Skautská příloha Třemšínských listů HVOZDÍK VELKÝ ZÁKON

Skautská příloha Třemšínských listů HVOZDÍK VELKÝ ZÁKON

Skautská příloha Třemšínských listů
HVOZDÍK
vydání č. 1/2007
pro indiánský měsíc sněhu
a měsíc hladu
„Je dosud bílá ta nová cesta, čistá jako lilie… První
kroky, opatrné kroky, první stopy začínáme kreslit do
úvozu nového roku. A jdou Tvoje kroky pevně za dobrým cílem, a Tě nesou vzpřímeně, vždycky vzpřímeně,
a nesejdeš z bílé cesty, čisté jako lilie, a nikdy nesejdeme…“
Vstupujeme do druhé poloviny našeho skautského roku. Ta první uběhla jako voda a přinesla nám jistě i trochu starostí, ale
též radostí třeba z mnoha našich skautských akcí, o kterých
čtěte dále.. Obrame se nyní všichni s očekáváním a důvěrou do
dalších dní nového roku, a nám všem přinesou jen věci dobré a
pěkné. A pakliže mají přijít i ty smutné chvíle, kéž máme dostatek sil a odvahy je ustát. A abychom začali zvesela, přidejme
si pár dobrých skautských vtípků.
Tula
Úplný nováček skautík měl zapálit svůj první oheň pod kotlíkem. Vyškrtal celou krabičku, ale zápalka mu vždycky větrem
zhasla. Nakonec se mu přeci podařilo poslední zápalku zapálit.
Oddychl si, s uspokojením ji sfoukl, vrátil ji do krabičky a povídá: „Ta je jediná dobrá – tu si schovám.“
Táborník se diví: „Teda kuchaři, brambory vidím, ale kde je ten
řízek?“ „Nevidíš? No přeci musíš odsunout stranou ten plátek
citronu,“ zněla pohotová odpově našeho kuchaře.
Vůdce tábora telefonuje domů: „Dědo, volám ohledně toho hlídacího psa, cos nám dal na tábor. Můžeš mi prozradit, co máme
dělat, aby nás pustil do tábora?“
Probudí se na louce dva skautíci. Romantik povídá: „Podívej
nahoru, ty tisíce hvězd! Jestlipak vůbec víš, co znamená to kolo
okolo měsíce?“ „To vím určitě! Že nám někdo ukradl stan přímo nad hlavou,“ zněla odpově toho druhého - realisty.
VELKÝ ZÁKON
Slyš Velký zákon! Ten a krok
tvůj řídí.
Bu bratrem květů, stromů, zvířat, lidí
a netkni se jich nešetrnou dlaní,
jež z neznalosti někdy krutě
raní.
Bu synem slunce! Cti je myslí
čistou
a v jeho světle ber se stezkou jistou,
neb měsíc klam je – právem noci
spánek –
a den chce čin, slyš volá jitřní
vánek!
Měj bystré oko, neviděn vše
shlédni
a tiše kráčej, zvěř jak o poledni!
Je hluk tvým zrádcem – hlupák
jenom hlučí,
bu strážcem ticha, který za klid
ručí.
Svůj tábor ukryj, oheň střez jak
poklad,
však odcházíš-li, zahla každý
doklad,
že byl tu člověk! Koho stopa
zradí,
ten ztrátou práva nedbalost
svou hradí.
kresba Smíška – Ondřeje Stehlíka (borovice na Dědku léto roku 2003)
Měj v úctě vodu! Čím je bez ní
země?
Jen modrý pramen hudbou
zvoní jemně.
Vše uč se chápat – celičký svět
vůkol!
Je chránit život posvátný tvůj
úkol!
Bu bratrem květů stromů,
zvířat, lidí
a miluj ty, kdo Zákonem se řídí!
Ralf
Hurá, vezeme betlémské světlo!!!
HVOZDÍK
Skautská příloha Třemšínských listů
Letošní zima
je ideální na odlévání
stop zvěře!
Cesta ke stromečku
„Slunce každým dnem
vychází ve světě nově
zrozených nadějí.“
E. T. Seton
Jak na to? Vezmi čtvrtku, dopisní sponku, drátek, sádru,
kalíšek, vodu a klacík. Najdi
pevnou stopu zvěře v bahně,
kolem okraje do oválku upevni proužek papíru ze čtvrtky,
kterou spojíš dopisní sponkou.
Podle návodu umíchej přiměřeně hustou sádru a nalej na
stopu. Zapíchni očko na zavěšení z drátku. Po zatvrdnutí
opatrně vyjmi ze země a stopu očisti.
Významné dny v lednu a únoru
1. 1. 1920
8. 1. 1941
13. 1. 1915
22. 1. 1939
22. 2. 1857
22. 2. 1889
22. 2. 1926
vyšla kniha „Základové skautingu“
zemřel Baden-Powell – zakladatel světového skautingu
ustaven Dívčí odbor spolku „Junák –
český skaut“
I. ustavující sněm Junáka v Praze
narodil se Baden-Powell, svět. náčelník
skautů
narodila se Olave Baden-Powellová,
svět. náčelní skautek
ustavení mezinárodního Dne skautek
OLAVE BADEN POWELLOVÁ
V úterní podvečer, 19. prosince jsme se sešli na Bezděkovské
ulici, abychom se vypravili do lesa blízko rybníku Hrníček. Každý příchozí byl vřele uvítán a naší střediskovou vedoucí Věrou
Pejsarovou - Česílkem vybaven svíčkou a skřipcem. Bylo trochu škoda, že naše tradiční cesta letos nevedla do bílé, zasněžené přírody, zima se zatím příliš neohlásila. Přesto byli všichni
dobře naladěni a v hojném počtu jsme se vydali na cestu.
Ta nám za veselého hovoru rychle ubíhala. Než jsme vstoupili
do lesa, všichni se vzorně ztišili a za občasného klopýtání přes
nečekané pařezy a zrádné větve jsme dorazili na místo, kde
vzdáváme hold lesu. I když najít stejné místo, kde jsme byli
i předchozí roky nebylo úplně jednoduché, les se podobně jako
lidé mění, vyvíjí. Po malém kroužení a cestě přes milé ostružiní
se to ale podařilo. Úvodní řeč patřila střediskové vedoucí, poté
jsme si zazpívali koledy. Tula mezitím přichystala na náš strom
kouzelný zvoneček. Sem si každý mohl přijít, zazvonit si a v té
intimní chvíli si v duchu přát, co by chtěl, aby se mu příští rok
podařilo a splnilo. Své přání samozřejmě neprozradím, ale
mohu vás ujistit, že to opravdu funguje! Následovalo předání
dárků, zapálení svíček z Betlémského světla a přichystání ovoce
a lesních plodů pro zvěř. Před odchodem jsme si všichni popřáli
mnoho zdraví a štěstí a abychom se zde zase za rok setkali.
Tato milá událost člověku připomene, že by měl být stále spojen s přírodou, chránit ji. V lese, ve ztichlém zimním podvečeru, se také velmi výrazně projeví kontrast hektického, někdy až
agresivního předvánočního shonu a důstojné tiché přírody.
Můžeme přemýšlet, jak jsme se uplynulý rok chovali, na co jsme
hrdi a na co nikoliv. Každý si může z takové procházky odnést
silný duševní zážitek, osobní obohacení.
Smíšek – Ondřej Stehlík
22. únor DEN SESTERSTVÍ
Znáte mezi známými nějakou manželskou dvojici, která by měla narozeniny ve stejný den? Já osobně ano. Zakladatel skautingu
Robert Baden-Powell se narodil 22. února 1857 a jeho žena Olave (čti olejv) 22. února 1889. Když se v r. 1912 potkali, jistě o této
náhodě nevěděli. Ale stejně poznali, že si jsou souzeni. Olave se brzy stala náčelní anglických skautek, a v r. 1930 i světovou
náčelní. Skautky z celého světa psávaly „skautským rodičům“ blahopřání ke společným narozeninám. Proto se mezinárodní konference skautek v USA (1926) usnesla prohlásit 22. únor za mezinárodní svátek skautek. Svátek dostal jméno „Thinking Day“.
Naše skautky jej pojmenovaly Dnem sesterství.
POSELSTVÍ BETTY CLAY, dcery manželů Baden-Powellových, k mezinárodnímu svátku skautek:
„Ptáte se, proč maminka nebyla ve Vašem věku skautkou? Narodila
se v roce 1889, a tehdy ještě tatínek skauting nezaložil. Byl tenkrát
v britské armádě. První anglické skautky začaly pracovat v r. 1910.
Možná, že si ani neumíte představit, jak odlišně se tehdy žilo. Mnoho věcí, které vás dnes obklopují, prostě neexistovalo. Víte, kolik
sloupů elektrického vedení přivádí elektřinu do vašich domovů?
Nebo jste si jich vůbec nevšimly? Když byla maminka malá, znalo
jen málo odborníků tak obyčejné věci, jako je telefon, rádio, letadla… a letět na Měsíc bylo námětem pro spisovatele sci-fi!
Když si uvědomím, kolik zázraků se objevilo od maminčina dětství,
zajímalo by mě, co by čekala od příštího tisíciletí. Jsem si úplně jistá, že by byla nadšena pomyšlením na „nový start“ a měla by plno
plánů, jak dívčí skauting poroste a bude rozkvétat v příštích letech.
Asi by nám řekla: „Nemůžete si představit, jaké objevy přijdou
v budoucím století. Připravujte se na všechno: ne na to, co
znáte, ale na to, co neznáte! Bute fit, silné a čisté na těle i
na duchu. Neztrácejte naději a dobrou náladu. Pro své okolí
bute těmi, kdo šíří štěstí a laskavost. Jen tak najdete radost i pro sebe.“
Jednou věcí jsem si pro příští tisíciletí jista – skautské hnutí tu bude
stále – pro vás i pro děti vašich dětí. Bude existovat, protože je zapotřebí, aby přinášelo radost a přátelství pro více a více mladých
lidí po celém větě.
A tak vděčně vzpomeňme na mého tatínka i maminku, že nám dali
skauting, a také mysleme na naše sestry blízko i daleko.
A nejvíc přemýšlejme, co můžeme udělat, aby svět byl šastnější.“
Skautská příloha Třemšínských listů
VÝPRAVA ZA BETLÉMSKÝM SVĚTLEM
17. 12. 2006
Tak to jsme my, parta, která se 17.12.2006 vypravila do Berouna
pro Betlémské světlo. Sešlo se nás u vlaku 11 skautíků. Vybaveni
petrolejkami a svíčkami, vyrazili jsme mašinkou směr nové zážitky.
Při příjezdu do Berouna jsme měli 1,5 h čas do příjezdu Pražského
rychlíku. A tak jsme se odebrali na nedaleké náměstí, podívat se na
vánoční trh, do kostela, do muzea betlémů a „mládežnická sekce“
do pizzerie. V jedenáct hodin jsme netrpěli očekávali příjezd toho
nejdůležitějšího rychlíku. A už jsou tady!!! Hurá, světýlko je
v bezpečí v našich lucernách. A znovu máme 1,5 h času.. A tak se
tentokrát vydáváme do cukrárny, odkud nás málem vykázala paní
prodavačka, nebo jí nevoněl náš petrolej, a tak jsme po její výzvě,
zda to můžeme sfouknout, raději dojedli a šli ven. „Mládežnická sekce“ dokonce konala na této výpravě pěkné dobré skutky, nejenže
Divoška a spol. hochů pomáhali staré paní vynášet tašky z vlaku,
ale na náměstí v Berouně také usilovně roztlačovali nepojízdný vůz
jednoho pána. Krásný pohled, věřte mi. No, a pak už jsme si jen
stačili prohlédnout starobylé zbytky hradeb města, navštívit výstavu vyřezávaných prací a zahrát si pár her s kamínky a s deštníkem,
a byl čas utíkat na náš vlak. Ještě jsem zapomněla podotknout, že
v čekací vlakové hale málem bráškové Čepulda, Oříšek a Jablíčko
vykoupili místní stánky :o)
Celou cestu si nikdo na zastávku pro světýlko nepřišel, až v cílové
stanici.. Jedni manželé s krásnou lampičkou. Poté jsme světýlko
donesli na náměstí, kde přišli další lidé se svíčkami a mezi nimi
i bratr Joho. Po pár minutách jsme se všichni odebrali do kostela,
kde pan farář betlémské světlo přepálil na paškál a společně jsme si
zazpívali koledu. A se spokojeným pocitem jsme se odebrali do vánocemi vonících domovů, v ruce opatrujíc křehký betlémský plamínek…
Tula
HVOZDÍK
! TEST SKAUTSKÝCH ZNALOSTÍ !
Správné odpovědi z čísla 2/2006: 1c, 2d, 3a, 4b, 5d
Nový test:
1. Kdo je autorem sochy sv. Václava na Václavském náměstí?
a) Josef Václav Myslbek
b) Matyáš Bernard Braun
c) Jan Štursa
2. Červené turistické značky, kterými jsou značeny cesty v přírodě, vyznačují:
a) významné cesty v kraji
b) trasy místního významu, nebo slouží jako spojnice ostatních tras
c) dálkové cesty a trasy vedoucí po horských hřebenech
3. Lilie ve skautském znaku je symbolem:
a) převzatým ze znaku města Litomyšl
b) správného směru „Severu“ na starých mapách
c) lásky ke květinám
4. Součástí samičího květu jsou:
a) tyčinky
b) pestík
c) tyčinky i pestík
5. Zápis ..—- v morseovce zastupuje:
a) vykřičník
b) písmeno J
c) číslici dvě
Vzpomínka z kroniky Vlaštovek
Dnes je významný den. Koná se další slibový táborák. V hojném počtu jsme se sešli před klubovnou. Po chvíli odcházely
jednotlivé družiny k Hrníčku. Zahájení
bylo smutné. Připomněli jsme si minutou
ticha smrt našeho velkého bratra Balůa.
Věrka nám vysvětlila, proč se vlastně konají slibové táboráky. Poté všichni začali
zpívat v doprovodu Tuly a Písničky. Káňata zapomněla faguli, kterou tak pracně
připravovala. Bylo vlhko, takže nanovo
udělaná fagule nechtěla hořet. Já, Sípa,
Lišák a Mudrc jsme byli hlavní zapalovači. Moc se nám ale
nedařilo zapálit oheň. Když všichni vybraní doslibovali, odchýlili jsme se na cestu k domovu.
zapsala sestra Špalíček – Verča Zemanová
Mikulášská besídka se vydařila
Sešli jsme se v sále naší klubovny 4. prosince, plni očekávání, jestli
si i letos na nás čerti s andělem a mikulášem vzpomenou. Měli jsme
přichystáno spoustu bezva scének, při kterých jsme měli všichni
pusy „od ucha k uchu“. Fantazie družin neznala mezí a to je dobře.
Výstupy se opravdu moc povedli.
No a čekáte odpově na otázku zda přišli? No to víte, že ano.. a že
jich bylo! Hejno čertů a jeden bílý anděl s výýsokánským mikulášem. Zazpívali jsme jim písničku „Mik miku“ a asi se líbila, protože
jsme všichni dostali sladký balíček. Rozloučili jsme se koledou „Vánoce přicházejí“.
Dračí smyčka
Dračí smyčka je jeden
ze základních uzlů,
který by měl umět každý,
kdo přichází do styku
s nějakým lanem.
HVOZDÍK
Skautská příloha Třemšínských listů
KUTILOVO OKÉNKO ANEB JAK ZÍSKAT ELEKTRICKOU ENERGII
Je několik cest jak ji získat, od těch nejekologičtějších až po ty
„méně ekologické“. Jedna z těch cest je i vodní energie.
Energie vodních toků patří k nejstarším energetickým zdrojům, které se lidstvo ve své historii naučilo využívat. Vodní kola - zprvu
horizontální a později vertikální - se pro nejrůznější účely používala
již před tisíciletími.
Jednu z prvních vodních elektráren postavil T. A. Edison roku 1882
v Appletonu a krátce nato pod Niagarskými vodopády. Ještě před
koncem 19. století provozovali „hydroelektrárnu“ v podskalském
mlýně u Písku, kde vodní kolo pohánělo tři dynama. Také v Praze
existovaly na počátku 20. století dvě vodní elektrárny - na Těšnově
a na Štvanici. Těšnovská byla roku 1929 zrušena, štvanická existuje dodnes.
Jak to všechno funguje:
Ve vodních elektrárnách voda roztáčí turbínu; ta je na společné
hřídeli s elektrickým generátorem (dohromady tvoří tzv. turbogenerátor). Mechanická energie proudící vody se tak mění na energii
elektrickou, která se transformuje a odvádí do míst spotřeby.
Zní to trochu bláznivě, ale pojme si zkusit svojí malou vodní elektrárnu vyrobit. Bude nám stačit málo, pár ohoblovaných prken,
trochu hřebíků, vrutů a mechanických součástek
První musíme provést průzkum toku a určení vhodného místa. Pro
návrh potřebujeme znát průtok a spád vody. Spád změříme snadno,
stačí nám metr a rovná la. Pro měření v složitějším terénu budem
potřebovat ještě vodováhu.Složitější je měření průtoku, k tomu potřebujeme znát tvar koryta, pravítko a trochu té matematiky. Vyberte rovný úsek toku, kde se netvoří víry, válce, ani jiné záludné
proudy. Začátek a konec tohoto úseku (například třicetimetrového
úseku) vyznačte kolíky po obou březích. Z lávky, mostku nebo loky změřte tvar a hloubku v příčném řezu koryta a vypočítejte plochu vody, která korytem protéká. Potom si opatřete plovák. Vhodná
je plastová láhev, míček, klacík nebo list. Tento plovák vhote do
středu toku ještě několik metrů před první značkou. V okamžiku,
kdy propluje linií první značky začněte měřit čas plavby a na druhé
značce měření ukončete. (V rámci slušnosti a ekologie - plastový
předmět po sobě také vylovte.) Průměrná rychlost vody je však nižší než rychlost vašeho plováku. Proudění v různých místech
je ovlivněno profilem. Tato skutečnost je do výpočtu zakomponována konstantou k. Vyberte si profil co nejvíce připomínající vaši konkrétní říčku a konstantu nadepsanou nad obrázkem dosate
do vzorce:
průtok [m 3/sec] = k × rychl. plováku [m/sec.] × průřez koryta [m2]
Jelikož se průtok mění s ročním obdobím a denní dobou tak nám
nebude stačit pouze jedna hodnota, ale budeme vycházet z ročních
průměrů. Pro velké a střední toky jsou hodnoty spočítané, a jistě by
jste je snadno nalezly, ale pro potůčky a potoky si je budem muset
zhotovit sami, hurá do práce. A to je pro tentokrát vše Příště
o turbínách, vodních kolech a generátorech . . .
Pía.
A na závěr ještě vzpomínka na silvestrovskou oslavu!!!
Poslední den v roce jsme ve skautské klubovně – velkém sále uspořádali silvestrovskou oslavu. Loňský rok jsme přichystali oslavu na
téma Havaj 1980 – 1990. Byly k vidění odvážné plážové kreace,
kraasy, květované košile, náhrdelníky. Letos bylo po delší debatě
vyhlášeno téma „filmové postavy“. Bylo vidět, že někteří věnovali
přípravě svého kostýmu opravdu hodně času a také byli po příchodu náležitě bouřlivě uvítáni. Sešly se takové hvězdy jako Indiana
Jones, Superman, Pipi dlouhá punčocha, Nick Slaughter, růžově
růžová blondýnka, Mitch Buchanan a mnoho dalších, včetně historických postav. Hudba byla mixem snad všech poslouchatelných
žánrů, každý si zajisté přišel na své a mohl se i tanečně projevit.
Před půlnocí bylo malé překvapení – živé hudební vystoupení, které
bylo slavícími skvěle hlasově doprovázeno.
Oslava byla podařená, zařízení kluboven neutrpělo žádnou újmu
a vše bylo druhý den pečlivě uklizeno.
Na závěr bych chtěl poděkovat paní Šnajdrové, že nám povolila hlasitější hudební produkci.
Ondřej Stehlík – Smíšek
V DUBNU AHOJ!!!
Příspěvky do Hvozdíku
zpracovávají členové
skautského střediska
Třemšín v Rožmitále p. Tř.