Odpadové hospodářství – Batelov Waste management in Batelov

Transkript

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta stavební
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
Odpadové hospodářství – Batelov
Waste management in Batelov
diplomová práce
Studijní program: Stavební inţenýrství
Studijní obor: Inţenýrství ţivotního prostředí
Vedoucí práce: Ing. Martin Dočkal, Ph.D.
Jiří Tomek
Praha 2011
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci na téma „Odpadové hospodářství – Batelov“
vypracoval samostatně, pouze na základě konzultací s osobami uvedenými v poděkování a
publikací a zdrojů uvedených v seznamu literatury.
Nemám námitek proti uţití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona č. 121/2000 Sb. o
právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon), pokud bude práce řádně citována.
V Praze, dne ………………
………………………
Jiří Tomek
Poděkování:
Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Martinu Dočkalovi Ph.D. za jeho odborné vedení a
konzultace při tvorbě této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat panu starostovi
městyse Batelov Ing. Jiřímu Doleţalovi a panu Bc. Janu Chábovi ze společnosti
.A.S.A. Dačice s.r.o. za konzultace a poskytnutí podkladů a informací o Batelově. Za
konzultace a poskytnutí podkladů téţ děkuji panu Ing. Valenovi z Energetické agentury
Vysočiny. Za pomoc při hledání obce, která by měla zájem o spolupráci, také v neposlední
řadě děkuji paní Ing. Kataríně Ruschkové z Odboru ţivotního prostředí Magistrátu města
Jihlavy.
Abstrakt:
Tato diplomová práce na téma „Odpadové hospodářství – Batelov“ je členěna na dvě
kapitoly. V první kapitole je popsán stávající stav odpadového hospodářství městyse
Batelov. Je zde uveden seznam odpadů vzniklých na území městyse a vývoj jejich
mnoţství v letech 2007 - 2010, dále je zde uveden seznam všech sběrných míst s jejich
popisem a fotografiemi a vyhodnocení dotazníku pro obyvatele městyse. Praktická část ve
druhé kapitole obsahuje návrhy na zlepšení odpadového hospodářství v Batelově
vypracované na základě průzkumu současného stavu z první kapitoly. Druhá kapitola je
rozdělena do tří celků, které obsahují návrh optimalizace sběrných míst spolu s návrhem
pytlového sběru separovaného odpadu, návrh nakládání s biologicky rozloţitelným
odpadem a doporučení týkající se osvěty obyvatel v třídění odpadu.
Abstract:
This thesis on the theme „Waste management in Batelov“ is divided into two chapters. In
the first chapter is described current state of waste management in Batelov. There is a list
of waste generated in the Batelov and development of their amount in 2007 - 2010, there is
also a list of all collection sites with their descriptions and photos, and evaluation of
questionnaire for inhabitants of Batelov. The practical part in the second chapter contains
suggestions for improvement waste management in Batelov based on a survey of the
current state in the first charter. The second chapter is divided into three groups, containing
the draft optimization of collection sites together with the draft of sack collection of
separated waste, the draft treatment of biodegradable waste and recommendations for
education population in separation waste.
Klíčová slova:
Odpadové hospodářství, třídění odpadu, biologicky rozloţitelný odpad, komunitní
kompostárna, osvěta obyvatel, Batelov
Key words:
Waste management, waste separation, biologically degradable waste, community
composting, education of the population, Batelov
OBSAH
Úvod ..................................................................................................................................8
1
Odpadové hospodářství městyse Batelov – současný stav ...........................................9
1.1
1.1.1
Vymezení zájmové oblasti ............................................................................9
1.1.2
Sídla ...........................................................................................................10
1.1.3
Klimatické poměry ..................................................................................... 11
1.1.4
Dopravní infrastruktura ............................................................................... 11
1.1.5
Chráněná území .......................................................................................... 11
1.1.6
Turistické vyuţití území.............................................................................. 11
1.2
Nakládání s odpady v Batelově ..........................................................................12
1.3
Mnoţství vyprodukovaného odpadu ................................................................... 13
1.3.1
Vývoj mnoţství jednotlivých druhů odpadu v letech 2007 – 2010 ............... 14
1.3.2
Shrnutí k mnoţství vyprodukovaného odpadu ............................................. 19
1.4
Soutěţ obcí v třídění odpadu .............................................................................. 20
1.4.1
Pravidla soutěţe .......................................................................................... 20
1.4.2
Výsledky .................................................................................................... 21
1.5
2
Popis zájmového území .......................................................................................9
Seznam aktuálních sběrných míst ....................................................................... 21
1.5.1
Stanoviště v Batelově .................................................................................. 24
1.5.2
Stanoviště v Bezděčíně ............................................................................... 32
1.5.3
Stanoviště v Lovětíně .................................................................................. 33
1.5.4
Stanoviště v Nové Vsi................................................................................. 34
1.5.5
Stanoviště v Rácově .................................................................................... 35
1.5.6
Shrnutí nedostatků ...................................................................................... 36
1.6
Zaplněnost nádob na sběrných místech .............................................................. 37
1.7
Dotazník pro občany Batelova ...........................................................................39
1.7.1
Vyhodnocení dotazníků .............................................................................. 40
1.7.2
Návrhy občanů na zlepšení ......................................................................... 46
1.7.3
Shrnutí ........................................................................................................ 47
Odpadové hospodářství městyse Batelov – návrhy na zlepšení ................................. 48
2.1
Optimalizace systému sběru odpadu................................................................... 49
2.1.1
Optimalizace stávajících sběrných míst ....................................................... 50
2.1.2
Návrh nových sběrných míst ....................................................................... 58
2.1.3
Shrnutí navrţených změn ............................................................................ 60
2.1.4
Čištění nádob na separovaný odpad ............................................................ 63
2.1.5
Varianty pytlového sběru ............................................................................ 65
2.1.6
Zhodnocení návrhů ..................................................................................... 70
2.2
Nakládání s biologicky rozloţitelným odpadem ................................................. 71
2.2.1
Varianty sběru BRO.................................................................................... 71
2.2.2
Kompostárna .............................................................................................. 73
2.2.3
Bioplynová stanice...................................................................................... 73
2.2.4
Návrh řešení nakládání s BRO v Batelově ................................................... 74
2.2.5
Zhodnocení návrhů ..................................................................................... 78
2.3
Osvěta obyvatel z hlediska třídění odpadů .......................................................... 78
2.3.1
Soutěţe ....................................................................................................... 80
2.3.2
Článek do místního časopisu, rozhlas .......................................................... 81
Závěr ............................................................................................................................... 82
Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................. 84
Seznam zkratek ................................................................................................................ 88
Seznam obrázků ............................................................................................................... 89
Seznam tabulek ................................................................................................................ 90
Seznam grafů ................................................................................................................... 91
Seznam příloh .................................................................................................................. 92
Úvod
To, jak je nakládáno s odpady, je dle mého názoru určitá vizitka společnosti. Pokud se za
vesnicí nachází černá skládka, vypovídá to hodně o kultuře obyvatel té vesnice. O jejich
přístupu ke krajině, k ţivotnímu prostředí, k trvale udrţitelnému rozvoji, k budoucím
generacím.
Je v zájmu obce, aby na jejím území bylo čisto. Navíc pokud občan odevzdá odpad na
místech k tomu určených, stává se podle zákona jeho původcem obec. Je tudíţ na obci, aby
své občany co nejvíce motivovala k tomu, aby s odpadem nakládali řádně a odkládali jej
tam, kde mají a aby v co největší míře odpad třídili. Obec k tomu navíc zavazuje Plán
odpadového hospodářství ČR a příslušného kraje a u větších obcí také Plán odpadového
hospodářství původce odpadu. Aby plány byly naplněny, je třeba zvýšit efektivitu třídění
odpadu. K tomu by měli dostat občané co nejlepší podmínky ke třídění od obce.
Aby odpadové hospodářství obce dobře fungovalo, musí být neustále monitorováno,
zlepšováno a přizpůsobováno aktuální situaci. Po oslovení paní ing. Ruschkové z Odboru
ţivotního prostředí Magistrátu města Jihlavy a rozeslání nabídky na spolupráci starostům
obcí na Vysočině odpověděl pan starosta městyse Batelov, ing. Doleţal, ţe by měli zájem
o zlepšení odpadového hospodářství ve své obci.
Hlavním zaměřením této práce je zlepšení odpadového hospodářství městyse Batelov.
Batelov se nachází v kraji Vysočina, má celkem 2343 obyvatel a spadají pod něj další 4
místní části – Bezdečín, Rácov, Lovětín a Nová Ves.
Cílem práce je na základě posouzení současného stavu odpadového hospodářství v
Batelově navrhnout zefektivnění sběrné sítě, řešení nakládání s biologicky rozloţitelným
odpadem a v neposlední řadě se také zaměřit na osvětu obyvatel Batelova z hlediska třídění
odpadu. V práci jsem vycházel především z podkladů poskytnutých panem Ing.
Doleţalem, starostou Batelova, a panem Bc. Chábem ze společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o.,
která pro Batelov zajišťuje servis spojený s odpadovým hospodářstvím.
Výsledky této práce by měly poukázat na moţnosti zlepšení odpadového hospodářství v
Batelově a zhodnotit navrţené varianty řešení z hlediska technické a finanční náročnosti a
z hlediska zlepšení komfortu uţivatelů.
8
1 Odpadové hospodářství městyse Batelov
–
současný stav
Problematika odpadového hospodářství spadá pod zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.
Odpadové hospodářství se v Batelově také řídí Plánem odpadového hospodářství kraje
Vysočina. Tento plán vychází z Plánu odpadového hospodářství České republiky a
obsahuje řadu cílů, které je třeba naplňovat. Konkrétní cíle budou zmíněny v kapitole 2
spolu s návrhy, jak je realizovat. Dále je připravován projekt Integrovaného systému
nakládání s odpady Vysočina, který je v současné době ve schvalovacím řízení [7, 21, 25].
1.1 Popis zájmového území
Adresa sídla Městyse Batelov je náměstní Míru 148/35, Batelov, 588 51, IČ: 00285595,
DIČ CZ00285595. Jedná se o obec I. typu, kód obce 586 862.
1.1.1
Vymezení zájmové oblasti
Souřadnice městyse Batelov v systému Křovák JTSK [m] jsou y: -684 334, x: -1 137 516.
Souřadnice GPS jsou 49°18'47.5"N; 15°23'42.8"E viz obrázek 1-1.
Obrázek 1-1 - Batelov - přehledná mapa ČR
Zdroj: http://geoportal.gov.cz
9
Městys Batelov se nalézá v kraji Vysočina cca 20 km jihozápadně od krajského města
Jihlava. Pod městys spadají 4 místní části – Nová Ves, Bezděčín, Rácov a Lovětín
(obrázek 1-2). Velikost katastrálního území Batelova je 4 269 ha.
Obrázek 1-2 - Batelov – okolí; 1: 50 000
Zdroj: http://www.sowac-gis.cz/
1.1.2
Sídla
Městys Batelov zahrnuje obec Bateov a 5 místních částí. Jedná se o Novou Ves, Bezděčín,
Rácov a Lovětín. Celý městys měl k 1.12.2010 celkem 2 343 obyvatel, z toho 1 168 muţů
a 1 175 ţen (tabulka 1-1) [36].
Počet obyvatel
Počet všech bydlících obyvatel k 31.12.2010
Počet obyvatel ve věku 0-14 let
Počet obyvatel ve věku 15-64 let
Počet obyvatel ve věku 65 a více let
celkem
2 343
358
1 608
377
muži
1 168
187
831
150
ženy
1 175
171
777
227
Tabulka 1-1 - Počet obyvatel Batelova
Zdroj:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=586862&cislotab=MOS
+ZV01#pozn2
10
Občanská vybavenost je dobrá. V Batelově se nachází mateřská škola a základní škola
s vyšším stupněm. Přímo v Batelově je také dostupná lékařská péče, nachází se zde jedna
ordinace praktického lékaře pro dospělé, jedna ordinace pro děti a dorost a dále jedna
stomatologická a jedna gynekologická ordinace. Je zde také jedna lékárna. Dále se v
Batelově nachází kino, kulturní dům, veřejná knihovna, kostel a hřbitov. Veřejná knihovna,
kulturní dům a kostel se také nachází v Bezděčíně, Rácove a Nové Vsi. Dále v Batelově
podnikalo k 31.12.2010 celkem 339 podnikatelských subjektů [36].
1.1.3
Klimatické poměry
Batelov se nachází v nadmořské výšce 552 m. Území patří do mírně teplého a vlhkého
klimatického regionu. Podle měření z let 1961 – 1990 je zde průměrná roční teplota 5 aţ
6°C a ročně zde naprší průměrně 700 mm sráţek [28].
Z hlediska klimatických poměrů je jasné, ţe dochází ke střídání čtyř ročních období. Přes
zimu během topné sezóny bude proto obyvatelům, kteří topí pevnými palivy, vznikat další
odpad v podobě popela a jeho mnoţství bude nezanedbatelné.
1.1.4
Dopravní infrastruktura
Dopravní obsluţnost je dobrá. Do Batelova zajíţdí linkové autobusy a je zde také vlakové
nádraţí. Od Jihlavy do Batelova vede silnice druhé třídy II/639, která dále pokračuje do
Bezděčína. Z Batelova do Nové Vsi vede silnice II/134. Rácov a Lovětína jsou přístupné
přes silnice III/13421.
1.1.5
Chráněná území
Západně od obce Bezděčín se téměř na hranici územního celku Městyse nachází přírodní
rezervace U potoků. Podle kategorizace chráněných území UICN spadá do kategorie IV –
Místo výskytu druhu (Habitat). Z hlediska odpadového hospodářství není tato rezervace
nijak ohroţena [15].
1.1.6
Turistické využití území
V Batelově se nachází Starý a Nový zámek a ţidovská synagoga. Z Batelova vede zelená
turistická trasa na severozápad směrem na Těšenov. Nedaleko Batelova se nachází hrad
Roštejn. Do Batelova také na prázdniny v době svého dětství jezdil Karel Havlíček
Borovský. V dnešní době je po něm pojmenován kopec jménem Havlíčkův vršek.
Z hlediska turistiky jsou velmi důleţité také odpadkové koše rozmístěné po Batelově, viz
další kapitola [24, 35].
11
1.2 Nakládání s odpady v Batelově
Svoz komunálního odpadu probíhá odvozovým systémem, domácnosti mají k dispozici
nádoby o objemu 110, 120 nebo 240 litrů. Nádoby vyváţí jednou za 14 dní společnost
.A.S.A. Dačice s.r.o., která pro Batelov zajišťuje servis spojený s odpadovým
hospodářstvím. Odpad je odváţen na skládku v Borku u Dačic. Ročně je za odpad vybírán
poplatek 360 Kč za osobu trvale bydlící na území městyse a 360 Kč ročně za jeden
rekreační objekt. Celkové náklady na odpady v roce 2010 byly 2 370 765 Kč.
Se tříděním odpadu se v Batelově začalo v roce 1995. Od té doby se třídí papír, plast,
barevné a čiré sklo a nápojové kartony. V současné době je na území městyse celkem 21
sběrných míst na tříděný odpad. Blíţe jsou všechna sběrná místa popsána v kapitole 1.5.
Nádoby na separovaný odpad vyváţí .A.S.A. Dačice s.r.o. Nádoby na plast a papír jsou
vyváţeny 1x za 14 dní a nádoby na sklo jsou vyváţeny 1x za měsíc. Jako motivaci ke
třídění odpadu jsou děti v místní základní škole zapojeni do Soutěţe s panem Popelou,
kterou pořádá firma .A.S.A. Školy v této soutěţi mezi sebou soutěţí v separovaném sběru
papíru. Batelovská škola se v ročníku 2010/2011 podle celkového mnoţství papíru umístila
na 6. místě z 34 škol s 11 520 kg papíru. V mnoţství papíru na jednoho ţáka se umístila na
13. místě s 54,86 kg papíru na jednoho ţáka. To jsou velice dobré výsledky [2].
O třídění elektroodpadu se v Batelově stará několik firem. Firma Asekol s.r.o. [3] poskytla
dva červené kontejnery na elektroodpad, které jsou umístěny na stanovišti pro tříděný
odpad na náměstí a nad zdravotním střediskem a zároveň pro Batelov zajišťuje likvidaci
televizí, rádií, monitorů, atd. Firma Elektrowin a.s. [12] zajišťuje likvidaci ledniček,
praček, mixérů, vrtaček, atd. a v neposlední řadě firma Elektrolamp zajišťuje likvidaci
úsporných ţárovek, zářivek, výbojek, atd. Akumulátory lze také odevzdat k likvidaci,
většinou si je ale lidé prodávají sami.
Výše zmíněný elektroodpad, stejně tak velkoobjemový odpad a nebezpečný odpad lze
odevzdat ve sběrném dvoře, který se nalézá na Náměstí Míru v Batelově. Jeho otevírací
doba je kaţdou sudou sobotu od 8:00 do 11:00. Ve sběrném dvoře lze odpad odevzdávat
zdarma. Zpětný odběr elektrospotřebičů je pro všechny, ostatní odpad smějí ve sběrném
dvoře odevzdávat pouze občané Batelova [4, 13].
Na náměstí, u obchodů, v parku a na vlakovém nádraţí jsou odpadkové koše. O ty se stará
městys svými vlastními zaměstnanci. Ti koše pravidelně vynáší do velkých nádob, které
vyváţí .A.S.A. Dačice s.r.o.
12
Batelov je také zapojen do akce Čistá vysočina, coţ je program, v jehoţ rámci dochází k
úklidu komunikací na katastru městyse. V letošním roce proběhl jiţ třetí ročník této akce,
v jejímţ rámci se uklízely komunikace a veřejné prostranství na území městyse.
Registrovaní účastníci dostali k dispozici pytle na tříděný odpad, třídily se ale pouze plasty
a běţný komunální odpad. Pytle s odpadem byly zanechány u silnic, odkud jejich odvoz
zdarma zajistila Krajská správa a údrţba silnic kraje Vysočina [22].
Jediný druh odpadu, který se v Batelově nijak organizovaně neřeší, je biologicky
rozloţitelný odpad.
1.3 Množství vyprodukovaného odpadu
Podle dat poskytnutých firmou .A.S.A. Dačice s.r.o. vzniklo v letech 2007 aţ 2010 v
Kategorie
č.
Kód druhu
odpadu
Batelově 17 druhů odpadu, viz tabulka 1-2.
Název druhu odpadu
Množství odpadu v tunách
2007
2008
2009
2010
1 080111 Barvy, laky, organická rozpouštědla
N
2,9810
2,6350
1,1300
1,5620
2 130208 Oleje motorové, převodové…
N
0,6650
0,0750
0,4000
-
3 150101 Papírové a lepenkové obaly
O
-
7,1113
44,4891
22,0133
4 150102 Plastové obaly
O
-
5,0372
6,6274
10,1059
5 150107 Skleněné obaly
O
-
-
11,9374
17,4664
6 150110 Obaly znečištěné nebezpečnými látkami
N
1,0500
0,8050
0,4420
0,0400
7 160103 Pneumatiky
O
3,0990
5,1300
3,1100
2,6700
8 160506 Laboratorní chemikálie a jejich směsi
N
0,0150
-
-
-
9 160601 Olověné akumulátory
N
1,9440
0,0840
0,0840
-
Směsi nebo oddělené frakce betonu,
10 170107 cihel, tašek a keramických
O
-
-
-
14,2800
11 170302 Asfaltové směsi
O
-
28,0800
57,6250
23,8000
12 170605 Stavební materiály obsahující azbest
Jiná nepouţitá léčiva neuvedená pod č.
13 200132 200131
N
-
8,3400
-
1,1900
N
0,0050
-
0,0050
0,0050
Vyřazené elektrické a elektronické
14 200136 zařízení neuvedené pod
O
0,7700
0,0600
-
-
15 200203 Jiný biologicky nerozloţitelný odpad
O
-
-
-
2,7000
16 200301 Směsný komunální odpad
O 418,6184 4484,8445 406,0210 486,4259
17 200307 Objemný odpad
O
Celkem
37,7200
67,3700
54,8800
58,6600
466,8674 609,5720 586,7509 617,1135
Tabulka 1-2 - Druhy odpadu tříděného v Batelově
Zdroj: .A.S.A. Dačice s.r.o.
13
Celkové mnoţství odpadu vzniklého v letech 2007 – 2010 uvádí graf 1-1. Z něj je patrné,
ţe v posledních 4 letech k mírnému nárůstu mnoţství odpadu. Mnoţství odpadu se, vyjma
roku 2007, pohybuje kolem 600 tun odpadu za rok.
Celkové množství odpadu z
let 2007 - 2010
600
610
587
617
2008
2009
2010
467
400
200
0
2007
mnoţství odpadu v tunách
Graf 1-1 - Celkové množství odpadu z let 2007 – 2010
1.3.1
Vývoj množství jednotlivých druhů odpadu v letech 2007 – 2010
Mnoţství všech druhů odpadu, vyprodukovaných na území městyse Batelov, je uvedeno
v tabulce 1–2. Tabulka obsahuje data z let 2007 – 2010, která poskytla firma
.A.S.A. Dačice s.r.o. Grafické srovnání mnoţství jednotlivých druhů odpadů v uvedených
letech je uvedeno v grafech 1-2 aţ 1-16.
Grafy jsou uvedeny pro názornost a pro znázornění, zda dochází k poklesu nebo nárůstu
mnoţství daného druhu odpadu ve sledovaném období. Z důvodu, aby zůstaly přehledné,
v nich není uvedeno mnoţství odpadu číslem. Přesné mnoţství odpadu je uvedeno ve
zmíněné tabulce 1–2.
14
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Plastové obaly
Papírové a lepenkové
obaly
12
60
9
45
6
30
3
15
0
[mnoţství
odpadu
v tunách]
0
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-2 - Plastové obaly
2008
2009
2010
Graf 1-3 - Papírové a lepenkové obaly
Plastové obaly mají kód 150102 a jedná se o ostatní odpad. Z roku 2007 údaj chybí,
v dalších letech ale dochází k systematickému nárůstu mnoţství plastu (graf 1-2).
Papírové a lepenkové obaly mají kód odpadu 150101 a jedná se o ostatní odpad. Z roku
2007 také údaj chybí, v dalších letech je vývoj mnoţství neustálený, mezi posledními
sledovanými roky ale došlo k poklesu mnoţství (graf 1-3).
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Skleněné obaly
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Směsný komunální
odpad
20
600
15
450
10
300
5
150
0
0
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-4 - Skleněné obaly
2008
2009
2010
Graf 1-5 - Směsný komunální odpad
Skleněné obaly mají kód odpadu 150107 a jedná se o ostatní odpad. Mezi lety 2007 a 2008
údaj chybí, v letech 2009 a 2010 je patrný nárůst mnoţství skleněných obalů (graf 1-4).
15
Směsný komunální odpad má kód 200301 a jedná se o odpad kategorie ostatní. Z grafu je
vidět, ţe ve sledovaném období je mnoţství komunálního odpadu vyrovnané, pohybuje se
kolem 450 tun za rok, v posledních 2 letech ale došlo k nárůstu mnoţství (graf 1-5).
Barvy, laky, organická
rozpouštědla
[mnoţství
odpadu
v tunách]
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Oleje motorové,
převodové…
4
0,8
3
0,6
2
0,4
1
0,2
0
0,0
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-6 - Barvy, laky, organická rozpouštědla
2008
2009
2010
Graf 1-7 - Oleje motorové, převodové...
Barvy, laky a organická rozpouštědla mají kód 080111 a jedná se o nebezpečný odpad. V
letech 2007 – 2009 byl zaznamenán pokles tohoto druhu odpadu, v roce 2010 však došlo
opět k mírnému nárůstu (graf 1-6).
Oleje motorové a převodové mají kód 130208 a jedná se o nebezpečný odpad. V období let
2007 – 2010 dochází k postupnému sniţování mnoţství tohoto druhu odpadu, v roce 2008
došlo k výraznému poklesu (graf 1-7).
Obaly znečištěné
nebezpečnými látkami
[mnoţství
odpadu
v tunách]
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Pneumatiky
1,2
6,0
0,9
4,5
0,6
3,0
0,3
1,5
0,0
0,0
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-8 - Obaly znečištěné nebezpečnými
látkami
2008
2009
2010
Graf 1-9 - Pneumatiky
16
Obaly znečištěné nebezpečnými látkami je odpad s kódem 150110 a jedná se o nebezpečný
odpad. Z grafu vyplívá, ţe ve sledovaném období let 2007 – 2010 dochází k značnému,
celkem konstantnímu, poklesu mnoţství tohoto druhu odpadu (graf 1-8).
Pneumatiky mají kód 160103 a jedná se o ostatní odpad. Kromě nárůstu pneumatik v roce
2008 je jejich mnoţství celkem ustálené na cca 3 tunách, v posledním roce 2010 mnoţství
pneumatik mírně pokleslo (graf 1-9).
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Objemný odpad
Olověné akumulátory
80
2,4
60
1,8
40
1,2
20
0,6
0
[mnoţství
odpadu
v tunách]
0,0
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-10 - Objemný odpad
2008
2009
2010
Graf 1-11 - Olověné akumulátory
Objemný odpad má kód 200307 a patří pod ostatní odpad. V letech 2007 aţ 2010 dochází
k nepatrnému nárůstu mnoţství objemného odpadu (graf 1-10).
Olověné akumulátory mají kód odpadu 160601 a jedná se o nebezpečný odpad. Oproti
téměř 2 tunám akumulátoru z roku 2007 dochází v roce 2008 k razantnímu poklesu
mnoţství akumulátorů a v roce 2010 jiţ v Batelově nebyly odevzdány jako odpad ţádné
akumulátory (graf 1-11).
17
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Směsi nebo oddělené
frakce betonu,
cihel, tašek...
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Asfaltové směsi
80
16
60
12
40
8
20
4
0
0
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-12 - Směsi nebo oddělené frakce betonu,
cihle, tašek...
2008
2009
2010
Graf 1-13 - Asfaltové směsi
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel a tašek mají kód 170107 a jedná se o ostatní
odpad. Údaje jsou jen z roku 2010 (graf 1-12).
Asfaltové směsi mají katalogové číslo 170302 a jedná se o ostatní odpad. Mnoţství
asfaltových směsí je v kaţdém roce různé, pravděpodobně podle toho, jak probíhaly
opravy místních komunikací (graf 1-13).
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Stavební materiály
obsahující azbest
Jiná nepoužitá léčiva [mnoţství
odpadu
neuvedená pod č. 200131 v tunách]
10,0
0,0060
7,5
0,0045
5,0
0,0030
2,5
0,0015
0,0
0,0000
2007
2008
2009
2010
2007
Graf 1-14 - Stavební materiály obsahující azbest
2008
2009
2010
Graf 1-15 - Jiná nepoužitá léčiva neuvedená pod
č. 200131
Stavební materiály obsahující azbest mají katalogové číslo 170605 a patří do kategorie
nebezpečný odpad. K dispozici je údaj za rok 2008 a 2010. Mnoţství odpadu je v kaţdém
roce jiné, pravděpodobně podle toho, jak probíhaly stavební rekonstrukce (graf 1-14).
18
Jiná nepouţitá léčiva neuvedená pod č. 200131 mají katalogové číslo 200132 a jedná se o
nebezpečný odpad. Jejich mnoţství je ve sledovaném období konstantní, pouze v roce
2008 údaj chybí (graf 1-15).
[mnoţství
odpadu
v tunách]
Jiný biologicky
nerozložitelný odpad
3,00
2,25
1,50
0,75
0,00
2007
2008
2009
2010
Zdroj .A.S.A.
Graf 1-16 - Jiný biologicky nerozložitelný odpad
Jiný biologicky nerozloţitelný odpad patří pod katalogové číslo 200203 a do kategorie
ostatní odpad. Tento druh odpadu byl společností .A.S.A. Dačice s.r.o. převzat pouze
v roce 2010 (graf 1-16).
1.3.2
Shrnutí k množství vyprodukovaného odpadu
Mnoţství jednotlivých druhů odpadu vzniklého na území městyse Batelov se ve
sledovaném období 2007 – 2010 v jednotlivých letech dost liší. U některých druhů
mnoţství ve sledovaném období klesá, u jiných druhů mnoţství roste, u některých se drţí
na stejné úrovni.
Důleţitý je vývoj mnoţství tříděných odpadů, jako je plast, papír a sklo. Mnoţství
plastových obalů se mezi lety 2008 aţ 2010 zdvojnásobilo. V roce 2008 bylo plastů
vyprodukováno 5 tun, v roce 2010 tomu jiţ bylo 10 tun. Z roku 2007 údaj chybí (graf 1-2).
U skla jsou k dispozici údaje pouze z let 2009 a 2010. V těchto dvou letech se jeho
mnoţství také zvýšilo, a to z cca 12 tun v roce 2009 na téměř 17 a půl tuny v roce 2010
(graf 1-4). Pouze u papíru se dá říci, ţe začíná docházet k poklesu. Z roku 2007 údaj chybí
a mezi lety 2008 a 2009 mnoţství ještě rostlo, v roce 2010 však došlo k poklesu ze 44 tun
na 22 tun papíru (graf 1-3).
19
Celkové mnoţství komunálního odpadu vyprodukovaného na celém území městyse se za
celé 4 roky přibliţně drţí na jedné úrovni, a to kolem 600 tun odpadu ročně. V posledních
dvou letech však také došlo k nárůstu mnoţství komunálního odpadu.
1.4 Soutěž obcí v třídění odpadu
Soutěţ v třídění odpadů s názvem „My třídíme nejlépe“ pořádá kraj Vysočina ve
spolupráci s firmami EKO-KOM, a.s. a ASEKOL, s.r.o. Soutěţe se automaticky účastní
všechny obce kraje Vysočina, které jsou zapojeny do systému EKO-KOM. Cílem soutěţe
je motivovat občany ke třídění odpadů a zvýšit tak podíl občanů, kteří odpad třídí [34].
Pro zachování moţnosti objektivního srovnávání jsou obce v soutěţi zařazeny do kategorií
podle počtu obyvatel. Městys Batelov spadá do kategorie obcí od 2000 obyvatel do 9 999
obyvatel. V této kategorii je spolu s Batelovem celkem 23 obcí [34].
1.4.1
Pravidla soutěže
Soutěţ má část hlavní a vedlejší. V hlavní části se soutěţí v třídění odpadů. Hodnotí se
celková výtěţnost sběru tříděného odpadu, efektivita sběru a efektivita sběrné sítě. Jako
podkladová data slouţí výkazy o vytříděném, vyuţitém a odstraněném mnoţství a druzích
komunálního odpadu, které obce čtvrtletně zasílají společnosti EKO-KOM, a.s. Ve vedlejší
části se soutěţí ve výtěţnosti zpětného odběru elektrozařízení. K této části soutěţe pro
vyhodnocení poskytne data společnost Asekol, s.r.o. [34].
Umístění v hlavní soutěţi je posuzováno podle počtu dosaţených bodů. Celková výtěţnost
sběru papíru, plastů, nápojových kartonů, čirého a barevného skla se hodnotí podle
mnoţství vytříděného odpadu na jednoho občana v kg za čtvrtletí. Za kaţdý jeden kilogram
obec dostane 10 bodů. Efektivita sběru je posuzována podle poměru mnoţství vytříděného
odpadu k mnoţství ostatního komunálního odpadu. Za kaţdé 1 % dostane obec 1 bod,
maximálně však dostane 50 bodů za čtvrtletí. Třetí hodnocenou oblastí je efektivita sběrné
sítě. Ta je posuzována podle poměru objemu nádob na tříděný odpad ku mnoţství odpadu,
který byl přes tyto nádoby vytříděn. V této části se čtvrtletně hodnotí nádoby na plast,
papír a sklo. Pokud u papíru bude koeficient v rozmezí 50 – 110 kg/m3, dostane obec za
příslušné čtvrtletí 20 bodů, v opačném případě nedostane ţádný. U plastu je bodované
rozmezí 17 – 40 kg/m3 a u skla je rozmezí 120 – 360 kg/m3. Maximálně tak obec za
čtvrtletí můţe dostat 60 bodů [33].
20
1.4.2
Výsledky
Do ročníku 2011 spadá poslední čtvrtletí roku 2010 a první tři čtvrtletí roku 2011 – začátek
soutěţe byl 30.9.2010, konec 30.9.2011. Soutěţ jiţ tedy byla ukončena, celkové výsledky
jsou uvedeny v tabulce níţe. [34].
Pořadí Název obce
Velká Bíteš
1.
Luka nad Jihlavou
2.
Pacov
3.
Okříšky
4.
Ţdírec nad Doubravou
5.
Polná
6.
Kamenice nad Lipou
7.
Golčův Jeníkov
8.
Bystřice n. P.
9.
10. Ţirovnice
11. Moravské Budějovice
12. Počátky
Body
celkem
1157
876
801
781
730
718
693
661
652
651
598
563
Body
Pořadí Název obce
celkem
550
13. Brtnice
542
14. Chotěboř
537
15. Přibyslav
535
16. Telč
526
17. Náměšť nad Oslavou
519
18. Světlá nad Sázavou
456
19. Jaroměřice nad Rokytnou
368
20. Batelov
340
21. Ledeč nad Sázavou
298
22. Jemnice
260
23. Třešť
Tabulka 1-3 - Průběžné výsledky soutěže "My třídíme nejlépe“ 2011
Zdroj: http://www.tridime-vysocina.cz/vysledky-souteze/celkem/
V celkovém pořadí v hlavní soutěţi za čtyři soutěţní čtvrtletí se Batelov umístil na 20.
místě z celkového počtu 23 obcí v dané kategorii (tabulka 1-3). Z těchto výsledků je
zřejmé, ţe v Batelově je ještě velký prostor pro zlepšování. Výsledky je proto třeba chápat
pozitivně a jako motivaci do další práce.
Aby se Batelov v příštím ročníku soutěţe umístil lépe, je především třeba zefektivnit
sběrnou síť a motivovat občany ke třídění odpadu.
1.5 Seznam aktuálních sběrných míst
V celém městysi se nachází celkem 21 sběrných míst, z toho v Batelově je 15 sběrných
míst jak je vidět na obrázku 1-3. V Bezděčíně a Lovětíně je po jednom sběrném místu, viz
obrázek 1-4 a 1-5 a v Nové Vsi a Rácově jsou dvě sběrná místa, viz obrázek 1-6 a 1-7. Na
uvedených obrázcích jsou jednotlivá stanoviště vţdy očíslovaná a jsou uvedeny druhy
odpadu, na který jsou na stanovišti nádoby.
21
Batelov
Legenda:
1
Označení
stanoviště
Nádoby
na plasty
1
Nádoby
na papír
3
12
11
Nádoby
na barevné
sklo
2
13
Nádoby
na čiré sklo
5
14
4
10
7
6
Moţnost
dávat do
plastu i
nápojové
kartony
9
Nádoby
na eletroodpad
8
Nádoby na
komunální
odpad
15
Obrázek 1-3 - Rozmístění sběrných míst v Batelově; M 1:10 000
Zdroj: podklad http://geoportal.gov.cz; vlastní úprava
22
Bezděčín
Lovětín
16
17
Obrázek 1-4 - Rozmístění sběrných míst v
Bezděčíně; M 1:10 000
Obrázek 1-5 - Rozmístění sběrných míst v
Lovětíně; M 1:10 000
Zdroj: podklad http://geoportal.gov.cz; vlastní
úprava
Zdroj: podklad http://geoportal.gov.cz; vlastní
úprava
Nová Ves
Rácov
18
19
21
20
Obrázek 1-7 - Rozmístění sběrných míst
v Rácově; M 1:10 000
Obrázek 1-6 - Rozmístění sběrných míst v Nové Vsi;
M 1:10 000
Měřítko společné všechny mapy:
Legenda viz předchozí strana 22.
23
Zdroj: podklad
http://geoportal.gov.cz; vlastní úprava
Přehled všech sběrných míst je uveden v tabulce v příloze 2 a jejich detailní popis
v následujících kapitolách. Předpokládaný počet nádob na tříděný odpad na kaţdém
sběrném místě, který je uvedený v příloze, vychází z údajů z MÚ Batelov. Ten ale zřejmě
není aktualizovaný, protoţe počet nádob je ve skutečnosti na některých stanovištích jiný.
Všechny následující fotografie sběrných míst byly foceny 23. července 2011. Fotografie
v plném rozlišení jsou na CD, které tvoří přílohu této diplomové práce.
1.5.1
Stanoviště v Batelově
1.5.1.1 Stanoviště „Za Tratí“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo – zvon, 1x
papír
240 l: 1x plast, 1x barevné sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 2x plast, 1x papír – plech, 1x čiré
sklo – zvon
240 l: 2x barevné sklo
Na stanovišti chybí:
240 l: 1x plast
Na stanovišti je navíc:
1 100l: 1x plast
Obrázek 1-8 - Stanoviště "Za Tratí"
Zdroj: Vlastní fotografie, datum pořízení: 23.6.11
Na plechové nádobě 1 100 l není ţádný popis, co do ní patří. V době focení byla ale plná
papíru, takţe místní jsou pravděpodobně zvyklí, ţe je na papír. Jedna ţlutá nádoba také
není označena vůbec, u ní je ale díky barvě jasnější, ţe je na plast.
Nádoby na barevné sklo nejsou označeny konzistentně, kaţdá je označena jinak. Označení
ostatních nádob je značně vybledlé (viz obrázek 1-8).
24
1.5.1.2 Stanoviště „náměstí Míru“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo, 1x barevné
sklo, 3x papír
1x elektro
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x sklo – plech, 3x papír,
1x čiré sklo
1x elektro
Na stanovišti chybí: nic
Na stanovišti je navíc: nic
Obrázek 1-9 - Stanoviště "náměstí Míru"
Plechová nádoba je označena pouze nápisem „sklo“, i kdyţ by měla být na barevné sklo,
chybí informace, jaké sklo do nádoby přesně patří a jaké ne. Nádoby na papír jsou opět
označeny kaţdá jinak. Označení ostatních nádob je vybledlé (viz obrázek 1-9).
1.5.1.3 Stanoviště „Švábovská (za školou)“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x barevné sklo
240 l: 2x papír, 1x plast, 2x sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 2x plast, 1x sklo
240 l: 2x papír, 2x sklo
240 l: 1x plast
Na stanovišti je navíc:
1 100 l: 1x plast
Obrázek 1-10 - Stanoviště "Švábovská (za školou)"
Plechová nádoba by měla být na všechno sklo, nikoliv podle předpokladu pouze na
barevné, protoţe na stanovišti chybí nádoba na sklo čiré. Nyní je označena pouze nápisem
„sklo“ a není specifikováno, jaké sklo konkrétně do nádoby paří.
Nádoby na plast nejsou označeny stejně, do jedné se navíc podle označení smí dávat i
nápojové kartony, do druhé ne. Označení ostatních nádob je vybledlé (viz obrázek 1-10).
25
1.5.1.4 Stanoviště „Polní (u transformátoru)“
Předpoklad:
1 100 l: 1x barevné sklo – zvon
240 l: 3x plast, 2x papír, 1x barevné sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x čiré sklo – zvon
240 l: 3x plast, 2x papír, 1x barevné sklo
Na stanovišti přebývá: nic
Obrázek 1-11 - Stanoviště "Polní (u transformátoru)"
Zvon není podle předpokladu na barevné sklo, ale je na čiré. Na nádobě na barevné sklo
chybí víko. Označení ostatních nádob je vybledlé (viz obrázek 1-11).
1.5.1.5 Stanoviště „Nad zdravotním střediskem“
Předpoklad:
1 100 l: 4x papír, 1x plast, 1x tetra pack,
1x sklo
240 l: 2x sklo
1x elektro
Ve skutečnosti:
1 100 l: 2x papír, 2x plast, 1x čiré sklo
1x elektro
1 100 l: 2x papír, 1x tetra pack
Na stanovišti přebývá:
1 100 l: 1x plast
Obrázek 1-12 - Stanoviště "Nad zdravotním
střediskem"
Na plast, papír i barevné sklo jsou na stanovišti vţdy dvě nádoby, ale ani v jednom případě
nejsou označeny shodně. Jedna ţlutá nádoba není označena vůbec (viz obrázek 1-12).
26
1.5.1.6 Stanoviště „Tkalcovská (u Rácovské)“
Předpoklad:
1 100 l: 2x papír, 1x barevné sklo, 1x plast
240 l: 1x plast, 1x barevné sklo, 1x papír
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x papír, 1x sklo – plech, 2x plast
240 l: 1x papír, 1x čiré sklo
1 100 l: 1x papír
240 l: 1x plast
1 100 l: 1x plast
Obrázek 1-13 - Stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)"
Plechová nádoba na sklo je označena pouze nápisem „sklo“ bez bliţší specifikace. Zelená
nádoba 240 l je označena nápisem čiré sklo, coţ je ale nevhodné z toho důvodu, ţe nádoba
je zelená. Dále jedna ţlutá nádoba není označena vůbec, do druhé se podle značení smí
dávat plast i kartony. Dvě nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak. Označení nádob je
celkově vybledlé (viz obrázek 1-13).
1.5.1.7 Stanoviště „Nad Potokem (most u mlýna)“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast – plech
240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné
sklo
Ve skutečnosti:
240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x sklo
Obrázek 1-14 - Stanoviště "Nad Potokem (most u
mlýna)"
Jedna zelená nádoba 240 l je na čiré sklo, proto by druhá zelená nádoba 240 l měla mít
označení barevné sklo místo směsné. Nicméně opět platí, ţe na čiré sklo je lepší pouţít
bílou nádobu místo zelené (viz obrázek 1-14).
27
Na plechové nádobě na plast není podrobné označení, jaký plast do nádoby patří a jaký ne.
Dvě nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak. Další značení je z části vybledlé.
1.5.1.8 Stanoviště „Ve Vršku (u Svobodů)“
Předpoklad:
240 l: 3x plast, 3x papír, 2x čiré sklo
Ve skutečnosti:
240 l: 3x plast, 3x papír, 1x barevné sklo,
1x sklo
Obrázek 1-15 - Stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)"
Tři nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak. Jedna zelená nádoba je na barevné sklo,
druhá je na směsné, i kdyţ by také měla být na sklo barevné (viz obrázek 1-15).
1.5.1.9 Stanoviště „Ve Vršku (u Dolejších)“
Předpoklad:
1 100 l: 1x barevné sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x sklo
Obrázek 1-16 - Stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)"
Na stanovišti je pouze jedna nádoba, která by měla být na barevné sklo, není však vůbec
označena. Pokud by se na ní označení přidávalo, pak by to mělo být sklo směsné, protoţe
vedle není nádoba na sklo čiré. Pokud se však zřizuje stanoviště na tříděný odpad, mělo by
28
zahrnovat nádoby na všechny druhy odpadu. Jinak totiţ bude hrozit, ţe do této jedné
nádoby budou občané odkládat veškerý netříděný odpad (viz obrázek 1-16).
1.5.1.10 Stanoviště „Na Kopečku (u Rodů)“
Předpoklad:
240 l: 4x plast, 3x papír, 2x barevné sklo,
1x čiré sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x papír
240 l: 2x plast, 1x papír, 1x čiré sklo, 1x
barevné sklo, 1x sklo
240 l: 2x plast, 2x papír
Obrázek 1-17 - Stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)"
Mít na stanovišti tři nádoby na čiré, barevné a směsné sklo je zbytečné. Kdyţ budeme třídit
všechno sklo na čiré a barevné, nádoba na směsné sklo bude vţdy prázdná. Ţlutá nádoba
1 100 l je neoznačena, modrá nádoba 240 l je také neoznačena a dvě ţluté nádoby na plast
240 l nejsou označeny shodně (viz obrázek 1-17).
1.5.1.11 Stanoviště „Luční (pod paneláky)“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x barevné
sklo, 1x čiré sklo – zvon
Ve skutečnosti:
1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x sklo – plech
1x čiré sklo – zvon
1 100 l: 1x plast
Obrázek 1-18 - Stanoviště "Luční (pod paneláky)"
Plechová nádoba je označená pouze nápisem sklo, chybí specifikace, jaké sklo se do
nádoby dávat smí a jaké ne. Jedna ţlutá nádoba na plast není označena (viz obrázek 1-18).
29
1.5.1.12 Stanoviště „Soukenická (za Maryškovými)“
Předpoklad:
barevné sklo
Ve skutečnosti:
barevné sklo
Obrázek 1-19 - Stanoviště "Soukenická (za
Maryškovými)"
Tři nádoby na plast nejsou shodně označeny, jedna nádoba na papír je rovněţ jinak
označena neţ zbylé dvě. Značení je na všech nádobách celkově vybledlé. Vhodnější by
také bylo, aby nádoba na čiré sklo byla bílá (viz obrázek 1-19).
1.5.1.13 Stanoviště „Pod Hřbitovem“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x sklo – zvon
240 l: 1x plast, 2x barevné sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x čiré sklo –
zvon
240 l: 1x plast, 1x barevné sklo, 1x sklo
Obrázek 1-20 - Stanoviště "Pod Hřbitovem"
Označení nádob je vybledlé, dvě zelené nádoby na sklo by měly být označeny shodně (viz
obrázek 1-20).
30
1.5.1.14 Stanoviště „Třešťská (za Besedovými)“
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x čiré sklo, 1x
barevné sklo
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x čiré sklo –
zvon, 1x sklo – plech
Obrázek 1-21 - Stanoviště "Třešťská (za Besedovými)“
Do nádoby na plast je zde moţné dávat i nápojové kartony. Plechová nádoba by měla být
určená na barevné sklo, není však vůbec označena, lze si ji tak snadno splést s nádobou na
komunální odpad (viz obrázek 1-21).
1.5.1.15 Stanoviště pro komunální odpad pro chaty „Na Kameničkách“
Předpoklad:
1 100 l: 4x komunální odpad – plech
Ve skutečnosti:
1 100 l: 4x komunální odpad – plech
Na stanovišti přebývá: nic:
Obrázek 1-22 - Stanoviště pro komunální odpad pro
chaty "Na Kameničkách“
Na tomto stanovišti se nachází 4 plechové nádoby na komunální odpad. Na tříděný odpad
zde nejsou ţádné nádoby, avšak i ten v chatové oblasti vzniká, coţ dosvědčuje obsah
stávajících nádob. Bylo by proto vhodné zde nádoby na tříděný odpad umístit. Navíc v
době focení byla na stanovišti odloţena televize i s dálkovým ovladačem, která patří do
sběrného dvora (viz obrázek 1-22).
31
Obrázek 1-23 - Bývalá černá skládka
V minulosti zde navíc byly problémy s černou skládkou (viz obrázek 1-23), která vznikala
přímo naproti stanovišti. I z tohoto důvodu je nutné stanoviště vybavit dostatečným počtem
nádob na všechny druhy odpadu.
1.5.2
Stanoviště v Bezděčíně
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast
240 l: 1x čiré sklo, 1x plast, 1x papír
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x neoznačený plech
240 l: 1x papír, 1x plast, 1x sklo
1 100 l: 1x neoznačený plech
Obrázek 1-24 - Stanoviště v Bezděčíně
Na stanovišti je místo nádoby na čiré sklo pouze zelená neoznačená nádoba. Navíc je na
stanovišti neoznačená plechová nádoba 1 100 l, která takto budí dojem, ţe je na komunální
odpad (viz obrázek 1-24). I tak by do této nádoby ale nepatřila světla z auta, která v ní v
době focení byla.
32
1.5.3
Stanoviště v Lovětíně
Předpoklad:
1 100 l: 1x plast, 1x sklo – plech, 1x papír,
1x sklo – zvon
240 l: 2x sklo, 1x papír
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x neoznačený plech, 1x
papír, 1x čiré sklo – zvon
240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo
240 l: 1x papír
Obrázek 1-25 - Stanoviště v Lovětíně
Na stanovišti jsou dvě zelené nádoby, jedna je na barevné sklo, druhá na čiré. Plechová
nádoba by měla být na barevné sklo, ale není označená (viz obrázek 1-25). Z toho důvodu
do ní obyvatelé odkládají směsný odpad všeho druhu, včetně trávy (viz obrázek 1-26).
Obrázek 1-26 - Obsah plechové nádoby v Lovětíně
33
1.5.4
Stanoviště v Nové Vsi
1.5.4.1 Stanoviště v Nové Vsi „1“
Předpoklad:
1 100 l: 2x plast, 1x sklo – zvon
240 l: 4x sklo, 2x papír
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo – zvon
240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x
papír
Na stanovišti chybí: zbylé nádoby jsou na
stanovišti Nová Ves 2
Obrázek 1-27 - Stanoviště v Nové Vsi "1"
Na stanovišti je opět nevhodně pouţita zelená nádoba na čiré sklo (viz obrázek 1-27).
Předpoklad: viz stanoviště Nová Ves 1
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x plast
papír
Obrázek 1-28 - Stanoviště v Nové Vsi "2"
Na stanovišti je opět nevhodně pouţita zelená nádoba na čiré sklo. Označení nádob je
vybledlé, nádoba na papír není označena vůbec (viz obrázek 1-28).
34
1.5.5
Stanoviště v Rácově
1.5.5.1 Stanoviště v Rácově
Předpoklad:
1 100 l: 1x sklo – zvon
240 l: 3x sklo, 1x papír, 2x plast
Ve skutečnosti:
1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x papír
plast
1 100 l:
240 l: 1x plast, 1x papír
1 100 l: 1x papír
240 l:
Obrázek 1-29 - Stanoviště v Rácově
Na stanovišti je opět nevhodně pouţita zelená nádoba na čiré sklo. Na čiré sklo je tak na
stanovišti 3x více nádob neţ na barevné (viz obrázek 1-29).
1.5.5.2 Stanoviště v Rácově u Kulturního domu
Předpoklad:
240 l: 1x papír
Ve skutečnosti:
240 l: 1x papír
Obrázek 1-30 - Stanoviště v Rácově u KD
Na stanovišti je pouze jedna modrá nádoba na papír. Tento stav není ideální, kdyţ se
zřizuje stanoviště pro tříděný odpad, měly by na něm být nádoby na všechny druhy odpadu
(viz obrázek 1-30).
35
1.5.6
Shrnutí nedostatků
Nejčastější chybou, která se vyskytuje prakticky na kaţdém sběrném místě, je nedostatečné
označení nádob. Označení je buď nekonzistentní, tj. více nádob na stejný druh odpadu je
označeno různě, nebo je vybledlé a téměř nečitelné. V některých případech označení
dokonce zcela chybí. Pokud označení chybí na barevných kontejnerech na plast, papír nebo
sklo, dá se ještě vytušit, na jaký druh odpadu nádoba je. Pokud jsou ale bez označení
ponechány plechové nádoby, dojde k tomu, ţe se v nich začne hromadit netříděný
komunální odpad.
Dále se často stává, ţe jsou zelené nádoby pouţívány na čiré sklo, coţ je vzhledem k barvě
nádoby nevhodné. Zelené nádoby by měly být pouţívány pouze na barevné sklo, případně
na sklo směsné. Na čiré sklo je vhodné pouţívat pouze bílé nádoby. Tak v případě, ţe
náhodou označení opět vybledne nebo ho někdo strhne, bude jiţ barva nádoby napovídat,
jaký druh skla do ní patří. Zmenší se také riziko, ţe někdo omylem smíchá čiré sklo
s barevným.
Některá sběrná místa také nezahrnují nádoby na všechny druhy odpadu, který se
v Batelově třídí. V Batelově se třídí plast, papír, barevné sklo, čiré sklo a nápojové kartony.
Proto by na kaţdém sběrném místě mela být na kaţdý druh odpadu alespoň jedna nádoba.
Pokud tomu tak nebude, můţe se stát, ţe občané z dané lokality přestanou odpad, na který
bude nádoba chybět, třídit, protoţe kvůli jednomu druhu odpadu se jim nebude chtít chodit
k jinému sběrnému místu. V horším případě ho hodí do nádoby na jiný tříděný odpad, a
tím její obsah znehodnotí.
Některé nádoby na plast jsou označeny oranţovou samolepkou, takţe do nich patří i
nápojové kartony, jiné nádoby na plast ale takto označeny nejsou. Občané proto mohou být
zmateni, jestli do ţlutých kontejnerů nápojové kartony skutečně patří anebo ne a jestli mají
nápojové kartony třídit.
V několika případech také není docházková vzdálenost dostatečné krátká, sběrná místa
jsou daleko od sebe. Občany to můţe demotivovat ke třídění odpadů, protoţe si řeknou, ţe
tak daleko se jim s vytříděným odpadem nevyplatí chodit a všechen odpad raději vyhodí do
své popelnice.
36
1.6 Zaplněnost nádob na sběrných místech
Po dohodě s panem Chábem ze společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o. začali od května do
1. Za Tratí
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
5
4
4
2
5
5
4
2
5
5
5
4
4
4
4
3
4
4
5
4
5
4
4
4
5
4
4
4
5
5
4
4
5
5
4
4
5
5
4
4
3
4
4
2
4
3
4
3
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
4
4
5
4
5
4
5
5
4
4
4
5
5
5
2
5
5
5
3
5
5
5
3
4
4
5
3
5
5
5
3
4
5
4
5
4
4
5
3
4
4
5
4
4
4
5
4
4
4
5
4
4
4
5
3
5
5
5
3
4
4
5
2
5
5
4
4
5
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
5
4
4
5
4
4
4
5
3
5
5
4
5
4
5
4
5
legenda:
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
5
5
5
2
5
5
4
3
5
5
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
5
5
3
3
5
5
4
4
5
5
3
3
5
5
4
3
4
5
4
3
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
4
5
4
4
4
4
5
5
4
3
5
5
4
3
4
5
3
3
4
5
3
4
5
5
5
3
5
5
5
4
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
4
4
5
5
4
4
5
5
5
3
5
5
5
3
5
5
5
4
5
5
5
4
5
5
5
2
5
4
4
3
4
4
4
4
5
4
4
3
5
4
4
4
4
4
4
3
5
5
4
3
4
5
4
3
4
5
4
5
listopad
říjen
4
5
4
5
5
5
4
5
4
5
4
5
5
5
4
2
5
5
4
2
5
5
4
2
4
4
4
3
4
4
4
2
4
5
4
4
4
5
4
3
5
5
4
4
5
5
4
4
5
5
4
4
5
5
4
3
18. Nová Ves 1
5
5
5
3
4
5
5
2
4
5
5
3
19. Nová Ves 2
5
5
5
3
5
5
4
4
5
5
5
5
5
5
4
4
20. Rácov náměstí
14. Třešťská
4
4
4
4
5
5
4
5
17. Lovětín
13. Pod Hřbitovem
5
5
4
4
září
16. Bezděčín
12. Soukenická
5
5
4
4
srpen
pouze T KO pro chataře
5
5
5
2
5
5
4
5
4
4
4
4
červenec
červen
květen
listopad
říjen
září
srpen
červenec
5
5
4
4
7. Nad Potokem
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
5
5
4
3
11. Luční (pod paneláky)
6. Tkalcovská (u Rácovské)
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
5
5
5
2
10. Na kopečku (u Rodů)
4
4
4
5
5. Nad zdravotním střediskem
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
5
5
4
3
není oficiální stanoviště komunál
5
4
4
4
4. Polní (u transformátoru)
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
5
5
5
4
15. Na Kameničkách
9. Ve vršku (u Dolejších)
3. Švábovská (za školou)
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
červen
8. Ve vršku (u Svobodů)
2. Náměstí Míru
plast
papír
sklo barevné
sklo čiré
květen
listopad
říjen
září
srpen
červenec
červen
surovina
květen
listopadu roku 2011 zaměstnanci .A.S.A. sledovat zaplněnost nádob na sběrných místech.
5
5
4
3
5
4
4
4
5
5
4
4
5
5
4
3
21. Rácov u KD
5
4
4
3
5
5
4
3
není oficiální stanoviště komunál
zaplněnost nádob na danou surovinu na stanovišti při vyváţení
5 přeplněno
4 zcela zaplněno
3 zaplněno ze tří čtvrtin
2 zaplněno z poloviny
1 zaplněno z jedné čtvrtiny
Tabulka 1-4 - Zaplněnost nádob na sběrných místech (květen – listopad 2011)
Zdroj: .A.S.A. Dačice s.r.o., vlastní úprava
37
Zaplněnost nádob na jednotlivé druhy separovaného odpadu na jednotlivých sběrných
místech byla hodnocena v intervalech jednoho měsíce a je přehledně znázorněna v tabulce
1–4. Byly hodnoceny vţdy všechny nádoby na daný druh separovaného odpadu na
stanovišti dohromady, tj. kdyţ na stanovišti byly 2 nádoby 1 100 l na plast, hodnota 2
v tabulce znamená, ţe byly např. obě nádoby zaplněny z poloviny, nebo jedna nádoba byla
zcela plná a druhá zcela prázdná. Zaplněnost byla hodnocena po čtvrtinách a je rozdělena
do pěti stupňů. Stupeň 1 znamená, ţe nádoby byly zaplněny z jedné čtvrtiny. Stupeň 2
značí zaplněnost z poloviny, stupeň 3 značí zaplněnost ze tří čtvrtin a stupeň 4 značí plnou
zaplněnost – nádoby byly plné, ale ne přeplněné. Poslední stupeň 5 značí, ţe nádoby
přetékaly odpadem, byly přeplněné a bylo by vhodné navýšit jejich objem.
Nejlépe z průzkumu vyšlo stanoviště č. 7 Nad Potokem (most u mlýna). Všechny nádoby
na tomto stanovišti byly vţdy plné a pro byly hodnoceny stupněm 4. Jejich objem byl tak
ideálně a efektivně vyuţit. Naopak nejhorším stanovištěm z pohledu zaplněnosti je
stanoviště č. 12 Soukenická (za Maryškovými). Na tomto stanovišti byly nádoby kromě
května ve sledovaném období vţdy přeplněné.
Dále stanoviště č. 1 Za Tratí a č. 10 Na Kopečku potvrzují předpoklad, ţe přes léto vzniká
více separovaného odpadu neţ přes zimu kdy v květnu, červnu a červenci byly nádoby na
plast hodnoceny stupněm 5 jako přeplněné a v dalších měsících jiţ přeplněné nebyly. Na
stanovišti č. 2 byly přeplněné v celém sledovaném období nádoby na plast, papír byl
přeplněn pouze v červenci, srpnu a září. Na stanovišti č. 3 byly přeplněny nádoby na čiré
sklo a v 5-ti ze 7 měsíců také na papír. Naopak na stanovišti č. 4 kromě nádob na čiré sklo
byly všechny ostatní přeplněny. Na stanovišti č. 5 byly ve všech 7 měsících přeplněny
nádoby na barevné sklo, na stanovišti č. 6 to byly nádoby na papír a čiré sklo. Dále na
stanovišti č. 8 a č. 11 byly nejvíce přeplněny nádoby na plast a papír, na stanovišti č. 13 to
byly nádoby na plast, papír a čiré sklo, na stanovišti č. 16 na papír a čiré sklo, na stanovišti
č. 18 na papír a barevné sklo a na stanovištích č. 17, 19 a 20 na plast a papír.
Naopak rezerva v objemu nádob je pouze na stanovištích č. 4. Polní (u transformátoru),
č. 8 Ve Vršku (u Svobodů), č. 11 Luční (pod paneláky), č. 13 Pod Hřbitovem, č. 14.
Třešťská (za Besedovými) a č. 17 v Lovětíně. Ve všech případech se však jedná pouze o
nádoby na čiré sklo.
Stanoviště č. 9, 15 a 21 nejsou u spol. .A.S.A. vedena jako stanoviště na separovaný opad.
38
1.7 Dotazník pro občany Batelova
Pro zjištění názoru občanů Batelova na problematiku odpadového hospodářství byl
sestaven dotazník. Dotazník je uveden v příloze 1. Dotazník byl anonymní a obsahoval 15
otázek. Otázky v dotazníku byly jak uzavřené, kdy občané vybírali z předem daných
moţností jednu nebo více odpovědí, tak otevřené, kdy mohli občané vyjádřit svůj názor.
Výzkum probíhal v červenci 2011 v Batelově, Bezděčíně, Lovětíně, Nové Vsi a v Rácově.
Celkem bylo zodpovězeno 55 dotazníků.
Dotazník vyšel v časopise Batelovské listy v pouťovém vydání 2011 [5] na straně 5 a 6.
Jedná se o informační občasník Batelova, Bezděčína, Lovětína, Nové Vsi a Rácova, který
je zdarma roznášen do kaţdé schránky. K dotazníku tak měla přístup kaţdá domácnost,
přesto v této formě dotazník vyplnilo a zpět na úřadě Městyse odevzdalo pouze 9
respondentů.
Dále
bylo
moţno
dotazník
vyplnit
online
na
adrese
http://login.oursurvey.biz/1758. Této moţnosti vyuţili celkem 4 respondenti. Takto nízká
čísla si lze vysvětlit malým zájmem občanů o odpadové hospodářství Batelova, potaţmo o
dění v obci vůbec. Zbylých 42 dotazníků bylo zodpovězeno osobním dotazováním občanů
v terénu, viz graf 1-17.
Počet vyplněných dotazníků
7%
16%
online
v časopise
osobně
76%
Graf 1-17 - Počet vyplněných dotazníků
Zdroj: Vlastní výzkum
39
1.7.1
Vyhodnocení dotazníků
Rozdělení respondentů podle bydliště
11%
11%
Batelov
11%
56%
Nová Ves
Bezděčín
Rácov
11%
Lovětín
Graf 1-18 - Rozdělení respondentů podle bydliště
Sloţení respondentů jsem volil tak, aby byly rovnoměrně zastoupeny všechny místní části,
které pod městys Batelov spadají. 56 % respondentů tak pocházelo z Batelova a z Nové
Vsi, Bezděčína, Rácova a Lovětína pocházelo vţdy 11 % respondentů (graf 1-18, tabulka
1-5).
Z důvodu relativně malého počtu respondentů budu dále jiţ dotazník vyhodnocovat jako
celek za městys Batelov dohromady.
Obec
Počet respondentů
Batelov
Nová Ves
Bezděčín
Rácov
Lovětín
31
6
6
6
6
celkem
55
Tabulka 1-5 - Rozdělení respondentů podle bydliště
40
Rozdědelní podle typu bydlení
11%
2%
rodinný dům
byt
bytovka
87%
Graf 1-19 - Rozdělení podle typu bydlení
Z hlediska produkce odpadu je důleţité, zda respondenti bydlí v rodinném domě nebo bytě.
Celkem 87 % respondentů uvedlo, ţe bydlí v rodinném domě, 11 % respondentů bydlí
v bytě a 2 % uvedla, ţe bydlí v bytovce (graf 1-19).
Počet členů domácností
průměrně celkem
dospělých
dětí
3
1
145
31
Tabulka 1-6 - Počet členů domácností
Na čem také závisí produkce odpadu je to, jak je domácnost velká. 1 dotazník
reprezentoval vţdy jednu domácnost. Všechny domácnosti dohromady zahrnovaly 145
dospělých členů a 31 dětí. Jedna průměrná domácnost tak má po zaokrouhlení 3 dospělé
členy a 1 dítě (tabulka 1-6).
41
Rozdělení podle třídění odpadu
0%
Třídí odpad
Netřídí odpad
100%
Graf 1-20 - Počet respondentů, kteří třídí odpad
Všech 100 % respondentů uvedlo, ţe třídí odpad. Pokud to je pravda, je to velice pozitivní
zjištění (graf 1-20).
Rozdělení podle vlastnictví kompostu
45%
55%
Vlastní kompost
Nevlastní kompost
Graf 1-21 - Rozdělení podle vlastnictví kompostu
Nadpoloviční většina obyvatel má svůj vlastní kompost, konkrétně to je 55 % obyvatel.
45 % obyvatel uvedlo, ţe kompost nevlastní a biologicky rozloţitelný odpad vyhazují do
popelnice (graf 1-21).
42
6) Jaké složky odpadu třídíte?
95%
100%
82%
76%
80%
60%
40%
20%
0%
Papír
Plast
Sklo
Graf 1-22 - Druhy odpadu, který obyvatelé Batelova třídí
V Batelově občané nejvíce třídí plast, činí tak celkem 95 % občanů (graf 1-22). Druhým
nejčastěji tříděným druhem odpadu je s 82 % sklo. Papír třídí celkem 76 % občanů. Na tyto
tři druhy odpadu jsou zároveň na sběrných místech specielní nádoby. Na dalších místech je
elektroodpad, biologicky rozloţitelný odpad (BRO), nápojové kartony a nebezpečný
odpad. Pouze několik respondentů uvedlo, ţe třídí tyto odpady, coţ si vysvětluji tím, ţe
ostatní zřejmě tuto část otázky zcela přeskočili. Hodnoty se pohybovali pod hranicí 15 % a
ze zkušenosti firmy .A.S.A. Dačice s.r.o. lze říci, ţe by měly být daleko větší. Další
vyhodnocování těchto druhů odpadu by tedy nebylo reprezentativní.
Rozdělení podle vzdálenosti ke sběrnému místu
0%
2%
4%
13%
do 100 m
100 - 200 m
58%
23%
200 - 300 m
300 - 400 m
400 - 500 m
500 m a více
Graf 1-23 - Rozdělení podle vzdálenosti ke sběrnému místu
43
Rozdělení obyvatel podle vzdálenosti bydliště ke sběrnému místu je následující (graf 123): Nejvíce respondentů má sběrné místo od bydliště vzdáleno do 100 m, jedná se o
celých 58 % respondentů. Dále procento respondentů klesá s narůstající vzdáleností, 23 %
respondentů má sběrné místo vzdáleno od 100 do 200 m, 13 % respondentů má sběrné
místo daleko 200 aţ 300 m, 2 % respondentů mají sběrně místo od bydliště daleko 300 aţ
400 m. 400 aţ 500 m má sběrné místo vzdáleno od bydliště 4 % respondentů. Více neţ
500 m nemá sběrné místo daleko nikdo.
Celkem tedy z grafu vyplývá, ţe více neţ 42 % respondentů má sběrné místo od bydliště
dál neţ je 100 m.
Nakládání s trávou ze zahrady a spadaným listím
Kompostování
13%
Vyhazování do popelnice
16%
51%
Zkrmování
2%
Pouţívání mulčovacích
sekaček
13%
5%
Jiné
Není zahrada
Graf 1-24 - Nakládání s trávou ze zahrady a spadaným listím
Z výše uvedeného grafu (graf 1-24) vyplývá, ţe 51 % respondentů trávu ze zahrady a
spadané listí kompostuje na svém vlastním kompostu. Na druhém místě v nakládání
s trávou a listím podle počtu respondentů je skrmování se 13 % obyvatel. 5 % obyvatel
posekanou trávu a spadané listí vyhazuje do popelnice do komunálního odpadu a 2 %
respondentů pouţívají mulčovací sekačky. 16 % respondentů uvedlo, ţe s posekanou
trávou a spadaným listím nakládá jiným způsobem, neţ který byl nabídnut v moţnostech.
Konkrétně 5 respondentů uvedlo, ţe trávu a listí vozí od místního zemědělského druţstva
na jejich kompost, případně přímo na pole. Dále dva respondenti uvedli, ţe trávu a listí
vozí k sousedovi, další dva respondenti nemají kompost, ale mají vlastní hnojiště, tak trávu
a listí likvidují na hnojišti. Poslední dva respondenti uvedli, ţe posekanou trávu a spadané
listí vyhazují za dům na mez.
44
Využili byste obecní kompostárnu?
22%
36%
Určitě ano
15%
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
27%
Graf 1-25 - Využili byste obecní kompostárnu?
Na otázku, zda si respondenti myslí, ţe by vyuţili obecní kompostárnu, pokud by byla
k dispozici, odpovědělo 22 % respondentů, ţe určitě ano. 36 % respondentů by
kompostárnu určitě nevyuţilo. Zcela jisto si nebylo 42 % respondentů, z toho 15 % se
přiklonilo k moţnosti, ţe by kompostárnu spíše vyuţili, 27 % respondentů by kompostárnu
spíše nevyuţilo. Celkem se tak vyjádřilo 37 % respondentů pro kompostárnu a 63 %
respondentů by kompostárnu nevyuţilo (graf 1-25).
Celková spokojenost obyvatel se stávajícím stavem
5%
Ano
Ne
95%
Graf 1-26 - Celková spokojenost obyvatel se stávajícím stavem
Z posledního, výše uvedeného grafu (graf 1-26) vyplývá, ţe celkem 95 % respondentů je
spokojeno se stávajícím stavem odpadového hospodářství v Batelově. Pouze 5 % uvedlo,
45
ţe spokojeni nejsou, přičemţ kaţdý z nich uvedl i důvod. Tyto důvody budou rozebrány
v následující kapitole. Zároveň i někteří ze spokojených respondentů uvedli svoje nápady a
připomínky pro zlepšení. Ty budou také uvedeny v následující kapitole.
Otázku 9 „Kolik odpadu přibliţně vyprodukujete za jeden týden, respektive za jeden rok“
jsem nevyhodnocoval, protoţe respondenti nedokázali mnoţství odpadu odhadnout. Na
otázku jich odpovědělo pouze cca 20 % s tím, ţe čísla jsou jen velmi hrubým odhadem,
ostatní na otázku neodpověděli vůbec. Výsledky vyhodnocení této otázky by tak nebyly
reprezentativní.
Dále z dotazníku vyplynulo, ţe respondenti chodí s vytříděným odpadem ke sběrným
místům průměrně jednou za 12 dní a popelnici si všichni dotázaní nechávají vyváţet
jednou za 14 dní. Ve dvou případech respondenti pravidelně produkují více odpadu a
interval 14-ti dnů by jim nestačil. Toto se ale řeší druhou popelnicí, ne zkrácením intervalu
vyváţení.
1.7.2
Návrhy občanů na zlepšení
5 % respondentů nebylo s odpadovým hospodářstvím městyse Batelov spokojeni. Dva z
nich jako důvod uvedli špatný harmonogram vyváţení nádob na odpad, a to jak na
separovaný, tak na komunální. Zdůvodnili to přeplněnými nádobami, především na sklo a
plasty a zápachem vycházejícím z nádob na komunální odpad. Jako důvod zápachu byl
uveden rozkládající se biologicky rozloţitelný odpad v nádobách, coţ zároveň poukazuje
na špatné třídění.
Dále byl vţdy jedním respondentem zmíněn jako nedostatek malý počet sběrných míst
spolu s malým počtem nádob na sběrných místech, chybějící místo na odkládání
stavebního odpadu a malý počet míst na odkládání psích exkrementů. Pouze jeden
respondent byl se současným stavem odpadového hospodářství v Batelově velmi
nespokojen, kdyţ uvedl, cituji: „Ani se nedivým, ţe lidé odpad tady v Batelově moc
netřídí, protoţe kontejnery jsou neustále přeplněné, není to kam dát, stačí se zajít podívat,
fakt krása! To pak i já radši naháţu všechno do popelnice.“
Jeden respondent otázku, zda má nějaké připomínky, pochopil obšírněji a nereagoval jen
na odpadové hospodářství. Uvedl celkem úsměvnou odpověď: „Zbytečné mnoţství letáků
= šetřit naše lesy, nerozkrádat ČR zlatými padáky a mimořádnými odměnami z rozpočtu
státu, řádné tresty papalášům.“
46
Ostatní respondenti se současným stavem byli spokojeni. Téměř polovina z nich uvedla
nějaký svůj podnět či návrh na zlepšení. Nejzajímavější, nebo nejčastěji se opakující
návrhy jsou uvedeny v tabulce 7 a jsou vţdy vztaţeny ke konkrétnímu stanovišti, které
respondenti uvedli.
Stanoviště
Návrh na zlepšení
Za Tratí
Přidání nádob na kartony, biomasu, konzervy, textil.
Více nádob na separovaný odpad.
Rozdávat méně letáků.
Častěji a za stejnou cenu vyváţet popelnice.
Více nádob na plast.
Více nádob na separovaný odpad, především plast a jejich častější
vyváţení, naopak na papír jsou nádoby nevyuţity.
Přidání nádob na velké větve a keře.
Více nádob na plast.
Na podzim poskytnout nádoby na biologicky rozloţitelný odpad.
Přidat nádobu na nápojové kartony
Více nádob na plast a papír.
2x do roka by mohl být svoz velkoobjemového odpadu.
Aktualizovat na nádobách, co se do nich smí dávat a co nesmí.
Častěji vyváţet popelnice, přes zimu je moc popela.
Přidat nádoby na polystyren.
Na podzim přistavit kontejner na trávu a listí.
2x do roka by mohl být svoz velkoobjemového odpadu.
Náměstí Míru
Švábovská (za školou)
Polní (u transformátoru)
Tkalcovská (u Rácovské)
Na Kopečku (u Rodů)
Luční (pod paneláky)
Bezděčín
Nová Ves
Rácov
Tabulka 1-7 - Návrhy obyvatel na zlepšení
1.7.3
Shrnutí
Celkem 100 % respondentů uvedlo, ţe třídí odpad, coţ je velice pozitivní zpráva. Někdo
sice můţe namítnout, ţe tu existuje ještě hypotetická moţnost, ţe někteří záměrně neuvedli
pravdu. V tom případě by se ale respondenti pravděpodobně za netřídění alespoň styděli,
kdyţ měli potřebu lhát. Dotazník tak mohl být impulsem pro to, aby se tříděním začali.
Další moţností ale je, ţe ti, kteří netřídí ani nebyli ochotní dotazník vyplnit.
Plast třídí 95 % respondentů, sklo třídí 82 % respondentů a papír třídí 76 % respondentů.
58 % respondentů uvedlo, ţe má sběrné místo vzdáleno od domova do 100 m.
Co se týče biologicky rozloţitelného odpadu, celkem 55 % respondentů uvedlo, ţe má
vlastní kompost, ale jen 51 % respondentů uvedlo, ţe trávu ze zahrady a spadané listí
kompostuje. Navíc pouze 15 % respondentů uvedlo, ţe třídí biologicky rozloţitelný odpad.
Obecní kompostárnu by si však v tuto chvíli přálo pouze 37 % respondentů.
47
2 Odpadové hospodářství městyse Batelov
–
návrhy na zlepšení
Při návrhu změn, které povedou ke zlepšení odpadového hospodářství městyse Batelov,
budu vycházet z průzkumu stávajícího stavu uvedeného v kapitole 1. Při návrzích se
zaměřím za třídění separovaných sloţek odpadu, jako je papír, plast, barevné a čiré sklo a
nápojové kartony, biologicky rozloţitelný odpad a motivaci obyvatel ke třídění odpadů.
V následujících odstavcích shrnu výsledky všech průzkumů, které budou pouţity jako
podklad pro návrhy.
Z vývoje mnoţství vyprodukovaného odpadu v Batelově uvedeného v kapitole 1.3
vyplynulo, ţe mezi lety 2007 aţ 2010 došlo k nárůstu mnoţství vytříděného plastu a skla.
Pouze u papíru došlo v posledním roce k poklesu jeho mnoţství, v celém sledovaném
období ale jeho mnoţství nerovnoměrně kolísá. Dá se tedy říci, ţe do budoucna bude třeba
na jednotlivých stanovištích přidat nádoby zejména na plast a sklo.
Z průzkumu aktuálních sběrných míst uvedeného v kapitole 1.5 vyplynula především
potřeba obnovit označení téměř všech nádob na separovaný odpad, protoţe stávající
značení je značně vybledlé a na některých nádobách dokonce zcela chybí, a přidat na
většinu stanovišť další bílé nádoby na čiré sklo, aby nemuselo být čiré sklo dáváno do
zelených nádob.
Na základě dotazníků, který měli občané městyse Batelov moţnost vyplnit, vyplynula
potřeba zvýšit počet nádob na separovaný odpad na některých stanovištích a dále potřeba
zabývat se nakládáním s biologicky rozloţitelným odpadem.
Předchozí výsledy korespondují s průzkumem zaplněnosti nádob na separovaný odpad
uvedeného v kapitole 1.6. Jsou tak potvrzeny stanoviště, na kterých je třeba zvětšit objem
nádob na konkrétních druhy separovaného odpadu přidáním dalších nádob.
Na základě výsledků soutěţe v třídění odpadu, které jsou uvedeny v kapitole 1.4 a v které
se Batelov umístil na 20 místě z 23 obcí, vyplynula potřeba zlepšit povědomí obyvatel o
třídění opadů a motivovat je k lepšímu třídění.
48
2.1 Optimalizace systému sběru odpadu
Při posuzování všech návrhů uvedených níţe je vhodné vzít v potaz také projekt ISNOV –
Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina, který je právě ve schvalovacím řízení.
Informace k tomuto projektu jsem dostal od pana Ing. Valeny z Energetické agentury
Vysočiny. V rámci tohoto projektu je zpracována analýza stávajícího stavu nakládání
s komunálními odpady v Kraji Vysočina. Projekt obsahuje, mino jiné, seznamy stávajících
skládek, kompostáren, bioplynových stanic a sběrných dvorů v kraji Vysočina spolu
s informacemi o jejich kapacitě a moţném vyuţití. Výstupy z projektu budou návrhy
několika řešení jak postupovat, aby docházelo i v budoucnu k plnění Plánu odpadového
hospodářství kraje. Hlavním výstupem z projektu bude doporučení vybudovat v kraji
Vysočina zařízení pro energetické vyuţití odpadů o kapacitě aţ 150 000 tun odpadu za rok.
Toto zařízení je plánováno vybudovat do roku 2016.
V Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina je jako prostředek k dosaţení
poţadované účinnosti sběru odpadu (viz kapitola 2.3 této diplomové práce) uvedena
doporučená vybavenost nádobami na separovaný odpad. V roce 2013 by tak na jednu
nádobu o objemu 1 100 l mělo připadat v případě papíru 100 osob, v případě plastu 50
osob a v případě skla 360 osob. Zároveň je v Plánu odpadového hospodářství kraje
Vysočina uvedena doporučená četnost svozu 26 x ročně v případě papíru a plastu a 52 x
ročně v případě skla. Maximální docházková vzdálenost by měla být 140 m [21].
současný počet
nádob
1 100 l
240 l
celkový
objem
nádob
Papírové obaly
Plastové obaly
Skleněné obaly
13
19
18
18
14
29
18620
24260
26760
celkem
50
61
69640
odpad
teoretický počet osob
počet
na 1 nádobu
(1 100 l)
nádob
1 100 l
2010 2013
17
138
100
22
106
50
24
96
360
63
Pozn.: počet obyvatel v roce 2010: 2 343
Tabulka 2-1 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2010 / 2013)
Zdroj: 21, vlastní výzkum
Pro srovnání je zde uvedena tabulka 2-1. V roce 2010, kdy v Batelově bylo k trvalému
pobytu přihlášené celkem 2 343 osob, dosahoval celkový objem nádob na separovaný
odpad 69 640 litrů, z toho připadalo 18 620 l na papír, 24 260 l na plast a 16 760 l na sklo.
Po přepočtu těchto objemů vychází na jednu teoretickou nádobu o objemu 1 100 litrů
49
v případě papíru 138 obyvatel, v případě plastu 106 obyvatel a v případě skla potom 96
obyvatel.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe jedině počet nádob na sklo jiţ nyní splňuje poţadavek
maximálního počtu 360 obyvatel na jednu 1 100 l nádobu v roce 2013, kdyţ nyní připadá
na jednu takovou nádobu pouze 96 obyvatel. V případě papíru připadalo na jednu 1 100 l
nádobu 138 obyvatel, coţ bylo 38 obyvatel nad limitem 100 obyvatel na jednu nádobu pro
rok 2013. V případě plastu ale v roce 2010 připadalo na jednu 1 100 l nádobu 106
obyvatel, coţ je více neţ 2 x tolik, kolik je poţadováno pro rok 2013, tj. 50 obyvatel na
jednu nádobu. Při zvyšování počtu nádob na stanovištích je třeba vycházet i z průzkumu
stávajícího stavu a z aktuální zaplněnosti, je však třeba zvýšit především počet nádob na
plasty a papír.
2.1.1
Optimalizace stávajících sběrných míst
V následujících kapitolách se obecně řečeno u stávajících sběrných míst zaměřím
především na následující body, které budu u kaţdého stanoviště sledovat, zda jsou
v pořádku, a v případě potřeby navrhovat jejich zlepšení:
Sjednocení sběrných míst tak, aby na kaţdém místě byly nádoby na všechny druhy
odpadu, který se v Batelově bude třídit – plast, papír, barevné sklo, čiré sklo,
nápojové kartony.
Pouţívání zelených nádob pouze na barevné sklo, nikoliv na čiré. Na čiré sklo
pouţívat bílé nádoby.
Doplnění označení ţlutých nádob na plasty tak, aby bylo zřejmé, ţe se do nich smí
dávat i nápojové kartony.
Zvětšení objemu – přidání nových nádob na stanoviště.
Změna rozmístění sběrných míst tak aby docházková vzdálenost byla 100 m,
maximálně 140 m (zejména zaloţení nových sběrných míst).
Sjednocení označení nádob aby se nestalo, ţe nádoby na stejný druh odpadu budou
onačeny různě, zároveň obnovení značení, které je vybledlé.
Naopak nezabýval jsem se optimalizací svozových tras. Dle informací, které mám
k dispozici, jsou jiţ nyní pouţívány ty „nejoptimálnější“.
50
2.1.1.1 Stanoviště „Za tratí“
Stávající stav
Navrhovaný stav
Změna / nové nádoby
1 100 l: 2x plast, 1x papír – 1 100 l: 2x plast, 1x papír – plech, 1x čiré sklo – zvon
plech, 1x čiré sklo – zvon
Tabulka 2-2 - Navrhovaný stav - stanoviště "Za tratí"
Zdroj: Vlastní návrh
Na stanovišti Za Tratí navrhuji ponechat počet nádob ve stejném počtu jako doposud (viz
tabulka 2-2). Plechovou nádobu je třeba výrazně označit tak, aby bylo zřejmé, ţe je na
papír. Dvě 240 l zelené nádoby navrhuji označit shodně mezi sebou, protoţe jsou na stejný
druh odpadu – barevné sklo. Dále je ještě neoznačena jedna 1 100 l ţlutá nádoba na plast,
tu je třeba označit stejně jako druhou ţlutou nádobu. U ţlutých nádob na plast je navíc
třeba doplnit označení, ţe do nich patří i nápojové kartony.
2.1.1.2 Stanoviště „náměstí Míru“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x plast, 1x sklo –
plech, 3x papír, 1x čiré sklo
1x elektro
1 100 l: 2x plast, 1x sklo – + 1x 1 100 l plast
plech, 3x papír, 1x čiré sklo
1x elektro
Tabulka 2-3 - Navrhovaný stav - stanoviště "náměstí Míru"
Na tomto stanovišti navrhuji přidat jednu nádobu na plast o objemu 1 100 l (viz tabulka 23). U plechové nádoby na sklo navrhuji doplnit značení, ţe je na barevné sklo, u nádoby na
plast doplnit značení, ţe se do nich smí dávat nápojové kartony. U všech ostatních nádob,
kromě nádoby na elektro odpad, navrhuji obnovit značení, stávající je dost vybledlé.
2.1.1.3 Stanoviště „Švábovská (za školou)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 2x plast, 1x sklo
1 100 l: 2x plast, 1x barevné + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon
sklo, 1x čiré sklo
240 l: 2x papír, 2x barevné sklo
240 l: 2x papír, 2x sklo
Tabulka 2-4 - Navrhovaný stav - stanoviště "Švábovská (za školou)"
51
Na stanoviště Švábovská navrhuji přidat jednu nádobu o objemu 1 100 l na čiré sklo (viz
tabulka 2-4). Dále navrhuji na plechovou nádobu 1 100 l přidat označení barevné sklo a na
obě ţluté nádoby 1 100 l přidat označení nápojové kartony a na jednu z nich přidat
označení plasty, které také chybí.
2.1.1.4 Stanoviště „Polní (u transformátoru)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x + 1x 1 100 l barevné sklo
barevné sklo, 1x plast
+ 1x 1 100 l plast
240 l: 3x plast, 2x papír, 1x 240 l: 3x plast, 2x papír, 1x barevné sklo
barevné sklo
Tabulka 2-5 - Navrhovaný stav - stanoviště "Polní (u transformátoru"
Na tomto stanovišti navrhuji vyměnit 240 l nádobu na barevné sklo, která nemá víko, za
novou 1 100 l nádobu (viz tabulka 2-5). Značení je třeba obnovit na obou 240 l nádobách
na papír a na 3 nádobách na plast.
2.1.1.5 Stanoviště „Nad zdravotním střediskem“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 2x papír, 2x plast, 1x 1 100 l: 2x papír, 2x plast, 1x + 1x 1 100 l barevné sklo
čiré sklo
čiré sklo, 1x barevné sklo
1x elektro
1x elektro
Tabulka 2-6 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad zdravotním střediskem"
Na stanovišti Nad zdravotním střediskem navrhuji obnovit označení u všech nádob,
protoţe staré značení je vybledlé a navíc nádoby na stejný druh odpadu jsou označeny
různě. Dále navrhuji přidat jednu 1 100 l nádobu na barevné sklo (viz tabulka 2-6).
2.1.1.6 Stanoviště „Tkalcovská (u Rácovské)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x papír, 1x sklo –
plech, 2x plast
1 100 l: 2x papír, 1x barevné + 1x 1 100 l papír
sklo – plech, 2x plast, 1x čiré + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon
sklo
240 l: 1x papír, 1x barevné sklo
240 l: 1x papír, 1x čiré sklo
Tabulka 2-7 - Navrhovaný stav - stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)"
52
Na tomto stanovišti navrhuji přidat jednu 1 100 l nádobu na čiré sklo (viz tabulka 2-7).
Dále navrhuji přidat označení barevné sklo na plechovou nádobu 1 100 l a změnit označení
zelené 240 litrové nádoby z barevného skla na čiré. Dále je třeba dooznačit ţlutou nádobu
1 100 l na plast a 240 l nádobu na papír.
2.1.1.7 Stanoviště „Nad Potokem (most u mlýna)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x 240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x sklo
sklo
Tabulka 2-8 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)"
Na tomto stanovišti navrhuji obnovit značení plechové nádoby na plast, dvou nádob na
papír a jednu zelenou nádobu přeznačit ze směsného skla na barevné. Z hlediska objemu
nádob je toto stanoviště vyuţíváno velice efektivně, není proto třeba přidávat další nádoby
(viz tabulka 2-8). Pouze doporučuji vyměnit zelenou nádobu na čiré sklo za bílou nádobu.
2.1.1.8 Stanoviště „Ve Vršku (u Svobodů)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x + 1x 1 100 l plast
plast, 1x papír
+ 1x 1 100 l papír
240 l: 3x plast, 3x papír, 1x 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x barevné sklo, 1x sklo
barevné sklo, 1x sklo
Tabulka 2-9 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)"
Na toto stanoviště navrhuji přidat nádoby na plast a papír (viz tabulka 2-9). Dále navrhuji
přeznačit 240 l nádobu ze směsného skla na barevné. Dále je třeba doplnit označení
nápojové kartony na všechny tři 240 litrové nádoby na plast. Tři nádoby na papír jsou
označeny kaţdá jinak, toto navrhuji sjednotit.
2.1.1.9 Stanoviště „Ve Vršku (u Dolejších)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x sklo
-
Nádobu odstranit
Tabulka 2-10 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)"
53
Toto stanoviště navrhuji zrušit (viz tabulka 2-10). Nádobu je moţné přemístit na stanoviště
Ve Vršku (u Svobodů), které je nedaleko.
2.1.1.10 Stanoviště „Na Kopečku (u Rodů)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
240 l: 2x plast, 1x papír, 1x 240 l: 2x plast, 1x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x čiré sklo, 2x barevné sklo
sklo
Tabulka 2-11 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)"
Na tomto stanovišti není nutné přidávat ţádné další nádoby (viz tabulka 2-11). Navrhuji
pouze obnovit značení. Na nádobě na směsné sklo navrhuji změnit označení na barevné
sklo. 1 100 l ţlutá nádoba není označena vůbec, bude tedy přidat označení plasty a
nápojové kartony, na 240 litrové ţluté nádoby je třeba přidat označení nápojové kartony.
Dále je třeba označit 240 litrovou nádobu na papír, která má značení strhnuté.
2.1.1.11 Stanoviště „Luční (pod paneláky)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x 1 100 l: 3x plast, 2x papír, 1x + 1x 1 100 l plast
sklo – plech
barevné sklo – plech
+ 1x 1 100 l papír
Tabulka 2-12 - Navrhovaný stav - stanoviště "Luční (pod paneláky)"
Na stanovišti Luční (pod paneláky) navrhuji přidat nádoby na plast a papír (viz tabulka 212). Značení je třeba obnovit na ţlutých nádobách na plast a na plechové nádobě na
barevné sklo.
2.1.1.12 Stanoviště „Soukenická (za Maryškovými)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x + 1x 1 100 l plast
barevné sklo, 1x čiré sklo
+ 1x 1 100 l papír
+ 1x 1 100 l barevné sklo
+ 1x 1 100 l čiré sklo – zvon
240 l: 3x plast, 3x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo
-
Tabulka 2-13 - Navrhovaný stav - stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)"
54
Na stanovišti Soukenická byly všechny nádoby po dobu sledování zaplněnosti přeplněny.
Jelikoţ jsou na stanovišti v současné době jiţ osm 240 litrových nádob, přidáním dalších
by na stanovišti bylo jiţ nádob příliš. Navrhuji proto všechny nádoby nahradit novými o
objemu 1 100 l, jednu novou nádobu na kaţdý druh separovaného odpadu – papír, plast,
barevné sklo a čiré sklo (viz tabulka 2-13). Staré 240 litrové nádoby navrhuji ponechat
v záloze, kdyby objem nádob opět nebyl dostatečný.
2.1.1.13 Stanoviště „Pod Hřbitovem“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x 1 100 l: 2x plast, 2x papír, 1x
čiré sklo – zvon
barevné sklo, 1x čiré sklo –
zvon
240 l: 1x plast, 1x barevné 240 l: 1x plast, 1x barevné
sklo, 1x sklo
sklo, 1x sklo
+ 1x 1 100 l plast
+ 1x 1 100 l papír
-
Tabulka 2-14 - Navrhovaný stav - stanoviště "Pod Hřbitovem"
Na stanovišti navrhuji zvýšit počet nádob přidáním nádoby na plast, papír a barevné sklo
(viz tabulka 2-14). Ostatní nádoby mají vybledlé značení, proto navrhuji ho obnovit. Na
ţluté nádoby je navíc třeba doplnit označení nápojové kartony a jednu 240 l zelenou
nádobu je třeba přeznačit ze směsného skla na barevné.
2.1.1.14 Stanoviště „Třešťská (za Besedovými)“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x 1 100 l: 2x plast, 2x papír, 1x + 1x 1 100 l plast
čiré sklo – zvon, 1x sklo – čiré sklo – zvon, 1x sklo – + 1x 1 100 l papír
plech
plech
Tabulka 2-15 - Navrhovaný stav - stanoviště "Třešťská (za Besedovými)"
Na tomto stanovišti navrhuji přidat 1 100 l nádobu na plast a papír (viz tabulka 2-15). Dále
navrhuji správně označit plechovou nádobu označením barevné sklo.
55
2.1.1.15 Stanoviště pro komunální odpad pro chaty „Na Kameničkách“
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 4x komunální odpad –
plech
1 100 l: 4x komunální odpad – + 1x 1 100 l plast
plech, 1x plast, 1x papír, 1x + 1x 1 100 l papír
barevné sklo, 1x čiré sklo
Tabulka 2-16 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kameničkách"
Stanoviště Na Kameničkách bylo prozatím pouze na komunální odpad pro chataře.
Navrhuji stanoviště rozšířit i o nádoby na separovaný odpad – papír, plast, barevné sklo a
čiré sklo (viz tabulka 2-16).
2.1.1.16 Stanoviště v Bezděčíně
Stávající stav
Navrhovaný stav
1x 1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x
barevné sklo plech, 1x čiré
sklo – zvon
240 l: 1x papír, 1x plast, 1x 240 l: 1x papír, 1x plast, 1x
sklo
barevné sklo
1 100 l: 1x
neoznačený plech
plast,
+ 1x 1 100 l plast
+ 1x 1 100 l papír
-
Tabulka 2-17 - Navrhovaný stav - stanoviště v Bezděčíně
Na stanovišti v Bezděčíně navrhuji přidat nádoby na plast, papír a čiré sklo (viz tabulka 217). Dále navrhuji obnovit označení u všech ostatních nádob. Na nádobách na plast totiţ
chybí označení nápojové kartony, nádoby na sklo nejsou označeny vůbec a nádoba na
papír má označení vybledlé.
2.1.1.17 Stanoviště v Lovětíně
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x plast, 1x
neoznačený plech, 1x papír, 1x
240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné
sklo
1 100 l: 2x plast, 1x barevné + 1x 1 100 l plast
sklo plech, 2x papír, 1x čiré + 1x 1 100 l papír
sklo – zvon
-
Tabulka 2-18 - Navrhovaný stav - stanoviště v Lovětíně
V Lovětíně navrhuji přidat na stanoviště nádoby na plast a papír (viz tabulka 2-18). Dále
navrhuji zelenou 240 l nádobu přeznačit z čirého skla na barevné a druhou zelenou nádobu
56
240 l spolu s plechovou nádobou 1 100 l označit na barevné sklo. Na ţlutou nádobu na
plast je třeba doplnit označení nápojové kartony.
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo –
zvon
240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné
sklo, 1x papír
1 100 l: 2x plast, 1x čiré sklo – + 1x 1 100 l plast
zvon, 1x papír
+ 1x 1 100 l papír
240 l: 2x barevné sklo, 1x papír
Tabulka 2-19 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "1"
Na stanovišti v Nové Vsi „1“ navrhuji přidat nádoby na plast a papír (viz tabulka 2-19).
Dále navrhuji přeznačit dvě zelené nádoby 240 l na barevné sklo, jedna z nich má totiţ
označení čiré sklo. Na ţlutou nádobu na plast je třeba doplnit značení nápojové kartony.
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x + 1x 1 100 l plast
+ 1x 1 100 l papír
240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x papír
sklo, 1x papír
1 100 l: 1x plast
Tabulka 2-20 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "2"
Na toto stanoviště navrhuji přidat nádoby na plat, papír a čiré sklo (viz tabulka 2-20). Dále
je třeba změnit označení zelené 240 l nádoby na čiré sklo. Obě 240 l zelené nádoby budou
nyní na barevné sklo. Na ţlutou nádobu na plasty je třeba doplnit označení nápojové
kartony a na modrou 240 l nádobu na papír je třeba obnovit chybějící značení.
2.1.1.20 Stanoviště v Rácově
Stávající stav
Navrhovaný stav
1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x 1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 2x + 1x 1 100 l plast
papír
papír, 1x plast
+ 1x 1 100 l papír
240 l: 2x čiré sklo, 1x barevné 240 l: 3x barevné sklo, 1x plast
sklo, 1x plast
Tabulka 2-21 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově
57
Na stanovišti v Rácově navrhuji přidat jednu nádobu na plast a jednu nádobu na papír (viz
tabulka 2-21). Dále navrhuji na 3 zelené 240 l nádoby dát označení barevné sklo místo
čirého, znovu označit nádobu 240 l na papír a na 240 l nádobu na plast přidat označení
nápojové kartony.
2.1.1.21 Stanoviště v Rácově u Kulturního domu
Stávající stav
Navrhovaný stav
240 l: 1x papír
-
Nádobu odstranit
Tabulka 2-22 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově uKD
Toto stanoviště navrhuji zrušit (viz tabulka 2-22). Nádobu je moţné přemístit na náměstí
na druhé stanoviště.
2.1.2
Návrh nových sběrných míst
V Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina je doporučena maximální docházková
vzdálenost 140 m. Pro názornost jsem na mapě Batelova na obrázku 2-1 černým kruhy
znázornil vzdušnou vzdálenost cca 140 m kolem kaţdého sběrného místa. Černé kruhy
jsou pouţity pro stávající sběrná místa. Po zhodnocení situace jsem se rozhodl navrhnout
dvě další sběrná místa, kolem kterých je vzdálenost znázorněna červenými kruhy. Na
kaţdém tomto místě navrhuji umístit po jedné nádobě o objemu 1 100 l na plat, papír a
barevné sklo a jeden zvon na čiré sklo. V Bezděčíně, Lovětíně, Nové Vsi a v Rácově ţádné
nové stanoviště nenavrhuji.
58
Batelov
Legenda:
.
Stávající
stanoviště –
okruh 140 m
.
.
.
Nově
navrhované
stanoviště –
okruh 140 m
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Obrázek 2-1 - Návrh nových sběrných míst v Batelově; M 1:10 000
59
2.1.3
Shrnutí navržených změn
Na stávajících stanovištích navrhuji přidat nádoby na separovaný odpad, dále navrhuji
obnovu stávajícího značení a dále stávající počet stanovišť rozšířit dvěma novými
stanovišti.
V následující tabulce 2-23 uvádím přehled všech sběrných míst a počet nových označení,
které bude třeba doplnit. Celkem bude třeba 22 samolepů papíru, 26 plastu, 21 barevného
skla, 2 čirého skla a 25 nápojových kartonů. Samolepy navrhuji obnovovat ve dvou vlnách.
Tam, kde je v tabulce políčko červeně vybarvené, povaţuji za důleţité značení nádob
vyměnit přednostně, jedná se o nádoby, které nejsou v současné době označeny vůbec
nebo jsou označeny chybně na jiný druh odpadu. Jedná se o 3 nádoby na papír, 11 na plast,
21 na barevné sklo a na 25 x nápojové kartony. Tyto samolepy by měly být obnoveny
v první vlně, ostatní by byly obnoveny ve druhé vlně. V průběhu psaní této práce jiţ
obnova značení začala a nádoby jsou jiţ podle potřeby průběţně nově označovány.
Označování nádob je vhodné provádět na omyté nádoby a za tepla, tedy nejdříve zase na
jaře za vhodných klimatických podmínek.
V tabulce je také shrnut navrţený počet nových nádob na jednotlivé druhy odpadu na
jednotlivých stanovištích. V souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina na
čiré sklo navrhuji nádoby se spodním výsypem typu zvon. Na barevné sklo navrhuji
pořizovat nádoby o objemu 1 100 l, protoţe tyto nádoby jsou na barevné sklo v Batelově
jiţ pouţívány a změna typu nádob by byla zbytečně nákladná. Nové nádoby navrhuji
pořizovat také ve dvou vlnách. Celkem stávající stanoviště navrhuji rozšířit o 13 nádob o
objemu 1 100 l na plast, 11 nádob o objemu 1 100 l na papír, 5 nádob o objemu 1 100 l na
barevné sklo a 6 nádob typu zvon na čiré sklo. Modře jsou v tabulce tentokrát znázorněny
nádoby, které nemusejí být aţ tak akutně doplněny ale výhledově by to bylo také vhodné.
Pořízeny by proto mohly být aţ ve druhé vlně.
Časem, aţ nádoby o objemu 240 litrů doslouţí, doporučuji je jiţ vţdy nahrazovat
nádobami o objemu 1 100 l. Jedna 1 100 l nádoba nahradí aţ 4,5 nádoby o objemu 240
litrů, případně méně neţ 4,5 s tím, ţe zároveň dojde je zvýšení objemu na danou surovinu.
Na stanovišti tak bude celkově méně nádob a zároveň jejich objem bude větší. Méně nádob
zároveň zabere méně místa a bude působit estetičtěji. Dále celkem navrhuji dvě nová
stanoviště. Jejich umístění je vidět na mapě Batelova na obrázku 2-1. Na kaţdém novém
stanovišti bude po jedné nádobě na kaţdý druh odpadu.
60
Počet nových označení
Počet nových nádob 1 100 l
stávajících nádob
Kartony
Papír
Barevné
sklo
Čiré sklo
Plast +
kartony
Papír
Barevné
sklo
Čiré sklo
zvon
Stanoviště
Plast
č.
1 Za Tratí
2
2
1
3
-
-
-
-
-
2 Náměstí Míru
1
1
3
1
1
1
-
-
-
3 Švábovská (za školou)
2
1
-
1
-
-
-
-
1
4 Polní (u transformátoru)
3
3
2
-
-
1
-
1
-
5 Nad zdravotním střediskem
2
2
2
2
-
-
-
1
-
6 Tkalcovská (u Rácovské)
1
1
1
1
1
-
1
-
1
7 Nad Potokem (most u mlýna)
1
1
2
1
-
-
-
-
-
8 Ve Vršku (u Svobodů)
3
3
3
2
-
1
1
-
-
9 Ve Vršku (u Dolejších)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10 Na Kopečku (u Rodů)
1
1
1
1
-
-
-
-
-
11 Luční (pod paneláky)
2
2
1
1
-
1
1
-
-
12 Soukenická (za Maryškovými)
-
-
-
-
-
1
1
1
1
13 Pod Hřbitovem
2
2
1
1
-
1
1
1
-
14 Třešťská (za Besedovými)
-
-
-
1
-
1
1
-
-
15 Na Kameničkách (pro chaty)
-
-
-
-
-
1
1
1
1
16 Bezděčín
17 Lovětín
2
2
1
2
-
1
1
-
1
1
1
1
3
-
1
1
-
-
18 Nová Ves 1
1
1
1
2
-
1
1
-
-
19 Nová Ves 2
1
1
1
2
-
1
1
-
1
20 Rácov náměstí
1
1
1
3
-
1
-
-
-
21 Rácov u KD
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nové stanoviště 1
-
-
-
-
-
1
1
1
1
Nové stanoviště 2
-
-
-
-
-
1
1
1
1
celkem
26
25
22
27
2
15
13
7
8
z toho první vlna (prioritní)
z toho druhá vlna (neprioritní)
11
25
3
21
0
10
10
5
6
15
0
19
6
2
5
3
2
2
Tabulka 2-23 - Přehled nových označení stávajích nádob a nových nádob
Přesnou cenu obsluhy více nádob na stávajících stanovištích spolu se dvěma novými
stanovišti bohuţel nejsem schopen určit, protoţe společnost .A.S.A. Dačice s.r.o. si toto
chrání jako obchodní tajemství. Abych tak neposkytl konkurenční výhodu jiné odpadové
společnosti, ekonomicky vyhodnotím alespoň cenu za nové nádoby, které navrhuji přidat
na stávající, nebo nová stanoviště. Samolepy označení nádob lze získat od společnosti
EKO-KOM, a.s. za zvýhodněných podmínek. Výpočet plné ceny by v tomto případě neměl
smysl.
61
Druh odpadu
Plast + náp. kartony
Papír
Sklo barevné
Sklo čiré
celkem
cena za
nádobu
[Kč]
první vlna
počet
Cena
nádob
[Kč]
7 250
7 250
7 250
9 820
-
10
10
5
6
31
druhá vlna
počet
Cena
nádob
[Kč]
72 500
72 500
36 250
58 920
240 170
5
3
2
2
12
celkem
nádob
celková
cena
[Kč]
15
13
7
8
43
108 750
94 250
50 750
78 560
332 310
36 250
21 750
14 500
19 640
92 140
Tabulka 2-24 - Odhad ceny nových nádob
Cena jedna nádoby o objemu 1 100 l na plast nebo na papír vychází na 7 250 Kč bez DPH
[27]. Jednu nádobu typu zvon se spodním výsypem na čiré sklo lze pořídit za 9 812 Kč bez
DPH [1]. V první vlně by bylo pořízeno celkem 31 nádob, ve druhé potom celkem 12
nádob. Souhrnná cena za nádoby z první a druhé vlny a celková cena je uvedena v tabulce
2-24. Nádoby pro dvě nová stanoviště jsou zahrnuty do druhé vlny.
navrhovaný
počet nádob
teoretický
počet
nádob
1 100 l
2010
138
106
96
1 100 l
240 l
celkový
objem
nádob
Papírové obaly
Plastové obaly
Skleněné obaly
24
32
30
15
11
27
30000
37840
39480
27
34
36
celkem
86
53
107320
98
odpad
počet osob na 1
nádobu (1 100 l)
2012 2013
86
68
65
100
50
360
Tabulka 2-25 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2012 / 2013)
Zdroj: 21, vlastní návrh
Celková cena vychází za všechny navrţené nové nádoby na 332 310 Kč bez DPH.
V tabulce 2-25 je vidět, jak se změní po koupi nových nádob počet osob na 1 nádobu. Nyní
spolu se skleněnými obaly splní podmínku pro rok 2013 z Plánu odpadového hospodářství
kraje Vysočina také papír a lepenkové obaly. Na jednu nádobu na plast připadá 68
obyvatel, coţ je stále o 16 obyvatel nad limitem 50 obyvatel pro rok 2013. Bylo by proto
vhodné na plast do roku 2013 pořídit ještě dalších 12 nádob o objemu 1 100 l na ty
stanoviště, na kterých by byly nádoby na plast v době pořizování nejvíce zaplněny.
Celkové náklady spojené s odpadovým hospodářstvím v roce 2010 dosáhly 2 370 765 Kč.
Na rok 2011 je v rozpočtu obce schváleno na odpadové hospodářství 2 399 500 Kč,
62
k 14.12.2011 bylo utraceno jiţ 2 309 273 Kč. Je třeba počítat s tím, ţe do budoucna
náklady ještě porostou, protoţe se předpokládá i průběţný nárůst mnoţství odpadů. Na
poplatcích za odpady od obyvatel se vybere řádově méně. V roce 2010 bylo od 2 343
obyvatel a za cca 200 chat dohromady vybráno celkem pouze 129 600 Kč. Pokud bude
stávající počet nádob na separovaný odpad v Batelově ještě rozšířen, bude pravděpodobně
třeba zváţit, jestli nebude vhodné poplatek za odpady mírně zvýšit. Zvýšení poplatku by
ale měla být aţ poslední moţnosti získání dalších potřebných financí.
2.1.4
Čištění nádob na separovaný odpad
Některé nádoby na separovaný odpad jsou celkem znečištěny. Není to ještě krajně nutné,
ale je moţnost je nechat vyčistit. Čištění nádob je dobré z hygienických důvodů. Zároveň
by se tím i vyřešily připomínky některých občanů, kteří si v dotazníku stěţovali na zápach
z kontejnerů. Spokojenost občanů by měla být na prvním místě a čisté nádoby na odpad
bez zápachu budou mít na spokojenost i motivaci ke třídění velký vliv.
Existují v podstatě dvě moţnosti jak nádoby na odpad nechat vyčistit. Jednou moţností je
nádoby svést na jedno místo a pouţít vysokotlaké čištění, viz obrázek 2-2, případně nějaký
desinfekční prostředek, jako např. Dezisan [26]. Nejtěţší je vyčistit případné usazeniny
uvnitř nádoby, k tomu je potřeba pouţít mechanické pomůcky. Takto se dá vyčistit ve dvou
lidech aţ 50 nádob o objemu 1 100 l denně [18]. Ruční čištění je třeba provádět na
zpevněné ploše, odpadní vodu s desinfekčním prostředkem je třeba jímat. V Batelově na to
nejsou stavebně-technické podmínky, coţ by znamenalo nádoby odvézt, např. do Jihlavy.
To by se ekonomicky nevyplatilo, nehledě na to, ţe by v době čištění na stanovištích
nebyly ţádné nádoby.
Obrázek 2-2 - Vysokotlaké čištění nádob na odpad
Zdroj: http://infoportaly.cz/karvinsko/karvina/8145-pracovnici-technickych-sluzebkarvina-cisti-kontejnery-na-odpad
63
Druhou moţností je objednat profesionální čištění od odpadové firmy, která čištění
provede pomocí speciálního mycího vozu, který do sebe pojme celou nádobu a tam ji
vyčistí přímo na místě na ulici. K čištění vůz pouţívá opět tlakový proud vody spolu
s desinfekčním prostředkem. Mycí vůz objíţdí stanoviště zároveň se svozovým vozem,
který nádobu nejdříve vyprázdní, aby ji následně mycí vůz mohl vyčistit. Voda z mycího
vozu je poté odvezena do čistírny odpadních vod. Schéma takového mycího vozu je na
obrázku 2-3.
1 - nádrţe na čistú vodu; 2 - nádrţe na znečistenú vodu; 3 - vysokotlakové vodné čerpadlo; 4 - trysky pre
vnútorné umývanie; 5 - trysky pro vonkajšie umývanie; 6 - kalové čerpadlo pre odsávanie znečistenej vody;
7 - pištol pre ručné umývanie; 8 - rozvádzač
Obrázek 2-3 - Schéma mycího vozu na nádoby na odpad
Zdroj: http://www.hanes-slovakia.sk/branch/index.htm
Vůz dokáţe nádobu umýt za cca 60 sekund, záleţí to ale na míře jejího znečištění. Kdyţ
bude nádoba více znečištěna, doby mytí lze prodlouţit. Na umytí vnitřku nádoby se
spotřebuje cca 40 litrů vody, na vnější mytí potom cca 20 litrů vody. Pro různé dočištění
nádob je vozidlo vybaveno také ruční vysokotlakou pistolí [16].
Čištění nádob na odpad pomocí mycího vozidla by mohla zajistit společnost .A.S.A. V
Českém Těšíně vyčištění cca 550 nádob vychází na 150 – 200 tisíc korun. Z toho se dá
odhadnout, ţe v Batelově by vyčištění 107 nádob nemělo přesáhnout 40 000 korun [10].
Některá města, jako např. Mariánské Lázně, tímto způsobem čistí nádoby na odpad
kaţdoročně, najdou se ale i města, která nečistí nádoby vůbec, legislativně to povinné není.
Občané to ale jistě ocení. „Je to dobrá věc. Přeci jen člověku se lépe vyhazují odpadky do
nádoby, na kterou se nemusíte bát sáhnout. Navíc zmizel ten hrozný zápach, který se z nich
64
šířil. Myslím, ţe by si měla vzít příklad i jiná města v naší republice a nejen ta lázeňská.“
Uvedla jedna občanka Mariánských Lázní v komentáři pro Deník.cz [9].
2.1.5
Varianty pytlového sběru
Pytlový sběr odpadu patří mezi nejúčinnější metody třídění odpadu. Navíc při nových
projektech odpadového hospodářství je přímo v Plánu odpadového hospodářství ČR
zakotveno, ţe je třeba upřednostňovat odvozové systémy sběru odpadu, a tedy i pytlový
sběr, před donáškovými kontejnerovými systémy [25].
Kaţdá domácnost dostane pytle na jednotlivé druhy separovaného odpadu. Pytle mohou
mít různou barvu podle toho, na jaký druh odpadu jsou. Jednou za čas potom všechny
domácnosti objede svozové vozidlo a pytle připravené před domy odveze [29].
Pytlový sběr je vhodné pouţít v lokalitách s rodinnými domy nebo na menších sídlištích.
Pomocí pytlového sběru se dají třídit všechny druhy odpadu, pouze biologicky rozloţitelný
odpad je lepší zlikvidovat kompostováním přímo v domácnosti, coţ je efektivnější a méně
nákladné. Pytle je moţno buď domácnostem rozdávat zdarma, nebo za symbolický
poplatek, případně si je i domácnosti mohou zajišťovat sami [29].
Výhodou pytlového sběru je vysoká účinnost separace odpadu. Na grafu 2-1 je znázorněna
závislost čistoty vytříděného odpadu na počtu obyvatel v sídle. Určitá závislost na velikosti
sídla je pozorovatelná, ale důleţitější je, ţe hodnoty nad 96 % čistoty odpadu byly
dosaţeny pouze odvozovým systémem [29].
65
Graf 2-1 - Čistota vytříděného odpadu
Zdroj: http://hnutiduha.cz/uploads/media/pytle_pro_lepsi_trideni.pdf
Další výhodou jsou nízké počáteční náklady na realizaci. Stačí do domácností rozdat pytle
a pořídit libovolné nákladní vozidlo na jejich svoz, případně na svoz najmout
specializovanou firmu. Ušetří se tak za drahé nádoby na separovaný odpad. Pytle je potom
moţno vţdy vysypat na korbu svozového vozidla a měnit je jen v případě potřeby, coţ
bude šetřit pytle a další náklady, nebo plný pytel vyměnit za prázdný a odpad odvézt
v pytli, coţ urychlí svoz.
V porovnání s ostatními systému třídění odpadu z hlediska ceny vychází pytlový systém
také velice dobře. Graf 2-2 ukazuje ceny za různé způsoby nakládání s odpadem na
příkladu bioodpadu v jedné oblasti Itálie. Z grafu je vidět, ţe odvozový systém, kdy byly
nádoby na bioodpad u kaţdého domu, je levnější neţ donáškový systém, při kterém byly
nádoby na ulici. Odvozový systém v tomto případě vyšel dokonce i levnější, neţ kdyby se
bioodpady netřídily [29].
66
Graf 2-2 - Náklady na odvozný systém
Zdroj: http://hnutiduha.cz/uploads/media/pytle_pro_lepsi_trideni.pdf
Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe odvozový systém třídění odpadu, pod který spadá i
pytlový sběr, je nejefektivnější a nejlevnější způsob třídění odpadů.
Naopak nevýhodou je, ţe domácnost musí vytříděný odpad v pytlích skladovat doma,
dokud pro něj nepřijede svozové vozidlo. Několika obcím se ale dokonce podařilo pytlový
sběr úspěšně zavést i v místech velkých sídlišť, pro něţ není úplně ideální právě z důvodu
chybějících prostor pro skladování pytlů. Jak se ale ukazuje, ani to nemusí být
nepřekročitelná překáţka a vţdy záleţí na vůli občanů. Někdo by mohl namítat, ţe pytlový
sběr není vhodný pro třídění skla, protoţe sklo můţe pytle poškodit. Zkušenosti obcí
z praxe ale i tuto námitku vyvracejí a potvrzují opak [29].
V případech, ţe se v obci odpad doposud netřídil, je proto nejvýhodnější zavést právě
pytlový sběr odpadu.
2.1.5.1 Návrh řešení pytlového sběru v Batelově
Pokud je v obci jiţ zaveden donáškový systém, je výhodné tento systém nerušit a pytlový
sběr zavést jako jeho alternativu, jako doplňkový produkt.
Pokud by se systém pytlového sběru měl zavádět, mělo by to být oboustranně výhodné jak
pro obec, tak pro občany. Obec bude ze systému prosperovat vyšším mnoţstvím
67
vytříděného odpadu a občané by ze systému měli profitovat slevou na stávajícím poplatku
za odpady. Slevu je moţné vypočítat podle mnoţství odpadu, který občané prostřednictvím
pytlů vytřídí.
Z preventivních důvodů zneuţití pytlů na jiné účely by bylo vhodné pytle opatřit logem
městyse, případně by tímto způsobem mohlo dojít i k propagaci a reklamě. Další ochranou
proti zneuţití pytlů je způsob jejich rozdávání. Nový pytel by domácnost dostala jen
v případě, pokud by starý pytel odevzdala naplněný, tzv. pytel za pytel. Pytle navíc by
potom byly za poplatek. Těmito dvěma způsoby by se dle mého názoru zcela předešlo
zneuţívání pytlů na jiné účely. Další moţností potom je, aby si občané pytle kupovali
sami. V tomto případě by pak jiţ příliš nevadilo, ţe by je pouţili i na jiné účely.
Jednou moţností, jak pytlový sběr zavést, je prostřednictvím letáčků oslovit občany, jestli
se do systému chtějí zapojit. Poté zájemcům rozdat pytle na separovaný odpad. Občané
potom naplněné pytle označí samolepkou se svým jménem a adresou. Tyto údaje slouţí
pro evidování mnoţství vytříděného odpadu a také pro kontrolu nesprávného třídění.
Jednou za měsíc potom můţe probíhat svoz pytlů, které občané umístí na chodník před své
domy. Takto systém pytlového sběru úspěšně zavedli v Turnově v roce 2008 a během
prvního roku se do něj zapojilo přes 300 domácností [29].
Pro začátek navrhuji v článku v Batelovských listech informovat občany o moţnosti
zapojit se do pytlového systému sběru odpadu. V článku bude popsáno fungování systému,
druhy tříděného odpadu i bodové hodnocení a finanční úleva z poplatku, aby byli občané
dostatečně motivování se do systému zapojit. Doporučuji totiţ, aby zapojení se do systému
bylo dobrovolné. Po článku v časopise doporučuji ještě jednu vlnu informační kampaně ve
formě letáku do kaţdé schránky, který bude zahrnovat opět všechny informace o systému.
Zavedení systému pytlového sběru je také nutné provést obecně závaznou vyhláškou.
Zájemci poté podepíši smlouvu o úlevě na poplatku za odpady, čímţ se do systému zapojí.
Při podpisu smlouvy zároveň dostanou pytle na odpad – ţlutý na plast, modrý na papír,
zelený na barevné sklo a bílý na čiré sklo. Cena pytlů se můţe pohybovat kolem 3,50 Kč
za kus. Vhodné by mohlo být i přidání dalších pytlů na další druhy odpadu – oranţový na
nápojové kartony, šedý na konzervy a hnědý na biologicky rozloţitelný odpad. Zájemci by
dále mohli získat zdarma nebo za zvýhodněnou cenu lis na PET lahve, který se dá pořídit
za 756 Kč [20]. Pokud by bylo třeba hodně šetřit, je moţná varianta, aby si lidé pytle
kupovali sami, jako například v Letohradu [29]. Další postup je moţný ve dvou variantách:
68
Varianta A)
Občané budou sami vozit naplněné pytle do sběrného dvora.
Obsluha sběrného dvora od nich pytle převezme, zváţí je a zaznamená mnoţství
vytříděného odpadu spolu se jménem a adresou. Poté vystaví potvrzení o převzetí
daného mnoţství odpadu. Občané dostanou kopii potvrzení a nové prázdné pytle –
po jednom na kaţdý druh odpadu. Pokud bude odpad špatně vytříděný, dostanou
občané okamţitou zpětnou vazbu, aby pro příště jiţ třídili správně. Odpad v pytlích
bude předán odpadové firmě. Tato varianta by pro občany byla méně komfortní a
pohodlná, ale zato výrazně levnější neţ varianta B. Pokud by si občané nové pytle
platili sami, byla by prakticky zadarmo. Odpovědná osoba za evidenci mnoţství
odpadu a koordinaci celého pytlového sběru bude obsluha sběrného dvora.
Varianta B)
Občané spolu s popelnicí na komunální odpad tak, jak jsou zvyklí,
dají před dům i pytle s vytříděným odpadem. Svoz pytlů bude realizovaný při
kaţdém druhém svozu komunálního odpadu. Nové pytle si občané vyzvednou na
úřadě městyse, dostanou jich tam vţdy několik do zásoby, aby nemuseli chodit na
úřad příliš často. Spolu s novými pytli dostanou také kartičky s čárovými kódy,
které vţdy připevní na naplněné pytle a tím umoţní jejich identifikaci pro evidenci
mnoţství vytříděného odpadu pro účely soutěţe a pro kontrolu správného třídění.
Zpětnou vazbu o případném špatném třídění dostanou občané vţdy, kdyţ si půjdou
pro nové pytle na úřad. Tato varianta bude nákladnější, ale z hlediska komfortu
bude pro občany pohodlnější. Stejně jako ve variantě A bude třeba určit
odpovědnou osobu za evidenci mnoţství odpadu a koordinaci činností s tím
souvisejících.
Podle vytříděného mnoţství odpadu potom kaţdý rok dojde k vypočítání slevy na poplatku
za odpady. Při stanovování bonusu je moţno se inspirovat u jiných obcí, v Novém Boru
dostanou občané slevu z poplatku 1,50 Kč za 1 kg plastů a 0,40 Kč za kilogram papíru.
V Letohradu zase bonus počítají podle bodů – občan tam získá slevu 5 Kč za kaţdý bod,
přičemţ za 10 Kg papíru získá 2 body, za 110 litrový pytel platu získá 4 body a za 80
litrový pytel nápojových kartonů získá 3 body [29].
Navrhuji pouţít bodový systém, jako pouţívají v Letohradu. Body za odpad budou stálé a
neměnné, měnit se bude moci pouze výše slevy za jeden bod podle aktuální situace na trhu.
Navíc bych zavedl, ţe v případě špatného třídění by nárok na bonus zanikal.
69
Občané zapojení do pytlového sběru by navíc mohli mezi sebou soutěţit v mnoţství
vytříděného odpadu o ceny. Podrobněji se tímto budu zabývat v kapitole 2.3.1.
Systém je třeba neustále průběţně vyhodnocovat a operativně reagovat na připomínky
občanů. Po půl roce dojde k celkovému vyhodnocení a rozhodnutí o dalším postupu a
pokračování. V kaţdém dalším čísle Batelovských listů by zároveň bylo vhodné uvést
průběţné výsledky pytlového sběru a upozornit na to, ţe do systému je moţné se stále
zapojovat.
2.1.6
Zhodnocení návrhů
Optimalizaci stávajících sběrných míst navrhuji provést ve dvou vlnách. V kaţdé vlně
dojde k obnově označení starých nádob na separovaný odpad a doplnění stanovišť o nové
nádoby. V druhé vlně navíc dojde k rozšíření počtu stanovišť o dvě nová. Cena za nové
nádoby v první etapě je 253 020 Kč bez DPH, v druhé etapě budou pořízeny nové nádoby
za 97 280 Kč. Zároveň navrhuji zavést alternativu k systému sběrných míst v podobě
pytlového sběru. Náklady na zavedení pytlové sběru by byly minimální, zvlášť pokud bude
proveden podle návrhu ve variantě A z předchozí kapitoly. Podle počtu zapojených občanů
a mnoţství vytříděného odpadu by se navíc dalo po půl roce, případně po roce provozu
zváţit, zda bude stále nutné realizovat i etapu 2 rozšíření stávajících sběrných míst. Pokud
by se zapojil dostatek občanů, myslím si, ţe by to nebylo jiţ nutné.
Další variantou je počat i s etapou 1 rozšíření stávajících sběrných míst na výsledky
zavedení pytlového sběru. Pokud by se nástup pytlového sběru podařil a občané by se ve
velké míře začali zapojovat, nebylo by rozšiřování nutné a postačila by pouze obnova
stávajícího značení. Pravděpodobnější ale je, ţe do pytlového sběru se občané budou
zapojovat postupně a pomaleji a některá stanoviště jsou přeplněná jiţ v současné době.
Zvýšení počtu nádob na separovaný odpad se pravděpodobně zcela vyhnout nepůjde.
Pokud by se uvaţovalo o vyčištění stávajících nádob na separovaný odpad, doporučuji
zvolit čištění mycím vozidlem, které bude logisticky méně náročné neţ ruční čištění a
cenově by mělo vyjít levněji.
Navrţené změny v sobě obsahují i nemalé investice. V případě jejich realizace je proto
vhodné také zváţit, jestli nebude třeba přistoupit k navýšení poplatku za odpady. Toto ale
vţdy bude velmi nepopulární krok, ke kterému by mělo dojít aţ v posledním případě.
70
2.2 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
Celkové mnoţství biologicky rozloţitelného odpadu na jednoho občana by mohlo být aţ
180 kg ročně. Toto mnoţství zahrnuje veškerý biologicky rozloţitelný odpad, tj. odpad
z domácností, zahrad, veřejných ploch, parků, atd. V současné době je dále vyuţíváno
pouze přibliţně 30 % tohoto mnoţství a zbytek končí na skládkách. Přitom komunální
odpad obsahuje aţ 50 % biologicky rozloţitelných odpadů [19, 29].
Biologicky rozloţitelný odpad (dále jen BRO) a biologicky rozloţitelný komunální odpad
(dále jen BRKO) je moţné skládkovat spolu s komunálním odpadem nebo je moţné ho
spalovat, většinou opět spolu s komunálním odpadem. Další moţností je BRO recyklovat –
zpracovat ho např. v kompostárně nebo bioplynové stanici.
Na skládku je totiţ moţno uloţit jen omezené mnoţství biologicky rozloţitelného odpadu.
Podle Plánu odpadového hospodářství ČR je třeba podíl BRKO ukládaného na skládku
sníţit do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % hmotnosti z celkového mnoţství
BRKO vzniklého v roce 1995. Proto je třeba biologicky rozloţitelný odpad řešit
samostatně a zajistit moţnost jeho třídění a zpracování [25].
Ze směrné části Integrovaného systému nakládání s odpady Vysočina vyplývá, ţe v kraji
Vysočina se nachází celkem 16 kompostáren a 2 bioplynové stanice. Celková jejich
kapacita je 79 100 tun BRKO ročně. Z průměrného mnoţství BRKO na jednoho občana a
počtu občanů v kraji Vysočina vychází potřebná kapacita na 93 000 tun za rok. Je tedy
třeba ještě vybudovat nová zařízení o kapacitě aţ 30 000 tun BRKO.
Z dotazníku vyplynulo, ţe celkem 45 % respondentů nemá vlastní kompost. Kdyţ se
odečtou respondenti, kteří biologicky rozloţitelný odpad buď vozí k sousedovi nebo
skrmují, zbude cca 20 % respondentů, kteří s BRO nakládají špatně, tj. vyhazují ho např.
za dům či do lesa. Dále celkem 85 % respondentů netřídí v domácnosti biologický odpad.
Na druhou stranu pouze 37 % respondentů uvedlo, ţe by chtěli vyuţívat obecní
kompostárnu.
2.2.1
Varianty sběru BRO
V současné době vidím 5 moţnosti, jak nakládat s biologicky rozloţitelným odpadem a jak
zajistit jeho třídění a zpracování. Jedná se o přistavení velkoobjemových kontejnerů
několikrát do roka na určité místo, sběr do nádob na BRO na stávajících stanovištích, sběr
71
ve sběrném dvoře, odvozový systém kdy budou nádoby, popř. pytle, na BRO v kaţdé
domácnosti a domácní kompostování [31]:
1. První moţností je pravidelně, řekněme 2x do roka, přistavit na určitá místa
velkoobjemový kontejner na BRO. Pokud by byla u kontejnerů přítomna i obsluha,
bylo by moţné zajistit další roztřídění BRO podle jeho typu. Výhodou jsou celkem
nízké náklady, nevýhodou ovšem to, ţe během roku vzniklý BRO stejně
pravděpodobně skončí v komunálním odpadu.
2. Druhou moţností je BRO třídit do nádob, které se umístí na stávající sběrná místa.
Tato varianta má výhodu v tom, ţe občané jiţ na stávající sběrná místa jsou zvyklí.
Nevýhodou je vyšší cena na pořízení nádob a jejich obsluhu a vyváţení.
3. Třetí moţností je sběr BRO ve sběrném dvoře. Občané by vytříděný biologicky
rozloţitelný odpad sami nosili do sběrného dvora, kde by ho předávali obsluze.
Tato varianta je finančně nenákladná.
4. Další, čtvrtou, variantou je odvozový systém, kdy vytříděný BRO občané v určený
den umísí před dům a svozové auto ho odveze. Z hlediska pohodlí občanů je tato
varianta výhodná, z hlediska ceny je ale výhodná nejméně, z uvedených variant
vyjde nejdráţ.
5. Poslední pátou variantou je domácí kompostování, případně zkrmování domácími
zvířaty. Tato varianta je nejlepší jak z hlediska pohodlí občanů – s BRO nemusejí
nikam chodit, protoţe kompost mají doma na zahradě, tak z hlediska finanční
náročností – obce to nestojí prakticky nic. Nevýhodou je, ţe ne kaţdý má doma
zahradu a prostor vhodný pro kompost.
Vytříděný odpad se dále zpracuje buď v kompostárně, nebo v bioplynové stanici. Při
třídění BRO je třeba specifikovat, jaké druhy odpadu jsou pro to vhodné. Vhodným
odpadem ke kompostování je rostlinná hmota, papírové ubrousky a sáčky, ovoce, zelenina,
slupky… BRO, který je třeba drtit, jsou větve, křoví, klacky, kořeny… Nevhodným
odpadem, který by ve vytříděném BRO neměl skončit, je papír, který je třeba třídit zvlášť,
dále textil a další vedlejší produkty ţivočišného původu a produkty, které spadají pod
veterinární zákon – např. zbytky syrového masa z kuchyně nebo mrtvá zvířata. Dále do
BRO samozřejmě nepatří nerozloţitelné druhy odpadu, jako plast, kovy, sklo, apod. [6].
Zpracování biologicky rozloţitelného odpadu v kompostárnách a bioplynových stanicích
by však nemělo zahrnovat ty bio odpady, které by jinak byly kompostovány přímo na
72
domácím kompostu, ale pouze ty biologické odpady, které by se na domácí kompost
nedostaly a skončily by v komunálním odpadu. Domácí kompostování by mělo stále zůstat
prioritou [29].
2.2.2
Kompostárna
Existují v podstatě tři druhy kompostáren – komunitní kompostárna, malá kompostárna a
klasická kompostárna. Komunitní kompostárna se povaţuje za zařízení pro prevenci
vzniku odpadu – jsou na ni kladeny daleko menší poţadavky, neţ na ostatní typy
kompostáren. BRO se nikam nevozí a kompostuje se tam, kde vzniká. Stejně tak vyrobený
kompost se spotřebovává v místě, např. na hnojení obecních prostor. Komunitní
kompostování má tu nevýhodu, ţe na komunitním kompostu nemohou být zpracovány kaly
z čistíren odpadních vod a odpady od jiných subjektů neţ je daná obce a její
obyvatelé [31, 32].
Malá kompostárna je taková kompostárna, která má kapacitu do 150 tun zpracovaného
BRO ročně. Výhodou oproti komunitní kompostárně je moţnost zpracování biologicky
rozloţitelného odpadu i od jiných subjektů neţ jen od mateřské obce. Takováto
kompostárna můţe zpracovávat BRO i od podnikatelských subjektů nebo od okolních obcí.
Její činnost je ale omezena limitem 150 tun zpracovaného bioodpadu ročně [32].
Na klasickou kompostárnu jsou kladeny nejpřísnější legislativní poţadavky, ale zato můţe
zpracovat libovolné mnoţství biologicky rozloţitelných odpadů od libovolných původců a
slouţí tak celému okolnímu regionu Tyto kompostárny zpracovávají bioodpad za pouţití
nejlepších dostupných technologií a zařízení. Díky tomu mohou vyrobit kvalitní kompost i
z méně kvalitních bioodpadů [32].
V okolí Batelova se nacházejí 3 kompostárny. Jedna na okraji Pelhřimova, druhá ve
Vyskytné u Jihlavy, obě jsou ve vzdálenosti cca 22 km od Batelova. Třetí kopostárna je
v Borku u Dačic vzdáleném cca 33 km. Vyuţívat je moţné kompostárnu u Pelhřimova a
kompostárnu v Borku u Dačic.
2.2.3
Bioplynová stanice
V bioplynové stanici se anaerobní digescí vyrábí z BRO bioplyn, pomocí kterého se dále v
kogeneračních jednotkách vyrábí elektrická energie a teplo. Odpadním produktem při
anaerobní digesci je digestát, který se pouţívá ke hnojení. Bioplynové stanice vyţadují
neustálý přísun BRO, aby nedošlo k přerušení procesu výroby bioplynu. Bioplynové
73
stanice se dají rozdělit na zemědělské a komunální. Zemědělské stanice zpracovávají kejdu
a dále rostliny, které si sami pro tento účel pěstují. Komunální stanice potom zpracovávají
všechen vhodný biologicky rozloţitelný odpad [32].
V Rácově je záměrem postavit malou bioplynovou stanici, která bude provozovaná
místním zemědělským druţstvem Rácov. Oznámení o stavbě bylo zveřejněno 13.11.2008.
Ve stanici se bude zpracovávat hnůj vyprodukovaný v zemědělském druţstvu a cíleně
pěstované rostliny, počítá se i s příleţitostným zpracováním travních hmot. Celkové
mnoţství surovin bude cca 16,4 tun za rok. Instalovaný elektrický výkon bude min. 250
kW, předpokládaná roční výroba elektřiny bude cca 1 986 228 kWh/rok [23].
2.2.4
Návrh řešení nakládání s BRO v Batelově
V Batelově navrhuji v první řadě podporovat domácí kompostování, coţ je nejlepší způsob
jak nakládat s BRO. Podpora je moţná např. formou dotace na domácí kompostéry pro
občany. Ceny kompostérů se pohybují podle velikosti přibliţně od 1 000 Kč do 5 000 Kč,
viz www.heureka.cz, a na jejich nákup můţe získat dotaci i obec. Odpad tak bude
zpracován přímo v místě jeho vzniku, čímţ odpadají náklady na dopravu. Náklady na
zpracování jsou rovněţ prakticky nulové. Obec tedy kromě počáteční investice do podpory
domácího kompostování nebude muset vynakládat ţádné další finanční prostředky.
Domácí kompostování je tak nejlevnější způsob nakládání s BRO a zároveň způsob nejvíce
šetrný k přírodě a ţivotnímu prostředí.
Moţnost vytříděný BRO odevzdat ve sběrném dvoře by se dále zavedla pro občany, kteří
doma nemohou, nebo nechtějí, mít vlastní kompost. Na BRO by bylo moţné občanům
rozdat pytle a zapojit tak tento druh odpadu do pytlového sběru, viz kapitola 2.1.5.
Pokud se systém na třídění biologicky rozloţitelných odpadů zavede, je třeba odhadnout,
kolik BRO občané Batelova vytřídí. Toto mnoţství zkusím odhadnout na základě
zkušebního sběru BRO v Tišnově a jeho vyhodnocení. V Tišnově probíhal zkušební sběr
BRO jeden rok formou odvozového systému se sběrnou nádobou v kaţdé domácnosti. Do
systému bylo zapojeno cca 700 obyvatel a během jednoho roku bylo vytříděno celkem
77 360 kg BRO. Na jednoho obyvatele tak připadá 120,5 kg vytříděného BRO za rok,
respektive 2,58 kg za týden [6]. V případě, ţe by stejné výtěţnosti bylo dosaţeno i
v Batelově, jednalo by se o průměrné mnoţství 282 332 kg BRO za předpokladu zapojení
všech obyvatel městyse. Mnoţství BRO podle počtu zapojených občanů do jeho třídění je
v tabulce 2-26.
74
zapojenost
Tišnov
Batelov
zapojenost 10%
zapojenost 25%
zapojenost 50%
zapojenost 75%
zapojenost 100%
700 obyvatel
-
234
586
1172
1757
2343
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
množství BRO za týden
[kg]
1 806
100 % snížení o 25 %
604
453
1 511
1 133
3 022
2 267
4 534
3 400
6 045
4 534
množství BRO za rok
[kg]
77 360
100 % snížení o 25 %
28 233
21 175
70 583
52 937
141 166
105 874
211 749
158 811
282 332
211 749
Tabulka 2-26 - Odhad množství BRO
Zdroj: 6, vlastní návrh
282 332 kg BRO za rok činí 58 % ze 486 426 kg komunálního odpadu vyprodukovaného
v roce 2010. To je více neţ odhad 50 % z mnoţství komunálního odpadu. I kdyţ se dá
předpokládat, ţe v roce 2011 bude opět komunálního odpadu o něco více, mnoţství BRO
v Batelově bude pravděpodobně menší. Z těchto důvodu uvedený odhad mnoţství BRO
sníţím ještě o 25 %. Po sníţení bude BRO tvořit 43 % z celkového mnoţství komunálního
odpadu v roce 2010. Tento odhad je jiţ moţné povaţovat za realistický. Dále je třeba
počítat s tím, ţe se do systému pravděpodobně nezapojí 100 % obyvatel. Dále tedy budu
počítat s tím, ţe by do budoucna zapojenost mohla dosáhnout 25 % obyvatel, tj. mnoţství
BRO za 1 rok bude dosahovat 50 tun, respektive 1 tuny týdně.
BRO z obecních ploch, jako je tráva, by bylo teoreticky moţné zpracovávat v bioplynové
stanici v Rácově. Záleţí ale na domluvě s místním zemědělským druţstvem, jestli příjem
tohoto druhu BRO do své bioplynové stanice umoţní. V případě, ţe bude veškerý
vytříděný biologicky rozloţitelný odpad odváţen do kompostárny v Pelhřimově, je třeba
počítat s dopravou cca 22 km. Za předpokladu produkce 50 tun BRO ročně a 1 tuny BRO
týdně by bylo moţné odpad do kompostárny v Pelhřimově vozit jednou za 3 týdny. Cena
dopravy 3 tun materiálu se můţe pohybovat kolem 19 Kč/km a nakládka a vykládka
za 50 Kč/15 min [30]. V tomto případě by odvoz BRO do kompostárny v Pelhřimově vyšel
za 618 Kč za předpokladu 1h nakládání. Za 1 rok by bylo třeba celkem 16-ti cest, náklady
na odvoz BRO by tak dosáhly 9 888 Kč. Dále je třeba počítat s cenou za převzetí BRO
v kompostárně, která se můţe pohybovat kolem 400 Kč/t, tj. 20 000 Kč ročně. Celkové
náklady na zneškodnění BRO by se tedy pohybovaly kolem 30 000 Kč za jeden rok.
75
Značná bude ale úspora na poplatcích za skládkování, protoţe se vlivem třídění BRO sníţí
mnoţství komunálního odpadu. Úspora za skládkování můţe dosáhnout aţ 600 – 1 000 Kč
za 1 tunu odpadu, tj. 30 000 – 50 000 Kč [14].
2.2.4.1 Komunitní kompostárna
Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon 185/2001 Sb. říká, ţe: „Obec můţe ve své
samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně
závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob vyuţití zeleného
kompostu k údrţbě a obnově veřejné zeleně na území obce.“
Vzhledem k předpokládanému maximálnímu mnoţství 50 tun biologicky rozloţitelného
odpadu ročně bude vhodné navrhnout malou komunitní kompostárnu, která má limit právě
50 tun odpadu ročně. Na tuto kompostárnu jsou kladeny nejmenší poţadavky z hlediska
vybavenosti. Nutné bude především vybudování kompostovací plochy o rozměrech cca 15
x 33 m, coţ je 495 m2. Plocha nemusí být zpevněná, postačí její zhutnění, které umoţní
pojezd techniky. Kompostovací plochu je také nutné oplotit. Pro práci v kompostárně je
vhodný kolový malotraktor s příslušenstvím jako je přívěs, štěpkovač, překopávač a síto na
prosévání kompostu. Malotraktor musí umoţňovat pomalou jízdu rychlostí 0,1 – 2 km/h, tj.
musí být vybaven superredukční převodovkou. Malotraktor bude parkovat mimo
kompostárnu a bude jej moţno vyuţívat i na jiné účely. Příklad malé kompostárny je
uveden na obrázku 2-4 [14].
Obrázek 2-4 - Malá komunitní kompostárna
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/ViewFile.aspx?docid=92828
76
V případě většího zájmu obyvatel o třídění BRO doporučuji vybrat takovou lokalitu, kde
půjde malá komunitní kompostárna případně rozšířit na střední kompostárnu. Ta by při
kapacitě 75 – 150 t zpracovaného BRO ročně zabrala plochu o velikosti cca 20,5 x 57 m2.
Při výběru lokality pro komunitní kompostárnu je třeba také vzít v úvahu především
stávající i připravovaný územní plán. Dále je nutné dbát na přírodní poměry, aby
kompostárna nezasahovala do ochranných pásem zdrojů pitné vody a vodních toků. Od
zdrojů pitné vody by měla být vzdálena minimálně 100 m, od ostatní povrchové vody
minimálně 50 m. Kompostárna by také neměla být umístěna do záplavového území a
pozemek by neměl mít sklon vyšší neţ 3°. V chráněných územích smí být komunitní
kompostárna vybudována jen na zvláštní povolení, nesmí být však, jako jiné stavby, na
území národních přírodních a přírodních rezervací a v první zóně národního parku a
chráněné krajinné oblasti [14].
Náklady na vybudování malé kompostárny se pohybují u kompostáren s nezpevněnou
plochou v rozmezí 1 000 – 1 500 Kč/m2. Technické vybavení průměrně vychází na 1 400 –
1 600 Kč/m2. Provozní náklady se pohybují v rozmezí od 400 do 800 Kč za 1 tunu
kompostu, u malých kompostáren mohou náklady na provoz začínat uţ na 180 Kč za
1 tunu kompostu [14]. V případě výše uvedené malé komunitní kompostárny o ploše 495
m2 by se celkové náklady na stavbu mohly pohybovat v rozmezí 1 188 000 – 1 534 500
Kč. U stavby kompostárny je ale moţné dosáhnout na dotaci, která můţe tvořit aţ 90 %
celkových nákladů. V případě vyuţití dotace by se cena, kterou by musela doplatit obec,
pohybovala v rozmezí 118 800 – 153 450 Kč. Roční náklady na provoz by odhadem
neměly přesáhnout 20 000 Kč.
V současné době dochází i při produkci kompostu v klasických kompostárnách ke ztrátě
cca 1000-1500 Kč/t. Proto je třeba v případě realizace klasické kompostárny hledat cesty,
jak tuto ztrátu kompenzovat, např. různými dalšími dotačními programy. V případě
bioplynové stanice jsou ceny výkupu energií příznivější neţ ceny kompostu a stanice tak
dokáţou vydělávat. Komunitní kompostárna ale není koncipována tak, aby vytvářela zisk,
ale jako zařízení pro prevenci vzniku odpadu [21].
Výnosy z kompostárny tak nebudou v podstatě ţádné, protoţe vyprodukovaný kompost se
bude muset spotřebovat na hnojení veřejné zeleně. Je třeba ale opět započítat úsporu za
poplatky za skládkování v rozmezí aţ 600 – 1 000 Kč za 1 tunu odpadu, tj. 30 000 –
50 000 Kč [14].
77
2.2.5
Zhodnocení návrhů
V první řadě doporučuji podporovat domácí zpracování biologicky rozloţitelných odpadů.
Dále, pokud to bude moţné, doporučuji se domluvit se Zemědělským druţstvem Rácov na
vyuţívání jejich bioplynové stanice. Tato varianta by byla nejméně nákladná a splnila by
účel ekologicky zpracovat biologicky rozloţitelný odpad z veřejné zeleně. Není ale jisté,
zda zemědělské druţstvo vyjde Batelovu vstříc. V opačném případě navrhuji odpad spolu s
vytříděným odpadem, který občané odevzdají ve sběrném dvoře, vozit do kompostárny
v Pelhřimově, případně jako druhou moţnost navrhuji vybudovat vlastní komunitní
kompostárnu.
Podle hrubých finančních odhadů by v případě produkce 50 tun BRO ročně cena
transportu do Pelhřimovské kompostárny mohla vycházet na 30 000 Kč ročně. Vlastní
komunitní kompostárna by v případě získání dotace stála cca 110 000 – 150 000 Kč, roční
provoz by vycházel za cca 20 000 Kč. Záleţí na mnoţství vytříděného BRO, ale pokud by
se uvedené předpoklady o mnoţství 50 t BRO ročně vyplnily, jiţ po roce a půl by se
vyplatil provoz vlastní komunitní kompostárny.
Nejprve proto doporučuji vyuţívat kompostárnu v Pelhřimově a po půl roce vození odpadu
do Plehřimova navrhuji zhodnotit dosavadní průběh třídění BRO. V případě, ţe si lidé
zvyknout třídit BRO a jeho mnoţství bude větší a cesty do Pelhřimova se jiţ nevyplatí,
doporučuji zváţit moţnost stavby vlastní komunitní kompostárny. V případě rozhodnutí o
realizaci kompostárny doporučuji sledovat výzvy v Operačním programu ţivotního
prostředí např. na webové adrese www.opzp.cz. Na budování kompostárny lze totiţ získat
dotaci ve výši aţ 90 % nákladů.
2.3 Osvěta obyvatel z hlediska třídění odpadů
Podle Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina by v roce 2013 měla účinnost sběru
separovaného odpadu dosáhnout v případě papíru a lepenky 17 kg/obyv.rok, v případě
plastu 9 kg/obyv.rok a v případě skla 6 kg/obyv.rok [21].
Pro srovnání, v roce 2010 ţilo v Batelově celkem 2 343 obyvatel, coţ při produkci 22 013
kg papíru a lepenky, 10 106 kg plastu a 17 466 kg skla tvoří účinnost sběru na jednoho
obyvatele za rok u papíru a lepenky 9 kg, u plastových obalů 4 kg a u skla 7 kg (viz
tabulka 2-27). Pouze účinnost sběru skla byla jiţ v roce 2010 nad limitem doporučeným
pro rok 2013. U papíru a plastu je třeba účinnost téměř zdvojnásobit.
78
odpad
množství
[kg] 2010
účinnost [kg/obyv.rok]
2010
2013
Papírové a lepenkové obaly
22013
9
17
Plastové obaly
Skleněné obaly
10105
17466
4
7
9
6
Pozn.: počet obyvatel v roce 2010: 2 343
Tabulka 2-27 - Účinnost sběru separovaného odpadu (2010 / 2013)
Zdroj: 21, vlastní výzkum
Z výše uvedeného plyne, ţe je třeba zvýšit účinnost především u třídění papíru a plastů.
Z hlediska motivace je ale lepší takto nerozlišovat a motivovat ke třídění zcela obecně.
Občané by se totiţ jinak mohli tak zaměřit na třídění plastů a papíru, ţe by to mohlo být na
úkor skla, coţ by ve výsledku nebylo dobré.
Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 1.2, děti ve škole jsou zapojeni do Soutěţe s panem Popelou
a soutěţí s ostatními školami v mnoţství separovaného papíru, který donesou do školy. To
je výborná věc motivující jak děti, tak jejich rodiče ke třídění. Děti se pro věc nechají
nadchnout, zvláště kdyţ se jedná o soutěţ a svým aktivním přístupem motivují zároveň své
rodiče, kteří jim ochotně se tříděním odpadu pomáhají. Dalším úkolem v osvětě obyvatel
tedy bude se zaměřit také na ostatní obyvatele, kteří nemají děti ve škole a ty také
motivovat ke třídění.
Další motivací ke třídění odpadu je soutěţ s názvem „My třídíme nejlépe“, kterou pořádá
kraj Vysočina. Více k této soutěţi je řečeno v kapitole 1.4. V této soutěţi ale mezi sebou
soutěţí obce. Občany by to mohlo motivovat, aby tříděním „bojovali“ za obec, já bych to
spíše ale viděl tak, ţe samotná motivace ze soutěţe padá více na obce neţ a obyvatele.
Obec by tedy měla být touto soutěţí motivována k tomu, aby sama motivovala své občany
ke třídění.
Naopak demotivujícím prvkem můţe být nepořádek kolem sběrných míst, neustále
přeplněné nádoby na odpad a zápach linoucí se z nich. Demotivující také je, kdyţ jsou
občané špatně informováni a nevědí, kam mohou vytříděný odpad odkládat. Proto je třeba
se tohoto vyvarovat, protoţe jinak by motivační kampaň byla takto z druhé strany
nabourávána a nebyla by tak účinná.
Zrovna tak demotivující je, kdyţ kolem obce budou černé skládky. Černou skládku můţe
zaloţit jen jeden nezodpovědný občan, to ale můţe strhnout lavinu dalších. Většina lidí by
79
totiţ černou skládku sama nikdy nezaloţila, ale platí, ţe si řeknou, ţe černá skládka tam uţ
stejně je a ta moje PET lahev navíc se nepozná. Proto je třeba důsledně proti černým
skládkám bojovat, a kdyţ se někde nějaká vyskytne, okamţitě ji odstranit. Můţe to sice
vypadat jako boj s větrnými mlýny, ale dokud se nezmění myšlení obyvatel tak není jiná
moţnost neţ investovat prostředky do sanací těchto černých skládek.
Vhodným způsobem motivace občanů jsou tedy různé soutěţe v třídění odpadů spolu s
články v místních periodicích. Motivací ke třídění biologicky rozloţitelných odpadů můţe
být příspěvek na nákup domácího kompostéru. V případě pytlového sběru bude motivací
sleva na poplatku za odpady, která bude záviset na mnoţství vytříděného odpadu.
K tomuto účelu lze získat i různé dotace. Dalším způsobem osvěty a propagace je
spolupráce se společností EKO-KOM a.s. a vyuţití jejich materiálů.
2.3.1
Soutěže
Jako motivaci ke třídění odpadů je vhodné uspořádat různé soutěţe přímo pro občany.
Například je moţné občanům rozdat tašky na tříděný odpad. Tašky je moţné rozdávat
přímo v terénu obyvatelům, vhodné by bylo tašky rozdat do poštovních schránek. Určité
mnoţství by bylo ponecháno na úřadě městyse, kde by si tašky mohli občané sami
vyzvednout. Občané by do tašek třídili odpad, který by potom sami vyhazovali do
klasických nádob na separovaný odpad. Soutěţ by probíhala tím způsobem, ţe by se
občané vyfotili, jak do tašek třídí a fotografie by odeslali na úřad městyse. Porota nebo
losování by potom určily vítěznou fotografii, která by získala odměnu. Stejnou soutěţ
v současné době pořádají v Karviné, kde se inspirovali systémem zavedeným v Ostravě.
Tam do tašek prý třídilo aţ 88 % domácností, které je dostalo, coţ byl velký úspěch [17].
Já bych se ale obával, ţe někteří občané by mohli výše uvedenou soutěţ pojmout nárazově
a po naplnění tašek separovaným odpadem a vyfocení se s nimi, by mohli v třídění polevit.
Proto bych doporučoval spíše soutěţ dlouhodobějšího charakteru, během které by občané
získali trvalejší návyky třídit odpad. Pokud by byl zaveden pytlový sběr podle varianty A
z kapitoly 2.1.5, občané by mohli soutěţit přímo v mnoţství vytříděného odpadu. Soutěţ
by tak byla více objektivní a občany by motivovala k neustálému třídění, ne jen k naplnění
jedné tašky a vyfocení se s ní.
Pokud bude zaveden pytlový sběr odpadu tak by bylo vhodné kromě finanční úlevy na
poplatku za odpady pro zapojené občany uspořádat i soutěţ v mnoţství vytříděného
odpadu. Mohlo by se soutěţit ve vedlejších kategoriích ve vytříděném mnoţství za
80
jednotlivé druhy odpadu a v hlavní kategorii za celkové mnoţství vytříděného odpadu.
Mnoţství vytříděného odpadu by vţdy zaznamenala obsluha sběrného dvora při převzetí
odpadu, případně by se mnoţství zaznamenávalo podle čárových kódů připevněných na
pytle v případě, ţe by se zavedl svoz pytlů, viz kapitola 2.1.5. Kaţdého půl roku by došlo
k vyhodnocení a nejúspěšnější by byli odměněni. Vhodnými cenami by mohly být volné
vstupenky do místního kina případně sleva na nákup v místním obchodě.
2.3.2
Článek do místního časopisu, rozhlas
Kaţdá změna, ke které v odpadovém hospodářství dojde, by měla být řádně publikována a
propagována, aby se o ní co nejvíce občanů dozvědělo. Jedině tak mohou občané ocenit
snahu městyse Batelov k neustálému zlepšování, ale především jedině tak mohou začít
nové moţnosti naplno vyuţívat. Ideální prostředek k tomuto je místní rozhlas, kterým by
všechny podstatné provedené změny měly být oznámeny, a také místní občasník
Batelovské listy, v kterém vychází zajímavé články o dění v obci. V následující kapitole a
v příloze 4 jsou uvedeny některé z moţných podob článku. V článku v příloze jsou
popsány všechny druhy odpadu, který se v Batelově můţe třídit. K otištění materiálu
uvedených v článku bude třeba ještě získat souhlas společnosti EKO-KOM, a.s.
V místním rozhlase by mělo být oznámeno především to, ţe do ţlutých nádob na plasty je
také moţno dávat nápojové kartony. Tato moţnost tu byla uţ dříve, ale ukázalo se, ţe
jelikoţ ţluté nádoby nebyly správně označeny oranţovými samolepy, občané o tom
nevěděli a domnívali se, ţe nápojové kartony se třídit nemohou.
2.3.2.1 Článek: Třídění odpadu v Batelově – nápojové kartony patří do žlutých nádob
V současné době dochází k obnově označení nádob na separovaný odpad. Ţluté nádoby na
plasty jsou nyní nově všechny označeny oranţovými samolepkami „nápojové kartony“. Do
všech ţlutých nádob je nyní moţné odkládat sešlápnuté nápojové kartony, jako jsou
krabice od dţusů, vína, mléka a mléčných výrobků.
Na ostatních nádobách na sběrných stanovištích bylo
označení ve špatném stavu také obnoveno. V Batelově se
nyní třídí následující druhy odpadu:
Plast: patří do ţlutých nádob
Nápojové kartony: patří také do ţlutých nádob
Papír: patří do modrých nádob
Barevné sklo: patří do zelených nádob
Čiré sklo: patří do bílých nádob
81
Zdroj: EKO-KOM, a.s.
Závěr
Odpadové hospodářství v Batelově je v dobrém stavu. Na komunální odpad má kaţdá
domácnost vlastní nádobu a svoz probíhá jednou za 14 dní. Na separovaný odpad je
v celém městysi celkem 21 stanovišť. Na těchto stanovištích je moţné třídit papír, plast,
nápojové kartony, barevné sklo a čiré sklo. Svoz těchto surovin probíhá jednou za 14 dní
v případě plastu a papíru a jednou za měsíc v případě barevného i čirého skla. V roce 2010
bylo vyprodukováno v Batelově celkem cca 486 tun komunálního odpadu a cca 22 tun
papíru, 10 tun plastu a 17 tun skla. Na ostatní druhy odpadu je v Batelově k dispozici malý
sběrný dvůr.
Z průzkumu aktuálního stavu všech stanovišť vyplynuly nejčastější nedostatky. Je to
vybledlé označení druhu separovaného odpadu na nádobách, chybějící označení
nápojových kartonů na ţlutých nádobách a pouţívání zelených nádob na čiré sklo.
Z průzkumu zaplněnosti nádob vyplynuly stanoviště, které jsou svojí kapacitou
nedostatečné a nádoby na nich jsou přeplněné.
Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, ţe 100 % respondentů třídí odpad. 76 %
respondentů uvedlo, ţe třídí papír, 95 % respondentů uvedlo, ţe třídí plast a 82 %
respondentů třídí sklo. 58 % respondentů uvedlo, ţe sběrné místo má do vzdálenosti 100 m
od domova. Toto jsou dobré výsledky, přesto je tu však prostor pro zlepšování.
V návrhové části této práce jsou uvedeny moţnosti, které povedou ke zlepšení stávajícího
stavu odpadového hospodářství v Batelově. Jako nejlepší vychází moţnost rozšíření
stávajících sběrných míst spolu se zavedením doplňkového pytlového sběru separovaného
odpadu, stavba malé komunitní kompostárny a spuštění kampaně zaměřené na osvětu
obyvatel v třídění odpadu.
Současná sběrná místa navrhuji rozšířit zvýšením počtu nádob na jednotlivých místech
jednak z důvodu jejich nedostatečné kapacity a jednak z potřeby plnit Plán odpadového
hospodářství kraje Vysočina, který určuje maximální počet obyvatel na jednu 1 100 l
nádobu. Nádoby o objemu 240 litrů, které budou v budoucnu vyřazeny, navrhuji
nahrazovat jiţ pouze nádobami o objemu 1 100 litrů. Zvýší se tak kapacita stanoviště a
zároveň se postupně sjednotí typ všech nádob a jejich svoz bude jednoduší.
82
Dále navrhuji na většině stávajících nádob obnovit jejich nedostatečné označení a na ţluté
nádoby na plast je třeba doplnit oranţové označení nápojových kratonů. Obnova značení
nádob jiţ začala v průběhu pasní této práce a průběţně se jiţ tento nedostatek odstraňuje.
Lepení samolepů na nádoby je ale moţné pouze na čisté nádoby a za tepla a vhodných
klimatických podmínek, proto je vhodné pokračovat zase aţ na jaře.
Současné nádoby na separovaný odpad je také moţno nechat vyčistit mycím vozidlem.
Mycí vozidlo jede hned za svozovým a po vyprázdnění nádoby ji hned na místě vyčistí.
Nádoby tak není třeba nikam vozit, čímţ se sniţují náklady na mytí.
Doplňkový pytlový sběr odpadu navrhuji zavést z důvodu zvýšení efektivity třídění
odpadů. Tímto systémem je vhodné třídit papír a plast, je však moţné zváţit třídění i
dalších druhů odpadu. Do systému by se občané mohli zapojovat dobrovolně, k čemuţ by
je motivovala sleva na poplatku za odpady, která by se odvíjela od mnoţství odpadů, které
by občané pomocí pytlů vytřídili. Pytle s vytříděným odpadem by občané sami vozili do
sběrného dvora, čímţ by se pro Batelov sníţili náklady na zavedení tohoto systému na
minimum.
Biologicky rozloţitelný odpad v Batelově doposud není tříděn a z velké části končí
v komunálním odpadu a následně na skládce. Pouze 55 % respondentů v dotazníku uvedlo,
ţe má vlastní domácí kompost. Jako vhodné řešení nakládání s BRKO navrhuji podporu
domácího kompostování a stavbu malé komunitní kompostárny. Domácí kompostování by
mělo být prioritní, protoţe BRKO tak není třeba nikam vozit a je vyuţit přímo v místě
vzniku za téměř ţádných nákladů. Aţ se občané naučí BRKO více třídit, navrhuji
vybudovat komunitní kompostárnu, která by slouţila i pro BRKO z veřejných prostor.
Varianta komunitní kompostárny vychází výhledově ekonomicky výrazně výhodněji neţ
vození BRKO do klasické kompostárny, nebo jeho ukládání na skládku. Jiţ do roka a půl
by se díky úspoře za dopravu a poplatky za ukládání měla komunitní kompostárna vyplatit.
Dále navrhuji spustit osvětovou kampaň na třídění odpadů v podobě pravidelných článků
v časopise Batelovské listy. Další moţností motivace je realizování soutěţe v mnoţství
odpadu, který občané vytřídí v pytlovém sběru. Všechny změny, ke kterým v odpadovém
hospodářství doje, je také nutné řádně komunikovat občanům. Jedině tak jich začnou
vyuţívat a tím jejich zavádění dostane smysl. Ostatně spokojenost občanů je důvodem
realizace a zavádění veškerých změn k lepšímu.
83
Seznam použitých zdrojů
[1] AB store : vybavení pro vaši firmu [online]. c1998-2009 [cit. 2011-12-13].
Polyethylenové
kontejnery
se
spodním
výsypem.
Dostupné
z
WWW:
<http://www.abstore.cz/polyethylenove-kontejnery-se-spodnim-vysypem.html>.
[2] Asa-group.com [online]. c2009-2011 [cit. 2011-12-13]. Soutěţ s panem Popelou –
konečné
výsledky.
Dostupné
z
WWW:
<http://www.asa-group.com/cs/Ceska-
republika/Soutez/Konecne-vysledky.asa>.
[3] Asekol [online]. c2008 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: <http://www.asekol.cz/>.
[4] Asekol [online]. c2008 [cit. 2011-12-13]. Sběrné dvory. Dostupné z WWW:
<http://www.asekol.cz/sberna-mista/sbernedvory.html?action=detail&collectionId=6621>.
[5] Batelovské listy [online]. léto 2011 [cit. 2011-12-13]. Pouťové vydání 2011. Dostupné
z
WWW:
<http://www.batelov.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=114&id_dokument
y=3203&n=batelovske%2Dlisty%2Dpoutove%2D2011%2Dpdf>.
[6] Biom.cz : biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich vyuţití [online].
25.5.2011 [cit. 2011-12-13]. Nakládání s bioodpady v obcích. Dostupné z WWW:
<http://biom.cz/cz/odborne-clanky/nakladani-s-bioodpady-v-obcich>.
[7] Česko. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In
Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 71, s. 4074-4113. Dostupný také z WWW:
<aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3649>.
[8] Česko. Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 97,
s.
3828-3831.
Dostupný
také
z
WWW:
<http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-
zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4943>.
[9] Deník.cz [online]. 19.5.2011 14:36 [cit. 2011-12-13]. Mariánské Lázně čistí nádoby na
odpad. Dostupné z WWW: <http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/marianske-lazne-cistinadoby-na-odpad20110519.html>.
84
[10] Deník.cz [online]. 7.8.2011 8:45 [cit. 2011-12-13]. V Těšíně letos nově čistí
od
kontejnery
špíny.
Dostupné
z
WWW:
<http://havirovsky.denik.cz/zpravy_region/20110807tesin_kontejnery.html>.
[11] Eko-kom, a.s. [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Krátce o třídění. Dostupné z WWW:
<http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/pro-verejnost/kratce-o-trideni-odpadu>.
[12]
Elektrowin
[online].
c2011
[cit.
Dostupné
2011-12-13].
z
WWW:
<http://www.elektrowin.cz/>.
[13] Elektrowin [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Místo zpětného odběru. Dostupné z
WWW:
<http://www.elektrowin.cz/cs/obce-a-sberne-dvory/seznam-mist-zpetneho-
odberu.html/500400000002834-1-mestys-batelov--sd_batelov>.
[14] ENVIprojekt s.r.o. [online]. 12/2008 [cit. 2011-12-13]. Typový projekt komunitní
kompostárny.
Dostupné
z
WWW:
<http://www.kr-
zlinsky.cz/ViewFile.aspx?docid=92828>.
[15] Geoportal [online]. c2010-2011 [cit. 2011-12-13]. Národní geoportal INSPIRE.
Dostupné z WWW: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/map>.
[16] Hanes [online]. c2002-2011 [cit. 2011-12-13]. Umývačka odpadových nádob.
Dostupné z WWW: <http://www.hanes-slovakia.sk/branch/index.htm>.
[17] Infoportály.cz : Internetové noviny Moravskoslezského kraje [online]. 23.11.2011 [cit.
2011-12-13]. Karvinské domácnosti dostávají na odpad speciální tašky. Dostupné z
WWW: <http://infoportaly.cz/karvinsko/karvina/9071-karvinske-domacnosti-dostavaji-naodpad-specialni-tasky>.
[18] Infoportály.cz : Internetové noviny Moravskoslezského kraje [online]. 27.9.2011 [cit.
2011-12-13]. Pracovníci Technických sluţeb Karviná čistí kontejnery na odpad. Dostupné
z WWW: <http://infoportaly.cz/karvinsko/karvina/8145-pracovnici-technickych-sluzebkarvina-cisti-kontejnery-na-odpad>.
[19] KOM(2008) 811 : Zelená kniha o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii
[online].
3.12.2008
[cit.
2011-12-13].
Dostupné
z
WWW:
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0811:FIN:CS:PDF>.
85
<http://eur-
[20] Kovona System, a.s. : Internetový obchod s produkty společnosti Kovona System
[online]. c2007 [cit. 2011-12-13]. Lis na pet láhve Ecopress. Dostupné z WWW:
<http://www.e-regal.cz/lis-na-pet-lahve-ecopress/d-895/>.
[21] Kraj Vysočina : Koncepční materiály Kraje Vysočina [online]. 2.6.2006 [cit. 2011-1213]. Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (POH KV). Dostupné z WWW:
<http://www.kr-vysocina.cz/plan-odpadoveho-hospodarstvi-kraje-vysocina-poh-kv/d1326686/p1=2088>.
[22] Kraj Vysočina : Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 2.3.2011 [cit.
2011-12-13]. Čistá Vysočina 2011 - úklid veřejných prostranství a okolí silnic kraje
Vysočina.
Dostupné
z
WWW:
<http://www.kr-
vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4032986>.
[23] Malá zemědělská bioplynová stanice Rácov [online]. 2008 [cit. 2011-12-13].
Oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení podle přílohy č. 3 zák. 100/2001 Sb. Dostupné z
WWW:
<http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=VYS394&file=oznameniDOC>
.
[24]
Mapy.cz
[online].
C1996-2011
[cit.
2011-12-13].
Dostupný
z
WWW:
<http://www.mapy.cz/>.
[25] Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. c2008-2011 [cit. 2011-12-13]. Plán
odpadového
hospodářství
ČR.
Dostupné
z
WWW:
<http://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr>.
[26] Mytí a desinfekce nádob na odpad [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Dezinfekční
prostředek
DEZISAN.
Dostupné
z
WWW:
<http://www.mytiadesinfekcenadob.estranky.cz/clanky/DEZISAN.html>.
[27] Obalcentrum [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Ceník nádob a kontejnerů na
komunální
a
tříděný
odpad.
Dostupné
centrum.cz/ceniky/plastove_nadoby_na_odpad.pdf>.
86
z
WWW:
<http://www.obal-
[28] Portál ČHMÚ [online]. 2011 [cit. 2011-12-13]. Mapy charakteristik klimatu.
Dostupné
z
WWW:
<http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/
P4_1_3_Mapy_char_klim>.
[29] Pytle pro lepší třídění [online]. prosinec 2009 [cit. 2011-12-13]. Odvozný a pytlový
systém
tříděného
sběru
odpadu
v
praxi.
Dostupné
z
WWW:
<http://hnutiduha.cz/uploads/media/pytle_pro_lepsi_trideni.pdf>.
[30] Stavebniny Formel [online]. 2011 [cit. 2011-12-13]. Doprava. Dostupné z WWW:
<http://www.formel.cz/doprava.html>.
[31] Studie nakládání s biologicky rozloţitelným odpadem v Olomouckém kraji [online].
březen
2009
[cit.
2011-12-13].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.kr-
olomoucky.cz/clanky/dokumenty/782/studie-nakladani-s-brko.doc>.
[32] Tretiruka.cz [online]. 30.04.2010 07:42 [cit. 2011-12-13]. Bioodpad je problém nebo
výzva?
Více
zde:
http://www.tretiruka.cz/news/bioodpad-je-problem-nebo-vyzva-/.
Dostupné z WWW: <http://www.tretiruka.cz/news/bioodpad-je-problem-nebo-vyzva-/>.¨
[33] Třídění odpadů v kraji Vysočina [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Pravidla soutěţí.
Dostupné z WWW: <http://www.tridime-vysocina.cz/mesta-a-obce/soutez-my-tridimenejlepe/pravidla-soutezi/>.
[34] Třídění odpadů v kraji Vysočina [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Soutět "My třídíme
nejlépe". Dostupné z WWW: <http://www.tridime-vysocina.cz/mesta-a-obce/soutez-mytridime-nejlepe/>.
[35] Turistika.cz : pro větší záţitek z cesty i výletu [online]. c2007-2011 [cit. 2011-12-13].
Batelov. Dostupné z WWW: <http://www.turistika.cz/mista/batelov>.
[36] VDB : Veřejná databáze ČSÚ [online]. 13.12.2011 14:57 [cit. 2011-12-13]. Vybrané
statistické
údaje
za
obec.
Dostupné
z
WWW:
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=586862&cislotab=MO
S+ZV01>.
87
Seznam zkratek
BRO – biologicky rozloţitelný odpad
BRKO – biologicky rozloţitelný komunální odpad
88
Seznam obrázků
Obrázek 1-1 - Batelov - přehledná mapa ČR ......................................................................9
Obrázek 1-2 - Batelov – okolí; 1: 50 000 ..........................................................................10
Obrázek 1-3 - Rozmístění sběrných míst v Batelově; M 1:10 000..................................... 22
Obrázek 1-4 - Rozmístění sběrných míst v Bezděčíně; M 1:10 000 .................................. 23
Obrázek 1-5 - Rozmístění sběrných míst v Lovětíně; M 1:10 000..................................... 23
Obrázek 1-6 - Rozmístění sběrných míst v Nové Vsi; M 1:10 000 .................................... 23
Obrázek 1-7 - Rozmístění sběrných míst v Rácově; M 1:10 000 ....................................... 23
Obrázek 1-8 - Stanoviště "Za Tratí" ................................................................................. 24
Obrázek 1-9 - Stanoviště "náměstí Míru" ......................................................................... 25
Obrázek 1-10 - Stanoviště "Švábovská (za školou)" ......................................................... 25
Obrázek 1-11 - Stanoviště "Polní (u transformátoru)"....................................................... 26
Obrázek 1-12 - Stanoviště "Nad zdravotním střediskem" ................................................. 26
Obrázek 1-13 - Stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)" ..................................................... 27
Obrázek 1-14 - Stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)" .............................................. 27
Obrázek 1-15 - Stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)" ......................................................... 28
Obrázek 1-16 - Stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)" ........................................................ 28
Obrázek 1-17 - Stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)" .......................................................... 29
Obrázek 1-18 - Stanoviště "Luční (pod paneláky)" ........................................................... 29
Obrázek 1-19 - Stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)"............................................. 30
Obrázek 1-20 - Stanoviště "Pod Hřbitovem" .................................................................... 30
Obrázek 1-21 - Stanoviště "Třešťská (za Besedovými)“ ................................................... 31
Obrázek 1-22 - Stanoviště pro komunální odpad pro chaty "Na Kameničkách“ ................ 31
Obrázek 1-23 - Bývalá černá skládka ............................................................................... 32
Obrázek 1-24 - Stanoviště v Bezděčíně ............................................................................ 32
Obrázek 1-25 - Stanoviště v Lovětíně............................................................................... 33
Obrázek 1-26 - Obsah plechové nádoby v Lovětíně .......................................................... 33
Obrázek 1-27 - Stanoviště v Nové Vsi "1"........................................................................ 34
Obrázek 1-28 - Stanoviště v Nové Vsi "2"........................................................................ 34
Obrázek 1-29 - Stanoviště v Rácově ................................................................................. 35
Obrázek 1-30 - Stanoviště v Rácově u KD ....................................................................... 35
Obrázek 2-1 - Návrh nových sběrných míst v Batelově; M 1:10 000 ................................ 59
Obrázek 2-2 - Vysokotlaké čištění nádob na odpad .......................................................... 63
Obrázek 2-3 - Schéma mycího vozu na nádoby na odpad ................................................. 64
Obrázek 2-4 - Malá komunitní kompostárna .................................................................... 76
89
Seznam tabulek
Tabulka 1-1 - Počet obyvatel Batelova ............................................................................. 10
Tabulka 1-2 - Druhy odpadu tříděného v Batelově ........................................................... 13
Tabulka 1-3 - Průběţné výsledky soutěţe "My třídíme nejlépe“ 2011 .............................. 21
Tabulka 1-4 - Zaplněnost nádob na sběrných místech (květen – listopad 2011) ................ 37
Tabulka 1-5 - Rozdělení respondentů podle bydliště ........................................................ 40
Tabulka 1-6 - Počet členů domácností .............................................................................. 41
Tabulka 1-7 - Návrhy obyvatel na zlepšení....................................................................... 47
Tabulka 2-1 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2010 / 2013) ......................................49
Tabulka 2-2 - Navrhovaný stav - stanoviště "Za tratí" ...................................................... 51
Tabulka 2-3 - Navrhovaný stav - stanoviště "náměstí Míru" ............................................. 51
Tabulka 2-4 - Navrhovaný stav - stanoviště "Švábovská (za školou)" ............................... 51
Tabulka 2-5 - Navrhovaný stav - stanoviště "Polní (u transformátoru" ............................. 52
Tabulka 2-6 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad zdravotním střediskem" ....................... 52
Tabulka 2-7 - Navrhovaný stav - stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)" .......................... 52
Tabulka 2-8 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)" .................... 53
Tabulka 2-9 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)"............................... 53
Tabulka 2-10 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)" ............................ 53
Tabulka 2-11 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)".............................. 54
Tabulka 2-12 - Navrhovaný stav - stanoviště "Luční (pod paneláky)"............................... 54
Tabulka 2-13 - Navrhovaný stav - stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)" ................ 54
Tabulka 2-14 - Navrhovaný stav - stanoviště "Pod Hřbitovem" ........................................ 55
Tabulka 2-15 - Navrhovaný stav - stanoviště "Třešťská (za Besedovými)" ....................... 55
Tabulka 2-16 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kameničkách" ..................................... 56
Tabulka 2-17 - Navrhovaný stav - stanoviště v Bezděčíně ................................................ 56
Tabulka 2-18 - Navrhovaný stav - stanoviště v Lovětíně .................................................. 56
Tabulka 2-19 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "1" ...........................................57
Tabulka 2-20 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "2" ...........................................57
Tabulka 2-21 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově .................................................... 57
Tabulka 2-22 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově uKD ...........................................58
Tabulka 2-23 - Přehled nových označení stávajích nádob a nových nádob........................ 61
Tabulka 2-24 - Odhad ceny nových nádob ....................................................................... 62
Tabulka 2-25 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2012 / 2013) .................................... 62
Tabulka 2-26 - Odhad mnoţství BRO .............................................................................. 75
Tabulka 2-27 - Účinnost sběru separovaného odpadu (2010 / 2013) ................................. 79
90
Seznam grafů
Graf 1-1 - Celkové mnoţství odpadu z let 2007 – 2010 .................................................... 14
Graf 1-2 - Plastové obaly ................................................................................................. 15
Graf 1-3 - Papírové a lepenkové obaly ............................................................................. 15
Graf 1-4 - Skleněné obaly ................................................................................................ 15
Graf 1-5 - Směsný komunální odpad ................................................................................ 15
Graf 1-6 - Barvy, laky, organická rozpouštědla ................................................................ 16
Graf 1-7 - Oleje motorové, převodové... ...........................................................................16
Graf 1-8 - Obaly znečištěné nebezpečnými látkami .......................................................... 16
Graf 1-9 - Pneumatiky......................................................................................................16
Graf 1-10 - Objemný odpad ............................................................................................. 17
Graf 1-11 - Olověné akumulátory..................................................................................... 17
Graf 1-12 - Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihle, tašek... ......................................... 18
Graf 1-13 - Asfaltové směsi ............................................................................................. 18
Graf 1-14 - Stavební materiály obsahující azbest .............................................................. 18
Graf 1-15 - Jiná nepouţitá léčiva neuvedená pod č. 200131.............................................. 18
Graf 1-16 - Jiný biologicky nerozloţitelný odpad ............................................................. 19
Graf 1-17 - Počet vyplněných dotazníků ..........................................................................39
Graf 1-18 - Rozdělení respondentů podle bydliště ............................................................ 40
Graf 1-19 - Rozdělení podle typu bydlení ......................................................................... 41
Graf 1-20 - Počet respondentů, kteří třídí odpad ............................................................... 42
Graf 1-21 - Rozdělení podle vlastnictví kompostu ............................................................ 42
Graf 1-22 - Druhy odpadu, který obyvatelé Batelova třídí ................................................ 43
Graf 1-23 - Rozdělení podle vzdálenosti ke sběrnému místu............................................. 43
Graf 1-24 - Nakládání s trávou ze zahrady a spadaným listím...........................................44
Graf 1-25 - Vyuţili byste obecní kompostárnu? ............................................................... 45
Graf 1-26 - Celková spokojenost obyvatel se stávajícím stavem ....................................... 45
Graf 2-1 - Čistota vytříděného odpadu ............................................................................. 66
Graf 2-2 - Náklady na odvozný systém............................................................................. 67
91
Seznam příloh
Příloha 1: Dotazník „Průzkum odpadového hospodářství městyse Batelov“
Příloha 2: Přehled sběrných míst – aktuální stav
Příloha 3: Přehled sběrných míst – navrhovaný stav
Příloha 4: Článek pro Batelovské listy
Příloha 5: CD s elektronickou verzí diplomové práce a fotografiemi v původní velikosti
92
Příloha 1: Dotazník
PRŮZKUM ODPADOVÉHO HODPODÁŘSTVÍ MĚSTYSE BATELOV
Dobrý den,
jmenuji se Jiří Tomek. Jsem studentem 5. ročníku oboru Inţenýrství ţivotního prostředí na Stavební fakultě
Českého vysokého učení technického v Praze. Ve své diplomové práci se zabývám tématem
„Odpadové hospodářství městyse Batelov“.
Dovoluji si Vás oslovit a zároveň poţádat o spolupráci při vyplňování níţe uvedeného dotazníku, který je
samozřejmě anonymní. Výsledek výzkumu bude uveden pouze v mé diplomové práci.
Vyplněný dotazník prosím odevzdejte na Úřadu městyse Batelov.
Předem děkuji za spolupráci!
1. Bydlíte v: (zakrouţkujte jednu odpověď)
a) Batelov
b) Nová Ves
c) Bezděčín
2. Bydlíte v: (zakrouţkujte jednu odpověď)
a) Rodinný dům
b) Byt
c) Jiné …………
3. Kolik členů má Vaše domácnost? (vyplňte číslem)
a) Počet dospělých členů …………
b) Počet dětí …………
d) Rácov
e) Lovětín
4. Třídíte odpad? (zakrouţkujte jednu odpověď)
a) Ano
b) Ne
5. Máte svůj vlastní kompost? (zakrouţkujte jednu odpověď)
a) Ano
b) Ne
6. Jaké složky odpadu třídíte? (můţete zakrouţkovat více odpovědí)
a) Papír
b) Plast
c) Sklo
d) Nápojové kartony
e) Elektroodpad
f) Biologicky rozloţitelný odpad
g) Nebezpečný odpad
h) Další ……………………………………………………………………………………………………………
7. Jak daleko máte od bydliště nejbližší sběrné místo? (zakrouţkujte jednu odpověď)
a) Do 100 m
b) 100 - 200 m
c) 200 - 300 m
d) 300 - 400 m
e) 400 - 500 m
f) 500 m a více
8. Kde se Vaše nejbližší sběrné místo nalézá? (doplňte název ulice nebo místní části)
………………………………………………………………………………………………………………………………
9. Kolik odpadu přibližně vyprodukujete? (pokud to dokáţete odhadnout, vyplňte mnoţství v kg)
- za jeden typický týden
a) Papír …… kg
b) Plast …… kg
c) Sklo……… kg
d) Nápojové kartony …… kg
e) Biologicky rozloţitelný odpad …… kg
f) Další …………………… kg.
- za jeden rok
a) Nebezpečný odpad …… kg
b) Elektroodpad …… kg
c) Velkoobjemový odpad …… kg
10. Trávu ze zahrady a spadané listí: (můţete zakrouţkovat více odpovědí)
a) Kompostujete
b) Vyhazujete do popelnice
c) Zkrmujete
d) Pouţíváte mulčovací sekačky
e) Jiné ………………………………………………………
11. Využili byste obecní kompostárnu? (zakrouţkujte jednu odpověď)
a) Určitě ano
b) Spíše ano
c) Spíše ne
d) Určitě ne
12. Jak často chodíte s vytříděným odpadem ke kontejnerům? (zapište časový interval) ……………………………
13. Jak často si necháváte vyvážet popelnici? (zapište časový interval) ………………………………………………...
14. Jste spokojeni s odpadovým hospodářstvím městyse Batelov?
a) Ano
b) Ne (uveďte prosím důvod) …………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………………
15. Máte nějaké připomínky, nápady, návrhy pro zlepšení? (pokud ano, prosím vypište)
………………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………………
Děkuji za Váš čas věnovaný dotazníku!
Vyplnění dotazník prosím odevzdejte na Úřadu Městyse Batelov.
Dotazník je také moţno vyplnit on-line na adrese http://login.oursurvey.biz/1758
Příloha 2: Přehled sběrných míst – aktuální stav
Počet nádob
č. Lokalita
Druh odpadu
Objem nádoby [l]
Batelov (celkem)
Směsný
1100
Papír
Plast
Čiré sklo
Barevné sklo
Sklo
Kartony
Elektro
nádoba
Počet nádob teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real
4
4
9
15
17
12
13
11
16
14
2
2
5
4
3
6
6
1
9
9
1
0
1
5
4
6
1
0
1
0
2
2
1100
240
1 Za Tratí
1
2
2 Náměstí Míru
1
1
1
2
1
1
2
1
2
1
1
240
1
1
3
3
1
3
1100
3
1
3
4
2
2
1
3
1100
240
zvon
1
1
1100
1
1
2
2
2
2
1
1
2
2
1
3
3
2
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
13 Pod Hřbitovem
4
4
2
3
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1100
2
1
1
1
3
2
2
1
1
zvon
1
2
1
240
2
1
1
1100
1
1
1
2
1
1
1
1
4
16 Bezděčín
17 Lovětín
1
18 Nová Ves 1
19 Nová Ves 2
21 Rácov u KD
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
2
1
1
1
4
1
1
3
1
1
4
5
13
19
20
14
14
13
22
18
2
2
6
9
3
9
6
1
9
13
1
0
2
6
13
7
4
0
1
0
2
2
teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real
1100
1100
Směsný
Celkový rozdíl (real - teor)
zvon
1
Celkem nádob
1
1
240
240
1100
240
1100
Papír
Plast
240
zvon
1100
Čiré sklo
240
zvon
1100
240
Barevné sklo
zvon
Sklo
Kartony
nádoba
Elektro
1100
1100
1100
240
1100
240
1100
240
zvon
1100
240
zvon
1100
240
zvon
1100
nádoba
1
6
-6
-1
-4
0
3
6
-5
4
-1
4
-6
-4
-1
0
legenda:
počet nádob:
typ nádob:
teor počet nádob podle údajů z MÚ Batelov
real skutečný očet nádob na stanovišti
celkový rozdíl (real - teor):
druhy tříděného odpadu:
daná dádoba se na místě nemá nacházet / nenachází
komunální odpad
3
plastové nádoby na plast, papír, sklo
plasty
2
nádoby na elektroodpad
papír
4
plechové nádoby 1100 l
čiré sklo
0
teoretický počet souhlasí se skutečným
1
nádoba typu zvon
barevné sklo
-2
ve skutečnosti je na místě méně nádob
1
plastová nádoba na plast do které patří i tetra pack
sklo
3
ve skutečnosti je na místě více nádob
3
alespoň jedna nádoba není vůbec označena
kartony
elektroodpad
předpokládaný celkový počet nádob na 1 100 l: 42
předpokládaný celkový počet zvonů: 8
předpokládaný celkový počet nádob na 240 l: 70
skutečný celkový počet nádob na 1 100 l: 46
skutečný celkový počet zvonů: 9
skutečný celkový počet nádob na 240 l: 61
Příloha 3: Přehled sběrných míst – navrhovaný stav
Počet nádob
č. Lokalita
Druh odpadu
Objem nádoby [l]
Směsný
1100
Počet nádob nav real
4
4
Papír
Plast
1100
240
1100
240
1100
240
nav real
nav real
nav real
nav real
nav real
nav real
18
11
11
23
15
1 Za Tratí
2
2
1
1
2 Náměstí Míru
2
1
3
3
2
2
1
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
Batelov (celkem)
Čiré sklo
9
12
3
3
3
3
1
14
2
2
1
2
Barevné sklo
zvon
4
1100
240
nav real
nav real
nav real
10
6
11
15
9
1
1
2
2
1
zvon
nav real
0
0
1100
240
nav real
nav real
0
5
1
2
2
1
2
2
1
1
1
2
2
3
3
1
1
Sklo
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
2
2
1
1
1
1
1
1
1
3
2
1
13 Pod Hřbitovem
2
1
2
1
1
2
2
1
1
18 Nová Ves 1
19 Nová Ves 2
2
2
1
1
21 Rácov u KD
1
4
4
16 Bezděčín
17 Lovětín
1
2
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
0
nav real
0
0
2
2
1
1
1
1
1
1
2
1
1
2
1
3
1
1
2
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
1
1
2
1
1
3
1
1
1
1
1
1
2
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
4
5
nav real
32
19
nav real
11
14
nav real
24
13
nav real
15
18
nav real
2
2
nav real
1100
1100
240
1100
240
1100
Směsný
Celkový rozdíl (real - teor)
0
nádoba
nav real
2
1
1
nav real
1100
1
Celkem nádob
6
Elektro
1
1
0
zvon
Kartony
Papír
Plast
2
9
nav real
15
9
nav real
13
1
nav real
240
zvon
1100
Čiré sklo
25
13
nav real
0
0
nav real
0
6
nav real
240
zvon
1100
0
7
nav real
0
0
nav real
240
zvon
Barevné sklo
Sklo
0
0
nav real
2
2
nav real
1100
Kartony
nádoba
Elektro
1100
1100
240
1100
240
1100
240
zvon
1100
240
zvon
1100
240
zvon
1100
nádoba
-1
13
-3
11
-3
0
-7
6
12
12
0
-6
-7
0
0
0
legenda:
počet nádob:
typ nádob:
nav navrhovaný počet nádob na stanovišti
real skutečný očet nádob na stanovišti
celkový rozdíl (real - teor):
druhy tříděného odpadu:
daná dádoba se na místě nemá nacházet / nenachází
komunální odpad
3
plastové nádoby na plast, papír, sklo
plasty
2
nádoby na elektroodpad
papír
4
plechové nádoby 1100 l
čiré sklo
0
navrhovaný počet souhlasí se současným
1
nádoba typu zvon
barevné sklo
-2
navrhovaný počet je menší neţ součastný
1
plastová nádoba na plast do které patří i tetra pack
sklo
3
navrhovaný počet je větší neţ současný
3
alespoň jedna nádoba není vůbec označena
kartony
elektroodpad
skutečný celkový počet nádob na 1 100 l: 46
navrhovaný celkový počet nádob na 1 100 l: 75
skutečný celkový počet zvonů: 9
navrhovaný celkový počet zvonů: 15
skutečný celkový počet nádob na 240 l: 61
navrhovaný celkový počet nádob na 240 l: 53
Příloha 4: Článek pro Batelovské listy
Jak na třídění odpadu aneb jaký odpad patří do jaké nádoby
PLASTY
Do ţluté nádoby označené samolepkou plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky,
sešlápnuté PET lahve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky
od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboţí, obaly od CD disků
a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren je moţné vhazovat v menších kusech.
Do ţlutých nádob ale nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících
přípravků, obaly od ţíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či
novodurové trubky.
Všechny ţluté nádoby na plast jsou navíc označeny oranţovou nálepkou
nápojové kartony. Patří do nich také sešlápnuté krabice od dţusů, vína, mléka a
mléčných výrobků. Tyto kartony nesmí být silně znečištěny zbytky potravin.
NÁPOJOVÉ
KARTONY
Naopak sem nepatří „měkké“ sáčky od kávy a potravin v prášku.
PAPÍR
Do modrých nádob na papír patří časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly,
cokoliv z lepenky nebo knihy, obálky s fóliovými okýnky. Bublinkové obálky
vhazujeme pouze bez plastového vnitřku. Vhazovat je moţné i papír s kancelářskými
sponkami, ty se během zpracování samy oddělí.
Do modrých nádob nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný
papír. Nepatří sem také pouţité dětské pleny, ty patří do popelnice.
Čiré sklo patří do bílých nádob a barevné sklo patří do zelených nádob.
Do nádob na sklo patří například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických
nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Do barevného skla patří také
tabulové sklo z oken a ze dveří. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále
třídit!
BAREVNÉ A
ČIRÉ SKLO
Nepatří sem keramika, porcelán, autosklo, zrcadla nebo například drátované sklo,
zlacené či pokovené sklo. Zálohované skleněné obaly patří zpět do obchodu.
Zdroj:
EKO-KOM, a.s.
Zdroj: 11, vlastní úprava

Odpadové hospodářství – Batelov Waste management in Batelov

Transkript

Podobné dokumenty

tj sokol batelov.indd

Podnikatelský plán podniku Paradix, s. r. o.

helios - Coloplast

Největší tragedie při odsunu sovětských vojsk z Československa

Problematika halitózy z pohledu dentální hygienistky Absolventská

Fulltext - Psychologie a její kontexty

Batelovské listy - pouťové číslo 2012

Batelovské listy - velikonoční číslo 2014

2007 ke stažení - Muzejní spolek v Třešti

Územní rozhodnutí - Splašková kanalizace, Batelov