Školní zpravodaj číslo 2 - ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246 po

Transkript

ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ
ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org.
2. číslo
Vážení a milí čtenáři!
LISTOPAD - PROSINEC
Přinášíme vám 2. číslo školního zpravodaje.
V průběhu listopadu a prosince proběhla spousta
akcí. Naše redakce se snažila být u všeho, co stálo
za zaznamenání. S radostí vám tak předkládáme
reportáže z dění na naší škole, od třídních
schůzek až po střeleckou soutěž, dále také velkou
reportáž o Dni tradic (viz foto níže) a jarmarku,
návštěvě Mikuláše, čertů a andělů a mnoho
dalšího.
Vedle rubrik, které již znáte (např.
Poznáváme nové tváře) jsme zavedli také nové
rubriky. Tou první je Historie naší školy, kde se
budeme snažit přiblížit počátky výuky a školy
v Petřvaldě. Druhá rubrika nese název Naši
absolventi, kde bychom chtěli publikovat
rozhovory, vzpomínky a zážitky našich bývalých
žáků – v tomto čísle naleznete rozhovor
s loňskými deváťáky Martinou Grafovou a
Davidem Durczokem.
–
1. číslo
2014
Ale výčet zajímavostí tohoto čísla ještě
nekončí. Přistoupili jsme také k otištění
příspěvků, které jsou součástí almanachu, jenž
vyšel zásluhou Mgr. Iva Karáska – mezi prvními
jsou Žirafí pohádka od Lukáše Dutka z VII. A a
Vlčí příběh Daniela Macečka z VIII. A.
Ale abyste se také pobavili, připravili jsme
vám vánoční kvíz, křížovky a doplňovačky.
O tom, jaké básnické nadání mají naši žáci, se
můžete přesvědčit při četbě jejich umělecké
tvorby – zajímavostí je, že otištěné básně vznikly
vlastně jako trest za zlobení. Velkou část našeho
2. čísla jsme věnovali Vánocům. Předvánoční
atmosféru si můžete zpříjemnit počteníčkem
o tom, jak naše redakce tráví Štědrý den.
Milí čtenáři, přejeme vám příjemné
čtení
a
spoustu
zábavných
chvil
při procházením nového vydání školního
zpravodaje!
Mgr. Julie Janková
Den tradic
foto: Jana Lehnerová
ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org.
Aktuality aneb ze života
nejen
naší školy
17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii
V pondělí 17. listopadu slavíme státní svátek a nejdeme do školy. Ale proč máme vlastně volno? Tento
den je pro naši zemi velmi významný.
Připomínáme si 25. výročí od Sametové revoluce,
která se odehrála v roce 1989. Sametová revoluce
znamenala konec komunismu v Československu.
17. listopadu 1989 si lidé mimo jiné připomínali
události roku 1939, kdy nacisté uzavřeli vysoké
školy. Do ulic
vyšli
studenti
vysokých škol. 17.
listopadu
je
vlastně
připomenutí výročí smrti Jana Opletala, kterého postřelili nacisté. Na
následky svého zranění za pár dnů zemřel bolestnou smrtí. Jan
Opletal studoval na doktora, a proto věděl předem, že na následky
svého zranění zemře.
Naše třída VI. B vyráběla klíče, symbol Sametové revoluce a také
foto: Lenka Kocurková
natáčela krátká videa. Měli jsme odpovědět na otázky: Za co bych byl
ochoten protestovat a Jak prožívali Sametovou revoluci moji příbuzní. Obě tato videa můžete najít na
Youtube na kanálu zsazuspetrvald. Na tomto kanále najdete i mnoho jiných zajímavých videí.
David Třos, VI. B
Třídní schůzky
Dne 25. listopadu se konaly třídní schůzky a volby do školské rady, na kterých se konala i speciální
výstava prací žáků ZŠ i ZUŠ. Rodiče vcházeli vchodem u velké tělocvičny, tam začínala výstava. Na
začátku byly práce žáků 9. třídy – dialog s výtvarným dílem (žáci si zkusili co nejpřesněji napodobit
slavné obrazy). Byla tam i výstava o tom, když byl ve škole pan Němčík, který znal osobně Václava
Havla. Byla tam také kopie papíru s jeho podpisem. Rodiče se tam mohli podívat na krátké video s
názvem Za co bych byl ochoten protestovat. Žáci 8. tříd vytvořili obraz, na kterém měli vypadat, jako
kdyby se vrátili z 1. světové války. Třídní schůzky proběhly rychle a nebyly při nich žádné
komplikace. Žáci 6. a 9. ročníku výstavou provázeli.
David Třos VI. B
Průvodci výstavou během třídních schůzek.
Mgr. Ivo Karásek vytvořil s žáky pomník padlým občanům
za 1. světové války. Za spolupráci děkujeme panu Otakaru
Kochanovi.
Beseda s panem hasičem
V 6. a 3. ročníku proběhly besedy se zástupci hasičského sboru. Žáci se dozvěděli nejen to, co obnáší
práce hasiče, ale také jak předcházet požárům.
Dne 12. 11. jsem udělala
rozhovor s panem hasičem,
panem Šťastným. Pan Šťastný
pracuje jako hasič už 12 let.
Byl už na více než 100
případech, nejen s ohněm, ale i
s nehodami a mnoho dalšího.
Pracoval
už
v Orlové,
Havířově, Karviné a nyní
slouží v Českém Těšíně. Říkal,
že má super kolegy a velice si
s nimi rozumí. Říkal, že slouží
24 hodin denně od 7:00 do 7:00
dalšího dne, a pak jej někdo
vystřídá. Nejhorší případ pro
něj je, když při požáru nebo nehodě někdo zemře. Děkujeme za rozhovor! Natálie Brychcyová, VI. B
Školní parlament
Dne 6. 12. 2014 se konala schůze školního parlamentu. Projednával se podrobněji sběr víček a školní
jarmark a paní zástupkyně navrhla týden splněných přání ve školní jídelně - každá třída navrhne své
jídlo a zástupci představí návrh na příštím školním parlamentu, kde se bude o návrzích hlasovat.
Dozvěděli jsme se, že jsme podpořili fond Sidus - Obecně prospěšnou společnost, která pomáhá
potřebným a nemocným. Také vznikly webové stránky žákovského parlamentu, na kterých jsou
všechny informace o školním parlamentu a vše, co se kdy probíralo. David Třos, Anna Dronská VI. B
Legionářská střelecká soutěž
Ve čtvrtek 20. 11. 2014 se konala v Domě dětí a mládeže v Orlové střelecká soutěž 7. tříd. Zúčastnilo
se jí pět žáků naší školy, kteří soutěžili jako tým. Byli to Břetislav
Stoklasa, Martin Tesař, Lukáš Dutko, Erika Gomolová a Nikol
Kalousková.
Zaznamenali jsme dojmy jedné z účastnic: „Stříleli jsme ze čtyř různých
pistolí, z toho dvě byly laserové a dvě vzduchovky. Laserovými pistolemi
jsme se snažili ulovit běžící divoká prasata v lese a vzduchovkami jsme
stříleli na terč. Bylo to fajn. Náš pan učitel Mgr. Roman Pluta, DiS. nás
hodně podporoval, za což jsme mu všichni moc vděční, a také si
vyzkoušel střelbu a byl v tom moc dobrý. Jako tým jsme nastříleli celkem
1018 bodů a obsadili tak 2. místo. Za to jsme obdrželi jako ceny: malý
batůžek, propisku, diplom a podložku na cvičení. Byl to náramný den.“
Mgr. Roman Pluta, DiS. a Erika Gomolová
foto: Roman Pluta
Mikulášská laťka
Dne 3. 12. 2014 se na škole konala mikulášská laťka. Zúčastnilo jí asi 50 dětí. Soutěž byla rozdělena
na dvě kategorie, na kluky a holky. Hodnotilo se to tím způsobem, že se počítalo, jaký je rozdíl mezi
tvou výškou a skočenou
výškou. Mezi holkami na
1. místě skončila Aneta
Župníková, na 2. místě
skončila Míša Hrušovská
a na 3. místě Daniela
Bednářová. Z kluků na
prvním místě skončil
David
Bartošek,
na
druhém místě Martin
Šebesta a na třetím místě
skončil Zezulka Tomáš.
A úplným vítězem se
stala Aneta Župníková. Já foto: Hynek Peter
jsem se soutěže zúčastnila
také, vládla fajn atmosféra …. V pátek 5. 12. se konalo okresní kolo soutěže a i tady se naší žáci
nenechali zahanbit a úspěšně reprezentovali naši školu.
Eliška Kubešová VI. B
Na naší škole straší!!!
Dne 30. října žáci třídy VI. B chodili po škole se strašidelnými maskami a strašili. Každý měl jinou
masku a každá byla velice strašidelná. Mezi maskami byly mumie, kostry, čarodějnice nebo duchové.
Žáci navštívili druhou skupinu třídy VI. B a třídu paní učitelky Kocurkové, třídu
VII. B. Žáky to velice bavilo a z úspěchu byli nadšení. Také při strašení zpívali
píseň „Halloween night“, kterou se můžete naučit na Youtube. Jakub Gawlas, VI. B
skeleton
Fajkus
strašidla z VI. B
strašidla z VI. A
alias
Tomáš
Bobřík informatiky
Ve dnech 10. – 14. 11. 2014 se naši žáci poprvé zúčastnili národního kola soutěže Bobřík
informatiky. Soutěž byla určena bystrým žákům se zájmem o informační technologie.
Soutěžící vyplňovali online testy s tematikou digitální gramotnosti, porozumění informacím,
bezpečnosti na síti, algoritmizace, kódování a řešení problémů. Soutěžní otázky vytvořil tým učitelů
informatiky z více než 20 zemí.
V celonárodním kole dosáhli žáci těchto úžasných výsledků: Lukáš Dvořáček byl 70. z 9 027
soutěžících kategorie Mini národního kola. Marie Vicherková byla 218. z 11 958 soutěžících
Benjaminů národního kola. Lukáš Válek byl 54. z 10 523 soutěžících Kadetů národního kola.
Diplomy a odměny vítězům byly slavnostně předány paní ředitelkou Ing. Zdeňkou Kozlovskou.
Všichni soutěžící si mohou vytisknout diplomy či účastnické listy na www.ibobr.cz, kde se
však musí přihlásit pod svým soutěžním kódem. V systému jsou již k dispozici i správné odpovědi na
soutěžní otázky. Vítězům a všem úspěšným řešitelům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a
přejeme hodně úspěchů v příštím ročníku soutěže. Děkuji také paní zástupkyni ředitelky Mgr. Ivaně
Studené a panu učiteli Mgr. Romanu Plutovi, DiS. za pomoc při organizaci a realizaci Bobříka
informatiky. Mgr. Marie Hlavatá
Kategorie Mini
1. Lukáš Dvořáček, V. A
2. Tomáš Dvořáček, V. A
3. Petr Litva, V. B
4. Martin Klos, V. A
Kategorie Benjamini
1. Marie Vicherková, VI. A
2. Martin Šebesta, VII. B
3. Lukáš Dutko, VII. A
Kategorie Kadeti
1. Lukáš Válek, VIII. C
2. Filip Káňa, IX. A
3. Kateřina Pyreňová,
a Aneta Župníková z IX. A
Úspěšní řešitelé: Katrin Langerová, Michaela Čopianová, Eliška Kubešová, Jan Szotkowski, Marek
Bdžoch, Anna Dronská, Tomáš Fajkus, Jakub Hanke, Klára Dančáková, Lada Pokorná, Dominika
Matušková, Áron Adami, Petr Hrachovec, Dominik Foniok, Kateřina Vronková, Štěpán Tajdus, Nikol
Kotasová
Pohled soutěžící
V pátek 7. 11. 2014 proběhlo 1. školní kolo soutěže Bobřík Informatiky. V kategorii Benjamin jsme
řešili celkem 15 otázek, na které jsme měli 40 minut. Za každou správně zodpovězenou otázku se nám
přičetl určitý počet bodů. Když jsme ale odpověděli špatně, body se nám odečetly. Takže když jsme
neodpověděli, nic jsme tím nezkazili. Otázky byly záludné, ale zvládnout se to dalo. Ve čtvrtek 13. 11.
jsme soutěžili v 2. školním kole, v kategorii Benjamin, které bylo ovšem trochu těžší.
Anna Dronská, VI. B
Beseda s Panem Kochanem aneb Učíme se o Petřvaldě
Ve výuce dějepisu klademe velký důraz na
regionální dějiny. V této oblasti se nám
podařilo navázat spolupráci s panem Otakarem
Kochanem, pamětníkem a historikem. Pan
Kochan je mj. člen Klubu přátel hornického
muzea v Ostravě, již dlouhou dobu se věnuje
historii města Petřvaldu, podařilo se mu
vytvořit obsáhlý archiv, který obsahuje např.
cenné fotografie. Ty poskytl do brožury, která
byla vydána ve spolupráci se spřátelenou obcí
Strumień, nebo také do publikace Obrázky
z dějin Petřvaldu. Část svého archivu předal
okresnímu státnímu archivu v Karviné.
Zásluhou pana Kochana jsou mj. také
zmapovány události spojené s kapličkou u
cesty do Šenova, tzv. Hláskovy kapličky.
Součinnost naší školy a pana Kochana započala
již v loňském školním roce, kdy vznikl projekt
Oběti a hrdinové, během něhož žáci mapovali
osudy petřvaldských občanů za 2. světové
války. V letošním školním roce jsme díky
pomoci pana Kochana mohli uspořádat besedu
pro 6. ročník právě o historii našeho města.
Jako výborná názorná ukázka z dějin Petřvaldu
posloužil film, jehož autorem není nikdo jiný
než pan Kochan. Jemu také vděčíme za
možnost zrealizovat projekt ke 100. výročí
počátku 1. světové války. Jako učitelé dějepisu
doufáme, že tato úspěšná spolupráce bude
i nadále pokračovat.
Mgr. J. Janková, Mgr. Lenka Kocurková
Výpověď diváka – účastníka besedy
Pan Kochan je obyvatelem Petřvaldu a také zajímavý člověk, udělal hezký film ze starých dob. Pan
Kochan se zajímá o Petřvald a o památky. Pan Kochan nám vyprávěl, že byl svědkem toho, jak za
války popravili němečtí vojáci 5 polských občanů.
Dozvěděl jsem se, že v Petřvaldě jsou významné památky, např. kostel sv. Jindřicha nebo Havláskova
kaplička. Od roku 1909 do Ostravy přes Petřvald vedly koleje a vlaky. Ty měly čtyři zastávky.
O 1. světové válce jsem se dozvěděl, že během ní padlo 163 obyvatel Petřvaldu. Pan Augustin
Havlásek bojoval v oddílu na východě. V jednom dopisu bylo napsáno, že je pan Havlásek mrtev, před
smrtí ale ještě napsal rodině o tom, jak Rusové stříleli a jak padaly granáty na město. Dopis ukončil
slovy: „Tak na shledanou, rodino!“ Matěj Kopecký, VI. A
Mikuláš, andělé a čerti zavítali také na naší školu!
Odnesli si čerti nějaká zlobidla do pekla?
Návštěva těchto vzácných hostů se stala na naší škole již tradicí. I letos to byla delegace početná! Žáci
ani učitelé se setkání s nimi nevyhnuli. Nakonec však všechno dobře dopadlo a všichni žáci nakonec
dostali malou sladkost. Za tu děkujeme Mikuláši a andělům, ti je určitě pořizovali ve spolupráci se
Sdružením rodičů. PS: Podobnost Mikuláše a pana školníka, čertů, andělů a našich deváťáků je čistě
náhodná!
Zeptal jsem se členů školní redakce, jak se jim líbil Mikuláš 2014 a také jsem se zeptal, jestli je čerti
chytli.
Marie: „Když jsem přišla do školy, zmalovali mě čerti.“
David: „Pro svou ochranu jsem přes čerty proskočil a zdrhal jsem.“
Natálie B.: „Když jsem chtěla vejít do školy, jeden čert mě chytnul a druhý mě zmaloval.“
Tomáš: „Nechtěl jsem být pomalovaný, tak jsem se schoval za ručníky pod umyvadlo a nedostali mě.
Eliška: „Šla jsem ze šaten, a když jsem sešla ze schodů, vrhlo se na mě osm čertů. Sedmi čertům jsem
utekla, ale jeden mě chytl a tak jsem mu utrhla ocas.“
Natálie Š.: „Jelikož mě nechytli, tak to bylo bezva.“
Mé shrnutí: „Chránil jsem se, kde jsem mohl, protože jsem nechtěl být pomalovaný.“
Jakub Gawlas, VI. B
Den díkůvzdání
Den díkůvzdání je tradiční severoamerický svátek. Historicky bylo díkůvzdání orientováno k Bohu,
časem se ale tato náboženská tradice změnila s vývojem společnosti. Den díkůvzdání je svátek
oslavující hojnou úrodu, o kterou se dělili Poutníci a původní obyvatelé Ameriky. Dnes se Den
díkůvzdání slaví druhé pondělí v říjnu v Kanadě a čtvrtý čtvrtek v listopadu
v USA. Zvyky jsou v každé zemi jiné. Třeba v Kanadě pořádají rodinné
oslavy, turistiku nebo rybaření. V USA mají rodinné večeře, fotbalové
zápasy, slavnostní průvody a pečou krocany. Jakub Gawlas, VI. B
Škola v kině aneb Jak jsme byli na filmové pohádce Tři bratři
Ve čtvrtek 30. října byl tak trochu zvláštní den,
měsíčkách“ a „Karkulka“ jsou propojeny
na který jsme se všichni hodně těšili. Místo
příběhem tří bratrů, kteří se vydají vysvobodit
vyučování jsme nasedli do autobusu a vyrazili
spící princeznu a postupně vstupují do všech
do kina v Orlové na filmovou pohádku Tři
pohádek. Z příběhu bratrů vznikla samostatná
bratři. V divadle už jsme se školou byli
čtvrtá pohádka o špatných vlastnostech. Těch
vícekrát, ale v kině poprvé. Hudební pohádka
se hrdinové musí zbavit, aby si zasloužili lásku
Tři bratři je druhým
a rodiče jim mohli s klidným
celovečerním
snímkem
svědomím předat hospodářství.
režiséra Jana Svěráka
Film se natáčel mimo jiné na
určeným pro děti (po filmu
zámcích Hluboká nad Vltavou
Kuky se vrací). Nápad
a Žleby, na Děčínském Sněžníku
natočit pohádku na motivy
a v jihočeském mlýně. Ve filmu
klasických příběhů se
byla spousta legrace a častokrát
v rodině
Svěrákových
se smálo celé kino. Myslím, že
zrodil už dávno, ale teprve
jsme si ho všichni užili. Nejsme
v roce 2011 přišli Jan a
sice zvyklí, že by bylo ve filmu
Zdeněk
Svěrákovi
tolik písniček, ale mně osobně to
s konkrétním nápadem. Děj
nevadilo. Nejvíce se mi líbila
filmu včetně oblíbených
ježibaba z mokřin v podání Jiřího
písní
známé
dvojice
Lábuse. Vzpomínám také na
Zdeňka
Svěráka
filmový trik, kdy zámek obrůstal
a Jaroslava Uhlíře tvoří
šípkovými keři a obyvatelé
čtyři hudební díla, která si
zámku zkameněli. Spolužákům se
děti oblíbily a hrají je ve
film Tři bratři také většinou
školkách po celé zemi. Tři
hodně líbil.
pohádky
„O
Šípkové zdroj: http://www.bioscop.cz/_web/film/triAnna Dronská, VI. B
bratri
Růžence“, „O dvanácti
Anketa o filmu
Na otázku „Jak hodnotíš film Tři bratři, co se ti na něm líbilo a co nelíbilo?“ odpovídali žáci
VI. B.
Tomáš: „Bylo to dobré a asi nejlepší byla scéna, když stará bába z mokřin chtěla tři bratry
otrávit. Nelíbilo se mi tolik zpěvu.“
Lukáš: „Bylo tam hodně legrace. Nejvíce se mi líbilo, když se vlk převlékl za babičku. Ale hodně
se tam zpívalo a to se mi moc nelíbilo.“
Kateřina: „Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla. Líbila se mi část, kdy obrůstal zámek
šípkem nebo jak umřela myš. Moc se mi nelíbil ten vlk, byl moc tlustý.“
Adéla: „Líbilo se mi tam úplně všechno, jen ne ta kostra, která představovala někoho, kdo se
zkoušel trním prosekat a zachránit princeznu, ale nepřežil to.“
Zuzana: „Zaujal mě vlk a bylo pěkné, když se Matěj zamiloval do Karkulky. Stará bába z mokřin
byla děsivá.“
Reportáž z lázní Luhačovice
Členka naší redakce, Natálie Brychcyová, absolvovala ozdravný pobyt v lázních Luhačovice. Jak ji
ubíhaly dny? Jak probíhaly léčebné procedury? O tom si můžete dočíst v její reportáži.
Je tady krásně čerstvý vzduch a krásné prostředí. Moc mi pomohly všechny procedury a jsou tam
také suprové paní sestřičky. Mají tam hezky zavedené pokoje. Dobře vaří a jsou sympatičtí.
Nejlepší jsou střídavé nožní koupele, při kterých se krásně uvolní nohy. Moc se mi tam líbilo.
Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v Česku. Zabývají se hlavně lidmi, kteří mají problémy
s dýchacím ústrojím. Pro děti mají dvě léčebny:
Miramonty - pro děti, které přijely bez rodičů (celý měsíc jsou samy v lázních). Hlavní budova
Dětské léčebny. Škola tam je od 1. do 9. třídy.
Vítkov – pro děti s rodiči od 0 do 6. Když má např. 10leté dítě mladšího sourozence, např.
3letého, může být na Vítkově s ním. Dítě od 0 do 6 let musí mít s sebou doprovod (maminku,
tatínka, babičku, dědečka, tetu, strejdu). Škola zde je od 1. do 3. třídy.
Natálie Brychcyová, VI. B
Procedury:
- léčba minerálkou
Pitná
Inhalace u přístroje
Přírodní minerální koupele
- Uhličitá koupel
- Přísadová koupel
Vodoléčebné procedury
- Perličková koupel
- Střídavé nožní koupele
(chvíli v teplé vodě chvíli ve
studené)
Pohybová léčba
- Léčebný tělocvik
individuální
- Léčebný tělocvik skupinový
- Léčebný tělocvik
skupinový- ploché nohy
- Plavání v rehabilitačním
bazénu
- Terénní léčba
- rotoped
Elektro léčba
- Diatermie krátkovlnná
- Solux
- Horské slunce
Speciální terapie
- Biolampa
- Termorelax
- Magnetoterapie
Sauna finská
Zdroj: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/luhacovice
Dopis z lázní
Ahoj všichni, dobrý den paní učitelko,
jak se tam v Petřvaldě máte? My se máme dobře. Počasí
máme všelijaké. Chodíme do cukrárny a na procházky.
Nemám tady předměty: TV, VV, PČ, INF, PSA. Školu
mám jen od 8:20 do 9:55, dále pak odpolední vyučování
od 13:30 do 15:00. Odpolední vyučováni je jen v pondělí
a v úterý.
Natálie Brychcyová, VI.B
Hodiny anglického jazyka nově s rodilou mluvčí
Naše základní škola se letos poprvé
zapojila do nového projektu „Rodilí mluvčí do
škol“. Dne 22. října 2014 proběhly první a
mnohdy i velmi úsměvné vyučovací hodiny.
Naší škole přidělená, sympatická a veselá
lektorka s cizokrajným jménem Thabang,
poprvé promluvila na žáky svým mateřským
jazykem a za současné asistence paní uč. Mgr.
Jany Güntherové a Mgr. Julie Jankové byla
uvedena do výuky. Projekt, na kterém se podílí
jazyková škola a gymnázium Hello, je
financován z Evropského sociálního fondu a
jsme velice potěšeni jak my učitelé, tak i žáci,
že vyučování najednou nabralo jinou dimenzi.
Výuka anglického jazyka probíhá na
školách klasickou metodou. Jazyk se učí jako
systém – probírá se gramatika a slovíčka.
Úkolem rodilého mluvčího je proto pomoci
dětem překonat ostych a začít postupně
využívat teoretické znalosti z hodin v praxi –
rozumět a také spontánně v angličtině reagovat
a hovořit.
Rodilá mluvčí bude školu navštěvovat
každý týden ve vyhrazené dny. Bude se
pravidelně střídat ve všech třídách a ročnících
na druhém stupni, ale zahajujeme a uvádíme
„naši cizinku, paní Thabang“ i do hodin 4. a 5.
tříd. To vše bude probíhat po celý školní rok do
doby, než si jako škola, vyčerpáme přidělený
balík s hodinovou dotací. Je velmi potěšující
vidět, jak děti samy vidí přínos v nově pojatých
hodinách AJ a dokonce i někteří doposud
zarytě mlčící odhodili svůj stud a zábrany a
pokoušejí se „prodat“ své nabyté znalosti. Tyto
první vlaštovky jsou pro nás učitele tou nejlepší
motivací a máme spolu s kolegyní Jankovou
radost, že se tohoto velkého projektu můžeme
účastnit a být jeho součástí.
Mgr. Jana Güntherová
Rozhovor s Thabang
Určitě jste si všimli, že se na naší škole objevila nová tvář. Jsme rády, že jsme s ní mohly udělat rozhovor.
Jak se jmenujete?- What´s your name?
My name is Thabang Lehner.-Moje jméno je Thabang
Lehner.
Kolik vám je let?- How old are you?
I am 29.- Je mi 29 let.
Jak dlouho žijete v České republice?- How long have
you lived in the Czech republic?
3 months.- 3 měsíce.
Kde právě bydlíte?- Where do you live?
I live in Karviná.- Já bydlím v Karviné.
Odkud pocházíte?- Where are you from?
I am from Botswana.- Já pocházím z Botswany.
Jakou vykonáváte práci?- What´s your job?
I am a teacher.- Jsem učitelka.
Jak trávíte volný čas?- How do you spend your free time?
I read books, watch TV, walk and go for trips to the mountains.- Já čtu knihy, dívám se na televizy, procházím
se a jezdím na hory.
Jaké to je poznat žáky naší školy?- What do you think about our pupils?
They´re good but some are bad.- Je to dobré ale někteří jsou zlobiví.
Jaké je vaše oblíbené jídlo?- What is your favourite food?
My favourite food is guláš and dumplings.- Moje oblíbené jídlo je guláš a knedlíky.
Jaká je vaše oblíbená barva?- What´s your favourite colour?¨
My
favourite
colour
is
blue.Moje
oblíbená
barva
je
modrá.
Děkujeme. Thank you. Marie K. Machová, Eliška Kubešová VI.B
Konverzace z angličtiny v terénu aneb představujeme naše město Petřvald
Žáci 9. ročníku mají každý týden odpolední vyučování – dramatickou výchovu a konverzaci z angličtiny
nebo informatiku. Žáci i učitelé jsou někdy unavení, ale to nám nebránilo, abychom se 19. listopadu 2014
vydali v rámci konverzace na procházku Petřvaldem. Cílem bylo – ukázat město naší vzácné návštěvě
Thabang Lehner.
Žáci představili nejvýznamnější místa svého rodiště a to všechno v anglickém jazyce! Thabang se tak
dozvěděla, že náš kostel je zasvěcen sv. Jindřichu a cestu k němu lemuje 14 kapliček. Ukázali jsme jí také
Technické muzeum v Petřvaldě a seznámili ji s historií tramvajové dopravy. Před budovou knihovny jsme se
vyfotili s dřevěnou sochou. Ta byla vyrobena z lípy, která musela být z důvodu svého špatného stavu posekána.
Neminuli jsme ani poštu, banku, památník padlým za 2. světové války a městský úřad. Naši procházku jsme
zakončili v restauraci v kulturním domě, kde jsme sdíleli své dojmy a také se dozvěděli něco o rodném městě
naší milé nové učitelky.
Všem zúčastněným žákům patří velká pochvala za odvahu předstoupit a mluvit anglicky. Všichni jsme
ocenili možnost strávit vyučování mimo lavice a prožít tak nevšední odpoledne.
Mgr. Julie Janková
Knihovna
kostel sv. Jindřicha
Pošta
Kulturní dům
Historie naší školy aneb ze školních kronik…
Školství v Petřvaldě - počátky
První škola v Petřvaldě byla založena na konci
Základní kámen školy „U kostela“ byl
18. století, a to v roce 1791, v době vlády císaře
položen v roce 1854 (zajímavostí je, že
Leopolda II. Zřízení školy financoval hrabě
základní kámen dostal požehnání přesně v den,
Larisch-Mönnich.
kdy se císař František Josef I. oženil se svou
Budova
školy
byla
milou,
princeznou
Alžbětou
postavena ze dřeva a
Bavorskou – Sissi – 24. dubna).
nacházela
se
Náklady na stavbu zajistili hrabě
hřbitovem
a
mezi
obecní
Jindřich
Larisch-Mönnich.
silnicí, která dnes vede
Místní občané však vypomáhali
k faře.
nebo
V budově
byla
poskytli
potahy
v té době jedna učebna,
ke stavebním povozům. Škola
jedna
se
místnost
pro
nacházela
v prostorách
učitele, chlév a půda.
pod kostelem, v místech, kde se
Tato škola se jmenovala
nachází dnes knihovna. Původně
„Trivialmittelschule“.
byla budova přízemní, číslo
Prvním učitelem se stal
popisné
Bernard Schewczik. Jeho
proběhla
potomci poté pokračovali
patra.
ve
(zdroj + foto: Hajzlerová Irena:
petřvaldských
vzdělávání
dětí
dalších 80 let.
150.
V roce
dostavba
1876
horního
Kapitolky z dějin Petřvaldu)
Mgr. Julie Janková
pokračování příště…
Školní kronika – rok 1991 - 1992
Ve školním roce 1991-1992, na tuto školu chodil můj tatínek. Byl v 6. ročníku a učila ho přírodopis
paní učitelka Jarolímová. Ta také učila mého strejdu. V tomto školním roce navštěvovalo školu 433
žáků. V 1. - 4. ročníku bylo 114 žáků a v 5. – 9. ročníku 319 žáků. Ředitelem školy byl František
Pěček. Tento školní rok byl ve znamení budování přístavby a příprav oslavy 20. výročí školy
v Petřvaldě a 30. výročí naší školy. Zároveň bych chtěla říct, že bylo úžasné mít v rukou školní
kroniku. Marie K. Machová, VI. B
Vánoce, Vánoce přicházejí…
Advent
Advent je začátkem čtyř neděl od
štědrého dne. Je to doba radostného očekávání
na Vánoce. Dříve to byla doba, kdy byly
zakázány veškeré zábavy, tanec a zpěv.V
posledních dvou stoletích nabývá na důležitosti
materiální příprava Vánoc - kupování
vánočních dárků, pečení cukroví, úklid a
výzdoba domovů adventními věnci a
vánočními dekoracemi. Stopy adventní liturgie
lze nalézt již v polovině 5. století v Ravenně.
Advent byl chápán jako příprava na slavení
Narození Páně. Západní církev slavila různý
počet (4 až 6) adventních nedělí. Dříve byly
věnce zavěšovány na stuhách, v
poslední době jsou především
kladeny na stůl. Zapalování stále
většího počtu svící vyjadřuje
stupňující se očekávání a radost:
1. Na první adventní neděli
zapalujeme první fialovou svíčku,
tzv. svíci proroků. Tato svíčka je
památkou na proroky, kteří
předpověděli narození Ježíše Krista. 2.
Na druhou adventní neděli zapalujeme
druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která
reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy
jesličky.
3. Na třetí adventní neděli
zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou,
která vyjadřuje radost z toho, že postní období
je téměř u konce a adventní období získává
slavnostnější ráz. 4. Na čtvrtou adventní
neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku,
tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj.
Čtvrtá adventní neděle může připadnout na
Štědrý den. Konec adventu pak představuje
západ slunce Štědrého večera. Vánoční svátky
začínají Slavností narození Páně neboli Božím
hodem vánočním, 25. prosince.
V současnosti se jednotlivé
adventní neděle označují také
jako železná, bronzová,
stříbrná a zlatá. Označení
železná neděle je umělé, v
lidové tradici se tradovala
pouze bronzová, stříbrná a
zlatá. (zdroj: wikipedie)
David Třos VI. B
Vánoční kvíz
1. Jaký je tradiční vánoční český pokrm?
a) Husa
b) Krocan
c) Kapr
4. Jak se jmenovali Ježíškovi rodiče?
a) Josef a Marie
b) Josef a Anežka
c) Mikuláš a Marie
2. Štědrý den se slaví na počest…
a) Ježíšova narození
b) Ježíšova vzkříšení
c) Vánočních svátků
5. Jaké jsou tradiční vánoční barvy?
a) Červená, stříbrná a zlatá
b) Stříbrná, zelená a fialová
c) Zlatá, červená a zelená.
3. Kolik má být chodů v české tradiční
štědrovečerní večeři?
a) 10
b) 12
c) 5
6. Kdy se v českých domácnostech začal zdobit
stromeček?
a) V 18. století
b) V 19. století
c) Ve 20. století
Autor: Anna Dronská,VI.A, řešení na další straně)
Vánoce u Harvišů
Pozveme na snídani prarodiče, po vydatné snídani si hrajeme, mamka vaří hrachovku, obaluje kapra a
dělá bramborový salát. Celý den držíme půst. Večer jdeme na večeři, po večeři jdeme zapálit svíčky,
zazpíváme koledu. Potom jdeme do kuchyně a tam ještě jednou zpíváme koledy a
recitujeme básničky. Tatínek se jde podívat, jestli tam něco není. Potom se vrátí a
říká, abychom zpívali více. Když tam něco je, tak zazvoní a jdeme rozbalovat
dárky. Radim Harviš, VI. A
Vánoce u Brychcyových
Večer jdu s tatínkem a bráškou na procházku. Maminka zůstává doma, ale jde pryč od
stromečku. Pak se z procházky vrátíme, převlékneme se do hezkého oblečení. Tatínek pak společně
s maminkou nachystají polévku s játrovými knedlíčky a nudlemi a osmaží řízky, které máme
s bramborovým salátem. Pak usedáme společně ke stolu, od kterého se nevstává. Po štědrovečerní
večeři maminka rozkrojí jablíčko a tak pozná, jaké zdraví budeme mít po celý další rok. Když dojíme,
umyjeme nádobí a pustíme se do rozbalování dárků. Vždy rozdávám dárky já.
Natálie
Brychcyová
VI. B
Vánoce u Dronských
Ráno když vstaneme, hned se jdeme dívat na
další chody. Takže si ještě sníme kousek
vánoční pohádky v televizi. Na snídani máme
vánočky, chleba, kousek jablka a cukrovinku.
vánočku, kterou mamka upekla. Pak taťka
Napijeme se čaje a jdeme se sestrou nahoru do
přinese stromeček a společně se sestrou ho
pokoje. Pak najednou zazvoní zvonek a my
zdobíme. Mamka s babičkou mezitím dělají
rychle seběhneme ze schodů. Když přijdeme do
bramborový salát. Celý den se těšíme. Pak
obýváku, dárky už jsou pod stromečkem.
konečně přijde večeře. Nejprve se pomodlíme
Potom čtu jmenovky na dárcích a dávám jejich
a dáme si pod talíře rybí šupiny a
majitelům. S dárky si pak hrajeme a díváme se
peníze.
První
se
podává
rybí
u toho na televizi. V 10 hodin jedeme do
polívka. Moc ji nemám ráda, ale
kostela na půlnoční mši, kde zpíváme
sním alespoň trochu. Pak si
latinské písně a koledy. Já tam ale
pochutnáváme na rybím řízku
většinou usnu. Anna Dronská, VI. B
s bramborovým salátem. V naší
rodině máme tradici podávat ještě
(řešení vánočního kvízu: 1c, 2a, 3c, 4a, 5c, 6b; vánoční doplňovačka: Christmas, Candle, Present, Bell, Christmas tree
vánoční křížovka: Snowman, Candle, Tree, Turkey, Toy, Punch, Reindeer, Gifts, Bells, Sweets, Smile, Decorations, Sleigh
– tajenka: Merry Christmas)
Vánoce u nás doma
Den před Štědrým dnem děláme rybí polévku a bramborový salát. Na Štědrý den odpoledne smažíme
řízky. Ráno na Štědrý den probíhá jako každý jiný, ale k večeru, když zasvítí první hvězda, začíná
štědrovečerní večeře. Po večeři se rozbalují dárky. Na Štědrý den k nám přijede i prababička
z Havířova.
Natálie Škultyová, VI. A
Vánoce u Gawlasů
Ráno když vstaneme, vydatně se nasnídáme a potom si hrajeme. Celý den držíme půst a mezitím
mamka a taťka obalují kapra, smaží kapra a dělají bramborový salát. Večer se oblékneme do hezkého
oblečení a jíme štědrovečerní večeři. Od stolu nevstáváme a po štědrovečerní večeři si jdeme ještě
chvíli do pokoje hrát a čekáme, dokud nezazvoní zvoneček. Pak se pustíme do dárků. Vždy dárky
rozdávám já.
Jakub Gawlas, VI. B
Vánoce v Anglii
Počátky oslavy vánoc v Anglii vznikly asi roku 596 n. l. Jejich ježíšek se jmenuje Father Christmas
(Otec Vánoc). Nosí dlouhý oblek červené nebo zelené barvy. O Štědrém večeru chodí dům od domu a
rozdává dárky. Děti věší punčochy na krb anebo prázdné povlaky od polštářů na rohy postelí. Ráno se
probouzejí a doufají, že právě jim tam zanechal spoustu dárků. Děti píšou Otci Vánoc dopisy, které
vhodí do krbu. Jedině tak mohou vzlétnout a dostat se až na Severní pól, kde jejich přání bude
vyslyšeno. Dárky rozbalují 25. prosince ráno, jak vstanou.
Eliška Kubešová, VI. B
Vánoce v Česku
Vánoce jsou svátkem klidu a pohody. Děti si dostávají dárky, peče se cukroví, ozdobuje se byt a
zpívají se koledy. Každý rodič je rád když vidí své dítě/děti, jak rozbalují a hrají si se svými novými
hračkami. Večeře: první chod - hrachová nebo rybí polévka, druhý chod - obalená ryba (řízek)
s bramborovým salátem.
Radim Harviš, VI. A
Štědrý den
Tento den je významný, protože se narodil Ježíšek. Lidé si tento den připomínají každý rok. Jelikož se
v ten den rozbalují dárky od Ježíška, děti se na Štědrý den nemůžou dočkat.
Rodiny se připravují tak, že nazdobí Vánoční stromeček a vyzdobí si celý dům různými věcičkami.
Den tradic a vánoční jarmark 2014
Ze zákulisí – rozhovor s p. uč. Kocurkovou
1. Jak dlouho se věnujete přípravě
jarmarku?
Jarmark jsem začala pořádat v Albrechticích
před 10 lety, jinak se ve škole připravujeme
celý měsíc.
2. Věnujete jarmarku hodně času?
Docela dost, ale hlavně benzínu, když sháním
kostýmy.
3. Co jarmark představuje pro celé město?
Myslím si, že dobrou příležitost, jak se lidé
mohou potkat.
4. Jaký máte pocit, když se jarmark povede?
Cítím se jako sportovec, který doběhne do cíle.
5. Připravujete ho ráda?
Ano, vždycky se naučím něco nového.
6. Co představuje jarmark pro vás?
Velký zážitek ze spolupráce.
7. Chtěla byste, aby tradice jarmarku
skončila?
Ne, bylo by mi to líto.
8. Jak vás napadlo, aby na jarmarku
prodávaly děti?
Mám ráda divadlo, tak mě napadlo, že zkusíme
hru na dávné trhy.
9. Jaký byl váš nejvyšší výdělek?
Dost vysoký na to, abychom mohli poslat
peníze dětem, které je potřebují, do Afriky.
Děkuji za rozhovor, Natálie Škultyová, VI. A
Školní noviny na jarmarku
V sobotu 29. listopadu se u kulturního domu konal jarmark jako každý rok a školní noviny u toho nesměly
chybět. Žáci 6. tříd měli stánek přímo v kulturním domě a také chodili venku a nabízeli noviny k přečtení, ale
také ke koupi za 30 Kč. Někomu se tato cena může zdát veliká, přesto jsme všech 35 výtisků prodali a měli
veliký úspěch. Peníze, které jsme vybrali, šly na další barevné dílo, které právě čtete. Lidé si mohli výtisky
přečíst na místě nebo si je koupili. Noviny byly prodány ještě před rozsvícením stromu, což nás potěšilo a
těšíme se na vás na Dni otevřených dveří ve škole 8. ledna 2015. Jakub Gawlas, VI. B
Poděkování
Celá naše školní redakce, by chtěla
poděkovat všem lidem. Kteří nám
přispěli na naše školní noviny, také
těm co si je koupili. Díky vašim
příspěvkům a penězům, které jsme
vydělali, můžeme vydat další číslo.
Moc vám všem děkujeme, a tešte se
na
další
číslo!
za celou redakci
Marie K. Machová VI.B
Vánoční zpívání - zážitek vystupující
Někteří žáci naší školy zpívali na Jarmarku. Zpívala jsem také já a teď vám povím, jak probíhalo
nacvičování našich písniček „Hodně štěstí a O
happy day“.
Paní učitelka Wasilová, která vedla celý zpěv,
určila hodiny, ve kterých jsme vše nacvičili. Byl
to čtvrtek 27. 11. První dvě hodiny jsme
nacvičovali ve škole, 5. a 6. v kulturním domě,
abychom věděli, jak to bude vše probíhat. Když
jsme vše nacvičili, mohli jsme se jen těšit na
Školní jarmark.
Na školním jarmarku jsme odzpívali naše písničky
a lidé začali tleskat, protože se jim to líbilo.
Jsem moc ráda, že jsem mohla zpívat na školním
jarmarku, protože je tam vždy skvělá atmosféra.
Natálie Brychcyová, VI.B
Vánoční jarmark – zážitek hosta
26. listopadu jsme se ve škole celý den neučili,
protože byl den tradic a my jsme vyráběli
výrobky na vánoční jarmark. Je to oblíbená
tradice a vždy se na ten den těšíme. Na prvním
stupni byly děti ve svojí třídě se svými učiteli.
Na druhém stupni si mohli vybrat, k jakému
učiteli
půjdou.
Vyráběli
jsme
například adventní
věnce, ozdoby na
stromečky, visačky,
svícny
a
další
dekorace. Výrobky
k nám dorazily i
z Masarykovy
školy.
Všechny
vyrobené věci byly
moc krásné.
V sobotu
29.
listopadu proběhl u
kulturního
domu
Vánoční
jarmark.
Výrobky ve stáncích
prodávaly
děti
z dějepisného kroužku od paní učitelky
Kocurkové. Uvnitř byl i stánek s našimi
školními novinami a různé výstavky
výtvarných prací např. z knihovny nebo
z mateřských škol. Na jarmarku byl po celé
odpoledne bohatý program. Vystupovala kapela
Fleret, žáci ze ZUŠ, bývalý žák naší školy
Jaroslav Bernatík, mateřské školy a sbor ze ZŠ
sestavený p. uč. Vasilovou. V 17 hod. se
odpočítávalo rozsvícení stromku a poté
následoval krásný ohňostroj. Přišlo hodně lidí,
řekla
bych
zatím
nejvíc.
Všichni
měli
dobrou náladu, i
když bylo dost
zima.
Nechybělo ale
svařené víno,
horký čaj a
v kotli pražená
káva
s posezením.
Škola získala
spoustu peněz,
část
z nich
půjde na pomoc
africké holčičce
a zbytek si
ponechá škola na různé odměny. Z Vánočního
jarmarku se stává moc pěkná místní tradice.
Ještě jednou o jarmarku
Poslední listopadovou sobotu se zaplnilo lidmi jindy většinou tiché prostranství před naším
petřvaldským kulturním domem. Při pohledu z výšky bychom mohli vidět tři body propojené stužkami
návštěvníků. Mezi kostelem, knihovnou a kulturním domem se zastavovali hosté z Polska, rodiče
s předškolními dětmi, skupiny mládeže ze školy už vyšlé i lidé pozvaní do Petřvaldu na návštěvu.
Někteří říkáme této hezké akci Uvítejme spolu advent.
Před první adventní nedělí se mohli potkat příznivci knih, duchovního světa i milovníci zážitků
spjatých s předvánočním časem. Našli otevřenou knihovnu, osvětlené kapličky křížové cesty
s rozevřenými dveřmi kostela a svět dospělých i dětských účinkujících u kulturního domu. Myslím si,
že tato možnost je to, co dodává petřvaldskému odpoledni
a podvečeru zvláštní kouzlo.
Důležitou součástí programu celé předvánoční akce byla
přítomnost dětí. Vystupovaly na pódiu, prováděly hosty
cestou
kolem
kapliček,
vystavovaly své
práce
a vytvářely
atmosféru
dobového jarmarku - nabídkou vlastnoručně vytvořených
výrobků, pouťového „štěstí“, zábavného kvízu o historii
Petřvaldu, školního zpravodaje nebo ukázkou vánočních
zvyků. Aktivní žáci byli nejviditelnějším důkazem, že se
snažíme v naší škole co nejvíce a co nejlépe propojovat
školní práci se životem v našem městě. Myslím, že se
nám náš záměr letos opět podařilo naplnit.
Všem dětským účastníkům sobotního programu
poděkovaly paní kuchařky mimořádnou dodávkou skvělých
buchet a koláčů. Děti si samozřejmě zaslouží i širší ocenění.
A nejen ony. Akce se účastnilo 96 dětí – ze sboru paní učitelky
Z. Wasilové, skupiny z Masarykovy školy vedené I. Šárovou,
I. Palovou a M. Wasilovou, novinářů Školního zpravodaje
J. Jankové, skupiny u kapliček I.Karáska a členů dějepisného
kroužku L. Kocurkové. Programu se účastnily i děti ze všech
mateřských škol a z naší základní umělecké školy. Na jarmarku
se také objevila většina učitelů. Poděkování patří ještě
R. Plutovi, panu školníkovi a všem jeho spolupracovnicím, paní
E. Bdžochové, paní vedoucí školní jídelny s kolektivem
kuchařek a samozřejmě celému vedení školy, které nám všem
zajistilo podmínky pro uspořádání Dne tradic i adventní akce.
Za výbornou spolupráci děkujeme také Sdružení rodičů ZŠ
a ZUŠ Petřvald a paní Polkové a paní Skrzyžalové.
Mgr.Lenka Kocurková
(foto: Lenka Kocurková)
Přispíváme na dobrou věc
Naše škola přispívá na jednu holčičku v nouzi. Bydlí ve
státě Etiopie ve městě Jimma. Narodila se dne 15. 4. 2005. Její
jméno je Remla Kedir Alcrisa.
Každý měsíc naše škola přispěje 500 Kč. Tyto peníze jsme
získali za prodej vánočních ozdob a dárečku, které jsme vyrobili
během Dne tradic. Za tyto peníze Remla dostává vzdělání.
Dostává učebnice, příručky, pera, tužky a kupují se tam dětem do
školy uniformy.
Dětem
bude
zajištěna
zdravotní
péče,
nezbytná
zdravotnická peče v ambulantním zdravotnickém středisku nebo
nemocnici. Projekt zaplatí všechny výdaje na léčení a s tím
spojený transport, kromě toho jim bude poskytnuto základní
zdravotnické vzdělání, které jim pomůže bojovat proti infekčním chorobám v oblasti. Platí se ji taky
přídavky na jídlo a na ošacení. Eliška Kubešová, VI. B
Remla Kedir Alcrisa
zdroj: nehemia
Nehemia
Posláním nadačního fondu Nehemia je podpora a realizace humanitární a duchovní pomoci lidem
jiných i českých kultur. Nehemia je nezisková organizace. Jejím cílem je
pomáhat lidem v nouzi a reagovat na události jako jsou povodně. Právě
podporují ty nejchudší děti v Jimmě. Měsíční náklady na jedno dítě je 500 Kč.
Na jedno dítě přispívá více sponzorů. Společnost Nehemia chce nadále
podporovat děti v tomhle městě. V současné době je do projektu zapojeno
celkem 100 dětí.
Marie K. Machová VI.B
Etiopie
Je demokratickou zemí, která se nachází ve Východní Africe. Na severu sousedí s Eritrejí, na východě
s Džibutskem a Somálskem, na jihu s Keňou a na západě se Súdánem a s jižním Súdánem, Její hlavní
město je Addis Abeba. Úředním jazykem je amharština. Žije zde 82 101 998 lidí.
Průmysl: Vyrábí se především traktory, nákladní automobily, ocelové konstrukce.
Náboženství: 43,5 % Islám, 33, 9% protestantismus, 18% tradiční náboženství, 2,6% katolictví
0,7 % ostatní. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Etiopie) Natálie Brychcyová, David Třos, VI. B
Nové tváře na naší škole aneb Představujeme nové učitele
a.
Noví učitelé na naší škole
Veronika Křížová
Mgr. Vladimíra Lisová
Mgr. Ivana Kociánová
Mgr. Otakar Prášek
Veronika Křížová
1. Proč jste se rozhodla právě pro naši školu?
,,Protože jsem hledala práci a tady bylo volné
místo“
2. Jak se vám na naší škole líbí?
,,Moc se mi líbí, děti jsou šikovné, pracovité,
slušné, alespoň ty co znám.“
3. Jak jste spokojená s kolegy?
,,Kolegové jsou super.“
4. Jaké předměty vyučujete?
„Učím M, ČJ, AJ, prvouku.“
5. Jaké předměty učíte nejraději?
„Nejraději učím M, AJ.“
6. Jakou třídu učíte?
„Jsem třídní učitelka III. B.“
7. Kde jste učila předtím?
„Předtím jsem učila v Havířově na škole ZŠ
Žákovská.“
8. Jak se Vám líbí výzdoba školy?
„Výzdoba se mi líbí.“
9. Jak dlouho už učíte celkem?
„Celkem učím jeden a čtvrt roku.“
10. Jak se Vám líbí město Petřvald?
„Je to příjemné město, líbí se mi“
Děkujeme za rozhovor! Eliška Kubešová, Natálie Brychcyová, VI. B
Mgr. Vladimíra Lisová
1. Proč jste se rozhodla pro naši školu?
,,Mám to blízko od domu.“
2. Jak se Vám líbí na této škole?
,,Velmi se mi tady líbí.“
3. Jste spokojená s žáky naší školy?
,,Jsem spokojená hodně, oproti městským školám v Ostravě, kde jsou
děti zlobivější.“
4. Jaké předměty vyučujete?
,,Učím ČJ, M, PŘ, a především AJ.“
5. Jaký předmět nejraději vyučujete?
,,Nejraději vyučuji přírodovědu.“
6. Jste spokojená s kolegy?
,,Ano, jsem velice spokojená.“
7. Na jaké škole jste učila předtím.
,,Předtím jsem učila ve Slezské Ostravě na škole Bohumínská.“
8. Líbí se Vám výzdoba naší školy?
foto: Jana Lehnerová
,,Jsou tu hezké obrázky, výzdoba se mi líbí. Na druhou stranu bych byla ráda, kdyby každá třída byla
vybavena interaktivní tabulí, notebookem či počítačem.“
9. Co děláte ve volném čase?
,,Ráda sportuji, miluji cestování – zejména po Francii, z toho důvodu se učím
francouzsky.“
10. Jak se Vám líbí město Petřvald?
,,Popravdě řečeno, jsem si Petřvald ještě nestihla pořádně prohlédnout, pouze okolí
školy a zde mne okouzlil kostel.“
Děkuji za rozhovor! Eliška Kubešová VI. B
Naši absolventi
Vyzpovídali jsme absolventy naší školy, bývalé deváťáky. Jak na nás vzpomínají, jak se jim daří na středních
školách či učilištích? Co jim dala výuka na ZŠ a ZUŠ Petřvald? O tom všem si můžete přečíst v článcích
o Martině Grafové a Davidovi Durczokovi.
Martina Grafová
Martina právě studuje na zdravotnické škole v Karviné. Studuje obor
zdravotnické lyceum. Školu v Karviné moc doporučuje, říkala, že je
škola volnější a učitelé mají náročný přístup k žákům. Vedle do třídy
chodí její bývalá spolužačka Saša Vránová. Mají předměty:
ČJ, M, F, CH, biologie, OPZ - ochrana a podpora zdraví, D, Z, LATlatinský jazyk, AJ, RJ, INF.
Naše škola ji prý pomohla k tomu, aby se dostala na školu, kterou
chtěla. Škola v Petřvaldě byla dobrá a klidně by se tady vrátila. Nejvíce
ji bavily předměty jako je hudební výchova, chemie a český jazyk.
S touto školou byla spokojená. Děkujeme za rozhovor!
Natálie Brychcyová, Eliška Kubešová, VI . B
foto: Martina Grafová
David Durczok
Studuji na střední průmyslové škole obor
bylo fajn a dodnes vzpomínám na zážitky ať už
Elektrotechnika. Připravuji se na zaměstnání
s učiteli nebo žáky. Základní škola ti dala dost
elektrotechnik. Na střední škole se mi líbí
a také mě připravila na střední školu. Na závěr
hodně akorát je moc velká a k nepoznání od
vám chci říct ať si vyberete školu, která vás
ostatních
budov.
Nejvíce
mě
bude
baví
bavit
a
hlavně se učte,
obory jako Základy
ať
se
vám
elektrotechniky,
povedlo
v
fyzika
životě dost věcí.
a
tělesná
výchova (koho by
nebavila).
základní
David Durczok
Na
škole
to
Část školní redakce a David Durczok, foto: Jana Lehnerová
Naše záliby aneb Co nás baví...
Střelba
V Ostravě je několik střelnic, ale je tam jenom jedna, která patří pod policisty. Berou tam děti od 12 do
15 let, ale vezmou tam i mladší ale musíte být dobří. Tréninky jsou 1x nebo 2x týdně, v létě bývají na
střelnici u vodárny tam je otevřená střelnice, takže přes zimu tam nebýváme, ale býváme ve
Vítkovicích v krytu. Střelba je rozdělená na dvě části na puškaře a na pistolníky, střílí se z různých
zbraní, ze vzduchové pistole, sportovní pistole, libovolná pistole, vzduchová puška, libovolná
malorážka, sportovní malorážka.
Trénují nás tam 2 trenéři a jedním z nich je český olympionik Martin Tenk, který na letních
olympijských hrách získal v roce 2000 v Sydney 3. místo za střelby z libovolné pistole.
Eliška Kubešová, VI. B
Ledové království
Ledové království (v anglickém originále
muzikál, protože je tam asi osm písní. Začala
Frozen) je americký animovaný hudební film z
jsem se zajímat také o jeho výrobu, herce, písně
roku
2013
inspirovaný
atd.
Často
kreslím
jeho
pohádkou Sněhová královna od
hlavní hrdinky královnu Elsu a
Hanse Christiana Andersena.
princeznu Annu. Hlavní píseň
Film vypráví příběh nebojácné
Let It Go umím zahrát na klavír.
princezny Anny, která se za
Ledové království vyhrálo dva
pomoci horala Kristoffa, jeho
Oscary za nejlepší celovečerní
věrného soba Svena a oživlého
animovaný film a za nejlepší
sněhuláka Olafa vydává najít
originální píseň ("Let It Go") i
svoji sestru Elsu, která svou
několik dalších ocenění. Film
ledovou
také
magií
neúmyslně
zaznamenal
zaklela království do věčné
komerční
zimy. Snímek měl premiéru v
celosvětově více než 1 miliardu
Americe i v Česku loni v
dolarů, čímž se z něj stal pátý
listopadu 2013.
Je
to
jeden
úspěch
výrazný
-
vydělal
nejvýdělečnější film na světě,
Autor: Anna Dronská
s mých
nejvýdělečnější animovaný film
nejoblíbenějších filmů. Poprvé jsem ho viděla
na světě a nejvýdělečnější film studia Walt
v kině, a jakmile byl k dostání v obchodech,
Disney Pictures.
rodiče mi DVD koupili. A tak si ho oblíbila
celá naše rodina. Dalo by se říct, že je to spíše
Máme dobré tanečníky!
U nás v Petřvaldě je kromě tanečního kroužku na ZUŠ i soubor PS Dance Petřvald - Petřvaldské srdce.
Soubor vznikl v únoru 2004. V současnosti má okolo 100 členů od 4 do 25 let. Tančí se zde styly show
dance, disco dance a modern dance. Pravidelně se účastní amatérských soutěží, vystupuje i na plesech
a jiných společenských akcích. Každoročně pořádá v kulturním domě taneční přehlídku Petřvaldský
taneční pohár (Petrwaldsky tanecny puchar), na kterém se účastní soubory např. z Bohumína, Havířova
nebo nejbližší soubor TK Kmit Orlová. Předminulý rok přijeli i hosté z Polska.
Rozhovor s Lucií Skrzyžalovou, vedoucí a trenérkou tanečního souboru PS
Dance Petřvald
Jaká jsou petřvaldská děvčata jako tanečnice?
Lucie: „Myslím, že máme v Petřvaldě dobré tanečníky (máme i 3 kluky). Ale tanečník se neprojevuje
jen tancem, ale i svým vystupováním a v tom případě bych řekla, že máme jedny z nejukázněnějších
tanečníků z okolních souborů.“
Co vám dělá při práci vedoucí tanečního souboru největší radost?
„Radost mám pokaždé, když se nám něco povede, když máme pohodový trénink, když mi děti říkají, že
se do tanečních těšily.“
Co je na práci trenérky nejtěžší?
„Nejtěžší je asi udržet pozornost všech dětí. Přicházet neustále s novými věcmi, aby ti, co už chodí do
souboru dlouho, neměli pocit, že už všechno umí a nemusí se nic dalšího učit.“
Jak se pozná, že má dítě talent na tanec?
„Asi to neumím popsat, ale prostě se to pozná. U tancování je důležité používat
mozek. A pokud dítě dokáže skloubit pohyby rukou i nohou současně, tak
můžeme mluvit o tancování. Ten kdo má talent, pochopí tyhle věci rychle.
A kdo jej nemá, tak musí hodně trénovat.“
Jak se Vám daří zaujmout a zvládnout ty nejmenší děti?
„Nejmenší děti jsou nejlepší a stačí jim málo. Trošičku si pohrajeme, trošičku
zacvičíme, ale hlavně mi každý trénink musí povědět všechny novinky, které se
za ten týden udály. Mám zkušenost, že když si vyslechnu já je, tak pak ony
poslouchají, co říkám já.“
Co považujete za svůj největší taneční úspěch?
„Asi by se hodilo říct nějaký vyhraný titul, ale je to mnohem jednodušší. Jako svůj největší taneční
úspěch považuju letošní počet dětí v souboru, a to je 123 členů. Kdyby totiž náš soubor neměl úspěch,
děti by se do něj nehlásily.“
Kde berete inspiraci pro taneční choreografie?
„Kdekoliv. Vždycky mě to napadá, až slyším nějakou chytlavou písničku. Téma tance pak samozřejmě
promýšlím doma, ale taneční kroky a sestavy vymýšlíme až na tréninku.“
Děkuji za rozhovor!
Herní blog
Hoax
Hoax je poplašná zpráva nejen na sociálních
souboru. Uživatel, který takové rady slepě
sítích. Varuje před nějakým virem, prosí
následuje, může svému počítači naopak ublížit.
o pomoc,
Hoax
Rozesláním hoaxu dále můžete přijít o své
většinou obsahuje i výzvu žádající další
osobní informace. Na facebooku mi přišel hoax
informuje
o
nebezpečí.
rozeslání hoaxu mezi přátele, případně na
o tom, že se bude facebook platit
co největší množství dalších adres,
a pokud tuto zprávu rozešlu dál,
proto se někdy označuje také jako
získám GOLD účet, se kterým platit
řetězový e-mail.Běžní uživatelé Hoax
nemusím. Já to dál neposlal, protože
chápou jako pravdivou zprávu, ale tato
jsem věděl, že je to hoax. A tak nereagujte
zpráva je jen určena jako vtip. Některé hoaxy
na tento spam a nerozesílejte jej dál.
poskytují nebezpečné rady, například jak se
Tomáš Fajkus, VI. B
zbavit domnělého viru smazáním nějakého
The Sims
The Sims3 je hra ve které si vytvoříte simíky
společenské a plavky. Zvolíte tam i vlastnosti
(postavu/y). Pak do začátku dostanete nějaké
jako
třeba:
workoholik,
knihomol
nebo
peníze na dům, který můžete koupit už
umělecká duše a mnohem víc! Pointa hry
zařízený. Teď se vrátím k vytváření
je dosáhnou maxima všech dovedností.
Zvolíte tam samozřejmě
Tato hra základní verze se zakoupí v např.
postav.
jméno a příjmení, barvu kůže, jestli bude
Elekroworldu nebo i Tescu. Dodatky jako např.
hubený nebo tlustý, nebo jestli bude mít svaly.
Cestovní horečka. (obr. http://cz.thesims3.com/)
Zvolíte tam i oblečení např. každodenní,
Marie K. Machová, VI. B
The Escapist
Tato hra je o útěku z vězení. Funguje zde systém respawnu, to znamená, že můžete umřít, kolikrát se
zadaří. U bachařů můžete najít třeba klíče od dveří. Je zde také práce. Ze začátku pracujete v prádelně
a postupně se dostáváte k ostatním pracím. Ve hře máte mnoho věcí, které můžete použít, např.
i ventilační šachtu, do které si můžete dávat věci, které
bachaři moc nemusí. Tím nemusí myslím, že je opravdu
rádi nevidí. Když je u vás najdou, pošlou vás na
samotku, což není moc dobré. Ale myslím, že více vám
poví hra sama. Tomáš Fajkus, VI. B
zdroj: http://escapistgame.com/
Naši mazlíčci aneb Máme rádi zvířata
Kocour Merlin
Můj mazlíček je kocour jménem Merlin. Mám ho hrozně moc ráda. Nevím, jak to dělá, ale když ho
pustím ven, tak ze země vyskočí na střechu kůlny a spí tam. Mám ho už dva roky a přes ten dlouhý čas
v něm vidím to malé kotě, které jsem si přinesla domů. Dala mi ho moje dobrá kamarádka z IV. B.
Zároveň bych jí tím chtěla poděkovat, že mi dala tak suprového kocoura! Musím mu co dva dny měnit
stelivo a každé ráno ho krmím. Je malý, zrzavý a večer vždy o půl osmé
začne
blbnout. Blbne tak, že když třeba probíhám kolem něho, tak se rozběhne a
když zabrzdím tak na mě hopne. Včera večer jsem ležela v posteli pod
peřinou. Stačilo jen, abych vystrčila nohu z peřiny, a už mě začal kousat,
škrábat atd. Když byl malý, tak byl moc roztomilý a neříkám, že teď už není!
No už mi vyrostl. I tak ho mám nepopsatelně ráda. Marie K. Machová, VI. B
Křeček džungarský
Mám křečka džungarskěho. Je to samice, která kouše. Mám ji ráda. Když jí, mohu si ji opatrně
pohadit, protože má plnou pusu. Má malou klec, ve které má kolečko, ve kterém běhá,
napáječku, misku na jídlo a domeček, ze které vede skluzavka. Křeček jmenuje se
Kulička. Natálie Škultyová , VI. A
Sova pálená
Je krásný druh sovy z čeledi TYTO. Živí se hlavně drobnými savci, malými ptáky, obojživelníky či
hmyzem. Samice se nejčastěji ozývá drsným, těžko popsatelným křikem, vzácně i samci mohou
opakovaně vydávat také táhlý, vrnivý zvuk připomínající volání lelka
lesního. Mláďata na hnízdě křičí hlasitým táhlým syčením. Na území
ČR hnízdí Sova pálená vzácně. Vybírá si nižší polohy do 400 metrů
nad mořem. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sova_p%C3%A1len%C3%A1)
Radim Harviš, VI. A
zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sova_p%C3%A1
len%C3%A1#mediaviewer/File:Still_Smiling.
jpg
Školní chvilka fantazie aneb Co se nám honí hlavou
Petřvaldské záření
Na naší škole máme velké literární talenty. Jejich díla shromáždil pan učitel Mgr. Ivo Karásek a vydal
je v almanachu.
Tento almanach obsahuje deset nejzdařilejších literárních příspěvků žáků naší školy, které byly
přihlášeny do prvního ročníku soutěže Petřvaldské literární záření. Soutěž si klade za cíl upozorňovat
na mladé literární talenty v Petřvaldě a povzbuzovat je v jejich tvorbě. V almanachu se objevuje veliká
žánrová pestrost, naleznete tu básně, krátké povídky, a dokonce i jedno drama. Tematická různost
odráží odlišné zájmy, zaměření žáků a odhaluje jejich pohled na svět. Následující texty jsou výpovědí
současné generace dětí. Mgr. Ivo Karásek
Žirafí pohádka
Za dvěma horami a sto padesáti osmi řekami
bylo jednou jedno městečko, ale to městečko
nebylo obyčejné, bylo to totiž „zvířecí
městečko“. A věřte mi, tohle označení
tam není nadarmo, protože tam místo
lidí žila zvířata a ta opravdu mluvila.
Musím uznat, že to bylo opravdu
malé městečko. Mělo jen jednu školu,
jen patnáct domů a jen jednu
jednopokojovou radnici. Do té školy
chodila žirafa a ta se jmenovala Natálie.
Bohužel jí nikdy nešly kotrmelce, ze
všech ostatních předmětů měla jedničky,
ale tělocvik jí prostě nešel.
Jednou v tělocviku probírali zase
kotrmelce a ona byla v úzkých, chtěla se
prostě vypařit, ale jak to měla asi
udělat? Postavila se na konec. Když na ni přišla
řada,
tak
se
o kotrmelec pokusila, ale ne a ne se to povést.
Paní učitelka chtěla, ať kotrmelec udělá, žáci jí
radili: „To musíš takhle a pak zase takhle.“
Bohužel to nikdy nedokázala a na vysvědčení
dostala pětku.
Přišla k rodičům celá ubrečená, plakala a
plakala, až si všichni vytáhli deštníky. Rodičům
ukázala vysvědčení. Ti pak odešli z pokoje,
probrali si tuto situaci a nakonec donesli svá
vysvědčení se samými pětkami z tělocviku.
Žirafa přestala brečet. Společně přišli
ke vzdělanému panu nosorožci, aby zjistili
závadu. Ten jim pověděl o tom, že žirafy
kotrmelce dělat nemohou. A doporučil jim:
„Měli
byste
místo
toho
trápení
s kotrmelcem dělat něco jiného.“ A tak začala
žirafa ve volném čase dělat na náměstí atrakci.
Stala se z ní chodící rozhledna a na pětku
z tělocviku si už ani nevzpomněla.
Lukáš Dutko, VII. A
Vlčí příběh
Jednoho sychravého podzimního dne se
ve starém a tmavém lese toulalo vlčí mládě,
kterému umřela maminka. Bylo promoklé a
hladové. Po třech dnech šel lesem myslivec,
který ho vzal domů, nakrmil ho a staral se o
něj. Za pár měsíců, když už byl z něj velký vlk,
se myslivec rozhodl, že ho vypustí zpátky do
lesa. Pro myslivce to nebylo lehké, protože
i za těch pár měsíců si vlka velmi oblíbil. Vlk je
vlastně divoká šelma, a přece se přicházel
každý týden ve stejnou dobu na minutu přesně
podívat na myslivce, který mu zachránil život.
Stal na nedalekém vrcholku kopce a vyl na
měsíc. Myslivce to těšilo, protože měl vlka rád.
Jednoho dne ale vlk nedorazil, myslivci
to přišlo hned divné, protože se to ještě nikdy
nestalo. Napadlo ho, že ho půjde do lesa hledat.
Vzal si z domu kožený kabát a vydal se
do lesa, ale jelikož vlka za ty měsíce
nepojmenoval, vlastně ani nevěděl, jak na něj
má volat. Tak jen chodil lesem tam a zpět a
doufal, že vlka uvidí nebo aspoň uslyší vlčí
vytí. Ale vydal se do lesa úplně zbytečně. Až
na pár sov neviděl naprosto nic, a tak se vrátil
domů a čekal. Tak ubíhaly dny, týdny, dokonce
měsíce a myslivec pomalu na svého vlčího
kamaráda zapomněl.
Uběhl asi tak rok, co myslivec viděl
vlka naposledy. To se zrovna k myslivci
chystal přijet jeho vnuk, který jinak bydlel v
Praze se svou maminkou. Ta musela odjet na
služební cestu, a tak musel vnuk k dědovi. Ze
začátku z toho nebyl moc nadšený. Když
dorazil, tak si jen hrál na mobilu a nic kolem ho
nezajímalo. Myslivec se jednoho dne rozhodl,
že vnuka vezme na menší procházku po lese.
Hned ráno po snídani
se oblékli a vydali do
lesa. Když šli už
dlouho, kluk musel
uznat,
že
okolní
příroda byla úžasná.
Na
jedné
straně
hluboké
lesy
a na druhé vysoké
kopce s výhledem na
celý tajemný les. Prošli
lesem tam a zpět
nejméně osmkrát.
Už se téměř
stmívalo,
a
proto
myslivec řekl vnukovi,
že je čas vydat se na
cestu domů. Myslivec věděl, že v noci v lese
pobíhá různá divoká zvěř. Začal spěchat, jenže
vnuk mu nestačil, protože po náročném dni ho
už bolely nohy. Na chvíli zpomalil a myslivec
se mu ztratil z dohledu. Rozběhl se tedy a
odbočil po vedlejší cestičce, najednou však
zakopl, spadl a ještě se praštil do hlavy. Mezi
tím zamyšlený myslivec rychlým krokem
dorazil skoro až domů, otočil se, ale vnuka
neviděl. Volal, ale nikdo se neozval. Úplně se
polekal a rychle se vydal chlapce hledat. Bylo
však už pozdě a v tmavém lese nešlo vidět
vůbec nic. Nešťastný myslivec hledal a bloudil
lesem celou noc.
Když se chlapec probudil, měl nohu
zaklíněnou mezi stromy. Bylo už téměř ráno
a v lese už nebyla tak černá tma. Snažil se
nejprve vyprostit nohu. Když se mu to povedlo,
postavil se a rozhlížel se kolem sebe, aby
zjistil, kde je. Když tu uslyšel vlčí vytí.
Rozhodl se, že jej bude následovat. Šel za
vytím a najednou rozpoznal cestu, po které do
lesa s dědečkem přišli. Rozběhl se po ní a blížil
se k dědečkově hájovně. Na nedalekém
vrcholku kopce uviděl v ranní mlze obrys
vyjícího vlka. Když chlapec dorazil domů,
pověděl dědečkovi celou příhodu o jeho
zachránci. Myslivec byl šťastný, že se
vnoučkovi nic nestalo. Nejprve vnukovi
nevěřil, ale potom mu došlo, že je to asi ten
stejný vlk, kterého kdysi on sám zachránil.
„Vlk opravdu stál na vrcholku toho kopce,“
řekl vnuk dědovi.
Vnuk hned další ráno prosil dědečka,
aby šli znovu do lesa. „No jo, do lesa jít
můžeme, ale nejprve musíme naštípat dříví.
Kdyby mi tak někdo
pomohl, měl bych to
hotovo rychleji,“ řekl
dědeček vnukovi. Tak se
i stalo. Vnuk pomohl
dědečkovi se skládáním
dřeva
a hned po obědě šli
zpátky do lesa. „Ale
tentokrát se budeš držet
u mě, ano?“ „Ano
dědo!“ odvětil chlapec.
A tak tedy šli opět na
obchůzku hluboko do
lesa a domů se vraceli
pozdě
k večeru. Když byli
téměř doma, ozvalo se opět vlčí zavytí, znělo
ale poněkud jinak, jako by to nebyl jen jeden
vlk. Když tu na tom kopci uviděli obrysy tří
vlků. Dva byli o poznání menší než velký
statný vlk. Když došli k myslivcově chatě, vlčí
rodinka už u ní stála. Bylo to, jako kdyby vlk
nezapomněl na myslivce, který mu kdysi dávno
zachránil život, a přišel mu představit svou
novou rodinu.
Vlčí rodinka zůstala u myslivce, vnuk si celé
prázdniny hrál se dvěma vlčími mláďaty
a myslivec měl velkého vlka místo
mysliveckého psa. Vnuk se od té doby každé
prázdniny strašně těšil k dědečkovi. A tak věřte
či nevěřte, tohle byl příběh opravdového
přátelství
a toho, že nejen pes může být nejlepší přítel
člověka...
Daniel Maceček, VIII. A
Výtvarná výchova na naší škole
Začátkem měsíce října nám pan učitel Mgr. Ivo Karásek zadal domácí úkol na téma fotografie
z dávných dob. Měli jsme pořídit fotografie na toto téma. Každý vypracoval tento úkol jinak, každý
měl vlastní nápady, jak by měl domácí úkol vypadat. Pracovalo se
ve skupinách po třech čtyřech nebo pěti. Skupinky si s tématem
pohrály, jak nejlépe mohly. Viděli jsme nejrůznější obrázky, jak
by to asi mělo vypadat. Všichni byli originální a taky to tak
vypadalo. Jana Radová, zpracoval David Třos IV.
Dialog s výtvarným dílem
Žáci si vybrali jeden ze známých obrazů významného malíře. Pak
vytvořili fotografickou variantu stejného námětu v současné době.
Mohli vytvořit i významový posun námětu. Nejprve jsme se ve
výuce bavili o tom, co je na uměleckém díle zobrazeno. Doma pak
žáci vytvořili inscenovanou fotografii, která měla odpovídat
barevností, rozmístěním postav původnímu výtvarnému dílu.
Nejlepší práce byly zaslány do soutěže Muzeum a já, kterou
pořádalo Muzeum Těšínska v Orlové. Všechny práce byly zároveň
vystaveny na školní výstavě Paměť a historie. Mgr. Ivo Karásek
Hra na zahradní architekty a jak básníci přicházejí o zlobení
Žáci 6. a 7. tříd si v hodině pracovních činností
zahráli na zahradní architekty. Jejich úkolem bylo
navrhnout a nakreslit okrasnou zahradu, ve které by
se oni sami cítili dobře. Některým se práce velice
povedla. No uznejte sami! Nechtěli byste strávit
alespoň jedno odpoledne v takové zahradě? Možná
se někdo z nich stane zahradním architektem.
Střevo má každý člověk, ale to básnické jen někteří. Jaké umělecké nadání mají žáci VIII. A se můžete přesvědčit
v básničkách, které složili. Zajímavostí je, že autoři svá díla psali jako trest. Co provedli? Možná vám napoví
jednotlivé básničky!
Děkujeme p. uč. Mgr. Petře Cyroňové za poskynutí těchto zajímavých počinů našich žáků. Julie Janková
Občas Ti ujede nějaké sprosté slovo,
omluv se a všechno bude v poho.
Nezoufej, bacha si však dej,
před učitelkou to neříkej.
Za chvíli už hotová,
bude moje básnička.
Všechny to hned odrovná,
jak šikovná jsem holčička.
Do hodiny měl bych se chystat dříve,
nekazil bych si tak mé volné chvíle.
Když to však příště nestihnu včas,
čeká mě básnička bohužel zas.
Daniel Maceček, VIII. A
Markéta Kasterková, VIII. S
Neničit školní věci,
myslím, že to je logické přeci.
Každý je tu ničíme,
ani o tom nevíme.
Musíme být slušní,
ale jsme jen hluční.
Názor na školu se vám změní,
až si poslechnete básničky znění.
David Sliwka, VIII. A
Ve škole nebudu nadávat,
abych po škole nemusel zůstávat.
Budu se chovat jako žák
a nebudu porušovat školní řád.
Lukáš Pecha, VIII. A
Potrapte si mozkové závity / Zasmějte se s námi…
Anglické vánoční křížovky
Vánoce – C _ _ _ _ _ _ _S
Svíčka – C _ _ _ _ E
Dárek – P _ _ _ _ _ T
Zvonek – B _ _ L
Vánoční stromeček – C _ _ _ _ _ _ _ S T _ _ E
autor: Natálie Škultyová, VI. A
1. sněhulák
1.
2. svíčka
2.
3.
3. stromek
4.
4. krocan
5.
5. hračka
6. punč*
6.
7.
7. sob
8. dárky
8.
9.
9. zvony
10.
10. cukroví
11. úsměv
11.
12.
12. ozdoby
13. sáně
13.
Autor: Anna Dronská, VI. B* ch= C H
A ještě něco k Vánocům… od Davida Sliwky z VIII. A
Vánoce se blíží
Vánoce se blíží a Ježíšek k nám míří,
Zazpíváme koledu, Vánoce jsou ve středu.
Prosinec se blíží k cíli, nesmíme ztrácet ani chvíli.
Dárky milým koupíme, ať úsměv jim vykouzlíme.
Snad se jim to bude líbit, to ale nemůžeme slíbit.
Za oknem je Ježíšek, co opustil svůj pelíšek.
Chodí dům od domu, my máme vánoční pohodu.
Myslím, že to je ten svátek, co není každý pátek.
Naše redakce
●
●
●
Vánoce
Vánoce mám nejraději,
s rodinou jsem celý den.
Zázraky se v ten den dějí,
a tak štěstí přeji jen.
Hodně dárku všichni dostanou
a společně se zasmějou.
Koledy si pouštějte,
a stále se veselte.
Veselé Vánoce!!!
●
●
●
autor: Natálie Brychcyová
Vánoční prázdniny
Vánoční prázdniny jsou od 22. 12. 2014 do 3.
1. 2015. Do školy jdeme 5. ledna 2015.
Jsou určeny právě tohle dobou, protože je 24.
12. 2014 Štědrý den a 1. 1. 2015 Nový rok.
______________________________________
Poděkování
Za spolupráci moc děkujeme Mgr. Lence
Kocurkové, Mgr. Ivu Karáskovi, Mgr. Hynku
Peterovi, Mgr. Petře Cyroňové, Mgr. Romanu
Plutovi Dis., Mgr. Aleně Zítkové, Mgr. Marii
Hlavaté, PhDr. Janě Lehnerové,
Mgr. Vladimíře Lisové, Veronice Křížové,
Mgr. Janě Güntherové, Thabang Lehner, žákům
mimo redakci a všem, kdo nám pomáhají školní
zpravodaj vydávat. Moc si toho vážíme!
______________________________________
Příspěvky přijímáme na
[email protected].
Autoři fotografií jsou uvedeni pod snímky,
v ostatních případech je autorem Julie Janková.
Zdroj ilustračních obrázků: galerie Klipart
Vaše redakce
Veselé Vánoce přeje redakce: Radim Harviš, Jakub Gawlas, Natálie Škultyová, David Třos, Natálie Brychcyová, Tomáš
Fajkus (náš nový člen), Julie Janková, Eliška Kubešová, Marie K. Machová, Anna Dronská.

Školní zpravodaj číslo 2 - ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246 po

Transkript

Podobné dokumenty

VY_12_INOVACE_41 Škola

výsledky - skaut studénka