jdipracovat!

2/2015, podzim
jdipracovat!
průvodce bludištěm trhu práce
networking
Speciál čísla:
Dobrovolničím,
tedy jsem.
dobrovolnictví
spolky etiketa
digitální nomádi efektivita
hosteska
Milí čtenáři,
TIP z Facebooku: #letni_akademie_jdi_pracovat
časopis Jdi pracovat! jsme začali vydávat před 5 lety jako studentskou dobrovolnickou aktivitu. A právě proto, že nyní držíte v rukou jubilejní 10. brožurku, věnujeme se nad míru tématu
dobrovolnictví a také spolkovým aktivitám. Patří totiž nejen ke studentskému životu, ale
také k prvním zaměstnáním.
Mně vydávání časopisu určilo jasný směr, kterému se chci ve svém pro­fesním životě věnovat.
A že to byla správná volba dokazuje i řada titulních stran, kterými si připomínáme jeho historii.
Petra Štorková,
zakladatelka internetového magazínu www.jdipracovat.cz
Výběr z 62 rad
Výběr z titulních stran časopisu Jdi pracovat!
1/2015, jaro
jdipracovat!
průvodce bludištěm trhu práce
Jobote nevhodné otázky
LinkedIn z výběrových řízení
pedagogické asistentství workcamp
on-line prezentace rozjezd
byznysu
kariérní základ
brigády na táborech
zvýšení produktivity
2010
2011
2012
2013
Facebook a web jdipracovat.cz žil toto
léto kariérními radami. Hlavním cílem
Letní akademie bylo formou každodenních rad usnadnit čerstvým absolventům
vstup na trh práce. Kopírovali jsme profesní dráhu studenta, který v červnu promoval a v červenci a srpnu hledá práci
a podniká různé úkony.
2014
2015
začínají svoji kariéru? V trainee programech. Jde o jakousi přípravku na budoucí
pozici, ale zároveň se jedná o placenou
práci na plný úvazek.
Všechny rady najdete na www.jdipra­covat.
cz/letni-akademie-jdi-pracovat-2015 nebo
na Facebooku pod #letni_akademie_jdi_
pracovat.
• RADA 12 | Od konkurence vás odliší originální prezentace. Životopis v dokumentu přikládá jako přílohu mailu každý. Co
takhle pěkná přehledná osobní stránka,
nebo profil na LinkedIn či about.me?
• RADA 31 | [email protected]. I na
e-mailové adrese záleží. A možná víc, než
si myslíte.
• RADA 61 | A kde nejčastěji absolventi
Co nového v UNIFERu?
Jdi pracovat! 6. ročník, 2. číslo, vychází: 11. listopadu 2015, náklad: 7 000 ks, evidenční
číslo: MK ČR E 21391, distribuce zdarma.
Vydavatel: Mgr. Petra Štorková, Hartmannova 1124/82, Třebíč, 674 01, IČ: 75428555,
777 879 212, [email protected], www.jdipracovat.cz
Facebookový profil: www.facebook.com/jdipracovat
Facebookové oborové skupiny: www.jdipracovat.cz/facebookove-skupiny
Redakce: Adéla Zimolová (šéfredaktorka), Petra Štorková, Lukáš Visingr, Alena Klimková,
Marie Venclů, Martin Zelinka, Anna Jančevová, Lucie Říhová, Janetta Halíková, Lenka Skalická
Korektura: Petra Štorková, grafika: David Kalla (david-kalla.cz), tisk: Final Exit, foto na
titulní straně: Photl.com, grafické zpracování: David Kalla
Texty vycházejí na internetových stránkách www.jdipracovat.cz.
2
ÚVODEM
www.jdipracovat.cz
Dostat se na stáž do UNIFERu bude těžší.
Celý UNIFER se profesionalizuje kvůli vyšším cílům, které nastavil nový ředitel Kamil
Pavlíček. Studenty ale stále čekají zajímavé
projekty, převážně z oblasti marketingu, digitálu a reklamy. Sledujte www.unifer.cz.
UNIFER má nového investora
Novým investorem UNIFERu je jeden
z nejúspěšnějších brněnských start-upů
– Skypicker. Tenhle vyhledávač letenek
umí díky skvělému technickému řešení
vyhledávat kombinace letenek po celém
světě. První letenky prodal v březnu roku
2013 a dnes dosahuje měsíčního obratu přes 100 milionů korun a stále roste.
www.jdipracovat.cz
Skypicker nabízí spoustu příležitostí pro
programátory, bookery i lidi se znalostí
cizích jazyků a citem pro customer care.
Více na www.workatskypicker.com.
Co dál v UNIFERu? Akce, eventy,
workshopy
Na Mikuláše (5. 12.) se chystá druhé kolo
akce Souboj řečníků. V kreativitě a schopnosti zaujmout druhé se utkají 3 zajímavé
osobnosti. Sledujte www.unievent.cz.
A pokud vám náhodou v Brně nějaká akce
chybí napište na [email protected].
Stránku připravila Petra Štorková
ÚVODEM
3
7 návyků skutečně efektivních lidí
Networking pomůže při rozjezdu kariéry
Lukáš Visingr
Alena Klimková
Být efektivní rozhodně nezname­
ná jenom rozplánovat si svůj čas
a stíhat všechny projekty ve stano­
veném termínu. Skutečná efekti­
vita je o vytváření vlastních hod­
not a jejich rozvíjení. Jak na to?
Zapomeňte na time management
a začněte pracovat na osobním
přerodu v cílevědomé a integrované osobnosti.
1. Buďte proaktivní
Je nutné převzít iniciativu a rozšiřovat
svůj okruh vlivu. Nezaměřujte se na slabé
stránky jiných, nýbrž na svoje silné stránky.
Snažte se měnit to, co měnit lze.
2. Začínejte s myšlenkou na konec
Vše vzniká nejprve ve vaší mysli, teprve pak
fyzicky. Vypracujte si životní plán a svou
osobní filozofii, tomu potom podřizujte plánování všeho ostatního. Stanovujte si jasné
cíle, ke kterým vždy dlouhodobě a trpělivě
směřujte.
3. To nejdůležitější dávejte na
první místo
Rozdělte věci na naléhavé a nenaléhavé, důležité a nedůležité. Podle toho jim věnujte
svůj čas a síly. Nevěnujte se stále jen krizím,
nebo naopak zbytečnostem. Nebojte se říkat
„ne“. Snažte se efektivně naplánovat svůj
čas a delegujte úkoly na jiné.
4
PERSONÁLNÍ RADY
Víte, že...
Knih o osobním rozvoji existuje ohromné množství. Jen málo z nich si ovšem získalo takovou popularitu jako dílo, jehož autorem je Stephen Covey
a ve kterém je obsaženo sedm rad, které se týkají
maximálního využití potenciálu každého člověka.
4. Myslete způsobem výhra–výhra
Hledejte vzájemně prospěšná řešení. Snažte
se dělat dohody, které jsou výhrou pro obě
strany. Jestliže to není možné, pak je „nedohodnout se“ lepší než dohoda, jež jednomu
přináší prohru. Dodržujte své závazky a přejte úspěch i ostatním.
5. Nejdříve se snažte pochopit,
potom být pochopeni
Používejte svou empatii při naslouchání jiným. Snažte se pochopit jejich úhel pohledu
a jejich pocity. Projevujte skutečný zájem,
věnujte pozornost řeči těla.
6. Vytvářejte synergii
Celek je víc než součet jeho částí. Važte si
odlišností a využívejte je k tvůrčímu prospěchu pro všechny. Opusťte mentalitu „buď–
nebo“, místo toho hledejte „třetí cesty“.
Otevřete svou mysl alternativním řešením,
která uspokojují obě strany.
K vysněné práci ve vašem oboru
se můžete dostat i díky networkingu. Princip je jednoduchý: budujete vztahy a tvoříte si síť známostí, které vám mohou pomoci třeba
při hledání zaměstnání.
Při networkingu je cílem navázat osobní
kontakt s lidmi, kteří:
• vám budou moci zprostředkovat první
kontakt s potenciálním zaměstnavatelem,
• budou schopni se za vás přimluvit a poskytnout například potřebné reference do
životopisu,
• vám budou ochotni dát informace o firmách ve vašem oboru
• nebo vás seznámí s osobami, které vám
pomohou při hledání nového zaměstnání.
TIP!
Nezastupitelnou roli při networkingu neboli navazování pracovních vztahů a sítí známostí hrají také
vizitky. Vizitky dle potřeby rozdávejte právě kontaktním osobám, kromě toho nezapomeňte připojit
stručnou prezentaci sebe sama, kterou byste měli
odříkat zhruba do půl minuty.
Navázání
kontaktu
prvního
osobního
Nezapomínejte obnovovat síly. Žijte zdravě
a odpočívejte. Věnujte se i duchovní obnově,
tedy uvažování o hodnotách a cílech. Vzdělávejte se, čtěte, pište a komunikujte s lidmi.
Navázat první osobní kontakt se svým potenciálním zaměstnavatelem nebo lidmi, kteří
vám pomůžou při rozjezdu vaší kariéry, můžete na různorodých místech – doma, ve škole, v práci, na veletrhu nebo třeba na internetu.
Vhodnými osobami, které vás podpoří při
www.jdipracovat.cz/personalni-rady
www.jdipracovat.cz/personalni-rady
7. Ostřete pilu
Foto: freedigitalphotos.net
vašem kariérním startu, mohou být klidně
vaši spolužáci z oboru, kolegové z práce,
blízcí příbuzní, přátelé nebo vaši známí.
1. Zapojte se do spolků nebo zájmových
sdružení, které mají blízko k vašemu oboru.
Buďte v těchto institucích aktivní, na společná setkání klidně noste i svoje vizitky.
2. Dejte se na dobrovolnictví, začněte pracovat například pro neziskovou organizaci.
3. Zúčastňujte se konferencí a školení.
4. Navštěvujte pracovní veletrhy. O pracovním veletrhu personalisté mimo jiné
tvrdí, že byste na něj měli být připraveni
podobně jako na přijímací pohovor.
5. V případě, že ještě studujete, je pro vás
ideální také (neplacená) stáž ve vašem
oboru. I v tomto případě navážete osobní
kontakty, které v budoucnu jistě zúročíte.
PERSONÁLNÍ RADY
5
Sedmdesát pět centimetrů svobody
Není hosteska jako hosteska
Janetta Halíková
Lenka Skalická
Vždy jsem s nadšením četla o pravidlech společenského chování, inspirovala mě a přišla mi zajímavá.
Třeba to, že nepřekročitelná zóna
osobního prostoru je okruh sedmdesáti pěti centimetrů okolo jedince. V divadle i kině vypínáme
mobily a v tramvajích pouštíme
starší osoby sednout. A co když
hledáte práci?
Neopírejte lokty o stůl, mějte ruce i ostatní
části těla v klidu. Nedrbejte se, nerozvalujte
se v křesle, seďte rovně.
Pohovor
Vždy se představuje ten méně významný
významnějšímu. Ruku ale podává jako první významnější osoba. Své jméno vyslovte
nahlas a zřetelně. Pokud jste nerozuměli,
nečekejte a hned poproste o zopakování.
Oblečení k pohovoru by mělo být čisté,
solidní, odpovídající pozici, o kterou se
ucházíte. Vynechte džíny, sportovní oblečení – hlavně boty(!), trička s nesmyslnými
nápisy i kratičké minisukně. Dejte si záležet
na hlasitém pozdravu, příjemném úsměvu,
mluvte spisovně.
Správné podání ruky
Podávejte vždy pravou ruku, a to i leváci.
Pravá strana je považována za čestnější.
Ruku nepodávejte přes jakoukoli překážku,
ani přes stůl. Stiskneme pevně, ovšem bez
drcení, na jednu až dvě vteřiny.
Představení
Při představování dvou osob navzájem
neřekněte pouze jména, ale každého také
stručně charakterizujte, abyste jim ulehčili
jejich další rozhovor.
E-mailová korespondence
Nepodceňujte předmět. Personalista pak
ví, o jaký e-mail se jedná, aniž by ho musel otvírat. Cílem e-mailové etikety je nejen
slušné vystupování, ale i maximální ohled
na personalistův plný program.
Pište jasně, srozumitelně, bez pravopisných
chyb, a pokud to příležitost vyžaduje, stručně. Text e-mailu čleňte na odstavce dle témat, o kterých chcete diskutovat.
Foto: Morguefile.com
6
PERSONÁLNÍ RADY
Nezapomeňte se podepsat a uvést na sebe
telefonní kontakt.
www.jdipracovat.cz/personalni-rady
Práce hostesky a promotéra je
oblíbenou brigádou mladých lidí,
kteří si podle většiny názorů relativně nenáročnou prací přijdou
na snadný přivýdělek. Ovšem
není hosteska jako hosteska. I tato
práce má různé podoby a rozdílné
jsou i kladené nároky.
zkušená hosteska na to musí být již zvyklá
a veletrhy déle jak týden netrvají. U těchto
hostesek je už vzhled důležitý a kromě toho
klienti mohou požadovat určité jazykové
dovednosti (angličtina na komunikativní
úrovni). Hodinová mzda se zde pohybuje
nad 100 Kč za hodinu.
Hosteska na promoakcích
Na tyto hostesky jsou kladeny vyšší nároky
z hlediska vzhledu a schopností (organizační a komunikační schopnosti, plynulá angličtina). Řadíme sem také hostesky na motocyklových závodech – gridgirls, umbrellagirls,
paddockgirls. Agentury vybírají slečny
na tyto pozice nejen mezi hosteskami, ale
i mezi modelkami. Hodinová mzda je kolem
120 Kč na hodinu.
Nejčastější prací hostesek jsou ochutnávky
a promoakce výrobků (kosmetika, elektronika, cigarety). Pracovní doba se pohybuje
zpravidla kolem 8 hodin. Hosteska musí aktivně oslovovat kolemjdoucí zákazníky, informovat je o výrobku a poskytnout ochutnávku v případě potravin. Hosteska se sama
stará o zajištění promovaného materiálu
a jeho přepravu na místo. Většinou si musí
vést statistiky prodeje a následně napsat report o celkovém průběhu akce. V případě
ochutnávek potravin je nutné mít potravinářský průkaz. Hodinová mzda se pohybuje
od 90 do 120 Kč, záleží na konkrétní agentuře, a zda má hosteska provizi z prodeje.
Hosteska na veletrzích
Zde platí určité rozdělení hostesek. Některé jsou jako asistentky či administrátorky,
další jsou jako servírky a v neposlední řadě
jsou i takové hostesky, které jsou na okrasu.
Může se ale stát, že všechny tyto tři činnosti
zvládne hosteska jedna. A u toho všeho musí
být neustále milá a usměvavá. Nevýhodou je
celodenní stání na vysokých podpatcích, ale
www.jdipracovat.cz/brigady
Hosteska
na
společenských
a sportovních akcích
Co hosteska potřebuje?
oblečení – černé balerínky, bílá košile a tričko,
černé kalhoty – ne vždy dostanete oblečení od
agentury
náplasti a prášky proti bolesti – protože stát
10 hodin není žádná legrace
kosmetika – hosteska by měla být vždy upravená,
a tak je potřeba po pár hodinách spravit make-up
auto – pokud budete dělat ochutnávky, musíte si
zajistit dovoz a odvoz materiálu na promoakce
čas – často se pracuje o víkendech, proto musíte
být časově flexibilní
úsměv na rtech – ať už se stane cokoliv
BRIGÁDY
7
Podnikatelé na volné noze
Digitální nomádi
cestují po světě
a podnikají
z pláže
Digitální nomádi zpravidla vykonávají svobodná povolání, jsou tedy freelancery neboli
podnikateli na volné noze. Nejčastěji se živí
jako copywriteři, SEO specialisté, grafici,
překladatelé, marketéři, majitelé e-shopů
nebo weboví vývojáři.
Díky levným letenkám mohou cestovat
prakticky kamkoli. Cíleně využívají oblasti,
kde je možné připojení k internetu. Tito cestovatelé, kteří během svých toulek po světě
dennodenně pracují, mají v oblibě hlavně
exotické destinace. Díky nádhernému prostředí a životním nákladům, které jsou nižší
než v Česku, u nich vítězí hlavně jihovýchodní Asie.
Že je podnikání z pláže pouhým snem? V případě
digitálních nomádů nikoli! Foto:blog.eoffice.net
Alena Klimková
Digitální nomádství je díky rozmachu moderních technologií
fenoménem 21. století. Nejde jenom o práci na dálku spojenou
s cestováním po světě. Řada copywriterů, překladatelů, webových
vývojářů nebo marketérů si splnila svůj sen a digitální nomádství se
stalo přímo životním stylem.
Nomádství není pro každého
Díky levné letence, aktivní znalosti jazyků
a počítači s připojením k internetu můžete
v dnešní době pracovat prakticky odkudkoliv, třeba i z pláže. Poznávat různé kouty
světa, seznamovat se s novými lidmi a při
tom vydělávat na živobytí ovšem není pro
každého. Digitální nomádi se shodují, že to
chce najít v sobě i kus dobrodruha, který se
nebojí vydat se do úplného neznáma.
8
PODNIKÁNÍ
Inzerce
A čemu dalšímu musí digitální nomádi, jejichž kancelář se nachází kdekoli na světě,
čelit? Především možné sociální izolaci,
prokrastinaci a případným problémům
s pracovní disciplínou a efektivitou práce.
Digitální nomádi totiž nejsou na dovolené.
Zábava a exotika by měla počkat a hlavní
prioritou by pro ně měla zůstat práce.
„Práce spojená s cestováním není pro každého, ale pokud už nyní praktikujete home
office, jste na nejlepší cestě posunout se
do další fáze. Tento životní styl navíc klade
drsné nároky na schopnost sebeorganizace
a disciplíny. Občas musím být schopen svůj
mozek stimulovat k výkonu, i když se to moc
nehodí. A samozřejmě jako každý freelancer
musím mít přesah dovedností, takže musím
být trošku účetní, šéf, sekretářka, obchoďák
a markeťák.“ Vítězslav Válka, digitální
nomád, který se živí jako grafik, designér
a ilustrátor. www.vitavalka.cz
www.jdipracovat.cz/podnikani
AGENTURA PRÁCE
PRACOVNÍ POMÌRY
BRIGÁDY
a
100 Kž
è/h
Brigády v Brnì
S výplatou v hotovosti 3 dny po práci!
Práce ve výrobì 75 - 105 Kè/h
Práce na pokladnì 80 - 85 Kè/h
Doplòování zboží 76 - 80 Kè/h
Máte zájem o brigádu?
Pøijïte se k nám zapsat
do kanceláøe na adrese:
Smetanova 13
602 00 Brno
Otevírací doba kanceláøe
Po - Pá 10:00 - 18:00
Tel.: 541 26 26 26
E-mail: [email protected]
www.sodat.cz
www.jdipracovat.cz/podnikani
A chcete-li se jako digitální nomád vydat
třeba do bližších destinací? Dle NomadListu
jsou pro nomády zeměmi zaslíbenými také
Španělsko, Francie nebo Portugalsko.
„Moderní digitální nomád by měl být přizpůsobivý, trpělivý a měl by mít respekt k
místním poměrům a vůbec takovou tu obecnou úctu k člověku. Jsme přece jenom turisté, i přesto že v dané zemi žijeme a pracujeme.“ Jana Benešová a Petr Šimon, digitální
nomádi, jejichž hlavní činností je kreativní
psaní a překlad z angličtiny a čínštiny. www.
klubko.net
Nezbytnosti pro digitální nomády
Digitální nomádi se neobejdou bez notebooku, mobilního telefonu, připojení k internetu a také několika externích disků, které
fungují jako nezbytná offline záloha. Další
nezbytností jsou samozřejmě finance. Důležité je zůstat během tohoto novodobého kočování v plusu a mít u sebe finanční rezervu.
„Přikláním se k názoru, že digitální nomádství není jenom přechodnou módou. Ve světě
totiž začíná vznikat tržní infrastruktura,
která toto spojení práce s cestováním rozvíjí a podporuje. Po celém světě vyrůstají
coworkingová centra, která nabízejí nejen
pracovní místo, ale i ubytování a rekreační
zážitky pro digitální nomády, a to už je podstatně zajímavější byznys než jen provozovat
coworking. Digitální nomádství je pro nás,
Evropany, důležité i v tom, že pomáhá stírat
hranice mezi národními trhy.“ Robert Vlach,
digitální nomád, podnikatel a provozovatel
portálu Na volné noze. www.robertvlach.cz
Další užitečné informace o digitálním nomádství se dozvíte například na webech
www.nomadem.cz, www.nomadi.cz nebo
www.digitalninomadstvi.cz.
PODNIKÁNÍ
9
Pokud si netroufáte na přímý kontakt s pacienty, můžete pečovat o zahradu, mít službu na recepci, pomáhat s výzdobou chodeb
a pokojů, s administrativou, s organizováním táboráků, koncertů nebo vernisáží.
Co mě hospic naučil? Jak často
chybuji
Byl jsem
dobrovolníkem
v hospicu
Jako dobrovolník v hospicu nemusíte umět nic
speciálního, stačí jen chuť věnovat někomu svůj čas.
Foto: Jaroslav Florian
Martin Zelinka
Údělem medika a poté i lékaře je
celoživotní vzdělávání a získá­vání
zkušeností. A to často mimo rámec
svých povinností. Jak vypa­dá nemoc a umírání, ale zároveň smích
a radost pod jednou stře­chou se můžete snadno dozvědět v hospicu, kde
jsem si zkusil na vlastní kůži, jaké
to je někomu nezištně pomáhat.
Hospic je zařízení, které poskytuje komplexní zdravotní péči lidem hendikepovaným, nemohoucím či lidem v konečném
stádiu nevyléčitelné choroby. V České republice došlo k rozvoji hospicového hnutí
v devadesátých letech, prvním založeným
lůžkovým hospicem v Česku byl roku 1994
Hospic sv. Anežky. Dnes je u nás asi 15 lůžkových hospiců, kromě toho funguje celá síť
mobilních hospiců a denních stacionářů.
10
SPECIÁL
Čím mohu pomoci? Čímkoliv!
Hospic jako komplexní zdravotně-sociální
zařízení nabízí velmi široký rozsah možností, jak se do jeho činnosti zapojit. Uplatnění
zde najdou studenti humanitních i přírodovědných oborů, zejména těch zdravotnicky
zaměřených. Většina hospiců ráda přijímá
dobrovolníky. Ti mohou zpříjemňovat čas
pacientům obyčejným povídáním, hrou na
hudební nástroj nebo společným čtením.
Čím specifičtější činnost umíte, tím lépe,
protože můžete pomoci rozšířit nabídku
služeb hospicu. Můžete s pacienty vyšívat,
batikovat nebo se třeba společně pomodlit.
Tyto aktivity jsou jistě lákavou možností
zejména pro studenty zdravotnických, psychologických, teologických či pedagogických oborů, kteří si chtějí zlepšit schopnost
komunikace s pacienty a zdravotně hendikepovanými lidmi.
www.jdipracovat.cz/lekarske
Do Hospicu sv. Alžběty jsem začal docházet jako dobrovolník v prvním ročníku
medicíny. Naštěstí v hospicu měli skvělou
koordinátorku dobrovolníků, která měla
opravdu jedinečný instinkt na přiřazování
dobrovolníků k pacientům, takže jsem si se
všemi přidělenými pacienty rozuměl. Pomáhal jsem jim ukrátit si čas povídáním, hraním šachů, čtením nebo třeba procházkou.
Přitom jsem se nevědomě dopustil nejméně
dvou závažných etických chyb.
Poprvé jsem zapomněl opustit pokoj, když
pacientovi došla návštěva. Tím jsem možná
zabránil těm lidem říct si něco důležitého,
co se v mé přítomnosti třeba styděli říct.
Druhou chybou bylo, když jsem s jedním
pacientem nahrával rozhovor a zapomněl
vypnout nahrávací zařízení (nebo je upozornit), když do místnosti vešli další lidé.
Přesvědčil jsem se, jak snadno se zdravotník
i bez zlého úmyslu dostane na eticky velmi
tenký led. Oproti konvenčním zdravotnickým zařízením mi personál hospicu neskutečně zvedl laťku toho, jak může vztah zdravotník-pacient vypadat. Být dobrovolníkem
v hospicu doporučuji každému studentovi
(a mladým lidem obecně), protože je to zkušenost k nezaplacení.
Proč být dobrovolníkem?
Adéla Zimolová
Existuje nespočet důvodů, proč
dělat věci jen tak nezištně, pro
radost a zadarmo. Pro každého
dobrovolnictví znamená trošku
něco jiného.
Pokud jste o dobrovolnictví ještě nepřemýšleli nebo vás ani neláká, zkuste se zamyslet
nad následujícími argumenty:
1. Získáte kontakty – během dobrovolnictví potkáte hodně zajímavých lidí, od kterých
se můžete mnoho naučit, a také vám mohou
později, až budete hledat práci, pomoci.
2. Zkušenosti k nezaplacení – pokud vám
hned někdo nenabídne práci, tak jste ale
i tak díky dobrovolnictví vysněné práci zase
www.jdipracovat.cz/humanitni
o krok blíže. Získávání nových podnětů není
nikdy špatná volba.
3. Zjistíte něco o sobě – díky dobrovolným
aktivitám můžete objevit, že některé činnosti nejsou zrovna pro vás. Je určitě lepší
vědět, že vás něco nebaví, než trpět později
v zaměstnání třeba celý život.
4. Noví přátelé – zvláště u spolku platí, že
budete trávit hodně času se svými vrstevníky, stanou se z nich vaši přátelé a pravděpodobně jimi zůstanou i po ukončení vašeho
aktivního členství.
5. Dobrý pocit – ten by měl být nejdůležitější, proč dělat věci nezištně. Nezapomeňte, že vaše pomoc sice nemusí někomu hned
zlepšit život, ale může mu zlepšit alespoň
den. I to stojí za to.
DOBROVOLNIČÍM
11
Dobrovolnická
činnost určila
koordinátorce
svateb jasný
směr
hodně z ní čerpám,“ pochvaluje si a dodává,
že obzory jí krom praxe rozšířily i tři pobyty
ve Francii.
Absolventka ekonomického oboru se po absolutoriu
vrhla na organizaci akcí ve vinici. Foto: Pro-Photo.cz
A jak si její podnikatelský počin stojí?
„Naše práce má dobré ohlasy a jsme ve
slušném rozjezdu. Děláme vinařské teambuildingy ve vinici, piknikové degustace
nabízíme i (ne)vinný kurz pro lidi, kteří
se chtějí dozvědět něco o výběru, nákupu
a servírování vína. Druhým pilířem naší firmy je organizace svateb, které našim klientům chystáme nejčastěji ve vinici nebo ve
spojení s vínem.“
Petra Štorková
Živit se tím, co člověka baví, je
touha mnoha vysokoškoláků. Absolventka
Ekonomicko-správní
fakulty Masarykovy univerzity
má to štěstí a svým vinařským
byznysem si splnila sen. Kroky
Marie Šotkovské nasměrovala
dobrovolnická spolupráce s hudebním festivalem.
Šestadvacetiletá podnikatelka Marie Šotkovská pracuje už od patnácti let. Na střední škole ji oslovil učitel hudební výchovy
s nabídkou podílet se na pořádání začínajícího hudebního festivalu ve Znojmě. Vznikla
z toho několikaletá dobrovolnická spolupráce a mladé produkční vynesla mnohem
víc, než finanční přilepšení. „Byla to asi ta
největší škola života – vyprofilovala mě a
nasměrovala dále,“ uvádí usměvavá pořadatelka mnoha společenských akcí.
12
SPECIÁL
Mariin zodpovědný přístup a smysl pro
detail jí pomohly stoupat výš. „Ve svých
devatenácti letech jsem se dostala k řízení
celého hudebního kolosu, což pro mě bylo
obrovskou výzvou. Honorář v té době nehrál
vůbec roli,“ vysvětluje.
Trh se dívá na pracovní minulost
Není se tak čemu divit, že maturantku znojemského gymnázia zavedla cesta až na
Hudební fakultu JAMU. Po necelém roce se
ale rozhodla studovat Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. „Díky
flexibilitě školy, v níž si stanovujete svůj
rozvrh sami, jsem se mohla věnovat práci.
Trh práce se dívá spíš na pracovní minulost
a nabyté dovednosti, vzdělání v tomto oboru
nikdo příliš nezkoumá,“ vzpomíná Marie.
První dobrovolnická zkušenost jí vynášela
další příležitosti a u pořádání akcí už zůstala. „Moje současná práce je odrazem
a vylepšením mé první pracovní zkušenosti,
www.jdipracovat.cz/ekonomicke
Nyní vede Marie Šotkovská eventovou firmu, která se sloganem „O kapku lepší zážitky“ pořádá akce s vinařskou tematikou.
„V době, kdy jsme firmu zakládali, jsem byla
půl roku před dokončením školy, bylo toho
hodně a stíhala jsem si pouze uvědomovat,
že svoji firmu chci. Podporou mi byl můj zkušenější společník,“ přibližuje zakládání firmy.
Zaměstnanecký poměr ji nečeká
Koordinátorka svateb navázala na zkušenosti z dobrovolnické činnosti a rozjela
vlastní podnikání. O tom, zda bude po absolutoriu podnikat, nebo se nechá zaměstnat,
měla poměrně jasno. „Objektivně vzato –
v dnešní době v tomto byznysu spíš fungujete na bázi dodavatelského vztahu, tedy svému chlebodárci fakturujete za odvedenou
práci, čímž mu snižujete provozní náklady.
Zaměstnanecký poměr mě tedy nikde nečeká,“ uzavírá Šotkovská.
Pokud to studium dovolí, doporučuji sbírat zkušenosti, které člověka profesně posouvají více než
perfektně nastudovaná skripta.
Ing. Marie Šotkovská
jednatelka firmy
event coordinator a wedding planner
weWine, s.r.o.
www.wewine.cz
Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně
Podniková ekonomika a management
Žije v Brně.
Ve svých 26 letech je 11 let na trhu práce.
Marie Šotkovská (napravo) založila firmu weWine
s Lubošem Doležalem (nalevo). Foto: Jan Havelka
Photography
www.jdipracovat.cz/umelecke
DOBROVOLNIČÍM
13
Na medicíně
je živo díky
aktivním
studentům
Medička věnuje aktivitám ve spolku většinu svého
volného času, i když ho má kvůli náročnému studiu
pomálu. Foto: Martin Straka
Marie Venclů
I na medicíně je možné být aktivním studentem, dobrovolně
se věnovat organizaci projektů
a přitom si užívat skvělého kolektivu nadšených lidí, kteří dokážou
uspořádat akce na vysoké úrovni.
O studentech medicíny je známo, že jim
volného času zbývá poměrně málo. I přesto se mezi nimi najde obrovské množství
lidí, kteří se věnují dobrovolnické činnosti
v rámci studentských organizací. Jednou
z nich je Tereza Ondráčková, která se výrazným způsobem podílí na chodu IFMSA,
mezinárodní organizaci sdružující studenty
medicíny po celém světě.
Jste aktivní studentka. Čemu se tedy ve
svém volném čase věnujete?
Velkou část svého volného času věnuji IFMSA CZ, což je studentská organizace, která
14
SPECIÁL
má dva hlavní obory činnosti. Prvním je
organizace zahraničních stáží pro studenty
medicíny. Druhým je pak příprava různých
projektů. Ty se zaměřují na prevenci veřejného zdraví, vzdělávání mediků, reprodukční zdraví a AIDS a lidská práva.
Jaké projekty organizujete a co je jejich
cílem?
V každé sekci máme několik projektů, pořádáme Světový den zdraví a diabetu, učíme první pomoc na školách, organizujeme
kurzy chirurgického šití a tak dále. Cílem je
předat maximum informací zájemcům z řad
veřejnosti, vyzkoušet si komunikaci s potenciálními pacienty, nacvičit si práci v týmu,
dozvědět se něco navíc, čemu se ve škole
tolik nevěnujeme, ale hlavně poznat nové
lidi, kteří se časem stanou dobrými přáteli.
Na jakých projektech v současné době
pracujete a jakou máte funkci?
V letošním roce mám na starosti sekci SCO-
www.jdipracovat.cz/lekarske
PH, která se soustředí právě na prevenci veřejného zdraví. Mým úkolem je mít přehled,
co se v kterém projektu děje. Každý projekt
má svého koordinátora, se kterým jsem
v kontaktu a pomáhám mu, když je to třeba.
Snažím se nacházet průniky mezi jednotlivými projekty a letos nově hledám možnosti
spolupráce na akcích jiných institucí, které
se soustředí na podobná témata.
Jak jste se k tomu dostala?
K IFMSA jsem se dostala celkem náhodou.
O tom, že organizace existuje, jsem samozřejmě věděla od prváku, ale na první schůzku jsem se dostala až v druhém ročníku. Šla
jsem tehdejším členům prezentovat program
Think Big od Nadace O2, kde jsem dělala
ambasadorku. Ještě ten rok jsem se zapojila
do svého prvního projektu, kterým byl Světový den zdraví.
Jak všechny tyto aktivity zvládáte časově?
S časem je to horší. Pokud se člověk začne
zapojovat v samotné organizaci, zabere to
samozřejmě mnohem víc, než když přijde
jako dobrovolník. Nicméně všechno je to
o tom, jak si to člověk naplánuje, zvládnout
se to určitě dá. Při přípravě akcí ale nejde
jenom o práci, člověk přijde na jiné myšlenky, vytrhne ho to z každodenního stereotypu. Zapojit se může opravdu každý už od
prvního ročníku studia a kolik času IFMSA
věnuje, je pouze na něm.
Co vám tato činnost dává, co nového jste
se mohla naučit, a jaká je pro vás přidaná
hodnota dobrovolnictví do budoucna?
Díky aktivitám v IFMSA jsem se naučila
spoustu věcí. Určitě jsem se zlepšila v komunikaci a práci v týmu. Každý projekt je
výzva, kdy se snažíme překonat to, co jsme
například dělali v projektu loni. Kromě toho
www.jdipracovat.cz/staze
Foto: IFMSA
jsem byla v létě měsíc na stáži v nemocnici
v Německu, což je zkušenost, ze které budu
čerpat ještě dlouho. Během našich akcí se
člověk pozná i se spoustou zajímavých lidí
z oboru, s nimiž by se jinak neměl šanci
setkat a kteří ho mohou v mnoha směrech
posunout dopředu.
Think globally, act locally!
Tereza Ondráčková
Local Public Health Officer
IFMSA CZ
www.ifmsa.cz
Lékařská fakulta MU v Brně
Všeobecné lékařství
Žije v Třebíči.
Podílela se na akcích jako Světový den zdraví
a Světový den diabetu 2014, 2015.
DOBROVOLNIČÍM
15
V knihách není
všechno, důležitá
je i praxe, míní
dobrovolnice
Kristýna
Kristýně se podařilo během studií spojit radost
z pomoci druhým a zálibu ve výtvarném umění.
Foto: Archiv Kristýny Varnuškové
Lucie Říhová
Kristýna Varnušková už během
bakalářského studia začala pracovat jako dobrovolník ve stacionáři
pro zdravotně postižené. Později
působila jako asistent pedagoga
ve školce pro sluchově postižené
děti. Aktuálně pracuje jako pedagog volného času.
Jaký obor studia na vysoké škole jste si
vybrala a proč?
Vybrala jsem si dvouobor Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních škol a střední školy a Výtvarná tvorba se zaměřením
na vzdělávání. Práce s lidmi s postižením
mě lákala jako zajímavý způsob pomoci
druhým, také jsem chtěla malovat, ale ne
jako malíř umělec, spíš jako učitel. Mým
největším cílem bylo vystudovat a dělat arteterapii, ale nevěděla jsem, jak se k tomu
přiblížit, tak jsem si vybrala něco, co k arte-
16
SPECIÁL
terapii alespoň trochu směřuje. Nyní v oboru
pokračuji na magisterském studiu.
Jak jste se dostala k dobrovolnické činnosti a co bylo prvotním impulsem?
O dobrovolnictví jsem se doslechla od kamarádky, která také studovala speciální
pedagogiku. Chtěla jsem dělat něco, co by
bylo přínosné nejen pro můj obor, ale i obohacující pro mě samotnou. Měla jsem také
pocit, že mi chybí praxe a že bych chtěla
umět víc. Po zkontaktování více institucí se
mi ozvali ze stacionáře Klíč, kde byli převáženě dospělí klienti s mentálním a fyzickým
postižením nebo s autismem.
Podle čeho jste vybírala instituci, ve které
chcete dělat dobrovolníka?
Zkusit si práci s lidmi s postižením byl můj
tehdejší cíl, ovšem ozvala jsem se více institucím a organizacím. Ze Stacionáře Klíč se
mi ozvali, že budou rádi za každou hodinku,
kterou jejich klientům věnuji.
www.jdipracovat.cz/pedagogicke
Co takový dobrovolník vlastně dělá?
Činnosti byly různé, ale obecně se dá říct,
že jsem pomáhala s péčí o klienty. Někdy
jsem doprovázela skupinu či jednotlivce na
vycházkách, na nákupech nebo při návštěvě
bazénu, několikrát jsem vedla výtvarné aktivity, jindy jsem pomáhala klientům třeba
s pečením buchty. Byly to i činnosti jako převlékání, pomoc s hygienou či jen povídání.
Co vám dobrovolnictví dalo?
Díky dobrovolnictví jsme získala zkušenosti, praxi, a také určité uvědomění. Těžko
se to popisuje, ale když sprchujete mladou
ženu na lehátku, pomáháte jí s hygienou,
oblékáte ji, a poté jí držíte telefon u ucha
a máte možnost si vyslechnout láskyplný
telefonát s bratrem, ve kterém se mu svěřuje
s pocity, uvědomíte si důležitost jednotlivých okamžiků a to, že i pro jeden okamžik
radosti, to má smysl.
Kde teď pracujete a jak jste se ke své práci dostala?
Od letošního září jsem začala pracovat jako
pedagog volného času ve Středisku volného času Ostrava Zábřeh a k práci jsem se
dostala prakticky náhodou. Možná i proto,
že mám s volnočasovými aktivitami již nějakou zkušenost ze skautu a ze Střediska
volného času Asterix Havířov, bylo se mnou
vedení ostravského střediska spokojené a já
mám teď skvělou práci, která mě moc baví.
Kdybyste měla srovnat práci ve stacionáři a ve středisku, čím se od sebe liší
a která je vám bližší?
Rozdíl mezi prací v těchto dvou institucích
je obrovský. Jedna pracuje s dospělými lidmi
s postižením a zajišťuje jim služby buďto přes
den, nebo po celý týden včetně ubytování,
některým prakticky po celý rok. Druhá instituce pracuje převážně se zdravými dětmi
www.jdipracovat.cz/zamestnani
v jejich volném čase, tedy s dětmi, které sem
dobrovolně přicházejí. Ráda uvedu ještě jednu práci, kterou jsem vykonávala celý loňský
školní rok, a tou byl osobní asistent v mateřské škole pro sluchově postižené. Všechny
tři instituce, služby, které svým klientům poskytují, a podle toho náplň a styl práce jejich
zaměstnanců mě velmi bavily a nedokážu
říct, která z nich je mi bližší. Myslím si, že
jsem člověk, který není striktně vyhraněný,
anebo si vybírám práce tak hezké a naplňující, že si prostě nemám na co stěžovat.
Co byste doporučila lidem, kteří se chtějí
stát dobrovolníkem v nějaké organizaci?
Nebát se a nestydět. Možná vás hned v první
instituci nebudou potřebovat, ne všude dobrovolnictví takto funguje, ale pokud máte
pocit, že byste chtěli dělat něco pro druhé
nebo si chcete „sáhnout na práci s lidmi“
dřív než dostudujete, nebojte se ozvat, požádat, nabídnout se. Otevřou se vám věci,
které se lidem sedícím jen v knihách a čekajícím na titul nikdy neotevřou.
Nebojte se ozvat, požádat, nabídnout se. Získaná praxe za
to bude stát.
Bc. Kristýna Varnušková
pedagožka volného času
Centrum sociálních služeb Klíč
www.klic-css.cz
Pedagogická fakulta UP v Olomouci
Speciální pedagogika, Výtvarná výchova
Žije v Havířově.
Dobrovolnictví se věnuje od roku 2013.
DOBROVOLNIČÍM
17
Prezident
studentské
organizace se
věnoval škole až
ve volném čase
Z dobrovolné aktivity při studiu se stalo postupně
zaměstnání, díky kterému pro Petera není žádná
země ani kultura cizí.
2x foto: Archiv Petera Kürtiho
Adéla Zimolová
Peter Kürti se záhy po nástupu
na vysokou školu přihlásil do
studentské organizace AIESEC
– slýchával o ní často z historek
svého strýce – bývalého člena.
On sám pak během aktivního
členství vedl projekty pro mladé
lidi, aniž by od nich cokoli očekával na oplátku.
Důvody, proč se stát členem studentské organizace, jsou jasné – chuť učit se novým
věcem, najít si přátele a v případě AIESEC
také zkusit věci, ke kterým se na klasické
stáži ve firmách jen stěží dostanete. A stejně to viděl i absolvent Ekonomicko-správní
fakulty Masarykovy univerzity Peter Kürti.
Na rozhodnutí, proč věnovat svůj volný
čas právě této organizaci, měl zásadní vliv
jeho strýc: „Už od dětství jsem od něj slýchával historky o AIESEC, stáži v Berlíně,
18
SPECIÁL
na kterou se přes organizaci dostal, a také
o pravidelných setkáních s bývalými členy.
Vždy vzpomínal na to, jak mu organizace
pomohla získat pracovní zkušenosti, cenná
přátelství, a taky se zdokonalit v cizích jazycích. Myslím, že právě tahle kombinace
byla hlavním důvodem, proč jsem si vybral
AIESEC a ne jiný spolek.“
při práci v AIESEC. Titul je určitě důležitý
pro zaměstnavatele, ale o to, jakou školu
a jaké studijní výsledky jste měli, podle něj
tak úplně nejde.
V mládí poznávejte
vydělávejte
–
pak
Proč se podle Petera zapojit do studentské
organizace? „Klasické zaměstnání vám neuteče – možnost pracovat v AIESEC ano.
Dokud jste mladí, je čas objevovat a poznávat.“ A u něj to platí doslova, členství
v organizaci mu hlavně pomohlo rozšířit obzory. „Před tím, než jsem začal v organizaci
aktivně působit, jsem byl velmi nesmělý
a představa toho, že bych mohl někdy žít
mimo střední Evropu, nepřipadala v úvahu.
Ale protože AIESEC je mezinárodní organizace, začal jsem poznávat svět, pracovat
s lidmi z různých koutů světa, naučil jsem
se tolerovat odlišné kultury a zvyklosti.
Z nesmělého a lokálně myslícího Petera se
stal člověk, kterému není žádný kus světa
cizí,“ říká. A že je to pravda dokazuje fakt,
že Peter k dnešnímu dni navštívil téměř 40
zemí světa, a většinu z nich právě díky AIESEC. Cestování je Peterovou drogou a rád
by navštívil alespoň 3 nové země každý rok.
společnostmi ale i neziskovými organizacemi, jako jsou Lékaři bez hranic. Po Rakousku Peter pokračoval rovnou do celosvětového vedení AIESEC v Rotterdamu a opět
budoval vztahy s firmami.
Na otázku, kdy se z dobrovolnické aktivity
stalo zaměstnání, odpovídá: „Ve chvíli, kdy
si uvědomíte, jak moc vám práce v AIESEC
pomáhá v osobním rozvoji. Když jasně
vidíte, co se můžete naučit, a jak vás další
den posune dál. Když získáváte příležitosti,
které se vám jinde nenaskytnou.“ Členství
v AIESEC mu také pomohlo k nynějšímu
zaměstnání v Hongkongu – pro mediální
skupinu Euromoney Institutional Investor
pořádá konference zaměřené na podporu
financování projektů z oblasti energetiky
a infrastruktury po celé Asii – naposledy
v Indonésii, která podle Petera tyto projekty
nevyhnutně potřebuje.
Pokud vás představa členství ve
studentské organizaci láká, jděte
do toho. Když zjistíte, že to pro vás není,
můžete kdykoli odejít bez pocitu lítosti,
že jste to nezkusili. Klasická práce
na vás počká a nikdy vám neuteče.
Studium až ve volném čase
Studentské organizace jsou obvykle chápány jako doplněk k vlastnímu studiu – tedy
hlavní činnosti každého posluchače vysoké
školy. Pro Petera, který se propracoval až
do vedení brněnské pobočky organizace, se
ale stala jeho původně „mimoškolní aktivita“ absolutní prioritou: „Škola mě naučila
zodpovědnosti, osamostatnil jsem se, žil na
vlastní pěst. Samotné studium ale nebylo
moc náročné a díky tomu jsem se mohl naplno věnovat AIESEC.“ O svém studiu Peter tvrdí, že se mu věnoval ve volném čase
www.jdipracovat.cz/ekonomicke
Ing. Peter Kürti
Od studentů do Hongkongu
Nejvíce je Peter hrdý na to, že se během jeho
působení v brněnské organizaci zdvojnásobil počet členů i stáží. Po této zkušenosti se
rozhodl zkusit štěstí ve vedení rakouského
AIESEC, kde měl na starosti práci s velkými
www.jdipracovat.cz/zamestnani
Conference Project Manager
Euromony Institutional Investor
www.euromoneyseminars.com
Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně
Podniková ekonomika a management
Žije v Hongkongu.
V brněnské pobočce AIESEC působil téměř 4 roky,
ve Vídni a Rotterdamu pak vždy po roce. V Hongkongu pracuje od října 2014.
DOBROVOLNIČÍM
19
Z Brna až na
portugalský
konzulát
Jaký vidíte smysl v dobrovolnictví?
Je to ten nejlepší způsob, jak někomu pomoct a zároveň se angažovat za dobrou věc.
V roce 2013 jste v Portugalsku absolvovala pracovní stáž. Co jste tam dělala?
Pracovala jsem pro jazzovou organizaci
Jazz ao Centro Clube v Coimbře. Pořádali
jsme koncerty, podílela jsem se na chodu
organizace a učila se, jak to chodí v hudební
branži. Byla to skvělá příležitost, jak uplatnit znalost portugalského jazyka.
Štěpánka procestovala jako dobrovolnice mnoho
zemí Evropy, ale Portugalsko se jí stalo osudové.
Foto: Archiv Štěpánky Hulákové
Jaká byla vaše první zkušenost s dobrovolnictvím?
Poprvé jsem se s dobrovolnickou prací setkala na střední škole. Jezdila jsem do zahraničí s organizací INDEX-SDA. Navštívila
jsem takto Velkou Británii, Belgii, Francii
i Portugalsko. Poslední rok na střední škole
jsem také vypomáhala v organizaci Motý-
20
SPECIÁL
lek. Docházela jsem na onkologické oddělení Dětské nemocnice v Brně a vymýšlela
program pro děti, které se tam léčily.
Na vysoké škole jste se zapojila do studentského spolku ISC. Jaká to byla zkušenost?
Do ISC sem se zapojila hned v prvním
ročníku na vysoké a byla to pro mě jedna
z nejlepších zkušeností. Vyzkoušela jsem si
pracovat v týmu, vymýšlela jsem pro studenty, kteří byli v Brně na Erasmu, zábavný
program a nejrůznější aktivity. Vždycky mě
bavilo mezinárodní dění, cestování i poznávání cizích kultur a přesně tohle mi ISC
umožnilo.
S jakou zajímavou organizací jste ještě
během studia spolupracovala?
Poslední rok na vysoké jsem pracovala na
poloviční úvazek v Nadaci Partnerství. Byla
to skvělá zkušenost do budoucna.
www.jdipracovat.cz/humanitni
Jaká byla vaše první zkušenost s Portugalskem?
Poprvé jsem Portugalsko navštívila na vysoké a byla to velmi zajímavá zkušenost. Líbil
se mi tamější styl života. Samotná země je
velmi různorodá, každý region je specifický.
A byla to nejbližší země, kde jsem mohla
trénovat portugalštinu.
Máte nějaké sny nebo představy, kam dál
vést život?
Momentálně přemýšlím, jestli žít v Česku nebo v zahraničí. Chtěla bych pracovat
v oblasti kultury a uplatnit při tom i znalost portugalštiny. Nechci šplhat nikam na
vrchol, chci jen dělat to, co by mě bavilo
a uživilo.
Anna Jančevová
Štěpánka Huláková získala bakalářský titul z mediálních a genderových studií. Už při studiu na
Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity ale pokukovala
po možnosti studia portugalského
jazyka. Ten nakonec úspěšně zakončila diplomovou prací. Kromě
lásky k portugalštině ji celým studiem provázela ještě druhá vášeň,
a to pro dobrovolnictví.
Portugalštinu jsem brala jenom jako hobby.
Ale nakonec se z vedlejšího studia stalo to
hlavní, a já na portugalštině pokračovala
i na magistrovi.
Rady vždy připomínají klišé, proto
raději řeknu, co se osvědčilo mně.
Nezůstat stát na jednom místě
a pozorně se rozhlížet kolem sebe.
Foto: Archiv Štěpánky Hulákové
Jak jste se dostala ke studiu portugalštiny? Přeci jen to není zrovna obvyklý
jazyk.
Na Portugalský jazyk a literaturu jsem se
přihlásila ve druhém ročníku na FSS. Chtěla
jsem se naučit portugalsky a nechtěla jsem
to zkoušet přes jazykovou školu. Toužila
jsem po kompletních vědomostech z oblastí dějin, historie, literatury a kultury.
www.jdipracovat.cz/staze
Mgr. Štěpánka Huláková
stážistka
Velvyslanectví České republiky, Lisabon
www.mzv.cz/lisbon/cz
Fakulta sociálních studií MU v Brně
Mediální studia a žurnalistika, Genderová studia
Filozofická fakulta MU v Brně
Portugalský jazyk a literatura
Žije v Lisabonu.
Dobrovolnictví se aktivně věnuje 10 let.
DOBROVOLNIČÍM
21
Dobrá vůle na
cestách
„U Zibury dostane vodu každý, kdo si o ni řekne,“
shrnul v jednom komen­táři filozofii jeho dědečka,
podle níž žije. Foto: Archiv Ladislava Zibury
Martin Zelinka
Ladislav Zibura je známý pře­
devším svou přednáškovou show
40 dní pěšky do Jeruzaléma. Ne­
jde přehlédnout také jeho sna­hu
pomoci lidem všech barev a vyznání bez rozdílu.
Jaký je váš postoj k dobrovolnictví? Co
může člověku dát, pokud pracuje zadar­
mo?
Já s kamarády od 15 let pořádal v Českých
Budějovicích festival, to jsem dělal celkem
6 let. Mám nějaké zkušenosti s psaním,
marketingem a médii – myslím, že to u nás
dobrovolnickým projektům chybí. Nedávno
jsme pořádali sbírku pomoci pro uprchlíky
a pak vezli do Röszke v Maďarsku dodávku
a vlek plný věcí. Práce zadarmo a to nadšení
všech kolem mi vždycky přinášelo naprosto
neopakovatelné zážitky.
Chystáte nějaký dobrovolnický projekt?
Podle mě by každý měl dělat to, v čem je
nejlepší a může udělat nejvíc dobra. V tuhle
chvíli dost dobra udělám tím, že jezdím po
republice, na každé z projekcí mám sto a víc
lidí a šířím myšlenky humanismu. Z podob­
ného důvodu jsem napsal knížku, která vy­
chází teď v listopadu. Teď mě tedy víc baví
oslovovat velké publikum s principy, které
s dobrovolnictvím souvisí. Ale do pár let se
stejně chystám na rok na nějakou misi.
Bc. Ladislav Zibura
student, poutník
Fakulta sociálních studii MU v Brně
Mediální studia a žurnalistika, Hospodářská politika
Fakulta sociálních věd UK v Praze
Mediální studia
Žije v Brně.
Dobrovolnictví se věnuje od svých 15 let.
22
SPECIÁL
www.jdipracovat.cz/humanitni
www.jdipracovat.cz/umelecke
DOBROVOLNIČÍM
23
Infoportál pro studenty a absolventy
stáže práce kariéra
zaměstnání absolvent uplatnění
úspěch brigády
rady
personalistika
práce v oboru podnikání zkušenosti HR
www.jdipracovat.cz
www.jdipracovat.cz/facebookove-skupiny
Potřebovala jsem upravit životopis
a získala jsem stáž v redakci.
Našel jsem spoustu užitečných
rad a ještě tip na super brigádu.
Můj hlavní cíl je dělat to,
co mám rád, a dělat to dobře.