Přírodní zajímavosti

Tiské stěny
Kyjovské údolí
O francouzském šlechtici a zlomyslných skřítcích
Vinný sklep uprostřed údolí
Tiské stěny se tyčí nad obcí Tisá asi 15 km západně od Děčína.
Malebné skalní město o výměře téměř sto hektarů se zvedá nad
obcí jako mohutná, až 70 metrů vysoká hradba stěn, obrácených
k jihu do otevřené krajiny s výhledem na České středohoří. Za
hradbou stěn se nachází labyrint skalních věží a jehel s voštinami,
skalními okny a bránami. Celá oblast, rozlámaná systémem
navzájem kolmých puklin, vytváří hustou síť úzkých soutěsek
a roklí se širšími prostranstvími připomínající scenerie malého
městečka s ulicemi a náměstíčky. Až do 19. století byly Tiské
stěny místem, kam se málokdo odvážil vstoupit. Varováním
pro všechny odvážlivce byla pověst o francouzském šlechtici
Leduquinovi a zlomyslných skřítcích. Ten za Francouzské
revoluce uprchl z Francie a vzal si s sebou velký rodinný poklad,
který ve zdejších skalách zakopal. Když si pro něj později přišel,
nemohl ho v labyrintu soutěsek najít, a tak marně bloudil
skalami, až se z toho pomátl na rozumu. Jeho poklad prý dodnes
střeží skřítkové, kteří hledače pokladů lákají do odlehlých
a nebezpečných míst a sypou jim do kapes bludné koření, po
kterém už člověk nenajde cestu ze skalního bludiště. Dnes už
se nemusíte bát, že byste se v Tiských stěnách ztratili. Vede jimi
totiž dobře značená turistická stezka, která vás
provede jak Malými, tak i Velkými stěnami,
v nichž si můžete prohlédnout více než
70 pískovcových útvarů, které svými
tvary připomínají různé obličeje
či zvířata.
Kyjovské údolí začíná v protáhlé vsi Kyjov 3 km západně od
Krásné Lípy. Údolí je tvořeno říčkou Křinicí a od Kyjova se táhne až
k zaniklé osadě Zadní Doubice, kde u soutoku Křinice, Brtnického
a Bílého potoka končí. Pískovcové skály zde nedosahují takové
mohutnosti jako v centrální části Labských pískovců, ale údolí je
i tak velmi romantické a malebné. Po obou březích jsou bizarní
pískovcové útvary, stěny a věže (některé jsou horolezeckými
terény) i členitá ústí postranních roklí. Po levém břehu říčky vede
silnička (nesmějí sem však automobily) vycházející pak z údolí
k severu do osady Kopec (Brtníky). Po této cestě je vedena značená
cyklostezka a turisté zde mají červené značení. Za zmínku určitě
stojí Čertův kámen a Vinný sklep, kde jsou na konci zimy k vidění
lahvovité ledové krápníky, dále pak Jeskyně víl, kde se v zimě
vytváří bohatá ledová výzdoba. Samotná silnička vás zavede až
k Turistickému mostu, kde se cesta napojuje na různé cyklookruhy
a turistické stezky. Po červené dojdete až k Brtnickému mostu
a do zaniklé obce Zadní Doubice (kde je však obnoven turistický
přechod do Německa). Údolím také vede Köglerova naučná stezka,
která má mnohá zastavení s informačními tabulemi, jež upozorňují
na zajímavé úkazy. Uvidíte Kyjovský hrádek, vyhlídku Medvědice
(Pod praporkem), Klenotnici, kde jsou až 20 m
vysoké skalní stěny, a horolezeckou věž
Strážce Klenotnice. Podle pověsti tu
byly skrýše pokladů loupeživých rytířů
z Kyjovského hradu.
www.tisa.cz
www.ceskesvycarsko.cz
Přírodní zajímavosti
www.branadocech.cz
Pravčická brána
Tajemná brána Českého Švýcarska
Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem
kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého
Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Dostanete se k ní pouze
pěšky, a to buď z Hřenska po červeně značené turistické cestě do
kopce asi 3,5 km, nebo z Mezní Louky po 6 km dlouhé Gabrielině
stezce, lemované krásnou a impozantní Křídelní stěnou, po které
se chodí již od roku 1892. Pravčická brána leží ve výšce 415 m n. m.,
skalní oblouk je 16 m vysoký a téměř 27 m široký. Výstup na vlastní
Pravčickou bránu je od r. 1980 uzavřen, protože skalní most byl
velkou návštěvností ohrožen. Přístupné jsou však skalní vyhlídky
v bezprostředním okolí brány, odkud je pěkný pohled na některé
dominanty v české i saské části pískovcové oblasti. V některé
ze skalních slují poblíž Pravčické brány prý pobýval legendární
poustevník Prebisch, podle něhož nazývají Němci tuto lokalitu
Prebischtor. Jedním z nejznámějších návštěvníků Pravčické brány
v minulosti byl pohádkář Hans Christian Andersen, který zde byl
roku 1851 a po dvaceti letech se ještě jednou vrátil. Neodmyslitelně
k Pravčické bráně patří i výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován
byl r. 1881 na místě chatrče z kůry, která sloužila jako výčep.
Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných
hostů majitelů zdejšího panství Clary-Aldringenů.
Dnes se v prvním patře nachází muzeum
národního parku České Švýcarsko.
V přízemí zámečku se dochovala
stylová
restaurace
vyzdobená
původními malbami.
www.pbrana.cz
Hřensko
a soutěsky na Kamenici
Jetřichovice
V gondole za Strážcem soutěsky
Jetřichovice leží 15 km severovýchodně od Děčína a jsou
centrem národního parku České Švýcarsko. Obec vznikla
koncem 14. století s nedalekým skalním hradem Falkenštejnem,
postaveným na ochranu České silnice. Dominantou Jetřichovic
je barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1752, který byl
později přestavován a rozšiřován. V obci můžete obdivovat
i pestrou ukázku lidových hrázděných a roubených stavení
a hlavní fenomén Českého Švýcarska – podstávkové domy.
Z Jetřichovic vede síť značených turistických cest, které vás
přivedou prakticky ke všem zajímavým místům. Namátkou
jmenujme skalní hrádek Šaunštejn, Kyjovské údolí na říčce Křinici
nebo roubené hrázděné domy ve Vysoké Lípě. Nejpůvabnější je
však cesta přes známé skalní vyhlídky, které se směle vypínají nad
Jetřichovicemi. Kouzelný je výhled z Mariiny vyhlídky vysoko na
skalách z dřevěného altánu, který zde nechali v 19. století postavit
majitelé tehdejšího panství z rodu Kinských. Nebo zkuste objevit
zříceninu bývalého Dolského mlýna, který leží na romantickém
místě v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení
dvou pohádek – Pyšné princezny a Pekla s princeznou. Třetím
tipem na výlet může být Stezka s trpaslíky poblíž silnice do
nedalekých Rynartic. Absolvujete nenáročný
výstup do stráně, kde je ve skále vytesaná
Sněhurka a sedm trpaslíků, které
v roce 1833 vytvořil rynartický
sochařský samouk Ernest Wahr.
Hřensko leží 12 kilometrů severně od Děčína, těsně u hranic
s Německem. Svojí polohou na soutoku řek Labe a Kamenice je Hřensko
se svými 115 m n. m. nejníže položeným místem v České republice. První
zmínka o Hřensku pochází z 15. století, kdy zde stála krčma sloužící
vorařům, od 16. století se zde začali usídlovat další obyvatelé. Největší
atrakcí kromě Pravčické brány, která je odtud vzdálená 3,5 km, je výlet
do soutěsek říčky Kamenice. Návštěvníky čeká procházka romantickou
přírodou podél říčky obklopené z obou stran hradbou do nebe trčících
vysokých skal. Budete procházet pod skalními převisy, několika tunely
a také přes úzké lávky. Jízda soutěskami je možná v obou směrech na dvou
úsecích – Edmundově a Divoké. Soutěsky jsou přístupné pouze plavbou
ve člunu. Mají podobu skalnatého kaňonu se strmými, často kolmými
stěnami, vysokými 50–150 m. Některé části skal se v dávné minulosti utrhly
a sesuly na dno soutěsek. Mnohé skalní věže mají zajímavé tvary (Skalní
rodina, Strážce aj.). Převozník pohání lodičku bidlem, stejně jako tomu
bylo v době vzniku této atrakce v 19. století. V průběhu plavby podává
gondoliér výklad o historii a současnosti soutěsek, popisuje roztodivné
skalní útvary – tzv. obyvatele soutěsek. Edmundova soutěska měří 960 m,
Divoká 450 m. Jízda trvá v Edmundově soutěsce asi
20 minut, v Divoké pak 15 minut.
Pokud chcete přispět k návratu lososů do
říček Českého Švýcarska, můžete zaslat
dárcovskou DMS ve tvaru DMS(mezera)
NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Cena
jedné DMS je 30 Kč.
www.hrensko.cz
Srdce Českého Švýcarska
www.obec-jetrichovice.cz