p€ae - Praktik.cz

-
23 -
DEFL\ICE SiTi ZDR{VOTIiiCH
SLUZEB
garnntovanouzdravotni
1, Defi ice sit; zdravotnichslu:eb posk-.rtujicich
p€ii metodoukriteriilnE \ljidienych potieb a zdroji (poptivka x
nabidka),iaso!6dostupnostipro jednotliv€typy sluieb nebodefinice
To znamen, u liikov€ p6aepiepoatemli;ek
standardydosaiitelnosti.
ti kter6 odbornostina populncinebo na populaciv regionu,v rmbulantni
p6ii piepoitem I6kriskich rivazkrlna populllci,nr populaciI regionu
ti na pop!laci v okrese.
2. Zis:tdou musi bjt definicesitasluieb bezohledunt vl:rstnick6vztahy rr
nasmlouv:init6to siti zdravotnimipojiSt'ovnrmipo zhodnoceniviech kriterii
formou akreditainihoiizeni.
popt:ivku,t.j. objenra
3. Krit.ria siti by m;la vyjadiovat koup6schopnou
strukturu siti, kterou lze z1rplatitspolu s hodnocenim:
- demografiepiisluindhoregionu
- ekosocidlnisituacepiisluindhoregionu
- objemu disponibilnichzdroj i
- potieby nemocnicurait6hotypu
- potieby objemuspecifickichvikoni n komple\i
p€ae
- min imil id o s t u p n o s li
ale metodousoutE;€,
-{.Vl,rstnivibar br- memElprobihat admioistrativnE,
kteri by na uriit6 aasovdobdobinaplnilapoiadovanousit'.T:lto metodaby
zpisobih zv;iieni, zefektivndninzlevnEninabiz€nichsluiet):l seriosnichov:ini
poskytov:rtelft
zdr.votni p6ie k slst€mu1ei€jndhozdravoinihopojiitini.
5. Toto ieienisi \fiaduje region:ilniriroveitrozhodoviinisoroinosticentr:ilni
korekce.
6. Cilovi stav:zikonem definovanisit'zdravotnichsluieb posk)tovanichze
vieobecndho
zdrnvotnihopojiStani,nebot'beztohotoziko n6hostanovenisita by
byto kaid€ akreditaini rozhodnutisoudnanapadnuteln€.
7. Ilarmonogram:Jenutno rypracovatjasnou a odborna enapadnutelnou
metodikudefinicesit6zdravotnichsluieb.
iuiJi zaaitplatit od l. l€dna l99E je nutnoji definovatx zikonnE piipravit
bihem prvniho pololeti1997.
8. Finanini dopad: stiednEdob€a dlouhodob6isporJ regulainim iiinkem
na stran€nabidky a tim i na stranEindukovandpoptivky (moinostzmeniovini
hustotysit6 u nEktedch sluieb a oborri).
9. Politicki dopad: pii kvalitnim public r€lationss dirnzem na zkvalitnani:r
zefektivflininabizenjchsluieb mriie bit mirni positivni.
TERCLAINi
PREvENCE
Diagnozaa vdasn6lddba
SEI{IiNDAR1V PR-EVENCU
Redukcerizikovych faktorrj
PRIMARNI PNEVAI\CE
-25-
PRIItARNi PREVENCE
1. ZaHady primnrni prevencemusi bi't postavenyra osobni odpov;dnosti
a richovE v rod;nach a ikol:ich.
?. Veske16
vzd€ldvacia vfchovn6programypro dospdl€,
zamEien6na rodinui mimo
rodinu, by rnily bit zam€iendp;evrgnE na i€ny, mebot' ty jedin6 jsou schopnyovtivnit
rodinn6 niryky a rizikovd faktory. Moinosti se nabizi celd iadr, vidy by vlak milo jir o
programy financovan6z neveiejnich zdroji.
3. Vychovni vzdilivaci procesi:iki a studenti zikladnich ikol a jejich neformtlnich
organisacimusi hrit vedlerodiny rozhodujiciroli v prevencineirdoucich
nivyki
a zdravi ohroiujicihozpisobuiivota.
,1.Vichovn6 vzd€lrvaci programy by mily bit zam€ieny na:
- ozdravEniviiilT
- boj proti kouieni
- zvlidini nadm€rn6hostresu
- prevenci uiivini drog
- seruilni yichovu vietnEprevenceAIDS
- pohybovou ektivitu
- zdrxvotniopat;eniv reiimu ikol
vietnE hygienickich niryki
. ryu;ivini voln€hoias'r
5. Vlastnil"ichovnd,vzd6hvacia osv€toveiinnost mfie bit jak formdlni,t.j.
za;azeni\"iie uvedenich zim€ri do viuky specidlnEpostaven€hopiedm€tu
(vfchovake zdrav€muiivotnimu stylu),tak neformrlni,t.j, systematickiklubove
ainnosta poidd6ni riznich lzd€ldvacich a osv€tovich akci.
2a-
pftEDNEivrocNraNi
pEaE
\EoDKL.A.DNA
L Podrninky rikonu : - trvaii akceschopnost
zdatnost
- prof€siondlni
prdce
timovd
. mareridlni\fba\eni
- moinost ryrozumdni piijmov€ho odd€teni
Tyto podninky musi bir splnEnysouaasnd,absencekter6koliv
z nich vedeke znehodnoceni
cel6hosyst€mu.
2.Carance stitu v p;ednemocniini neodklsdn€p€ti:
- fakt;cki rozsahp€ie pod€he ifmezeni zrkonem
ii podzrikonnounormou
- tato norma definuje indikovandstary PNP
a uriuje dojezdovilimit
3. ZiHadni sit': - zdklademsi16jsou izemni operainisti€diska,akreditovina
ministerstvem zdr{votnictvi ( vietn€ leteck6zichrann6 slLriby) nr
zikladi vib;ro\"ich iizeni
- ieditel6 jednotli\-ich stiedisek odpovidaji za zaji!tani p€ie
na piisluin€m rizemi
- tato izeftni stiediska jsou jedinim uiivatelem tisiiovd linky 155
a rihradnim; sprdvcizdravotnick€radiofonnisit€
{. Financov{ni: - na financov{ni se podileji pojist'ovny (platba za qikony) a srrt
(dotrcena investice)
5. Nivrh nezbytnichopatieni:- dobudovatsit'okresnichoperainichstiedisek
- zvitit nehradu rikonov6ho syst6mupauiilem
standardya metodick6pokyny
- \aypracovat
- vypracovatmetodikupostgradudlniho
a kontinurF
niho lzd€liv,i'ri
-27-
LtK{israi SLUZBA
PRvNiPorlrocr
1. Piedpoklady yikonu LSPP: - pohotovostniordinace
- telefonick6informace
- dopravni prosti€d€k pro nevltEvni sldbu
- person:il
2. Nivrh reformyLSPP:
- funkci LSPP ro?dilit na ambulentni a n:ivitEvni slu;bu
- chod ambulantni sluiby ponechatv kompetenci
Sdrdeni prekticlcich l€kairi, nebot' praktiiti ldkaii
jsou smluvnizavizdnizajisritnepietriitoup6ii
o r€istrovan6 pojiltanc€
- rozpisy sluieb a ryrozumivini rozepsanich l€kaii
by m€lo snluvnd d;lat izemni operatni stiedisko
- l6kai br' pii vikonu ndvitEv uiival vlastni ii smluvnE
zajist;n€ vozidlo r proveden€vikony piimo iitoval
poji5t'o\ndm
- pohotovostni ordinare piednostn€ziizovat pii zikladn{ch
zichrann6slu;by (\.ihodanepietriit€hoprovozua universihosti)
- v pohotovostrith ordioacich \.ydivat i l€ky, .by pacient
nemuselhledat sluibu konajici l€kirnu
-24-
PR]IIARNIPi.E
VelN vzrisi vidaji na zdravotnictvinutn€rfvolivd ot:lzku,nakolikje tentorist
potiebnipro zdraviobyvatel
objektirnE
i nakolikje qnucen piedimenzovanosti
zdravotnickdsoustal.y.SouEnsn6
zdravotnictvin€dok1l;e
pruini re"govatna pot;ebr
spol€inost;a nedokdzalo
si r.]budovatIdinni syst€rniizeni, kteri by doktal
zajistitpiim€;en6proporcemezipoiadavkya moinostm;zdravotnictvi.
Ukazujese,ie zdkladnimpiedpokiademreformyzdravotnictvi,kterd by tyto
proporcepnibe;nEnastrvovaha efektivn€ryuiivala limitovan6mnoistvi finanini.h
je renes.nce
prosriedkn.
postaveni
prim:irnipeie.
Prudki rist ridajn na zdravotn'ctvinebylzpisob€nrzristefl yikonii ii rznistem
poitu zaiizeniprimirni p6ie,alezejmenartstem yidaj& na nemocnice
a vzrristem
piii€mi nelzedolo;;t,ie by teniovzrist byl
iinnostiambulantnich
sp€cialisti,
piinosempro zdravotnistavobyvatelsty^Tifl vice rostediileiitostzavedenijin6
primjrni p6ie,ktern by m€lamnohem\.irazn;ji ovlivnovatobjektivn6
organisace
;iidoucizdravotnick6
slu;by.
Pojetipr;mdrnipaie:
Prirnrrnip6ieje individlilnip6ae,poskytujici
ii zabezpeiujici
komplexni
prvniho
zdravotni
sluibyobiAnrim
na
rirovni
kontaktu
obtanasezdravotnickinr
systdmem
kontaktus pacienteN
- naz{klad6dlouhodob€ho
soustavou
- koordinlcijehostykus celouzdrrvotnickou
Obsahprimirni p6ie:
je:
vlastnimisilamisluiby,jejichismyslem
Primernip€ieposkytuje
- podporazdravl
- prerencenemoci
- rySetiovini
- l6aeni
- rehabil;tacL
- oletiovini
Primirni p€dezabezpeiujeobianim pomocijinich zdravotnickirhzafizeni- l6k:iren,
nemocn;c,
l€iebnich irstavi, Iaboratoii,ldzni,domiciho oietiovini a pod.
dalii zdravotnick6
sluZby.Podlezdravotnihostavuregistrovan6ho
obtana l6kai
primdrni p€ie:
- piedepisujev patiitn€m rozsahutakov€sluiby ( v piipad€ potieby
po konsultacise specialistou
)
- koordinuje prtbih l6ieni pacientaa zabezpeiujejeho p;ijeti
v daliich zafizenich
- kontrolujehospodirnostoiet;ov:inia proplrci z disposiinihofondu
provedenipreskribovanichsluieb
_29Carance:
odpovidajicimiodbornikl-'
s udalenoulicenci
Kvalita primdrni p€ieje garantovdna
j€jiho
je
(podminkou
uddleni odpovidajicirzd€lnni,odpovidajictznzemitechnologicLd
i persondlni):
praktiiti l6kaii pro dosp€le
p6ie o dospil6
praktitti l€kaii pro d;ti a dorost
piie o d€ti n dorost
gynekologov€
peie o ienv
p6ie o zuby
stomatologov€
Dostupnost:
Primdrni p€aeje piizpisobovinr mistnim i aasot"im potiebdm obyvatela jeji
iinnostje poskttovrna: - co nejblitebydlisti,piipadn€v domdcirnprostiedi
paclenta
- nepietriita
K tomu je nutnodefinovatosobyai orgrny odpovadn6za piim6ienostzdravotni
p€ie a to nikoliv jen piimdienost medicinskou,ale i piimEienost mezi poiadavky
a moirostmi zdravotnisoustary.
Vichozi situace:
Koncemroku 1995v tesk€ republicepracovalo:
praktiiti l€kaii pro dospal6
praktiiti l€kaii pro d€ti a dorost
stontrtologov6
gynekologov6
agenturvdomici p6ie
,1999z toho 90,770soukronrich
25-19z toho 87,3ol"soukromich
6287z toho 93,89/0soukromich
1255z toho 82,870soukromlch
5JBz toho 39,29losoukromich
vieobecnimzdravotnimpoj;itEnim:
zabezpeien6ho
Strukturaobyvitelstwa,
v€k 0 - lJ
vEk 15 - 60
vik nad 60
1,951.,127
obyvatel
6,685.989ob)'vatel
1,915.{40obyvatel
VlbavenoslobrarrehNaje tedv ndsledujici:
I l6kai piipadi na 1720obyvatel
praktiiti l€kaiipro dospal6:
766 diti a dorostu
praktiiti l€kaii pro diti a dorost
1706 ob]'vatel
stomatologov€
4f00;en
g],nekologov€
Vivoj pott'r oletieni:
1990
praktiiti l€kaii
pediatii
stomatologovd
gynekologov6
52,500.879
19, 149.836
22,071.1,15
7,6'1J.230
1993
1991
51,671.113
2t' 586.017
21,658.8{6
7,490.00i
55, 3ll. 968
23,olj.0l'{
21,508. l1?
8,715.530
30 Podstatnouskuteinostije, :e vice nd 70% viech osei;enise d6jev oborech
primirni p€ae,relaceodm€iovdnize vieobecneho
zdravotnihopoj;5tEnitomu
viak neodpovidala,
plynulospecialistrim,
netlot'6870vlech
zatimco
'ihrad
praktickim l€kaiim pro dosp€l€jen 8olo,
pediatrum 3.j9lo, stomatologrlm17,9olo
a gynekologim3,?o/o.
Zatimco tedy souhrnn6 vidaje ni zdravotnictri prudce .ostly, celkov€ridaje
na Ambulintnisf6ruspiie stagnovalya uvniti ambulantnisf€rykies.ly vidaje
v tvpickich oborechprvni linie,piiiemz \"idaje u aflbulantnichspecialisti,mnohdr
ovsemspiSenemocniinich,rzristaly. T€ntol:ivoj svddii o zcelanezdrav€mtrendu
printirni p€de,jdoucim proti hlavnimutrendu ve sv6t6.
Inder rivoje tihrad v oborechambulatnip6ie v l€techl99l -1995
ambulantnisf6ra
specialisovan€
obory
gvnekologov€
stomatologov€
pediatii
I6kaii pro dosp€16
97,71
lll,62
78,36
83,05
64,69
72,61
Srovni-li se hypotetickindkladna jedno osetieniy oborechprimirni p6ie, ukazuj€se,
ie praktiiti l€knii dostivrji za sv, oietieni cca l/J idstkv, ktero'r dostdvaji v prilmiru
v;ichni l€kaii arnbulantni sf6ry a as; desetinutdst(,,Lostatnichspec;alistri.
T€to situaci se nelzediv;t, kdy; je velmi obrykl€ i aast€odesilini pacienti k€
specialistima do nemocnic,a to i v p;ipadech,kter€ by nraliiesit l6ka;i primirni
p6ae.
Ke zmanatohotostavuj€ ovsemnutnovJ-t!oiit patiiin6 podrninky: co nejrychleji
do\]bavit ordin;lce piistroji pro rychl6 laboratorni v,r<et;enia diagnostiku, co nejrychle.ji
prohloubitznalostil€kairiprimrrni p6aea to znalostive viceoborech
a dile zminit zpisob honorovdni.
Vlvoj kaprcity v primnrni p6ii
celkori poiet l6kaii
1980
1885
1990
1991
23.875
32.6t1
31.372
35.601
poiet ambulantnichl6kaiij v roce 1991
l6ka;i pro dosp€l€
l€kAii pro d€ti a dorost
stomatologovd
Srnekologov6
specialist€
4.956
3.231
6.1J91
2-035
3.030
v kompetencirh
NeurEitost
hraaen6zdravotnip€ie nisledovnE:
Zikon 216/1992Sb. rymezujepodlnink_v
"Hrazen:ip€ie je pojiitEnciposkytovinazpravidlana zaklad€doporuieninebo
objedndnipraktickim nebojinim oietiu.jiciml6kaiem-"
Slovo"zpravidla" je rTsv€tlenov odstavciSl5 citovandho
zikona a poiet
vijimek, kteni je v tomto odstavciuvedenv prari zpisobuje,ie l6kai primerni p6ie
'
3'r -
nemd nezbytn€informace o zdravotnim stav! a zpiisobu a efektivita l6ieni obiana,
L.1eiisi ho \_"lvoliljako
s\€hooiet;ujicichol€ka;e.Ve v€tiin: piipadi prakt;clri
l6kai tlk nemrlie koordinovat a zefekiviovat l€ibu sWch pa€ienti.
Obian pro udrieni ii upevriovrnisv6hozdravi viak nepotiebujespecialisty
jednotliv€
na integrovan€
na
oborv,ale specialistu
chipini sv€hozdravi. K tomu
je
prominit
mnoh€souvislosti
v cel6soustav€dneinihozdravotnicf"-i.
ritelu v5aknutno
V t€to souvislostijenutnoiict, ie sezcelazapomn€lona z:ikladnia nutni cil reformy
l€ieniz drahich nemocnicdo ambulantniho
zdravotnictvi,r to p;enesen;
vttvd;eni
a dom:icihoproJtiedi-Rist an|bulantniainnostinemocnicviak signal;suje
nabidkouindukoran€poptivky nemocniinichsluieb.
Ekonomicki nroven \:idaji
Skuteinost, ;e pfi soutasn6\'ikonnosti ekonomiky Uejimi znHadnim ukazatelemje
HDP) zitdadnihranicevidaji na zdravotnictvijii dosahuje870, ukazuje,t€ do
zdravotnictvi phne vice net srovnatelni objem prostiedki s rysp€limi zemimi.
Kaid6 dalii zi,-!ioveniddaji ve zdravotnictvinad dosavadnii.ovei by pii soutasn€
v_ysokenehospoddrnostizdravotnictvi jen vedlo k jejimu zafixovnni.Naopakje n!tno
potitat s tirn, ie tlto hranicese miie v budoucnosti
z rriznich vnitinich i vn€j!ich
piitin sni;it.
Z toho vSakjednoznainaryplivn, ie je nutnozdroji pro ?dravotnictvizcelajinrl
hospodafit,protoie mnohozdroji sev disledkuneefektivniho
slst€nlua postupii
promdiuje ve vidaje za drlh€ leky,provozzbyteinich zaiizeni,poskytoviri zbyteinich
slu;eb,a-t.d.
i; neefeklivnich
ZA\6(
zdravotnip6ii r zefekt;vnitchovini
Je zapotiebico nejr)rhleji restrukturalisovat
viech iaastniki.
Konc€ptpotiebnich zmany primirni p€ii
poaeta objemnabizenich
Pii rostouci
specialisaci
oboriije racionllnikoordinovat
jej'ch
rozsaha ietnost
slu;ebtak.aby:- rosllaklal;taslu;eba nikol;v
- mili rist kvalitasluieb,pakje nezbytn6,aby sez\.yiovalpodil
podilredundantnich
sluieba omezoval
a nevhodich
efellivnich
sluieb
riznamu pra-litickeho
l€kaietedy neplynejen z pot;ebzdravotnictvi,
Renesance
pii rdstunolich technologii,
potieby
hospodirnosti
udrieni
alez celospoleiensk6
l€debnichpostupi a l6kii. Prakticki l€kai semusistit inteligentnimprivodc€m
zdravotnimi
sluibami.
obaana
V mnohazemich
sezkousimnohoieieni,tastosev nichviak ztrici orgarrisace
primirni ( i nemocniani
irovnandkladi.
) p6iejako ntstrojke sniioviniii reguloveni
primnrni pdie v zrhraniai
Vivojov6 tendence
l. aprobace,tedy povoleni k rikonu terapeutick6prare a jeho omezov6ni
piistrojrl
2. licencov,ini
3. princip honoroveni
'L zrivazndl6iebn€ postupy
5. pozitivni seznamyl6krj
6. sdilenit6sti ndkladi pacienty
7. omezovini gxrantovan€zdravotni p€te, hrazen6ze vs€obecn6hozdravotnilo
pojiSt€ni
Cilo\"i stav
Refor a prirniirnip6aesou\,isis reformoucel€hozdravotnictvia netzejej proto
oddEloratod notE loncepceTdra\otnirnr.
l{odern€ pojate zdravotnictri musi mnohem vice ryriivat znrlosti determinant
zdravi a to jakjednotliyich,tak v souvhlostech
a jejich iedoucichi neiedoucich
iainki k celkovenruovliviovini zdravotniho stavu obyvatel.
Nelzejit dnle jen dn€5nicestoupasiynihozabEpeiovrni zdravotnich stuieb
a; v dob€nemociii zhorlenizdravotnihostavu,aleje nutno piistoupitk co
nejef€ktivn€jiimu aktivnimu ovlivriovrni zdravi obyvatel.
Tento p;istupv sob6neserysokoumiru programovostijakviii obyvatelstl.u
jako celku,tak v']ii jednotli1"imskupinema musi se dotikat v!€ch tii sloiekzdravi,reoy
zdravifyzick6ho,psychick€ho
i sociilniho
K tonlu je nezbytn€pravidelnEmonitorovitzdravotnistav obyvatel,nov6
definovat ilohu praktick€ho l€kaie r novEdefinovat ilohu revisniho l€kaie.
V€cndcile
l. novdpojetiprirniirnipdde,vietnd roz5iienigerixtrirkich sluieb
:. nov6 pojeti sousti\- veiejniho zdravotnictvi
i. postupni pienosodpov€dnosti
za ierpini financiza veskerougarantovanou
ambulantni
p6a; na primnrni l€kaie
.1.integrovatzdr^votnia nemocensk€
pojiat6ni
5. v_.ralenit
rozhodovinio m;moiidna drahich l6iebnich postupech
z kompetence
primnrnichl€krii
6. umoin;t l€ka;'imuplatnitse v oblasr;mana;ersk€price v soustav€ve;ejndho
zdravotnictvt'
Harmonogram
l- zav€stnovi svsttmod 1. ledna1998s postupnim "rTpininim" sta16hos_vstdmu
i "dolad'ovinim" syst€munov€ho
2. no\.i systdmneustiledolad'ovatpodlem€n;cichse vnit;nicha vnijSichpodminek
Piedpoklady real;sacea implementaini rizika
Jde o rozsdhlou
zm6nupojeti zdravotnisoustary,tikajici se mnohazdkoni a
organisrce.iinnostia podminekjejiho fungovini.
BudezapotiebipiehlednEa kv:rlitn€uspoiridatkomplerniprrvni normu,bude
zapotiebi zviiit po;adavky na rzd6l:ini a praxi nejen vieobecn6holdkaistvi, bude
znpotiebi zmdnit n:i! ky zdravotniki a to hlavni ve vztahu k pacientrlm bude zapotiebi
"
iddovE zkvalitnit informatiku a veiejni piistup k informacimImplementainirizikaje tieba otekdvatjak na stranapolitikrl,tak na stranE
Iaick6i l6kaisk6 veiejnosti.
Na stranapolitikrijde o snadn6zpolitisovinijak6kolivzm6nyve zdravotnictvi
a moinost demagogick6ergumentace.
Na stran€ laick6 veiejnostijde o setrvatnost jednotlirich niv_vkria neochotu
- 33 ke zm6n6chovdni.
Na stran; odborn€vei€jnostijde talitei o setrvainostjednotlivichni\kri
a neochotuke zmln€ chovini, spolus resistencizylilt€ starsichldkairi k t]-.5!irn
primirnich l€k iri ns
ndrokim na t_zd6livini,mechsrismus
zrinteresovanosti
jinich
miie
efellivitE
zpisobovatzevistv
oblastechzdravotnictvi( . proto je
zihodnotentozpisob odm€iovaniupletnitviude),zrovnatak mi;e uriknout
pitmii a vlivu jednotlir.ichskupinve zdravotnictvii mimo
obavaz omezovdni
n€j.
,
3r, -
AIIBUL.\N I\i
PE.E SPECIALISTi
L Tato p6ie odierpiva v porovnini se sv€temnenmarnEn\fsokou inst t:idaji
na zdravotnictvi a tak€ poaet l6kaid je nerim€rn€rasoki, i kdyi nerovnom€rni
dle obori2. Mnoistvi probl€mri, tikajicich se l6kaii primirni p6ie a popsanich v piisluin6
kapitole, je spoleinfch s ambulantnimi specialistya spolean€by se tak6 rnily ;e!;t.
je tomu i u rztahu sluiebambulantnichspecirlistrla sluiebnemocniinich.
PodobnE
3. Zrs{dou iislo jedna by mila bi1 postupnd redukce poitu ambulatnich specialistii
to prostiednictvimkontraktacijejich sluiebzdravotnimipoj;5'tovnamiv
^
prostiediter€nnicha nemocniinichambulanci,coi by se m6lo piiznivE
konkurenanim
pom€ru
v
cena/ rozsah+kvalita u nasmlouvanfchsluieb.
odr^zit
J. ZAs^douiislo dvE by mila bit agregacevikoni tam, kde je to mo;n6.
5. Zrisadouiislo tii by m€labit zrn€nafinancoviniambulantnichspecialisti
prostiednictvim 16kaii prim:irni p6de' samoziejrn6a; po splnd i nutnich
piedpokladi pro toto ieieni
zavedenistandard&,metodickich
6. ZAsndouiislo atyii by mElob!t co nejrychlejSi
pokynii,disease
managemettua dal!ich metodzkvalitnujicichI zefektiv'iujicich
poskytovanou
zdravotnip6ii
7. Zisadou aislop€t by mElbit kvalitnitok informacimeziviemi subjekty
zdrrvotni p6ie,hlavnaviak mezil€kaii primrirnip6ie, ambulantniftispecialisty
a nemocnicemi
- 35 -
NEMOCNICNiPECE
1. Podlerozsahua kvalityposlftovanich sluieba podlekriteria dostup ost;
je znhodnorozd€litnemocnic€
na t;i stupn; a podlenichtei usm€riovat
persondlnia vicn6 vibaveni prostiednictviminvestiinipolitiky.
okresni,region:ilnia nadregionalni,
piiiemi
Navrhujirozdilenin{ nernocnice
regionilnich
nemocnic
se
samoziejnr6
nemuseji
sidla okr€snich a
niadr),i kdli tomu
krit sesidly okresnich( a v budoucnuregionrilnich)
tak ve v6t5inEpiipadi ziejmi bude. Lze si viak piedstavit i dvd okresni
vjednod okresea; r€gionu,v;ddn€m piipad€ viak
ti regionilni neniocnice
resmijit o pouh€zdvojenitinnosti,ale o vhodn6A efektivnidopliov:ininabidky
sluieb.Restrukturalisace
nemocnicby sejii m€laubirat timto snr€rem
od samehopoidtku.
2. Daliim prvkem zviieni efektivityje aktivni rytvrieni afilaci, nemocrriinich
a praktikyse spoleinou
trustila smluvnichrztahrlmezinemocnicemi
invesiiinipol;tikoua spoleanimdiscasemanagementenr.
navrhu.jeme
zru!it, transformovatna ldiebnaDneini "subokresni"nemocnice
socillniistar') ii zruSit.
na skupinunemocnic
3. Podlezpisobu plrteb navrhuji rozd€ljtnemocnice
yseobecnich,kter6 poskytuji po'-rzep€ii hrazenouze vieobecn€hozdravotniho
poji<tEni,dnleskupinunemocn;cpoloprivitnich,tedy tach,
kter€jsou povinnyposkytovatp6ii hrlzenouze vieobecntho
zdrrvotnihopojistini,mohouviak poskytovati p€ii. pii
natuji rozdilmezi
'i;
pojiSt€ni
neklady,
piiiemi
ihradou ze vseobecn€ho
zdravotniho
a skuteinlnri
tentorozdil hradi pncientp;imo neboz konrerinihopojiit6ni
privitnich, kter6 nejsoupovinnyposkytovatp€i; hrazenou
a dile skupinunenrocnic
ze vi€obecndho zdravotnihopojiitEnia za sv€sluiby vidy iatuje rozdil nrezi
ihradou ze vSeobecn€ho
zdravotnihopojiit6ni a skuteinjmi nrklady, piiaem; tento
rozdil opat hradi pacientpiimo neboz komerinihopojiitini.
zdravotnihopojiit€ni
l. Zrsadoutoho dalenimusi bit,;e na znkladEvieobecn€ho
definovand
zikonem)
musi bit kaiddmuobianovidostupn,(dle dostupnosti
pojiitini.
p6ie,
z
tohoto
nemocniini
hrazeni
5. l'lastni zpisob platby musi ifchazet z co nejv6tii agregaceyikoni a plateb za
diagnosy,piidemi by zdravotnipojiiCovnymElvziskatlim;tovani prostorpro
erperimentovdnis novimizpisoby plat€b, kte16by z\ASovalyefektivni chovini
poskFovat€lii zdravotni p€ie i pojiifoven.
6. Co se tikd vlastnickich wtahij, doporuiujem€, aby existovalon6kolik stitnich
nemocnictypu spiie \"izkumnlch a v6deckich ristarr.:,a d:ile nadregionllni,
kte16by maly bit odst,tnEnya vitiina z nich
regionilni a okresni nemocnice,
pievedenana veiejn6organisace.
( N{noh€studie( Ermann,Gabel1986,R€nn
a j. 1985,Ozcana j. 1992)doktualy,
ie snahazrfsovatzisk bezohleduna zachovinikoniplexityslu;eba veiejni
zij€m je mnohernmenii u nevid6leinich nei ziskovirh organisaci.)
U nemocnicpolopr;vrtnicha privetnichby vlastnick€iztahy maly bit lhost€jn6a zde
by byl nejv6t!iprostor pro privatizsci.
7.Nejd'lletit€jii nlohou je vlak zkvalitnit pr6ci managementi nemocnica zefekrivnit
zdravotni p€ii, kterou nemocniceposk'.tuji. K tomu je zapotiebi jednak urychten€
zavedenikvalitri informatiky do zdrAvotnictvi, j€dnak neustdl, knltivace.iak
managerskich,tak profesnichtimi a j€jich w:ijemn€ spoluprice.
S8moziejmouz{sadou takd musi bit ve;ejnost informaci o hospoda;enia kvatit6
zdravotni p€ie jednotlir"ich nemocnic.
DalSisamoziejmosti by rn6lo bit co nejrychlejii zavedenimetod typu iizen€
p6ie, efektivni alokaceprostiedkil, standardy a zivazn6 metodick6pokyny,
pozitivni a negativni listy, posuzovenIpomEru ceny a efektu u jednott;vich
typi l€aby,a.t.d-,a.t.d.
Kriteria pro kategorisaci
n€mocnic
Zjlkladnicharakteristika:
niz€v nemocnice,
ziizovatel,vtastnft
poiet h];ek,poaetodd€leni
lokalisacevelikostokres!,velikostregionu
jejichkapacita
poaetdalSich
nemocnic
v okresea regionu,
a strukturaodd€leni
roini obrat,l:fsledkyhospoda;eni,
cashflow
Pasportisace
zdrrvotnich
sluieb:strukturaoddileni
ambulantni
slo;kr
komplement
dalii ziemi
zdkladnipiistrojovAtechnikr
jednotliyichoddileni
person6lni
obsazeni
kvalifikaceobsazeni
stabilitapersondlu
Ceografickidostupnost:
dostupnost
silniini- l, 2,3 (dobri,prim€rni, slabd)
dostupnost
ielezniini- 1, 2,3
dostupnost
autobusove
- 1,2,3
hel;port anox ne
Technickistrv nemocnice:technicki
stav liikoyich oddileni- 1, 2, 3
o p e rA t n icsha l8- l, 2 , 3
komplementu
- l, 2,3
kuchyn€
- 1, 2, 3
z,iemi - 1,2, 3
energetickd
hygienickistavdtto
*.n""*,
,*"olrr"*tick6 a th€rapeutick6
techniky
dtto
f i;e potiebnich investic
za uriit6 obdobi(2 -3 l€t):potethospitalisrci
visl€dky iinnostinemocnice
poaetoperaci,komplikaci,imrti
poaetporod'1,perinat.rimrtnost
poiet riehospitalisaci
cenvzaHadnich
diagnos
poiet rikonri na hospitalisaci
zrkladni ihradA nr hospitalisaci
skladbeihrad
efekivita iinnosri
Speci6lniprogramy:kontinudlnisledovdnikvality p€ie
PozitivnilistY
manag€ment
disease
odborndP.ogramY
zhodnoceni
rise uv€denichkriterii
Nletodikahodnoceni:syntetick6
Hodnotitel:v prvni instancir€gionilnispravazdravotnihoPojiitanis piihl{dnutim
k odbornim€xpertisem
v odvolaciinstaocicenlr{lni spriva zdravotnihopojist€nis piihl€dnutim
k odbornimerPertisim
Restrukturalizace
nemocniinichzaiizeni
l.
Zdmdr:snizitccao l/3 kapaciq.(cca
25.000liZek) poier akutnichlizek a ratoirizla
restrukturalizo\ at ai ausit.
N:ivrh koocepce:
Premisy- naprosrriviriina pacienrLi
po hospitalizacina akutnich hlzkdchchcea mize
piejir do dom6cip€ee
- piev62ndrdriina zdravohd (ne socielnE)postiZenichpacientrinepoliebuje
jen p€aildaebnoua osetiovatelskou,ale i rehabilitaani(v pivodnim,
Sirokdmslova smyslu)ai geriatrickou
- pdaije nutnoodbom; rozddliina dv€ oblasti:
(v izkd souaimostis aliutnimedicinou\.
a) r'iasnoulidebnourehabilitaci
v nemocnicich
nemocnicich)
a protoposkytovanou
b) liiebnou rehabilitaci.poskytovanouv odbomich l6debnichistavech a
ldznich.
2.
Nivrh ieieni
U !elkich nemocniczaiiditlLizloviiosetiovateisko-rehabilinani
a geriatrickd
oddeleni
(pro \.itSispddovou
jak o zkvalitndni
oblasr)vedenespecialisty,
kterdse posraraji
zdravolni p;de a zmensenindsledktronemocndni,rlrazi ii vrozenychlad, tak o snizeni
piinllch ekonomickich ndtladi (lddenina m€nendkladntch Iizi(ich). Doba pobytu
pacientana hitku by nemalapiesihnoutI mdsice.Za ivahu stojizav€deni
hospitalizainitaxy
z'rtatohlzla. s moZnostikomerinihopojiStEniV Iddebnicha geriatricklchirstavech
by se l6dilijak viiTnda trvalezdravotnd
posri2eni,tali piechodnEzdravotnCpostizenis delSidoboupdae.Usporyprostiedki by
po resocialisaci).
nebylypouzep.im:imi,ale i sekunddmi(mensisoci6lniddvky
U
je
pojiStEni.
tcchlolizek opdtnurnozvdit hospitalisaani
taxy s moznostikomeraniho
Ziidir zdra\otnickdlizko\e zaiizeni(hospice)pro ketkodobi a dlouhodobipob)1
pretermindlnia termindlnd
nemocnjch(v situaci,kdyz konii kauzilnilddba,ale
pokaduje leabapaiiativni) a sracioniiiepro dennipobyt. Zvd:it hospitalisadnitaxy na
tCchtoliz*ech s moznostikomeriniho pojiitani.
3.
Zpisob financovini
a geriatrickich
U l0zkorychoSetiovatelsko-rehabiliuinich
zaiizeniv nemocnicich
ze
rSeobecndho
pojiitcni(a hospitalisadni
taxy),oviemm6ndnekladnE
nei u
zdravotniho
lLiZek
akutnich.
U idiebnjcha geriatrickichistaul zd.avotnickd
sluzbyhraditpo piedchozim
pojiSfovnoll
taxy).
schvdlenim
ze vseobecndho
zdravotnihopojis!6ni(a hospitalisaani
-
.1.
39 -
Proredeni
Objektv a zaiizeni,kterdnejsounedilnousoua6stinemocnicdi celd ,.zbytn€'.
nemocnicenabidnoutsociillnimuresortuke ziizovdni sociAlnichistavli, Domovti
dLichodcir
a pod.
NCkterdobjekty a zaiizeni 0ak nemocnicetak slivajici LDN), jejichZ personi{lnia
prostorovdrybaveni odpovidepiev6znCposkylovdnilddebnd.ehabilitacepiem€nirna
ldaebnda geriatrickdistavf.
Li2kovou kapacitu,kterdje nedilnousouaiistinemocnicpiem;nit u velklch nemocnic
na lllzkovd osetiovatelsko-rehabilitadni
oddeleni,poskytujici viasni ryp ldiebnd
rehabilitace.
Zbi vajicilizlovou kapdciLu
znrSit.
5.
Nutn€ podminky provedeni
personelua jeho vzdElivini
Zabezpeaeni
Zjislit potiebu uveden)tchltzek v resoflusociillnim.
Sranov€nipoatuliZek pro poskytovdniobou forem osetiovatelskdrehabiliracea
geriatrickich lizek v rimci CR a stanovitindikacepro umistEnina laio liZla (odbom6
garance
Spolednosti
rehabilitadni
a rysikdlnimedicinyCLS JEP).
Projednenitohotondvrhuse zistupci poskytovatehi,VlZd a odbomfmi spoleinostmi
lali. aby se urychlenemohlo piikodit k rozpracovdnijednotli'""jchkroki.
ZajiSteni
souhlasu
laick6iodbomdveiejnostiaktivnimpublicrelations.
_4C _
PALIATIVNI MEDICINA
Zdroje, kter6 lze pouiit ve zdravotnictvi vidy byly, jsou a budou omezenda rozdil
meziide{lni:r dostupnoumedicinouse zisluhousternutipopulacea explos;vniho
rilstu no!"ich lechnologii,l€iebnich postupt a l6kt bude v n€kterich oblastech
spiie zv€tiovat.
M:{ li bit st"ri a n€mocni ilov;k adres{tem kvalitni bio - psycho-soci{lni p€ie,
mi - li spoleinostmit obianskouodpov€dnost
za distojn€ umirini a distojnou smrt,
^a to anii by alokacenekladi na tuto l6abu znrmenala nedostatekfinrnanich prostiedki
v jinich oblastechm€diciny, bude zapotiebi zcelazm€nit postoj spoleioosti k ieieni
t€chtoprobl€mri.
Pii jejich ieleni lzeoiekdvatdramaticki odbornE- etic^r<! eticko-odborni
spor o limitechp€ie a hranicimeziprodluiovlinimiivota a prodluiovrinimumir5ni,
zrovnatak jako zneuiivini etickich rrgumenti pii lobbyingujednotlit"ichobori
piiziskiveni prostiedki z vzdy limitovanicha tim pademnedostateinichprostiedkri.
Zikladenl viech ivah viak musi bit stanov€ni limit'i aktivni zdravotni p6ie
a to limitrl ve snrysluco ano i limitrive smysluco ui ne.
Zikladem t€dy musi bit nalezenia vytvoieni standrrdrl obsahujicichoba l;mity
a nalezenico nejetiilij!i a n€lneuiitela€ metodiky jejich uplatn€ni.
N€dilnou souidsti tohoto nahzini a \Ttvdieni standardi musi bit otevi€ni
spoleienskddiskusena toto t€ma,osv6tai \"ichova.
-
4!
-
LEKOVA POLITIKA
Tato probl€matikaje obecn;zpracovdn.v kepitoleI'J€dnotliv€prvky strat€gi€"
pouiitich
Zd€je outnoopatzdiraznitjednak nutnostdislednostie komplexnosti
prvki r notnostmnohemtrensparentn€j5iho,
vicekontrolovendho
regulaanich
A m6nabyrokratick6hopostupu,spolus recentralisaci
st{tnihovlivu v t€to obksti.
napi.
a konkurence,
Naopaktam,kdeje fihodnd ryuiit trinich mechanisrnt
v prod.ji volnl prodejnichldki mimol€kirny, v r.klemanr volnaprod.jn6laky
nehrazen€
z v€iejn€hozdravotnihopojiitlni a pod. uplatnitco nejliberiln€jli
piistup.
,4?
_
FAKULTNiNEi\{OCNICE
1. Zikladnim organisaini prvkem FN je klinika.
2. Klinika je instituce,kter6 aktivn6rozvti svij obor, prostiednicttim diagnostick6
a l6iebn6 pr&\e uvddi do praktick€ho Zivota sv€ poznatky lr vyuiivn je k pregradunlni a postgradudlni
tichovi, vlzkumu a publicistick6iinnosti.Prov{di drle specialzovan6 vlkony ve sv6m oboru.
J. Viichni pracovnici kliniky podl€haji pravomoci piednosty, kted uriuje jednotlivim
ilenim klinik] jejich pracovnipovinnosti.
titulu jsou oznaiovAni :
4. Podle pracovniho zaiazeni a v€d€ckopedagogickdho
piednosta, profesor, docent,asistent,klinicky l6kai.
5. L6kaiski kolektivmi dv€irsti - zikladni a pohyblivou.
Ziklad i iist t\oii piednosta,profesoii,docentia asistenti.Piednostaje zam€stnancenrl€kaisk6 fakult-v,ostatni jsou zem6stnancibud' LF nebo fakultni nemocnice.
L6kaii znkladniidst;jsou piijim:ini na z:iklad;\,ib€rov€hoiizeni na dobu uriitou.
fakultn;nemocnice
eist pohyblivoutvoii kl;niiti l6kaii, kteiijsou zamastnanci
piiprav€,
zamistnaniu l6kaisk6fakult) nebov odborn6
a l€kaii ve v;deck6
piipr.vi, zam€stnani
bud' u FN neboLF. Tito ldk3iijsou p;;jimini podle
konkursnichiidi LF r FN.
podlejednotnich prrvidel, bezohl€du
6. V3ichnipracovniciklin;kjsou odnr€'iovnni
jsoul;
nebo
LF
FN.
na to,
zam€stnanci
7. PiedpoUademekonomickyfungujiciFN je kvalilni organisainist.uktura.zajiit'ujici
a zdravotnickoufunkciklin;k.
komplexnipedagogickou
vedeniklinik vedenimLF (dakan)a FN (ieditel).
FN
zakotvuje
konsensuilni
Statut
_ 43 _
SPraKovAA NiKLADNAlrEDrcrNA
1. Zikladen by m€labit var;abilnikoncepceipiikov€ a nikladn€medicin)
se znkladnouv jedin€m klinickam centru s variabilitou uspoinddni ( nor:i
I(EiU), ve kter6ln by se na zdkladi piedpoki{danfch trendi mediciny zkou(ety
a na domAcipom6ry upravovalt a zavid€l) nov6 metody, postupy a l6ky
v medicind.Souiisti takov6hocentrapiirozendmusi bit r.ikonovdaist.
Na toto centrum by navazovalaregionrlni pracoviSti ( af ui kliniky fakultnich
nemocnicnebo pracoviit6 mimo ni ), do kterich by smiiovaly cilen6investice
i lidski potencitl- So'riisri tachto center by mdly bit t€i stntni a krajiti
odbornici,{ybave i prtiiinini pravomocemi( viz bod 2 ).
2. Ukolenltichto centerby mimo poskytoviniipiakov€a n{kladn€mediciny
zrivaznfchmetodickichpokynecha doporuienich,
byla spoluprrcenr standardech,
nranagementu
spoluiaastna tvorb€ a zavdd6nidisease
, iizen6zdravotnip€ie
pod.
^
3. Daliim ikolem t6chtocenterb)'byla postgradudlni
a kontinuelni(celo;ivotni)
pracovnik&.
viuka zdravotnickich
J- Je nulno proviral koncepcitichto centers koncepcemi
k^rdiochirurgickimi,
irazo}^ichcenter,tr:rnsplantatnich
center,a.t.d.,:rb) sezbytein6neplilvalo
finananimiprost;edkya lidskim potenciilem.
5. Stitni Uinick6centrum i regionilnicentr! by rnila bit financovrioa
ze stitniho
vikony a sponzoringu.
rozpottu,piimich platebza nakte16(nespiakov6)
6. St:itniklinick€centrumby milo bit institucistitni, iizenoupiimo ministerstvem
zdravotnictvi(abysi strt podriel v rukou koncepcizdravotnictvi),u regionelnich
center, kteri by m€la bit nasmlouvri a ve vibirov€n iiz€ni a takto akreditovina,
na vlxstnickich \ztaz ich nezeleii.