Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV

- 1 -
Syrena 231
- 2 Scházející úder perforátoru hřebenové perforace na PA známek Fi:č.2603 z pravé
strany.
Známka je ze 6-známkové série známek „Lovectví“ vydané 30.VI.1981. Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Lep je lesklý, žluto-bílý
(odstíny). Známky navrhl W.Surowiecki. Tisk byl proveden čtyřsektorovými tiskovými formami
v přepážkových arších po 30 kusů známek (5x6). Perforace je hřebenová ZHř. 11 ½ : 11. Známka
nominální hodnoty 2 zł. (divočák) je známá bez perforace na pravém okraji PA. V katalogu Fischer,
Díl I. z roku 2014 je tato vada perforace vedena pod katal.č. 2603s (scházející perforace z pravé strany
známky), oceněno v katalogu částkou 350 zł. (asi 2400 Kč).
PA známek je bez označení tiskové formy a sektorů, bez počítadla.
U této série jsou ještě známy:
-známka 2 zł. los (Fi:č.2602s) bez barvy hnědé a žluté, oceněno 500 zł.,
-známka 6.50 zł. kačeny (Fi:č.2607s), bez perforace tří stran známky, oceněno 500 zł.
Existují PA známek (divočák) s neproperforovaným levým okrajem PA (do levého okraje zasahují
jen dva perforační otvory, dohodou sektory č. 1 a č. 3, (naše ukázka) nebo se zcela properforovaným
levým okrajem PA (dohodou sektory č.2 a č. 4.).
Poštovní platnost známek skončila 31.12.1994.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Značný posun hlubotiskové barvy známky Fi:č.3079 vpravo (o 23 mm).
vydání v rámci dlouholeté série „Polští králové a knížata“, vydání z 18. X. 1989. Nominální hodnota
20 zł. (Boleslav II. -Štědrý, kolem 1040 až 1081). Známky byly tištěny rotačním ocelotiskem
v kombinaci s hlubotiskem. Ocelotiskem je vytištěn portrét krále a nominální hodnota 20 zł.,
hlubotiskem je vytištěn rám s ornamenty kolem známky a nápisy (jméno krále a dole nápis POLSKA).
Papír známek je bílý, střední, hladký. Lep je silně lesklý, bezbarvý nebo šedě-bílý. Tisková forma je
třísektorová (ocelotisk) a jednosektorová (hlubotisk). Přepážkový arch obsahuje 35 kusů známek
(7x5). Známku 20 zł. navrhl S.Małecki, rytina P.Naszarkowski. Náklad byl 5 mil. kusů známek.
Poštovní platnost známky skončila 31.12.1994. Tisk bez označení tiskového válce a bez počítadla. Na
dolním okraji PA je datum tisku a číslo PA. Nad 1. známkovým polem PA (levý horní roh PA) je
označení sektoru pomocí jedné, dvou nebo tří teček (v ocelotiskové formě).
Formát známek je 40,5 x 54 mm. Katalog Fischer I. Díl oceňuje známku se silným posunem
hlubotiskové barvy jako Fi:č.3079 Mk na 250 zł. (asi 1750 Kč).
Za obě ukázky děkujeme Bogdanowi F.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
Syrena 231
- 3 Silný posun hlubotiskové, modrozelené barvy vpravo na známce Fi:č.2983.
Vydání v rámci série „Polští králové a knížata“, známka
nominální hodnoty 10 zł., vydání ze 4. prosince 1987. Známka byla tištěna v PWPW kombinací ocelotisku (portrét krále
a nominální hodnota, tisková forma byla třísektorová) a
hlubotisku (jednosektorová tisková forma, nápisy a ozdobný
rám kolem portrétu).
Známka byla tištěna ve dvou verzích:
-jen známky na PA, počet známek na PA byl 70 kusů (7x10),
-známky v kombinaci s kupóny systémem známka + kupón).
Na PA bylo 15 známek a 15 kupónů. Tisková forma byla
opět ocelotisková, třísektorová (pro portrét krále a nominální
hodnotu) a hlubotisková, jednosektorová (pro orámování
portrétů krále a pro potisk kupónů.
Papír známek byl bílý, střední, hladký, při průhledu proti
světlu byla v papíru s pravidelným vzorem síťka. Lep byl
silně lesklý, bezbarvý nebo šedě-bílý. Perforace známek byla
hřebenová, ZHř. 10 ¾ : 11. Náklad známek bez kupónů
v počtu 5,449.500 kusů, náklad známek s kupóny 408.000
kusů, to je 27.200 kusů PA. Formát známek i kupónů byl
40,5 x 54 mm. Poštovní platnost známek skončila
31.12.1994. Existují kombinace známek a kupónů. U
nedokonale rozřezaných PA existují na levém nebo pravém
okraji PA nepotištěné, perforované kupóny
velikosti známky.
Vlevo je první varianta tisku, PA známek
obsahuje 70 kusů známek bez kupónů
v sestavě 7x10 kusů známek. Vlevo dole na
ukázce pod 61. známkovým polem PA je
nápichový bod v podobě křížku pro správné
umístění PA pro perforování známek. Pod
62. známkovým polem PA je červeně vytištěno neúplné číslo přepážkového archu
(42575…). Levý i pravý okraj PA bez
kupónů je poměrně úzký. Levý i pravý
okraj PA je zcela properforovaný hřebenovou perforací.
Druhá varianta tisku
známky s kupóny. Tato
varianta obsahuje 15
kusů známek a 15 kusů
kupónů (6 x 5 polí).
Známky jsou v lichých
sloupcích, kupóny jsou
ve sloupcích sudých.
Pod 13. známkovým
polem PA je opět
nápischový bod, zcela
vlevo dole je rozměřovací křížek. Na dolním
okraji obou variant tisku
jsou výrobní čísla PA a
Syrena 231
- 4 data tisku. Obojí je na PA dole vytištěno v červené barvě. Nad prvním známkovým polem PA je
označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu (pro ocelotiskovou barvu), a to jednou, dvěma
nebo třemi tečkami. Dole je to označení třemi tečkami, čili sektor č.3. Obdobně jsou jednou nebo
dvěmi tečkami označeny i sektory č.1 a 2. Dole je PA s užším levým okrajem PA
Tatáž pozice PA ze sektoru č.3, ale s širším levým okrajem PA. Vzniká tak nepotištěný kupón vlevo.
U širších pravých okrajů PA vznikají i vpravo nepotištěné kupóny velikosti známky. Nepotištěný
kupón vznikne podle toho, jak je veden ořez PA (buď více vlevo, nebo více vpravo). Záleží pak i na
Syrena 231
- 5 tom, kolik je na pravé nebo levé straně PA volného okraje, v závislosti na umístění tisku na PA. Ve
většině případů na levé i pravé straně PA nepotištěné kupóny velikosti známky nejsou. Když na
některých PA nepotištěné kupóny jsou, tak buď jen zleva, nebo jen zprava na levém nebo pravém
okraji PA. Na ukázce na předcházející straně dole je vpravo nahoře na horním okraji PA barevná
testovací škála pro hlubotiskovou barvu známky.
Když je pravý okraj PA úzký, na pravém okraji PA nepotištěný kupón velikosti známky není. Katalog
Fischer I.Díl z r.2014 oceňuje:
-samotnou známku bez kupónu ** 1 zł., ʘ 50gr.
-známku s potištěným kupónem ** 4 zł., ʘ 9 zł.
-známku s potištěným kupónem a ještě s nepotištěným kupónem ** 12 zł., ʘ 18 zł.
-celý PA s kupóny (15 známek a 15 kupónů ** 85 zł., ʘ 150 zł..
Existují různé kombinace známek a kupónů, katalog je ale neoceňuje.
Silný posun hlubotiskové barvy na známce Fi:č.2983 doprava (reprodukce na str.3 této Syreny),
katalog Fischer I.Díl z r.2014 nevede. O existenci tohoto posunu se zmiňuje, že existuje, jen
„Podręcznik specjalizowany polskich znaczków pocztowych 1944-1999“, autorů Adam KielbasaSchoemi a Stanisław Fołta, vydání Basel-Gliwice 202. Tato specializovaná příručka slouží jen jako
velice podrobná Monografie o polských známkách a cenovými záznamy se nezabývá.
Naše ukázka posunu hlubotiskové barvy ze str.č.3 této Syreny je z první varianty tisku známky
Fi:č.2983. Svědčí o tom název emise (jeho torzo) na horním okraji známky s posunem. Informaci o
existenci posunu spolu s ukázkou nám dříve poskytl nedávno zemřelý kolega ing.Emil Karzełek.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Razítka prvního dne vydání známek Fi:č.619-621 ze 17.-7.1952.
Syrena 231
- 6 O známkách této série jsme psali v Syreně č.229. Na straně 15 Syreny č.229 je zmínka o tom, že
existují obálky FDC s razítkem pošty WARSZAWA 1 s datem 17.-7.1952 ale i s daty 20.-22.7.1952. Obálka s razítky FDC s datem 17.-7.1952 je na předcházející straně dole. Po naší výzvě nám
ji poslal na ukázku kolega Bohdan F. Srdečně mu za ukázku děkujeme! Má někdo FDC s datem 20.22.7.1952? Pošlete nám ukázku! Toto datum je podle literatury vzácnější!
**********************************************************************************
Ještě o poštovně Závada u Bohumína (Dětmarovice).
O poštovně jsme psali v Syreně č.155 na str.16-17. Jsou tam popsána i razítka, která poštovna
používala. Jak pan Tovačovský, tak autoři Dr.Gebauer a J.Tekeľ ve svých pojednáních o poštovnách
se o razítku č.1 *ZAWADA (SCHLES. / SZLĄSK.)* pouze zmiňují. Pan Tovačovský píše jen, že
razítko bylo používáno od r.1903. Polský název poštovny píše chybně (ŚLĄSK.). Literatura druhá o
něm nepíše o nic více. Polský výraz ale píše již správně (jak to je na razítku ve skutečnosti SZLĄSK).
V Syreně č.155 na str.17 jsme publikovali zásilku s razítkem č.l. Razítko má rozměr 46x15 mm a je na
zásilku otištěno ve světle fialové barvě, ale velice nekvalitně. Ukázku nám tehdy poslal dnes již
dlouho nežijící kolega Josef MOROŃ. Po jeho smrti nikdo neví, co se pak s touto zásilkou stalo.
Expediční razítko na zásilce je od pošty DITTMANSDORF (dnes Dětmarovice) s datem 23/12/03.
Podle Monografie (až Díl 16/I), by to mělo být rakouské razítko typu G 108. Text německo-český,
s datem bez časového rozlišení! Zásilka byla adresována do Lazů u Doubravy. Expediční razítko na
zásilce je opět velice nečitelné, proto nešlo u něj s určitostí ani určit jeho typ podle Monografie č.13.
V této Monografii (Díl 13) tato pošta není vůbec uvedena! Razítko této pošty není ani v dodatku
k Monografiím č.13 a 14!
Dnes máme s razítkem č.1 poštovny ZÁVADA zásilku, která má hezké otisky razítka poštovny (č.1) i
s čitelným razítkem expedičního razítka DITTMANSDORF * DĚTMAROVICE /a s datem na
můstku razítka 6.I.11 XII-7. U razítka č. 1 poštovny ZÁVADA si můžeme potvrdit otisk razítka
v barvě světle fialové a jeho doložené použití od 23.12.1903 do 6.1.1911. Expediční razítko na zásilce
nahoře je typu G 137 (německo-české, s časovým rozlišením v datu). Jelikož v Monografii Díl 13 není
tato pošta uvedena, zde je druhý důkaz o tom, že tato pošta na našem území byla a používala dokonce
dvě razítka! Toto potvrdila až Monografie Díl 16/I. Uvádí u pošty v období 1918-1919 dvě razítka:
typ D9 (rakouské G 108) a typ M9 (rakouské G 137). Obě razítka jsou známa, že byla v tomto období
znárodněna. Datum na zásilce nahoře potvrzuje i datum v textu 5./I./1911.
Zajímavá je i druhá strana zásilky nahoře. Je to pohled na náměstí ve Fryštátě (dnes Karviná-Fryštát).
Je to pohled na bývalý Hotel Jelen. Ten byl na přelomu let 1950/1960 zbourán a na jeho místě byl
Syrena 231
- 7 postaven hotel nový. Jelikož je údajně postaven na třech parcelách různých vlastníků a ti se na
provozu hotelu dodnes nemohou domluvit, je v budově umístěno jen několik soukromých institucí
(například pojišťovna, ordinace lékařů, bankomat). Po tom, co byl hotel znovu postaven, byl v době
do r.1989 běžně používán jako hotel a restaurace, měl dokonce dole pod hotelem provoz celonočního
podniku. Jak hotel, tak restaurace a noční podnik byl obyvateli města a hosty plně využíván. To ale
pro spory skončilo po r.1989.
Před hotelem stála v r.1911 ještě socha (viz dobový pohled), která je dnes již přemístěna ke kostelu,
několik desítek metrů od Hotelu Jelen, mezi zámkem a kostelem. Na reprodukci dole je důkaz, že
socha byla před hotelem ještě po tom, co byl Fryštát v roce 1920 (po 10.8.), po tak zvaném Šnejdárkově tažení připojen k Československu. Na reprodukci dole jsou nastoupeni vojáci Fryštátské posádky. Vzhledem k tomu, že na budovách jsou československé vlajky, jedná se asi o některý 28.říjen,
(nejdříve v r.1920). Pro zajímavost, velitelem vojenské posádky ve Fryštátě byl pozdější gen. Ingr,
Syrena 231
- 8 otec Dany Zátopkové, která se ve Fryštátě narodila. Vzpomínám si, když zde byla Dana Zátopková na
návštěvě Milušky Kolarčíkové, mé spolužačky z gymnázia (byla také dobrou oštěpařkou), jak nám v
tehdejším atletickém středisku na „Sokolce“ pod vedením Dr.Ryneše vyprávěla, jak se jako děti
koupali v kašničce před zámkem hraběte Larische na náměstí. Po osvobození Fryštátu v květnu 1945
již socha u Hotelu Jelen (tehdy ještě starého, z pohledu z roku 1911), nebyla.
Druhé razítko poštovny, *ZÁVADA* (DĚTMAROVICE) má rozměr 44x11 mm. Otisk razítka je
známý v barvě světle fialové, autoři literatury č. 2 uvádějí jen jeho známé použití z července 1922.
Jinak nic, razítko není v literatuře č. 2 ani oceněno. Pan Tovačovský uvádí výstřižek s tímto razítkem,
jehož reprodukce je dole s podpisem poštovného Hermana Kreuzwirtha s datem 15/7 922. I literatura
č.2 se u výskytu odvolává asi na tento výstřižek. Dnes výstřižek vlastní MUDr.Adrián JUNGA.
Třetí známé razítko poštovny *ZAVADA U BOHUMÍNA* / (PETROVICE U BOHUMÍNA) je
na reprodukci nahoře. Razítko má rozměr 35x14 mm a známé použití je od září 1934 do července
1938. Literatura č.2 oceňuje razítko na 15 euro. Ukázka nahoře je rovněž prezentována v publikaci
pana Tovačovského, dnes je jejím vlastníkem MUDr.Adrian JUNGA.
Syrena 231
- 9 Expediční razítko na zásilce je z pošty PETROVICE U BOHUMÍNA/***/b s datem na můstku
razítka 13.XI.1936. Razítko je typu M 45. Je známo s rozlišením „a“, „b“, „c“. Na poště bylo
používáno od r.1925 do r.1938. Zásilka je poslána do Frýdku. Použitá dopisnice je jednoduchá, pro
tuzemsko CDV 49. Datum vydání 17.7.1933. Natištěná známka má nominální hodnotu 50 hal., papír
dopisnice je nahnědlý, potisk zelený (odstíny), vytištěna byla knihtiskem. Poštovní platnost dopisnice
byla do 20.5. 1940.
Existuje i čtvrté razítko poštovny. Je z období dvojjazyčných razítek, česko-polských, používaných na
poštách české části Těšínského Slezska. Česko-polská razítka byla na pošty zavedena od poloviny
roku 1938 do obsazení české části Těšínského Slezska Polskem (2. -11.10.1938). Informaci o českopolském razítku poštovny Závada přinesla polská filatelistická literatura (FILATELISTYKA ročník
1994, č.1 na str.35 a FILATELISTA 1994 č.1 str.38). Otisk a kresbu razítka nám poslal v r.2007
T.Wincewicz a publikovali jsme jej v Syreně č.158 na str.11. Razítko se zachovalo v Muzeu pošty a
telekomunikací ve Vroclavi (Polsko). Jeho otisk byl pořízen se souhlasem tehdejšího ředitele muzea
S.Fijase pro polského znalce, který se touto problematikou zabýval pana St.J.Żołkiewského
z Varšavy. Ten již několik let nežije. Reprodukci nám po letech slibování poslal T.Wincewicz.
Zároveň nám slíbil obstarat toto razítko i na celistvosti. Kolega Wincewicz je známá „Slibotechna“.
Dodnes se nám v této záležitosti neozval. V prosinci r.2014 jsem napsal do Muzea PiT do Vroclavi
s prosbou, zda nemají otisk tohoto razítka na nějaké celistvosti. Oni ale mají jen samotné razítko.
Pokud je mi známo, dosud nebylo česko-polské razítko poštovny Závada z r.1938 nikde publikováno
na zásilce (u nás ani v Polsku), jen jeho otisk.
Česko-polské razítko z roku
1938. Na poštovně by mělo
být používáno od druhé poloviny roku 1938 do obsazení
poštovny Polskem 8.10.1938.
Nahoře je jeho otisk, uprostřed je měřítko, dole pak
kresba razítka (67x12 mm).
Kdyby někdo toto razítko na
zásilce našel, byl by to snad
zázrak! Jinak je potvrzeno, že
samotné razítko se nachází
ve sbírkách Muzea pošty a
telekomunikací ve Vroclavi.
Zásilky s razítky poštovny
v Závadě nám pro tuto Syrenu zapůjčil MUDr. Adrian JUNGA. Zvláště zásilka s razítkem poštovny
č.1 je velice hezká a je publikována až v tomto čísle Syreny. Poštovna v Závadě byla v provozu od
1.10.1903. její činnost byla ukončena oficielně 15.3.1946. Tak jak se objevilo česko-polské razítko
poštovny z r.1938, je docela možné, že se objeví i razítko z období okupace 1939-1945?? V období
okupace víme jen o tom, že zásilky v Závadě doručoval po celou dobu posel Šnapka. Zda byla
v provozu i poštovna se zatím neví. Po válce nebyla poštovna již obnovena a 15.3.1946 byla poštovna
oficielně zrušena.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Vydání v markové valutě, Fi:č.88 15F, dvojice známek bez svislé perforace.
Vydání z 27.I.1919, perforovaná, červená. Různé
rozměry řádkové perforace, papír bílý, střední,
hladký. Existují dvojice se scházející nebo
zdvojenou svislou nebo vodorovnou perforací.
Vlevo je dvojice známek se scházející svislou
perforací známek. Katalog Fischer I.Díl z r.2014
oceňuje dvojici známek na 30 zł. Známka 15 F
existuje v I., II nebo III. typu podle šrafování pod
Syrena 231
- 10 pravou nominální hodnotou známky. Na ukázce jsou obě známky I. typu (jedna vodorovná čárka
vpravo od označení měny „F“). Katalog oceňuje dvojici na 30 zł. (asi 200 Kč). Platnost známek
skončila 15.8.1922. Známky byly i neperforované.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Známka 25gr., vydání GOZNAK ve vzoru známky Fi:č.342 vytištěná
typografií (kresba 22,7x33,6 mm). Perforace řádková Zř. 12 ¼. Dvojice
známek bez vodorovné perforace.
Známka byla tištěna dvěmi typografickými formami v PA o 100 kusech známek
(10x10) v následujících odstínech:
a) 25gr. světle červená (nebo světle růžová),
b) 25gr. světle hnědě červená
c) 25gr. hnědě červená
d) 25gr. tmavě hnědě červená.
Katalog Fischer I Díl z r.2014 oceňuje následující vady provedení perforace u
barevného odstínu „b“ (světle hnědě červená):
-scházející svislá perforace (1000 zł.),
-svislá dvojice známek s chybějící vodorovnou perforací (2200 zł.). Je to naše
dnešní ukázka. Jinak samotná známka odstínu „b“ je ze všech čtyř variant
nejlevnější. Odstín a) 1800 zł., odstín b) 9 zł. odstín c) 10 zł. a odstín d) 1600 zł.
U známek jsou různé tiskové vady v podobě teček v barvě tisku v nápisu POCZTA
POLSKA na různých místech. Vady u odstínů a) nebo d) cena + 50%.
Ukázky včetně té na předcházející straně jsme obdrželi ještě před jeho náhlým úmrtím od ing. Emila
KARZEŁKA.
**********************************************************************************
Obrácený a ještě vodorovně posunutý přetisk k 1.výročí osvobození Varšavy na známce
Fi:č.389, nominál 3 zł. modrá.
Přetisk byl proveden na známkách
Fi:č.380-385 série vydání z 15.X. 194510.I.1946 „Varšava žaluje“. Známky
s přetisky byly vydány k 1. výročí osvobození Varšavy 17.1.1946. Katalog Fischer I. Díl z r.2014 oceňuje obrácený
přetisk na známce 3 zł. (Fi:č.389) jako
Fi:č.389o částkou 1500 zł. O posunu
přetisku se ale katalog nezmiňuje.
Známka byla ve 46. aukci firmy ALFIL
v Českém Těšíně pod položkou č.438.
Vyvolávací cena byla 8.000 Kč. Známka
má zkušební značku L.SCHMUTZ. Na
zadní straně známky je tužkou vyznačeno,
že se jedná o neúplné přetisky ze známkových polí č.28 a 29.
Přetisková forma obsahuje 50 kusů
přetisků. Papír známek je šedě žlutý,
hrubý. Známky nebyly perforovány, jsou
ale u nepřetištěné série známy se souhromou perforací. Známky bez přetisků
platily do 15.4.1948. Známky s přetiskem
byly vydány v nákladu 200,5 tisíc sérií a
jejich poštovní platnost skončila již
1.7.1946. Platnost byla tedy kratší, než u
známek bez přetisku. Za ukázku děkujeme
Andrzejowi LISZTWANOWI.
Syrena 231
- 11 PA známky nominální hodnoty 3.500 zł., Fi:č.1260 s výrazným posunem hřebenové perforace.
Známka byla vydána v rámci 4-známkové série „Polský plakát (I)“ 30. 10. 1992. Známka byla
vytištěna vícebarevným ofsetem na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Tisková forma byla
4-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 16 kusů známek (4x4). Náklad známky
3.500 zł byl ve výši 1,000.000 kusů známek. Perforace je hřebenová ZHř.13 ¼. Tento PA s posunem
perforace byl ve 46. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně pod položkou 493 za vyvolávací cenu 6.000
Kč. Dosažená cena v aukci byla 9.000 Kč. Již samotné PA normální jsou na filatelistickém trhu málo
se vyskytující. Komplet PA celé série (Fi:č.3257-3260) je v katalogu Fischer I. Díl z r.2014 oceněn na
** 1.400 zł. , razítkovaný na 550 zł.
Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.
Syrena 231
- 12 Tiskové zkoušky barev u známek Fi:č.786-787, vydání z 20.7.1955.
Nahoře jsou tiskové zkoušky barev obou nominálních hodnot známek. Přes známky je šikmo černý
nápis PRÓBA (ZKOUŠKA). Na zadní straně tiskových zkoušek je značka znalce Z.KORSZEN
PZF. Znalec má oprávnění na zkoušení všech polských známek. Katalog Fischer Díl I. z r.2014
oceňuje každou tiskovou zkoušku na 60 zł. Známky byly ve 46. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně
Syrena 231
- 13 nabízeny pod položkou 468 za vyvolávací cenu 2.000 Kč (všechny). Dosažená cena byla 2.200 Kč
(mírně pod cenu polského katalogu). Náklad je po 1.100 kusů tiskových zkoušek (každá).
Známky byly vydány u příležitosti XII. Tatranské motocyklové soutěže. Tisk jednobarevným, rotačním hlubotiskem. Papír „x“ (bílý, tenký, hladký) nebo „y“ (bílý, střední, hladký). Perforace hřebenová ZHř. 12 ½ : 12 ¾. Známky byly tištěny jednosektorovou tiskovou formou v PA po 100 kusů
známek. Známka 60 gr. i dvousektorovou tiskovou formou, PA rovněž po 100 kusů známek (10x10).
Na levém a pravém okraji PA se nachází počítadlo nominální hodnoty známek v řadě a počtu kusů
známek v řadě. Na dolním okraji PA pod 91-92 známkovým polem PA se nachází označení nákladu a
tiskového válce. U známky:
-Fi:č.786, nominální hodnota 40gr. N.I.W.I - 55r. nebo N.I.W.I. - 56r.
-Fi:č.787, nominální hodnota 60gr. N.I.W.I. - 55r. nebo N.I.W.I. - 56r.
U známky 40gr. Fi:č.786 je zajímavá, nahodilá vada tisku: hnědá tečka u pravého ramene předního
jezdce (obrázek vlevo). Na obrázku vpravo je na levém okraji PA před 91. známkou PA počítadlo
kusů známek (10 sztuk). Pod 91.-92. známkovým polem PA je jedno z označení nákladu a tiskového
válce N.I. W. I - 55 r. Za ukázky tiskových zkoušek děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Černý přítisk na známce Fi: č. 279 P1 místo
karmínově červeného,
vydání z r.1935.
Přetisk byl proveden na
známce Fi:č.266, nominál
25gr., vydání z roku 1934.
Původní známka byla vytištěna
jednobarevným
ocelotiskem na papíru
bílém, středním a hladkém. Perforace známky
byla řádková o rozměrech
11 až 12 ½. Tisk byl
proveden tiskovou formou
4-sektorovou v PA po 70
kusů známek (7x10).
Původní přítisk na známce
je karmínově červený.
Jsou známy ale i tiskové
zkoušky přítisku v barvě
Syrena 231
- 14 černé. Známka s černým přítiskem se objevila na 46.aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně pod položkou č.400. Vyvolávací
cena známky byla 30.000 Kč. Polský katalog FISCHER Díl I.
vede tuto známku jako tiskovou zkoušku Fi:č.279 P1. Známka
je oceněna na 3.500 zł. (asi 24.000 Kč). Známka má na zadní
straně několik zkušebních značek, ale zároveň je vidět, že má
opravovaný lep a upravený lep i po stopě nálepky. To bylo asi
příčinou toho, že známka nebyla na aukci vydražena. I když to
je určitě velice zajímavá známka a určitě i vzácně se vyskytující, vyvolávací cena byla nadsazena a asi i vzhledem ke
kvalitě známky, nebyla známka prodána. Kdyby cena nebyla
nadsazena, snad by se na její koupi našel i zájemce! Za ukázku
děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.
Známka vlevo je normální Fi:č.279 s červeným, 3-řádkovým
přítiskem „Kopiec / Marszałka / Piłsudskiego“. Vydání k sypání kopce.
Ke stejné příležitosti bylo používáno i příležitostné razítko (viz
reprodukce dole). V katalogu Polských příležitostných razítek
sešit č.1 Andrzeja Miślickiego má razítko katal.č.35 006.
Razítko je dvoukruhové s můstkem KOPIEC MARSZAŁKA
PIŁSUDSKIEGO * SOWINIEC / k. KRAKOWA Vzácnost
použití razítka je „B“ a v používání bylo v letech 1935-1939.
Razítko je známo v barvě černé a červené. Na naší ukázce je datum na můstku razítka 17 IX 1935.
Ukázka dole je poslána do Prahy – Břevnova.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Poštovna BÍLÝ KŘÍŽ, chata (Staré Hamry, katal.č. 0043.
V publikaci České a slovenské poštovny 1900-1958 autorů Petr Gebauer a Jozef Tekel je uvedeno
zahájení provozu poštovny 19.12.1928, ukončení 15.5.1939 a definitivní ukončení 15.6.1942. Vpú
pro poštovnu byl poštovní úřad Staré Hamry. Poštovným byl od r.1928 Josef Baron, od 1.5.1933
Karel Skokan a od 17.1.1935 Alois Rolný. Z poštovny známe jen jedno razítko.
1)* BÍLÝ KŘÍŽ * (STARÉ HAMRY). Razítko má rozměr 53x8 mm, známé barvy razítka jsou: fia-
Syrena 231
- 15 lová, šedomodrá, červená a černá. Známe je z použití od dubna 1929 do září 1938. Autoři publikace
jej hodnotí částkou 5 euro. Pan Tovačovský uvádí mu známý otisk jen v barvě fialové, a to na
zásilkách z 8.8.1930 a 18.8.1934.
Ukázka č.1. Zásilka poslaná poštovným Josefem Baronem na Obecní úřad Staré Hamry. Otisk razítka
poštovny je v barvě fialové. Expediční razítko pošty STARÉ HAMRY /***/b s datem na můstku
razítka 8 –VIII 30 - -. Razítko je typu M 45. Na poště bylo používáno od 1926-1939. Pro zásilku byla
použita obyčejná dopisnice CDV 37, vydání z 1927 1. 2. Střední státní znak, formát 145 x 95 mm,
papír nahnědlý, knihtisk, platnost do 20.5.1940.
Ukázka č.2. Zásilka byla poslána do Brna. Otisk razítka poštovny je v barvě šedomodré. Expediční
razítko STARÉ HAMRY /***/b. Razítko je typu M 45, stejné jak u ukázky č. 1 s datem 9 V 35 -11.
Syrena 231
- 16 -
Ukázka č.3. Zásilka byla poslána do Prahy 2. Otisk razítka poštovny je červený. Expediční razítko
pošty STARÉ HAMRY / *** / ?. Razítko je typu M 45, rozlišení razítka se na něm neotisklo. Datum
na můstku razítka je 11 XI 35-17.
Ukázka č.4. Otisk razítka poštovny je černý. Zásilka je poslána do Hradce Králové. Expediční
razítko pošty STARÉ HAMRY / *** /b. Razítko je typu M 45. Datum na můstku razítka 26. VII 3817. Expediční pošta používala ještě razítka s rozlišením „a“ (1935-1939), „c“ (1931-1939). Pro
zásilku je použita dopisnice s natištěnou známkou 50 haléřů. Jedná se o dvojitou dopisnici CDV 66a
(II) s prodejní cenou 60 h. Datum vydání dopisnice je 1937. 8. 5. Poštovní platnost do 20.5.1940.
Syrena 231
- 17 V minulosti jsme v Syreně č.162 na str. 28-29 publikovali s razítkem poštovny * BÍLÝ KŘÍŽ *
(STARÉ HAMRY) jen jednu zásilku, poslanou na pohlednici do Opavy. Otisk razítka poštovny byl
v barvě fialové. Expediční razítko pošty, typ M 45, STARÉ HAMRY / *** / b s datem na můstku
razítka 29.VII 38 -8. Reprodukce zásilky je níže.
V roce 1939 po vzniku Slovenského Štátu část Beskyd s ním hraničící, byla právě v prostoru Bílého
Kříže. Proto byla poštovna zrušena (15.V.1939). Bylo by zajímavé najít zásilku (jestli existuje),
s razítkem poštovny z konce r.1938 nebo začátku roku 1939 ??? Zatím zásilka je známá jen nejpozději
ze září 1938.
Za ukázky děkujeme MUDr.Adrianowi JUNGOWI.
**********************************************************************************
Směrovací balíkové nálepky zásilek z a do ciziny, které procházely před 1.světovou válkou do
Rakousko-Uherska přes Oderberg (Bohumín).
Zadní strana zkrácené balíkové průvodky. Její přední strana je na následující straně.
Syrena 231
- 18 -
Přední strana dobírkové zásilky balíku s udanou cenou. Posláno dle nálepky nahoře a expedičních
razítek z Schönheide (Erzgeb, leží asi 20 km jižně od Zwickau, severozápadně od K. Varů, kousek od
současné hranice s Německem). Zajímavá je zde podniková zálepka pro samopolepovače č.
674/III/1919 (továrna na kartáče). Zajímavou je ale nálepka dole vpravo (Aus Deutschland űber
Oderberg 1 /Zollgut zu stellen/ in Poszony 1.). Z Německa přes Bohumín k vyřízení celnicí
v Bratislavě l). Zásilka je adresována na adresáta v Znióváralja (Kláštor pod Znievom). Expediční
razítka SCHÖNHEIDE / * (ERZGEB.) /a s datem na můstku razítek 15.11.08. 8-9V. Část frankatury
je na zadní straně průvodky vč. dalšího otisku expedičního razítka. Frankatura na přední straně
známkou Mi:č. 78, nominál 1 Marka, červená, a 10 Pf., karmínově červená, Germánie Mi:č. 86 na
zadní straně průvodky. Porto celkem 1,10 Marky. Pod známkou na přední straně je červená, dobírková
nálepka (Nachnahme). Dobírka činí 59,35 Marky.
Pod frankaturou na přední straně je černý otisk razítka celnice POSZONY 1 / Vámutánvétel
(dobírka cla), červeně 5K 35f. / Vámkezetési illeték (celní poplatek), červeně 20f. / SZ Vámnyugta
Csatolva (č. celní potvrzenky připojené, potvrzenka byla přilepena na zadní straně dole, zbylo po ní
jen odtržené nalepení). Ze zadní strany při vkládání do Syreny bylo odřezáno.
Na zadní straně průvodky jsou otištěny zleva razítka pošt:
-Katal.č.839/87 POSZONY / 0 1 0 s datem 908.NOV.17.-N5, typ G 478, razítko na poště v používání
od r.1900, pošta Bratislava 1,
-Katal.č.1158/4 ZNIÓVÁRALJA / B s datem 908-NOV.19.-N12, typ G 472, razítko černý otisk, na
poště používáno od r.1906, pošta Kláštor pod Znievom. Razítka obou uherských pošt jsou popsána
podle Monografie Díl 15.
Syrena 231
- 19 - expediční razítko se zbytkem frankatury podací pošty, otisk razítka je stejný jako na přední straně
stvrzenky včetně data na můstku razítka.
Podle vstupní celní nálepky R-U je vidět, že Bohumín a jeho celnice, měl za R-U velkou důležitost.
Za ukázku děkujeme kolegovi ing. Mirko BACHRATÉMU. Pro Syrenu zpracoval ing.Jiří Jan KRÁL.
**********************************************************************************
Ještě jednou poštovna DARKOV (Fryštát ve Slezsku).
Pošta v Darkově byla jako sezonní v době lázeňské sezóny. Byla otevřena 1. 5. 1899. Poštu vedla
Augustina Uhlová, která pak každý rok od 1.5 do 30. 9. zajišťovala 3x denně poselské pochůzky
k železniční zastávce Darkov. Zastávka v Darkově ležela na trati, která spojovala Petrovice u Fryštátu
s nádražím v Karviné (dnes městská část KARVINÁ-DOLY). Samotná poštovna pro zimní období
pracující od 1. 10. do 30. 4. byla zřízena v Darkově 1. 11. 1907. Poštovnu vedl od 1. 10. 1910 Karl
Sznapka. Činnost poštovny byla ukončena 30. 4. 1915.
Poštovna v Darkově, (literatura č.2 ji vede pod katal.č.0159) používala jen jedno razítko, polskoněmecké *DARKÓW / DARKAU*. Rozměr razítka je 30 x 15 mm, otisky jsou známé jen v barvě
fialové. Známé použití je od 14.dubna 1911 do konce dubna 1915. Publikace o poštovnách (lit.2)
oceňuje zásilku s otiskem razítka na 50 euro!
Darkov připadl po 1. světové válce Polsku. Za Šnejdárkova tažení proti Polsku byl dočasně pod československou správou po 23. 1. do 25. 2. 1919. Po 25. 2. 1919 do 10. 8. 1920 byl Darkov vrácen Polsku,
aby od 10. 8. 1920 byl znovu v Československu. Darkov byl znovu obsazen Polskem 8. 10. 1938. a
1. 9. 1939 byl obsazen Německem. Po skončení II. světové války již znovu patřil Československu.
Vlevo je kresba razítka poštovny v Darkově. Do nedávné doby byla
známá jen jedna zásilka s tímto razítkem. Byla zobrazena v publikaci č.1. Je s datem 14.IV.11 - -. V současné době je jejím vlastníkem MUDr. Adrian JUNGA. U autora publikace č.2 Dr.Petra
GEBAUERA jsme ověřovali, zda se nenašla nějaká další zásilka
s razítkem této poštovny. Potvrdil nám, že o tom neví. Zásilku jsme
publikovali v Syreně č.200 na str.7. Níže je její reprodukce.
Nedávno jsem se jen tak hrabal na svém „smetišti“. Byla tam i Feldpostka, která je na následující
straně nahoře. Náhodou jsem si všiml, že je na ní velice slabý otisk razítka poštovny v Darkově. Byl
jsem tím velice překvapen. Druhá zásilka s razítkem poštovny *DARKÓW / DARKAU* je tedy na
světě. Je v textu datována 26. 4. 1915, tedy 4 dny před tím, než byla poštovna Darkov zrušena.
Syrena 231
- 20 -
Razítko poštovny v Darkově je jako příchozí otištěno na zásilce pod razítkem cenzury. V adrese
odesilatele je uvedeno, že patřil do 31. střeleckého pluku. Ten patřil do 91. střelecké brigády a ta do
46. střelecké divize. Této divizi v dubnu 1915 sloužila polní pošta č. 52. Zásilka má ale expediční
razítko polní pošty č. 8, která sloužila velitelství 1. armády. 46. střelecká divize a byla v dubnu 1915
nad řekou Nidą na východ od Działoszyc v Polském království. Polní pošta měla v té době sídlo přímo
v Działoszycach nebo jejich blízkém okolí. Proto, i když odesilatel uvádí ve své adrese polní poštu
č.52, má zásilka expediční razítko polní pošty č.8. V razítku polní pošty č. 8 je jen torzo data …IV.15.
Jelikož je v textu uvedeno datum 26. 4. 1915., musela zásilka dorazit do Darkova těsně před zrušením
poštovny v Darkově (30. 4. 1915). Zásilka je tedy důležitým dokladem k poštovně v Darkově i když
otisk razítka poštovny je velice slabě čitelný. Je to důkazem toho, že dnes již máme doloženo
z poštovny zásilky od 14.IV.1911 do konce dubna 1915. Za ukázku zásilky ze 14.4.1911 děkujeme
kolegovi MUDr.Adriánovi Jungovi.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Německá okupace Třince-poštovní razítka, 1939-1945.
Pošta v Třinci byla Německem okupována hned první den války s Polskem, to je 1.9.1939. Pošta
používala dvě různá provizorní razítka do té doby, než na ni Němci dodali razítko definitivní.
Obě razítka jsou jednořádková, Trzynietz (Oberschles), liší se od sebe pouze písmem a rozměry.
Druhé, provizorní razítko pošty v Třinci z počátku německé okupace máme bohužel pouze na
výstřižku. Použitá barva je zde zeleno-modrá!
Obě razítka na celistvostech byla doplňována
datumovkou dne podání zásilky, stávalo se ale,
že datumovka byla nahrazena datem napsaným
vedle ručně! Teprve později, až bylo na poštu
dodáno definitivní, kovové razítko, se definitivní,
gumová razítka přestala používat. Provizorní
razítka se používala místo názvu i na R-nálepku.
Syrena 231
- 21 -
Provizorní razítko č. 1 použité na zásilce poslané DOPORUČENĚ a EXPRÉS do Frýdku 30.XI.1939.
Datum expedice zásilky je napsáno před známkami vlevo ručně 30.XI. Je zajímavé, že doporučená
nálepka pošty byla již koncem listopadu 1939 na poště definitivní s natištěným názvem pošty. Vlevo
je příchozí razítko pošty ve Frýdku 2. Razítko je ještě původní, československé, typ M 41 FRÝDEK
2/ *Č.S.P.*/e. s datem na můstku razítka 1-XII 39-19. Razítko bylo na poště používáno 1919-1939.
Bylo ještě i s rozlišením a,b,c,d,f. V Monografii Díl 17/I má razítko katal.č.536/1.
Doporučená zásilka s definitivním razítkem pošty TRZYNIETZ (OBERSCHLES) /a s datem na
můstku razítka 16.6.44-18. Zde je ale provizorní razítko č.1 použito na „němé“ R-nálepce pro název
pošty. Zatím, co na zásilce z 30.11.1939 byla již R-nálepka pošty definitivní, na zásilce z 16.6.1944 je
Syrena 231
- 22 ještě s provizorním razítkem č.1 používaným v r.1939 a na počátku r.1940! Zásilka je poslána do
Protektorátu do Valašského Meziříčí (11b).
Pohlednice poslaná na Slovensko do Bratislavy s definitivním razítkem pošty v Třinci s datem na
můstku razítka 8.8.40.-20. Razítko je opět s rozlišením „a“. Vlevo od známky je torzo příchozího
razítka z Bratislavy. Přes psaný text je otištěno německé razítko cenzury s orlicí a hákovým křížem
(červené). V dolní části adresáta jsou tři otisky razítek cenzorů: 541 a 6099 (otisky černě-šedé) a
č.962 (zeleno-modrý). Šedě-modrá letecká nálepka je s bílým nápisem MIT LUFTPOST /PAR
AVION.
„Vnitrostátní“ úřední zásilka (Třinec i Těšín byly v té době v Říši) poslaná do Těšína s definitivním
razítkem pošty v Třinci, rozlišení „a“, s datem na můstku razítek 17.5.41.-17. Vypadá na to, že
Syrena 231
- 23 definitivní razítko pošty v Třinci bylo jen (??) s rozlišením „a“. V atlasu razítek Hanse Curta Graf
von Sponeck je u pošty v Třinci uvedeno také jen definitivní razítko s rozlišením „a“. Máte-li někdo
razítko s jiným rozlišením, ozvěte se prosím. Nejrannější použití definitivního razítka máme
z 8.8.1940. Je možné a pravděpodobné, že bylo na poštu dodáno trochu dříve! V atlasu razítek autora
uvedeného výše je datum na zobrazeném razítku ještě mnohem pozdější! Za ukázku zásilky do
Valašského Meziříčí děkujeme Dr.Petrovi GEBAUEROVI. Ostatní zásilky pro Syrenu zapůjčil
Mgr.ing.Karol MICZA.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL.
**********************************************************************************
„Modrá“ armáda Hallera 1917-1920 ve filatelii!
Syrena 231
- 24 Za I. světové války působily různé polské armádní formace. Nejznámější jsou Legióny Piłsudského.
Byly vytvořeny 16. srpna 1914 Hlavním národním výborem (Naczelny Komitet Narodowy), představitelem polské moci na území Galicie. Legióny tvořily zvláštní formaci Rakousko-Uherské armády.
Spojovaly polské paramilitární organizace, mimo jiné oddíly Střeleckého svazu „Strzelec“, Polskou
armádu a Polské střelecké družiny.
V listopadu 1914 vznikl ve Varšavě Polský Národní výbor (KNP Komitet Narodowy Polski).
Představoval politického konkurenta pro Józefa Piłsudského. Výbor tvořily národní strany a část stran
lidových. Do doby, než v r. 1917 vznikla Polská armáda ve Francii (Armia Polska we Francji), byl
představitelem Legion Pułaski (kolem 1000 dobrovolníků), u ruské armády spolu s polskými vojenskými jednotkami, které vznikly v r.1918 na Sibiři. Vojenské události si vynutily KNP v Paříži jako
nové místo aktivní činnosti.
Ve Francii KNP pracoval od 15.srpna 1917 do 16.ledna 1919. Tehdy se po dohodě s J.Piłsudským
přetvořil na polskou delegaci pro jednání v Paříži (Versailles) o podobě hranic. KNP byl uznán
vládami Francie, Velké Británie, USA a Itálie.
Armáda Hallera. Tak byla nazývána polská, dobrovolnická, vojenská formace, která vznikla za I.
světové války v roce 1917. Založena byla dekretem prezidenta Francie R. Poincare´ 4. června 1917
z iniciativy R. Dmovského, který zároveň řídil Polský národní výbor.
Armáda byla budována z dobrovolníků z řad Poláků, kteří sloužili ve francouzské armádě, z řad
polských vojenských zajatců z armád centrálních mocností (hlavně ze zajatců polského původu, kteří
původně sloužili v rakouské armádě). Tvořili ji ale také polští emigranti z Francie a Velké Británie
(více než 2400 osob), ze Spojených států, z Kanady (hlavně z tábora Kościuszko) a z Brazilie. Prvním
velitelem byl Francouz Louis Archinard, od 4. října 1918 armádě velel generál Józef Haller.
Obr.č.1: Mapa Francie (na předcházející straně) zobrazuje, kde všude byly rozmístěny tábory
polských dobrovolníků.
Vzhledem na prostorové rozptýlení středisek koncentrace dobrovolníků po různých místech kontinentu je třeba provést uspořádání znalostí o této problematice. Činnost Armády Hallera lze rozdělit
na tři období:
Obr.č.2: Zachoval se cenzurovaný dopis poslaný v lednu 1918 z tábora Sille le Guillaume na Polský
Syrena 231
- 25 výbor ve Stockholmu, který může být důkazem vyhledávání dobrovolníků mezi Poláky i ve Švédsku.
Zadní strana zásilky Obr.č.2.
I.období. Bylo to vytváření armády od června 1917 prostřednictvím náborových akcí prováděných
mezi Poláky v řadě míst na světě:
1) Dobrovolníci z USA, Kanady a Brazilie (spolu 21.tisíc).
2) Bývalí rakouští zajatci polského původu z Itálie (spolu kolem 38 tisíc).
3) Dobrovolníci z Francie (v tom 2,4 tisíc z Velké Británie).
4) Zajatci z německé armády polského původu z tábora Le Puy.
5) Jednotky působící v Rusku.
II.období.Přetransportování Armády Hallera od 20.4.1919 do července 1919 přes Německo a její
nasazení na východní frontě do 1.9.1919.
III.období.Spojení Armády Hallera s Polskou armádou od 1.9.1919 na základě rozkazu J.Piłsudského. V konečném efektu struktura Armády Hallera byla následující:
I. Korpus: I. Divize – tři pluky zformované ve Francii, II. Divize tři pluky z Itálie.
II. Korpus: IV. Divize – 3 pluky na Kubáni, V. Divize (Sibiřská) – tři pluky.
III. Korpus: III. Divize z Darney, VI. Divize z Arches.
K těm třem teritoriálně vzdáleným korpusům se přidaly samostatné jednotky v podobě: 7. Divize
z LURE, pluk tanků, 7. leteckých eskader a kavalerie. Technické vybavení samostatných vojenských
jednotek včetně školení pilotů zajistila Francie, která do Polska poslala příslušné důstojníky a mechaniky. Z tohoto důvodu se setkáváme s korespondencí francouzských vojáků posílanou z Polska.
Některé poštovní dokumenty používané Armádou Hallera v Polsku byly důkladně popsány v časopise
Filatelista č.11 z roku 1998 redaktorem B.Rejnowským. V č.12 Filatelisty z r.2003 byly popsány
vzory razítek a pomocných razítek. Přesto poštovní problematika této armády nebyla dosud vyčerpána. Chtěl bych ukázat bližší seznámení se situací dobrovolníků v Itálii. Byly tam díky KNP různé tábory, které přijímaly vojáky-dobrovolníky polského původu z rakousko-uherské armády. Zde je třeba
uvést:
▪ Caserta u Neapole s 5.tisíci vojáků, kteří aktivně působili již v listopadu roku 1917,
▪ Santa Maria, který od dubna 1918 byl pouze polským táborem,
Syrena 231
- 26 ▪ Casagiove – 3 km od Santa Maria, byl táborem pro důstojníky.
Teprve koncem října 1918 (29.10.1918) vláda Itálie vydala svolení na nábor do Polské armády. Od
7.listopadu 1917 do poloviny prosince 1919 v Santa Maria narychlo sestavili 3 pluky: Dąbrowského,
Głowackého a Kościuszky. Tyto byly přemístěny do Francie, kde vznikl I. Korpus, ale vytratily se
jména patronů, která pluky obdržely v Itálii.
Podmínky v Italských táborech byly těžké. I když italská zima není ostrá, ale prakticky všeho se nedostávalo. Hlavní tábor vznikl v lednu 1919 v La Mandria di Chivasso (u Turýna). Octlo se tam
dalších 12.tisíc polských vojáků. Bylo z nich sestaveno celkem 7. pluků. Byly to pluky: Mickieviče,
Nullo, Garibaldeho a podobně. Mezi 60. tisíci rakouských zajatců polské národnosti bylo
zrekrutováno v Itálii kolem 33. tisíc vojáků pro Armádu Hallera. Postupně odsud během roku 1919
přemístili nově se tvořící vojenské formace do Francie. Následuje několik dokumentů reprezentujících
korespondenci té armády. Dopisnice zde prezentované nebyly dosud katalogizovány v Polsku.
Obr.č.3: Nahoře, dopisnice z Tarnowa (říjen 1918) na současného ještě zajatce – Poláka v táboře
Salerno. Zásilka je ručně přeadresována do Santa Maria Capua Vetere. Na zadní straně je podrobné
Syrena 231
- 27 vyúčtování peněz adresátovi. Razítka cenzury a Italského červeného kříže.
Obr.č.4: Na předcházející straně dole: Pohlednice z 3.1.1919 z tábora dobrovolníků v Chivasso do
Zurichu. Ve sdělení je název pluku Mickieviče. Za pozornost stojí razítko ARMIA POLSKA * WE
WŁOSZECH s polským orlem uprostřed razítka. Zásah cenzora na příjmení u jména adresáta.
Obr.č.5: nekatalogovaná dopisnice Polské armády v Itálii s francouzským útvarovým razítkem s textem Polské vojenské mise v Itálii. Označení vpravo nahoře F. M. je francouzská zkratka pro
osvobození od poštovního poplatku.
Obr.č.6: Další, nekatalogovaná dopisnice z května 1919 (12.5.19) poslaná do Polska do Krakova. Expediční razítko z Chivasso, razítko cenzury a Italského červeného kříže. Zajímavé razítko, otisk
fialový: „Mission Militaire Franco-Polonaise en Italie“ Uprostřed razítka je polský orel.
Na následující straně nahoře je Obr.č.7: Další, nekatalogovaná dopisnice Polské armády v Itálii
poslaná do Polska do Brzeska v Galicii. Expediční razítko CHIVASSO * (TORINO) * s datem
5/6/19.
Syrena 231
- 28 -
Obr.č.8: Na reprodukci dole je dopisnice poslaná do Polska do Galicie, na poštu Krzeszowice. Expediční razítko je opět z pošty CHIVASSO *(TORINO)* s datem 20.5.19. Na zásilce je opět fialový
otisk razítka Vojenské mise Francouzsko-Polské v Itálii s polským orlem uprostřed.
V USA byl tábor pro polské dobrovolníky do armády ve Francii otevřen 28.září 1917 v Niagara on the
Lake na pohraničí s Kanadou. Byl v provozu do 11.března 1919, ale nábor byl ukončen již 27.ledna
1919. Mezi tím z důvodu přeplnění tohoto tábora a zcela nevyhovujících hygienických podmínek, byl
vytvořen tábor jiný v St. Jeans. Z tábora Niagara on the Lake se zachovalo dosti korespondence adresovaná do Francie i USA. Z tábora St.Jeans je známo jen několik zásilek. Odhadováno to je jen na ně-
Syrena 231
- 29 kolik kusů. V těchto táborech se na zásilky používala jen obyčejná razítka místních poštovních úřadů.
Obr.9: Telegram z NEW YORKU do TORONTA z 27.ledna 1919 v němž je příkaz k okamžitému
zastavení náboru do tábora v NIAGARA. Vysvětlení tohoto příkazu mělo dojít ve zvláštním dopise.
Na zadní straně je útvarové razítko adresáta. Dokument je ze sbírek J. Niebrzydovského z USA.
Na následující straně nahoře je Obr.10: Dopis z tábora NIAGARA ON THE LAKE poslaný na
Polskou armádu ve Francii s příchozími razítky Secteur Postal 20 a 28. To poslední číslo 28 bylo
přiděleno Polské armádě ve Francii pro obsluhu poštovní korespondence Armády Hallera.
Ve Francii byla „Modrá“ Armáda Hallera řízena více jak rok francouzskými důstojníky. Dnem
4.10.1918 KNP ustavil velitelem Polské armády generála J.Hallera. Z území Francie existují
útvarová razítka polských, zaškolovacích, vojenských táborů z řad dobrovolníků jakož i táborů z řad
bývalých zajatců. Byly to tyto tábory: USSY – POTIGNY, MAYENNE, LE PUY (tábor zajatců
polského původu ze zajatců z německé armády), LESSAY, PLOUARET, COUTANCES (Obr.11.), a
z nejdůležitějšího tábora SILLE LE GUILLAUME (SARTHE).
Syrena 231
- 30 -
Obr.10.
Obr.11: Přední strana dopisu z COUTANCES / MANCHE z 11.4.1919. Je poslaný do Paříže jen ně-
Syrena 231
- 31 kolik dnů před operací přemístění Armády Hallera do Polska. Vlevo je otisk razítka polské jednotky
v Coutances (jen francouzský text). Zadní strana zásilky je na této straně níže.
Zadní strana dopisu (Obr.11.) s příchozími razítky. Data 15. a 16.4.1919.
Obr.12: Pohlednice poslaná 3.12.1917 z tábora dobrovolníků St.Jean do Chicaga. Z tohoto tábora jsou
zatím známy jen tři zásilky.
Zatím, co z tábora v Sille le Guillaume (Satyre) existuje jen několik zásilek adresovaných do USA, do
Polska a do Francie, z ostatních táborů výskyt zásilek je velice vzácný. Jsou to prostě unikáty.
Syrena 231
- 32 Útvarová razítka na těchto zásilkách používaná na vojenské korespondenci měla charakter osvobození
zásilek od poštovného (byla to prostě polní pošta).
Obr.13: Dopisnice poslaná z Laval (Mayenne) do USA s útvarovým razítkem jednotky polské pěchoty
(červený otisk razítka vlevo, slabě viditelný přes adresu odesilatele). Zásilka je ale vyplacena francouzskou známkou.
Obr.14: Korespondence poslaná z Polska do Francie v prvním období pobytu Armády Hallera
v Polsku. Na zásilce je otisk útvarového razítka velitele nádraží ve Skalmierzycach, který zabezpečoval vojenské transporty (červený otisk razítka KOMENDANT DWORCA SKALMIERZYCE
+ polský orel uprostřed). Zásilka má ještě jednu zajímavou vypovídající schopnost. Je důkazem
přesunu Armády Hallera do Polska přes území Velkopolska, kde podle rozkazu Hlavní lidové rady
z 2. června 1919 byl vyhlášen válečný stav.
Syrena 231
- 33 -
Nahoře Obr.15: Zásilka je ze štábu gen.
Hallera od člena orchestru rodině do USA.
Expediční razítko polní pošty TRESOR
ET POSTES *21* s datem 24 -5 / 19. Tato
pošta byla přidělena pro obsluhu Armády
gen. Hallera, ale ve Francii. V Polsku pak
byla změněna na č.303. Vpravo nahoře je
polské razítko PIECZĄTKA POCZTOWA * SZTABU WOJSK GEN.HALLERA (poštovní razítko štábu vojsk gen.
Hallera). V razítku je polský orel, otisk razítka je fialový.
Vlevo je text zálepky (z Obr. 16. na následující straně). Psáno 8. června 1919.
Zásilka je poslána z Włocławka (Polsko) do
Marseille (Francie). Tam byla přeadresována a francouzskou polní poštou *TRESOR
ET POSTES* s datem 11 -6 19 a přeposlaná na novou adresu. Podle razítek na zadní
straně zálepky se zásilka dostala k adresátovi až 20. 6. 1919.
Zálepka byla původně vyplacena polskými
známkami, frankatura celkem 30 fen. ale
otisky polských razítek na ní nejsou!
Zálepka je na následující straně rozložena
jako Obr.16. Na dalších ukázkách (Obr.17.
a Obr.18.) jsou dvě nekatalogované zálepky
Polského národního výboru (KNP), které
pro korespondenci používali vojáci Armády
Hallera. Používali je pro korespondenci ve
Francii, ale i v Polsku.
Syrena 231
- 34 -
Obr.16: Zálepka napsaná ve Włocławku v Polsku a poslaná do Marseille. Tam byla přeadresována a
francouzskou polní poštou přeposlána na jinou adresu, která je na zálepce dole. Na zadní straně je
průchozí a doruční razítko s daty 19.6. a 20.6.1919.
Syrena 231
- 35 -
Obr.17: Málo používaná zálepka, KNP, potisk v barvě červené. Zásilka je poslaná z Paříže do Krakova 13.12.1920. Zásilka je adresována na známou malířku Olgu Boznańskou. Expediční razítko
Paříže, frankováno francouzskou známkou.
Kvůli nedostatku místa mohu zde uvést například zásilku z Kamieńca Podolskiego (informace
z obsahu zásilky), odeslanou 26. prosince 1919 polní poštou 33 do Francie. Na přední straně této
zásilky jsou útvarová razítka 3 pluku střelců pěchoty z pohraničí a dřívější razítko 19 pluku pěchoty.
Mimo toho je na zásilce francouzské razítko TeP (TRESOR ET POSTES) bez čísla a ručně vepsané
číslo francouzské polní pošty č.308. Donedávna se nevědělo, kdy byl Kamieniec Podolski obsazen
polskými jednotkami. Toto město bylo od listopadu 1919 do července 1920 v polských rukou, ale
civilní zásilky, ale i vojenské jde odsud spočítat na prstech jedné ruky!
Poslední záležitostí tohoto článku jsou dobrovolníci z USA, Ne všichni z nich se stačili zúčastnit
vojenských akcí. Po rozčarování z pobytu v Polsku se vrátili třemi loděmi zpět do USA. Tito dobrovolníci byli soustředěni ve sběrných stanicích v Skierniewicích a Grupie na Pomoří. Poslední ukázka
č.19 je ze závěru jejich pobytu v Polsku.
Filatelistický materiál Armády Hallera, stejně jako materiály Polských Legionů, může být zdrojem
inspirací pro sběratele vzhledem k osudu lidí, kteří se rozhodli z různých důvodů (nejčastěji z důvodů
vlasteneckých), přijet do Polska a zúčastnit se bojů o konečnou podobu jeho hranic. Mnozí z nich,
když přežili, si přinesli do svých původních domovů i různá zranění, která se jim stala památkou na
mnohdy nelehké chvíle prožité v boji za Polsko.
Na následující straně je zajímavá zálepka (Obr.18). Jedná se o korespondenci s příchozím razítkem
do místa adresátky WARSZAWA 1 /*VIII* s datem 18.IX.20. Je to zásilka poslaná podle razítka
odesilatele na zadní straně (otisk fialový) zálepky Janem Komorowskim, pancéřový vlak č.11.
„POZNAŃCZYK“, polní pošta č.(??). Jedná se asi o razítko velitele toho panc.vlaku. Zásilka je
poslána na adresátku do Varšavy. Na přední straně zásilky je zřetelný otisk razítka Dowódstwo pg.
pac. 11 / pieczęć pocztowa / „Poznańczyk“ (Velitelství panc.vlaku č.11 / poštovní razítko /
„Poznańczyk“). Otisk razítka panc.vlaku je v barvě červené. Zásilka byla poslána po tom, co skončily
boje s Rudou armádou. Bojů na frontě s bolševiky se zúčastnilo na polské straně několik pancéřových
vlaků. Na frontu proti Bolševikům byl stažen po skončení bojů na Těšínsku i pancéřový vlak
Hallerczyk o kterém se psalo nedávno i v Syreně.
Syrena 231
- 36 -
Obr.18: Zálepka poslaná odesilatelem z pancéřového vlaku „Poznańczyk“ do Varšavy.
Obr.19: Přední strana poslaná dobrovolníkem z USA na formuláři YMCA odeslaném z Grupy do
Skierniewic, kde se nacházela jednotka pro demobilizované Hallerczyky. Na zadní straně je dopisní
Syrena 231
- 37 razítko, ze kterého se dozvíme o existenci tábora v Grupie. Na
výstřižku vlevo je dopisní razítko ze zásilky z Obr.19 z předcházející strany. Nápisy po obvodu jsou ve francouzštině,
nápis uprostřed Pieczęć / listowa je polsky. V dolní části je
informace o tom, že tábor byl v „Gruppe“.
Dole je dnešní poslední ukázka Obr.20. Jedná se o polskou
dopisnici Cp24, červená, natištěná známka 15 f, vydání
z r.1918. Dělící linka dopisnice směřuje mezi písmena PO
(POCZTOWA). Expediční razítko FRONTOWA POCZTA
POLOWA *№ 40* s datem na můstku razítka -7-VIII 19. Na
zásilce je fialově červené dobročinné razítko AMERICAN /
ARMY & NAVY / Y.M.C.A. Zásilka je z doby před osvobozením této organizace od poštovních
poplatků. Toto osvobození bylo až od listopadu 1919. Zásilka je poslána do Varšavy na vojáka do
Mokotovské nemocnice. Odesilatel uvádí v adrese odesílací místo Częstochowa.
Téma Armády Hallera zvýrazňuje význam profesionální filatelie , která se opírá o poznatky z historie.
Ty nám poskytují informace o lidech a skutečnostech, často již zapomenutých, ale ve své skladbě
tvoří polskou historii. Z dokumentů se dovídáme o lidských dramatech, můžeme upřesnit místo a čas
událostí a můžeme i obdivovat hrdinství tehdejších aktérů historických událostí.
PS: Chtěl bych zvláště poděkovat panu J.Niebrzydowskému z USA, jehož zaujetí sbíráním
filatelistických militárií Armády Hallera mi dovolilo v tomto článku ukázat i několik rarit!
Prof. Julian AULEITNER, Royal Philatelic Society London, Evropská Akademie Filatelie.
Podle zapůjčeného rukopisu volně přeložil a upravil ing.Jiří Jan KRÁL.
**********************************************************************************
Přetiskový půlarch známky Fi:č.28, druhé provizorní vydání, tak zvané „Lubelské“,
litografický přetisk POLSKA POCZTA + polský orel na rakousko-uherské známce
polní pošty K.u.k.FELDPOST.
Původní rakouské archy známek měly pro přetisk odtrženy všechny okraje a 100 kusový arch byl ještě
rozpůlen na dva 50 kusové půlarchy. 50.hal. známky (zelená) bylo přetištěno 22.000 kusů, to je 440
kusů přetištěných půlarchů. Na 50 kusovém půlarchu bylo 40 kusů známek bez přetiskových chyb.
Zbývajících 10 známkových polí má přetiskové chyby. Perforace této známky je známa o rozměrech:
12 ½, 12 ½ : 12 ¾, 12 ¾ a 12 ¾ : 12 ½.
Syrena 231
- 38 -Jedna známka je
známa s přetiskovou vadou B3 na
33.zn.poli (zlomená levá nožka orla
** 150 zł. ʘ 90 zł.
-Jedna známka je
známa s přetiskovou vadou B9 na
10.zn.poli, schází
písmena…ZTA)
**180 zł. ʘ100 zł.
-Čtyři známky mají přetiskovou vadu B10, scházející
písmena …TA na
známkovém poli
20, 30, 40 a 50.
**150 zł. ʘ 90 zł.
-Jedna známka je
známa s přetiskovou vadou B11, u
písmene T schází
jeho levá, vodorovná část na 8.
známkovém poli.
** 180 zł. ʘ 90 zł.
-Tři známky jsou
s přetiskovou vadou B12, poškozené O (Polska) na
18., 19. a 48. zn.
poli přetiskového
půlarchu.
**180 zł. ʘ 90 zł.
Katalogová cena
známky ** nebo ʘ
je 80 zł. Celý půlarch tedy vyjde na
dosti velkou částku.
Použití známky je
známo na korespondenci jen sólo
(7.000 zł.) . Zásilka s vícenásobnou
nebo
smíšenou
frankaturou není
známa.
Pro ukázku v Syreně nám půlarch
zapůjčil Mgr.ing.
Syrena 231
- 39 Karol MICZA. Ceny jsou uvedeny podle katalogu FISCHER I. Díl z roku 2014. Vzhledem k nízkému
počtu přetiskových půlarchů a době, která od vydání známky s přetiskem uplynula, je to opravdu
vzácná věc.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Dva náklady a dvě barvy linkování u Ck 67 Fryderyk Chopin (1810-1849)
Obálka s natištěnou známkou Fryderyk Chopin, nominální hodnota 2,50 zł.), byla vydána 15.4.1981.
Byla ve dvou verzích. První verze má v levém horním rohu na přední straně vytištěnou prodejní cenu
obálky „Cena 3 zł“. Obálka má linkování pro adresu na přední straně včetně okének pro PSČ i
linkování pro odesilatele na zadní straně v barvě černé. Barva linkování a prodejní cena obálky, to
jsou dva hlavní znaky první verze vydání. Podtisk natištěné známky je fialový, nejlépe je viditelný na
notovém zápisu na přední straně obálky dole vlevo. Obálka byla vytištěna dvoubarevným ofsetem, a
to v SSSR. Vydání nemá obvyklou signaturu nákladu ani na přední, ani na zadní straně obálky.
Náklad I.verze je uváděn ve výši 3,020.300 kusů.
Druhá verze má nominální hodnotu rovněž 2,50 zł. Prodejní cena obálky v levém horním rohu obálky
je ale ne 3 zł., ale jen 2,90 zł. „Cena 2,90 zł“. Linkování a okénka pro PSČ pro adresáta i pro
odesilatele jsou včetně notové partitury v barvě světle fialové. I tato verze je tištěna dvoubarevným
ofsetem. Také druhá verze byla tištěna v SSSR. I druhá verze je bez signatury nákladu, a to na přední i
zadní straně obálky. Náklad II.verze je uváděn ve výši 12,140.858 kusů obálek. Reprodukce II.verze
obálky je na následující straně nahoře. Použitý formát obálky je F 12 (161 x 114 mm). Nominální
hodnota 2,50 zł. v té době platila za dopisní zásilku ve vnitrostátní poštovní přepravě. Přes notový
zápis na přední straně obálky je kopie podpisu Fryderyka Chopina v barvě černé. Dva různé podtisky
v barvě fialové a světle fialové jsou na první pohled viditelné i na natištěné známce obálky.
Náklady obálek byly v té době poměrně vysoké, protože obálky s natištěnou známkou byly mezi
obyvatelstvem velice oblíbené a hromadně používané.
Obě varianty vede i polský katalog Fischer II.Díl, vydání z roku 2010. Cenový záznam obou verzí je
v katalogu stejný. Pro poštovně nepoužitou ve výši: **10 zł. a poštovně použitou ʘ 5 zł. Cenové
záznamy jsou vzhledem k vysokým nákladům obou verzí nízké!
Syrena 231
- 40 -
Druhá verze obálky se světle fialovým linkováním pro adresy a s prodejní cenou Cena 2,90 zł.
První verze obálky, poslaná z pošty RYBNIK 1, propagační strojové razítko s datem na můstku 24.12.
Syrena 231
- 41 1981, tedy 11 dní po vyhlášení v Polsku válečného stavu (stan wojenny, 13.12.1981). Zásilka je navíc
adresována na nějakého WAŁĘSU, ale Eduarda. Byly to první dny válečného stavu, kdy byla
v Polsku vyhlášena všeobecná cenzura. Později se to stávalo, že zásilka byla propuštěna i bez cenzury
a bez razítka NIE / CENZUROWANO, ale v prvních dnech po zavedení cenzury ne! Navíc to
příjmení! Na necenzurované zásilky se v té době dávala specielní razítka, viz reprodukce dole!
Zásilka s razítkem NIE / CENZUROWANO (54x 23 mm) z prvních dnů po zavedení cenzury (datum
na expedičním razítku je 15.12.81). Dole je cenzurovaná zásilka s datem 22 -1 82. Cenzurované zásil-
Syrena 231
- 42 ky byly navíc většinou otevřeny tak, že levá strana dopisu byla prostě odstřižena a po provedené
cenzuře byla tato odstřižená strana buď jen přelepena kouskem lepicí pásky nebo spojena sešívačkou
(jak to je u zásilky na předcházející straně dole). Na předcházející straně dole je jedna z variant
použitých rekvizit cenzury (razítko CENZUROWANO + otisk příslušného razítka úřadu cenzury
s jeho číslem). Použité barvy razítek jsou různé, co měl cenzor prostě po ruce, v takové barvě orážel
příslušná razítka cenzury. Jinou variantou bylo použití jen razítka OCENZUROWANO (55x16 mm)
bez otisku zároveň i razítka s číslem Úřadu cenzury.
Další variantou bylo použití jen razítka OCENZUROWANO (62 x 10 mm). Zde se cenzor viditelně
nezdržoval zalepením cenzurované zásilky. Zásilka se strojovým razítkem pošty Gdaňsk 2 s datem
z února 1982.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Nahodilá vada u známky Fi:č. 714.
Jedná se o
nahodilou
skvrnu za letopočtem u
„1954“ hodnoty 1,35 zł.
Tato zn. je
vedena jako
714a (tmavě
modré mraky)
nebo
714b (bílé
mraky). Naše ukázka je s tmavě modrými mraky. Ukázku nám kdysi poslal
ing. Emil KARZEŁEK. Z této známky
Syrena 231
- 43 nelze bohužel určit, ze kterého známkového pole 100 kusového (10x10) PA známka pochází. Jedná se
o vydání z 31.5.1954 k Mezinárodním závodům větroňů. Tisk jednobarevným, rotačním hlubotiskem.
**********************************************************************************
Doporučená zásilka poslaná z pošty Rokytnica do Poznaně 24.8.1919.Frankatura zásilky
známkami s přetiskem Poczta/ Polska Ředitelství P a T v Poznani.
Vydání ze srpna 1918. Přetištěny byly německé známky ze série GERMANIA (Michel 87 (5/2f), 88
(5/7.5f), 90 (5/20f), 99 (10/25f) a 102 (10/40f). Zásilka je poslána doporučeně z pošty Rokietnica
(kousek, severozápadně od Poznaně). R-nálepka je německá Rokietnice / (Bz.Posen) № 412. R a
rámeček je červený, nápisy černé. Expediční razítko je německého typu s můstkem přesahujícím
mezikruží ROKIETNICE / *(Kr.POSEN)+ s datem na můstku razítka 24.8.19 3-4 V. Tarif za
doporučenou zásilku ve vnitrostátní poštovní přepravě byl ke dni expedice zásilky 35 f. (vnitrostátní
zásilka do 20g 15 f. a příplatek DOPORUČENĚ 20 f.). Tarif platil od 1.10.1918. Právě tarif odpovídá
součtu nominálních hodnot všech pěti přetištěných známek (3x5f. a 2x10f). Platnost známek byla do
jejich vyčerpání. Známky mají čísla Fi 66-70. Náklady: Fi:č.66 84.000, Fi:č.67 400.000, Fi:č.68
500.000, Fi:č.69 150.000 a Fi:č.70 370.000. Zásilka má v pravém dolním rohu na přední straně
zkušební značku. Znalec má oprávnění zkoušet všechny polské známky mimo známek PORT Gdaňsk
a známek Střední Litvy. Za ukázku děkujeme kolegovi Stefanovi PETRIUKOWI z Německa.
**********************************************************************************
Provizorní německé razítko Nieder Domaslowitz z období německé okupace na
doporučené zásilce poslané do Vítkovic.
Doporučená zásilka z Dolních Domaslovic, tehdy Říše, je poslaná do Vítkovic, tehdy Protektorát Čechy a Morava. R-nálepka je německá („bianko“). Název pošty je na R-nálepku otištěn pomocí
dvouřádkového, provizorního razítka „Nieder Domaslowitz / (Oberschlesien)“. Frankatura zásilky je
ve výši 42 fen. (30 + 12), známky s portrétem prezidenta Hindenburga. Provizorní německá razítka
byla v počátcích okupace otiskována na zásilky spolu s datumovkou nebo bylo datum na zásilky
Syrena 231
- 44 dopisováno ručně. Zde ale není žádné datum. V materiálech OSTSCHLESIEN Stempelatlas 18451945 Hanse Curta Graf von Sponeck je toto provizorní razítko publikováno jen na výstřižku se
známkou a pod známkou je ručně dopsáno datum 20. 12. 39. Zmíněný autor v práci nepublikuje ani
definitivní razítko pošty z období okupace. Z toho je vidět, že materiálu z této pošty asi moc není. Má
někdo zásilku s tímto definitivním razítkem?
Pošta v Dolních Domaslovicích byla obsazena Polskem 7. října 1938. Do té doby používala
československá razítka typ M 45 s rozlišením a, b, c. Po obsazení Polskem používala pošta jen jedno
razítko DOMASŁOWICE DOLNE / a. Německem byla pošta obsazena hned 1. 9. 1939 a název
pošty byl změněn na Nieder Domaslowitz (Oberschlesien). Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi
PETROVI.
**********************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů,
kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing.Jiří Jan KRÁL,
Jaroslav TEREŠKO, ing.Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef
JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing.Jan KYPAST, Mgr.Stanisław FOŁTA, Mgr.ing.Karol
MICZA, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing.PETR MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO. Novou obálku používanou od č. 154 navrhl Stanisław
FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing.Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen
výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno dne 23. 1. 2015. Zpravodaj
je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí
jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 231. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv
způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se od č. 224 již netiskne,
ale rozesílá se pomocí internetu. Tisk bohužel nejsme schopni zajistit. Omlouváme se dvěma
našim členům, kteří nemají vlastní počítač, a proto Syrenu nedostávají. Ostatní včetně
zahraničních kolegů dostávají Syrenu prostřednictvím internetu.
Syrena 231