BYL JINÝ - Římskokatolická farnost Šlapanice

Komentáře

Transkript

BYL JINÝ - Římskokatolická farnost Šlapanice
Ročník XXVII., číslo 4
Vyšlo 13. prosince 2015
SLOVO OTCE BISKUPA VOJTĚCHA
CIKRLEHO
V Ježíši Kristu se zvláštním způsobem setkává
čas s věčností.
Ať hodnota i těch nejnepatrnějších věcí
vykonaných z lásky vstoupí pro spojení s ním
z našeho omezeného času do věčnosti.
Zato se modlím a k tomu vám žehnám.
Vojtěch Cikrle
biskup bměnský
Bmo, Vánoce 2015
Z dalších myšlenek otce biskupa vybíráme:
Vánoce nejsou jen pokojná idyla s anděly. Bůh přichází jako světlo přemáhající
temnoty. Těm, kteří ho přijali, přináší pokoj. Pro ty, kdo ho nepřijali, se stává kamenem
úrazu. Tajemství Vtělení a tajemství Těla jsou těsně vedle sebe. Do zla, které se někdy
zdá být jako nepropustná temnota, vstupuje světlo v podobě proroky přislíbeného dítěte.
To je pravý důvod vánoční radosti.
Toto dítě je nadějí i tvého vítězství, aby ses i ty mohl stát nadějí pro všechny kolem
sebe.
Okénko
-2-
13. prosince 2015
MATRIKY
Z vody a Ducha svatého se znovu narodili:
datum
6.9.
6.9.
4.10.
4. 10.
4.10.
1.11.
1.11.
6.12.
6.12.
Vladislav Buchta ze Sivic
Eduard Zemánek ze Šlapanic
Lilian Marie Coufalová ze Šlapanic
Šarlota Beatrice Benešová z Vysokých Popovic
Alena Marie Buchtová z Kobylnic
Alžběta Zemánková z Kobylnic
Lukáš Chymek ze Šlapanic
Vojtěch Jachymiák ze Šlapanic
Karel Šoukal ze Šlapanic
místo křtu
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Šlapanice
Na společnou cestu s Božím požehnáním se v našem kostele vydali:
3.10. Radim Kovář z Vizovic a Hana Kotulanová ze Šlapanic
12.12. Václav Štěpánek z Jiříkovic a Romana Alexová z Kuřimi
Ve společenství víry, naděje a lásky se s námi rozloučili:
+
15.9.
15.9.
26.9.
30.10.
24.11.
Jiří Knos ze Šlapanic
Anna Hloušková ze Šlapanic
Miroslava Kubínková z Jiříkovic
Jindřiška Hanzlová ze Šlapanic
Marie Vašíčková z Kobylnic
Z KALENDÁŘE
19.12.
25.12.
4.-8.1.
10.1.
22.1.
1.-5.2.
21.-28.2.
22.-26.2.
14.-18.3.
adventní koncert v kostele
zpívání s dětmi u jesliček
návštěvy nemocných
Tříkrálová sbírka
farní ples v Kobylnicích
návštěvy nemocných
lidové misie ve Šlapanicích
návštěvy nemocných
návštěvy nemocných
ročník
1926
1920
1929
1919
1936
Okénko
-3-
13. prosince 2015
ADVENTNĚ-VÁNOČNÍ ROZHOVOR S OTCEM VLADIMÍREM
LANGEREM
V minulém čísle Okénka jsme si představili nového pana faráře v Praci, P. Vladimíra
Langera, dnes s ním přinášíme rozhovor o čase adventním a vánočním.
Jakou hodnotu spatřujete v adventním čase?
Hodnotu nového začátku. Znovu mohu restartovat svoje prožívání křesťanství.
Jak se správně "vyrovnat" s předvánoční atmosférou v našich obchodech a
médiích, které nám ji nabízejí již od listopadu?
Nekritizovat. Je to jedno. Je to jen obchod. Záleží přece na mně, co si v obchodě
koupím. Jen je mi někdy líto prodávajících, že musí poslouchat koledy. Ale každá práce
má svoje výhody a nevýhody.
Když jste byl malý, vedli Vás rodiče k nějaké cílené přípravě na Vánoce?
Ano, pekl jsem cukroví, to byla moje práce.
Co byste doporučil dětem a mladým?
Vánoce dětí určují rodiče. Přál bych jim rodiče, kteří jim dokáží udělat třeba i malým
dárkem radost a dovolí jim zakusit lásku a hřejivé teplo domova.
Co bychom měli dělat proto, aby užitek adventu byl co největší?
Připravovat se na Vánoce - na oslavu narození Ježíše Krista. Všechno ostatní je jen
pozlátko.
Vzpomínáte na nějaký neobvyklý vánoční dárek?
Jako patnáctiletý jsem dostal lovecký nůž, který jsem si moc přál. Dostal jsem ho
a mám ho dodnes. Super.
Kde obyčejně trávíte Štědrý den?
Doma na faře v Telnici. Pozvu přátele a vařím. Podává se rybí polévka a smažený kapr
s bramborovým salátem, káva nebo čaj a vanilkové rohlíčky.
Co byste popřál čtenářům Okénka?
Požehnané Vánoce.
Děkuji za rozhovor,
Petr Horák
Okénko
-4-
13. prosince 2015
BETLÉMSKÉ SVĚTLO
„To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“ (Jan 1, 5)
V sobotu 12. prosince převzali skauti při ekumenické
bohoslužbě ve Vídni Betlémské světlo. Plamének zažehnutý
v jeskyni Narození Páně v Betlémě budou rozvážet po
tuzemských kostelích od 19. prosince. Světélko si budete moci
tradičně vyzvednout také v kostele Nanebevzetí Panny Marie
ve Šlapanicích.
„Pokoj ve mně – pokoj s tebou“, takové je motto letošního ročníku Betlémského
světla. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle jej komentoval slovy: „Betlémské světlo je
symbolem naděje. Představuje světlo, které nikdy nezhasne. Každoročně se světlo
z Betléma dostane k více než třiceti milionům lidem na celém světě. To je velké číslo.“
V České republice se Betlémské světlo rozváží od roku 1989.
Do Betléma se každoročně pro plamének s oficiální delegací vypravují také rakouský
chlapec nebo děvče, kteří ten rok vykonali něco dobrého. Loni to byla například
jedenáctiletá Sára z Horních Rakous, ministrantka a členka místního hasičského sboru.
Z Rakouska se pak světlo šíří do dalších zemí světa.
Bližší informace o Betlémském světle lze získat na internetové adrese
www.betlemskesvetlo.cz, včetně přehledu vlaků, které Betlémské světlo po České
republice rozváží.
Hana Sedláková
ŽIVÝ BETLÉM V PRACI
Letos již skoro po dvacáté se koná živý Betlém v Praci na schodech před kostelem.
Účinkují zde děti, mládež i dospělí z celé naší farnosti. Býval vždy na první svátek
vánoční, ale teď bývá v neděli před Vánoci, protože na Vánoce se lidé navštěvují, modlí
se u stromečku a zpívají koledy.
U živého Betlému se sejde celá naše vesnice včetně pana faráře, který má úvodní
slovo. Na rozloučenou zazpíváme koledy, ministranti roznáší perníčky, vanilkové
rohlíčky a dobrý punč nebo čaj.
Je to pěkná tradice, na kterou se lidé sjíždí z celého okolí i moje rodina ze Šlapanic.
Je zcela na místě poděkovat všem, kteří se na jeho přípravě podílejí.
Magda Boleslavová
Okénko
-5-
13. prosince 2015
TĚŠÍME SE NA VÁNOCE
Jelikož se nacházíme v plném proudu adventní doby a Vánoce jsou za dveřmi,
zajímalo nás, jak se na ně připravují a na co se nejvíc těší děti. Proto jsme připravili
anketu právě na téma Vánoc. Tentokrát jsme se ptali dětí ze čtvrtých tříd.
Jak se připravuješ na Vánoce?
Proč slavíme Vánoce?
Na co se o Vánocích nejvíc těšíš?
Martička
1. Vyzdobím dům a budu trpělivá, abych to vydržela.
2. Protože se Pán Ježíš narodil.
3. Že doneseme adventní věnec do kostela.
Filip
1. Plním úkoly na adventním věnci a děláme perníky a cukroví.
2. Abychom si připomněli narození Pána Ježíše.
3. Nejvíc se těším na večeři a na dárky.
Evelína
1. Modlíme se a zdobíme stromeček.
2. Protože se narodil Pán Ježíš.
3. Nejvíc na rozdávání dárků a setkání celé rodiny.
Terka
1. Zdobíme perníky a plním úkoly na adventním kalendáři.
2. Protože se narodil Pán Ježíš.
3. Nejvíc se těším na vánoční stromeček.
Blanka
1. Sháníme stromeček a věšíme pak na něj baňky a píšu dopis Ježíškovi.
2. Protože se narodil Pán Ježíš.
3. Nejvíce se těším na kapra a bramborový salát a na dárky.
Míša
1. Hodně chodím do kostela a modlím se.
2. Protože se narodí Ježíš.
3. O Vánocích se nejvíc těším na sníh.
Tímto děkuji našim dětem za jejich upřímné odpovědi, Lucie Králová
Okénko
-6-
13. prosince 2015
„CÍRKEV NÁM CHCE VZÍT STŘECHU NAD HLAVOU!“
… ANEB PARAGRAFY (A ZEJMÉNA TY BLOKAČNÍ)
Když byl v roce 1991 schválen tzv. Zákon o půdě 229/1991 Sb., uvádí v § 29 „Majetek
církví“ toto: „Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti,
řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto
majetku.“ Tímto ustanovením se zavádí tzv. blokační paragraf. A nebyly by to české
hlavičky, kdyby nevymyslely, jak toto ustanovení obejít, zvláště tam, kde se jednalo
o majetek docela lukrativní.
Tedy poté, co se snad vyřeší navrácení církevního majetku, který dosud byl v držení
státu, nás čeká náročnější oříšek – situace, kdy došlo k porušení zmiňovaného paragrafu
a majetek určený k restituci byl v průběhu dvaceti let protiprávně převeden do vlastnictví
třetích osob. Asi jako když vám někdo prodá kradené auto – také se o něho může hlásit
původní majitel.
Restituční pracoviště Biskupství brněnského v průběhu října rozeslalo na všechny
farnosti seznamy nemovitostí, u kterých došlo k neoprávněným převodům s tím, aby se
farnosti vyjádřily, ve kterých případech se vyplatí jít do soudního sporu.
Protože se jedná o citlivou a delikátní věc, která jistě bude zdrojem mnoha ostud,
vydala ČBK metodiku, jak postupovat. V ní doporučuje vzít v úvahu např. hledisko
právní – věc je tak zamotaná, že je malá šance majetek právní cestou získat, hledisko
ekonomické – hodnota majetku je příliš malá na to, aby se spor vyplatil, a hledisko
umírněnosti – novému vlastníkovi slouží majetek k bydlení jeho rodiny nebo s jeho
pomocí poskytuje služby druhým či vytváří pracovní místa.
Když jsme obdrželi k vyjádření náš seznam, zjistili jsme, že obsahuje 130 položek.
Naše ekonomická rada je všechny prošla a navrhla ty, o které by bylo vhodné žádat. Na
listopadovém setkání děkanů na Vranově nás pak diecézní ekonom informoval, jak se
záležitost vyvíjí: Celkem bylo v diecézi nalezeno asi 9600 položek, u kterých je
podezření na protiprávní převod. Z nich se z farností vrátilo asi 1800. Je to hodně, proto
po poradě s generálním vikářem byly ze seznamu vyškrtnuty majetky ve vlastnictví
fyzických osob. Zbylo 1200 položek. I to je velké číslo, proto se hledá klíč, jak je snížit
na ½ - ¼. Z toho se pak následně sestaví soudní žaloby, které, pokud budou úspěšné,
vrátí neprávem převedený majetek zpět na stát a Církev pak bude moci o něj znovu
požádat. Když bude úspěšná, teprve tehdy jí budou majetky vráceny. Takže nebojme se,
církev nikomu střechu nad hlavou ani pracně vybudovanou dílnu nevezme.
A na závěr otázka, která možná měla být zodpovězena hned na začátku: Proč to
všecko, proč je ta církev tak chtivá toho majetku??? Z jednoduchého důvodu: V církvi
vždy platilo, že kdo chtěl zřídit kostel, farnost, klášter, hospic, školu, musel se postarat
o jejich financování. Naši předkové provoz církve hmotně zabezpečili. V letech 1949 –
2012 byla církev v omezené míře placená ze státního rozpočtu, zatímco stát plně užíval
veškerý její majetek. Schválení restitučního zákona znamená nejen vracení majetku, ale
především zavádí samofinancování církve.
Okénko
-7-
13. prosince 2015
Bylo by možné udělat velkodušné gesto a veškerého majetku se zříci; odpadla by
spousta starostí. Pak by to ale znamenalo dvojí: Buď veškeré fungování církve včetně
platů platit ze svého a sehnat v diecézi 140 mil. Kč ročně (např. zavést v kostelích
„šustivé sbírky“ místo dosavadních „cinkajících“), nebo se zříci řady aktivit a služeb,
které církev nyní koná a poskytuje. Státní příspěvek na platy v církvi podle dohody klesá
o 5 procent ročně, úměrně s tím, jak by mělo nabíhat hospodaření s vráceným majetkem.
Pro naši diecézi to konkrétně znamená od 1. 1. 2016 každý rok snížení státního
příspěvku na platy o 7 mil. Kč, až po 17 letech klesne na nulu. Od Nového roku
nastupují pro naše děkanství tři zaměstnanci – stavař, účetní a pastorační asistent. Práce
budou mít „jak na kostele“, a farnosti našeho děkanství se na jejich platu budou podílet
jednou třetinou. Jak – to ještě nemáme vymyšlené.
Podle slov Otce biskupa prožíváme největší změnu od Josefa II. Jdeme v mlze
a nevíme, co nás čeká po dvou krocích. Naše diecéze je nejchudší – jenom nemovitý
majetek ji neuživí. Budou se tedy muset hledat i další cesty, jak být ekonomicky
soběstační. Ale ekonomická nezávislost je jednou z podmínek vnější svobody. Chcemeli někoho mít v hrsti, lze to nejsnáze přes peníze – však si všimněte, jak stačí pětikoruna
a i nepořádní lidé v supermarketech ochotně uklízejí nákupní vozíky na své místo :-)
P. Jan Nekuda
P. JOSEF VLČEK PODĚKOVAL ZA SVÉ ŽIVOTNÍ JUBILEUM
V sobotu 24. října 2015 v jedenáct hod. byla děkovná mše svatá za 75 let mého života.
Koncelebroval jsem s panem děkanem Janem Nekudou, děkanem Milanem Vavro,
P. Pavlem Buchtou a P. Pavlem Lacinou z Pozořic. Přijel i P. Pavel Sobotka, který vede
nyní duchovní správu v mých bývalých farnostech Slupi, Jaroslavicích a Strachoticích.
Promluvu při mši měl P. Pavel Kopecký, pěkně probral můj kněžský život. Také se
zmínil o mé primici v jubilejním cyrilometodějském roce 1963, kdy přijeli stárci
z Velkých Pavlovic a zachránili nedovolený průvod od domu.
Při mši sv. zpíval V. Hrabálek ml., hrál J. Malý. Na konci jsme zazpívali Bože,
chválíme Tebe na poděkování P. Bohu a P. Marii. Pan děkan Jan Nekuda mi poděkoval
za moji práci v duchovní správě, Bernadeta Kurešová pronesla krásné dlouhé blahopřání,
složené farnicí z Nivnice, naší spolupoutnicí do Lurd a Fatimy paní Ludmilou
Kohoutkovou.
Následovali další gratulanti, kteří se řadili do fronty přes kostel. V přísálí bylo menší
pohoštění s chlebíčky, koláčky od farníků a další zákusky a cukroví.
Pro pozvané hosty pak byl na faře v sále oběd, který připravil pan Ladislav Sedlák.
V kuchyni obsluhovaly sestry Vavrovy s maminkou.
Okénko
-8-
13. prosince 2015
Ke konci oběda P. Milan Vavro promítl záběry z pouti do Lurd a další. Dary mne
potěšily, zvláště modlitby a duchovní pomoc. Pozval mne i pan biskup Vojtěch do Brna
na Petrov, popřál mi a dal mi svíci se znakem biskupství a mešní víno. Děkoval mi za
službu a udělil požehnání do další duchovenské činnosti.
Srdečně mi potřásl rukou i biskupský sekretář P. Jaroslav Čupr. Děkuji také paní
Poulíkové z Ponětovic, nechala mi zahrát v neděli 25. října v Proglase píseň “Pojď
k Spasiteli…”.
Všem vám děkuji, že jste mé jubileum se mnou oslavili.
P. Josef Vlček
Okénko
-9-
13. prosince 2015
NÁRODNÍ EUCHARISTICKÝ KONGRES 2015
Přibližně šest set kněží a jáhnů, přes čtyři sta řeholnic a řeholníků, více než tisíc
ministrantů a celkem asi dvacet pět tisíc věřících zaplnilo 17. října 2015 náměstí
Svobody v Brně, aby se zde zúčastnilo vyvrcholení Národního eucharistického kongresu,
první akce svého druhu v České republice. Brno se tak opět po čase stalo centrem
celonárodní církve a nutno říci, že se svého úkolu zhostilo skvěle. Velkoplošné
obrazovky a historicky největší tribuna postavená na hlavním brněnském náměstí,
dávaly tušit, že dnes přijde opravdu významný Host. Někomu se může zdát umístění
akce do samého centra města - obklopeného domy, obchody, restauracemi snad trochu
nešikovné, myslím však, že právě i v tomto byla skryta jistá symbolika. Vyvstala mi na
mysli otázka: Vpouštím Ježíše opravdu do centra svého života, do všech svých
všednodenních záležitostí nebo je spíše vpuštěn pouze na periferii mého žití a setkávám
se s Ním pouze v kostele?
Program byl opravdu bohatý a to nejen co do počtu doprovodných akcí (probíhaly na
různých místech Brna během pátku a soboty), ale zvláště co do jejich kvality.
Sobotní slavnostní bohoslužbě předsedal papežský vyslanec kardinál Paul Cordes. Na
úvod mše zaznělo rovněž poselství papeže Františka, které bylo oceněno bouřlivým
potleskem. Veškeré promluvy, které zazněly při slavnostní mši svaté, jsou k dohledání
na internetových stránkách brněnského biskupství - www.biskupstvi.cz a určitě stojí za
přečtení. Po mši svaté doprovázené krásnými zpěvy Scholy brněnské mládeže,
následoval eucharistický průvod na Zelný trh a svátostné požehnání.
Po skončení celé akce
jsme zašli (naše rodina)
do jednoho známého
česky řečeno rychloobčerstvovacího zařízení,
kde tou dobou bylo
i mnoho jiných zájemců
o
„osvěžení.“
Jedni
z nich se mě ptali: „Co se
to tu děje?“ Snažil jsem
se jim to vysvětlit,
nevím, zda pochopili
a zda jsem volil správná
slova, ale to asi není
důležité a ani není v naší
moci. Důležité je, že se lidé ptají a že Ten, který může dát odpověď na všechny naše
otázky, tu byl s námi.
Petr Horák
Okénko
- 10 -
13. prosince 2015
KONFERENCE O EXORCISMU NA VRANOVĚ U BRNA
Slovo exorcismus vyvolává v mnohých z nás velký respekt. Tak to bylo i u mě, ale
současně jsem vnímala potřebu dozvědět se, o této modlitbě církve za osvobození od
Zlého, více. Akademie kanonického práva ve spolupráci s Biskupstvím brněnským
uspořádala třídenní seminář ve dnech 25. - 27. října 2015, kterého se zúčastnila téměř
dvoustovka zájemců, z nichž 126 byli kněží.
Cílem konference bylo postavit exorcismus do přirozené roviny, a v některých
případech nutné pomoci, v životě člověka a také vytvořit teoreticko-praktický základ pro
práci s lidmi, kteří se dostali do problémů. Většinou tím, že hledají životní cestu
v různých alternativách mimo Boha. Posledním cílem bylo nastínit spolupráci mezi
farnostmi, diecézí a pověřeným exorcistou.
V životě se potkáváme s lidmi, kteří se buď nevědomostí, nebo i zvědavostí či cíleným
činem dostali do kontaktu se Zlem. V nedělní podvečer proto zazněla dvě svědectví.
Jako první promluvili manželé, kteří se zabývali jógou. Uvedli, že neexistuje rozdíl mezi
tzv. „křesťanskou“ jógou, nebo meditační jógou,…stále se jedná o totéž. Při cvičení
pozic se lidé otvírají neurčitému duchovnímu světu, vypínají rozum, mysl a soustředí se
na emoce. Jóga vychází z hinduismu, kde bylo vzýváno sedm energetických center
(božstev). Tato filozofie, podobně jako víra v mimozemšťany, horoskopy, čtení z karet,
reiki, esoterika patří ve své podstatě k metodám, které degradují Ježíše, svazují lidi
a způsobují dříve nebo později velké duševní i zdravotní problémy.
Později se oba manželé nějaký čas věnovali rádža-józe, automatické kresbě a tzv.
channelingu. Brzy se ale objevily těžké problémy: nezvladatelné záchvaty smíchu, pláče,
„vypínání“ rozumu, rozpadající se manželství. V tu dobu přišel Boží zásah. Žena začala
chodit na modlitby exorcismu k P. Havlátovi na Vranov. Podle jejího vyprávění toužila
po Ježíši a spálila všechny věci,
které
jakkoli
souvisely
s dřívějšími aktivitami: kyvadla,
knihy,
DVD,
CD
s hudbou, karty…Po čase se oba
manželé přihlásili na dvouletý
teologický kurz brněnského
biskupství, absolvovali přípravu
na křest a přijali jej.
Svědčící manželé nás všechny
povzbudili k častému svatému
přijímání, k pevné víře v Ježíše
a častému svěřování se do
ochrany Krista, Panny Marie
a svatého archanděla Michaela.
Okénko
- 11 -
13. prosince 2015
Druhé svědectví měla žena z Prahy. Pocházela z nevěřící rodiny. Byla vegetariánkou,
chtěla mluvit s rostlinami, provozovala buddhismus, jógu, spiritismus, magii, „léčila“
přes fotky apod. Měla touhu jít do kostela, ale nesnášela katolíky, proto svou první
návštěvu směřovala do pravoslavného kostela. Zde se seznámila s knězem, který ji
dva roky provázel. V tu dobu se zúčastnila duchovních cvičení exorcisty P. Eliase Vely
z Malty (který do Čech pravidelně přijíždí). Po těch dnech spálila všechny věci
související s jejími dřívějšími aktivitami. Dodnes už 8 let chodí měsíčně na modlitby
exorcismu. Tato žena upozornila na další nebezpečné aktivity: techno hudbu, drogy,
magii (není rozdíl mezi bílou a černou magií, podstata Zla je stejná), praktiky voodoo,
homeopatii.
K homeopatii se přítomní ptali a chtěli objasnit, proč se homeopatie nedoporučuje (viz
článek http://www.vojtechkodet.cz/svedectvi/homeopatie-svedectvi-ex-homeopata.html
a také http://www.vojtechkodet.cz/ke-stazeni/prednasky/okultismus-a-lecitelstvi.html)
Naopak svědčí pomoci Ježíše, přímluv Panny Marie a svatých.
Od pondělí do úterního odpoledne jsme poté vyslechli přednášky předsedy
Mezinárodní asociace exorcismu P. Francesca Bamonteho, polských exorcistů Dr.
Sosnowskiego, Mons. Adrzeje Grefkowicze a dalších, kteří se věnovali samotnému
průběhu modlitby exorcismu, právním dopadům této modlitby do života kněží
a způsobům, jak rozlišit psychické onemocnění od obtěžování Zlým či samotnou
posedlost.
Nově je k dispozici stránka www.exorcismus.eu, která jako první pojímá tuto
problematiku z katolického hlediska. Zde najdete kontakty na biskupem pověřené
katolické exorcisty a další užitečné informace.
Přeji nám všem hodně radosti z víry v Ježíše, Pána Tvorstva.
Ivana Horáková
NÁDHERNÝ PSANEC V KNIHOVNĚ A DALŠÍ KNIŽNÍ
NOVINKY
Ve farní knihovně přibyly kromě jiného tři knížky amerického spisovatele Johna
Eldredge: Nádherný psanec, Nebojte se života a Úchvatná. Pokud čekáte, že v nich
najdete snůšku zbožných frází nebo nějaké nenáročné náboženské čtení, tak vůbec. John
Eldredge píše o Ježíši jako o někom, kdo má smysl pro humor, je hravý a dokáže být
pěkně ironický. Líčí postavu Ježíše jako buřiče a rozvraceče s nezdolnou odvahou
a upřímností. A co vy? Vzbudí ve vás následující úryvky z knihy Nádherný psanec
pohoršení, nebo naopak nadšení?
Okénko
- 12 -
13. prosince 2015
Pomyslete na to, s jakými lidmi [Ježíš] stoloval. S buřiči, kvůli nimž si brzy vydobyl
pověst žrouta a pijana vína. Určitě se tam nepodávala voda a suchary. Byla to divoká
parta a nepochybně se občas smáli na celé kolo - třeba už jen díky radosti, kterou jim
dělala Ježíšova společnost. Stvořitel těchto pestrých postaviček jistě na hostině s nimi
neseděl se zbožnou přísností jako pan Pochmurný nebo pan Jsemnadvěcí. Jen si
představte, jak byl asi šťasten, že tyto ztracené ovce jsou opět v jeho blízkosti!
Zdá se, že ani církev v knize Johna Eldredge nehraje tak docela pozitivní roli … no
hrůza!
Budete-li číst evangelia bez předsudků, nemůžete nedojít k závěru, že náboženství je
nepřítelem - nebo že je v rukách nepřítele. O všech Ježíšových protivnících můžeme říci,
že jim hodně šlo o správný náboženský život. A byli přesvědčeni, že oni skutečně správně
nábožensky žijí.
Chcete-li správně poznat Ježíše, neměli byste na to zapomínat.
Satan je příliš vychytralý, než aby spoléhal jen na pronásledování. Jeho mistrovská
díla jsou skutky klamu (můžete se na to zeptat Adama a Evy, až s nimi budete mluvit).
Ten, který vás chce oklamat, využívá zkreslení. Proto s oblibou předkládá zkresleného
Krista. Není to ovšem tak očividné, jako zkažená ryba – Satan požívá úctyhodných
náboženských prostředků.
Stačí pro to jediný doklad: miliony lidí, kteří po léta chodí do kostela a přitom neznají
Boha. V hlavách mají spoustu vědomostí o Ježíši, ale nezakoušejí ho – na rozdíl od těch
chlapů na břehu (pozn. – tím jsou zde myšleni učedníci, vyplývá to z předchozího
kontextu, který zde není uveden). Pak jsou zde další miliony lidí, kteří Ježíše milují, ale
zakoušejí ho pouze občas. (…)
Může existovat něco ďábelštějšího?
Pokud byste někoho posílali deset let do školy, a on by byl stále negramotný, co byste
si o takovém vzdělávání pomysleli? Pokud byste někoho blízkého poslali k lékaři, a on by
se ani po mnoha letech nezbavil rakoviny a navíc by onemocněl HIV, žloutenkou a snětí,
co byste si o takovém léčení pomysleli?
Nikoho neobviňuji; pouze uvádím fakta. Existují skvělé sbory a skvělá hnutí, která nám
přinášejí Ježíše. Ale běda – jsou výjimkou, nikoli pravidlem.
Ježíš uzdravil muže v sobotu. Jeho nepřátelé se rozhodli ho zabít. Myslíte, že se už nic
takového neděje? A proč by to mělo s příchodem Krista skončit? Bylo by trochu
namyšlené domnívat se, že my do této náboženské mlhy spadnout nemůžeme.
Okénko
- 13 -
13. prosince 2015
Tak co? Rozhodně trochu podivná „náboženská“ knížka. Celá kniha Nádherný psanec
ale není takhle ostrá. Jsou v ní i vtipné příběhy a nové náhledy na příběhy z evangelií.
Z knihy vystupuje trochu jiná osobnost Ježíše – člověka, který se nechá za nás zabít.
A pak, když mluví po zmrtvýchvstání se svými učedníky, dělá, jako, že to není on, loučí
se s nimi a předstírá, že chce odejít, aniž by se jim dal poznat. Eldredge se zamýšlí nad
tím, zda se skutečně Ježíši šlo o to, abychom si vzali z tohoto příběhu nějaké náboženské
poučení typu „měli bychom si dát pozor, abychom Ježíše vždy poznali“ nebo jestli si ze
svých učedníků prostě jen nevystřelil.
Pokud vás Nádherný psanec dokázal už teď něčím naštvat, nebo naopak potěšit,
můžete si ho půjčit ve farní knihovně a zjistit víc. Od Johna Eldredge jsou zde nově ještě
další dvě knihy – Nebojte se života a Úchvatná. Jsou neméně ostré, ale i inspirativní. Od
autora knihy Wild at Heart asi nelze očekávat nic moc jiného.
V knize Nebojte se života povzbuzuje čtenáře, aby především žili. Aby se nebáli
riskovat pohodlí šedivého života a vkročit, nebo spíše vpadnout na riskantní a nádhernou
pouť, která se nám nabízí. Mluví ale i o tom, jak se vypořádat s utrpením a bolestí, které
život přináší.
Úchvatná! je kniha o ženách, nebo pro ženy. Autor ji napsal spolu se svou ženou Stasi
jako protiklad k publikaci Pozor, srdce muže (v angl. originálu právě Wild at Heart
a pozor! tuto knihu máme v knihovně také), která je o mužích. Můžeme zde začít
poznávat někdy utajené stránky ženské osobnosti, učit se rozpoznávat své nejhlubší
touhy, anebo konečně zjistit, co je tak krásného na tom, být ženou.
John Eldredge je pětapadesátiletý křesťanský spisovatel a řečník, který se svými
dvěma syny žije v Coloradu. Jeho nejznámější knihou je právě Wild at Heart. Tím, jak
žít podle svého srdce a najít svou cestu životem se zabývá snad ve všem, co napsal. Sám
před konverzí ke křesťanství prošel východním mysticismem, učením Lao-c‘ a hnutím
New Age.
Knihy si můžete vypůjčit každou neděli vždy po deváté mši svaté ve farní
knihovně. Ta byla přestěhována z horního patra do dveří hned u hlavního vchodu.
V knihovně je nyní také nový přehlednější systém řazení knih a chystáme pro vás
elektronický katalog.
Těšíme se na vaši návštěvu!
Za pracovníky knihovny,
Bernadeta Kurešová
Okénko
- 14 -
13. prosince 2015
VZPOMÍNKA NA P. DĚKANA VÁCLAVA FIŠERA
22. května 2015 si povolal náš pán Bůh na věčnost
jiříkovského rodáka, pana děkana P. Václava Fišera, který
působil od roku 1979 v Hustopečích. Zde postavil na místě,
„kde spadl kostel“, kostel nový, v roce 1994 zasvěcený sv.
Václavu a sv. Anežce.
Vzpomínám, jak probíhaly přípravy na jeho první mši
svatou, která se chystala do Šlapanic. Pan děkan byl
vysvěcen tajně 16. dubna 1950, proto všechny přípravy
probíhaly také tajně. Když přijížděl domů, vítali jej mladíci
na koních. Dveře i okna byla ozdobena věncem z krušpánku
s bílými kvítky. To všechno organizovala paní Hanáková.
Pletl se věnec z krušpánku, který ponesou družičky kolem
novokněze. Také jsem se toho zúčastnila, bylo mi 11 let. To,
co jsem napsala, si pamatuji z vyprávění tetiček a maminky.
Odpoledne jsme byli pozváni na hostinu, to se nám dětem
líbilo. Novokněz se s námi vyfotografoval na zahrádce, fotku si uchovávám jako
památku dodnes.
V roce 2013 k 90. narozeninám mu byla udělena p. biskupem Cikrlem medaile svatých
Cyrila a Metoděje za obětavou službu.
Zemřel ve věku 92 let a je uložen na hřbitově v Hustopečích. Vzpomeňte na něj
v modlitbě, to bývalo jeho přání, když jsme se s ním loučili.
Jedna z primičních družiček
(autorka si nepřála být jmenována, ale její jméno redakce zná)
Foto z primice P. Fišera - zahrada
Foto z primice P. Fišera - průvod
Okénko
- 15 -
13. prosince 2015
PODĚKOVÁNÍ ZA DAR SVOBODY
Děkovali jsme svaté Anežce České 17. listopadu za dar svobody, zvláště svobody
náboženské. Uvádím tedy vzpomínku na dobu pronásledování v 50. letech. Tehdy byl
můj tatínek ve vězení na Cejlu, my jsme o něm nic nevěděli. Maminka napsala tuto
báseň:
Za pravdu je ctí bojovat, - trpět a také umírat.
I Ty jsi jedním bojovníkem z řad, - který za pravdu trpěl rád.
„Svou vlast a víru v časy zlé – je nutné chránit“ - heslo Tvé,
I jejich volnost, svobodu - a svorný život národů.
Vždy hrdě víru vyznával´s, - za Svatým otcem pevně stál´s.
U soudu jsi pak dojemně - svou víru vyznal veřejně:
„Ve víře jsem já vychován – nikdy víry své se nevzdám,
své víře budu vždy věrný – na víru svou jsem hrdý.
Nás naděje zas těšila - a v těžkých dobách sílila,
že shledáme se s Tebou zas - buď zde, neb v říši věčných krás.
Ty Srdce Páně přesvaté, - ať s nadšením vždy ke službě Tvé
jsme ochotní v každičký čas, – svou svatou láskou naplň nás!
Ty Matko Krista přesvatá, - kéž mocná, svatá ruka Tvá
vždy chrání naši rodinu - dnes i v poslední hodinu!
V roce 1966 naše rodina dostala požehnání od Sv. otce blahoslaveného Pavla VI.
Dočkali jsme se svobody, máme jí správně užívat a dobrem naplňovat každý den života.
V roce 1989 jsem působil na rakouských hranicích. Byla dána omezená možnost
zajet na svatořečení Anežky České do Říma. Dal jsem možnost našim pomocníkům.
Brzy po otevření hranic, které byly dosud neprodyšně uzavřeny dvěma řadami drátěného
plotu, přijeli bývalí farníci z Německa a Rakouska, dovezli ke 200. výročí kostela sv.
Jiljí v Jaroslavicích dva nové zvony, které na věži chyběly už od války. Pan biskup
Vojtěch z Brna je posvětil, pan kardinál z Vídně oslavil výročí, zpíval vídeňský sbor.
Došlo k dalším opravám kostelů, kapliček, Božích muk, soch a křížů, k poutím
a slavnostem. V jubilejním roce 2000 pěšky přišel s velkou skupinou poutníků z Vídně
pan kardinál Christoph Schönborn - cestou přes 4 naše kostely putovali do Tasovic,
rodiště patrona Vídně, našeho rodáka svatého Klementa Marie Hofbauera. Pan biskup
Vojtěch přijel i na udělování svátosti křesť. dospělosti, sv. biřmování. Náš soused
probošt Stanislav Krátký vybudoval nové zvony a vykonal další pěkné opravy. Byl také
neúnavným kazatelem na různých slavnostech a poutích. P. Milan Vavro opravil kostel
v Hnanicích a postavil kapli Bolestné Matky Boží v Popicích u Znojma. Postavil také
novou moderní farní budovu ve Znojmě-Louce. Snažme se svobody co nejlépe využít!
P. Josef Vlček
Okénko
- 16 -
13. prosince 2015
PO STOPÁCH SVATÉHO PAVLA
Biskupství královéhradecké, odbor pro seniory uspořádalo poutní zájezd „Po stopách
sv. Pavla“ - Kréta – Athény 29. 9. – 5. 10. 2015.
29. září jsem jel s panem Jaškem do Brna, nastoupil do autobusu a po 16. hodině jsme
odlétali
z pražského
letiště do Atén. Tam
jsme přesedli na letadlo
do
Heraklionu
a nakonec se ubytovali
v hotelu Miranela.
„Kali mera“ - dobrý
den - tak nás pozdravil
řidič autobusu Alexis
a průvodkyně paní
Alexandra, narozená
v Řecku.
Studovala
u nás a na Slovensku
a 17 let už provází
turisty.
30. 9. jsme byli
v Heraklionu /Iraklion/.
Římané obsadili území zvané „Kyrenajská provincie“. Ve 4. století patřilo
k byzantskému císařství, v 8. století je obsadili Arabové, byla to středověká Kandia. Od
r. 1211 zde vládli Benátčané, jejich nadvláda trvala 400 let. Pak zde 230 let vládli Turci.
R. 1897 je město osvobozeno od Turků, od r. 1913 patří k Řecku. Nachází se zde chrám
sv. Tita, žáka apoštola Pavla.
Odtud jsme přes noc, asi 7 hodin, pluli lodí do Pirea. Pak jsme si prohlédli minójský
palác v Knossu. Sir Ewans, který zde konal vykopávky, žil zde 30 let. Nový palác byl
budován kol r. 1700 před Kr., bydlel tam král a jeho rodina. Palác měl 4 vchody, uvnitř
byl kamenný trůn krále Minosa, nejstarší v Evropě. Palác stojící na nízkém pahorku měl
5 poschodí. Dole byly malé místnosti, pospojované různým způsobem, takže vznikal
labyrint. Celkem měl palác 500 místností, zabíral plochu 22 tisíc m2. Narodil se zde
Minotaurus – byl králem celé Kréty, jak o tom píše Homér.
Také jsme šli do města, kde je chrám sv. Tita. Roku 62 byl na Krétě sv. Pavel. Jeho
žák Titus je patron Heraklionu, byl zde prvním biskupem. Titův chrám byl zničen
zemětřesením, ale Benátčané jej znovu vybudovali. Většinu zde tvoří pravoslavní,
kterých je až 98 procent. Katolický biskup je na menším ostrově, v městě Heraklionu
slouží mladší polský kněz. Najdeme zde poklady fresek ze 14. stol., známý malíř El
Greco měl na Krétě školu, v Kandii.
Okénko
- 17 -
13. prosince 2015
Dne 1. října 9 h. odjezd na SANTORINI –
krásný ostrov v Kykladech. Je to sopečný
kráter, město na skále 580 m vysoko, krásný
západ slunce. Starověký název: TERA. Agora
je středisko města, které má 300 tisíc lidí, je to
přístav. Zřícenina, chrám baziliky sv. Tita, má
čtyřboký půdorys, kde víc řad sloupů, apsida
je na východě. Uctívá se zde 4500 jmen
P. Marie, např. Kera – paní. Zdejší
olivovníky, kterých je tu plno, mívají i tisíc
let. Odeon – divadlo z 1. stol. na svahu, se
používá dodnes, je plné starobylých nápisů. Točící se hlediště je z 5. stol. před Kr.
V divadle bylo slyšet ze všech míst.
Seizmická aktivita způsobuje, že jsou zde nízké stavby. Hora Olymp, „sídlo bohů“ má 2917 m. Hory jsou skalnaté, zasněžené, ale nelyžuje se tam. Samaria je místo, kde
jen zde žije capra, koza s dlouhými rohy, je to neobydlený ostrůvek - rezervace koz.
Kréta je největší řecký ostrov. 8336 km2, 275 km délky, šířka jen 12 až 60 km, a je to
hornatá země. Lesů je dnes jen 5 procent. Nejvyšší hora měří 2456 m. Mezi horami je
úrodná země. Petra je nejjižnější město Evropy, mají zde 300 slunných dnů v roce. Je
zde velmi rozvinuté vinařství, známé jsou hrozinky „Sultanika“. Také zde vyrábí víno
Malvazia – je to starý druh vína na export. Roste tady dva tisíce druhů keřů, 100 druhů
orchidejí a olivovníky – olivy na nich se sbírají v listopadu.
U pravoslavné kaple na kopci u Dobrého přístavu jsme se vyfotili. Je tu jeskyně sv.
Pavla, kde nám Otec biskup Josef Kajnek přečetl čtení z Písma o sv. Pavlovi. Denně
jíme řecký salát, zeleninu. Mají zde hodně skleníků. Katolíci jsou hlavně na ostrovech,
97 procent je pravoslavných. Hlavní svátek je
Pascha, slaví se celý týden.
15. 8. slaví Zesnutí
P. Marie, je to svátek,
volný den. Maria rychle
vyslyší.
Podle
místní
tradice na svatbě bývá
zvána celá vesnice. 60
hostů - to je malá svatba.
Svatební pilaf – jehněčí
a kozí maso s rýží (symbol
štěstí). Mají zvláštní zvyk:
nevěsta hodí o zem
granátovým jablkem, aby
se rozbilo. Ve městech je
Okénko
- 18 -
13. prosince 2015
40 % rozvodů, ale ne na vesnici. Rodina zde má v průměru 1,3 dítěte, jako u nás.
Poroučí otec, ale na Krétě je matriarchát. Ženy jsou velmi aktivní a rozhodují. Děti do 30
let žijí s rodiči. Senioři jsou zde ctěni, domovy důchodců jsou ve městech, ne na
venkově, tam by byly považovány za ostudu.
Pátek 2. 10. jsme měli volno.
V sobotu 3.10. ráno jsme odjeli lodí na ostrov Santorini. Je to kráter vulkánu, 70
procent ostrova bylo tehdy zničeno, největší výbuch byl 200 let před Kristem. Ostrov
tvoří 4 ostrůvky, moře je tam 400 m hluboké. Ve městě Ya jsou malé bílé domky,
polokruhové, je v nich chladněji v létě a tepleji v zimě. Domky zdobí nebeská barva,
stejná, jako má řecká vlajka modrá. Také jsou tam kostely, kláštery /dominikánky/,
hřbitov má světlé náhrobky. Egejské moře, protože je blízko Afriky, má celý rok +22°C.
Kopce jsou bílé také kvůli letadlům.
Neděle 4. října v 8 h. jsme měli mši svatou. V 10 hodin byl odjezd autokarem do
Athén. Sv. Pavel sám píše, že byl v Athénách, na Areopágu, agoře, tam se prodávalo.
Dole je kostel apoštolů. Akropole bylo posvátné místo, zasvěcené bohyni Athéně. Velký
chrám je Partenon. Malý chrám Erechteon /z 1. stol. před Kristem/.
Fotky:
1. Athény: Akropole, kde na Areopagu promluvil sv. Pavel.
2. Vojenská stráž
3. Dobré přístavy, kde sv. Pavel byl při cestě do Říma. Naše skupinka s biskupem
Mons. Josefem Kajnekem. Vzadu P. Severa.
P. Josef Vlček
PRIMICE PATERA SEDLÁKA
V Brně-Řečkovicích v neděli 13. září 2015 byla primice P. Zdeňka Sedláka, má 44
roků. V kostele farář ing. Jan Kotík jej oblékl do požehnaného bílého ornátu a asi 20
kněží a 3 jáhni spolu s asistencí, ministranty a družičkami /každá mu dala kytici bílé
lilie/ dovedli nového celebranta až k oltáři na tribuně přírodního hodového areálu.
Kytaristé se sborem doprovázeli rytmickými písněmi. Kázal spirituál pražkého semináře
P. Kabrda. Mluvil kupodivu o mlčení jako zdroji duchovního života. Paradoxně
v mlčení dává Bůh své milosti. Z mlčení vychází naše úspěchy. Koncelebrovali: místní
kněz, kazatel, vojenský duchovní Otec Jan Pacner a kněz z Kutné Hory, kde je
P. Zdeněk kaplanem. Mši sv. nezpíval, při Otčenáši měl sepnuté ruce. Po mši sv.
uděloval novokněžské požehnání se dvěma daíšími novokněžími společně a pak
jednotlivě v prostorách pivovaru. Po mši sv. bylo Te Deum a požehnání od tří
přítomných novokněží. Zástupce farníků popřál žertovně ne mnoho darů Ducha sv., že
záleží na něm, kolik jich dá, a ne mnoho živou farnost, aby se kněz nepředřel. Novokněz
poděkoval a dal kytici rodičům a děkoval i farníkům za modlitby a duchovni podporu.
Okénko
- 19 -
13. prosince 2015
Na primičním pohoštění je hodně lidí. P. Karel RNDr. Předešlý, bývalý zdejší duchovní
správce, nyní slouží v nemocnici ap. – těžko chodí, vzal si naši knížku vzpomínek. Na
primici jsem byl pozván, protože jsem věnoval ořechy na primiční cukroví. Řečkovický
farní zpravodaj ROŹEŇ ve své
mimořádném
vydání
PRIMICE
2015
podává
program
primice
a
fotodokumentaci
ze
včerejšího kněžského svěcení
P. Sedláka v Hradci Králové
biskupem
Mons.
Janem
Vokálem.
Obsahuje
též
rozhovor s novoknězem.
V mládí byl tichý a
nenápadný. Studoval stavební
průmyslovku
a
stavební
fakultu a pracoval u menší
firmy jako projektant vodních
staveb. Bůh jej volal poměrně delší dobu ke knězství, až se rozhodl
a toto uskutečnil. Měl na něho vliv kněz mučedník P. Ladislav Kubíček, a proto asi šel
taky on do Čech, přihlásil se za hradeckou diecézi. Rád čte, chodí do přírody a houbaří.
Cítí podporu i v Kutné Hoře, kde teď působí. a přidružených farnostech Bykáni
a Třeboníně. Končí výzvou - Hledejme Boží království a jeho spravedlnost a všechno
ostatní nám bude přidáno.
P. Josef Vlček
RECEPT NA VÁNOČKU
Vánočka se v českých domácnostech peče přinejmenším od 18. století. Před tím se
připravovala takzvaná calta - staročeské moučné pečivo, sladké, které mělo podobu
nepleteného bochníku. Recept na Vánočku se většinou dědil z generace na generaci.
Také Okénko se rozhodlo zveřejnit jednu z osvědčených receptur. Dobrou chuť!
Ingredience:
500 g polohrubé mouky
230 ml mléka
5 g soli
90 g másla
85 g cukru moučka
Okénko
- 20 -
13. prosince 2015
1 žloutek
citronová kůra
sáček sušeného droždí
mandle (rozinky, kandované ovoce atd.)
žloutek na potření
Postup:
1. Odvažte si 250 g mouky a dobře smíchejte s celým sáčkem droždí.
2. V menším hrnci si zahřejte mléko s cukrem, solí a máslem na malé kostičky.
Zahřejte ho tolik, aby mléko bylo na dotek teplé, ale ne horké a máslo hodně povolené,
ale ne úplně rozpuštěné.
3. Pomalu přilívejte k mouce mléčnou směs a mixér mějte na nejmenší rychlosti.
Přidejte žloutek a šlehejte 2 minuty na nejvyšší rychlost. Nakonec přidejte nasekané
mandle a další věci, co chcete ve vánočce mít (rozinky, ořechy, kandované ovoce,
sušené kousky atd.) a zapracujte do těsta. Trochu nasekaných mandlí si nechte na
konec.
4. V robotu vyměňte nástavec za hnětací a přisypávejte zbylých 250 g mouky. Ke
konci přidejte nastrouhanou citronovou kůru (…lépe se rozvoní, když už těsto není tolik
"mokré").
5. Těsto dejte na pomoučený vál a zpracujte rukama, pokud se stále lepí tak
přisypávejte další mouku, než z něj jde udělat bez problému pěkná koule. V teple
nechejte asi hodinu kynout.
6. Následuje pletení vánočky (lze provést různými způsoby). Těsto si rozdělte na
devět stejných dílů a udělejte z nich stejně silné provazy. První cop zapleťte ze čtyř
provazů, druhý ze tří a poslední ze dvou. Všechny položte na sebe (první trochu
rozplácněte, ať vám dělá hezkou základnu pro další patra), můžete mezi sebou spojit
potřením teplou vodou (patra pak u sebe budou lépe držet). To stejné na koncích
vánočky, aby se nerozjížděly - namočte si prsty a zmáčkněte konce pěkně k sobě.
Nepleťte moc napevno, protože vánočka ještě nakyne.
7. Sestavenou vánočku nechte opět 20-30 minut v teple kynout.
8. Troubu předehřejte na 190 stupňů a rošt si dejte o jedno místo níž, než doprostřed.
9. Vykynutou spletenou vánočku potřete žloutkem rozmíchaným s trochou vody
a posypte zbylými mandlemi. Pokud nechcete, aby se vám v troubě rozjela, můžete do ní
zapíchat špejle a párátka. Dlouhé špejle zapíchejte kolmo nahoru do vánočky, aby nesjel
vrchní cop a párátka potom po stranách.
10. Pečte cca 40 minut, prvních 20 minut na 190 stupňů a dalších 20 minut na 160
stupňů.
Dobrou chuť!
Hana Sedláková
Okénko
- 21 -
VÁNOČNÍ BÁSNĚ
VÁNOCE I.
Tma a oči
Světlo a Ty
Ty a má tma
na kříži
Já a Tvé světlo
u jeslí.
_____________________________
VÁNOCE II.
Narodil ses
do dlaní člověka,
prosím,
dovol nyní,
ať se člověk
narodí
do Tvých
dlaní.
_____________________________
VÁNOCE III.
Síla hluku
moc inteligence
vzrušení smyslů
energie myšlenek
bouření hádek
to vše
ať se ztiší
dnes
u Tebe
- Všemocný zázraku
Tajemství něžnosti
Vítězství mlčení
Naslouchání trpělivosti.
__________________________
13. prosince 2015
Okénko
- 22 -
13. prosince 2015
VÁNOCE IV.
Uprostřed chaosu,
zmatku,
telefonátů,
hluku
a neustálých požadavků
mám chuť
si lehnout
do jesliček
za Ježíškem,
přičichnout k vůni
novorozeňátka
a odpočívat
v tichu Jeho
pochopení,
přijetí
a lásky.
Ivana Horáková
FARNÍ PLES 2016
Líbí se vám seriál Četnické humoresky či První republika? Rádi byste se v této době na
chvíli ocitli? Pak máte jedinečnou příležitost! Přijďte na dvanáctý farní ples a nebudete
litovat.
V pátek 22. ledna 2016 v 19:30 se vrátíme skoro o jedno století zpět a u toho přece
nemůžete chybět. Tak si v neděli 17. 1. po deváté mši svaté nezapomeňte koupit
vstupenky a my uděláme vše pro to, abyste se dobře bavili!
Pro vás, kteří jste se v první republice narodili, máme speciální akci: ročník 1930 a níž
má vstup zdarma! Ale samozřejmě si nezapomeňte rezervovat místa.
Těšíme se Vás!
Přípravný tým 2016
Okénko
- 23 -
13. prosince 2015
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2016
Stejně jako v předchozích letech se u nás uskuteční tříkrálová sbírka a to 10. l. 2016.
Chceš se zúčastnit jako koledník či jako vedoucí skupinky? Rádi tě uvidíme! Vedoucím
skupinky se můžeš stát, pokud je ti 15 let a vlastníš občanský průkaz. Přihlašovat se
můžeš u Markéty Jaškové.
Budeme se těšit!
Markéta Jašková
Tel.: 608 857 875
e- mail: [email protected]
Lucie Králová
Datum uzávěrky dalšího čísla časopisu Okénko: 4. 3. 2015
Plánované datum vydání: 20. 3. 2015
OKÉNKO – časopis farních společenství ve Šlapanicích, Podolí a Praci
Vydává Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna, Masarykovo nám. 9, 664 51 Šlapanice
telefon: 544 245 280, e-mail: [email protected], http://www.farnostslapanice.cz
NEPRODEJNÉ!
Okénko
- 24 -
13. prosince 2015
BOHOSLUŽBY VE ŠLAPANICKÉM KOSTELE O VÁNOCÍCH
2015
čt
24.12.
16.00
Štědrý den
21.
pá
25.12.
Narození Páně
30
ne
26.12.
27.12.
sv. Štěpána
jitřní mše (za svítání - „in aurora“)
8.45
slavnostní vánoční mše (ve dne - „in
die“)
sv. Jana Evangelisty
ranní
8.45
devátá
8.
45
18.30
po
28.12.
sv. Mláďátek
7.00
út
29.12.
sv. Tomáše Becketa
18.00
st
30.12.
18.00
čt
31.12.
16.00
pá
1. 1.
Nový rok, slavnost
Matky Boží P. Marie
7.00
8.45
18.30
so
2.1.
ne
3.1.
zpívání s dětmi u jesliček
7.00
7.00
Svaté Rodiny
půlnoční mše (v noci - „in nocte“)
7.00
15.00
so
první vánoční mše – zahájení vánoc
při obou mších bude svatojanské
žehnání vína
večerní mše
děkovná mše za uplynulý rok
první novoroční mše
večerní mše
18.00
2.
neděle
Narození Páně
po
7.00
ranní
8.45
devátá
18.30
večerní

Podobné dokumenty