Srovnání napadení houbovými chorobami(padlím révy

Analýza
2009- 2011
Srovnání napadení houbovými chorobami a biodiverzity ve
vinohradech obhospodařovaných v režimu BIO a IP, v letech
2009 - 2011
Zpracoval: Ing. Broklová Markéta, Ing. Richter Tomáš
1. Základní údaje
Plodina: Réva vinná
Škodlivý činitel: padlí révy, peronospora révy a botrytida
Rok: 2009 – 2011
Srovnávaná varianty:
1.1. Vinohrady ošetřované v režimu BIO
Ekologicky obhospodařované vinice se vyznačují ozeleněním minimálně 50 %
meziřadí bylinnou vegetací a vyloučením aplikací jakýchkoli syntetických chemických
pesticidů. Aplikace herbicidů jsou zcela vyloučeny. Vinice jsou pod řadami révy,
případně v polovině neozeleněných meziřadí kultivovány mechanicky. Rovněž
aplikace jakýchkoli syntetických hnojiv jsou vyloučeny. K ochraně vinic před obaleči
jsou používány buď feromony metodou matení samců cílových druhů obalečů, nebo
mikrobiální přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. K ochraně révy vinné před
houbovými chorobami jsou používány jen preparáty na bázi síry a mědi v kombinaci s
pomocnými látkami typu fenyklového oleje, bikarbonátu draselného, preparátů z
jílových zemin a vodního skla. Důraz je položen na optimalizaci péče o půdu, čímž je
minimalizován stres a tím je i podstatně zvyšována přirozená odolnost vůči
patogenům a stresu jak révy vinné, tak vinice jako ekosystému.
1.2. Vinohrady ošetřované v režimu IP
Pro vinice v režimu integrované produkce je charakteristické ozelenění
minimálně každého druhého meziřadí pokud možno druhově bohatou vegetací, která
je 2 – 3 krát ročně kosena či mulčována. Pokud jsou používány herbicidy, pak jen
rychle rozložitelné (ú.l. glyphosate, sulphosate) a to pouze v prostoru pod řadami révy
vinné. Plošné aplikace herbicidů v meziřadí jsou zakázány. Zakázáno je také použití
neselektivních pesticidů hubících užitečné organismy (synt. pyretroidy, karbamáty,
většina organofosfátů). Použití průmyslových hnojiv je výrazně limitováno, např. N smí
být použít maximálně v celkové dávce 50 kg čistých živin / ha a rok. Díky tomu se
vegetace meziřadí těchto vinic po dostatečně dlouhé sukcesi částečně přibližuje
vegetaci suchých trávníků jihomoravských stepí.
vinice v režimu BIO
vinice v režimu IP
.
2. Popis hodnocených lokalit:
Byly srovnávány vinohrady, které se lišily pouze v způsobu ošetření proti houbovým
chorobám. Vždy byly srovnávány podobné odrůdy, vinice stejného stáří a vinice, kde
byly prováděny zelené práce ve stejných termínech a stejným způsobem.
Lokalita 1 – Popice ( odrůda Rýnský ryzlink)
Lokalita 2 – Moravské Bránice (Frankovka)
Lokalita 3 – Iváň (Frankovka)
Lokalita 4 – Mikulov (odrůda Cabernet Sauvignon)
3. Popis ošetření:
3.1. Systém ošetření BIO vinic
Každý rok se vycházelo z jednotného plánu ochrany vinic, přičemž termín jednotlivých
aplikací vycházel z aktuálních podmínek daného roku – viz. příloha č.1.
3.2. Systém ošetření IP vinic
Každý rok se vycházelo z jednotného plánu ochrany vinic – viz. příloha č. 2, přičemž
termín jednotlivých aplikací vycházel z aktuálních podmínek daného roku – viz.příloha
č.3
4. Způsob hodnocení:
Hodnocená část rostliny: hrozen
Hodnocený škodlivý činitel:
- perpnospora
- padlí révy
- plíseň šedá (botrytida)
Hodnocené kritérium:
Na každé hodnocené variantě byla hodnocena:
A: Intenzita napadení – velikost napadeného povrchu hroznu
B: Četnost napadení – procento napadených hroznů
Velikost hodnoceného vzorku:
Na každé variantě bylo hodnoceno 4 x 100 hroznů
Termín hodnocení:
Na všech lokalitách ve všech třech letech (2009 – 2011) bylo hodnoceny napadení
hroznů peronosporou a padlím révy ve fázi dozrávání.
Napadení hroznů botrytidou bylo hodnoceno v době plné zralosti, těsně před sklizní.
5. Hodnocení a výsledky hodnocení
5.1. Hodnocení a výsledky hodnocení v roce 2009
Termíny hodnocení:
- peronospora a padlí révy: srpen 2009
Výsledky hodnocení:
A: Hodnocení napadení hroznů padlím
Lokalita
Moravské Bránice
Popice (RR)
Mikulov (CS)
Odrůda
Rýnský ryzlink
Cabernet Sauvignon
Modrý Portugal
Intenzita napadení
BIO
IP
0
0
0,5
Četnost napadení
BIO
IP
0
0
0
0
0
0,5
0
0
0
B: Hodnocení napadení hroznů peronosporou
Lokalita
Moravské Bránice
Popice (RR)
Mikulov (CS)
Intenzita napadení
Četnost napadení
BIO
IP
BIO
IP
1
1,3
0,5
6,8
2,2
3,6
25,5
41,5
14,6
2
84,8
8,5
Odrůda
Frankovka
Cabernet Sauvignon
Modrý Portugal
Grafy:
Hodnoc ení napadení hroz nů padlím, 2009
(č etnos t napadení a intenz ita napadení )
četnos t napadení - IP
intenzita napadení - B IO
intenzita napadení - IP
100
90
90
80
80
70
70
60
60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0
B IO
IP
M. B ránice (F R )
B IO
IP
P opice (R R )
B IO
IP
Mikulov (C S )
B IO
IP
průměr
Intenzita napadení (%)
Četnost napadení (%)
100
četnos t napadení - B IO
Hodnocení napadení hroznů peronosporou, 2009
(četnost napadení a intenzita napadení )
Četnost napadení (%)
100
četnost napadení - IP
intenzita napadení - BIO
intenzita napadení - IP
100
90
90
80
80
70
70
60
60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
Intenzita napadení (%)
četnost napadení - BIO
0
BIO
IP
M. Bránice (FR)
BIO
IP
Popice (RR)
BIO
IP
Mikulov (CS)
BIO
IP
průměr
5.2. Hodnocení a výsledky hodnocení v roce 2010
Termíny hodnocení:
- peronospora a padlí révy: srpen 2010
A: Hodnocení napadení hroznů padlím
Lokalita
Moravské Bránice
Ivaň
Popice
Mikulov
Odrůda
Frankovka
Frankovka
Rýnský ryzlink
Cabernet Sauvignon
Intenzita napadení
BIO
IP
1,6
3,7
3,3
2,5
Četnost napadení
BIO
IP
1,8
14,5
12
3,9
30
27,5
3,1
20
16
2,8
18,7
17,1
B: Hodnocení napadení hroznů peronosporou
Lokalita
Moravské Bránice
Iváň
Popice
Mikulov
Odrůda
Frankovka
Frankovka
Rýnský ryzlink
Cabernet Sauvignon
Intenzita napadení
BIO
IP
3
1,5
2,1
2
Četnost napadení
BIO
IP
1,5
27,3
7,8
1,1
6,3
1
1,5
9,5
5,3
1,4
9,5
5,8
Grafy:
Četnost napadení, intenzita napadení %
Četnost a intenzita napadení hroznů padlím, 2010
(srovnání bio a IP)
BIO četnost
IP četnost
BIO intenzita
IP intenzita
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
FR
FR
RR
CS
M. Bránice
Ivaň
Popice
Mikulov
průměr
Četnost a intenzita napadení hroznů peronosporou, 2010
(srovnání bio a IP)
Intenzita, četnost napadení (%)
BIO četnost
IP četnost
BIO intenzita
IP intenzita
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
FR
FR
RR
CS
M. Bránice
Ivaň
Popice
Mikulov
průměr
5.3. Hodnocení a výsledky hodnocení v roce 2011
Termíny hodnocení:
- peronospora a padlí révy: srpen 2011
- botrytida: říjen 2011
Výsledky hodnocení:
A: Hodnocení napadení hroznů padlím
Lokalita
Moravské Bránice
Iváň
Popice
Mikulov
Odrůda
Frankovka
Frankovka
Rýnský ryzlink
Cabernet Sauvignon
Intenzita napadení
Četnost napadení
BIO
IP
BIO
IP
1
1
0,5
0,5
1
1,1
1
2
1
4,8
0,5
49,8
1,4
1
7,8
1
B: Hodnocení napadení hroznů peronosporou
Lokalita
Moravské Bránice
Iváň
Popice
Mikulov
Intenzita napadení
Četnost napadení
BIO
IP
BIO
IP
1,1
1
1,3
0,3
0
1,1
0
1,5
1
1,1
0,8
2
1
0
0,5
0
Odrůda
Frankovka
Frankovka
Rýnský ryzlink
Cabernet Sauvignon
C: Hodnocení napadení hroznů botrytidou
Napadení botrytidou bylo hodnoceno pouze na dvou lokalitách (Popice a Mikulov)
Lokalita
Popice
Mikulov
Intenzita napadení
Četnost napadení
BIO
IP
BIO
IP
17,5
19,8
76,3
82,5
3,1
3,8
17,8
21,5
Odrůda
Rýnský ryzlink
Cabernet Sauvignon
Grafy:
Hodnoc ení napadení hroznů padlím, 2011
(č etnos t napadení a intenzita napadení )
četnos t napadení - IP
intenzita napadení - B IO
intenzita napadení - IP
100
80
80
60
60
40
40
20
20
0
0
B IO
IP
M. B ránice
B IO
IP
Ivaň (F R )
B IO
IP
P opice (R R )
B IO
IP
Mikulov (C S )
B IO
IP
průměr
Intenzita napadení (%)
Četnost napadení (%)
četnos t napadení - B IO
100
Hodnocení napadení hroznů peronosporou, 2011
(četnost napadení a intenzita napadení )
četnost napadení - IP
intenzita napadení - BIO
intenzita napadení - IP
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
BIO
IP
BIO
M. Bránice (FR)
IP
Ivaň (FR)
BIO
IP
BIO
Popice (RR)
IP
Mikulov (CS)
BIO
IP
Intenzita napadení (%)
Četnost napadení (%)
četnost napadení - BIO
průměr
Hodnocení napadení hroznů botrytidou, 2011
(četnost napadení a intenzitačetnost
napadení
)
četnost napadení - BIO
napadení - IP
intenzita napadení - BIO
intenzita napadení - IP
100
90
90
80
80
70
70
60
60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0
BIO
IP
Popice (RR)
BIO
IP
Mikulov (CS)
BIO
Intenzita napadení (%)
Četnost napadení (%)
100
IP
průměr
5.4. Závěr
V roce 2009 bylo na dvou ze tří hodnocených lokalit ( Moravské Bránice a Popice)
nulové napadení a na lokalitě (Mikulov) minimální napadení 0,5 %.
Oproti tomu, infekčnímu tlaku peronospory byl vyšší, hlavně na lokalitě Mikulov, kde
napadení dosahovalo na BIO variantě 85 % četnosti napadení. Na lokalitě Moravské
Bránice a Popice bylo na BIO varintě nižší napadení na BIO variantě ve srovnání s IP
variantou. V průměru bylo ošetření na BIO variantě o 18 % vyšší než na variantě IP.
V roce 2010 bylo hodnocení provedeno na čtyřech variantách. Četnost napadení
padlím révy dosahovala na všech čtyřech variantách v průměru o 2 % vyšší napadení.
Tento rozdíl však nebyl statisticky průkazný. Intenzita napadení byla srovnatelná.
Pokud jde o peronosporu, dosahovala četnost napadení přes 10 % pouze na lokalitě
Mikulov. V průměru bylo napadení na BIO variantách o 8 % vyšší.
V roce 2011 i přes vysoký infekční tlak padlí dosahovalo napadení padlím na všech
hodnocených BIO variantách průměrného hodnoty 4 % ve srovnání s IP variantami,
kde napadení dosahovalo 18 %.
Infekční tlak peronospory byl v roce 2011 na všech hodnocených lokalitách velmi nízký
a rozdíly mezi BIO variantou a IP variantou neprůkazný. Průměrné napadení
nedosahovalo ani na jedné variantě hodnoty 1 %.
V roce 2011 bylo těsně před sklizní hodnoceno na dvou variantách také napadení
hroznů botrytidou. Napadení na BIO variantě bylo na obou lokalitách nižší. V průměru
bylo napadení na IP variantách o 5 % vyšší. Tento rozdíl byl statisticky průkazný.
6. Biodiverzita
Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenuškovití (Zygaenidae) patří mezi důležité a často
využívané indikátory stavu a míry narušenosti prostředí. Důvodem je ekologická
citlivost a vyhraněné stanovištní nároky jednotlivých druhů, vcelku slušné znalosti
jejich požadavků, jednoduchá metodika terénního sledování a relativně snadná
determinace většiny druhů. Z území České republiky je uváděno asi 160
druhů denních motýlů a 22 druhů vřetenuškovitých, z nich lze kolem 130
druhů využít při hodnocení kvality prostředí. Monitoring denních motýlů
(Rhopalocera) a vřetenuškovitých (Zygaenidae) je prováděn standardizovanou a
reprodukovatelnou metodou transektového sčítání a jeho cílem je podchytit jak
druhové složení, tak početnost přítomných druhů.
Výsledky umožní relativně objektivně posoudit kvalitu daného agroekosystému a
vytvoří předpoklad pro srovnání změn na základě pozdějších opakovaných
monitorování. Při pravidelném opakování monitoringu (např. 1krát za 5 let) pak tato
data umožní poměrně přesnou analýzu změn taxocenóz motýlů a tím i detailní
vyhodnocení stavu a změn monitorovaných agroekosystémů. Výsledky pak mohou
sloužit jako jeden z podkladů pro optimalizaci managementu jednotlivých typů
agroekosystémů.
6.1. Metodika
6.1.1. Transekt
Pro hodnocení výskytu motýlů byla zvolena metoda transektů. Transekt je linie
1000 m dlouhá vedená jedním homogenním typem agroekosystému, případně
přírodě blízkého srovnávacího ekosystému. Transekty nemusí být přímé ani souvislé.
Základní body (minimálně začátek a konec) transektu byly pro jasnou determinaci a
pozdější reprodukovatelnost monitoringu definovány souřadnicemi GPS s přesností na
± 5 až 10 m.
6.1.2 Metodika pozorování
Pozorovatel prochází po linii transektu a zapisuje (zaškrtává) do předem připarveného
formuláře veškeré pozorované motýly sledovaných skupin, kteří se vyskytnou do
vzdálenosti 5 metrů vlevo a vpravo od osy transektu. Čárkovou metodou průběžně
zaznamenává počet motýlů jednotlivých sledovaných druhů. Pozorovatel determinuje
jednotlivé druhy buď přímo v terénu bez odchytu, nebo bez usmrcení po chycení
motýlářskou sítí. Po determinaci takto chycené jedince vypouští zpět. V případě
druhů, které není možno v terénu bezpečně určit (Pyrgus alveus – komplex,
Leptidea sinapis – reali, Colias hyale – alfacariensis, Cupido decoloratus – alcetas,
Polyommatus idas – agryrognomon, Melitaea britomartis – aurelia, Zygaena minos –
purpuralis, zelenáčci rodů Jordanita a Adscita) odebírá v agroekosystému buď
veškerý materiál, nebo reprezentativní vzorky hojnějších druhů k pozdější
laboratorní determinaci. V případě zjištění bioindikačně, faunisticky, taxonomicky či
jinak významných druhů odebírá jejich minimální množství jako dokladové exempláře.
6.1.3 Termíny, čas a podmínky pozorování
V průběhu vegetačního období byla každá monitorovaná plocha navštívena 6krát,
nebo 7krát. Pozorování byla prováděna za podmínek vhodných pro aktivitu denních
motýlů, tj. v denní době od 10 do 16 hod. SELČ, při teplotě nad 18° C, jen výjimečně
nižší, za bezvětří až mírného větru a za jasného nebo oblačného počasí.
6.1.4. Hodnocení početnosti
K hodnocení relativní početnosti byla použita následující pětičlenná stupnice. Pro
výpočet celkových počtů pak byly brány střední hodnoty uvedených tříd.
1:
2:
3:
4:
5:
pozorován 1 jedinec
2 – 5 jedinců
6 – 20 jedinců
21 – 50 jedinců
51 a více jedinců
6.1.5. Hodnocení získaných podkladů
K interpretaci výsledků bylo využito více ukazatelů, aby závěry byly co
nejobjektivnější:
- počet zjištěných druhů a jedinců na jednotlivých studijních plochách; počet
jedinců byl vypočten z hodnot relativní abundance;
-
Shannonův index druhové diverzity (viz např. Odum, 1977); tento index je
poměrně málo citlivý k velikosti a počtu vzorků a zachycuje jak druhovou
rozmanitost, tak rozložení jedinců mezi jednotlivé druhy; k výpočtu byly
použity přirozené logaritmy (ln);
- rozložení dominance je poměrně dobrým ukazatelem míry narušenosti
prostředí; zjištěné druhy byly podle početního zastoupení rozděleny do 5 tříd
dominance:
- druhy eudominantní > 10 %
- druhy dominantní 5–10 %
- druhy subdominantní 2–5 %
- druhy recedentní 1–2 %
- druhy subrecedentní < 1 %
S mírou narušenosti společenstva roste soustředění dominance a vyskytuje se
minimum druhů s nízkou dominancí (pokud jednotlivě nepronikají z okolí), tj. na
omezený počet druhů připadá vysoký počet jedinců; v přírodních společenstvech je
dominance obvykle rovnoměrněji rozložena, počet druhů roste od tříd s vysokou
k nízké dominanci a výrazně převládá počet druhů s nejnižší dominancí; druhy
eudominantní mohou zcela chybět (viz např. Laštůvka & Krejčová, 2000);
Přítomnost významných druhů; hodnocení významnosti jednotlivých druhů je do
značné míry subjektivní, proto zde byla využita 3 kritéria: seznam zvláště chráněných
živočichů (vyhláška č. 392/1992 Sb. v aktuálním znění), červený seznam bezobratlých
živočichů České republiky (Farkač et al., 2005) a vlastní poznatky o citlivosti
jednotlivých druhů (Laštůvka, 2008)
Otakárek ovocný – Iphiclides podalirius, chráněný druh, jehož dospělci pravidelně navštěvují vinice skýtající dostatečnou
nabídku nektaru v bylinném podrostu. Housenky se vyvíjejí na trnkách a dalších růžovitých dřevinách, takže tento druh trvale ve
vinicích nežije.
6.2. Výsledky
6.2.1 Celkové zhodnocení
V průběhu monitoringu bylo dohromady na všech studijních plochách
pozorováno 73 druhů denních motýlů v 6239 kusech. Uvedených 73 druhů
představuje asi 46% druhů známých z území České republiky. Podle očekávání
vůbec nejnižší počet druhů byl zaznamenán v jedné z vinic hospodařících v
konvenčním režimu (Dyjákovice) a nejvíce druhů na lesostepi sv. Kopečku u
Mikulova.
6.2.2 Počty druhů a jedinců
Závislost počtu druhů a jedinců na způsobu hospodaření je nejlépe zřejmá z obr. 1 a
2. V obr.1 jsou studijní plochy seřazeny podle vzrůstajícího počtu druhů, v obr. 2
podle počtu jedinců. Ve vinicích s konvenčním hospodařením byl zjištěn 1–14
druhů s průměrem 8 druhů, ve vinicích v IP režimu 10–38 druhů s průměrem 24
druhů a v bio vinicích 12–23 druhů s průměrem 19 druhů. Na srovnávacích
lesostepních stanovištích bylo zaznamenáno 29–51 druhů s průměrem 41 druhů.
Pokud jde o počty zjištěných jedinců, nejméně jich bylo pozorováno ve vinicích s
konvenčním režimem, 1–29 s průměrem 13, dále v bio vinicích 41– 197 s průměrem
132, v IP vinicích 40–757 s průměrem 375 a výrazně nejvíce na lesostepních
stanovištích, 990–2373 s průměrnou hodnotou 1560 jedinců. V obou kritériích
vycházejí podle předpokladu vinice v konvenčním režimu a nejlépe srovnávací
lesostepní plochy. Bio vinice mají průměrně nižší počty druhů i jedinců. Po prvním
roce studia by bylo zbytečné tento rozdíl podrobně analyzovat. Může spočívat jak
v šetrném hospodaření v IP vinicích přijatelné pro mnohé zjištěné druhy, tak spíše o
charakter biotopů v těsném sousedství.
Obr. 1. Počty zjištěných druhů a jedinců na jednotlivých studijních plochách (řazeno
podle počtu druhů)
Obr. 2. Počty zjištěných jedinců a druhů na jednotlivých studijních plochách (řazeno
podle počtu jedinců)
6.2.3 Shannonův index druhové diverzity
Obr. 3. Hodnoty Shannonova indexu diverzity pro jednotlivé studijní plochy a
průměrné hodnoty
Rozdíly mezi hodnotami Shannonova indexu diverzity jsou opět dobře patrné z
obrázku (obr.3) a také jsou uvedeny v tab. 1. Na rozdíl od prostých počtů druhů a
jedinců vykazují hodnoty tohoto indexu pozvolný růst od vinic v konvenčním
režimu, přes IP a bio vinice po srovnávací lesostepi. To je dobře vidět zvláště z
průměrných hodnot indexu pro jednotlivé způsoby hospodaření (v obrázku jsou
uvedeny ve spodní části sloupců). Přesto i zde existují větší nebo menší rozdíly.
Výrazněji se vymyká konvenční vinice v Dyjákovicích s nulovou hodnotou
indexu, průměry naopak převyšují IP vinice Mikulov a bio vinice Popice. První
případ je vysvětlitelný sousedstvím sv. Kopečku a druhý terasami s vysokými
mezemi mezi vinicemi, které mohou hodnotu indexu navyšovat.
6.2.4 Rozložení dominance
Rozdíly v rozložení dominance mezi vinicemi v různém režimu jsou dobře viditelné
z obr. 4
Obr. 4. Rozložení dominance druhů na jednotlivých studijních plochách; červeně
jsou označeny třídy s vysokou dominancí (druhy eudominantní a dominantní),
modře třídy se střední dominancí (subdominantní a recedentní) a zeleně druhy
subrecedentní.
V grafu (obr. 4) se zřetelně liší jeho levá a pravá polovina. Ve všech
třech vinicích v konvenčním režimu je zřejmé výrazné soustředění dominance do
nejvyšších tříd, recedentní a subrecedentní druhy nejsou vůbec zastoupeny. To
platí i pro IP vinici Hnízdo a bio vinice Mikulov. Oba případy budou vyžadovat
podrobnější analýzu v dalších letech studia. Naopak rozložení dominance
lesostepí v Pouzdřanech a na sv. Kopečku dokládá přírodní charakter a malé
narušení těchto biotopů. Těmto výsledkům se blíží také bio vinice v Popicích.
Poněkud horší situace je v lesostepi Hnízdo, bio vinice Hnízdo a IP vinice v
Popicích. V IP vinici v Mikulově výrazně vystupují subrecedentní druhy, naopak
ostatní třídy jsou silně potlačeny. To je v souladu s hodnocením počtů druhů,
jedinců a indexu diverzity a ukazuje na to, že část jedinců do vinice zaletuje z
blízkého sv. Kopečku (není možné, aby byl trvale přítomen tak vysoký podíl
subrecedentních druhů a nízké zastoupení ostatních tříd).
6.2.5 Významné druhy
Výskyt významných druhů podle kritérií uvedených v metodice (zvláště chráněné
druhy, druhy zařazené do červeného seznamu a druhy ekologicky citlivé) zachycuje
obr. 5.
Obr. 5. Výskyt významných druhů; vyhl. – vyhláška 392/1992 Sb., CZ – červená
kniha, CD – ekologicky citlivé druhy (mnohé druhy se v těchto třech kritériích
překrývají).
V konvenčních vinicích v Dyjákovicích a Starovicích, stejně jako v IP vinici Hnízdo
nebyl zaznamenán žádný významný druh, v bio vinici Hnízdo jediný. Na všech třech
lesostepních plochách byl zaregistrován poměrně vysoký počet významných druhů
(11, 19 a 23). Pozitivním ukazatelem je 6 významných druhů v IP vinici Popice. V IP
vinici Mikulov a bio vinici Popice je sice počet významných druhů vyšší než v IP
Popice (14 a 10 druhů), ale v těchto dvou případech je počet z výše uvedených
důvodů nadhodnocen (blízkost sv. Kopečku a přítomnost vysokých mezí mezi
terasami) stejně jako předcházející ukazatele.
6.2.6 Hodnocení vinic v různých režimech hospodaření
6.2.6.1 Konvenční vinice
Konveční vinice vycházejí při použití všech kritérií nejhůře. Byl v nich zjištěn
nejnižší počet druhů i jedinců, nejnižší hodnota Shannonova indexu druhové diverzity
a výrazné soustředění dominance na několik přítomných druhů. Ve dvou z nich
nebyl zaznamenán výskyt žádného významnějšího druhu, ve třetí (konvenční vinice
Mikulov) čtyři druhy (Iphiclides podalirius, Anthocharis cardamines, Apatura ilia a
Lasiommata maera), ale dva z nich (první a třetí) se ve vinici nemohou vyvíjet a
zaletěly sem zjevně z okolí.
Babočka bodláková – Vanessa cardui. Kosmopolitní druh, který byl jako jediný pozo- rován ve všech konvenčních vinicích
stejně jako ve většině ostatních vinic. V konvenční vinici v Dyjákovicích to byl vůbec jediný pozorovaný druh motýla. Tento
tažný a polyfágní druh je mimořádný svou schopností osidlovat extrémně rozdílné typy biotopů od Saharských oáz přes
extrémně pozměněnou zemědělskou krajinu střední Evropy až po tundru na nejzazším severu Eurasie.
Batolec červený – Apatura ilia. Jediný zalétlý jedince byl zjištěn v konvenční vinici u Mikulova. Tato vinice sousedí s břehovými
porosty vrb a topolů, jež jsou živnou rostlinou tohoto chráněného druhu. Tento nález je příkladem jednotlivě
zaznamenávaných jedinců druhů, jejichž trvalá přítomnost ve vinicích je vyloučena.
6.2.6.2 Vinice v režimu IP
Každá z vinic v režimu integrované produkce se nachází v poněkud odlišných
podmínkách a mají odlišné okolí, což mohlo výrazně ovlivnit různorodost
výsledků. V některých ukazatelích dopadají tyto vinice lépe než bio vinice. Byl v
nich zjištěn průměrně vyšší počet druhů i jedinců než v bio vinicích, rovněž celkový
počet významných druhů je mírně vyšší, ale současně v jedné z nich (Hnízdo)
nebyl zjištěn žádný. Hodnota Shannonova indexu diverzity je nižší oproti bio
vinicím, stejně tak rozložení dominance je horší. Pokud jde o výskyt
pozoruhodných druhů, většinou jsou to druhy stepních a lesostepních stanovišť
charakteristické pro jihomoravské zbytky stepních lad a skalních stepí.
Nejvýznamnější z nich jsou Carcharodus alceae, Spialia sertorius, Colias
alfacariensis, Aricia agestis, Polyommatus coridon, P. bellargus, Melitaea cinxia a
Hipparchia fagi. Většina z nich se může v těchto vinicích vyvíjet, představují
významné obohacení biodivezity a dokládají zdravé prostředí, pouze poslední dva
patrně pronikly do IP vinice v Mikulově ze Sv. Kopečku.
Modrásek Polyommatus coridon – nejhojnější druh modráska na monitorovaných stepních lokalitách proniká i do
integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic
Zákonem chráněný otakárek fenyklový - Papilio machaon, byl ve stadiu imaga v rámci celého monitoringu nejhojněji
pozorován (viz tab. č. 4) v integrované vinici v Popicích, jež skýtala díky osetí svazenkou, ligrusem a dalšími bohatě
kvetoucími bylinami mimořádnou potravní nabídku.
Soumračník slézový Carcharodus alcae , jehož živnou rostlinou je několik druhů slézů, se z monitorovaných vinic nejhojněji
vyskytoval právě v integrované vinici v Popicích, jejíž meziřadí byla mimo jiné oseta i slézem velkokvětým.
Modrásek jetelový - Polyommatus bellargus ustupující, dříve hojný druh. Kromě všech tří stepních ploch byl zjištěn pouze ve
třech druhově nejbohatších vinicích.
Žluťásek jižní Colias alfacariensis. Tento
druh byl hojně zjištěn jak na všech
třech
stepních
lokalitách,
tak v
integrovaně obhospodařova.
Perleťovec stříbropásek, Argynnis paphia, zjištěný v několika kusech jen na stepi Sv. Kopečku a v sousedící IP vinici.
Okáč voňavkový, Brinthesia circe. Další z ohrožených druhů zjištěných hojněji kromě stepí Sv. kopečku a Pouzdřan jen v IP vinici
pod Sv. Kopečkem u Mikulova.
6.2.6.3 Bio vinice
Pokud jde o Shannonův index diverzity a soustředění dominance, vykazují lepší
hodnoty než vinice v režimu integrované produkce. V průměrných hodnotách
zjištěných počtů druhů a jedinců jsou na tom hůře než vinice v režimu integrované
produkce. Srovnatelný, resp. mírně nižší je počet významných druhů. Z
významných druhů zde byly opět zjištěni někteří charakterističtí průvodci
jihomoravských stepí např. Carcharodus alceae, Glaucopsyche alexis, Colias
alfacariensis, Cupido argiades, Plebeius argyrognomon, Polyommatus coridon, P.
bellargus, P. daphnis, Minois dryas a Arethusana arethusa. Většina těchto druhů
se může v bio vinicích nebo alespoň na jejich okrajích vyvíjet a jsou v tedy trvalými
obyvateli.
Okáč kostřavový Arethusana arethusa – ohrožený druh vyskytující se většinou na stepních lokalitách. V rámci monitoringu byl
zjištěn pouze na stepi Svatého Kopečku a na Pouzdřanské stepi, z vinic jen v biovinici v Popicích.
Modrásek hnědoskvrnný Polyommatus daphnis – ohrožený druh žijící na čičorce pestré je dalším druhem zjištěným kromě
chráněných stepních lokalit v několika kusech také v biovinici v Popicích.
Modrásek štírovníkový Cupido argiades. Z vinic byl zjištěn (3 kusy) jen v biovinici v Popicích, ze stepních lokalit byl
početnější výskyt pozorován jen na Sv. Kopečku u Mikulova.
Modrásek kozincový, Glaucopsyche alexis. Ohrožený druh žijící na různých druzích bobovitých rostlin. Kromě stepí u
Pouzdřan a Hnízda byl zjištěn jen v biovinici v Popicích.
Hnědásek kostkovaný, Melitaea cinxia. Mizející druh zjištěný v rámci celého monitoringu jen v jednom kuse v integrované vinici
v Mikulově. Významné je, že tato vinice díky hojnému výskytu jitrocele kopinatého, jenž je živnou rostlinou housenek a
vyloučení aplikací toxických pesticidů představuje zřejmě vhodný biotop k existenci tohoto ohroženého druhu.
25
Modrásek podobný, Plebejus argyrognomon, byl zjištěn na Pouzdřanské stepi a v několika kusech i v biovinici v
Mikulově.Okáč ovsový – Minois dryas. Ohrožený druh, který od 50. let 20. století vymizel zhruba s poloviny lokalit
svého výskytu. V průběhu monitoringu byl zaznamenán jen na Pouzdřanské stepi a na Sv. Kopečku, z vinic v jednom
kuse jen v biovinici Mikulov.
6.3. Závěr
Výsledky studia vinic v různém režimu hospodaření naznačují
zřetelné rozdíly v jejich biodiverzitě a současně ukazují, že denní
motýli jsou jejím vhodným indikátorem. Prozatím nebyly zjištěny
výrazné rozdíly mezi vinicemi v režimu IP a bio, naopak všechny
ukazatele signalizují neutěšené prostředí konvečních vinic. Výsledky
rovněž ukazují na stále poměrně vysokou biodiverzitu zbytků lesostepí i
na to, že přírodní biotopy a kulturní plochy (vinice) se vzájemně silně
ovlivňují a nevhodné hospodaření tak může negativně zasáhnout i
necílové druhy v sousedství.
26
7. Celkové shrnutí
Za základ si bereme Integrovanou produkci a v ní ochranu révy. Systém zahrnuje
soubor preventivných ochranářských opatření, které zajišťují vzdušnost porostu,
čím se redukuje vhodnost podmínek pro infekci a podporuje se přirozená odolnost
révy vůči chorobám. Následně na základe prognózy a signalizace používaní
ochranářských prostředků, rozumně vybraných tak, aby se s minimálními zásahy
mohlo dosáhnout maximální ochranářský účinek nejen proti škodlivým činitelům,
ale opravdový ochranný účinek pro celou agrobiocenózu našich vinohradů. Z
hradiska podpory a stabilizace fauny ekosystému vinohradů a podpory rozmanitosti
zemědělské krajiny je velmi důležitým zásahem ozelenění - zatravnění meziřadí
vinohradu a jejich údržba kosením.
Zatím, bohužel, když mluvíme o ochraně révy, dominuje v našich představách
chemický postřik. Často si ani neuvědomujeme, že to nejdůležitější, dá se říci,
základ úspěšné ochrany jsou preventivní agrotechnické opatření, tj. vědomé
vytváření takých podmínek ve vinici, při kterých chráníme révu, spolu s celým
komplexem rozmanité fauny a flóry vinohradu - přitom znemožníme těm několika
patogenům a škůdcům jejich vývoj a způsobení škod.
Pro úspěšnou ochranu révy je tedy třeba důkladně zajistit preventivní
agrotechnické podmínky. Pod tímto pojmem rozumíme zejména zajištění
vzdušnosti keřů, vedení. Realizace kvalitních, včasných opatření, zelených prací.
Tím se zajistí kontinuálně vzdušnost keřů, rychlejší usychaní rostlinných částí a
sníží se nebezpečenství infekcí, umožňuje kvalitní chemickou ochranu tí, že každá
nadzemní část révy může být zasáhnutá ochranářskou účinnou látkou a tím
zajištěna ochrana od působení patogenů. Podmínkou kvalitní ochrany je i kvalitní,
zejména harmonická výživa révy, čím se může plně projevit přirozená obranná
startegie rostlin révy.
Celkem jinou strategii sleduje BIO-ochrana vinohradů. Kromě mědi a síry, které
mají za úlohu přímé ničení patogena, většina použitých přípravků má působit na
indukci rezistence révy k patogenům, včasným navozením geneticky zakotvených
obranných mechanizmů rostlin, které vytvoří také hostitelské prostředí pro
patogena, které znemožní jeho vývoj, přemnožení, a tím poškození vegetativních i
generativních orgánů révy. Prostředí patogenům znepříjemňují i další tzv. pomocné
přípravky různým přímým, či nepřímým zásahem na znemožnění rychlého a
nebezpečného vývoje pateogena.
Základem správné chemické ochrany révy jsou poznatky o biologii a
epidemiologii patogena, vhodnost podmínek pro jeho šíření, sledování skutečného
stavu v porostu, sledování meteorologických podmínek, prognózy
předpokládaného ohrožení a signalizace potřeby zásahu. Potom na základě
skutečného stavu, při znalosti mechanizmu účinku a působení prostředku se
rozhodne o potřebě ochrany.
Ochrana proti plísni révové.
Nepřímá: významná jsou všechna preventivní opatření, která zajišťují vzdušnost
porostu i keře a tak redukují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění (výběr
lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací aj.). V současné
době jsou ověřovány tzv. interspecifické odrůdy s tolerancí až rezistencí k plísni révy
a se současnou vyšší odolností k zimním mrazům.
Přímá: předpokladem racionální ochrany je sledování vhodnosti podmínek pro šíření
výskytu onemocnění. Významné je stanovení termínu prvého ošetření, sledu a
27
potřeby dalších ošetření. V období před květem, příp. v době kvetení se ošetřuje,
pokud jsou vhodné podmínky pro šíření onemocnění. Dále ošetřujeme dle potřeby až
do fáze zaměkání. Počet a intenzita ošetření (interval 7–14 dní) závisí na vhodnosti
podmínek pro šíření choroby, intenzitě růstu a typu přípravku. Za dlouhých suchých
period neošetřujeme a ošetříme až při předpokládané změně počasí. Pro prvá
ošetření jsou vhodné především kontaktní, preventivně působící fungicidy. Za velmi
vhodných podmínek pro šíření upřednostníme kombinované fungicidy a pro poslední
ošetření měďnaté fungicidy. K objektivizaci potřeby ošetření v systému usměrněné
chemické ochrany lze doporučit krátkodobou prognózu podle HMÚ Bratislava nebo
expertní systém Galati vitis. U přípravků ze skupiny fenylamidů a Qol fungicidu byla
v ČR prokázána rezistence plísně révy. K zamezení dalšího poklesu účinnosti
používat tyto přípravky maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U fenylamidů i Qol
fungicidu vzniká křížová rezistence. Vzájemné střídání přípravků z téže skupiny
vzniku rezistence nezabrání
V IP je povolených max. 6 postřiků proti plísni a 6 postřiků proti padlí. Proto je nutné
pracovat s fungicidy dle stupně napadení a intenzitě infekčního tlaku.
Je také nutné připomenout možnost doplnění ochrany révy v systému IP o produkty
pro ekologické zemědělství – pokud je přípravek veden jako pomocný nebo jiný
omezení počtu aplikací se k němu nevztahuje.
Ochrana proti padlí révovému
Nepřímá: především musí být uplatněn komplex preventivních pěstebních opatření,
jejichž cílem je optimalizovat růst a tak snížit vnímavost hostitele k infekci (vhodné
stanoviště, na disponované lokality nevysazovat náchylné odrůdy, vyrovnaná výživa,
zejména nepřehnojit dusíkem) a omezit vhodnost podmínek pro šíření, resp. zajistit
vzdušnost výsadby a keře (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění
zelených prací včetně racionálního odlistění zóny hroznů. Na rizikových lokalitách
omezit pěstovaní náchylných odrůd).
Přímá: vinice, kde bývají pravidelné výskyty, se za příznivých podmínek pro šíření
padlí ošetřují poprvé ve fázi 5–6 listů. Tyto výsadby ošetřujeme 2x před květem.
Méně ohrožené porosty ošetříme poprvé před květem a ostatní ohrožené plody v
období před nebo na začátku období největšího rizika šíření (konec června,
červenec). Dále ošetřujeme v intervalu 7–14 dní, podle stupně ohrožení porostu
(vhodnost podmínek pro šíření, náchylnost odrůdy, výskyt a šíření onemocnění) a
typu přípravku, až do fáze zaměkání.
U lokálně systémových fungicidů ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs) byl místně
zaznamenán pokles účinnosti (nástup rezistence). Projevuje se především zkrácením
preventivní účinnosti a ztrátou kurativní účinnosti. K zamezení dalšího snižování
účinnosti se doporučuje tyto přípravky používat maximálně 3x za vegetaci. U DMIs
fungicidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny
vzniku rezistence nezabrání.
Ochrana proti plísni šedé
Nepřímá: významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která
omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění, resp. zajišťují vzdušnost porostu
28
a keře (výběr lokality, soulad odrůdy a stanoviště, způsob vedení, včasné a úplné
provádění zelených prací včetně odlistění zóny hroznů) a snižují vnímavost hostitele
k infekci (optimalizace růstu, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem).
Významná jsou všechna opatření, která omezí či zabrání poškození hroznů,
především účinná ochrana proti 2. generaci obalečů. Na disponovaných lokalitách
omezit pěstování náchylných odrůd.
Přímá: základem racionální chemické ochrany je výběrové ošetření. Ošetřujeme
především porosty náchylných odrůd, resp. Plochy s pravidelným výskytem za
vhodných podmínek pro šíření onemocnění. Potřeba ošetření v období dokvétání (80
% odkvetlých kvítků) je výjimečná. Ošetřují se pouze náchylné odrůdy s hustým
hroznem, pokud trvají příznivé podmínky pro šíření patogena. Doporučená jsou
ošetření při zapojování hroznů a při zaměkání bobulí, příp. za dalších 10–14 dní.
Ošetření v době zapojování hroznů se provádí opět jen u náchylných odrůd s hustým
hroznem, především pokud jsou v tomto období příznivé podmínky pro šíření
onemocnění. Základní je ošetření v období zaměkání. Mimořádně ohrožené porosty
a zejména porosty náchylnějších odrůd, určené pro pozdní sklizeň, je vhodné ošetřit
opakovaně za dalších 10–14 dní. Postřik je nutno směrovat do zóny hroznů, aby bylo
zajištěno dokonalé ošetření bobulí. U přípravků ze skupiny dicarboximidů byla
lokálně prokázána rezistence šedé hniloby. K zamezení dalšího poklesu účinnosti je
vhodné používat tyto přípravky 1x, maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U
dicarboximidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny
vzniku rezistence nezabrání.
Na závěr nutné podotknout že veškerá opatření jsou obecná, proto je nutné tyto
doporučení zohlednit dle znalostí a zkušeností každého jednotlivého vinaře či
vinohradníka.
29
Příloha č.1 – signalizační zpráva BIO
Doporučení k biologické ochraně vinic 12/2010 – 30. července 2010
Plíseň révy (Plasmopara viticola)
Stav: Po posledních deštích sporulují dřívější infekce peronosporou. K napadení hroznů by už nemělo
docházet - bobule již nejsou k infekci vnímavé a třapiny byly opakovaně ošetřeny mědí a dále
nepřirůstají. V této situaci je vhodné pokrývat nové přírůstky menšími dávkami mědi.
Na základě této situace doporučujeme: V intervalu cca 10 – 12 dnů od posledního ošetření
aplikujte přípravek Kocide 2000 v dávce 0,5 kg/ha (u méně napadených vinic), až 1 kg/ha u
napadenějších vinic. Ve výjimečných případech akutní intenzivní infekce aplikujte až 2 kg
přípravku/ha.
Padlí révy (Erysiphe necator)
Infekční tlak padlí je díky ochlazení a předchozím dešťům snížen. V naprosté většině vinic je však
stále velké množství infekčních zdrojů padlí. V této situaci je stále nezbytná častá kontrola porostů a
v případě nálezu padlí ošetření. Látky používané proti padlí fungují kontaktně, je tedy nutné provést
alespoň základně zelené práce a ošetřovat dávkou postřikové kapaliny minimálně 500 l/ha.
V závislosti na stavu ve vinici a intervalech ošetření doporučujeme následující ochranu:
1) porosty odolnějších a středně citlivých odrůd bez příznaků napadení ošetřit po 10 až 12 dnech
od předchozího ochranného zásahu přípravky Sulikol K 4-5 kg/ha a AquaVitrin 2,5 l/ha. Toto
ošetření je velmi levné, avšak jeho účinnost proti padlí i plísni šedé je nižší.
2) porosty citlivějších odrůd, nebo porosty, v nichž jste objevili napadené hrozny, případně
porosty v sousedství napadených vinic ošetřit olejem PREV-B2 nebo HF Mycol v dávce 2,5
l/ha v kombinaci s bikarbonátem draselným Vitisan v dávce 8 – 10 kg/ha. Toto ošetření je
velmi účinné i proti plísni šedé.
Kontrolujte pravidelně i po ošetření zdravotní stav hroznů především na citlivějších odrůdách a
v sousedství problematicky ošetřovaných vinic.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea)
Ošetření proti padlí révy uvedené v bodě 2 je velmi účinné i proti plísni šedé. Žádné další ošetření
proti botritidě v současnosti není zapotřebí.
Plíseň révy (Plasmopara viticola)
Stav: pletiva, který byla napadnuta dříve peronosporou jsou v naprosté většině případů zaschlá. Po
poslední periodě deštů dřívější infekce peronosporou sporulují. V této situaci je vhodné pokrývat nové
přírustky mědí.
Na základě této situace doporučujeme: V intervalu cca 7 – 12 dnů proveďte ošetření:.
Dle četnosti peronosporou infikovaných a vysporulovaných listů doporučujeme použití
přípravek Kocide 2000 v dávce cca 0,5-1 kg/ha.
Padlí révy (Erysiphe necator)
Infekční tlak padlí je v současnosti velmi silný. V naprosté většině vinic je možné nalézt jednotlivé
infekce padlí. V této situaci je nezbytná častá kontrola porostů a v případě nálezu padlí ošetřit. Látky
používané proti padlí fungují kontaktně, je tedy nutné provést alespoň základně zelené práce a
ošetřovat dávkou postřikové kapaliny minimálně 500 l/ha.
V závislosti na stavu ve vinici a intervalech ošetření doporučujeme následující ochranu:
porosty odolnějších a středně citlivých odrůd bez příznaků napadení ošetřit Sulikol K 4-5
kg/ha a AquaVitrin 2,5 l/ha.
porosty citlivějších odrůd, nebo porosty, v nichž jste objevili napadené hrozny, případně
porosty v sousedství napadených vinic ošetřit olejem PREV-B2 nebo HF Mycol v dávce 2,5
l/ha v kombinaci s bikarbonátem Vitisan v dávce 8 – 10 kg/ha.
Silně napadené porosty doporučujeme ošetřit 2% roztokem Cocany v masivní dávce vody1000
l/ha a v odstupu dvou dní ošetřit směsí PREV-B2 nebo HF Mycol v dávce 2,5 l/ha
v kombinaci s bikarbonátem Vitisan v dávce 8 – 10 kg/ha
30
Příloha č.2
31
32
33
Příloha č.3 – příklad prognostické zprávy pro IP
11. SITUAČNÍ ZPRÁVA
OCHRANA RÉVY VINNÉ
ve vinařské oblasti
Morava
ve 29. týdnu
(19.7.2010 – 25.7.2010)
Choroby
Plíseň révy
Metody založené na vyhodnocování průběhu srážek (srážkové
metody) na sledovaných lokalitách nadále doporučují ošetřování.
Výskyty choroby byly zjištěny na všech lokalitách. Na více
lokalitách bylo zjištěno nejen napadení listů, ale i významné
napadení květenství. Po deštích v závěru minulého období mohlo
dojít k dalšímu šíření choroby.
V minulém období bylo převážně nepříznivé počasí pro šíření
patogenu,až v závěru období byly vydatné dešťové srážky.
V první polovině tohoto období bude podle předpovědi teplé až
velmi teplé počasí, v druhé polovině dojde k ochlazení a budou
zpočátku srážky bouřkového a později přeháňkového charakteru.
Uprostřed období budou opět vysoké teploty (eliminují volná
zoosporangia - více než 6 hod při teplotě nad 30oC) nevhodné pro
šíření patogenu.
Skončila fáze nejvyšší citlivosti mladých hroznů k infekci. Od
období bobule velikosti hrachu dochází k napadení bobulí jen přes
třapinu nebo stopečky.
Vzhledem k obecným výskytům (přítomnost zdrojů infekce) a
předpovědi počasí je třeba pokračovat v ošetřování porostů.
Na lokalitách, kde byly zjištěny významné výskyty a po deštích
v závěru období došlo ke sporulaci patogenu, je vhodné i pro další
ošetření upřednostnit kombinované fungicidy. Účinnost
kombinovaných přípravků obsahujících systémově nebo hloubkově
působící účinné látky je méně ovlivňována následnými dešti a pokud
jsou systémové, chrání i nově narůstající rostlinné části, případně působí
kurativně. U odrůd s hustým hroznem náchylných k šedé hnilobě hroznů
je třeba v období zapojování hroznů použít proti plísni révy přípravky se
současnou (Melody Combi 65,3 WG) nebo vedlejší účinností proti šedé
hnilobě (Cabrio Top, Fantic F, Pergado F, Quadris, Quadris Max, Ridomil
Plus Combi Pepite ).
34
Na ostatních lokalitách je možno použít kontaktně působící
přípravky ze skupiny dithiokarbamátů (Dithane M 45, Dithane DG
NeoTec, Novozir MN 80 New, Polyram WG) nebo přípravky ze
skupiny ftalimidů (Captan 50 WP, Folpan 50 WP, Folpan 80 WG,
Merpan 50 WP, Merpan 80 WG). Pro ošetření odrůd s hustým
hroznem náchylných k šedé hnilobě je třeba upřednostnit přípravky
obsahující úč.l. folpet (typ Folpan), které zpevňují pletiva a zvyšují
odolnost proti padlí, jsou účinné proti šedé hnilobě a neomezují populaci
dravého roztoče T.pyri.
Přípravky na bázi mancozebu a metiramu (typ Dithane, Novozir MN 80
New, Polyram WG), včetně kombinací, omezují populaci dravého
roztoče T.pyri, použít max. 2x během vegetace.
Pokud budou ošetřovány porosty, kde v závěru plánovaného
intervalu mezi ošetřeními mohly být splněny podmínky infekce (při
optimální teplotě 22-25oC minim. 2 hod ovlhčení) nebo infekční
periody( optim. teplota pro sporulaci 20oC, pro klíčení zoosporangií a
infekci 22-25oC; minimálně 4 hod. nočního a následně 2 hod.
pokračujícího ovlhčení) je vhodné upřednostnit déle kurativně
působící (3-4 dny) fungicidy (Acrobat MZ, Fantic F, Melody Combi
65,3 WG, typ Ridomil).
Další ošetření usměrňujte podle některé z metod krátkodobé prognózy
(Galati Vitis, SHMÚ Bratislava) a výskytu a šíření choroby na lokalitě.
Pokud je využívána pro usměrnění ochrany metoda krátkodobé
prognózy a signalizace ošetření SHMÚ Bratislava (dle Šteberly), sledují
se od 1. května srážky a kumulativní úhrny srážek se vynášejí týdně (od
15. května) do prognostického grafu.
Ošetření je třeba provádět v případě, pokud se křivka kumulativních
týdenních úhrnů srážek pohybuje v sektoru kalamitního výskytu (nad
křivkou A), nebo před květem po dobu 14 dnů v oblasti mezi křivkami A a
B, nebo pokud byly v oblasti zjištěny první primární výskyty.
Na všech sledovaných lokalitách se křivka kumulativních týdenních
úhrnů srážek stále pohybuje v oblasti kalamitního výskytu
Po odkvětu je třeba použít plnou dávku přípravků.
Obvykle doporučované intervaly mezi ošetřeními:
kontaktní přípravky - dithiokarbamáty Dithane M 45, Dithane DG Neotec,
Novozir MN 80 New, Polyram WG 8-10 dnů, ftalimidy Captan 50 WP,
Folpan 50 WP, Folpan 80 WG, Merpan 50 WP, Merpan 80 WG 8-10
dnů, měďnaté fungicidy Cuprocaffaro, Cuprocaffaro Micro, Cuproxat SC,
Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Kuprikol
50, Kuprikol 250 SC 8-10 dnů, strobiluriny a jejich kombinace Cabrio
Top, Quadris, Quadris Max 10-12 dnů, kombinované přípravky Curzate
M, Curzate Gold 8-10 dnů; Acrobat MZ, Electis, Fantic F, Melody Combi
65,3 WG, Mildicut, Pergado F, přípravky typu Ridomil a Tanos 10-14
35
dnů; Aliette Bordeaux, Profiler a Verita 12-16 dnů (pokud není snížena
citlivost patogenu - nástup rezistence).
Dodržujte doporučení k oddálení vzniku rezistence. Rezistencí u plísně
révové jsou ohroženy
 Fenylamidy (vysoké riziko vzniku rezistence) – v současné době
přípravky na bázi metalaxylu–M (typ Ridomil) a benalaxylu-M
(Fantic F). V rámci skupiny cross-rezistence.
 QoI fungicidy (vysoké riziko vzniku rezistence) – strobiluriny
(Cabrio Top, Quadris, Quadris Max), fenamidone (Verita) a
famoxadone (Tanos 50 WG). V rámci skupiny cross-rezistence.
 QiI fungicidy (střední až vysoké riziko vzniku rezistence) –
cyazofamid (Mildicut).
 CAA fungicidy (nízké až střední riziko vzniku rezistence) –
dimethomorph (Acrobat MZ), iprovalicarb (Melody Combi 65,3
WG), mandipropamid
(Pergado F). V rámci skupiny crossrezistence.
 Další účinné látky ohrožené vznikem rezistence (nízké až střední
riziko vzniku rezistence) – cymoxanil (typ Curzate a Tanos 50 WG)
a zoxamide (Electis), (velmi nízké riziko vzniku rezistence) - fosetyl
- Al (Aliette Bordeaux, Mikal M, Verita); (riziko není definováno) fluopicolide (Profiler),
Základní opatření k oddálení vzniku rezistence
 Dodržovat doporučený počet ošetření v průběhu vegetace
 Střídat přípravky s odlišným mechanizmem působení
 Používat preventivně (kurativně jen ve zdůvodněných případech,
ne QoI fungicidy)
 Dodržovat doporučení k použití včetně dávky
Fenylamidy – maximální počet ošetření v průběhu vegetace 2-4x (dle
přípravku). Vzhledem k tomu, že byla v ČR prokázána rezistence plísně
révové, doporučujeme použít maximálně 2x v průběhu vegetace a střídat
s přípravky s odlišným mechanizmem působení.
QoI fungicidy - maximální počet ošetření v průběhu vegetace 3x (jen
kombinace). Vzhledem ke zjištění výskytu rezistence plísně révové v ČR
doporučujeme použít maximálně 2x za vegetaci a střídat s přípravky
s odlišným mechanizmem působení.
CAA fungicidy – maximální počet ošetření v průběhu vegetace 4x. Při
více násobném použití po 2 ošetřeních použít přípravek s odlišným
mechanizmem působení.
Ostatní účinné látky – dodržovat doporučený počet ošetření a střídat
s přípravky s odlišným mechanizmem působení.
36
Padlí révy
Skončilo období nejvyšší citlivosti hroznů k infekci (konec kvetení bobule velikosti broku), nadále trvá období vysoké citlivosti hroznů.
Lokálně byly zjištěny významné výskyty, v průběhu minulého
období došlo k dalšímu šíření patogenu. I v tomto období lze
očekávat další šíření choroby.
V minulém období bylo převážně příznivé počasí pro šíření padlí
révy (vysoké teploty, srážky až v závěru období).
V první části tohoto období budou podle předpovědi opět vyšší
teploty, převážně velmi vhodné pro patogen (optimální teploty jsou
21-30oC po dobu déle než 6 hod., teploty nad 33oC omezují, teploty nad
35oC eradikují patogen). V závěru období dojde k ochlazení a
srážkám bouřkového a později přeháňkového charakteru.
V tomto období by mělo být, podle odrůd a lokalit, zahájeno další
ošetření.
Vzhledem k průběhu počasí a charakteru šíření choroby je třeba
provést u rizikových porostů i další ošetření intenzivními přípravky
(Falcon 460 EC, IQ-Crystal, Talendo, Vivando nebo strobiluriny,
včetně jejich kombinací) při respektování spodní hranice
doporučeného intervalu mezi ošetřeními.
U významně ohrožených porostů je vhodné použít pro poslední dvě
ošetření proti padlí přípravky Discus nebo Zato 50 WG. Tyto
přípravky zajistí mimo dobrou aktuální účinnost i dlouhodobou
ochranu listů a letorostů (absence kleistotécií).
Ostatní méně ohrožené porosty je možno i nadále ošetřovat
přípravky na bázi síry (Kumulus WG, typ Sulikol) nebo DMI
fungicidy (Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Emerald 10 EC, Punch 10
EW, Talent, Tendency 25, Topas 100 EC).
Přípravky na bázi síry působí za vysokých teplot krátkodobě a je
zvýšené riziko poškození révy. Pro dobrou účinnost síry jsou zapotřebí
vyšší teploty (minimální teploty nad 16oC, optimální jsou teploty kolem
20oC).
Na lokalitách, kde byly zjištěny významné výskyty onemocnění
upřednostněte pro další ošetření eradikativně působící přípravky
Falcon 460 EC nebo Karathane LC. Doporučuje se provést dvě
ošetření ve zkráceném intervalu (Falcon 460 EC v intervalu 5-7 dnů,
Karathane LC v intervalu 3-4 dny). K eradikativnímu ošetření použijte
vždy horní hranici doporučeného rozmezí dávky (Falcon 460 EC 0,4 l/ha,
Karathane LC 0,5 l/ha). V IP lze použít Karathane LC max. 2x v průběhu
vegetace. Eradikativně je možné použít rovněž pomocné prostředky
Cocana a HF-Mycol.
Po odkvětu je třeba používat plnou dávku přípravků.
Obvykle doporučované intervaly mezi ošetřeními:
37
přípravky na bázi elementární síry (Kumulus WG, Sulikol K, Sulikol 750
SC), dinocap (Karathane LC) a DMI fungicidy (Bumper 25 EC, Domark
10 EC, Emerald 10 EC, Punch 10 EW, Talent, Tendency 25, Topas 100
EC) do 10 dnů, strobiluriny (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max,
Zato 50 WG), Falcon 460 EC, IQ- Crystal ,Talendo a Vivando10-14 dnů.
Významnou součástí ochrany proti padlí jsou preventivní pěstební
opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a keře (včasné a úplné
provádění zelených prací včetně přiměřeného odlistění zóny hroznů) a
snižují vnímavost k napadení (zejména harmonická výživa –
nepřehnojit dusíkem).
Odlisťování zóny hroznů se doporučuje provést v období 1-2 týdny
po odkvětu (maximální vnímavost mladých hroznů k infekci). Za velmi
teplého a slunného počasí nedoporučujeme provádět odlistění na
jižní, jihozápadní a západní straně keřů.
Dodržujte doporučení k oddálení vzniku rezistence. Rezistencí u padlí
révového jsou ohroženy
 QoI fungicidy (vysoké riziko vzniku rezistence) – strobiluriny
(Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG). V rámci
skupiny cross-rezistence.
 DMI fungicidy (SBI fungicidy skupina I) (střední riziko vzniku
rezistence) – Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Emerald 10 EC,
Punch 10 EW, Talent, Tendency 25, Topas 100EC. V rámci
skupiny cross-rezistence.
 Quinoxyfen (střední riziko vzniku rezistence) - IQ-Crystal a
proquimazid - Talendo. Možnost cross-rezistence.
 Spiroxamin (SBI fungicidy skupina II) (střední riziko vzniku
rezistence) – Falcon 460 EC
 Metrafenone (nízké riziko vzniku rezistence) – Vivando
Základní opatření k oddálení vzniku rezistence
 Dodržovat doporučený počet ošetření v průběhu vegetace
 Střídat přípravky s odlišným mechanizmem působení
 Používat preventivně (eradikativně jen výjimečně spiroxamin)
 Dodržovat doporučení k použití včetně dávky
QoI fungicidy (strobiluriny) - maximální počet ošetření v průběhu
vegetace 3x. Doporučujeme po 2 ošetřeních přerušit sled a použít
přípravek s odlišným mechanizmem působení.
DMI fungicidy - maximální počet ošetření v průběhu vegetace 3-4x.
Vzhledem ke snížené citlivosti padlí révového v podmínkách ČR
doporučujeme použít maximálně 3x a po 2 ošetřeních použít přípravek
s odlišným mechanizmem působení.
38
Ostatní účinné látky – dodržovat doporučený počet ošetření a střídat
s přípravky s odlišným mechanizmem působení.
Šedá hniloba hroznů révy
Vzhledem k předpovědi lokálních dešťových srážek v závěru
období je třeba ve fázi zapojování hroznů preventivně ošetřit proti
plísni šedé porosty náchylných odrůd s hustým hroznem.
Pro ošetření využijete současné (Melody Combi 65,3 WG ) nebo vedlejší
účinnosti přípravku použitých proti plísni révy (Cabrio Top, typ Folpan,
,Quadris, Quadris Max, Ridomil Gold Combi Pepite) nebo padlí révy
(Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG).
Živočišní škůdci
Obalečík jednopásný a obaleč mramorovaný
Na sledovaných lokalitách pokračuje významný let motýlů. V závěru
minulého období nastal na většině sledovaných lokalit vrchol letové
aktivity motýlů 2. generace. Na těchto lokalitách bude v průběhu
tohoto období vhodný termín pro ošetření porostů (dle zvoleného
typu přípravku).
Nadále sledujte a vyhodnocujte průběh letu 2. generace o.
jednopásého a o. mramorovaného ve feromonových lapácích
(Deltastop EA,LB) a dle průběhu letu a použitého přípravku zvolte
termín ošetření.
V tomto období již není vhodná doba pro použití regulátorů růstu a
rozmnožování členovců (Dimilin 48 SC, Insegar WP, Nomolt 15 SC).
Biologické přípravky (typ Biobit) je vhodné použít 3-5 dní po vrcholu
letu, při použití ostatních ekologicky přijatelných přípravků (Integro,
SpinTor, Steward 30 WG) se ošetřuje 8-10 i více dnů po vrcholu letu.
Biobit nepoužívejte při teplotách pod 16oC, optimální účinnost je při
teplotách nad 18oC.
Vzhledem k obvyklému průběhu letu 2. generace obalečů je vhodné,
především u rizikových porostů s pravidelným významným
výskytem, opakovat ošetření v intervalu 10-12(14) dnů.
Informace
Svaz vinařů ČR, o.s. i Ekovín, o.s. požádal, vzhledem k letošnímu
mimořádnému průběhu počasí a ohrožení porostů plísní révy, o povolení
vyššího počtu ošetření proti plísni révy (výjimka z Nařízení vlády č.
79/2007 Sb., v platném znění).
Žádost byla projednána na Mze ČR a bude řešena. Vzhledem k tomu, že
nelze předjímat definitivní stanovisko Mze ČR (a SZIF), je třeba učinit
všechny opatření, aby byl dodržen stanovený počet ošetření. Jednou
z možností je použití kombinovaných fungicidů proti padlí révy se
39
současnou účinností na plíseň révy (Cabrio Top, Quadris Max) nebo
proti šedé hnilobě se současnou účinností na plíseň révy (Melody Combi
65,3 WG).
40