Příručka ke kurzu Knihovnické minimum

KNIHOVNICKÉ MINIMUM
Příručka pro účastníky kurzu
Zlín 2006
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
2
OBSAH
1
TEORETICKÝ ZÁKLAD (J. Tomancová, M. Pokorná) .................................................3
1.1. KNIHOVNICKÁ LEGISLATIVA......................................................................................3
1.2. PROPAGACE KNIHOVNY ...............................................................................................6
2
KNIHOVNÍ FOND (E. Peprníčková)................................................................................7
2.1. DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU..........................................................................7
2.2. EVIDENCE KNIHOVNÍHO FONDU ................................................................................8
2.3. AKTUALIZACE KNIHOVNÍHO FONDU......................................................................12
2.4. STAVĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU.................................................................................12
2.5. OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU ..............................................................................13
3
EVIDENCE ČINNOSTI KNIHOVNY (E. Peprníčková) ..............................................14
3.1. DENÍK VEŘEJNÉ KNIHOVNY ......................................................................................14
3.2. STATISTIKA ....................................................................................................................15
3.3. ROČNÍ VÝKAZ O KNIHOVNĚ ......................................................................................15
4
INFORMAČNÍ A KNIHOVNICKÉ SLUŽBY (E. Peprníčková, R. Rajnošková) .......16
4.1. VÝPŮJČNÍ SLUŽBY........................................................................................................16
4.2. INFORMAČNÍ SLUŽBY..................................................................................................18
4.3. MEZIKNIHOVNÍ SLUŽBY .............................................................................................18
4.4. REGIONÁLNÍ FUNKCE..................................................................................................19
5
ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOST A INTERNET
(J. Tomancová, J. Kaňka)..............................................................................................20
5.1. INTERNET A INFORMAČNÍ ZDROJE..........................................................................20
5.2. AUTOMATIZACE KNIHOVNICKÝCH PROCESŮ......................................................22
5.3. SOUBORNÉ KATALOGY...............................................................................................22
5.4. JEDNOTNÁ INFORMAČNÍ BRÁNA .............................................................................24
6
PRÁCE SE ČTENÁŘEM (S. Pilařová) ..........................................................................24
6.1. PRÁCE S DĚTSKÝM ČTENÁŘEM ................................................................................24
SEZNAM ZKRATEK....................................................................................................................28
DOPORUČENÁ LITERATURA, INFORMAČNÍ PRAMENY ..................................................28
PŘÍLOHY ......................................................................................................................................29
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
3
ÚVOD
Příručka Knihovnické minimum byla sestavena z příspěvků lektorů kurzu Knihovnické minimum,
který pro knihovníky Zlínského kraje připravila Krajská knihovna Františka Bartoše (KKFB).
Příručku připravil Útvar regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje ve spolupráci s Výukovým
centrem Krajské knihovny Františka Bartoše. Je určena všem knihovníkům a dalším zájemcům,
kteří se chtějí seznámit s prací v knihovně a základními podmínkami provozu knihovny.
Užitečné rady a informace zde najdou i provozovatelé knihoven, představitelé samospráv i obecních
zastupitelstev.
Příručka obsahuje informace a doporučení, která vycházejí z platné české legislativy. Do příručky
jsou zařazeny přílohy – ukázky formulářů, vzory.
Příručka je zaměřena především na ty knihovny, které nejsou automatizovány a ke své práci zatím
ještě nepoužívají žádný automatizovaný knihovnický program.
V textu příručky jsou v rámečcích umístěny odkazy na důležité informační zdroje nebo zákony.
1
TEORETICKÝ ZÁKLAD
1.1. KNIHOVNICKÁ LEGISLATIVA
Knihovna je kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává
a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby
uživatelům.
Knihovna je zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu
poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené knihovním zákonem, a které
je zapsáno v evidenci knihoven Ministerstva kultury ČR (MK ČR).
Rozsah služeb stanoví zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).
Viz. knihovní zákon 257/2001 Sb.
§4
Veřejné knihovnické a informační služby
Malé veřejné (místní, obecní) knihovny tvoří základní článek systému knihoven, jsou zahrnuty
do skupiny knihoven základních.
KNIHOVNÍ ZÁKON A NÁVAZNÉ PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY
Přehled platných právních předpisů naleznete na webových stránkách Národní knihovny ČR
v rubrice Služby – Pro knihovníky – Legislativa
zdroj http://knihovnam.nkp.cz/
Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických
a informačních služeb (knihovní zákon).
• Zákon č. 1/2005 – novela zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních služeb – § 11, plnění
regionálních funkcí a jeho koordinaci zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého
rozpočtu, účinnost 3. 1. 2005.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
4
• Novela 341/2006 ze dne 24. 5. 2006 – prodloužení povinnosti připojení k internetu
do 31. 12. 2007.
• Prováděcí předpisy ke knihovnímu zákonu
ƒ
ƒ
ƒ
Vyhláška 88/2002 Sb. MK ČR k provedení zákona č. 257/2001 Sb.,
o knihovnách
a podmínkách
provozování
veřejných
knihovnických
a informačních služeb (knihovní zákon).
Nařízení vlády ze dne 29. května 2002 č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví
pravidla poskytování dotací na podporu knihoven doplněné o změny
z Nařízení vlády 235/2005 Sb. (formou revize).
Usnesení vlády České republiky ze dne 14. ledna 2004 č. 44 ke Koncepci
projektu internetizace knihoven.
Doporučení ke knihovnímu zákonu
• Provádění revize knihovního fondu – výklad MK ČR (2006).
• Veřejný internet v knihovnách – výklad MK ČR (2006).
• Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR k vymezení standardu veřejných
knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo
provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (2005).
• Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR k zajištění výkonu regionálních funkcí
knihoven a jejich koordinaci na území České republiky (2005).
• Evidence a revize knihovních fondů – stanovisko Ministerstva financí ČR (2003).
• Doporučení č. R (99) 14 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ohledně
všeobecných veřejných služeb týkajících se nových komunikačních a informačních
služeb.
• Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice (NK ČR, 2002).
Registrace knihoven
Návrh na zapsání knihovny do evidence Ministerstva kultury ČR (příloha č. 1) podává
provozovatel knihovny (samotná knihovna, obec apod.). K žádosti o registraci je nutné přiložit
zřizovací listinu a knihovní řád knihovny (příloha č. 2) včetně příloh. Dojde-li k jakýmkoliv
změnám, je nutné je písemně nahlásit na adresu Ministerstva kultury nejpozději do 30 dnů ode dne
změny.
Viz zákon 257/2001 Sb.
§5
Evidence knihoven
Právní forma knihovny
Knihovna může být zřízena jako:
a) samostatný právní subjekt
b) bez právní subjektivity jako organizační složka obce
c) jako oddělení obecního (městského) úřadu (např. oddělení kultury)
d) jako součást jiného kulturního zařízení v obci (kulturního střediska, informačního centra)
Místní knihovnu zřizuje zpravidla obec, vydává zřizovací listinu. Obec jmenuje knihovníka
a uzavírá s ním písemnou pracovní smlouvu (dohodu o pracovní činnosti) a stanoví jeho pracovní
náplň (popis pracovního místa).
Změna knihovníka
Pokud dojde ke změně knihovníka, je zapotřebí provést předání a převzetí knihovny, inventarizaci
majetku, revizi knihovního fondu a vyhotovit předávací protokol (příloha č. 3).
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
5
POVINNÝ VÝTISK
• Zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích a vyhláška MK ČR č. 156/2003
Sb.
• Pro povinný výtisk periodické produkce platí zákon č. 46/2000 Sb., o právech
a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů
(tiskový zákon)
AUTORSKÉ PRÁVO
• Zákon č. 216/2006, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
• Půjčování zvukových záznamů v knihovnách – v roce 2004 byla uzavřena kolektivní
licenční smlouva mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci autorských práv
OSA, DILIA a INTERGRAM. V rámci této smlouvy udělili kolektivní správci
knihovnám oprávnění (licenci) pro půjčování zvukových záznamů, tj. gramofonových
desek, magnetofonových kazet a pásku, CD apod.
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
• Zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 101/2000 Sb.
POŽÁRNÍ OCHRANA, KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
• Zákon o požární ochraně
PODPORA KNIHOVEN
Ministerstvo kultury ČR
•
•
•
•
VISK (Veřejné informační služby knihoven)
Knihovna 21. století
SROP (Společný regionální operační program)
PIK (Projekt internetizace knihoven)
Spolky a sdružení knihoven ČR (výběr)
• SDRUK (Sdružení knihoven České republiky)
• SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky)
Knihovnické soutěže a ceny
•
•
•
•
•
Cena Knihovna roku
Cena Z. V. Tobolky
Ceny INFORUM
BIBLIOWEB
Webík
NĚKTERÁ KNIHOVNICKÁ A PŘÍBUZNÁ PERIODIKA ČR
•
•
•
•
•
Bulletin SKIP
Čtenář
Duha
Ikaros
Ladění
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
6
• Místní kultura
KNIHOVNICKÁ TERMINOLOGIE
• terminologické slovníky tištěné – jednojazyčné, vícejazyčné
• KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
[online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003.
Dostupné na: http://sigma.nkp.cz/cze/ktd
1.2. PROPAGACE KNIHOVNY
KNIHOVNA DNEŠKA
Knihovna patří mezi instituce, které jsou neodmyslitelně spjaté s každým městem, městečkem,
či obcí. Samozřejmě se liší podle velikosti místa, ve kterém se nachází, podle zaměření, podle toho
zda se jedná o knihovnu univerzitní nebo knihovnu v malé obci. Činnosti, snad vyjma výpůjčních
a informačních služeb, jsou přizpůsobené potřebám lidí v daném místě. To základní však zůstává
– vstřícnost, ochota, profesionalita, poskytování co nejlepších a nejkvalitnějších služeb. Aktivity
knihovny ovlivňuje sociální situace obyvatel, moderní prvky techniky, informatiky, změny
v myšlení mladých lidí a další. Nové trendy ve společnosti a moderní informační technologie jsou
součástí běžného života velké části obyvatel a těmto trendům se samozřejmě musí přizpůsobit jak
knihovny, tak knihovníci.
Prioritou v propagaci knihovnických služeb je představit sympatickou tvář knihovny, zviditelnit
její služby směrem k široké veřejnosti a ukázat čtenářům i institucím, že knihovna je nedílnou
součástí veřejného života.
Neexistuje definice, která by public relations [pablik rilejšnz] jednoznačně definovala.
Výběr formulací public relations (PR), jak je mají na webových stránkách firmy zabývající
se profesionálně poradenstvím v oboru public relations:
www.publicrelations.cz – Současné public relations
Účelem činností public relations je vytvořit oboustrannou komunikaci hledáním společného základu
nebo oblastí společných zájmů a dosáhnout pochopení založeného na pravdě, znalostech
a kompletních informacích.
www.axicom.cz – PR našima očima
PR ve své podstatě napomáhá firmám, organizacím, službám a výrobkům získat pozornost
a reputaci, kterou si zaslouží.
PR není jen komunikace, ale zejména vztahy: jejich vytváření, udržování, rozvoj a kultivace.
Aktivity PR v místních veřejných knihovnách lze výstižně vyjádřit větou:
„Podstatou metod public relations je cílevědomé budování vztahů mezi organizací
a veřejností.“
EXTERNÍ KOMUNIKACE
Knihovna a čtenáři:
•
•
•
•
•
výpůjční služby,
kvalitní a bohatý knižní fond,
profesionálně poskytované informace o knihách,
bibliografické služby,
místo odpočinku.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
7
Knihovna a veřejnost (potencionální čtenáři a návštěvníci):
•
•
•
•
•
•
partnerství,
místo setkávání různých komunit,
místo setkávání dětí, mládeže,
pomoc lidem ohrožených tíživou sociální situací,
pořádání tematických besed nejen pro čtenáře,
účast na projektech, pořádaných městem, obcí, či jinou veřejnou organizací.
Knihovna a informovanost veřejnosti:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
kvalitní, zajímavé a přehledné webové stránky,
plakáty,
informační tabule ve městě i v knihovně,
propagace akcí a služeb v tisku a médiích,
publikační činnost,
knihovna a informační centrum,
informace o městě a regionu,
aktuální informace o kulturních, sportovních a společenských akcích regionu,
prodej turistických map, propagačních materiálů.
INTERNÍ KOMUNIKACE
Knihovna a knihovníci:
•
•
•
•
•
týmová práce,
aktivita, kreativita,
samostatnost,
ochota přizpůsobit se novým trendům,
sebevzdělávání.
Knihovna a technika:
•
•
•
•
2
internet jako nezbytná část knihovnických služeb,
využívání internetových databází, encyklopedií,
poskytování přístupu na počítač návštěvníkům (Word, Excel, …),
ON-LINE katalog.
KNIHOVNÍ FOND
2.1. DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU
Knihovní fond (dále jen KF) je odborně knihovnicky zpracovaná, uložená a zpřístupňovaná sbírka
knihovních jednotek v určité knihovně. Je to souhrn všech dokumentů, které knihovna získala,
zpracovala a které jsou k dispozici uživatelům knihovny. Na dobře budovaném, zpracovaném
a přehledně uloženém knihovním fondu je závislá dobrá práce knihovny a její kvalitní služby.
Dokument je základní jednotkou KF. Může jím být kniha, časopis, mapa, zvukový nosič, publikace
na CD-ROM aj.
Knihovní fond doplňujeme systematicky s ohledem k místním podmínkám a ke skladbě knihovního
fondu na základě potřeb a požadavků uživatelů knihovny. KF doplňujeme pravidelně novými tituly
tak, aby byly zastoupeny všechny druhy dokumentů. Zastaralé, opotřebované a poškozené
dokumenty z KF vyřazujeme.
Knihovní fond získáváme:
a) nákup – nejběžnější postup při získávání dokumentů dostupných na knižním trhu,
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
b)
c)
d)
e)
8
výměna – uskutečňuje se mezi knihovnami na základě dohody,
převod – uplatňuje se při přejímání knihovních jednotek, které vyřadila jiná knihovna,
dary – další možnost doplňování KF,
povinný výtisk – uplatňují pouze vybrané knihovny na základě zákonného určení.
PŘÍJEM DOKUMENTŮ DO KNIHOVNY
Všechny získané dokumenty musí být v knihovně řádně zaevidovány jako knihovní jednotky.
Knihovní jednotkou se stává každý svazek knihy, vázaný nebo do desek uložený komplet periodik,
každá samostatná mapa, hudební nosič apod.
Postup zpracování dokumentů:
Verifikace (ověření):
• kontrola dodaných titulů s objednávkou,
• kontrola faktury s dodanými tituly z hlediska správnosti účtování,
• kontrola tiskových vad a případného poškození svazku.
Adjustace (náležitá úprava) – označení vlastnictví každého získaného dokumentu pomocí razítka
s údaji o knihovně (název, sídlo):
a) Knihy nebo jiný dokument knižního typu – vlastnictví se označuje na rubu titulního listu
v jeho dolní třetině tak, aby se nezakryl text. Razítko na rubu titulního listu je oficiální
označení vlastnictví a zde se nad razítko razí nebo píše přírůstkové číslo, které se přiděluje
na základě přírůstkového seznamu. Razítkem se opatří také 1. strana vlastního textu
knihy, strana 17 a poslední strana vlastního textu knihy (před doslov, vysvětlivky,
poznámky atd.). Razítkujeme také vložené přílohy, např. mapy, tabulky apod.
b) Periodika – jednotlivá čísla se označují razítkem v pravém horním rohu obálky. V případě
vazby kompletního ročníku periodika nebo jeho části se svazkem zachází jako s knižním
dokumentem.
2.2. EVIDENCE KNIHOVNÍHO FONDU
Závaznou směrnicí pro evidenci a revizi knihovního fondu je Vyhláška č. 88/2002 Sb. Ministerstva
kultury České republiky k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních služeb.
Znění vyhlášky:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257Vyhl.htm
Do evidence knihovního fondu zahrnujeme:
a) vedení přírůstkového seznamu,
b) vedení úbytkového seznamu,
c) vedení pomocné evidence docházejících periodik.
PŘÍRŮSTKOVÝ SEZNAM
Je základním dokumentem evidence knihovních jednotek. Může to být kniha svázaná z listů
speciálního formuláře (příloha č. 4) nebo seznam v elektronické podobě knihovnického systému
následně vytištěný a svázaný. Listy přírůstkového seznamu jsou očíslované. První strana má být
označena tzv. ověřovacím zápisem (Tento přírůstkový seznam obsahuje … číslovaných stran se
zápisy pod přírůstkovými čísly od … – do …). Ověřovací zápis musí být orazítkovaný a podepsaný
příslušným odpovědným pracovníkem a zřizovatelem nebo provozovatelem knihovny.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
9
Přírůstkový seznam je úřední dokument, jednotlivé záznamy uvádíme čitelně (není dovoleno
škrtání, přepisování), pouze v nejnutnějších případech provedeme šetrnou opravu doplněnou
signaturou pracovníka provádějícího opravu a uvedeme důvod opravy.
Knihovna vede jeden přírůstkový seznam, jeho součástí mohou být dílčí přírůstkové seznamy
(zvukových nosičů, speciálních dokumentů apod.).
Zápis dokumentu do přírůstkového seznamu
Přírůstkové číslo:
Každý dokument dostane při evidenci v přírůstkovém seznamu své přírůstkové číslo (začínáme od
čísla 1), které se zapíše i do dokumentu i na průvodní doklady (fakturu, dodací list). Na jeden řádek
se zapisuje jedna knihovní jednotka. Přírůstkové číslo je nepřenosné a není možné ho opakovat ani
tehdy, byla-li kniha vyřazena nebo ztracena.
Pro přehlednost doporučujeme oddělit poslední záznam předchozího roku od prvního zápisu
v novém roce (červenou čarou s vyznačením nového roku na levém okraji přírůstkového seznamu,
aniž bychom vynechali řádek).
Pokud zakládáme další svazek přírůstkového seznamu, pokračujeme dál v číselné řadě
přírůstkových čísel.
Signatura (značka umístění knihovní jednotky):
• Beletrie pro dospělé
• Naučná literatura
• Beletrie pro děti
• Naučná literatura pro děti
neuvádíme
N a příslušný znak mezinárodního desetinného třídění
(dále jen MDT) např. N 61
M
MN a příslušný znak MDT např. MN 91
Autor (spisovatel):
Jméno autora zapisujeme ve tvaru – PŘÍJMENÍ, Jméno (NOVÁKOVÁ, Anna).
Pokud má kniha dva až tři autory, napíšeme pouze jejich příjmení a oddělíme je pomlčkou
(DRTINA – MALÝ – NOVÁK). U knih s více než třemi autory nebo bez udání autora necháváme
tuto rubriku prázdnou.
Název dokumentu (knihovní jednotky):
Název napíšeme do příslušné rubriky. Dlouhý název přiměřeně (smysluplně) zkrátíme a doplníme
třemi tečkami. U více svazkového díla zapíšeme také pořadí svazku (číslem).
Nakladatelství, rok vydání, místo vydání:
Tyto údaje můžeme zkrátit. Pokud je místem vydání Praha, lze napsat pouze P., jiná místa vydání
vypisujeme (Albatros, 2003, P.), (Lípa, 1999, Vizovice).
Pořadí vydání:
Uvádí se, kolikáté je to vydání (např. 3. vyd.). Údaj najdeme v tiráži (technické a vydavatelské údaje
uvedené zpravidla na konci knihy), pokud údaj chybí, necháme kolonku volnou.
Datum zápisu:
Datum dne, kdy byla knihovní jednotka zapsána do přírůstkového seznamu.
Způsob získání dokumentu:
Uvádí se do příslušné kolonky svislou čárou, jakým způsobem byla knihovní jednotka získána
(koupí/darem).
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
10
Cena knihy:
Měla by být vždy uvedena (dle faktury, dodacího listu). V případě, že se jedná např. o dar a cena
v knize uvedena není, má knihovník právo cenu knihy odhadnout.
Číslo účtu:
Uvádíme číslo faktury nebo dodacího listu, tedy odkaz na doklady o získání dokumentů.
Typy literatury:
V současné době se rozlišují pouze čtyři typy literatury – B, N, M, MN (viz kolonka přírůstkového
seznamu tematická skupina). Do jednotlivých kolonek sloupců přírůstkového seznamu – Literatura
pro dospělé, Pro ml., V jazycích, – nemusíme psát svislou čáru.
Poznámky:
Zde uvádíme opravy, čísla seznamu úbytků pokud byla knihovní jednotka vyřazena apod.
KATALOG
Po zaevidování knihovních jednotek do přírůstkového seznamu se ke každému titulu knihy
vyhotovuje katalogizační záznam vytištěný na katalogizačním lístku typizovaných rozměrů
(125×75 mm). Katalogizační lístky se řadí podle řadících prvků a vzniká katalog knihovního fondu.
Druhy katalogů:
• Jmenný – zde řadíme katalogizační lístky abecedně podle jména autora. Jmenný
katalog informuje, která konkrétní díla od určitých autorů v knihovně jsou.
• Názvový – zde řadíme katalogizační lístky abecedně podle názvu titulu knihy.
• Systematický – zde řadíme katalogizační lístky podle třídníku MDT.
V knihovnách mohou být budovány i další katalogy, např. předmětový, revizní.
ÚBYTKOVÝ SEZNAM
Úbytkový seznam (příloha č. 5) je protějškem přírůstkového seznamu. Oba seznamy tvoří základ
evidence knihovního fondu.
Úbytkový seznam slouží k odpisu opotřebovaných, zastaralých nebo čtenáři ztracených knihovních
jednotek. Pro vedení seznamu úbytků platí podobná pravidla jako pro přírůstkový seznam. První
strana má být opatřena tzv. ověřovacím zápisem (Tento úbytkový seznam byl založen dne… .
Obsahuje záznamy od úbytkového (pořadového) čísla 1 – do úbytkového čísla …). Ověřovací zápis
musí být orazítkovaný a podepsaný příslušným odpovědným pracovníkem a zřizovatelem nebo
provozovatelem knihovny.
Zápis dokumentu do seznamu úbytků:
Podkladem k zápisu je schválený seznam dokumentů navržených k vyřazení. Seznam schvaluje
vyřazovací nebo likvidační komise příslušného zřizovatele nebo provozovatele knihovny. Jednotkou
zápisu je knihovní jednotka. Do seznamu úbytků se nezaznamenává vyřazení knihovních
dokumentů s omezenou dobou platnosti (periodika).
Vyřazené knihovní jednotky – multiplikáty – je provozovatel knihovny povinen nabídnout
provozovateli jiné knihovny téhož druhu a pokud provozovatel jiné knihovny tuto nabídku odmítne,
musí být knihovní jednotky nabídnuty provozovateli knihovny, která je součástí školy.
Úbytkové číslo:
Od čísla 1 pokračujeme v zápisu vzestupně dále i v dalších svazcích úbytkového seznamu.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
11
Přírůstkové číslo:
Do kolonky vpisujeme přírůstkové číslo, pod kterým byla kniha zapsána v přírůstkovém seznamu.
Autor (spisovatel):
Uvádíme příjmení autora velkými tiskacími písmeny a dvojtečku (HULPACH:).
Název díla:
Uvádíme zkrácený název knihovní jednotky (Co vyprávěl…).
Místo vydání:
Přebíráme údaje z přírůstkového seznamu.
Rok vydání:
Přebíráme údaje z přírůstkového seznamu.
Datum zápisu:
Datum, kdy provádíme zápis vyřazené knihovní jednotky.
Cena knihy:
Cena knihy, která je uvedena v přírůstkovém seznamu. Pokud není v přírůstkovém seznamu
uvedena, kolonku vynecháme.
Důvod vyřazení:
V příslušné kolonce uvedeme číslo příslušného schvalovacího dokladu a důvod vyřazení
(Opotřebení, Ztráta, Multiplikát).
Tematická skupina:
V příslušných kolonkách označíme svislou čárou.
Doplňování a evidence knihovního fondu může být prováděna v automatizovaném knihovnickém
systému, v rámci kterého je knihovní fond zpracováván v jiné knihovně a již zpracované záznamy
v elektronické podobě jsou neprofesionálním knihovnám předávány ve formě hotového katalogu.
EVIDENCE PERIODIK
Periodika jsou dokumenty postupně vycházející v souvislé řadě v samostatných částech spojených
společným názvem, označením posloupnosti (např. průběžným číslováním), jednotnou úpravou
a obsahovým zaměřením v pravidelných nebo nepravidelných intervalech se záměrem stálého
pokračování, např. noviny, časopisy, periodické sborníky.
Vedeme pomocnou evidenci periodik pomocí speciálního tiskopisu Evidenční list docházejícího
periodika (příloha č. 6). Na tiskopisu uvádíme:
•
•
•
•
název periodika,
vydavatele, případně místo,
periodicitu,
čísla došlých sešitů.
Periodika jsou zdrojem informací, které knihovna může využívat. Z výstřižků ze starších
vyřazených periodik si knihovna může budovat tematicky zaměřené kartotéky a ty využívat v práci
se čtenářem (besedy, maturitní otázky, nástěnky). V knihovnách s neprofesionálním pracovníkem
se periodika časově uchovávají podle zájmu uživatelů.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
12
KARTA POHYBU KNIHOVNÍHO FONDU (PŘÍLOHA Č. 7)
Karta pohybu knihovního fondu je důležitý podklad pro statistické účely.
Do karty se zaznamenává pohyb knihovního fondu. Uvádí se základní stav podle jednotlivých
skupin (B, N, M, MN) a pak změna stavu knihovního fondu – přírůstek nebo úbytek. Po zapsání
změny stavu knihovního fondu se vždy na závěr provede přepočet.
2.3. AKTUALIZACE KNIHOVNÍHO FONDU
Jedná se o prověrku knihovního fondu. Je to důležitá činnost knihovníka a zahrnuje v sobě několik
různých činností. Minimálně jedenkrát ročně by měl knihovník projít celý knihovní fond a vytřídit
knihovní jednotky:
a) poškozené pro opravu a očištění,
b) obsahově zastaralé nebo více poškozené pro vyřazení,
c) určené pro přebalení nebo přeznačení.
S takto vyčleněnými knihami potom dále pracovat. Opravené, očištěné, přeznačené a obalené
knihovní jednotky zařadit zpět do regálů. Knihovní jednotky určené pro vyřazení zapsat do seznamu
navržených knih na vyřazení. Po schválení vyřazovací komisí a zapsání do seznamu úbytků je nutné
v knihách zrušit vlastnictví tj. přeškrtnout nebo jinak znehodnotit razítka s údaji o knihovně. Knihy
určené do sběru je nutné zbavit obalové fólie. Aktualizaci knihovního fondu je možné provádět také
v rámci revize KF.
2.4. STAVĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU
Dobrá práce knihovny a kvalitní služby uživatelům závisí na skladbě knihovního fondu, jeho
doplňování, zpracování a využívání. Kvalitní služby podporuje i dobře stavěný a organizovaný
knihovní fond.
Stavění knihovního fondu je způsob uložení a uspořádání knihovních jednotek na regálech,
ve skladech aj. místech knihovny (příruční knihovna). Označení knihovních jednotek napomáhá
rychlému vyhledávání a stavění (ukládání) zpět na určené místo v regálech.
Metodu stavění určují konkrétní podmínky knihovny:
•
•
•
•
•
•
•
specializace knihovny,
kapacita a zařízení knihovny,
velikost knihovního fondu,
druhy informačních pramenů,
množství čtenářů a obrat knihovního fondu,
organizace knihovnické techniky,
personální obsazení knihovny.
V menších knihovnách je obvyklé, aby byly knihy ve volném výběru. Výhodou je okamžitý přístup
čtenáře ke knihovnímu fondu. Uspořádání KF je obvykle kombinované. Část knihovního fondu
je uspořádána abecedně (beletrie), část podle MDT (naučná literatura).
Požadavky na stavění knihovního fondu:
• rychlá orientace ve fondu,
• dobrý přehled o fondu,
• prostorově účelné uložení fondu.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
13
Pomůcky stavění knihovního fondu:
Regály, skříně, rozřaďovače, zarážky a další drobné pomůcky. Drobné pomůcky je možno zakoupit
v Technickém ústředí knihoven v Brně (TÚK), které se distribucí těchto pomůcek zabývá. Při
pořizování regálů je nutné dbát na jejich atestaci (nosnost regálů).
Adresa TÚK: Technické ústředí knihoven, Solniční 12, 601 74 Brno. Telefon/fax: 542 220 345
Pravidla pro stavění knihovního fondu:
•
•
•
•
knihy na regálech stavíme zleva doprava abecedně nebo podle tříd MDT,
konce neúplných řad na regále zpevňujeme zarážkami,
díla jednoho autora a vícesvazková díla je výhodné stavět na jedno místo,
knihy mimořádně malého či velkého formátu vyčleňujeme zvlášť.
Druhy stavění knihovního fondu:
Pro malé a střední knihovny je nejčastějším způsobem uložení knihovního fondu stavění
kombinované. V praxi to znamená, že v knihovně je zvlášť stavěná literatura pro děti a zvlášť
literatura pro dospělé uživatele. Dále je takto rozdělená literatura dělena na beletrii (B, M)
a naučnou literaturu (N, MN). Beletrie se staví abecedně podle příjmení autora. Naučná literatura
se staví podle vědních oborů, tzv. Mezinárodního desetinného třídění, které využívají malé i velké
knihovny v ČR i jinde ve světě. MDT staví k sobě knihy na základě jejich obsahu do tematických
skupin.
Mezinárodní desetinné třídění má tyto základní třídy:
0 Všeobecnosti
1 Filozofie
2 Náboženství. Teologie
3 Společenské vědy. Statistika. Politika. Ekonomika. Právo. Veřejná správa. Vojenství. Výchova.
Národopis
4 není obsazená
5 Matematika. Přírodní vědy
6 Užité vědy. Lékařství. Technika
7 Umění. Umělecký průmysl. Fotografie. Hudba. Hry. Sport
8 Jazykověda. Filologie. Krásná literatura. Literární věda
9 Zeměpis. Biografie. Dějiny
Přesnější a podrobnější klasifikaci je možno najít na internetových stránkách Národní knihovny
ČR:
http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_mdt_vybznak.htm
Značení knih:
Typově rozčleněné knihovní jednotky (B, N, M, MN) je nutné ještě označit na hřbetech (nejlépe
samolepícími štítky). Knihy typu B (beletrie) a M (beletrie pro mládež) opatříme štítky
s natištěnými počátečním písmeny příjmení autorů, knihy typu N (naučná) a MN (naučná pro
mládež) opatříme štítky s natištěnými znaky třídníku (MDT). Beletrii pro děti můžeme ještě dále
členit do skupin podle věku (0–6 let, 6–9 let, 9–15 let) a každou skupinu označit různými barevnými
pásky.
2.5. OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU
K základům ochrany knihovního fondu patří:
• správná evidence v přírůstkovém seznamu,
• evidence výpůjček,
• kvalitní obalový materiál,
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
•
•
•
•
•
14
vhodné uložení knih do regálů,
pravidelné provádění revizí,
ochrana před odcizením,
dodržování bezpečnostních opatření,
deratizace (ochrana před hlodavci).
REVIZE KNIHOVNÍHO FONDU
Zajištění provedení revize knihovního fondu je povinnost provozovatele knihovny vyplývající
z knihovního zákona č. 257/2001 Sb., (§ 16, odst. 2–7). Po provedení revize musí být sepsán
protokol o výsledku revize knihovního fondu (příloha č. 8) opatřen podpisy pracovníků
provádějících revizi a provozovatele knihovny. Knihovní zákon určuje také lhůty, v nichž musí být
knihovní fond celý revidován. Knihovny s knihovním fondem do 100 000 knihovních jednotek
provádí revizi každých 5 let.
Revize knihovního fondu se provádí za účelem zjištění stavu knihovního fondu a zároveň
k odstranění nedostatků v evidenci. V rámci revize se provádí i obsahová prověrka knihovního
fondu a jeho aktualizace.
Druhy revizí:
• mimořádná revize se provádí po mimořádné události (přestěhování knihovny,
přírodní katastrofy, vloupání do knihovny) nebo při výměně pracovníků odpovědných
za knihovní fond,
• řádná revize se provádí pro porovnání skutečného stavu knihovních jednotek
se stavem evidence a výpůjček,
• namátková revize má pouze orientační charakter, protože se reviduje pouze část
knihovního fondu a provádí se ke zjištění celkového stavu, úrovně ochrany
a zabezpečení knihovního fondu.
Způsoby provádění revizí:
Revize knihovního fondu v knihovnách do 100 000 knihovních jednotek se zpravidla provádějí:
• podle přírůstkového seznamu a stavu vypůjčených knihovních jednotek,
• pomocí revizního katalogu,
• automaticky pomocí revizního programu automatizovaného knihovního systému.
Pracovník odpovědný za knihovní fond nemůže být jmenován vedoucím revizní komise.
Odkontrolované knihovní jednotky se označí razítkem REVIZE 2006 (REV 2006), stejným
razítkem se označí příslušné zápisy v přírůstkovém seznamu a knižní lístky.
3
EVIDENCE ČINNOSTI KNIHOVNY
3.1. DENÍK VEŘEJNÉ KNIHOVNY
Činnost knihovny, kterou lze statisticky podchytit, se eviduje v Deníku veřejné knihovny (dále jen
Deník). Po skončení každého výpůjčního dne se v knihovně sčítají potřebné údaje, které se zapisují
do Deníku. Knihovník si může vést pomocnou evidenci v sešitě, ale údaje musí zapsat do Deníku
veřejné knihovny, který je úředním dokladem činnosti knihovny a musí se uchovávat. Do Deníku
se zapisuje:
•
•
•
•
•
počet výpůjček celkem a podle jednotlivých kategorií,
počet registrovaných čtenářů a návštěvníků knihovny,
počet poskytnutých informací,
počet uživatelů na internetu,
počet Meziknihovní výpůjční služby (dále jen MVS),
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
15
• další údaje.
Pokud má knihovna automatizovaný výpůjční systém, získává knihovník potřebné údaje přímo
ze systému a statistiky výpůjček si může vytisknout podle různých časových hledisek.
Údaje o činnosti mají povinnost v Deníku uvádět všechny veřejné knihovny bez ohledu na její
velikost, úvazek knihovníka a rozsah služeb. Výsledky činnosti knihovny obsažené v Deníku za
příslušný rok slouží jako podklad k vyplnění Ročního výkazu o knihovně za rok …
V úvodní části Deníku jsou uvedeny Všeobecné pokyny a Závazné definice, s kterými by
se knihovník u každého nového Deníku měl seznámit (dochází ke změnám).
Deník veřejné knihovny má tři oddíly:
I.
Služby čtenářům.
Do tohoto oddílu zapisujeme počet čtenářů, kteří se přišli poprvé v tomto roce zaregistrovat
/přihlásit a počet návštěvníků v uplynulém výpůjčním dni, dále údaje po každém výpůjčním
dni, tj. počet vypůjčených knihovních jednotek, periodik a jiných dokumentů prezenčně
i absenčně. Periodika uvádíme ještě ve sloupci 18! Ve sloupci 21 a 22 uvedeme údaj
o zapůjčeném výměnném souboru a počtu svazků v souboru.
II.
Meziknihovní výpůjční služba (pro základní knihovny s neprofesionálními pracovníky není
tento oddíl zařazen).
III.
Vzdělávací a výchovné akce.
V tomto oddílu vykazujeme akce připravené knihovnou pro veřejnost – besedy, exkurze aj.
Deník veřejná knihovna získá prostřednictvím pověřené knihovny svého okresu, která Deník
objednává na adrese:
NIPOS Blanická 4, P. O. BOX 12, 120 21 Praha 2.
3.2. STATISTIKA
Zajistit poskytnutí statistických dat je povinností provozovatele knihovny vyplývající ze zákona
č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Statistika je další ze základních činností veřejné knihovny.
Jedenkrát ročně, na konci každého kalendářního roku, se vykazují statistická data o činnosti
knihovny.
3.3. ROČNÍ VÝKAZ O KNIHOVNĚ
Jedná se o tiskopis schválený Ministerstvem kultury ČR KULT (MK) V 12-01 pro příslušný rok.
Tiskopis se v jednotlivých řádcích často mění, ale základní kolonky a údaje zůstávají stejné.
Podkladem pro správné vyplnění Ročního výkazu o knihovně za rok … jsou údaje zapsané
v Deníku veřejné knihovny, přírůstkovém seznamu a v seznamu úbytků.
Roční výkaz o knihovně se skládá z pěti základních oddílů:
I.
KNIHOVNÍ FOND
Stav knihovního fondu zjistíme odpočtem posledního čísla seznamu úbytků od posledního
obsazeného čísla přírůstkového seznamu. Pro kontrolu správnosti uvedeného stavu
knihovního fondu je důležitá rovnice: Stav knihovního fondu ke 31. 12. minulého roku
+ počet přírůstků – počet úbytků za kalendářní rok = stav knihovního fondu ke 31. 12.
aktuálního (vykazovaného) roku.
II.
ČTENÁŘI
Počet registrovaných čtenářů nám udává seznam čtenářů. Údaj o počtu návštěvníků získáme
součtem jednotlivých návštěv čtenářů knihovny během celého roku.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
III.
16
VÝPŮJČKY
Vykazujeme celkový počet zapůjčených knihovních jednotek, dokumentů a periodik
za vykazovaný kalendářní rok i počet výpůjček rozepsaný podle typu literatury. V tomto
oddíle se často vyskytují chyby v počítání periodik. Výpůjčky periodik jsou zahrnuty
v celkovém počtu výpůjček, uvádějí se i ve výpůjčkách podle typu literatury (většinou se
jedná o naučnou literaturu N, MN) a nakonec se ještě uvede celkový počet ve sloupci 18
– Výpůjčky periodik.
IV.
DALŠÍ ÚDAJE
Tento oddíl v jednotlivých kolonkách vyplníme podle skutečnosti (pokud se neuskutečnila
žádná MVS, zůstanou řádky prázdné).
V.
ZAMĚSTNANCI, HOSPODAŘENÍ
Tento oddíl nevyplňují ZKNP – (základní knihovny s neprofesionálním pracovníkem).
Roční výkaz musí být opatřen razítkem příslušného obecního úřadu s podpisem starosty a jménem
sestavovatele (knihovníka) výkazu. Výkaz se neposílá Ministerstvu kultury ČR, ale ke stanovenému
datu se odesílá pověřené knihovně příslušného okresu.
4
INFORMAČNÍ A KNIHOVNICKÉ SLUŽBY
Mezi tyto služby řadíme:
a) výpůjční služby
b) informační služby
c) meziknihovní služby
d) regionální funkce
4.1. VÝPŮJČNÍ SLUŽBY
Výpůjční služby jsou stanoveny knihovním řádem, který zároveň upravuje vztah mezi knihovnou
a uživatelem.
Evidence čtenářů:
Evidence čtenářů je budována na základě vyplněných a podepsaných tiskopisů přihlášek (příloha
č. 9).
Když přijde uživatel poprvé do knihovny, knihovník si pro něj má udělat dostatek času a seznámit
ho s knihovnou – s knihovním řádem a poskytovanými službami, s obsahem knihovního fondu
a jeho stavěním.
Čtenáři je předložen tiskopis přihlášky k vyplnění a podepsání (u dětí do 15 let přihlášku podepisuje
zákonný zástupce). Od roku 2000 je nutné, aby čtenář podepsal druhou stranu přihlášky a tím dal
souhlas s použitím svých osobních údajů pro účely knihovny. Pro kontrolu uvedených údajů
je uživatel povinen předložit identifikační průkaz (občanský nebo jiný). Pokud je přihláška správně
vyplněna a knihovna má automatizovaný výpůjční systém, tak knihovník provede zápis čtenáře
do databáze čtenářů. Přihláška se vřadí do číselné nebo abecední kartotéky čtenářů, případně do
obou. Kartotéka čtenářů musí být zabezpečena (uzamykatelná) tak, aby se zabránilo zneužití
uvedených dat na přihláškách. Čtenář obdrží čtenářský průkaz (příloha č. 10) se svým číslem. Číslo
čtenáře je uvedeno na přihlášce, na čtenářském průkazu i na čtenářském sáčku.
Každý rok se provádí nová evidence čtenářů, protože čtenářem knihovny je fyzická osoba, která
je zapsána v evidenci, má průkaz a vypůjčila si prezenčně nebo absenčně alespoň jednu knihovní
jednotku za rok. Knihovník každoročně překontroluje údaje zapsané v přihlášce, případně provede
drobné změny uvedené čtenářem a novou registraci provede opatřením přihlášky razítkem
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
17
příslušného roku. Čtenář každoročně platí registrační poplatek. Po roce, kdy čtenář neobnovil svou
registraci, je nutné čtenáře vyřadit z evidence a přihlášku skartovat.
Výpůjční sáčky:
Knihovny menšího typu používají stále výpůjční systém sáčkový. Výpůjční sáček (příloha č. 11)
je v záhlaví opatřen základními údaji jako je číslo a jméno čtenáře a razítko s rokem registrace.
Do jednotlivých řádků na sáčku knihovník udává datum, kdy čtenář navštívil knihovnu a půjčil
si jednu nebo více knihovních jednotek. Počet a typ vypůjčených knihovních jednotek se zapíše do
příslušných kolonek k uvedenému datu. Výpůjční sáčky zůstávají v knihovně a řadí se podle data
a čísel čtenářů. Tento systém je vhodný především pro pravidelné upomínání čtenářů, kteří
dokumenty nevrátili ve stanovené výpůjční lhůtě. Do výpůjčního sáčku knihovník vkládá knižní
lístky, které vyjmul z vypůjčených knihovních jednotek.
Knižní lístky:
Knižní lístek zastupuje vypůjčenou knihovní jednotku (příloha č. 12). Pro vypisování knižního lístku
platí stejná pravidla jako při zápisu do přírůstkového seznamu. Základní údaje uvedená na knižním
lístku jsou:
• Značka – B, beletrii pro dospělé neuvádíme, N, naučná literatura + příslušný znak
MDT (např. N 13), M, beletrie pro mládež, MN, naučná literatura pro mládež
+ příslušný znak MDT (např. MN 91).
• Autor – jméno autora píšeme ve tvaru PŘÍJMENÍ, Jméno, v případě 2–3 autorů
píšeme pouze příjmení oddělená pomlčkou (NOVÝ – MALÁ – HOLÝ), u knih s více
než třemi autory nebo bez udání autora necháváme tuto kolonku prázdnou.
• Název – do příslušného řádku napíšeme název knihy. Dlouhý název přiměřeně
zkrátíme, anebo několika tečkami ukončíme název knihy. U více svazkového díla
zapíšeme také pořadí svazku (např. Sv. 3).
• Přírůstkové číslo uvádíme shodné s přírůstkovým číslem v přírůstkovém seznamu,
které bylo knihovní jednotce přiděleno.
• Cena – uvádíme pořizovací cenu.
Při půjčování se vyjme knižní lístek z knihy, zapíše se datum výpůjčky (nebo narazí datumovkou),
číslo čtenáře a knižní lístek se vloží do výpůjčního sáčku, který zůstává v knihovně. Při vrácení
knihovní jednotky se knižní lístek z příslušného výpůjčního sáčku vyjme a vsune za obal do knihy.
Při manipulaci (půjčení/vrácení) s knižními lístky knihovník musí kontrolovat shodu přírůstkového
čísla v obou dokumentech (kniha a knižní lístek).
Prezenční výpůjčky:
Jedná se o knihy a další dokumenty, které lze studovat jen v prostorách knihovny (knihy z příruční
knihovny, poslední čísla časopisů). I takto zapůjčené dokumenty zaznamenáváme do statistiky.
Absenční výpůjčky:
Jedná se o knihy a další dokumenty, které si čtenář odnáší domů.
Prolongace výpůjček:
Jedná se o prodloužení výpůjční lhůty, po kterou může být knihovní jednotka vypůjčena.
Do statistiky ji započítáváme jako novou výpůjčku. Prolongace dokumentu se neprovádí, pokud
o knihovní jednotku projevil formou rezervace zájem další uživatel.
Upomínky:
Výpůjční lhůty jsou stanoveny knihovním řádem a poplatky za prodlení tvoří přílohu tohoto řádu.
Je obvyklé, že první upomenutí se provádí ústně, další jsou zasílány poštou (příloha č. 13), případně
elektronicky e-mailem nebo sms zprávou. O každé upomínce se provádí záznam na čtenářském
sáčku.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
18
Rezervace dokumentů:
Pokud je dokument, o který má čtenář zájem, vypůjčený, může čtenář knihovníka požádat o jeho
rezervaci. Poté, co je kniha vrácena do knihovny, knihovník čtenáře vyrozumí o dostupnosti
žádaného dokument a to písemně, telefonicky nebo elektronicky (e-mail, sms).
Ztráty a poškození dokumentů:
Čtenář, který ztratí nebo poškodí knihovní jednotku nebo jiný dokument, je povinen škodu uhradit.
Výše úhrady je stanovena v knihovním řádu. Při ztrátě knihy je možné přijmout náhradu stejného
nebo obdobného titulu. O jeho přijetí rozhoduje knihovník. Čtenář je povinen uhradit náklady
na zpracování přijatého dokumentu.
Evidence poplatků:
Každý čtenář po zaplacení poplatků (registrační poplatek, upomínka, náhrada za ztrátu knihy,
reprografické aj. služby) je oprávněn obdržet stvrzenku, na které je uvedeno čtenářské číslo,
zaplacená částka, účel platby, datum a podpis, případně razítko knihovny. V pokladním deníku vede
knihovník evidenci příjmů (příloha č. 14).
4.2. INFORMAČNÍ SLUŽBY
Bibliograficko-informační služby
Služby poskytuje knihovník (ústní, písemné) pomocí informačního aparátu, který je tvořen příruční
knihovnou (encyklopedické příručky, slovníky, statistické přehledy, adresáře apod.) tématickými
kartotékami a pomocí vnějších informačních zdrojů na internetu. Náročnější a složitější dotazy
se evidují a vykazují ve statistickém deníku.
V rámci těchto služeb jsou poskytovány informace:
• bibliografické – o žádaném dokumentu, např. upřesnění názvu dokumentu, jména
autora, vydání nebo o novinkách knihovního fondu,
• faktografické – statistické údaje, zeměpisné údaje, vyhledání dopravních spojů apod.,
• referenční – o službách knihovny, akcích knihovny apod.
Reprografické služby
V knihovnách, které jsou vybaveny příslušnou technikou (tiskárny, kopírky), mohou uživatelé
požádat o kopie částí dokumentů z fondů knihovny. Tato služba bývá zpoplatněna, ale podléhá
autorskému zákonu a povinnému poplatku viz autorský zákon.
4.3. MEZIKNIHOVNÍ SLUŽBY
Meziknihovní služby (dále jen MS) jsou další možností, jak vyhovět požadavkům uživatelů. MS
se řídí vyhláškou č. 88/2002 Sb.
MS se uskutečňují mezi knihovnami navzájem. Cílem MS je zpřístupnění knihovních dokumentů
svým uživatelům bez ohledu na místo jejich uložení. Knihovna pro svého uživatele žádá jinou
knihovnu o zapůjčení požadovaného dokumentu.
Meziknihovní služby zahrnují:
•
•
•
•
meziknihovní informační služby (MIS)
meziknihovní výpůjční služby (MVS)
meziknihovní reprografické služby (MRS)
mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)
MS se realizuje buď klasicky písemnou formou nebo elektronicky, prostřednictvím elektronického
formuláře nebo e-mailovým kontaktem.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
19
Formy žádostí o MS předpokládají vyplnění žádanky, kam knihovník musí uvést přesné
bibliografické citace:
•
•
•
•
•
název, autora, vydavatel, místo, pořadí vydání, rok vydání apod.,
identifikační údaje žádající knihovny,
identifikační údaje dožádané knihovny,
požadavky na způsob zprostředkování dokumentu,
lhůtu, ve které má být žádost vyřízena.
Žádanky meziknihovní služby:
• jednotná žádanka MS – papírová
• elektronická žádanka MS
• IFLA žádanka MMVS
Knihovna, která si knihu půjčila, je povinna:
• vést řádnou evidenci o vypůjčeném dokumentu,
• dodržet lhůtu, na kterou byl dokument zapůjčen,
• řídit se pokyny pro výpůjčku knihovny, které stanovila půjčující knihovna.
Před uplynutím výpůjční doby má žádající knihovna právo požádat o její prodloužení.
Knihovna, která knihu zapůjčila, je povinna:
•
•
•
•
vést řádnou evidenci o zapůjčeném dokumentu,
dodržovat 14 denní lhůtu pro vyřízení žádanky,
povinnost informovat žádající knihovnu o vyřízení žádanky.
Náklady na poštovné a balné hradí knihovna, která knihu odesílá.
4.4. REGIONÁLNÍ FUNKCE
Regionální funkce jsou služby, které definuje knihovní zákon. Cílem regionálních funkcí je odborná
pomoc malým knihovnám, které nejsou soběstačné a dlouhodobě nemohou poskytovat služby
v odpovídajícím množství a kvalitě. Regionální funkce podporují spolupráci mezi knihovnami
na celém území ČR. Finanční prostředky na výkon regionálních funkcí byly knihovnám v letech
2002-2004 poskytovány prostřednictvím státní dotace, od roku 2005 jsou finance na výkon
regionálních funkcí poskytovány z rozpočtů krajů.
Regionální funkce jsou služby, které poskytuje krajská knihovna (ve Zlínském kraji Krajská
knihovna Františka Bartoše), jí pověřené knihovny (ve Zlínském kraji to jsou: Knihovna
Kroměřížska, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, Masarykova veřejná knihovna Vsetín) a další
profesionální knihovny základním knihovnám v kraji. Jedná se zejména o poradenské, vzdělávací
a koordinační služby, budování výměnných fondů a cirkulace výměnných souborů, statistické
činnosti, pomoc při revizi a aktualizaci knihovního fondu, zpracování a případně i nákup knihovního
fondu z prostředků obcí a servis výpočetní techniky.
Knihovnám v obcích se dostává podpory formou výše uvedených služeb. Krajská a pověřené
knihovny tvoří kvalitní poradenské a vzdělávací centrum, poskytují knihovnám pomoc při zavádění
automatizace, individuálně konzultují aktuální otázky knihovnictví, shromažďují a zpřístupňují
odbornou knihovnickou literaturu.
Viz knihovní zákon č. 257/2001 Sb., § 2, písm. g) regionální funkce
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
5
20
ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOST A INTERNET
5.1. INTERNET A INFORMAČNÍ ZDROJE
Veřejné knihovnické a informační služby knihovny spočívají také v umožnění přístupu
k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.
Viz knihovní zákon č. 257/2001 Sb.
§ 4, odst. 1, písm. d)
přístup k vnějším informačním zdrojům
Pravidla používání internetu jsou v knihovnách podchycena v provozním řádu internetu (příloha
č. 15).
Co je internet
Internet je počítačová síť, která se, zjednodušeně řečeno, skládá z tisíce jiných počítačových sítí. Pro
internet je charakteristické, že neexistuje centrum, které by rozhodovalo, co a kde bude v síti
uveřejněno. Svoboda zpřístupňování s sebou nese nebezpečí nárůstu „balastních“ informací.
Na internetu dochází k neustálým změnám, přesunům, zdroje se neudržují a zastarávají, současně
neustále vznikají nové a zanikají staré servery atd.
Internet zaujímá důležité místo z hlediska možných cest k elektronickým informačním zdrojům
– např. databázím.
Prostřednictvím sítě jsou realizovány různé služby z nichž nejznámější jsou:
• WWW – Word Wide Web – celosvětová pavučina, síť:
o množina informací dostupných na Internetu
o některé z počítačů propojených sítí plní funkci tzv. WWW serverů, web serverů,
na nich uložena data
• Elektronická pošta:
o e-mail (electronic mail, email) – přenos zpráv z poštovní schránky (mailbox)
jedné osoby do schránky druhé osoby
o elektronická schránka je jednoznačně identifikována elektronickou poštovní
adresou
[email protected]
jméno uživatele
jméno poštovního serveru
zavináč
Zdroje na internetu
• Veřejné
• Neveřejné (většinou placené služby)
Internet je významný zdroj odborných informací. Nabízí vyhledávání literatury v nakladatelských
katalozích a edičních plánech vydavatelství, v knihkupectvích, ale také v katalozích knihoven. Další
odborné informace jsou obsaženy ve volně přístupných databázích a na stránkách profesních
společností. Prostřednictvím internetu lze přistupovat i k speciálním druhům literatury jako jsou
disertace a výzkumné zprávy. Fakta a data můžete vyhledávat v referenčních zdrojích, jako jsou
atlasy, encyklopedie, slovníky, statistiky, právní předpisy, telefonní seznamy atd.
Co dělat, aby na internetu každý našel, co potřebuje:
• správně volit klíčová slova a fráze,
• používat synonyma, příbuzné výrazy, různé pravopisné tvary slov (vyhledávácí
nástroje pracují s informacemi v přirozeném jazyce!),
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
21
• zkontrolovat pravopis klíčových slov,
• nepoužívat „stop-slova“ – některé obecné výrazy a slova, podle kterých nelze
vyhledávat (např. spojky, členy),
• zjistit si standardní nastavení vyhledávačů,
• používat možnost rozšířeného hledání,
• nespokojit se jen s jedním hledáním.
Kritické hodnocení kvality zdrojů na internetu
Hodnocení kvality zdrojů zpřístupňovaných na internetu je zvláště důležité při využívání takto
zveřejňovaných informací pro odbornou, profesionální práci a studium.
Mějme na paměti především, že:
• WWW prostředí a snadnost zveřejňování dokumentů a informací na internetu s sebou
přinesla publikační explozi (internet je demokratický a svobodný, komunikační
a informační nástroj),
• informační zdroje nejsou odborně editovány, kontrolovány,
• autoři často zůstávají v anonymitě, je-li uvedeno autorovo jméno, jen zřídka
je připojena informace o jeho odborné způsobilosti,
• je velmi složité vystopovat cíle, které autora vedly ke zveřejnění informace,
• dokumentům a informacím často chybí data zveřejnění a ani v případě, že text časový
údaj obsahuje, není vyhráno – může jít o datum vytvoření původního textu, prvního
zveřejnění na internetu nebo poslední revize,
• je těžké určit, jedná-li se o informaci původní (primární) nebo převzatou (sekundární),
• elektronické publikování ztěžuje rozlišování skutečných seriózních informací
od reklamních textů,
• používání hypertextových odkazů (tj. odkazů na externí zdroje) může být při
hodnocení kvality klamné (to, že se na některé stránky váže prostřednictvím odkazů
velké množství dokumentů, není ani zdaleka důkazem vysoké kvality těchto stránek),
• každou domovskou stránku (dokument, informaci) je nutné posuzovat naprosto
nezávisle, nepřikládat velký význam hodnocením poskytovaným přímo
vyhledávacími službami či uveřejněným v populárně laděných časopisech.
Nedostatky internetu:
•
•
•
•
•
•
přetíženost sítě (pomalé připojení),
neúplnost informací,
velmi nízká možnost ověření informací,
častá neaktuálnost informací,
nízká životnost některých www stránek (průměrná životnost je okolo 40 dní),
stále nedořešená bezpečnost souborů, dokumentů, informací.
zdroj: http://knihovny.cvut.cz/vychova/vychova2/index.html
Skutečně kvalitní informační zdroje pro profesionální práci jsou na internetu zpravidla placené!
• Internet je jen jedním z mnoha prostředí, kde lze nalézt informace.
• Kombinujte zdroje na internetu s klasickými informačními zdroji, tj. knihy, periodika,
katalogy knihoven, databáze.
INTERNETOVÉ VYHLEDÁVAČE
Zahraniční:
•
•
•
•
http://google.com
http://altavista.com
http://alltheweb.com
http://yahoo.com
České:
•
•
•
•
http://seznam.cz
http://atlas.cz
http://centrum.cz
http://jyxo.cz
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
•
http://ask.com
22
•
•
http://morfeo.cz
http://globalsearch.cz
PRAKTICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE NA INTERNETU
•
•
•
•
•
•
•
Portál veřejné správy ČR – http://portal.gov.cz (úřady, zákony apod.)
Evropská unie – hlavní server EU http://europa.eu.int
server Euroskop – http://www.euroskop.cz
Mapy – www.mapy.cz, http://mapy.atlas.cz
Jízdní řády – http://www.idos.cz
Telefonní seznam – http://phone.quick.cz
PSČ – http://www.psc.cz
S prudkým nárůstem počtu uživatelů internetu, kteří již nepřicházeli pouze z řad technicky
vzdělaných „síťových“ odborníků, bylo nutné formulovat soubor pravidel, jak se v síti chovat.
Spojením dvou anglických slov „net“ a „etiquette“ vznikla „netiquette“ – síťová etiketa. Jde
o soubor doporučení, jejichž ignorování v ideálním případě vede k rychlému vyobcování hříšníků
z internetové komunity (najdete např. na http://faq.sh.cvut.cz/netiquette.html).
5.2. AUTOMATIZACE KNIHOVNICKÝCH PROCESŮ
Veřejné knihovny jsou již řadu let vybavovány výpočetní technikou a automatizovanými
knihovními systémy (dále jen AKS) a do knihoven je postupně zaváděn internet.
Speciální AKS jsou vyvíjeny a prodávány pro zajišťování veškerých procesů probíhajících
v knihovnách od akvizice, přes katalogizaci až po evidenci čtenářů, výpůjček a rezervací.
AKS jsou počítačové systémy, které se liší jak svým ovládáním, tak svými funkcemi a schopnostmi.
Všechny AKS mají podobnou strukturu a obsahují minimálně moduly:
• katalogizace (+ akvizice),
• katalog,
• výpůjční systém.
AKS poskytují možnosti evidence rezervací, objednávek, deziderat (chybějící, ale žádané
a potřebné, knihovní jednotky), vytváření statistik, mohou obsahovat modul pro revizi knihovního
fondu ad. Důležitou funkcí AKS je možnost vyhledávat v katalogu knihovny odkudkoli přes
internet, některé systémy však umožňují např. i automatické zasílání upozornění na novinky
v katalogu podle uživatelova zájmu, předregistraci v knihovně ještě před jeho první návštěvou apod.
Jednotlivé AKS:
• Aleph, T-Series/TinLib, Virtua – vyskytují se ve větších českých a slovenských
knihovnách,
• Lanius/Clavius, Rapid Library, KPsys/KPwin, Dawinci, Daimon, Bibis, Isis ad.
– vyskytují se v knihovnách střední a menší velikosti.
AKS většinou používají odlišné vnitřní formáty ukládání dat. Pro vzájemnou komunikaci, např.
výměnu bibliografických záznamů či budování souborných katalogů, musí tyto systémy respektovat
určité (mezinárodní) standardy a normy.
5.3. SOUBORNÉ KATALOGY
Souborné katalogy (dále jen SK) jsou katalogy, v nichž jsou shromážděny a průběžně aktualizovány
bibliografické záznamy několika knihoven. Smyslem budování SK je umožnit uživatelům hledání
ve více katalozích současně z jednoho společného zdroje. Hlavní význam SK spočívá v nalezení
informace o dokumentech bez ohledu na jejich fyzické umístění s návazností na meziknihovní
služby, služby digitálního doručování dokumentů, sdílenou katalogizaci (přebírání záznamů) apod.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
23
SK se dělí podle způsobu fungování na:
a) reálné,
b) virtuální.
REÁLNÉ SOUBORNÉ KATALOGY
Jedná se o databáze, které opravdu fyzicky obsahují záznamy zaslané nebo jinak získané
z jednotlivých knihoven a které tyto záznamy soustřeďují – zjednodušeně řečeno – „na jednom
počítači“, prohledávají je jedním programem apod. Budování reálných SK je mnohem náročnější,
jejich výhodou však je vyšší homogenita dat (zhruba stejný formát a rozsah záznamů v databázi).
Druhy SK:
• Souborný katalog ČR CASLIN – je z českých reálných SK nejdůležitější a největší
(označovaný zkráceně SK ČR nebo také SKC). Provozuje a udržuje jej Národní
knihovna ČR a nachází se na adrese http://sigma.nkp.cz/cze/skc (další informace
o něm jsou na adrese www.caslin.cz)
• SKAT – SK provozuje Sdružení uživatelů knihovního systému LANius
– www.skat.cz (zejména menší a střední knihovny)
• SK Akademie věd ČR – SK knihoven z akademické oblasti – http://aleph.lib.cas.cz
• SK velkých vysokých škol
o SK Univerzity Karlovy v Praze – http://skuk.cuni.cz
o SK Českého vysokého učení technického v Praze – http://aleph.cvut.cz
o SK Masarykovy univerzity v Brně – http://aleph.muni.cz
o SK Vysokého učení technického v Brně – http://aleph16.lib.vutbr.cz
o Hlavním slovenským SK je Slovenská knižnica na adrese www.kis3g.sk
Zdroje odborných informací na internetu
•
•
•
•
•
•
•
•
portál o českých knihovnách – www.knihovny.cz
Česká národní bibliografie – http://aip.nkp.cz
Meziknihovní výpůjční systém – www.mvs.cz
Portál české literatury – www.czlit.cz
Čeká elektronická knihovna (česká poezie 19. století) – www.ceska-poezie.cz
Knihkupectví – www.kosmas.cz a www.vltava.cz
Knihkupectví Kanzelsberger (česká literatura) – www.kanzelsberger.cz
Slovníky:
o WinGED – http://slovniky.atlas.cz/?from=lc (šestijazyčný slovník včetně
výkladového slovníku počítačových pojmů)
o Slovník překladový sedmijazyčný – www.slovnik.cz
o Cambridge Dictionaries Online – http://dictionary.cambridge.org/ (výkladové
slovníky na stránkách Cambridge University Press).
Termíny – informační výchova
http://knihovny.cvut.cz/vychova/terminy.htm
VIRTUÁLNÍ SOUBORNÉ KATALOGY
Virtuální SK neobsahují ve skutečnosti žádné záznamy, nýbrž pouze rozesílají uživatelův dotaz
do katalogů jednotlivých knihoven přes internet, přijmou jejich odpovědi a tyto pak seřadí a zobrazí
uživateli.
Virtuální SK vyhledávají v rozličných systémech a v katalozích s rozdílnou úrovní zpracování
a jejich rešeršní schopnosti jsou z tohoto důvodu omezené. Jejich velkou výhodou je však snadné
připojování jednotlivých katalogů a svoboda uživatele při výběru jednotlivých katalogů, které chce
prohledávat.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
24
5.4. JEDNOTNÁ INFORMAČNÍ BRÁNA
Nejdůležitějším virtuálním SK v České republice je tzv. Jednotná informační brána (JIB)
– www.jib.cz.
Tento „katalog“ dokáže jedním dotazem uživatele prohledat najednou nejen všechny výše
jmenované reálné souborné katalogy, ale mnoho dalších, jak českých, tak zahraničních. Kromě
katalogů knihoven lze prohledávat i některé databáze plných textů článků apod.
6
PRÁCE SE ČTENÁŘEM
6.1. PRÁCE S DĚTSKÝM ČTENÁŘEM
Vztah ke knize a četbě se vytváří od útlého dětství, proto knihovníci věnují maximální péči
dětskému čtenáři. Je potřeba si uvědomit, že v současné době se knihy a knihovny ocitají
v multimediálním prostředí. Konkurence medií je důležitým faktorem, který ovlivňuje postoje dětí
ke knize a k četbě (např. televize, počítače aj.). Knihovny hrají specifickou roli v rozvíjení dětského
čtenářství. Knihovny nejsou samozřejmou součástí života dětí. Do knihovny musí děti někdo přivést
a nabídnout jim zajímavé podněty a využití volného času (služby knihoven). Knihovna v městech
i v nejmenších obcích by měla být prostředím, které je pro děti přátelské (vstřícná, milá knihovnice),
působí příjemným, estetickým dojmem a nabízí nejen tradiční knihy a časopisy, ale také možnost
multimediálních počítačových programů, internet a další knihovnické a informační služby.
ZÍSKÁVÁNÍ DĚTSKÝCH ČTENÁŘŮ
•
•
•
•
•
internet – informace na webových stránkách obce,
pravidelné relace v místním rozhlase, kabelové televizi,
návštěva školy – spolupráce s učiteli českého jazyka, vychovateli ve školní družině,
spolupráce s mateřskou školou, případně s jinými zařízeními v obci,
letáky se základními informacemi o knihovně a jejich distribuce do školy, školky,
obecního úřadu, obchodu pošty, lékařského střediska apod.,
• výstavky, nástěnky a další propagace nejen v knihovně, ale i na veřejných místech.
METODY PŮSOBENÍ NA DĚTSKÉHO ČTENÁŘE
•
•
•
•
besedy o knize
předčítání
výtvarná dílna
práce s aktivisty
Besedy o knize
•
•
•
•
•
•
klademe důraz na výběr knihy dle věkové skupiny čtenářů,
z knihy čteme krátké ukázky*,
zapojujeme děti aktivně do děje knihy,
do programu besedy zahrneme volné povídání o obsahu knihy,
připravíme pro děti hádanky nebo krátký kviz vycházející z obsahu knihy,
vyzveme děti k výtvarnému ztvárnění postav a příběhů.
Předčítání *
• krátké ukázky z nových knih pro děti do místního rozhlasu,
• odpolední předčítáni v knihovně – zapojit do akce např. maminky na mateřské
dovolené nebo jiné aktivisty (např. starosta, hasiči),
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
25
• babička, dědeček čtou v knihovně dětem,
• rodiče, starší sourozenci čtou dětem.
* Upozornění: veřejná čtení (např. předčítání, čtení ukázek z knih aj.) podléhají autorskému
zákonu č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novelizace autorského zákona č. 216/2006
Sb.).
Výtvarná dílna
•
•
•
•
děti malují obrázky oblíbených knih, literárních postav,
děti malují místní pověsti,
tvoříme s dětmi jednoduché vánoční ozdoby, velikonoční výzdobu apod.,
tvůrčí odpoledne v knihovně s ukázkami ručních prací (např. pletení, háčkování,
batikování aj.) – zapojíme ochotné seniory,
• výstavka fotografií pořízených dětmi.
Práce s aktivisty
• pokud obec pořádá přednášky nebo besedy se zajímavými lidmi – zapojíme děti
do akce např. přípravou výstavky (knihy, články, fotografie),
• prostřednictvím knihovny umožnit dětem zúčastnit se všech důležitých výročí obce,
• pomoc při ochraně a údržbě knihovního fondu,
• pomoc při úpravě nástěnek, výstavek a vývěsek.
Knihovny i v těch nejmenších obcích by se měly stát příjemným místem, kde se setkávají lidé všech
generací.
Pro práci s dětským čtenářem je možné využívat informace získané z webových stránek.
Zajímavé internetové adresy pro děti
Zábava
www.alik.cz
www.jablko.cz
www.hrejsi.cz
Časopisy, noviny, nakladatelství
www.albatros.cz
www.ezavinac.cz
www.mojenoviny.cz
www.radiodomino.cz
www.balonek.cz
www.ctyrlistek.cz
Plné texty knih, literatura, školství
www.ceskaskola.cz
http://literatura.kvalitne.cz
www.skolahrou.cz
www.jablko.cz
www.cojeco.cz
Volný čas
www.bobrik.cz
www.doupe.cz
www.hlavolamy.cz
www.poskolak.cz
www.ekamarad.cz
www.iabc.cz
www.krysa.cz
www.liskulka.cz
www.sweb.cz/pohadky
www.score.cz
www.ereferaty.cz
http://vvk.cuni.cz
www.orbispictus.cz
www.modraplaneta.cz/
http://bonusweb.idnes.cz
www.duha.cz
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
www.origami.cz
www.jezisek.cz
www.nasedeti.cz
www.zabavnik.cz
www.barbie.cz
www.zoo.cz
www.radiodomino.cz
www.rozhlas.cz/deti/portal
www.pejsek.cz
Volný čas, tábornictví, oddíly
www.a-tom.cz
www.domek.cz
www.pionyr.cz
26
www.juniorinternet.cz
http://triky.navod.cz
www.ezavinac.cz
www.hlavolamy.zde.cz
www.child.cz
www.level.cz
www.score.cz
www.musichall.cz
www.skaut.cz/verejnost
www.volny.cz/mladez.cck
www.zx.cz/burzy
Zajímavé internetové adresy pro mládež
www.adam.cz
www.duha.cz
www.icm.cz
www.raketa.cz
www.teenage.cz
www.borovice.cz
www.kamaradi.cz
www.sidliste.cz
www.juniorinternet.cz
Pomoc v nouzi
www.anabell.cz
www.budpripraven.cz
www.linkabezpeci.cz
www.modralinka.cz
www.spondea.cz
www.bkb.cz
www.dropin.cz
www.linkaduvery.cz
www.sance.cz
SPECIFIKA RŮZNÝCH SKUPIN DĚTSKÝCH ČTENÁŘŮ
Knihovnu mohou děti navštěvovat s rodiči již od nejútlejšího věku, a tím si vytvářet a navazovat
vztah ke knize a později ke čtení.
Děti od 1 do 3 let (batolata)
•
•
•
•
•
•
•
•
rozvíjí se zvídavost,
prohlížení obrázků,
jednoduchá informace o tom, co na obrázku vidí,
nechápou ještě vztah mezi textem a obrázkem,
učí se pojmenovávat zobrazená zvířata, osoby, předměty aj.,
seznamuje se s velmi krátkými rytmickými říkankami,
pohádky rytmické, velmi krátké, dějové,
vše je důležité pro cvičení paměti, obohacení slovníku s vyjadřovacích schopností.
•
•
•
•
období pohádkových příběhů,
dítě je schopno sledovat delší příběh,
začíná rozeznávat dobro a zlo, vztahy mezi lidmi,
významnou roli hraje ilustrace v dětské knize,
Předškolní
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
27
• převažuje emocionální stránka nad racionální,
• tomuto období se také říká období otázek,
• čtením se rozvíjí zásoba slov.
Mladší školní věk (6–10 let)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
děti se učí číst,
nástup do školy,
velká změna v psychice dítěte,
při dobrém vedení doma i ve škole začne být četba pro dítě potřebou,
s růstem čtenářských dovedností se zajímají o složitější příběhy, říkanky,
děti se identifikují s oblíbenou literární postavou,
rozvíjí se jazyk, psaní, zásoba slov fantazie,
dítě si četbou vytváří svůj imaginární svět, do něhož si promítá své problémy a přání,
knižní ilustrace hraje důležitou roli.
Střední školní věk (10–14 let)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
období dospívaní – puberty,
změny v intelektu – myšlení v pojmech,
zájem o samostatnou práci,
soustředění na vlastní prožitky,
snahy uplatnit svou osobnost,
výrazné fyziologické i psychické změny,
u děti se projevují zájmy, koníčky, to má vliv na výběr četby,
rozdíly mezi chlapci a dívkami,
zájem o příběhy mladých lidí, romantické příběhy, sci-fi, fantazy,
větší zájem o literaturu faktu,
v četbě hledají odpovědi na otázky a problémy, o kterých v tomto věku neradi hovoří.
Starší školní věk – adolescence (14–16 let)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
období dozrávání a dospívání,
vytváření osobnosti,
snaha hledat pravdu,
rozvoj rozumových schopností,
období je provázeno specializací a diferenciací zájmů,
hledají literaturu, ve které můžou najít odpovědi na své životní problémy,
období hledání budoucího povolání, smyslu života,
rozšíření sociální orientace,
zájem o sci-fi a fantazy literaturu,
zájem o poezii,
zájem o odbornou literaturu.
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
SEZNAM ZKRATEK
AKS – automatizovaný knihovnický systém
B – beletrie (krásná literatura)
IFLA – Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
JIB – Jednotná informační brána
KF – knihovní fond
kj – knihovní jednotka
KKFB – Krajská knihovna Františka Bartoše
M – krásná literatura pro mládež
MDT – mezinárodní desetinné třídění
MK ČR – Ministerstvo kultury ČR
MN – naučná literatura pro mládež
MS – meziknihovní služby
MVS – meziknihovní výpůjční služba
N – naučná literatura
NIPOS – Národní informační a poradenské centrum
NK ČR – Národní knihovna České republiky
PIK – Projekt internetizace knihoven
PR – public relations
SDRUK – Sdružení knihoven ČR
SK – souborný katalog
SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků
VISK – Veřejné informační služby knihoven
VKIS – Veřejné informační a knihovnické služby
DOPORUČENÁ LITERATURA, INFORMAČNÍ PRAMENY
1. Adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury ČR [online].
http://www3.mkcr.cz/wwwisis/adr1.htm
2. GILL, P. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj služeb veřejných
knihoven. Praha: SKIP ČR, 2002. 127 s. ISBN 80-85851-14-8.
3. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických
a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi
a kraji na území České republiky [online].
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/MetodVKIS.htm
4. Legislativní dokumenty, doporučení a standardy najdete na adrese:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=01_Legislativni_dokumenty.htm
5. Vzorový knihovní řád [online].
http://knihovnam.nkp.cz/docs/VKRmaly.rtf
6. Zřizovací listiny knihoven v malých obcích [online].
http://knihovnam.nkp.cz/docs/ZL.rtf
28
Příručka ke kurzu Knihovnické minimum
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 Žádost o evidenci knihovny v registru MK ČR
Příloha č. 2 Knihovní řád – vzor
Příloha č. 3 Předávací protokol – vzor
Příloha č. 4 Přírůstkový seznam
Příloha č. 5 Úbytkový seznam
Příloha č. 6 Evidence periodik
Příloha č. 7 Karta pohybu KF – vzor
Příloha č. 8 Protokol o provedené revizi KF – vzor
Příloha č. 9 Přihláška čtenáře – vzor
Příloha č. 10 Čtenářský průkaz
Příloha č. 11 Výpůjční sáček – vzor
Příloha č. 12 Knižní lístek
Příloha č. 13 Upomínka – vzor
Příloha č. 14 Ceník služeb a sankcí – vzor
Příloha č. 15 Provozní řád stanice internetu – vzor
29