Sborník odborné konference 2014 (2350378)

Sborník odborné konference 2014 (2350378)

Mezinárodní den boje
proti drogám 2014
Sborník odborné konference
Kontaktní centrum Plus
Oblastní charita Kroměříž
Kroměříž 25.června 2014
OBSAH
PODĚKOVÁNÍ .................................................................................................................3
1
PROGRAM KONFERENCE .......................................................................................4
2
ZÁŠTITA NAD KONFERENCÍ ....................................................................................5
3
PŘÍSPĚVKY PŘEDNÁŠEJÍCÍCH .................................................................................6
3.1
MGR. PETR HORYANSKÝ – ODBOR KANCELÁŘ HEJTMANA, KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO
KRAJE: ZPRÁVA O REALIZACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY VE ZLÍNSKÉM KRAJI ZA ROK 2013............6
3.2
MGR. ET MGR. JAN ZAHRADNÍK – KONTAKTNÍ CENTRUM PLUS, OBLASTNÍ CHARITA
KROMĚŘÍŽ: KRÁTKÉ INTERVENCE PŘI PRÁCI S NEMOTIVOVANÝMI KLIENTY ...............................8
3.3
MGR. BARBARA JANÍKOVÁ, DIS. – KLINIKA ADIKTOLOGIE 1. LÉKAŘSKÉ FAKULTY
UNIVERZITY KARLOVY A VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE: VÝVOJ PŘÍSTUPU
„HARM REDUCTION“ A PŘÍNOS INTERVENCÍ ...................................................................12
3.4
MGR. RADOVAN KLABAL – KONTAKTNÍ CENTRUM PLUS, OBLASTNÍ CHARITA KROMĚŘÍŽ:
15 LET KONTAKTNÍHO CENTRA PLUS KROMĚŘÍŽ ..............................................................19
3.5
MUDR. JAN DVOŘÁK – INFEKČNÍ CENTRUM PRO DROGOVĚ ZÁVISLÉ, FAKULTNÍ
NEMOCNICE PRAHA MOTOL, PROGRESSIVE O.P.S. PRAHA: INFEKČNÍ KOMPLIKACE U
UŽIVATELŮ DROG ...................................................................................................... 24
4
3.6
MGR. MARIKA POŠVANCOVÁ – PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE KROMĚŘÍŽ: ODDĚLENÍ LÉČBY
NEALKOHOLOVÝCH ZÁVISLOSTÍ 17B MANDALA ...............................................................26
3.7
PHDR. MARKÉTA BRUNOVÁ MELUZÍNOVÁ – PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE KROMĚŘÍŽ:
MODEL SATIROVSKÉ TRANSFORMAČNÍ SYSTEMICKÉ TERAPIE V LÉČBĚ ZÁVISLOSTÍ ...................27
FOTOGALERIE ......................................................................................................29
OBLASTNÍ CHARITA KROMĚŘÍŽ............................................................................................38
2
PODĚKOVÁNÍ
Ve středu 25.6. 2014 se ve víceúčelovém sále kina Nadsklepí v Kroměříži konal 8. ročník odborné konference pořádané u příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám. Její součástí
byla i výstava aktuálních informací z drogové problematiky, která probíhala od 1.7. do 18.7.
2014 ve foyer Knihovny Kroměřížska.
Stejně jako v předchozích letech pořádalo konferenci Kontaktní centrum Plus, jedno ze zařízení Oblastní charity Kroměříž.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat:
přednášejícím hostům
Mgr. Petru Horyanskému,
Mgr. Barbaře Janíkové,
MUDr. Janu Dvořákovi,
Mgr. Marice Pošvancové,
PhDr. Markétě Brunové Meluzínové,
zástupcům Města Kroměříž za bezplatný pronájem víceúčelového sálu Kina Nadsklepí
a propagaci akce,
za sponzorský dar:
firmě Laboserv s.r.o.,
TOPEK, s.r.o. ,
Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
pracovníkům kina Nadsklepí za pomoc s technikou,
Knihovně Kroměřížska za bezplatný pronájem prostor, ve kterých probíhala výstava,
a také Všem, kteří si udělali čas a letošního ročníku konference se zúčastnili.
Tým pracovníků Kontaktního centra Plus
3
1
PROGRAM KONFERENCE
4
2
ZÁŠTITA NAD KONFERENCÍ
Již pošesté převzala záštitu nad konferencí radní Zlínského kraje pro sociální oblast
Mgr. Taťána Valentová Nersesjan.
5
3 PŘÍSPĚVKY PŘEDNÁŠEJÍCÍCH
Příspěvky neprošly jazykovou korekturou.
3.1
Mgr. Petr Horyanský – Odbor Kancelář hejtmana, Krajský úřad Zlínského kraje:
Zpráva o realizaci protidrogové politiky ve Zlínském kraji za rok 2013
Institucionální zajištění protidrogové politiky ve Zlínském kraji
Na realizaci protidrogové politiky v kraji se na úrovni územněsprávních celků (kraje, obce)
podílí řada subjektů – kraj, krajský protidrogový koordinátor, obce, místní protidrogoví koordinátoři, případně odborné poradní orgány (komise kraje, obcí).
Kraj má v rámci protidrogové politiky stanoveny úkoly dle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami v § 22 citovaného zákona.
Finanční zajištění protidrogové politiky v r. 2013
V roce 2013 Zlínský kraj na realizaci podpory protidrogové politiky vynaložil celkem 8,046
mil. Kč, přičemž část prostředků (215 tis. Kč) byla určena na podporu primární prevence;
1,831 mil. Kč bylo na podporu projektů terciární prevence (kontaktní a poradenská centra a
terénní programy) a 6,0 mil. Kč bylo na provoz záchytné stanice při Kroměřížské nemocnici,
a.s.
Protidrogová politika v oblasti terciární prevence, jež je dlouhodobě prioritní oblastí podpory
ze strany kraje, byla na úrovni kraje v r. 2013 podporována ze státních prostředků (RVKPP,
MPSV a MZ), prostředků samospráv (kraj, obce) a finančních prostředků dalších poskytovatelů dotací (fyzických i právnických osob). Kraj a obce Zlínského okraje se přitom na podpoře
v uvedeném roce podíleli ze 40 %.
Hodnocení situace v oblasti drog ve Zlínském kraji v r. 2013
Užívání legální drogy - alkoholu nadále vykazuje dle obecně dostupných informací relativně
vysoké hodnoty, přičemž první zkušenosti s touto „drogou“ (včetně případné hospitalizace
pro akutní intoxikaci) mají dle informací orgánů SPOD často již děti ve věku pod 15 let.
V souvislosti s užíváním alkoholu je také nejvyšší podíl zaznamenaných akutních intoxikací
v kraji (93 %), zatímco u akutních intoxikací léky je to necelých 6 % a akutních intoxikací nelegálními drogami necelá 2 %.
Nadále nejdostupnější nelegální drogou je ve Zlínském kraji marihuana, vedle ní je dlouhodobě relativně vysoká dostupnost pervitinu. V souvislosti s oběma drogami byl ze strany Policie ČR zaznamenán záchyt jak samotných návykových látek, prekurzorů pro jejich výrobu,
tak malých domácích varen, eventuálně pěstíren. U marihuany dochází nadále ke zvýšení
produkce v umělých podmínkách v tzv. „indoor pěstírnách“, jejichž výsledkem je větší produkce rostlin při současně vyšším obsahu účinné látky (THC). K výrobě pervitinu v kraji slouží
jak farmaceutické přípravky určené pro domácí trh, tak přípravky zpravidla nelegálně dovezené, primárně určené zejména pro polský trh.
Ve Zlínském kraji převažují mezi klienty nízkoprahových zařízení (kontaktní centra a terénní
programy) injekční uživatelé drog (téměř výhradně pervitinu) a to přes pokles jejich celkového počtu v r. 2012 a víceméně dosavadní přetrvávání tohoto stavu i v r. 2013. Pervitin je dle
6
informací z těchto zařízení uživateli dále aplikován perorálně prostřednictvím želatinových
tobolek, je zaznamenána aplikace kouřením, šňupáním. Všechny tyto způsoby aplikace drog
jsou z minulosti známé a víceméně obvyklé i jinde v ČR. Oproti r. 2012, kdy gradoval pokles
vyměněných injekčních stříkaček v posledních 3 letech, došlo k jejich opětovnému nárůstu.
U uživatelů nelegálních návykových látek se dá nadále zobecnit, že klientela (převažují v ní
muži s téměř 69 %), která je v kontaktu s uvedenými nízkoprahovými zařízeními, postupně
nadále stárne (aktuální průměrný věk je již přes 29 let). Výjimkou jsou uživatelé marihuany
a příležitostní, experimentující konzumenti drog, kteří uvedená zařízení (služby, programy)
nevyužívají, kde je jejich věk výrazně nižší. Uvedení klienti využívají celé spektrum dostupných a nabízených služeb, jako je zejména výměnný program, dále testování na infekční nemoci (virová hepatitida typu B a C, HIV/AIDS, syfilis), poradenství, sociální práci, informační
servis, potravinový servis, využití kontaktní místnosti. V souvislosti s výměnným programem
bylo v roce 2013 vyměněno celkem 97.826 stříkaček, což je meziročně o 10 % více jak v r.
2012. Přes 68 % stříkaček se přitom vymění v okresech Zlín a Kroměříž.
Ani v roce 2013 nebyl v kraji zjištěn výskyt obchodů, tzv. „amsterdam shopů“ nebo „smart
shopů“, kde by byly prodávány nelegální nové syntetické drogy (tzv. „designer drugs“). Přesto nelze vyloučit, že určitá část populace uživatelů drog, včetně těch, kteří jsou klienty uvedených nízkoprahových zařízení s nimi má zkušenost (aktuálně nejspíše prostřednictvím nákupů zejména v e-shopech a drogy případně následně i sdílejí např. v prostředí zábavy).
V souvislosti s užíváním drog se v kraji vyskytuje kromě drogových přestupků šetřených přestupkovými orgány obcí i drogová kriminalita, která je předmětem šetření ze strany policie
a dalších orgánů činných v trestním řízení. Tato kriminalita v r. 2013 tvoří 1,49% podíl celkové, v kraji spáchané a policií šetřené kriminality. Převážně je páchána muži, v 44 % se na ní
podílí osoby opakovaně páchající (recidivující). V r. 2013 byli v rámci celorepublikové akce
Policie ČR zaměřené na growshopy v souvislosti s porušováním zákona pro šíření toxikomanie ve Zlínském kraji prověřováni majitelé 4 těchto obchodů (na území okresů Kroměříž,
Vsetín a Zlín).
Bližší informace lze nalézt ve Výroční zprávě o realizaci protidrogové politiky Zlínského kraje
za rok 2013 - http://www.kr-zlinsky.cz/vyrocni-zprava-o-realizaci-protidrogove-politiky-vezlinskem-kraji-za-rok-2013-cl-2895.html
7
3.2
Mgr. et Mgr. Jan Zahradník – Kontaktní centrum Plus, Oblastní charita Kroměříž:
Krátké intervence při práci s nemotivovanými klienty
Kontaktní centra pro uživatele drog pracují zejména s tzv. nemotivovanými klienty, tedy těmi, kteří z různých důvodů nechtějí nebo nemohou měnit svůj současný životní styl a často
ani nevnímají potřebu změny. Východiskem pro práci s nemotivovanými klienty je pro tento
příspěvek model Prochasky a Di Clemente (1982) označovaný jako tzv. kolo změny. Ten mapuje celý průběh motivačního procesu od fáze, kdy klient nevidí změnu, až po tzv. relaps,
tedy návrat k původnímu chování. Podle tohoto modelu v sobě proces změny zahrnuje následující fáze:
1. Prekontemplace - fáze „před uvažováním“, tedy před uvažováním o změně chování.
Člověk nevnímá potřebnost změny, není si vědom nutnosti jakékoli změny svého chování. Pokud nějaký problém pociťuje, vidí jeho příčinu ve svém okolí, nikoliv u sebe samotného, případný nesoulad ve svém chování a prožívání si dokáže dobře racionalizovat.
2. Kontemplace - fáze uvažování, zvažování. Změnou oproti předchozí fázi je fakt, že člověk
je schopen alespoň některé své současné problémy, rozpory, spojit se svým současným
chováním a jejich řešení se změnou tohoto chování. Člověk tedy v této fázi začíná zvažovat možnost změny svého chování.
3. Rozhodnutí - fáze, kdy problémy a negativa současné situace začínají převládat. V tomto
stadiu si člověk uvědomuje jejich spojitost se současnou situací a rozhoduje se přistoupit
ke změně chování.
4. Akce - nastává ve chvíli, kdy je člověk rozhodnutý ke změně, a spočívá v realizaci změn.
Klient v této fázi reálně uskutečňuje kroky vedoucí ke změně stavu.
5. Udržování - fáze, ve které člověk udržuje dosažené změny. Tato fáze může být vnímána
jako složitá a ohrožující, neboť člověk se např. vrací do běžného života, kde doposud užíval drogy, a které nyní vnímá jako ohrožující pro udržení změny.
6. Relaps - nastává, pokud se člověk vrací k původnímu chování. Relaps může nastat také
během kterékoli předchozí fáze v tomto schématu.
Pracovníci nízkoprahových zařízení se setkávají zejména s klienty v prvních třech fázích kola
změny. Zaměřme se teď společně na klienty v prvních dvou fázích a možnosti práce s nimi.
Klient před uvažováním o změně
Co je pro klientka typické:
•
•
•
•
klient je spokojený se svým životem
nevidí problém nebo ho vidět nechce
problém často vidí jen pracovník
jak vyburcovat klienta z jeho letargie, neřešení?
Modelová situace 1
Klient: Nechtěl jsem věřit tomu že o mně někdo ví, že beru. Dokud mi naši nenastěhovali věci
do sklepa…
Jak dát klientovi najevo to, že se něco děje, něco, co si neuvědomuje?
Možná reakce pracovníka:
8
Model štěně ®
Upozornit klienta na proměnu, kterou on sám u sebe nevidí. Je k tomu možné využít např.
metaforu štěněte.
Existují dva stavy/dvě situace:
1. Takto se vidí klient
2. Takto vypadá ve skutečnosti
Klient nemá náhled na svou proměnu, protože je pomalá a plíživá a on má pocit, že vypadá
stále stejně jako na první fotografii. Je možné mu jeho proměnu přiblížit prostřednictvím
štěněte – pokud má člověk doma štěně a vidí ho každý den a tráví s ním čas, nepozoruje
změny, které se u něj dějí, protože se dějí postupně. Pokud ale někdo jiný uvidí štěně
s odstupem několika týdnů, často reaguje – ten ale vyrostl…. A majitel psa tvrdí – ne, on je
pořád stejný… Plíživou změnu tak nevnímá, nebo nevnímá tak zásadně.
Na této metafoře je možné klientovi popsat změny, kterých on si nevšiml, ale které vidí pracovník nebo je může vidět někdo jiný.
Modelová situace 2
Klient 1: V pondělí nastupuju do nové práce.
Pracovník: Dávej si pozor, aby jsi tam nechodil nafrčenej.
Klient 1: Když mi někdo nabídne tak si dám, je to zadarmo, to neodmítnu.
Pracovník: Ale to na tobě asi rychle poznají…
Klient 1: Ne, když jsem na tom, mám jenom velký zorničky, jinak jsem úplně v pohodě…
Pracovník: Myslíš si, že o tobě v práci neví, že bereš?
Klient 2: Ne, já do práce chodím v pohodě, nikdo to neví.
Pracovník: Myslíš si, že na tobě není vidět to, že deset let fetuješ?
Klient 2: Ne, jsem úplně v pohodě…
Jak dát klientovi najevo že to, co vidím já, mohou vidět, vidí i jiní lidé a on na to nemá reálný
náhled? Jak informovat klienta o tom, jak vypadá očima běžného člověka, někoho kdo nebere?
Vyjádření emocí pracovníkem
Tuto techniku je možné použít u klienta, se kterým mám navázaný dobrý vztah, který „to
vezme“. V tomto případě je navázaný vztah pro intervenci zásadní, v opačném případě by
9
mohlo dojít ke ztrátě klienta. Jde o autentické vyjádření pocitu, názoru, emocí pracovníka
vzhledem ke klientovi.
Tato technika má několik kroků:
1. Zeptat se klienta, zdali mu mohu říct něco osobního – pokud
souhlasí, můžu pokračovat. Tato otázka klientovi naznačuje, že
přijde něco významného, upoutá jeho pozornost.
2. Vyjádřit svůj pohled: „Můžu ti říct něco osobního? Vypadáš hrozně…
To mi chceš říct že si myslíš, že fetuješ 10 let a není to na tobě
vidět?“
3. Nechat časový prostor pro odžití (pro klienty je to často nová, překvapující až šokující reakce pracovníka, kterou nečekali)
4. Ošetřit „šokovou“ situaci, kterou to u klienta mohlo vyvolat – „nevím, jestli máš v okolí
někoho, kdo ti to řekne, možná ano, možná ne, ale mně není lhostejný, co se s tebou děje,
proto ti to říkám…“
5. Ověřit si zpětnou vazbu od klienta, jak on tuto intervenci vnímal: „Teď jsem byl na tebe
tvrdej, že? Ale je to proto, že mi to není lhostejné…“ Ošetřit intervenci.
Na tuto zprávu často reagují překvapeně, šokem, protože na podobná slova většinou nejsou
od pracovníků zvyklí, ale většinou je jejich reakce pozitivní: „to je dobře, že to říkáš, já to
potřebuju slyšet…“
Technika využívá toho, že pracovník většinou pro klienta představuje určitou autoritu, jejíž
názor uznává nebo respektuje.
Klient uvažující o změně
Modelová situace 3
Klient: Já vím, že bych neměl brát, že mi to škodí. Ty to máš nastudovaný z knížek. Neříkám,
že tomu nerozumíš, ale potřeboval bych to slyšet od někoho, kdo bere.
Klienti často zpochybňují kompetentnost pracovníka v odbornosti nebo znalosti věcí a jevů,
se kterými se setkávají ve svém životě.
Křeslo pro hosta
Pokud klient zpochybňuje kompetence pracovníka, je možné využít osobu nebo postavu
z klientova života, která je pro něj nějakým způsobem důležitá, významná, na kterou dá, kterou respektuje. Může to být např. „nejstarší feťák“, vyhlášený vařič, mrtvý kamarád apod.
Otázky:
1. Co by ti XY řekl, kdyby viděl tvoji situaci?
2. Co by ti řekl že máš/nemáš dělat?
3. Řekl by ti ber, protože… nebo by ti řekl neber, protože….
Jde o to podat klientovi situaci nebo řešení způsobem, který je pro něj srozumitelný a přijatelný, a od člověka, kterého považuje za kompetentního v dané oblasti a zároveň respektuje
jeho názor.
10
Je velmi důležité vybrat vhodnou osobu. Může to být i osoba, která by klienta podporovala
v rizikovém chování a zeptat se např. na to, jestli by to ta osoba nechtěla mít ve svém životě
jinak.
Modelová situace 4
Pracovník: Co tvoje dcera? Myslíš, že neví, že bereš i když je jí „jen“ pět let?
Klient:
Neví, ona si toho nevšímá, tohle ona neřeší…
Pracovník: Myslíš, že na tobě nepozná, že jsi jiná, že jsi si dala?
Klient:
Ne, já jsem i na tom normální, chovám se k ní hezky, jsem pořád stejná….
Klient často nevěří nebo nechce věřit tomu, že by jeho chování mohlo nějak zasahovat či
ovlivňovat ostatní. Často se snaží si nasadit růžové brýle, které mu říkají, že všechno je
v pořádku a funguje tak, jak má. Jak mu zprostředkovat to, co prožívají nebo vnímají ostatní?
Slohovka
„Zkus si představit, že tvoje dcera za rok půjde do školy a paní učitelka jí zadá slohovou práci
na téma Moje maminka. Co myslíš, že tam tvoje dcera napíše a co bys chtěla, aby tam napsala? „
Otázky pro techniku:
1. Co by o tobě druzí řekli, napsali?
2. Co by sis přál/a, aby o tobě řekli, napsali?
3. Co bys měl/a dělat pro to, aby o tobě napsali to, co chceš?
Jde o to, aby se klient dokázal na situaci podívat optikou svých blízkých nebo druhých lidí,
kteří vnímají a hodnotí jeho chování. Jde o nabourání obranného vzorce, který se klient vytváří - „já jsem v pohodě, ostatní jsou v pohodě, všechno je v pohodě“.
Použitá literatura:
Miller, W.R., Rollnick, S. (2004). Motivační rozhovory. Příprava lidí ke změně závislého chování. Tišnov: Scan.
Soukup, J. (2014). Motivační rozhovory v praxi. Praha: Portál.
11
3.3
Mgr. Barbara Janíková, DiS. – Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: Vývoj přístupu „Harm reduction“ a přínos
intervencí
Na konci devatenáctého a v průběhu dvacátého století došlo k významným celospolečenským změnám vlivem rozvoje průmyslu, dopravy, medicíny i dvou světových válek. Došlo
k vynálezu a výrobě syntetických látek, zejména pro lékařské účely (např. kokainanestetikum, heroin-lék proti kašli). Na rozvoj užívání návykových látek reagovaly státy povětšinou represivními opatřeními. Např. alkoholová prohibice ve 20.letech v USA, kdy pod nátlakem
spolků vyžadujících zákaz prodeje alkoholu z mravních a bezpečnostních důvodů (alkohol jako droga, která vede
k rozkladu rodinného života a ke zločinnosti) byl uzákoněn zákaz prodeje alkoholu. Ovšem účinek byl přesně
opačný, vzrostla kriminalita, ve velkém kvetl černý trh a dovoz alkoholu, vznikaly ilegální bary a v neposlední
řadě vzrostla úmrtnost z požití nekvalitního alkoholu. Na tomto příkladu můžeme ilustrovat, jak snaha zamezit
užívání potlačením dostupnosti nemusí přinést kýžené ovoce, ale naopak způsobit škody jak jednotlivcům, tak
celé společnosti.
Přístup, který se naopak zaměřuje na minimalizaci škod z užívání návykových látek, nazýváme harm reduction. Tento přístup a jeho filosofie není pro lidstvo ničím neznámým,
v podstatě se jedná o prevenci možných důsledků rizikového chování podobně, jako známe
z historie např. rozdávání kondomů vojákům během druhé světové války jako prevenci přenosu syfilis. Současnému čtenáři jako příklad filozofie harm reduction může posloužit automobilová doprava:
auta jsou legální, mají pravidelné technické prohlídky, jsou dána pravidla silničního provozu, vystaveny řidičské
průkazy, úpravy rychlosti a značení silnic, auta mají bezpečnostní výbavu jako pásy a airbag. U látek, které se
nacházejí v prodeji pásma černého trhu, žádná taková pravidla neplatí: na balení dávky heroinu nenajdeme
žádné informace o obsahu balení, složení, výrobci ani procentu účinné látky a tedy síle dané látky. Pro užívání
ilegálních substancí zkrátka neexistují pravidla ani bezpečnostní opatření.
Termín harm reduction začal být používán v osmdesátých letech 20. století1, avšak již v roce
1926 závěry v tzv. Rolleston Report2 připustily náhradu za užívaný opioid (DCMHA, 1926).
Rolleston Committee byla svolána za účelem posouzení a vyslovení odborného stanoviska, zda má být heroin
anebo morfin předepisován závislým pod zdravotnickým dohledem. Závěry reportu shrnují, že praktičtí lékaři
mohou předepisovat heroin nebo morfin závislým, pokud to těmto pacientům umožní žít užitečný život. Zároveň
stanovuje, že závislost na heroinu a morfinu má být vnímána jako projev onemocnění a ne jako pouhé požitkářství. Dalším historickým milníkem byl rok 1960, kdy v USA byly zavedeny substituční programy
metadonem.
V roce 1981 byla poprvé popsána skupina čtyř pacientů, homosexuálních mužů,
s onemocněním Pneumocystis pneumonia a Kaposiho sarkomem (Prevention, 1981), nemoc
byla považována za onemocnění homosexuálů a označena syndromem získaného selhání
imunity (AIDS). V roce 1983 byl popsán virus HIV. Ale to už propukaly epidemie HIV mezi uživateli drog v New Yorku, Bangkoku a dalších městech. V roce 1985 byly uvedeny do praxe
testy protilátek, a zavedeno testování, které odhalilo vysoké prevalence u uživatelů drog v
mnoha Evropských městech - Edinburgh (51 %), Milan (60 %), Bari (76 %), Bilbao (50 %), Paris
(64 %), Toulouse (64 %), Geneva (52 %), Innsbruck (44 %) (Stimson, G.V.,1995). Výměna stříkaček a jehel byla doposud záležitostí spíše skrytou, žádné oficiální programy neexistovaly.
Vzhledem k tomu, že uživatelé sami, již před objevením a šířením viru HIV, se chtěli chránit
1
Termín je spojován se jménem a články Russela Newcombe, Livepoolského výzkumníka, který také stál u
zrodu Merseyside modelu
2
Rolleson Report vznikl ve Velké Británii na základě 23 jednání osmičlenné komise pod vedením lékaře Sira
Humphryho D. Rollestona.
12
před hepatitidou typu B a bakteriálními záněty, které vznikaly vlivem opakované nehygienické aplikace již použitým injekčním náčiním, zejména v USA a v západní Evropě se sami podíleli na distribuci sterilního materiálu. Uživatelé vytvářeli svépomocné skupiny a aktivity, přičemž jednou z nich bylo obstarávání sterilního náčiní k aplikaci pro okruh známých uživatelů.
Tato uskupení dala základ organizacím uživatelů drog, které se dodnes zapojují do veřejného
života, poskytují jednak služby (zejména výměna injekčního materiálu) nebo participují na
lobbyingu u místních, národních i mezinárodních organizací a uskupení za dodržování lidských práv, právo na péči a léčbu, ukončení války proti drogám a zmírnění trestních postihů
za drogové delikty změnou zákonů směrem k dekriminalizaci. Angažují se v místní či celostátní politice s cílem zvyšovat informovanost veřejnosti i uživatelů, prosazovat práva uživatelů a ovlivňovat dění ve společnosti, které se uživatelů drog dotýká (Janíková, B., 2008).
Od 60. let 20. stol. se uživatelé sdružují do uživatelských organizací v mnoha státech (zejména Švýcarsko, Nizozemí, USA, Dánsko, Velká Británie atd.). V roce 2006 vznikla Mezinárodní
organizace lidí, kteří užívají drogy - INPUD (International Network Of People Who Use Drugs),
která sdružuje národní organizace a lobuje za práva uživatelů na mezinárodní úrovni.
V Nizozemí byly první organizace uživatelů drog zakládány v 70. letech ještě před vypuknutím epidemie
HIV/AIDS. Roterdam Junkie Union, založena v roce 1977, byla jednou z prvních organizací, která prezentovala
názor, že „represivní drogová politika, tak jak ji definuje trestní zákon, je považována za naprosto nepřiměřený
přístup k drogovému problému. Represivní drogová politika může být vnímána jako zodpovědná za velkou část
toho, co nazýváme drogovým problémem“ (Curtis, M.,2004). Cílem organizace byla akceptace užívání drog a
akceptace lidských práv a uživatelů drog (Dam, v.T., 2008). Další velmi důležitou organizací v začátku uživatelského hnutí byla “Committee of Concerned Methadone Patients and Friends Inc.”(CCMP), založena v roce 1973
klienty metadonového programu, organizace obhajovala práva uživatelů v léčbě.
V České republice nalezneme určité znaky uživatelských organizací, nicméně tyto uživatelské
aktivity neměly dlouhého trvání a již zanikly. Na výměně či spíše distribuci injekčního materiálu se také v počátcích podíleli osvícení lékaři. Ve Středisku drogových závislostí v pražském
Apolináři3 probíhala výměna injekčního materiálu už v osmdesátých letech - první výměnný
program zde započal už v roce 1986 (Kalina, K. 2008). Kontroverzní program si musel hledat
své místo mezi stávajícími službami, a nebyl ze začátku odborníky zcela přijímán: Na vzdělávacím semináři zvaném Purkyňka v roce 1986 byl vysloven tento názor: „dát narkomanovi
sterilní jehlu je jako vysterilizovat sebevrahovi žiletku“ (Bém, P.,2006). V zahraničí to byli
často praktičtí lékaři, psychiatři či lékárníci, kteří distribuovali mezi uživatele drog čistý injekční materiál (Yates, R., 2006). „Po vypuknutí epidemie hepatitidy B a hepatitidy C (a jak bylo zjištěno
později, i HIV) mezi injekčními uživateli drog (IUD) ve skotském Edinburghu v letech 1982 až 1984 se jistý lékárník rozhodl poskytovat těmto uživatelům drog sterilní injekční náčiní; úřady však toto počínání brzy zakázaly”
(WHO, 2004).
První oficiální zahraniční výměnný program byl otevřen v roce 1984 v Amsterdamu. Výměnné programy se rozšířily do více zemí a nastala fáze prokazování účinnosti a obhajování místa
nízkoprahových programů v systému léčebné péče.
„Kořeny harm reduction jsou ve Spojeném království, Nizozemí a Severní Americe (Riley 1993, 1994). Merseyside
(UK) se stal centrem harm reduction politiky, protože jako mnoho dalších míst Spojeného království, zažíval
epidemický nárůst užívání drog, zejména heroinu, na začátku osmdesátých let minulého století. Tři důležité
faktory vedly k vytvoření harm reduction Merseyside modelu. Prvním byla politika lokálních drogových
3
SDZ bylo založeno v roce 1971 jako první a dlouho jediné ambulantní zařízení pro uživatele nealkoholových
drog
13
léčebných zařízení, které byly založeny na starém Britském systému. Největší Merseyside město Liverpool,
nemělo vlastní léčebné zařízení pro uživatele drog do poloviny osmdesátých let. Do té doby, ambulantní léčba
byla limitována několika psychiatry, kteří oproti jiným lékařům v zemi, neopustili starý Britský systém (tedy dle
závěrů Rolleston Committee předepisovali opioidy v injekční formě pro užití v domácím prostředí - pozn.
autorky)….. Druhým faktorem bylo založení prvního programu výměny stříkaček a jehel v roce 1986 (Mersey
Regional Drug Training and Information Centre), byl to jeden z prvních programů ve Spojeném Království, cílem
bylo zvýšit dostupnost sterilního injekčního náčiní u uživatelů drog v oblasti. Třetím faktorem byla spolupráce
místní policie, která souhlasila s tím, že nebude sledovat drogové služby a navíc v případě zadržení uživatele
drog ho bude referovat do drogové služby (opatření zvané „varování“-cautioning). V Merseyside harm reduction
služby zahrnovaly výměnu jehel, poradenství, drogy na předpis včetně heroinu, služby zaměřené na
zaměstnávání a bydlení. Jedním z důvodů úspěchu a efektivnosti Merseyside přístupu bylo zapojení různých
úrovní systému a široká rozmanitost zapojených agentur-služeb“(Riley, D., O' Hare, P., 2000)4. Merseyside
model je tedy průkopníkem systému péče a harm reduction služeb tak, jak jej známe
v dnešní podobě - zapojení jak kamenných služeb, tak terénních pracovníků v kombinaci
s poskytováním substituční léčby, psychosociálních intervencí a také spolupráci, dohody
s policií.
První mezinárodní konference harm reduction se konala v roce 1990 v Liverpoolu (organizuje
Harm Reduction International www.ihra.net – Mezinárodní asociace harm reduction)
a každoročně se koná v různých městech světa dodnes. Na konferenci se sjíždějí zástupci
politické reprezentace, profesních sdružení, poskytovatelé služeb, uživatelé drog a zástupci
uživatelských organizací, a také výzkumníci. Diskutovaná témata zahrnují celou šíři oblasti
harm reduction (prevalence infekčních chorob, užívání drog a vězeňské prostředí, sexbyznys
a užívání drog, postoje mezinárodních organizací k drogovým zákonům a k válce proti drogám atd.). Dosud se mezinárodně uplatňovala rétorika spojená především s hrozbou šíření
HIV/AIDS, na poslední konferenci ve Vilniusu (2013), byl kladen větší důraz na šíření viru hepatitidy typu C. Pro srovnání nám postačí jednoduchá čísla celosvětově nakažených. Světová
zdravotnická organizace odhaduje, že na světě je 185 miliónů lidí (3% světové populace) nakaženo virem hepatitidy typu C oproti 34 miliónům žijících s virem HIV (25 miliónů osob již
onemocnění podlehlo). Většina nakažených osob virem hepatitidy typu C žije v nízko/středně
příjmových zemích, kde je léčba v podstatě nedostupná (zejména kvůli vysoké ceně léků).
Definice a principy harm reduction
Mezinárodní asociace pro harm reduction (IHRA) definuje, že „jako harm reduction se označují koncepce, programy a činnosti směřující primárně k minimalizaci nepříznivých zdravotních, sociálních a ekonomických dopadů užívání legálních a nelegálních psychoaktivních látek, aniž by nutně docházelo ke snižování jejich spotřeby. Harm reduction je prospěšné pro
uživatele drog, pro jejich rodiny a pro celou společnost“ (IHRA, 2010). Harm reduction je
kombinovanou intervencí, jelikož se sestává z několika intervencí tak, aby naplňovala místní
potřeby a podmínky. Ač se termín začal používat až s nárůstem počtu HIV positivních zejména injekčních uživatelů drog, termín je používán taktéž pro snížení škod u legálních návykových látek jako je tabák a alkohol. V rámci poškození způsobeném užíváním drog se zaměřujeme na: krví přenosné choroby (HIV/AIDS, virové hepatitidy), lokální a systémové bakteriální
infekce, předávkování, závislost, další tělesné a psychické obtíže, úrazy a důsledky agrese,
4
Merseyside je označení území obklopující řeku Mersey v severní části Spojeného království. V Liverpoolu jako
přístavním městě byla na začátku osmdesátých let zaznamenána vysoká nezaměstnanost a masivní užívání
heroinu.
14
narušování veřejného pořádku, kriminalitu a poškození způsobené kriminalizováním. Poškození nejsou tedy pouze zdravotní, ale i sociální a ekonomická, jak již zmiňuje definice harm
reduction. Příklady intervencí u legálních a nelegálních látek ukazuje obr. 1 níže.
Základní principy harm reduction
1. Pragmatičnost – harm reduction akceptuje, že látky měnící vědomí jsou běžným prvkem
lidské zkušenosti. Drogy s sebou nesou určité riziko, na druhé straně také uživateli přinášejí
určité pozitivní zážitky. Je třeba brát na zřetel jak pozitiva, tak negativa užívání drog, aby bylo
možno porozumět chování uživatelů.
2. Humanistické hodnoty – jako fakt je akceptováno rozhodnutí uživatele drogy užívat. Neznamená to však schvalování užívání. Uživatel není odsuzován moralistickými soudy, ale není
také podporován ve svém užívání. Jsou respektována práva a důstojnost uživatele.
3. Zaměření na poškození - prioritou je snížit negativní dopady užívání přímo u uživatele
a jeho okolí, než se snažit snížit užívání drog jako takové. Harm reduction nevylučuje, ale ani
neprosazuje abstinenci jako dlouhodobý cíl. V některých případech může být snížení dávek
jednou z nejúčinnějších forem Harm reduction, jindy může být efektivní změna způsobu užívání.
4. Zvažuje náklady a přínosy - je uplatňován proces identifikace, měření a posouzení problémů a poškození spojených s užíváním, jsou prováděna hodnocení nákladů a přínosů intervencí, protože pak je možné zaměřit zdroje na priority.
5. Zaměření na bezprostřední cíle – programy mají vytvořeny hierarchie cílů, které jsou vztaženy k jednotlivcům, cílové skupině a komunitě tak, aby odpovídaly na aktuální potřeby. Dosáhnutí bezprostředního a realistického cíle je obvykle prvním krokem k bezpečnému užívání nebo k abstinenci.
Harm reduction jestě stále v dnešní době bývá označováno jako kontroverzní, nicméně je
nutno podotknout, že nestojí v opozici k prevenci či léčbě, ale tyto oblasti se prolínají a vzájemně se doplňují. Dle UNODC (Gerra, 2009) spektrum poskytovaných služeb harm reduction
má být široké:
1.
spolehlivé informace a poradenství
2.
dostupná nízkoprahová farmakologická intervence (opioidní agonisté a antagonisté)
3.
přiměřená sociální asistence pro marginalizované skupiny
4.
vakcinační programy proti virové hepatitidě typu A,B
5.
medikace a pohotovostní kufříky na vhodných místech pro zvládání předávkování
6.
programy výměny/distribuce sterilního injekčního náčiní
7.
dobrovolné testování na HIV včetně poradenství před a po testu a léčby v případě
pozitivity
8.
prevence a služby zaměřené na sexuálně přenosné nemoci pro uživatele drog v
sexbyznysu
9.
dostupnost opatření pro prevenci a zvládání akutních následků užití drog v prostředí
zábavy
10.
erudice pracovníků zdravotnických záchranných a pohotovostních služeb
11.
dobře vybavené jednotky terénních pracovníků a dobrovolníků z řad uživatelů
15
12.
opatření k předcházení dopravním a pracovním nehodám
13.
sociální pomoc pro děti závislých osob
Zahraniční služby (zejména v zemích západní Evropy) vykazují delší tradici nízkoprahových
služeb, větší rozmanitost nabídky intervencí jako např. aplikační místnosti, programy výměny
jehel ve věznicích, specifické intervence pro ženy uživatelky, krátkodobé či dlouhodobé možnosti ubytování, podpora zaměstnávání, sociální firmy atd., více rozšířené injekční automaty
např. v Německu. Česká síť ambulantních služeb utrpěla rozpadem sítě AT ordinací po roce
1989 a dodnes není ambulantní péče místně dobře dostupná.
Injekční užívání drog
Injekční užívání drog bylo zaznamenáno ve 158 zemích světa. Poslední dostupná data odhadují, že na světě injekčně užívá drogy 15,9 miliónů (v rozpětí 11-21 miliónů) osob. Největší
populace injekčních uživatelů drog se nachází v Číně, USA a Rusku. Co se týče HIV infekce, je
mezi injekčními uživateli drog hlášena ze 120 zemí. V osmi zemích (Argentina, Brazílie, Estonsko, Indonésie, Keňa, Myanmar, Nepál a Thajsko) je HIV prevalence v populaci injekčních
uživatelů drog nad 40%, přičemž celosvětově v rámci jednoho měsíce je mezi injekční uživatele drog distribuováno méně než dvě sterilní jehly, v substituční léčbě je zapojeno méně než
13% uživatelů drog. Antiretrovirální léčba pro již infikované osoby virem HIV je dostupná
pouze pro 4% injekčních uživatelů drog (Stoicescu, 2012).
I přes ne zcela příznivou situaci v uvedených zemích a problémech, počet zemí, které implementují programy harm reduction vzrůstá. V roce 2012 podporovalo harm reduction přístup
97 zemí (Stoicescu, 2012), státy přístup zakotvují v národních dokumentech či skrze implementaci či toleranci harm reduction intervencí jako např. programů výměny jehel. Samotné
programy výměny jehel fungují s různou úrovní v 86 zemích a teritoriích, modely zahrnují
specializované stálé služby výměny jehel, komunitně orientované terénní programy, programy v lékárnách a výměnné automaty.
Výzkum v oblasti harm reduction se v začátku silně soustředil na evaluace a prokázání účinnosti opatření (Hurley et al, 1997; Wodak,2004; Hunt, 2003, atd.). Originální výzkum např.
publikoval v roce 2010 dr. Zule, který zkoumal tzv. „mrtvý prostor“ (dead space) v těle stříkačky a jehly. Ve světě se používají různé typy stříkaček a jehel, přičemž je důležitá velikost
mrtvého prostoru a množství roztoku/krve, který v něm po aplikaci zůstává. V 1ml stříkačce
s implantovanou jehlou (tzv. inzulínka) zůstane po aplikaci 2mikrolitry, ve stříkačce
s nasazovací jehlou až 84 mikrolitrů krve. Při zkoumání prevalence HIV a používání stříkaček
s malým nebo velkým mrtvým prostorem v 67 městech (30 zemích) zjistil, že stříkačky
s velkým mrtvým prostorem jsou používány všude, kde je prevalence HIV vyšší než 6% Zule,
W. (2010). V laboratorních pokusech, které simulovaly použití stříkačky a následné vypláchnutí stříkačky vodou, si stříkačky s malým mrtvým prostorem zachovaly 1000krát méně krve.
Matematické modely potvrzují, že používání stříkaček s malým mrtvým prostorem by mohly
významně zabránit či předcházet šíření epidemie HIV (Zule et al, 2013).
Jak již bylo uvedeno výše, i když byla dosud ve světě věnována pozornost zejména HIV, nyní
se obrací také k tématu virové hepatitidy typu C (VHC), například šíření VHC bylo WHO označeno za „Silent Epidemic“ (tichou epidemii). Na celém světě je infikováno asi 170 – 200 milionů lidí (kolem 3 % celkové světové populace). Nákaza se rychle šíří díky vysoké virulenci,
prevalence u injekčních uživatelů je po 1-2 letech užívání cca 10-20%, prevalence vzrůstá s
lety inj. užívání a může dosáhnout 80-90% po 10 letech inj. užívání. Je tedy zřejmé, že velká
část injekčních uživatelů se nakazí v prvních letech užívání, což je také východisko pro nízko16
prahové programy, aby takové osoby zachytili co nejdříve a nabídli jim informace a sterilní
injekční materiál. V ČR prevalence klesá, jak uvádí Mravčík et al (2011) prevalence virové
hepatitidy typu C mezi uživateli drog se v závislosti na charakteristikách a výběrových kritériích vyšetřovaného vzorku pohybuje od přibližně 20 % v nízkoprahových programech do 40 %
ve věznicích nebo 70 % mezi klienty substituční léčby. Zde je také otázkou, zda je populace
dostatečně protestována.
Nízkoprahové služby (programy harm reduction) jsou velmi důležité v kontaktování rizikové
populace (injekčních) uživatelů drog. Je to jediný typ služeb, se kterým je v kontaktu cca 60%
-80% problémových uživatelů drog. Jsou službou prvního kontaktu, mohou klienta zachytit
v počátcích jeho užívání a předejít tak eskalujícímu problému. Je to typ služby, který je využíván jako brána do dalších služeb. V ČR můžeme označit pokrytí nízkoprahovými službami jako
dobré, v kontaktu s nízkoprahovými programy je vysoký podíl klientů, počet kontaktů
a množství vyměněného injekčního materiálu a dalších pomůcek pro injekční aplikaci kontinuálně stoupá. Nízkoprahové služby se v ČR dobře etablovaly a velmi rychle profesionalizovaly. Přetrvávajícím negativním trendem v této oblasti je nízká dostupnost testování a nízká
protestovanost, financování těchto služeb je nedostatečné, vývoj nových a rozšiřujících/návazných služeb je také omezen financemi a to i přesto, že je prokázána účinnost těchto služeb. Důležitost nízkoprahových služeb dokladují výsledky kohortové studie drogových
kariér, kdy byli kontaktování klienti nízkoprahových služeb po 13-14 letech. Ve zkoumaném
vzorku bylo pouze 25% uživatelů drog. Tedy můžeme předpokládat, že u zbylých 75% již není
užívání drog aktuální a nízkoprahové zařízení plnilo funkci kontaktního místa pouze po určitou dobu (Csémy et al., 2012).
Příklady HR intervencí u legálních a nelegálních látek
Nelegální drogy
Alkohol
Výměnné programy jehel a
Distribuce alkotestrů na akcích
stříkaček
zábavy
Očkování (VHB, VHA)
zakulacené hrany nábytku, pevně
Safe bars - nerozbitné sklenice,
instalované židle…
Tabák
Elektronická cigareta
Šňupací či žvýkací tabák, snus
(vlhký tabák)
Infomace o přibližné hladině
První pomoc, distribuce naloxonu
alkoholu v krvi via sms či webové
Cigaretové filtry
aplikace
Substituční programy, preskripce
preparátů
Kampaň „Domluvený“ (řidič, který
celý večer nepije a odváží
Nikotinové náplasti, žvýkačky
kamarády z akce autem domů)
Prokládání alkoholických nápojů
Testování obsahu drog
nealkoholickými, doporučení nepít
Vaporizace pro kuřáky marihuany
na lačno
Obr1. Příklady HR intervencí (Janíková, in Kalina, v tisku)
Použitá literatura:
Departmental Committee on Morphine and Heroin Addiction (DCMHA). (1926). Ministry of Health: London.
17
Prevention, C.f.D.C.a., Kaposi’s sarcoma and Pneumocystis pneumonia among homosexual men-New York City
and California. MMWR Morb Mortal Wkly Rep, 1981: p. 30:305-8.
Stimson, G.V., AIDS and injecting drug use in the United Kingdom, 1987–1993: the policy response and the
prevention of the epidemic. Social Science and Medicine. (1995). 41(5): p. 699-716.
Janíková, B., Harm Reduction: časné intervence v nízkoprahových službách in Základy adiktologie, K. Kalina,
Editor.( 2008). Grada: Praha.
Curtis, M., Drug User Community Organizing in Harm Reduction and the War on Drugs, in War on Drugs,
HIV/AIDS and Human Rights, K.G.S. Kasia Malinowska-Sempruch, Editor. 2004, IDEA.
Dam, v.T., Users unite. 2008, Amsterdam: Foundation Regenboog AMOC.
Kalina, K.e.a., Spravedlivý jako palma kvést bude, in ZAOSTŘENO NA DROGY. (2008).Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Praha.
Bém, P., Harm reduction: měnící se paradigma s více jak stoletou tradicí. Studijní materiály, in Nízkoprahové
služby I. 2006.
Yates, R., Summer Institute on Alcohol, Drugs and Addiction 2006: Amsterdam.
WHO, Účinnost programů výměny sterilních jehel a stříkaček při snižování rizika nákazy HIV/AIDS mezi
injekčními uživateli drog. Odborné podklady pro činnost. . 2004: Praha: Úřad vlády České republiky.
Riley, D., O' Hare, P., Harm Reduction: National and International Perspectives, ed. J.A.H. Inciardi, L.D. 2000,
USA: Sage Publications, Inc
Blystad H, Wiessing L. Guidance on Provider-initiated Voluntary Medical Examination, Testing and Counselling
for Infectious Diseases in Injecting Drug Users. Pre-final unedited version 5.5. Lisbon, EMCDDA, 2009.
http://www.emcdda.europa.eu/publications/manuals/testing-guidelines
Dolanská, P., Korčišová B., Mravčík V. (2004). Testování infekcí u uživatelů drog v nízkoprahových zařízeních.
Praha: Úřad vlády ČR
MRAVČÍK, V., et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v r. 2009
Mravčík, V. and Nečas, V. (2010) Testování infekčních chorob jako součást prevence a snižování rizika infekcí
mezi injekčními uživateli drog v ČR. Adiktologie (10)2 84-90.
Radimecký, J., Janíková, B. and Zábranský, T. (2010) Trendy na drogové scéně v ČR. Ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových programů. Praha: Úřad vlády ČR.
ECDC (2010). HIV testing: increasing uptake and effectiveness in the European Union. Stockholm: ECDC
Global state of Harm Reduction(2012). London: HRA.
Výroční zpráva ve věcech drog za rok 2011. Praha:Úřad vlády ČR.
Nečas, V.(2012). Epidemiologie užívání drog v ČR (nepublikováno)
WHO/UNODC/UNAIDS (2009). Technical guide for countries to set targets for universal access to HIV
prevention, treatment and care for injecting drug users. WHO: Geneva
Zábranský, T., Janíková, B. (2008). Seroprevalence krevně přenosných chorob mezi ruskojazyčnými uživateli
drog na drogové scéně v Praze. –Závěrečná zpráva. Praha: Centrum adiktologie, Univerzita Karlova.
http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle.aspx?ArticleId=20031
http://www.solen.cz/pdfs/far/2009/01/06.pdf
18
3.4
Mgr. Radovan Klabal – Kontaktní centrum Plus, Oblastní charita Kroměříž:
15 let Kontaktního centra Plus Kroměříž
Kontaktní centrum Plus Kroměříž vzniklo 1.7.1999. Jeho zřizovatelem je Oblastní charita
Kroměříž. V rámci tohoto zařízení fungují dva vzájemně provázané projekty, kterými jsou:
•
Kontaktní a poradenské centrum Plus,
•
Terénní program Plus.
Cílovou skupinu Kontaktního centra Plus tvoří:
•
Uživatelé drog (experimentátoři, příležitostní, pravidelní uživatelé a drogově závislí),
•
Blízcí uživatelů drog přicházející na poradenství (nejčastěji rodiče a partneři).
Historie Kontaktního centra Plus
•
v květnu 1999 zahájili 2 pracovníci Oblastní charity Kroměříž – Azylového domu pro ženy
po dohodě s okresní protidrogovou koordinátorkou Zdeňkou Trávníčkovou a ředitelkou
Oblastní charity Kroměříž Ing. Marcelou Netopilovou ve svém volném čase s mapováním
terénu v Kroměříži. Cílem této terénní práce bylo aktivní vyhledávání uživatelů drog,
•
v červenci 1999 zřídila Oblastní charita Kroměříž Kontaktní centrum Plus a byla tak také
v Kroměříži zahájena realizace programu Harm reduction a to včetně výměnného programu injekčních setů. Provoz centra byl však omezen tím, že v něm pracovali pouze dva
pracovníci ve svém volném čase. Z těchto důvodů bylo centrum otevřeno pouze 2x za
týden a to ve večerních hodinách. Pracovníci byli pod odbornou supervizí Mgr. Jindřicha
Vobořila, Pg.DiP.,
•
od září 1999 byla terénní práce zavedena i do Chropyně a Hulína,
•
v březnu 2000 bylo zařízení přestěhováno do jiných prostor, nacházejících se v centru
města Kroměříže, otevírací doba byla rozšířena na všechny pracovní dny a dva dobrovolní pracovníci, kteří činnost centra započali a doposud ji vykonávali pouze ve svém volném čase byli v Kontaktním centru Plus zaměstnáni na celý úvazek. Současně došlo také
k rozšíření terénní práce do Morkovic-Slížan, Holešova a Bystřice pod Hostýnem,
•
v srpnu 2006 proběhlo první místní šetření v rámci odborná certifikace protidrogových
služeb. Oba projekty obdrželi certifikáty na maximální možnou délku – 4 roky,
•
26. června 2007 se v konferenčním sálu Knihovny Kroměřížska uskutečnil 1. ročník konference pořádané u příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám,
•
v říjen 2007 se Kontaktní centrum Plus přestěhovalo do budovy Oblastní charity Kroměříž – Ztracená 63,
•
v srpnu 2008 byly služby Kontaktního centra Plus rozšířeny o screeningové testování na
vir HIV a hepatitidy B a C,
•
v letních měsících 2013 došlo po několika letech k výraznému nárůstu počtu injekčních
uživatelů surového opia – výtažku z rostliny nezralého máku.
Počet klientů – uživatelů drog
19
•
od roku 1999 navštívilo Kontaktní centrum Plus celkem cca 2300 klientů – uživatelů drog
(jedná se o průnik klientů, nikoliv součet), cca 95% těchto klientů tvoří injekční uživatelé,
•
každoročně jsme v kontaktu s cca 350 klienty, z toho je pravidelně 20 - 25% nových klientů,
•
v posledních šesti letech se jedná téměř výhradně o uživatele drog z regionu,
•
dlouhodobě tvoří cca 70% klientů KC muži a 30% ženy,
•
s většinou klientů z let kdy KC začínalo již v kontaktu nejsme,
•
aktuálně umírají ročně cca 3 klienti KC, obvykle ve věku okolo 30 let.
Počet klientů - uživatelů drog
500
384
363
400
286
382
379
368
341
305
294
262 266
300
353
326
269
200
100
67
0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet klientů - blízkých uživatelů drog
•
poradenství využívají nejčastěji rodiče, partneři, sourozenci, prarodiče uživatelů drog,
•
celkem využilo poradenských služeb cca 400 blízkých uživatelů drog,
•
poradenství pro blízké uživatelů drog probíhá také v rámci služeb terénního programu.
Počet klientů - blízkých uživatelů drog
70
60
50
40
30
57
2009
2010
68
63
52
44
20
10
56
33
17
17
15
2004
2005
2006
0
2007
2008
2011
2012
2013
Průměrný věk klientů - uživatelů drog
•
průměrný věk klientů Kontaktního centra Plus se neustále zvedá a kopíruje tak celorepublikový trend stárnutí uživatelů drog,
•
již čtvrtým rokem je v KC větší počet klientů starších 40ti let než mladších 20ti let,
20
•
vysoký je také průměrný věk nově příchozích klientů. V roce 2013 byl dokonce vyšší než
celkový průměrný věk,
•
aktuálně je mírně nižší průměrný věk klientů terénního programu (o 0,8 let), než u klientů kontaktního a poradenského centra.
Průměrný věk klientů Kontaktního centra Plus
32
29,87
30
28
26,16
26,83
27,24 27,61
27,62
28,46
26
23,56
24
21,79
22
20
18,91
22,22
20,34 20,63
19,12 19,85
18
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet vyměněných injekčních setů
•
pracovníci Kontaktního centra Plus vyměnili svým klientům od roku 1999 celkem
000 ks injekčních setů,
426
•
dříve docházelo u klientů KC výrazně častěji ke sdílení společných jehel než nyní. Také
z tohoto důvodu jsou v posledních letech vyšší počty vyměněných setů než na začátku
fungování KC,
•
ze zpráv od spolupracujících zařízení víme, že od doby kdy začalo fungovat Kontaktní
centrum Plus dochází v regionu k minimu nálezů volně pohozených jehel.
Počet vyměněných injekčních setů
60000
47762
46279
43762
50000
40000
31611
30000
20632
20000
8910
10000
53594
44838
42407
34442 32054
24754
11068
2057 2645
0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Základní drogy klientů Kontaktního centra Plus
•
nejužívanější základní drogou klientů Kontaktního centra Plus je dlouhodobě pervitin,
•
opiáty se v regionu užívají téměř výhradně pouze ve formě surového opia – výtažek
z rostliny nezralého máku,
•
surové opium užívá injekčně také cca 20% klientů se základní drogou pervitin,
21
•
někteří klienti se základní drogou marihuanou užívají doplňkově pervitin,
•
dříve patřil mezi základní drogy našich klientů rovněž toluen. Od roku 2007 jsme však
klienta s touto základní drogou nezaznamenali,
•
95% klientů KC užívá drogy injekčně.
marihuana
2%
surové
opium 7%
pervitin 91%
Screeningové testování na infekční nemoci v Kontaktním centru Plus
Od roku 2008 kdy jsme zahájili testování, bylo v KC otestováno celkem:
•
291 klientů - 485 testů na HIV,
•
229 klientů - 355 testů na VHB,
•
296 klientů - 524 testů na VHC, z toho vyšlo 35 testů s reaktivním výsledkem,
•
aktuálně je v Kontaktním centru Plus cca 15% VHC pozitivních klientů.
Z výše uvedeného je patrné, že někteří klienti byli testováni opakovaně. Mezi testované klienty patří nejen uživatelé drog, ale také jejich blízcí – např. rodiče, kteří s dětmi sdíleli společné žiletky (bez souhlasu či vědomí rodičů) a partneři, kteří měli se svými protějšky nechráněný pohlavní styk.
Charakteristika současných klientů Kontaktního centra Plus
•
v KC se klienti chovají nekonfliktně (nejsou slovně ani fyzicky agresivní),
•
aktuálně není v KC žádný zjevný bezdomovec, cca 30% klientů však lze označit za potenciální bezdomovce,
•
48% klientů pracuje (mají pravidelné či příležitostné zaměstnání),
•
34% klientů (muži i ženy) má děti, 8% klientů na MD (včetně několika mužů),
•
60% klientů má či mělo problémy se zákonem,
•
25% klientů bylo nepodmíněně odsouzeno k výkonu trestu odnětí svobody.
Portrét typického klienta Kontaktního centra Plus
22
rok 2014
rok 1999
•
muž 19 let,
•
muž 30 let,
•
nezaměstnaný,
•
příležitostná či pravidelná práce,
•
neukončená SŠ,
•
má dítě v péči svých rodičů,
•
bydlení střídavě u rodičů či svých kamarádů,
•
žije s partnerkou rovněž uživatelkou
pervitinu,
•
uživatel pervitinu a sezónně surového
opia,
•
před okolím se snaží tajit, že je uživatelem drog,
•
před svým okolím neskrývá, že užívá
drogy.
•
má problémy se zákonem (např. dluhy,
neplacení výživného)
23
3.5 MUDr. Jan Dvořák – Infekční centrum pro drogově závislé, Fakultní nemocnice Praha
Motol, Progressive o.p.s. Praha: Infekční komplikace u uživatelů drog
Infekční komplikace intravenózních uživatelů drog jsou jednou z nejčastějších příčin nemocnosti
této specifické kategorie obyvatel. Infekční onemocnění významně zvyšují morbiditu a mortalitu
populace toxikomanů. Přístup a péče o tuto část pacientů mají svá specifika, která vyplývají
mimo jiné z podstaty drogové závislosti, jako psychiatrického onemocnění, a také z odlišné
epidemiologie a patogeneze některých onemocnění.
Způsob života, hygienické podmínky, výživa a pravidelné nitrožilní užívání drog jsou faktory,
které celkově ohrožují zdravotní stav uživatele drog. V patogenezi infekčních komplikací hrají
roli především mikrobiální flora osidlující kůži a sliznice, kontaminace drog či potřeb k finální
úpravě drogy a její aplikaci. Faktory zvyšující riziko vzniku infekčních komplikací:
•
injekční užívání drog,
•
v místech opakovaných aplikací je vysoká koncentrace mikrobů,
•
aplikace do rizikových míst (krk, třísla),
•
nízká hygiena,
•
sdílení potřeb pro aplikaci,
•
nesterilní aplikace drog,
•
kontaminace drogy samotné nebo „nášlehu“,
•
rizikové sexuální chování,
•
stav výživy,
•
chronické defekty kůže,
•
subutex,
•
odkládání návštěvy zdravotnických zařízení, nevhodná samoléčba.
Infekce přenosné krví a sexuálním stykem
Krví a pohlavním stykem přenosné infekce patří u problémových uživatelů drog k velice častým
zdravotním komplikacím. Hlavními faktory přenosu jsou nechráněný sexuální styk a zažité
sdílení potřeb pro přípravu a nitrožilní aplikaci drogy. V prevalenci virových infekcí dominuje
především chronická virová hepatitida A a C. Prevalence HIV infekce u uživatelů drog v České
republice se pohybuje stabilně do 1 %. Promiskuitní způsob života a prostituce, jako poměrně
rozšířený způsob obživy, jsou faktory, které jistě vedou k nárůstu případů syfilis u intravenózních uživatelů drog. Další pohlavně přenosné choroby, jako kapavka, chlamydiové a ureoplasmové infekce, trichomoniáza, jsou u uživatelů drog diagnostikovány často ve své chronické
podobě, rovněž nález více etiologických agens není vzácností.
Bakteriální infekce kůže a měkkých tkání
Hnisavé komplikace představují jeden z nejčastějších zdravotních problémů u intravenózních
uživatelů drog. Etiologicky se na těchto infekcích podílejí především bakterie kolonizující kůži či
sliznice, především Staphylococcus aureus („Zlatý stafylokok“).
24
Klinicky se může jednat o lokální hnisavé infekce chronických bércových vředů, abscesy
a flegmóny, ale také o závažné nekrotizující fasciitidy a myonekrózy. Průběh a prognózu
onemocnění ovlivní i její lokalizace. Nejnebezpečnější jsou aplikace do žil v tříslech, na krku a
pod jazyk. Povrchové infekce chronických defektů se mnohdy ošetřují jen lokálně. Při infekcích
podkoží či hlubších tkání je nutné nasadit příslušnou antibiotickou terapii, často však bývá
nedílnou součástí také chirurgická intervence.
Infekce kloubů a kostí
Jde o hnisavé artritidy hlavně velkých kloubů, sakroileitidy, spondylodiscitidy a osteomyelitidy
dlouhých kostí. Infekce vznikají hematogenním rozsevem či lokálním šířením z přilehlého zánětu
měkkých tkání. Artritidy se projevují zarudnutím, otokem a bolestivostí postiženého kloubu. U
sakroileitidy bývají bolesti lokalizované do křížové oblasti, někdy také ale vyzařují do oblasti
kyčlí či distálních částí dolních končetin. Při spondylodiscitidě si pacienti stěžují na poměrně
intenzivní bolesti v oblasti postižené páteře. Jsou přítomny celkové příznaky, včetně febrilní.
Infekce plic
Opiáty, působením přes dechové centrum, utlumují dýchací pohyby, snižují plicní ventilaci a
zpomalují pohyb řasinkového epitelu. Vedle silného kuřáctví je abusus opiátů významným
rizikovým faktorem v rozvoji bakteriálního zánětu plic. Pneumonie rozlišujeme na primární
nebo druhotný zánět (např. při endokarditidě).
Infekce krevního řečiště
Pravostranná infekční endokarditida trikuspidální chlopně je typickým příkladem infekční
komplikace nitrožilního užívání drog. Patogenetickým základem je dlouhodobé poškozování
endotelu chlopně nerozpustnými složkami drogy, riziko vzniku je přímo úměrné délce drogové
kariéry. S nástupem intravenózního zneužívání Subutexu, kdy si narkomané injikují s vodou
smíchané a rozdrcené tablety, původně určené samozřejmě k sublinguálnímu podání,
pozorujeme zvýšenou incidenci pravostranné endokarditidy.
Dominujícím etiologickým agens je opět Staphylococcus aureus. Léčba je antibiotická, vždy za
hospitalizace. Nezřídka je nutno kombinovat konzervativní antibiotickou terapii
s kardiochirurgickou intervencí, tedy operačním odstraněním vegetací a eventuálně rekonstrukcí či náhradou poškozené chlopně. Pokračující nitrožilní abúzus je hlavní příčinou recidivy
infekční endokarditidy u toxikomanů. S menší incidencí se vyskytuje endokarditida levostranná,
pak nalézáme septické embolizace do kůže, mozku, sleziny, spojivek či sítnice apod.
Vedle infekční endokarditidy se k infekcím krevního řečiště řadí i postižení cév. Běžné jsou
povrchové flebitidy, ty je možné léčit lokálně. U toxikomanů, kteří si aplikují do větších hlubších
cév, dochází k rozvoji hlubokých žilních trombóz, mnohdy septických. Terapie je obdobná jako u
infekční endokarditidy. U každého narkomana s febriliemi, projevy sepse či zachycenou
bakteriémií mělo by být přednostně pátráno po zdroji v krevním řečišti.
25
3.6 Mgr. Marika Pošvancová – Psychiatrická nemocnice Kroměříž: Oddělení léčby nealkoholových závislostí 17B Mandala
O důležitosti a smyslu léčby závislostí toho bylo napsáno již mnoho a bylo by to téma pro
samostatný příspěvek. Já bych Vám ráda představila oddělení léčby nealkoholových závislostí,
které bylo 1.2.2014 otevřeno v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži.
Toto oddělení nabízí klientům léčbu založenou na principech terapeutické komunity, která trvá
4 nebo 6 měsíců, dle rozhodnutí samotného klienta, který se zde léčí. Tato léčba probíhá na
otevřeném oddělení a léčí se zde společně muži i ženy. Léčba je vedena primářkou oddělení,
lékařem, psychologem, adiktologem, sociální pracovnicí a středním zdravotnickým personálem.
Léčba na tomto oddělení je rozdělena do čtyř fází. Klienti začínají ve fázi nula a z léčby odcházejí
ve třetí fázi. S postupem léčby a s každou další fází klientům přibývají povinnosti, ale také
možnosti a výhody z léčby vyplývající. Přestup z fáze do fáze je vždy doprovázen přestupní
žádostí a přestupním rituálem. Nejdelší z fází je fáze druhá. Klient zde zastává zodpovědné
funkce ve spolusprávě, podílí se na správném fungování komunity a přebírá zodpovědnost za
mladší členy komunity. Rovněž s touto fází přichází možnost využívat odměny, jako jsou
například telefonní hovory, vycházky do města, jednodenní či dvoudenní volno. Ve třetí fázi pak
klienti zastávají vůdčí funkce komunity, rovněž se však již připravují na opuštění léčby, ať již do
domácího prostředí, nebo lépe, do programu doléčovacího centra.
Základem léčby je terapeutický program. Klienti absolvují denně ranní komunitu, kde probírají
sny, dozvuky z předešlého dne a plány pro den následující. Dvakrát týdně probíhá psychoterapeutická skupina pod vedením psycholožky oddělení. Denně se klienti účastní společné skupiny
pod vedením adiktologa, rovněž denně absolvují samořídící skupinu, hodnotící skupinu a
tematickou večerní komunitu. Jednou v týdnu pak probíhá skupina bratrů/sester, skupina šéfů,
dramaterapie a životopisná skupina. Klienti ve vyšších fázích využívají možnosti rodinné terapie
a rodinné komunity. Denně probíhá individuální adiktologické poradenství. Kdykoliv během dne
mohou probíhat mimořádné skupiny, kde je prostor pro řešení všeho aktuálního. Mimo tyto
aktivity jsou do programu rovněž zahrnuty sportovní a zátěžové programy, stejně tak socioaktivizační činnosti.
Pro přijetí na komunitní oddělení Mandala je po klientovi požadována motivace k léčbě,
vyplnění vstupního dotazníku, doporučení od lékaře a registrace na úřadu práce či pracovní
neschopnost. Pak už stačí nastoupit a pustit se do léčby naplno.
Naše motto zní: „Moje změna je možná“
26
3.7 PhDr. Markéta Brunová Meluzínová – Psychiatrická nemocnice Kroměříž: Model
Satirovské transformační systemické terapie v léčbě závislostí
Cílem příspěvku je seznámit odborné publikum s modelem Satirovské transformační systemické
terapie (STST) v léčbě nealkoholových závislostí na oddělení 17B Mandala v Psychiatrické
nemocnici v Kroměříži. STST řadíme mezi směry humanistické, zážitkové, existenciální,
komunikační, rodinné, systemické, zaměřené na změnu, růstové a rovněž eklektické. Zakladatelkou směru byla Virginie Satirová (1916-1988), která se narodila v USA. V 5 letech V. Satirová
prodělala zánět slepého střeva, kdy ji rodiče dovezli kvůli jejich neshodám do nemocnice na
poslední chvíli, a později infekční onemocnění, kdy na 2 roky ohluchla. V. Satirová se díky těmto
událostem rozhodla, že se v dospělosti stane detektivem na rodiče a jako hluchá čerpala ze
zkušeností s neverbální komunikací, které v dospělosti zužitkovala především při práci
s komunikačními pozicemi, socháním a sebeúctou.
Jako první pozval do naší země a začal šířit učení V. Satirové, dříve známé jako Model růstu,
MUDr. P. Boš. Na Světové konferenci o rodině (WFC) v Praze 2007 představila J. Vodňanská
v rámci panelové diskuze řadu fotografií z utajovaného výcviku v Dobronicích roku 1979 s V.
Satirovou. Tehdejšího výcvikového setkání se zúčastnila řada našich předních psychoterapeutů,
mezi nimi například prof. S. Kratochvíl, doc. K. Kalina, PhDr. H. Junová, MUDr. J. Skála, J.
Vodňanská a další.
STST dnes sestává z pěti pilířů. 1. Zážitková - klienti zažívají dopad událostí v přítomnosti spolu
se svojí pozitivní životní energií, Self. 2. Pozitivně orientovaná - problémy se transformují do
pozitivně směrovaného cíle na úrovni intrapsychické (nikoliv pouze interakční), př. „Nechci řvát
na manžela.“ → „Chci lépe komunikovat s manželem i ve stresových situacích.“ → „Chci být
v kontaktu sama se sebou a řídit své reakce i ve stresových situacích.“ 3. Systemická – pracujeme s klienty ve třech systémech, intrapsychickém, interakčním a systémem rodiny. 4. Zaměřená
na změnu – znamená vnášení očekávání, že změna je možná, i když není možná změna vnější,
lze pracovat na vnitřní změně klienta. 5. Užívá osobnosti klienta – kongruence (soulad)
terapeuta je důležitým prvkem spojení klienta s jeho životní energií, Self, sebeúctou, zdroji.
STST vnímá u každého klienta čtyři metacíle, na které bere zřetel. 1. Zvýšení sebeúcty – klient se
učí zvědomit sám sebe ve spojení se svojí životní energií a to skrze vědomí, uznání, přijetí a
posilování sebe sama, Self. 2. Být schopný rozhodovat – klient je veden ke svobodě Já, k
možnostem volit, měnit, rozhodovat. 3. Být odpovědný – klient je směřován k odpovědnosti za
své chování směrem k druhým, za svůj vnitřní proces (své pocity, přesvědčení, očekávání, touhy,
úroveň životní energie, Já). 4. Být kongruentní – J. Banmen popisuje kongruenci jako „stav
vnitřní a vnější harmonie, celistvosti a klidu“.
Z technik STST nejčastěji v naší komunitě využíváme zážitkovou práci se sebezáchovnými
komunikačními pozicemi ve stresu (1. obviňující, 2. usmiřující, 3. poučující, 4. rušící a 5.
kongruentní), metaforu ledovce pro zvědomování intrapsychického systému v dimenzích
minulosti, přítomnosti a budoucnosti (1. chování, 2. coping = zvládání, 3. pocity, 4. pocity II., 5.
přesvědčení, 6. očekávání, 7. touhy a 8. Já, Self, životní energie), tvorbu rodinných map,
sochání, mandalu Já, práci se zdroji, práci s pravidly, porod sebeúcty, metafory a imaginace.
STST obecně pracuje ve třech systémech. 1. Systém intrapsychický – využívá k práci metaforu
ledovce. 2. Systém interakční – zkoumáme a propojujeme ledovce mezi dvěma a více lidmi. 3.
Systém rodiny – klient si zvědomuje zdroje a dopady své rodiny na svůj intrapsychický a
interakční systém.
27
Zvláštním zdrojem, který se prolíná celou komplexní komunitní protitoxikomanickou léčbou je
práce se spiritualitou, vírou a nadějí na vnitřní i vnější změnu. Mezi další spirituální prvky
komunity patří komunitní kruh, stůl, oheň, strom, modlitba, duch a řada rituálů, kterými klienti
v průběhu i na závěr celé komplexní léčby procházejí.
28
4 FOTOGALERIE
Konferenci zahájila úvodním slovem radní Zlínského kraje
Mgr. Taťána Valentová – Nersesjan
29
Poté následovalo úvodní slovo radní za město Kroměříž
MUDr. Jarmila Číhalová
30
První příspěvek měl protidrogový koordinátor Zlínského kraje Mgr. Petr Horyanský, který
prezentoval Zprávu o realizaci protidrogové politiky ve Zlínském kraji za rok 2013
31
Druhý příspěvek přednesl pracovník Kontaktního centra Plus
Mgr. et Mgr. Jan Zahradník na téma: Krátké intervence při práci s nemotivovanými klienty
Mgr. Barbara Janíková, DiS. z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
a všeobecné fakultní nemocnice v Praze měla příspěvek s názvem: Vývoj přístupu
„Harm reduction“ a přínos intervencí
32
Čtvrtý příspěvek přednesl Mgr. Radovan Klabal z Kontaktního centra Plus na téma: 15 let
Kontaktního centra Plus Kroměříž
33
Další přednášející MUDr. Jan Dvořák z Infekčního centra pro drogově závislé, Fakultní nemocnice Praha Motol, Progressive o. p. s. Praha si připravil příspěvek na téma: Infekční
komplikace u uživatelů drog
34
Adiktoložka Mgr. Marika Pošvancová z Psychiatrická nemocnice Kroměříž ve svém příspěvku představila nově vzniklé oddělení nealkoholových závislostí 17B Mandala
Poslední příspěvek měla PhDr. Markéta Brunová Meluzínová z Psychiatrická nemocnice
Kroměříž na téma: Model Satirovské transformační systemické terapie v léčbě závislostí
35
Konference se dle prezenční listiny zúčastnilo cca 120 osob především z řad odborné veřejnosti a spolupracujících zařízení
Součástí konference byla také výstava zaměřená na informace související
s drogovou tématikou
36
Sponzory konference bylo Město Kroměříž, Všeobecná zdravotní pojišťovna a firmy
Laboserv s.r.o. a Topek s.r.o.
37
Oblastní charita Kroměříž
Oblastní charita Kroměříž, Ztracená 63, Kroměříž 767 01, www.kromeriz.charita.cz
Oblastní charita Kroměříž je církevní právnická osoba s vlastní právní subjektivitou. Je zaevidována na Ministerstvu kultury, podle zákona 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení
církví.
Posláním Oblastní charity Kroměříž je praktická a konkrétní pomoc potřebným, kteří se nacházejí
v tělesné, duševní, sociální nebo duchovní nouzi.
Střediska Oblastní charity Kroměříž
Azylový dům pro ženy a matky s dětmi - jeho posláním je poskytnout matkám s dětmi, samotným ženám, případně otcům s dětmi ve vlastní péči krátkodobé ubytování v bezpečném
prostředí a podporou v tíživých situacích, které nejsou schopni sami vlastními silami zvládnout.
Charitní dům pokojného stáří je pobytové zařízení specializované pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou nebo stařeckou demencí. V charitním domě se poskytují dvě sociální služby domov se zvláštním režimem a odlehčovací pobytová služba.
Charitní ošetřovatelská služba zajišťuje primární ošetřovatelskou a zdravotní péči v domácnostech občanů v takovém rozsahu, aby klienti mohli setrvat pokud možno co nejdéle v domácím prostředí a nemuseli být hospitalizováni. Klienti ošetřovatelské služby jsou lidé chronicky nemocní, vysokého věku, osoby s diabetem, kolostomii, osoby v terminální fázi nebo
osoby s onkologickou diagnózou a další.
Charitní pečovatelská služba poskytuje pečovatelské úkony ve vlastním sociálním prostředí
uživatelů, tedy v jejich domácnostech. Je zajištována hygienická péče, dovoz obědů, nákupy,
pochůzky, doprovod na vyšetření, dohled, práce spojené s udržováním domácnosti. Pečovatelská služba je poskytována na území města Kroměříže v obci Kvasice a přilehlých obcích.
Kontaktní centrum PLUS zařízení terciární protidrogové prevence a nabízí své služby drogově
závislým. V rámci zařízení probíhají dva vzájemně propojené projekty. Prvním je Kontaktní
a poradenské centrum Plus jako služba ambulantního typu a druhým je Terénní program
PLUS, který nabízí služby formou terénní práce. Ta probíhá v Kroměříži, Holešově, Hulíně,
Chropyni, Morkovicích, Bystřici pod Hostýnem a v okolí těchto lokalit.
Osobní asistence jejím posláním je, aby lidé, kteří ke svému životu nezbytně potřebují pomoc
druhé osoby, mohli žít obdobným způsobem jako jejich vrstevníci v přirozeném prostředí.
Osobní asistence pomáhá těmto lidem překonávat překážky spojené se zvládáním péče o
vlastní osobu, s chodem domácnosti a zapojením se do společnosti. Osobní asistence je terénní službou poskytovanou ve městě Kroměříž a okolí.
Sociální poradna poskytuje základní a odborné poradenství z oblasti sociálního a občanského
práva.
Sociální rehabilitace ZAHRADA je poskytována osobám s chronickým duševním onemocněním z okruhu psychóz a afektivních poruch. Hlavním cílem Sociální rehabilitace ZAHRADA je
podpora uživatele v nácviku praktických a sociálních dovedností, které jsou potřebné
k samostatnému životu. Služba se poskytuje pobytovou a terénní formou.
38
Kontaktní centrum Plus
Ztracená 63, Kroměříž 767 01, http://kontaktni-centrum-plus.webnode.cz/
Kontakt: [email protected], tel. 573 336 569
Kontaktní centrum Plus vzniklo v roce 1999 a je jedním z osmi zařízení Oblastní charity
Kroměříž. Jedná se o jediné nízkoprahové zařízení terciární protidrogové prevence v okrese Kroměříž, které poskytuje sociální a poradenské služby uživatelům nealkoholových
drog a osobám jim blízkým. V rámci Kontaktního centra Plus fungují dva vzájemně propojené projekty:
Kontaktní a poradenské centrum Plus jako služba ambulantního typu,
Terénní program Plus, který nabízí služby formou terénní sociální práce v Kroměříži, Bystřici pod Hostýnem, Morkovicích – Slížanech, Holešově, Hulíně, Chropyni a v okolí těchto
měst.
Posláním Kontaktního centra Plus je ochrana veřejného zdraví před negativními důsledky
užívání nelegálních návykových látek. Činnosti Kontaktního centra Plus jsou tak prospěšné
osobám, které drogy neužívají.
39
Statistické údaje Kontaktního centra Plus za rok 2013
V roce 2013 byli pracovníci Kontaktního centra Plus v kontaktu s 326 uživateli drog, se kterými proběhlo celkem 3309 kontaktů.
Základní službou pro uživatele drog je výměna injekčních stříkaček a jehel. V roce 2013
jim bylo vyměněno celkem 32 054 ks injekčních setů. S klienty centra bylo v roce 2013
provedeno 330 individuálních poradenství/terapií a poskytnuto 5 461 odkazů na různá
zařízení a služby (léčebná zařízení, kontaktní centra, terénní programy, testování na infekční nemoci, zdravotní a sociální služby apod.).
Nejužívanější nelegální drogou aplikovanou injekčně byl mezi klienty Kontaktního centra
Plus v roce 2013 pervitin, který v tomto roce užívalo 296 klientů – 91 %. Mezi další užívané drogy patří surové opium (výtažek z nezralé rostliny máku setého) 21 klientů – 6,5 % a
marihuana 9 klientů – 2,5 %. Celkově užívá injekčně pervitin a surové opium 97 % klientů
Kontaktního centra Plus.
V roce 2013 byl průměrný věk klientů – uživatelů drog 30 let. Tři čtvrtiny klientů Kontaktního centra Plus tvořili muži – 241 osob a čtvrtinu ženy – 85. Z celkového počtu žen je
zhruba třetina klientek těhotná nebo se stará o své děti – 31 žen. Na většině klientů Kontaktního centra Plus není na první pohled vůbec patrné, že se jedná o injekční uživatele
drog. Cca 40 % z nich pracuje, 50 % je nezaměstnaných, zbytek tvoří hlavně matky na mateřské dovolené, studenti a invalidní důchodci.
V roce 2013 využilo rodinného poradenství 68 blízkých uživatelů drog (nejčastěji se jednalo o rodiče a partnery uživatelů).
Mezi další aktivity zařízení patří realizace přednáškových a preventivních programů. V
roce 2013 jsme provedli 25 přednášek či besed a oslovili jimi 874 osob.
Oba projekty Kontaktní a poradenské centrum Plus i Terénní program Plus úspěšně absolvovaly Odbornou certifikaci protidrogových služeb prováděnou Úřadem vlády ČR – Radou
vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Oba projekty jsou také registrovanými sociálními službami dle zákona č. 108/ 2006 Sb. o sociálních službách.
Kontaktní centrum Plus podporují:
Úřad vlády ČR – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Ministerstvo práce a
sociálních věcí ČR , Ministerstvo zdravotnictví ČR, Zlínský kraj, Město Kroměříž, Město
Bystřice pod Hostýnem, Město Holešov, Město Hulín, Město Chropyně, Město Morkovice
– Slížany a sponzoři.
Děkujeme.
40