Turistické info - natura 2000 v ústeckém kraji

Transkript

Turistické info - natura 2000 v ústeckém kraji
NATURA 2000 V ÚSTECKÉM KRAJI
47 - Doubravka
Souřadnice:
50.63922801750206, 13.859424591064453
Evropsky významná lokalita a přírodní památka Doubravka zahrnuje vrchol, svahy i úpatí Doubravské hory, nápadné
dominanty na východním okraji Teplic v severních Čechách, celková plocha lokality zabírá 42.7413 ha v nadmořské
výšce 273 - 308 m n. m. Na lokalitě přežívá celá řada vzácných druhů brouků vázaných na staré dřevo a dutiny stromů,
včetně evropsky významného druhu páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Území je rovněž známé výskytem velkého
množství vzácných druhů hub.
Geomorfologicky náleží lokalita do celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Teplické
středohoří. Doubravská hora tvoří jeden z posledních výběžků Českého středohoří na jeho severozápadním okraji.
Jedná se o znělcový vrch vulkanického původu. Na západním úpatí vrchu vystupují podložní vápnité slínovce tz.
teplického souvrství. Vyvinuly se zde modální a litické kambizemě s litickými rankery, místy velmi mělké litozemě.
Výrazná hora se strmými svahy byla využita ke stavbě hradu, který v r. 1483 dokončil vnuk husitského hejtmana
Jakoubka z Vřesovic Jan Ilburk. V polovině 16. století Volf z Vřesovic založil pod hradem oboru obehnanou zdí. Za
třicetileté války vzniklo pod Doubravkou velké vojenské ležení, odkud vojáci pustošili široké okolí. Již v roce 1791 byl
kopec zpřístupněn veřejnosti. V r. 1884 nechal provést Edmund Clary-Aldringen na zřícenině hradu úpravy a zřídil zde
výletní restauraci. Věž sloužila jako rozhledna, restaurace v r. 1896 vyhořela.
V současnosti je vrch Doubravka z velké části zarostlý lesem, který slouží jako příměstský lesopark. Vegetaci tvoří mimo bezprostřední okolí hradu a osluněné skalní výchozy a sutě - především řídké suchomilné doubravy a řídké
dubohabřiny s lípou a javorem. Na výchozech znělce se nachází vegetace skalních trávníků, která je nejlépe vyvinuta
na malých teráskách s mělkým poměrně úživným substrátem. Zčásti jsou plochy mezi menšími skalními výchozy
zarostlé lesem, dominuje zde dub zimní (Quercus petrarea), borovice lesní (Pinus silvestris), bříza bělokorá (Betula
pendula), místy se vyskytuje jeřáb muk (Sorbus aria). V řídkých suchomilných doubravách na jižním skalnatém svahu a
v navazující doubravě je soustředěn rovněž výskyt vzácnějších druhů rostlin, včetně chráněné bělozářky liliovité
(Anthericum liliago). Severní a východní úbočí vrchu jsou porostlá dubohabřinami a suťovými lesy, severní svah
květnatou bučinou. Lesní porosty mají rozličnou povahu, od vyhraněných dubohabřin s vysokým zastoupením habru až
po porosty ovlivněné náletem dalších dřevin v okolí cest a kulturní výsadby. Uplatňují se zde duby, lípy, javory, jasan,
habr či jilm habrolistý, modřín opadavý nebo borovice lesní, ale i nepůvodní druhy jako dub červený, kaštanovník setý
nebo jírovec maďal Pestrá skladba dřevin a věková různorodost porostů vytvářejí příhodné podmínky pro růst
mykorrhizních (tj. žijících ve spojení s dřevinami) i saprofytických (hniložijných) druhů hub i bohaté fauny dřevního
hmyzu.
Z hlediska výskytu vzácných druhů hub patří Doubravská hora k nejvýznamnějším lokalitám v severních Čechách.
Roste zde kriticky ohrožený druh šťavnatka dvoubarvá (Hygrophorus persoonii) a zejména hřib Markův (Xerocomellus
marekii), který byl z této lokality popsán a dosud je znám pouze z několika ojedinělých lokalit v České republice a
Maďarsku. Z dalších vzácných druhů lze nalézt například muchomůrku šupinatou (Amanita ceciliae), muchomůrku
drsnou (Amanita franchetii), hřib rubínový (Rubinoboletus rubinus), hřib plavý (Hemileccinum impolitum), holubinku
hájovou (Russula decipiens) nebo psivku obecnou (Mutinus caninus).
Lokalita má mimořádný význam rovněž pro ohrožené druhy brouků, kteří se vyvíjejí ve starém a mrtvém dřevě listnatých
stromů. Vlastním důvodem pro její zařazení mezi evropsky významné lokality byl především výskyt ohroženého
evropsky významného druhu páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Jedná se o saproxylického (tj. na mrtvém
dřevu žijícího) brouka, který žije skrytě ve stromových dutinách listnatých dřevin, chráněných před deštěm. Preferuje
osluněné stromy, proto je často nalézán v alejích, parcích nebo na soliterně stojících stromech. Larvy prodělávají 3-4letý
vývoj v trouchnivém dřevu (výhradně v tzv. červeném trouchu). Dospělé brouky je možno pozorovat v období od května
do září. V jedné dutině se vyvíjí maximálně okolo 15 jedinců, přičemž dutinu opouští jen necelá desetina dospělých
brouků, kteří navíc létají jen na krátké vzdálenosti. Dospělci vydávají charakteristický zápach připomínající vůni staré
vydělávané kůže (juchty).Vzhledem ke specifickému způsobu života páchníka hnědého je třeba na místech jeho výskytu
zachovat stojící dutinové i mrtvé stromy a udržet v okolí přirozenou věkovou strukturu dřevinné vegetace, aby brouk
mohl při rozpadu dutin průběžně osídlovat další stromy. Při odstraňování dutinových stromů a větví z bezpečnostních
důvodů je pak žádoucí, aby skácené stromy s osídlenými dutinami byly ponechány alespoň jednu sezónu nedaleko
místa výskytu, popř. na jiných blízkých vhodných místech, aby dospělci mohli přesídlit do náhradní dutiny.
Z dalších vzácných a ohrožených druhů brouků vázaných na dřevo je možné na území přírodní památky zastihnout
zejména mnoho druhů kovaříků (Elateridae - například kriticky ohrožený druh Ischnodes sanguinicollis nebo vzácné
druhy z rodů Cardiophorus, Melanotus, Ampedus aj.), kriticky ohroženého potemníka Tenebrio opacus, krasce
třešňového (Anthaxia candens) a další.

Podobné dokumenty

ZDE

ZDE jistotou říci, že se jedná o recentní výskyt. Negativa této nepřesnosti jsou menší než ohrožení populace v jednotlivých dutinách. Území bylo prochozeno a byly zaznamenávány stromy s dutinami a dále...

Více

Doubravská hora - Audioteplice.cz

Doubravská hora - Audioteplice.cz Doubravská hora objekt č. 53 | Teplice Doubravská hora je 393 metrů vysoký znělcový vrch, tvořící severní výběžek Českého středohoří. Dotváří siluetu města a nabízí jeden z nejširších výhledů na Te...

Více

Obsah celého ročníku - Česká mykologická společnost

Obsah celého ročníku - Česká mykologická společnost Rejha Jaroslav Ještě o kyji Herkulovu (62). Smotlacha Miroslav, Ing. Houby v kuchyni (17). Nová odbočka ČMS – Mykologický kroužek Mělník (75). Vzpomínka na prof. Karla Kulta (75). Poznámky k muchom...

Více

Index to fungal genera and species published in Czech Mycology

Index to fungal genera and species published in Czech Mycology Časopis Czech Mycology, založený v roce 1947 jako Česká Mykologie, je nejvýznamnějším recenzovaným mykologickým časopisem v České republice (resp. bývalém Československu). Obsahuje články týkající ...

Více

ZDE

ZDE základní horninou zájmového území vulkanické aglomeráty a explozivní brekcie (tufy) z tektonicky aktivního období třetihor. V západní části se objevuje enkláva nefelinického analcimitu taktéž z obd...

Více

ecm mycelia

ecm mycelia oxidací ligninu a humusu vzniká řada produktů od CO2 až po nerozpustné makromolekuly (Šnajdr 2010), část asi využijí saprotrofové, část se stane nepřístupnějšími

Více

Obsah Mykologického sborníku 3/2003

Obsah Mykologického sborníku 3/2003 Anna Švecová: Právní aspekty ochrany přírody v České republice . . . . . . . . . . 86 Jiří Burel: Coprinus leiocephalus P. D. Orton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Mirosl...

Více

Mykologická exkurze v obci Bílá

Mykologická exkurze v obci Bílá přítokům. Panství Hukvaldy zde připomíná hraniční kámen z roku 1830. V okolí jsme potkávali další druhy hub, zajímavá byla vzácnější muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea), která patří mezi...

Více