování míru a demokracie, zajištění bezpečnosti, ochraně lidských práv a na zachování trvale udržitelného rozvoje ve světě.
(Zdroj:
Joining the UN
under the name „Taiwan“,
tisková zpráva GIO,
23. 7. 2007)
tchajwanské žádosti o členství v OSN.
Rozhodování o zastoupení země v OSN
navíc není v pravomoci Sekretariátu
OSN, tyto otázky může řešit pouze Rada
bezpečnosti a Valné shromáždění.
Oficiální dopis vyjadřující podobný postoj odeslal generálnímu tajemníkovi
OSN Pan Ki-munovi rovněž tchajwanský
ministr zahraničí James C.F. Huang.
(Zdroj:
President Chen Shui-bian's Letters
to UN Secretary-General Ban Ki-moon
and UN Security Council President
Wang Guangya on July 31,
www.president.gov.tw,
tiskové zprávy TECO in Prague)
Zahraniční vztahy
Český zástupce
Evropského
parlamentu
podpořil Tchaj-wan
Miroslav Ouzký, předseda Výboru
Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin přijal počátkem července pozvání
tchajwanského ministra zahraničních věcí a přicestoval na několikadenní návštěvu Tchaj-wanu.
Ouzký významně podporuje členství
Tchaj-wanu ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Když vešla v polovině
června v platnost mezinárodní dohoda
týkající se mezinárodních zdravotních
nařízení, Ouzký vydal na podporu snahy
Tchaj-wanu stát se členem WHO tiskové
prohlášení. Jako předseda Výboru
Evropského parlamentu pro veřejné
zdraví upozornil na nesoulad mezi celoevropskou politikou a národními politikami členských zemí ve vztahu k Světové
zdravotnické organizaci a současně vyzval generální ředitelku WHO Margaret
Chanovou, aby podnikla okamžité kroky
ke zřízení národního koordinačního
centra na Tchaj-wanu, aby mohla
Světová zdravotnická organizace účinně
postupovat proti globálním zdravotním
rizikům, zejména v oblasti šíření infekčních chorob.
Jak píše Miroslav Ouzký na svých internetových stránkách: „Kvůli politice
jedné Číny je Tchaj-wan již léta neúspěš-
ným žadatelem o alespoň pozorovatelské
místo ve Světové zdravotnické organizaci, přestože se jedná o zemi, která v oblasti veřejného zdraví dosáhla nemalých
úspěchů a to jak v oblasti boje proti
AIDS, SARS, tak v oblasti boje proti ptačí
chřipce a dalším celosvětově šířeným nákazám. Přesto se nemůže podílet na práci Světové zdravotnické organizace
a účastnit se rozhodování o těchto celosvětových programech. Je proto paradoxem, že tento ekonomicky velmi významný ostrovní stát s 23 miliony obyvatel, který je např. členem Světové
obchodní organizace, stále marně buší
na dveře u organizace, která by měla mít
humanitární charakter a minimálně
vlastní zájem na tom, aby se právě Tchajwan stal jejím členem.“
(Zdroj: tisková zpráva
www.mofa.gov.tw, www.ouzky.cz)
Pochopitelně neměli možnost věnovat se
vytříbeným zálibám kultivovaných vzdělanců jako je pití čaje v jeho umělecké
podobě. Čajové umění bylo v oblibě pouze mezi omezeným počtem úředníků
čchingského císařského dvora, kteří zastávali úřad na Tchaj-wanu, a příslušníky
místní bohaté vrstvy. V roce 1895 dynastie Čching postoupila Tchaj-wan
Japonsku a nastalo padesátileté období
japonské koloniální nadvlády, které s sebou přineslo významné ovlivnění japonskou kulturou. V roce 1949 se na Tchajwan uchýlila kuomintangská vláda, jež
podporovala oživení čínské kultury.
V současnosti se dědictví všech těchto
historických období proměnilo v nedílnou součást tchajwanské kultury a ovlivnilo tak vývoj stylů současné čajové keramiky.
Tchaj-wan má veškeré předpoklady pro
rozvoj čajové kultury. Pěstují se zde různé druhy čaje, pití čaje se těší oblibě
značné části obyvatelstva, je zde rozšířen
keramický průmysl a najdeme tu i mnohé keramické umělce a milovníky čaje
z řad předních osobností kulturního života. Zároveň se právě díky složitému
Kultura
Čajová kultura
na Tchaj-wanu
Podíváme-li se na stoletý vývoj čajové
kultury na Tchaj-wanu, je dobré si uvědomit, že tchajwanská společnost je zejména společností přistěhovalců. První
předkové Tchaj-wanců přepluli moře
a usadili se na ostrově, kde obdělávali
půdu a chovali hospodářská zvířata.
wanu od českého cestovatele Zdeňka
Skořepy.
Severočeské muzeum v Liberci je
otevřeno denně kromě pondělí, od 9 do
17 hodin. Další informace o výstavě
a doprovodném programu hledejte na
internetových stránkách Severočeského
muzea v Liberci www.muzeumlb.cz
nebo na stránkách Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze
www.roc-taiwan.org/cz.
3
Severočeské muzeum v Liberci zahájí
ve čtvrtek 13. září 2007 výstavu s názvem « Čajová keramika Tchaj-wanu –
Tradice a krása po staletí ». Expozice,
která vznikla ve spolupráci s tchajwanským muzeem keramiky Taipei County
Yingge Ceramics Museum (TCYCM),
představí v širokém záběru vývoj tchajwanské čajové keramiky a historii ostrovní čajové kultury. Výstava potrvá do
21. října a doplní ji fotografie Tchaj-
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Výstava tchajwanské
čajové keramiky v Liberci
vývoji tchajwanských dějin umocnila
kulturní různorodost, která je výrazným
přínosem pro rozvoj čajové keramiky
a čajové kultury na Tchaj-wanu.
Počátky pěstování čaje
na Tchaj-wanu
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Dochované záznamy dokládají znalost
čaje na Tchaj-wanu již v roce 1697, kdy
v Kronice města Puli najdeme zmínku
o sušení čajových lístků v oblasti Shuisha-lien (dnešní Puli v okrese Nantou)
obývané domorodými obyvateli. Tyto
záznamy se však týkají pouze výroby čaje
z divokého čajovníku. Pro pozdější průmyslové zpracování čaje se většinou
používaly sazenice dovezené z pevninské
Číny. Zpracování čajových lístků řídili
mistři najatí v jihočínské provincii Fuťien.
V roce 1810 dovezl jistý K’o Ch’ao semena čajovníku z hory Wu-i ve Fu-ťienu
a vysel je v oblasti dnešního města
Jueifang v okrese Taipei. V roce 1855 byly z oblasti hory Wu-i dovezeny sazenice
odrůdy oolong (wu-lung), které byly vysázeny u městečka Luku v okrese
Nantou. Od těchto dob čajové odrůdy
pocházející z Wu-i na Tchaj-wanu pevně
zapustily kořeny a rozšířily se v mnoho
variant čajových lístků.
Pro rozvoj produkce čaje na Tchajwanu byl přelomovým rok 1860, kdy se
podepsáním Tchienťinské smlouvy otev-
řel tchajwanský přístav Tamsui mezinárodnímu obchodu. V předcházejícím období mezi lety 1782 a 1850 císařský dvůr
export tchajwanského čaje nepovoloval.
Ihned po uzavření dotyčných smluv však
zahraniční firmy, jako například Tait
a spol. nebo John Dodd a spol., otevřely
pobočky v Tamsui a obchod s čajem se
stal jedním z pilířů jejich podnikání. Tyto
zahraniční firmy se staly hlavním impulsem pro rozvoj čajového průmyslu na
Tchaj-wanu.
Jedinečnost tchajwanských čajů
Výroba čajů na Tchaj-wanu má hluboké historické kořeny. Pěstují a zpracovávají se zde všechny druhy čaje – nefermentované (zelené čaje), částečně fermentované (pao-čung a oolong)
i fermentované (černé čaje). Pěstitelství
čaje pokrývá všechny oblasti ostrova –
Taipei, Taoyuan, Hsinchu, Miaoli, Nantou,
Chiayi, Yunlin, Ilan, Hualien a Taitung.
Tchaj-wan produkuje nepřeberné množství typů čaje, nejvýznačnější jsou však
čaje polofermentované:
Čaj wen-šan pao-čung (doslova „do
papíru balený“) se pěstuje v hornatých
oblastech na severu Tchaj-wanu.
Nejslavnější jsou odrůdy z městeček
Pinglin a Shihting. Lístky jsou přirozeně
podélně zkroucené jako kratší provázky
a mají lesklou, smaragdově zelenou barvu. Vylouhovaný čaj je jasný, sladce zele-
ný s lehkým zlatavým nádechem. Vůně je
jemná, svěží a květinová. Chuť je sladká,
příjemná a osvěžující. U tohoto čaje se
největší důraz klade na vůni.
Čaj nazývaný kao-šan (doslova „vysokohorský čaj“) roste na plantážích položených více než 1000 metrů nad mořem.
Pěstuje se hlavně v nově založených čajových oblastech v okresech Chiayi
a Nantou. Vysokohorské klima je chladnější, ráno a večer se hojně vyskytují
mraky a mlha a průměrná doba slunečního svitu je krátká. V rašících čajových
lístcích se proto snižuje obsah hořkých
složek jako je katechin a naopak se zvyšuje podíl sladkých rozpustných složek,
jako je theamin. Čajové lístky jsou velké
a křehké, s vysokým obsahem pektinu.
Vysokohorský čaj má proto svěží nefritově zelenou barvu, sladkou, vláčnou a výrazně osvěžující chuť a čistou, vznešenou
vůni. Barva nálevu je sladce zelená až
žlutá. Čaj je charakteristický tím, že snese mnoho nálevů.
Tung-ting oolong (doslova „oolong
z Ledového vrcholku“) se pěstuje v horách poblíž rekreační oblasti Hsitou ve
střední části Tchaj-wanu ve výšce mezi
500 až 800 metry nad mořem. Tung-ting
prochází tepelným zpracováním, při kterém se hněte a válí a je ubalen do pevných polokuliček. Barvu má tmavě zelenou, nálev je krásně zlato-žlutý, vůně
velmi výrazná a chuť hluboká a bohatě
sladká s příjemným, dlouhotrvajícím zakončením. Je to jeden z nejzajímavějších
tchajwanských čajů, u něhož se klade
důraz jak na chuť, tak na vůni.
Tchajwanská „Železná bohyně milosrdenství“ (Tchie Kuan-jin) se pěstuje
zejména v hornaté tchajpejské čtvrti
Mucha a také v Shihmenu. Nejvyhlášenější odrůda je známá jako „původní Železná bohyně milosrdenství“ a vyrábí se
výhradně z mladých zelených lístků.
Vyniká tím, že v sobě spojuje sladkou
vůni osmanthu s jemně nakyslou chuťí
ovoce. Výsledkem je lehounká, medově
sladká chuť, kterou milovníci čaje nazý-
vají „harmonie Bohyně milosrdenství.“
Čajové zahrady v Mucha však podlehly
vlivu rozvíjejícího se turistického ruchu
a plocha čajových plantáží se dramaticky
zmenšila. V posledních letech se navíc na
Tchaj-wan začal ve velkém dovážet čaj
z čínské provincie Fu-ťien, což způsobilo
úpadek místní produkce.
Tchajwanský oolong se také nazývá
pcheng-feng (v dialektu hakka „chvástat
se“, „vytahovat se“) nebo také tung-fang
mej-žen (doslova „kráska z Východu“) či
„bíle ochmýřený“ oolong. Je to nejvyhlášenější ze všech proslulých tchajwanských čajů a také se jako jediný pěstuje
výhradně na Tchaj-wanu. Sbírají se mladé, křehké lístečky s pupenem nazývané
zelené srdce (čching-sin) a velká nicota
(ta-mou), z nichž v době růstu sají šťávu
malé zelené čajové kobylky. Lístky potom
procházejí ručním zpracováním a kontrolovanou fermentací. Získávají tak jedinečnou, medově sladkou nebo ovocnou vůni. Tento druh čaje se pěstuje
a zpracovává městečkách Peipu a Omei
v okrese Hsinchu. Co se týče vzhledu, nehodnotí se pevnost lístků, ale jejich bílé
ochmýření a vzájemné spojení listů
a stonků. Čaj je charakteristický tím, že
připomíná kytici – jeho barvy přecházejí
od bílé přes žlutou až po kaštanovou.
Vylouhovaný čaj je měkce jantarové barvy a voní po zralém ovoci a sladkém medu. Chuť je hluboká a hebká.
(Zdroj:
Yingge Ceramics Museum)
Společnost
Tchaj-wan
je na
přírodní
katastrofy
připraven
Zoe Cheng
září 1999. Podle údajů ministerstva vnitra v něm přišlo o život dva a půl tisíce lidí a více než deset tisíc bylo zraněno.
Bylo to nejničivější zemětřesení za uplynulých šedesát let.
I
přírodní katastrofy
nelze odvrátit,
ale jejich dopady
zmírnit lze
V minulosti zajišťovala záchranářské
práce převážně armáda. Rozsáhlé zemětřesení v roce 1999 ukázalo, jak je
tento systém preventivních opatření
a záchranných postupů nedostatečný.
Vojáci byli do postižených oblastí dopraveni včas i v dostatečném počtu, nicmé-
ně chyběly jim potřebné zkušenosti, neměli nutné vybavení a selhávala koordinace záchranářských prací.
Tchajwanská vláda proto následně
v roce 2000 vyčlenila 850 000 USD na
vytvoření profesionálního záchranářského týmu – Taipei City Urban Search and
Rescue Team (TUSAR). Další finance (přes
2 miliony USD) vzešly z veřejných sbírek.
Tým sestávající ze sto čtyřiceti profesionálů tvoří společně s požární ochranou
a několika dalšími speciálními skupinami
páteř ostrovního záchranářského systému.
Zákon o systému záchrany a prevence
se přitom připravoval už od roku 1995,
k jeho schválení ale došlo až v roce 2000
po vleklém projednávání na půdě parlamentu. Zákon v zásadě určuje, v jakých
případech zasahuje stát – jedná se hlavně
o přírodní katastrofy, požáry, exploze, letecká nebo námořní neštěstí apod. –
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Centrální krizové centrum.
5
Nedílnou součástí života na Tchajwanu jsou přírodní katastrofy. Ostrov leží
v pacifické seismické zóně na styku euroasijské a filipínské zemské desky.
Filipínská deska se natáčí ve směru hodinových ručiček a pohybuje se vůči euroasijské desce rychlostí 7 cm/rok. Z toho
důvodu je Tchaj-wan místem častého výskytu zemětřesení. Navíc v období mezi
červencem a zářím postihují ostrov tajfuny.
Ne každý záchvěv země či tropický
cyklón mají ničivé důsledky. Dopady přírodních živlů však zhoršují lidské zásahy
do přírodního prostředí, zejména necitlivé nakládání s půdou. Nadměrné čerpání
podzemní vody v pobřežních nížinách
vede například k poklesu terénu, který je
potom často zaplavován v době tajfunů.
Neuvážená zemědělská činnost v horských oblastech zase způsobuje sesuvy
rozmáčené půdy.
Přírodní katastrofy jsou na Tchaj-wanu
relativně častým jevem, přesto propracovaný systém řešení krizových situací
vznikl až v poměrně nedávné době.
Zásadní změnu přineslo ničivé zemětřesení o síle 7,3 Richterovy škály,
které zasáhlo východní část ostrova 21.
dět přesně, kde hrozí sesuvy půdy nebo
záplavy a které oblasti budou zemětřesením nejvíc zasaženy, abychom se mohli
včas připravit,“ říká ředitel NCDR Chen
Liang-chun. Jeho pracoviště vyvinulo počítačový program, který je schopen zaznamenávat a poté analyzovat nejrůznější informace (množství dešťových srážek,
pohyb tajfunu, koncentrace vody v různých oblastech apod.), což významně
usnadňuje rozhodování o případné evakuaci nebo o zásahu v postižené oblasti.
Program má vynikající výsledky. Pro
srovnání: v roce 2001, kdy ostrov zasáhl
tajfun Toraji, zahynulo v důsledku sesuvů
půdy přes dvě stě lidí. Tajfun Longwang
z roku 2005, během kterého spadlo srovnatelné množství srážek, si vyžádal pouze dva životy. „Není rozhodující rozsah
přírodní katastrofy, ale to, jak rychle
a účinně dokážeme zareagovat. Naše
předpovědi jsou stále přesnější a snažíme
se, aby informace byly dostupné pro
všechny,“ říká Chen. „Abychom však tohoto cíle dosáhli, potřebujeme propojit
odpovídající instituce či orgány, a to není snadný úkol. Ve světě se to daří jen
několika málo zemím.“
NCDR pracuje na zdokonalení systému
velmi intenzivně. Běžná veřejnost většinou netuší, jak rozsáhlý je právě probíhající projekt, jediné, co mohla v poslední době zaznamenat, je zvýšený počet
cvičení. Například v taipejském metru
jsou cestující občas vyzváni, aby použili
únikové východy.
Zmírňování následků přírodních i jiných katastrof je nicméně velmi komplikovanou záležitostí. Rejstřík možných
pohrom je dost široký a objevují se další.
Vlivem globálního oteplování se například mění hladina moře. Je také nutné
sledovat sociálně-ekonomické změny,
třeba stárnutí lidské populace.
NCDR v posledních letech podstatně
posílil mezinárodní spolupráci, ať už na
vládní nebo akademické úrovni. Tchajwan se stále častěji podílí na mezinárodní humanitární pomoci. V současné době
je v případě ničivé katastrofy schopen
vyslat do postižené oblasti lékařský tým
téměř okamžitě. Speciální záchranářský
tým zasahoval v posledních letech například v Salvadoru, Indonésii nebo v Íránu.
Poskytování humanitární pomoci však
nezřídka komplikují politické okolnosti.
Tchaj-wan má navázané oficiální diplomatické styky jen s hrstkou států, a tak
se některé země neodvažují nabízenou
pomoc přijmout, protože se obávají reakcí Číny. Politické překážky však Tchajwan od dobrých úmyslů neodradí.
(Zdroj:
Mastering Disaster,
Taiwan Review, July 2007,
redakčně upraveno)
blíží koncepci originality a reprodukce
v čínské malbě a kaligrafii.
Čínský figurativní malíř a kritik Hsieh
Ho formuloval v 5. století př. Kr. šest základních malířských zásad, které se zachovaly pod názvem „Šest pravidel malby“. Poslední z nich lze volně přetlumočit
jako „zachovávání tradice prostřednictvím kopírování“.
Na Západě se na mechanické vytváření
kopií pohlíží poněkud s despektem, za-
tímco v čínské tradici je kopírování mistrů dodnes používáno jako osvědčená
metoda pro osvojení malířských technik
a současně způsob, jak uchovat minulost
pro budoucí generace.
Malování rozsáhlých nebo detailních
výjevů se v minulosti v mnohém podobalo psaní eseje před vynálezem počítačových textových editorů, kdy autor text
různě upravoval – tu něco doplnil, jinde
zas vyškrtnul. I nejnadanější malíři si
Členové speciálního záchranářského týmu pomáhali v minulém roce v Indonésii.
a zejména, která úroveň státní správy má
jaké povinnosti a pravomoci. V principu
přešla velká část odpovědnosti z centrální
úrovně do kompetence okresních nebo
městských úrovní státní správy. Čekání na
rozhodnutí shora se stalo minulostí.
Současně se změnil přístup vlády v oblasti prevence. Přírodní katastrofy nelze
odvrátit, ale jejich dopady zmírnit lze. Za
tímto účelem bylo v roce 2003 zřízeno
speciální vědecko-technologické pracoviště – National Science and Technology
Center for Disaster Reduction (NCDR),
které se zabývá předcházením katastrofám a zmírňováním jejich následků.
Díky NCDR byly ztráty v roce 2006, kdy
ostrov zasáhlo několik tajfunů a zemětřesení o síle 6,3 Richterovy škály, minimální. „V minulosti se zasahovalo až
poté, co k nějaké katastrofě došlo, což
bylo velmi neefektivní. Dnes chceme vě-
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Výstava
Originál
a reprodukce
v čínské malbě
a kaligrafii
Palácové muzeum v Taipeji připravuje
na podzim zajímavou výstavu, která při-
nejdříve načrtli vzorový obraz, který
mohli podle potřeby opravovat. Teprve
hotovou předlohu pak přenesli na faktický originál.
Vzorové malby se často pořizovaly ve
zmenšeném měřítku, proto bylo snadné
je uchovávat. Způsobů kopírování bylo
několik. Nejsnadnější bylo vzor překrýt
nepopsaným průsvitným papírem nebo
hedvábím a jednoduše jej okopírovat.
Nebo se použilo okno či stůl s průsvitnou
deskou, vzor se zezadu či zespodu nasvítil
a přenesl na prázdný svitek. Další způsob
byl o něco pracnější. Na vzorovou malbu
se zezadu nanesl barevný prášek a předloha se „otiskla“ na originál. Nebo se podél linií malby jehlou propíchaly miniaturní dírky, obraz se posypal jemným
práškem, který pronikl na prázdný svitek
a vzniklé tečky se pak propojily do linek.
V období dynastie Tchang (618-907)
existovali profesionální „mistři reprodukce“, kteří vytvářeli kopie starověkých obrazů a kaligrafie na zakázku. Umělci si
vytvářeli kopie buď pro vlastní potřebu
nebo kvůli výdělku. Reprodukce či imitace děl starých mistrů mohly věrně odpovídat předloze, nebo si je autoři obohatili o vlastní interpretaci.
Palácové muzeum vybralo pro podzimní výstavu kolekci nejzajímavějších děl,
ať už se jedná o ukázky malby nebo kaligrafie, které názorně představí fenomén
reprodukování či imitace v čínské tradiční malbě a kaligrafii.
(Zdroj:
Originality and Reproduction
in Chinese Painting and Calligraphy,
Travel in Taiwan, No. 22,
www.npm.gov.tw)
nižší. Na ostrově už proběhla řada mezinárodních golfových turnajů, například
BMW Asian Open, TJ. Martell Celebrity
Golf Classic a dokonce i turnaje nejprestižnější PGA Tour.
Tchaj-wan má několik desítek golfových hřišť. Na rozdíl od tenisu či jiných
her pro golf platí, že žádné hřiště není
stejné. Rozdílné jsou jak terény, rozlohy,
množství a charaktery překážek, tak
i délky jamek, jejich pary, atd. Jediným
možným zobecněním – a zároveň i rozdělením – je klasifikace podle počtu jamek. Existují hřiště devítijamková a osmnáctijamková. Standardním hřištěm je 18
jamek. Každá jamka má tzv. „par“, což je
předpokládaný správný počet úderů na
dané jamce.
Cestování
Obliba golfu na Tchaj-wanu v posledních letech nesmírně vzrostla. Parametry
ostrovních golfových hřišť odpovídají
světovému standardu a výkonnost místních hráčů každým rokem roste. Díky
příznivému klimatu lze hrát golf během
celého roku a poplatky jsou ve srovnání
s Japonskem nebo Jižní Koreou daleko
Taiwan Golf
& Country Club
Jedná se o nejstarší golfové hřiště na
Tchaj-wanu postavené v roce 1918. Leží
na severu hlavního města Taipei ve čtvrti
Danshui. Během 2. světové války bylo
značně poničeno bombardováním, do původní podoby bylo obnoveno až poměrně
nedávno. Pokládá se za kolébku tchajwanského golfu, odkud vzešli současní
nejlepší hráči ostrova. Osmnáctijamkové
hřiště (par 72) se vzrostlými stromy se
rozkládá na ploše téměř sedmi tisíc yardů.
Patří k nejlepším a také nejrušnějším golfovým hřištím na Tchaj-wanu.
Taipei Golf Club
Největší a nejlépe vybavené golfové
hřiště se nachází v okrese Taoyuan.
Severní část hřiště s relativně krátkými
a klikatícími se fervejemi navrhoval slavný tchajwanský golfista Chen Huo-shun.
Jižní sekce s delšími fervejemi je zase dílem Japonce Kiyoshi Tomity. Ferveje lemují četné vodní překážky, bunkery
a husté porosty.
The Orient Golf
& Country Club
Golfové hřiště navržené americkým architektem Donaldem Freskem leží asi 30
kilometrů jižně od Taipeje. Jsou pro něj
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Gemma Cheng
7
Na Tchaj-wan
za golfem
typické široké ferveje, četné vodní překážky a relativně rychlé greeny. Disponuje také nočním osvětlením. Budova
clubhousu má na kontě několik prestižních architektonických ocenění.
Tong Hwa Golf
& Country Club
Hřiště v blízkosti města Linkou v okrese
Taipei, které navrhl známý architekt
Takeshi Sato, je vhodné pro golfisty všech
úrovní. Nejobtížnější je sedmá jamka,
kterou nalevo od greenu lemuje sedmdesát metrů dlouhá písečná překážka.
Ta Shee Golf
& Country Club
Hřiště se nachází zhruba hodinu jízdy
od hlavního města. Je to jediné hřiště,
kde se konají turnaje Evropské,
Australské i Asijské Tour. Dělí se na tři
devítijamková hřiště: východní „Kingfisher“, centrální „Egret“ a západní, méně
náročný „Thrush“. Perfektně udržovaný
clubhouse nabízí relaxaci v termálních
pramenech. V blízkosti hřiště stojí luxusní pětihvězdičkový hotel.
Sunrise Golf
& Country Club
Osmnáctijamkové hřiště v nádherném
horském prostředí s řadou výškových
rozdílů navrhoval Robert Trent Jones Jr.
Častý vítr zvyšuje obtížnost jednotlivých
jamek. Nápadná budova clubhousu nabízí veškeré pohodlí. V restauracích se podávají jídla čínské, japonské i západní
kuchyně.
Nan Fong Golf Club
Golfové hřiště v okrese Nantou bylo
rychle obnoveno po zemětřesení v roce
1999. Je to jedno ze dvou ostrovních
hřišť, které navrhoval slavný golfista
americko-hispánského
původu
Lee
Travino. Hřiště se nachází uprostřed
úchvatného horského prostředí. Prvních
devět jamek je položeno níže, druhých
devět stupá nahoru a nabízí nádherné
výhledy do údolí a na klikatící se řeku
Maoluo.
Palm Lakes Resort
Rekreační resort Palm Lakes v jižní části ostrova (okres Chiayi) připomíná tropický ráj v havajském stylu – kokosové
palmy, dřevěné kabinky, personál obleče-
ný v pestrobarevných košilích. Kromě
golfu nabízí také ubytování, restaurace
a lázně. Osmnáctijamkové hřiště (par 72)
vytvořil Shunsuke Kato. V kopcovitém
terénu šikovně umístil řadu písečných
i vodních překážek.
(Zdroj: Golfing in Taiwan,
Travel in Taiwan, No. 22,
www.worldgolf.com)
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944,
www.roc-taiwan.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Romana Konrádová.
Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756
Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com,
www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/
Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci
anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména,
kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).