Zpravodaj Nezdenic 2009
Transkript
Zpravodaj Nezdenic 2009
Kateřinská zábava Souboj s časem „ O po h ár s taro sty“ Pochovávání basy Vánoční turnaj v tělocvičně ní zim Na 1 Sportem ku zdraví h vy c ce áz 60. výročí Malé ohlédnutí za letošním rokem Tak jak roky minulé, tak i letošní rok byl bohatý na události, které se dotýkaly života v naší obci. V krátkosti bych alespoň některé vzpomenul. Každý kdo se blíže zajímá o dění v Nezdenicích na úseku investiční výstavby si jistě uvědomoval, že tempo a výše investic, které jsme v posledních letech realizovali není možné udržet na tak vysoké úrovni každý rok. Plány dalšího rozvoje obce jsou určeny výší finančních prostředků, které je možné uvolnit z rozpočtu obce, popřípadě z úspěšně dokončených žádostí z různých dotačních titulů. Přes všechny nepříznivé prognózy, které se např. v daňových příjmech obce vyplnily se podařilo zahájit dlouho připravovanou akci „Výstavba chodníku a kanalizace v ulici Díly,“ jejíž součástí je také rozšíření vozovky a prodloužení veřejného osvětlení. Kanalizace musí být dokončena ještě v letošním roce, chodník, veřejné osvětlení a komunikace se budou dokončovat v příštím roce. Celkové náklady po ukončeném výběrovém řízení přesáhnou částku 1,6 mil. Kč. V průběhu roku jsme se zaměřili na menší investice, které vhodně doplňují scházející občanské vybavení. Před domov pro seniory a ke křížku v ulici Ke kyselce byly instalovány lavičky. Podařilo se také vhodně doplnit o nové prvky stávající dětské hřiště na „Školce“, které je rodiči často využívané. Každým rokem věnuje obec velkou pozornost také vzrostlé vegetaci, zvláště stromům, které jsou nevhodně vysázené nebo ohrožují majetek, popřípadě by mohly ohrozit i bezpečnost občanů. V letošním roce se podařilo po dohodě s CHKO Bílé Karpaty a Správou silnic Uherské Hradiště upravit přestárlé lípy v Lipovcích a hlavně na základě projektu schváleného Asociací ochrany přírody a krajiny, v programu péče o krajinu, ošetřit zdravotním a redukčním řezem a také bezpečnostní vazbou lípy u sv. Jana Nepomuckého na Školce. Výsadbou travnatých svahů za tělocvičnou a hlavně před poštou jsme zrealizovali jeden s plánovaných úkolů, které dlouhodobě a postupně bude při ošetřování obecní zeleně obec uskutečňovat. Snahou obecního úřadu je zajistit údržbu obecních ploch co nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem, protože náklady na údržbu obce se bohužel rok od roku zvyšují. Už dávno nestačí posečení trávy dvakrát ročně, ale aby to trochu vypadalo, sečou se některé plochy i šestkrát. Pro zlepšení prostředí, občanské vybavenosti i podmínek pro další rozvoj obce je potřeba, aby obec měla stále připravené projekty, které v případě získání dotací se mohou začít realizovat. V současné době máme zpracován projekt pro stavební povolení na výstavbu cyklostezky od šumického katastru k přidružené výrobě. Dokončuje se také projekt pro územní rozhodnutí pro odkanalizování obce a výstavbu přivaděče na ČOV do Uherského Brodu.. Zpracován je i projekt na úpravu dopravního značení a přemístění závory v ulici Drahy. Zásadním dokumentem , který byl letos schválen zůstává územní plán. Kromě projektů je důležité, aby obec měla připravené také pozemky pro svůj další rozvoj. Proto se každý rok v rozpočtu obce na tyto potřeby vyčleňuje určitá finanční částka, která alespoň částečně tyto potřeby řeší. Nejbližší investiční výstavba, o které bude zastupitelstvo obce rozhodovat se bude určitě týkat dokončení rozestavené akce v Dílech. Aktuální bude také vybudování nové cyklostezky. Hodně úkolů čeká zastupitelstvo obce na starém i novém hřbitově. Je potřeba vybudovat nový sběrný dvůr. Také prodloužení, rekonstrukce i vybudování nových ing. sítí je potřeba zahrnout do dalších plánů obce. Je všeobecně známé, že nezdenské koupaliště sloužící dobře svým návštěvníkům již několik desetiletí potřebuje zásadní rekonstrukci.. Když nám však byla sdělena částka jenom na projekt, která se blížila 1 mil. Kč, museli jsme zatím od plánované rekonstrukce upustit. Splnění všech našich nemalých plánů, které jsem všechny ani nevyjmenoval je však podmíněné zajištěním dostatečných finančních prostředků. Momentální situace však není dobrá. Začátkem měsíce listopadu byly daňové příjmy obce menší oproti plánovaným o cca 350 tis. Kč. Tato skutečnost má přímou souvislost s investičními možnostmi obce v příštím roce. V případě úspěšných žádostí o dotace se také může stát, že obec nebude mít dost peněz na potřebnou finanční spoluúčast. Jak však již bylo řečeno na začátku tohoto článku nebude lehké udržet tempo, které jsme v posledních letech v investicích dosahovali. To by jsme si všichni měli uvědomit. V dnešní době se stále více ukazuje, že zásadní a pro rozvoj obce velmi důležitou skutečností je, že se podařilo vůbec zahájit a nakonec úspěšně dokončit výstavbu nové tělocvičny. Dnes už můžeme říci, že zájem občanů z Nezdenic a širokého okolí nás mile překvapil a jenom potvrzuje stále se zvyšující požadavky na kvalitní a příjemné prostředí, ve kterém mohou trávit svůj volný čas. Při dnešních finančních možnostech obce by se tato akce už nedala realizovat. Těch několik málo jednotlivců, kterým vadí, že jsme tělocvičnu postavili už asi nikdy nepochopí, že splácet úvěr pomocí kterého jsme stavbu dofinancovali je v dnešní době běžnou záležitostí a pro obec sice omezující, ale vůbec ne podstatnou položkou. Potěšitelné je, že i přes některé nepříznivé okolnosti, ke kterým patří např. malý počet dětí v základní škole nebo drobné problémy se zástupci mladé generace, obec neupadá a naopak se dále rozvíjí. Svědčí o tom nejen zájem o další výstavbu rodinných domů, ale také dobrá činnost místních spolků, kde především naši hasiči, ale i sportovci dělají Nezdenicím dobrou reklamu v širokém okolí. Přál bych si, aby tomu bylo tak i nadále, aby se občané co nejvíce zapojovali do veřejného života a pomáhali tak řešit případné nedostatky ke spokojenosti své i svých ostatních spoluobčanů. Jan Jančařík Z jednání rady Vážení čtenáři, je již tradicí ke konci roku informovat formou Zpravodaje o dění v naší obci. I letošní rok nebude výjimkou a tak bych Vás chtěl touto formou seznámit s činností rady, kde se řeší podstatné problémy ohledně investiční činnosti, plánování provozu a údržby majetku ve vlastnictví obce, ale hlavně se zde řeší problémy a jednotlivé připomínky Vás občanů. Ne vždy se jedná o snad- nou úlohu a najít řešení vyhovující oběma stranám, popřípadě nalezení kompromisu, je někdy boj na dlouhou trať. Vždy se ale snažíme využít všech dostupných prostředků, kterými je možno dosáhnout uspokojivého řešení. Pojďme se nyní podívat, co se z pohledu rady v naší obci v roce 2009 událo. Během lednového zasedání rady byl vzpomenut a zrekapitulován Jarmark 2 2008. I přes nepříznivé počasí byl hodnocen velmi kladně a i nově zavedená živá zabíjačka se jeví jako perspektivní krok do dalších let. Oceněna byla hlavně výborná práce všech pořadatelů, kteří věnovali svůj předvánoční čas do organizování. Po tomto uvolněném zahájení zasedání jsme se dostali k závažnějším věcem v podobě plánování akcí a investic na rok 2009, kterými se staly osvětlení –chodník - ka- nalizace v části ulice Díly, pokračování cyklostezky ze Šumic, dokončení územního plánu a zahájení přípravy projektu na vybudování přivaděče na čističku odpadních vod do Uh. Brodu. Většina těchto naplánovaných akcí je však podmíněna naší úspěšností při získávání peněz z dotačních titulů, protože na letošní rok byly avizovány nižší příjmy z daní, což každá obec i město muselo brát při tvorbě rozpočtu v potaz. Na začátku roku nám byla předložena smlouva o navýšení cen od firmy Rumpold, kterou jsme byli nuceni po společných jednáních s danou firmou a okolními obcemi podepsat. Toto navýšení cen jsme pro letošní rok nepromítli do výše poplatků vybíraných od občanů. Na druhém zasedání se probírala situace kolem místních komunikací, hlavně pak část v Dílech kolem novostavby manželů Zubkových. Bylo naplánováno sjednání nápravy spolu se zmíněnou akcí chodník – kanál - osvětlení v daném úseku. Rada schválila vyhlášení výběrového řízení na tuto akci, včetně oslovení některých firem (Plynotop, s.r.o. Hluk, Správa a údržba silnic, s.r.o, Čaník Petr – silniční údržba UB). Na prvním místě se nakonec umístila firma Správa a údržba silnic Slovácka, s.r.o., Uherské Hradiště. Probíhaly další přípravy ohledně výstavby cyklostezky. Bylo třeba zajistit 100% vlastnictví všech dotčených pozemků nebo alespoň sepsání smluv o smlouvě budoucí s majiteli pozemků a obcí. Dále vyvstal problém ohledně bojkotování stavby cyklostezky ze strany občana Šumic, pana Pípala, jehož snahou bylo zamezit výstavbě v naplánované oblasti. Obec musela projednat podanou petici proti stavbě a zaujmout k dané situaci stanovisko. O této situaci jste byli z novin dostatečně informováni a každý z Vás to jistě postřehl a je zbytečné informovat podrobněji o zdlouhavém se dohadování. Začátek roku byl ve znamení projednání výsledků hospodaření obce a taky ZŠ a MŠ za rok 2008. Hospodaření ZŠ a MŠ bylo vyrovnané s malým ziskem z doplňkové činnosti. Obec hospodařila v roce 2008 se ztrátou (ztráta z hospodaření s odpady, koupaliště, kulturního zařízení) , která byla způsobena hlavně překročením výdajů vzhledem k investičním nákladům na tělocvičnu. Tento rozdíl byl pokryt přijetím úvěru od ČS a.s. ve výši 8.000.000,00 Kč. Dále bylo projednáno a následně schváleno rozpočtové opatření č.1 na rok 2009. Na základě ankety uspořádané koncem roku 2008, která mapovala zájem občanů o rozšíření programové nabídky kabelové televize, byly radou schváleny a vybrány programy Nova Cinema a Animal Planet. Vzhledem k problémům a nejasné situaci ohledně digitalizace TV signálu v budoucnu, byly tyto programy spuštěny až v druhé půli roku. V březnu jsme na zasedání rady přizvali zástupce SDH, kteří nás informovali o plánech na pořádání oslav 60. výročí založení sboru, které se konaly 5. 7. 2009 na hřišti školka. Obec se snažila zajistit požadované zázemí pro tuto akci. V tuto chvíli můžeme říct, že akce proběhla i přes drobný déšť ke spokojenosti všech návštěvníků i pořadatelů, kteří vytvořili příjemnou až domácí atmosféru. Byla dále seznámena s činností SDH a na základě požadavku schválila nákup 3 kusů zásahových uniforem. Rada byla informována o nutnosti provedení údržby a nového nástřiku zásahového auta spojené s technickou kontrolou, která zdárně proběhla před oslavami výročí. Obec schválila uhrazení nového laku auta. Březnové zasedání nebylo spojeno jen s SDH, ale vzhledem v ročnímu období se zahájilo plánování provozu koupaliště a také plánováním jarního úklidu v obci. Vše proběhlo dle zajetých postupů. Na koupališti bylo prioritou zajistit provoz tak, aby nebyl ztrátový a aby neutrpěla kvalita služeb. V tomto roce nastala situace, kdy bylo potřeba najít vhodnou náhradu za stávajícího správce pana Zdeňka Datinského, který tuto funkci vykonával po dlouhé roky na vysoké úrovni. Průběžně během roku se taky zabýváme různými žádostmi o finanční příspěvky nebo povoleními. Nejčastěji pak projednáváme žádosti našich občanů, kteří se dlouhodobě vyskytují mimo své trvalé bydliště, o snížení poplatku za svoz domovního odpadu na ½ , dle vyhlášky č. 1/2006, vč. změny vyhlášky ze dne 1. 1. 2009. Počátkem dubna byla na zasedání rady přizvána ředitelka naší ZŠ a MŠ paní Mgr. Jana Zámečníková, aby nás seznámila s průběhem školního roku 2009/2010. Obec jako zřizovatel školy byla informována o počtech dětí v ZŠ a MŠ, o výukových plánech, prospěchu, mimoškolních aktivitách a taky o problémech, které vyvstaly po zdražení energií, což se odrazilo v rozpočtu. Zde byly navrženy některá řešení, která by měla zajistit úspory v této oblasti a další se ještě hledají. Kromě paní ředitelky se zasedání zúčastnil i předseda stavební komise pan František Kolínek, který nás seznámil s prací komise. Tato komise pracuje zodpovědně a je schopna neprodleně řešit vyvstalé problémy, podávat vyjádření a schvalovat věci nejenom ohledně stavební činnosti v naší obci. Jak si zajisté mnoho z Vás všimlo, staveb se v naší obci v roce 2009 rozběhlo hned několik a doufáme, že to do budoucna bude ještě lepší. V tomto období se objevily hlasy, které toužily po vyřešení tíživé dopravní situace na Drahách. Obec se v tomto bodě snažila vyjít vstříc a po mnoha rozhovorech, projednávání několika variant dopravního značení (možnosti slepé cesty, 3 umístění retardérů a podobně), vyšlo po vypracování projektu a schválením na odboru dopravy MěÚ v Uherském Brodě, jako nejlepší řešení opatřit nahoře hlavní cestu zákazy odbočení z obou stran, doplněné dodatkovou tabulkou „Mimo dopravní obsluhy“. Dodáváme, že v pojmu dopravní obsluha jsou zahrnuti i vlastníci pozemků. Posunutí závory po první domy tak, aby byla na očích a nedocházelo k jejímu poškozování a ze strany od obecního úřadu umístit značku průjezd zakázán a nejvyšší povolená rychlost 30 km/h. Doufáme, že toto řešení bude ke spokojenosti všech. Květnové zasedání bylo bohatší o dva hosty a to o předsedu finančního výboru pana Slavomíra Navrátila a předsedkyni školské a kulturní komise paní Mgr. Libuši Bídovou. Shledali jsme činnost obou komisí jako bezproblémovou. Obě pracují zodpovědně a svědomitě a ceníme si jejich připomínek a návrhů, které se pak snažíme společně realizovat. V polovině roku jsme podali žádost v rámci výzvy CzechPOINT – E-Government, na dovybavení kontaktního místa CzechPOINT, které se u nás na obci nachází. Rada provedla v souladu se způsobem provedení veřejných zakázek a se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách na dodávky a služby ve vztahu ke způsobilým výdajům projektu výběrové řízení, jehož vítězem se stal ing. Lumír Navrátil, Bojkovice č. 954. Stavební investice a situace kolem probíhajících a plánovaných akcí jsou součástí snad každé rady. Starosta nás informoval o problémech s žádostmi na dotační tituly. V případě akce „Díly“ jsme v některých případech nesplňovali dané podmínky, což vedlo k odkládání realizace projektu. Pro další potřebu bylo provedeno zaměření projektu Přivaděč na čističku odpadních vod. S blížícím se koncem termínu placení obecních poplatků 30. 6. 2009 byla vypracována a následně v radě projednána daná situace. Počátkem měsíce června bylo zaplaceno 84 % všech poplatků. Zbylým neplatičům hrozily po uplynutí doby sankce, ke kterým jsme nemuseli nakonec sáhnout, neboť ve stanoveném termínu byly uhrazeny i zbylé pohledávky. Dalším orgánem zastupitelstva obce je i kontrolní výbor vedený panem Jindřichem Zapletalem. V červnu jsme na radě vyslechly připomínky, které zformuloval na základě prohlídky obce spolu s členy jeho výboru. Na základě neštěstí, které se stalo ve Zlíně, byla provedena obhlídka stavu stromů v naší obci s vytipováním nebezpečných případů. Týkalo se to hlavně lípy na hřišti Školka a lip v Lipovcích. Zde jsme byli úspěšní v žádání dotací, které pokryly později ošetření těchto případů. Dalším bodem na seznamu výboru byl stav komunikací v obci, což je dlou- hodobý úkol a taky velký nešvar našich některých ulic a to je stání aut na chodnících. Zde se snažíme domlouvat majitelům vozidel, aby tak nečinili. Dalším řešením je v případě, že mají před domem obecní pozemek, tak aby si zde zhotovili stání pro auto, ale to až po projednání se stavební komisí, která posoudí vhodnost umístění a provedení. Kromě těchto věcí je povinností kontrolního výboru kontrola účetnictví obce a školy a taky kontrola činnosti ostatních výborů, ale i rozhodnutí rady a zastupitelstva obce. Vzhledem k trendu výstavby fotovoltaických elektráren, bylo projednáno v radě několik žádostí o předběžné povolení stavby v katastru naší obce. Každá žádost byla posuzována z pozice serióznosti žadatele a taky posouzením vhodnosti místa možné výstavby. S blížícím se začátkem nového školního roku nás opět navštívila paní ředitelka ZŠ a MŠ. Byla přednesena výroční zpráva za rok 2008/2009, která obsahovala počty dětí, personální změny na postu učitelů a zaměstnanců, zprávy o činnosti kroužků, úspěších našich dědí v okresním měřítku. Dobře vyzněla i zpráva o tom, jak úspěšní jsou žáci při přijímacích zkouškách na jiné školy. Pro školní rok 2009/2010 bylo třeba provést další změny v personálním obsazení. Počet dětí v ZŠ zůstal téměř stejný. Na druhou stranu do MŠ bylo na počátku roku přihlášeno 35 dětí, což byl nárůst o 5 dětí. Vzhledem k této skutečnosti bylo v předstihu zajištěno na základě požadavku Okresní hygienické stanice rozšíření sociálních zařízení, osvětlení tak, aby to vyhovovalo tomuto většímu počtu dětí. Jedním z důležitých úkolů bylo dokončení Územního plánu obce. Tato záležitost je akcí trvající už několik let. Po oznámení a vyhlášení obecním rozhlasem, byly na veřejných zasedáních zastupitelstva obce, vznášeny připomínky, které jsme se snažili zapracovat do plánu ve spolupráci s projektantem panem Ing. Špokem a stavebním úřadem v Uh. Brodě. V srpnu byla pak vyvěšena vyhláška – Oznámení o projednání návrhu obecné povahy ÚP Nezdenice a zveřejnění návrhu opatření obecné povahy ÚP Nezdenice, které se konalo na Obecním úřadě v Nezdenicích dne 21. 9. 2009. Zde mohly být vzneseny poslední připomínky a požadavky, což využilo několik našich občanů. Tím se dostal ÚP do finální fáze a v brzké době byl připraven k závěrečnému schválení. Majetkem obce je i kulturní zařízení, kde je správcem pan Slavomír Navrátil. I přes množství konaných akcí, převyšují náklady spojené s provozem a údržbou příjmy. Rada se na svých zasedáních touto situací v průběhu roku taky zabývá a snaží se eliminovat další ztráty. V září nastal čas zhodnotit sezonu na koupališti. Po přípravných pracích, zajištění personálního obsazení koupaliště, proběhla sezona bez závažných událostí. Po dlouhém hledání a po odpracované sezóně, můžeme prohlásit, že jsme doplnili personál za bývalého správce pana Datinského, a to v osobě pana Františka Vaculína. Ten se v průběhu sezóny zapracoval po boku pana Datinského, který mu předal všechny své rozsáhlé zkušenosti, což mu ke konci léta umožnilo zvládat samostatně všechny úkony. Panu Datinskému patří velké poděkování za odvedenou práci a do budoucna se těšíme na spolupráci s panem Vaculínem. Po finanční stránce skončila sezona jen s nepatrnou ztrátou, což nás všechny potěšilo. I přesto, že se to mnohým nezdá, je provoz koupaliště spíše službou lidem, než výdělečným podnikem. Během roku došlo k dalšímu vývoji ohledně projektu „Díly“ . Byla podána žádost o dotaci na Ministerstvo zemědělství ČR. Tato žádost byla úspěšná jen z části (zhruba z 45 %). Původní akce kanalizace – chodník - osvětlení musela být zúžena pouze na akci kanalizace. Ta byla podmínkou povolení výstavby rodinných domů v části Díly, kterou se obec zavázala splnit do konce roku. K dnešnímu dni je již tato část projektu provedena a je možné bezproblémové napojení na kanalizaci. Letos se nám nepodařilo získat žádné finance na vybudování nezdenské části cyklostezky Šumice -Nezdenice. Projektová dokumentace a vyjádření příslušných dotčených orgánů jsou připravena. Vzhledem k ceně 6.000.000,00 Kč je tato pro nás v blízké době nerealizovatelná. V letošním roce vyvstala povinnost majitele chodníků, starat se o jejich údržbu v zimních měsících. Obec jako majitel většiny chodníků v obci se rozhodla zakoupit novou sněžnou frézu. V minulosti byl k tomuto účelu využíván traktor na sečení s přimontovanou radlicí, což se však moc neosvědčilo. Vzhledem k avizovaným nižším příjmům na daních rada projednala rozpočtové opatření č. 3, které bylo následně schváleno zastupitelstvem obce. Konec roku se nese vždy ve znamení přípravy plánů práce rady a zastupitelstva obce na rok budoucí, připravují se a následně provádějí inventarizace majetku. A tak jako v předešlých dvou letech připravuje obecní úřad na konec roku, dnes již tradiční Vánoční jarmark. O plánovaných vystoupeních a atrakcích budete jistě informování dále v průběhu Zpravodaje. Jak jste si všimli, je činnost rady velmi rozsáhlá a to i přesto, že zde nešlo obsáhnout všechny body jednotlivých jednání. Je vždy příjemné, když se do dění v obci zapojí i lidé, kterým není život v naší obci lhostejný a přiloží svou pomocnou ruku. Žijeme zde v malé komunitě a tak by takové jednání mělo být samozřejmostí. Věřím, že Jarmark bude jednou z událostí, kdy si oddechneme od předvánočního shonu a užijeme si příjemných chvil. Na závěr bych Vám chtěl popřát příjemně strávené vánoční svátky a do nového roku všechno nejlepší, hlavně pevné zdraví a ať se Vám vše daří. Jiří Uličník Provoz sběrného dvora Se vzrůstajícím množstvím odpadu, který každá domácnost meziročně produkuje, vzrůstá také náročnost obsluhy sběrného dvora. Je dobře dokladovatelnou skutečností, že se každým rokem zvyšují finanční náklady na odvoz a likvidaci veškerého odpadu. Potěšitelné je snad jen zjištění, že také množství tříděného odpadu tj. plastů, papíru, skla a železa se každým rokem zvyšuje. Sběr elektroodpadu, který od nás odebírají společnosti Asekol a Elektrowin je také na dobré úrovni. Problém není ani se sběrem nebezpečného odpadu, který nám likviduje společnost Rumpold, s. r. o., Uherský Brod. Za špatnou zprávu však můžeme považovat skutečnost, že někteří občané nejen že nerespektují otevírací dobu sběrného dvora /po dohodě je možné si vyzvednou na obecním úřadě klíč a uložit odpad kdykoliv/, ale také se zbavují odpadu, který tam nepatří a nebo je potřeba ho pro sběrný dvůr upravit. Jedná se o nábytek, okna, dveře, stavební a izolační materiály apod. Vždy je však možné po dohodě s obecním úřadem najít řešení vyhovující oběma stranám. Ve stísněných podmínkách, ve kterých sběrný dvůr provozujeme a při stále se zvětšujícímu objemu a sortimentu odpadu je velice těžké udržovat pořádek na potřebné úrovni. Proto obecní úřad opět žádá občany, aby ve sběrném dvoře udržovali pořádek, odpad třídili do kontejnerů /např. do kovového odpadu určitě nepatří obkladačky, dlažba, plasty apod./ a v případě nestandardního odpadu tento problém konzultovali na obecním úřadě. Za pochopení a spolupráci při řešení těchto základních potřeb a požadavků patří všem řádným občanům naše poděkování. Také náš sběrný dvůr je totiž důležitou vizitkou Obce Nezdenice. Jančařík Jan 4 Provozní doba sběrného dvoru: sobota 8.00 – 18.00 hodin středa 14.00 – 18.00 hodin 1=A<7;792GÏ2=A:=CÏÎ A0@/@31G9:/13 DGA:=CÏ7:Ü16 3:39B@=H/¿ÎH3<Î 3ZSYb`]a^]bÂSPWxSXa]c\ShPgb\Ý[W^][]Q\Yg cdtaR][O2]YcRaZ]cÐXSdÈSd^]ÂtRYcOZSQ] a^`OxY]cYbS`t\S^S`SZSR\WQYbS`t\SQVZOR xW[WfS`S[YbS`Ý\SR`b- H]PVQ]RcaSh^bR]abO\]cR]dOÈWQV R][tQ\]abYRS\OV`ORbgYbS`{XWÐR]aZ]cÐWZg O^ÂSabV]dOZgaS\OaP`\ÝRd×` DSZY{a^]bÂSPWxS ^`OxYg[gxYgacÈWxYgSZ a^]`tYg 1VZOhS\QVZOR\WxYg [`Oh\WxYg^ÂS\]a\{ QVZOR\WxYgdW\]b{Yg dÝxS^\hOÂhS\aQVZOR [{RWS[ <SdgVOhcXbSXSR] ^]^SZ\WQSxW\OxS`\{ aYZtRYg>ObÂPcR] aP`\{V]Rd]`O\SP] XS[×ÐSbS]RSdhROb cdOÈSV]^`]RSXQS SZSYb`O <]d{R][tQ SZSYb`]^]abÂSPWxS \OXSXWQVÐdÝ`]PcPgZg dgcÐWbgac`]dW\ghS a^]bÂSPWx×dgaZ]cÐWZÝQV aSPZÝaY\]cd\]d{[ RShWU\cd^`]RSX\tQV SZSYb`] HSaP`\{V][abO ^cbcXdgaZ]cÐWZ{ SZSYb`]a^]bÂSPWxS R]`SQgYZOx\V]ht d]Rc>]]RP]`\{[ ]Rab`O\\\SPSh ^Sx\ÝQVZtbSYXa]c ^ÂW^`OdS\gYROZÈ `SQgYZOQW AbÂSR\a^]bÂSPWxS [WY`]dZ\\{b`]cPgdgaO dOxSRWUSab]ÂS ^O`\xWabWxS^SxQhO hS\R]YU ;OZ{a^]bÂSPWxS ÐSVZWxYgT`Wb]dOQV`\QS Ytd]dO`gT{\gV]ZWQ ab`]XYgYcQVg°aY{`]P]bg `gQVZ]dO`Y]\dWQS <tÂORV]PPgRZ\O ^WZgd`bOxYgP`caYgÂS hOxYgOYcÈ`]cP]dtYg HaYO\{ac`]dW\gY]dg xW^ZOabgXa]c[ObS`WtZS[ YdÝ`]P\]dÝQV SZSYb`]^]abÂSPWx×/bOY h`SQgYZOx\ZW\YgaSd]h R]dÝ`]P\QVhtd]R× ;]RS`\ab`]XSR]YtÐhdgaZ]cÐWZÝQVSZSYb`]^]abÂSPWx× ]RRZWbY]dg^ZOabgOROZÈY][^]\S\bgYbS`{Xa]c^] h^`OQ]dt\^ÂW^`OdS\gYROZÈ[cdgcÐWb HOV`ORO SZaSYOxYgYÂ]dW\]ÂShg SZ\×ÐYg\OÐWdÝ^Z]b 16@/¬;3A>=:3v< Ï7D=B<Î>@=AB¿32Î /Pgb]dÈSR]Y]\OZSTc\U]dOZ]XSbÂSPOOPgbS\b]Y]Z]PVSZSYb`]a^]bÂSPWx×\YR]ÂRWZ >`]b]XSbcY]ZSYbWd\agab{[3ZSYb`]eW\ U NÁS Nezdenice. Vesnice, ve které žijeme, která je v malebném dolíku a kterou mnoho lidí se značným úsilím po léta zvelebovalo tak, aby mohla být považovaná za příjemnou k bydlení a zajímavou i pro turisty. Zkusme jako turista vysednout z vlaku a vydat se po turistické cestě a kochejme se prostředím, konec konců turistika je o tom koukání, chození a na konci té štrapáce o posezení někde v hospodě nebo na kládě. Vystoupíme, vítá nás úsměv místní hezké blonďaté výpravčí, první, příznivý dojem. Hned vedle je směrník turistických značek, vybereme si kurs a směřujeme do vesnice. Přejdeme několik rozšlápnutých plastových zapalovačů ( ach ti kuřáci ) a z trávy vykukuje barevná plechovka Fanta. Je rozšlápnutá, takže už nepůsobí tak příjemně jako plná v lednici v obchodě. O kousek vedle je vidět, že tu máme i dost mlsounů, je tu skupinka obalů od Miňonek, Tatranek a rozměrný lesklý sáček, u kterého leží ještě trocha brambůrků. Další odpad-plastový pohárek - sem někdo musel nést dost velký kus, neleží vedle žádné prodejny. A další hrst obalů Miňonky, pytlík od bonbonů Medvídci a krabička Marlboro. Připadá mi divné, že tyto již nepotřebné věci leží volně na ulici a v trávě, když u každého domu mají popelnici. Ten kousek by nás snad tak nevysílil, abychom po sobě nenechávali svinčík. Ivo Pavlík Nezdenice mají nový Územní plán Obec Nezdenice se do letošního roku řídila při rozvoji svého území Územním plánem sídelního útvaru Nezdenice /ÚPN SÚ Nezdenice/ zpracovaným Ing. Arch. Radoslavem Špokem v letech 1994 – 1996. V průběhu dalších let byl tento plán doplněn o dvě další rozsáhlé změny, které řešily nové potřeby obce. Tento ÚPN SU Nezdenice je však již v současné době v mnoha ohledech překonaný a nestačil stávajícím potřebám obce. Mimo jiné také neodpovídal vyhlášce č.135/2001 Sb. Mi- nisterstva pro místní rozvoj a také neřešil území celého katastru obce. Důvodem pro vypracování nového ÚPN obce byla potřeba komplexního posouzení současného funkčního využití území, zpracování všech změn a současných poznatků o území do územně plánovací dokumentace a funkční vymezení celého katastru obce. Z výše uvedených důvodů a také, aby v budoucnu nedo5 Jednotlivě byl řešen rozvoj bydlení, kde bylo hlavní snahou zabezpečit rozšíření nabídky nových stavebních pozemků určených pro bydlení. Stávající dopravní struktura je v ÚP kromě navržené trasy obchvatu obce doplněna minimálně o nové dopravní plochy v nových rozvojových územích. Velký důraz je kladen na další rozvoj cyklistické dopravy na celém k.ú.. Komplexně je řešeno také dobudování kvalitní a dostatečně dimenzované sítě technické infrastruktury. Plochy veřejných prostranství ÚP stabilizuje a rozšiřuje v maximální možné míře tak, aby v budoucnu nedocházelo z důvodu jejich nedostatečného vymezení k neřešitelným střetům mezi potřebami obce a vlastníky parcel. Zastupitelstvo obce Nezdenice na svém zasedání dne 16. 10. 2009 usnesením č. 29/2009 jako příslušný správní orgán vydalo závěrečný dokument - Územní plán Nezdenice. Náklady na pořízení všech etap ÚP přesáhly částku 500 tis. Kč. Byly uhrazeny z rozpočtu obce Nezdenice a z dotací od Zlínského kraje. Jan Jančařík cházelo ke sporům a pochybám mezi účastníky územních, stavebních, popřípadě jiných řízení rozhodlo zastupitelstvo obce v roce 2005 o zahájení prací na novém územním plánu . Po výběrovém řízení byla zpracováním ÚP pověřena firma VISUALCAD, s. r. o. Uherské Hradiště pod vedením Ing. Arch. Radoslava Špoka. Pořizovatelem všech etap ÚP byl Městský úřad Uherský Brod, odbor stavebního úřadu a územního plánování. Ve třech etapách projektové činnosti, které zahrnují rozbory a průzkumy, zadání a vlastní návrh územního plánu se podařilo po více než třech letech územní plán dokončit. Při jeho zpracování bylo naší hlavní snahou vytvořit optimální podmínky pro zabezpečení plnohodnotného kvalitního venkovského prostředí. Výkresová a textová část plánu řeší především skladbu a uspořádání základních ploch s rozdílným využitím v celém katastrálním území. Urbanistická koncepce ÚP respektuje původní historický vývoj obce. Zachovává a rozvíjí urbanistickou strukturu – půdorysné členění zastavěného území, základní dopravní infrastrukturu a základní členění území podle stávajícího využití. INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU, VÝSLEDKY VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU KONANÉ V NAŠÍ OBCI VE DNECH 5. 6. – 6. 6. 2009 KTERÉ VÁS NEJVÍCE ZAJÍMAJÍ: • Co můžete na Obecním úřadě v Nezdenicích vyřídit, např.: - výpis z rejstříku trestů - výpis ze živnostenského rejstříku - výpis z obchodního rejstříku - výpis z katastru nemovitostí (částečný nebo úplný) - výpis z insolvenčního rejstříku - seznam kvalifikovaných dodavatelů - výpis z bodového hodnocení řidiče - provedení legalizace (ověření podpisu) a vidimace (ověření listiny) - přihlásit se k trvalému pobytu (pokud se občan odhlašuje z trvalého pobytu z naší obce, činí tak v novém místě trvalého pobytu) - platby místních poplatků, platby hřbitovních poplatků - zapůjčení výsuvného vozíku pro občany z naší obce - pronájem kulturního zařízení (zajišťuje p. Navrátil Slavomír tel. 737 038 240) - pronájem tělocvičny (zajišťuje v pracovní dny p. Gabrhelová Jana tel. 739 283 469, o sobotách a nedělích p. Kociňáková Andrea tel. 776 320 782) - atd. • Co Vás zajímá - V roce 2010 budou místní poplatky vybírány ve stejné výši jako v minulém roce, tj. poplatek za svoz domovního odpadu Kč 400,00/trvale hlášenou osobu, poplatek za pronájem plastové popelnice velké Kč 264,00/rok, poplatek za pronájem plastové popelnice malé Kč 132,00/rok, poplatek za pronájem obyčejné popelnice Kč 132,00/rok, úhrada za kabelovou televizi Kč 960,00/rok, poplatek za psa Kč 60,00 (za 2 a více psů Kč 90,00). - Poplatky mohou občané hradit v období od 20. ledna 2010 – 30. 6. 2010 přímo do pokladny obce nebo převodem na účet obce č. 1541535379/0800 s příslušným variabilním symbolem, který Vám na požádán í bude sdělen na obecním úřadě. - V letošním roce budou někteří nájemci hrobových míst hradit poplatek za pronájem hrobového místa (jedná se především o hroby na novém hřbitově). Výběr bude proveden při platbě místních poplatků nebo bude nájemci zaslána příslušná složenka s termínem splatnosti (poplatek za pronájem hrobového místa je hrazen na období 10 let a za dvojhrob je tato částka stanovena na výši Kč 500,00). Pouze připomínáme, že nájemce hrobového místa by měl hlásit na obecní úřad každé pochování do země nebo uložení urny, případně i zamýšlené stavební V letošním roce se konaly v ČR volby do Evropského parlamentu. V naší obci se voleb zúčastnilo celkem 254 voličů z celkového počtu 685 osob zapsaných do výpisu ze seznamu voličů, tj. 37,1 %. Výsledky pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, kterým byl v našem okrsku odevzdán alespoň jeden platný hlas: Libertas.cz Křesťanská a demokratická unie – Českosl. strana lidová Věci veřejné Občanská demokratická strana Suverenita Volte Pravý Blok – www.cibulka.net Sdružení pro republiku – Republikán. strana Českosl. Evropská demokratická strana Strana svobodných demokratů Demokratická Strana Zelených SDŽ – Strana důstojného života Moravané Liberálové.CZ Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy Komunistická strana Čech a Moravy „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – VAŠE ALTERNATIVA“ Strana svobodných občanů Strana zelených Koruna Česká (monarch. str. Čech, Moravy a Slezska) Lidé a Politika Dělnická strana Nezávislí Česká strana sociálně demokratická 3 hlasy 31 hlas 4 hlasy 36 hlasů 9 hlasů 1 hlas 2 hlasy 4 hlasy 2 hlasy 2 hlasy 1 hlas 5 hlasů 1 hlas 2 hlasy 44 hlasy 4. 3. 2. 13 hlasů 1 hlas 3 hlasy 1 hlas 1 hlas 2 hlasy 3 hlasy 82 hlasy 1. Okrsková volební komise děkuje všem voličům za účast. V roce 2010 nás budou čekat (pravděpodobně na podzim) volby do Zastupitelstva obce Nezdenice a také plánované volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se v roce 2009 nekonaly. 6 práce. Staré pomníky je nutné na vlastní náklady zlikvidovat a z místního hřbitova odvézt (nelze je vhazovat do kontejneru na místním hřbitově). Zároveň platí přísný zákaz vstupu psů na místní hřbitov! Dále upozorňujeme, že v případě úmrtí nájemce hrobového místa, je třeba provést přepis na nového nájemce z řad rodinných příslušníků. Zde musíme upozornit, že obecní úřad vyžaduje i souhlas ostatních blízkých členů rodiny v případě, že zařízení hrobového místa nebylo součástí dědického řízení. - Žádosti o vyřízení nového občanského průkazu se vyřizují na všech matričních úřadech (tj. např. Obecní úřad Šumice, Městský úřad Uherský Brod atd.). - Žádost o vydání cestovního pasu vyřizuje Městský úřad Uherský Brod (nemusíte mít fotografii, ale je třeba se dostavit s příslušnými doklady osobně na MěÚ). Telefon na MěÚ Uh. Brod, odbor cestovních dokladů a občanských průkazů 572 615 177. - Žádost o vydání nového řidičského průkazu vyřizuje Městský úřad Uherský Brod, odbor dopravy (v areálu Slováckých strojíren). Upozorňujeme řidiče, že řidičské průkazy vydané od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2010. Musíte si vzít s sebou platný doklad totožnosti, jednu fotografii (rozměry 3,5 x 4,5 cm) a řidičský průkaz, kterému končí platnost. - V roce 2009 byla dokončena obnova katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí bylo na OÚ k dispozici od 18. 11. 2009 do 1. prosince 2009, tzn. digitalizovaná katastrální mapa. V této souvislosti upozorňujeme majitele pozemků, že je jejich povinností v období od měsíce ledna 2010 do dubna 2010 navštívit Finanční úřad v Uherském Brodě (II. patro, dveře č. 202/2 – odbor daně z nemovitostí) a podat zde přiznání k dani z nemovitostí (modrý tiskopis) a zaplatit daň z nemovitostí na parcely, které dříve byly vedeny ve výpisu z katastru nemovitostí jako parcely ve zjednodušené evidenci PK. Úřední hodiny na FÚ jsou pondělí a středa od 8.00 h – 17.00 h (vhodné je přinést si s sebou kopii platného výpisu z katastru nemovitostí). - Obec Nezdenice provozuje webové stránky na adrese: http://www.nezdenice.cz. Zde se mohou občané, kteří mají přístup na internet seznámit se všemi důležitými informacemi ohledně naší obce. V sekci aktuality je pravidelně zveřejňováno hlášení místním rozhlasem (mimo nahodilých prodejců), případně různé pozvánky a sdělení. - Z těchto webových stránek si občan může prohlédnout i tzv. elektronickou úřední desku na adrese: http://edeska.ub.cz, kde jsou zveřejňovány důležité dokumenty týkající se např. vyvěšení veřejných vyhlášek, upozornění na přerušení dodávky elektrické energie, veřejné vyhlášky finančního úřadu a ostatních správních orgánů. E-mailová adresa obce je: nezdenice. [email protected]. - Knihovna Nezdenice je otevřena každý pátek od 13.00 h do 16.00 h. Vedoucí je paní Marková Libuše. Za zapůjčení knih je vybírán drobný čtenářský poplatek. Knihovna spolupracuje s výměnným fondem Knihovny BBB v Uherském Hradišti a tím je zajištěno, že jsou knihy neustále obměňovány. Zároveň obec každoročně vynakládá nemalé finanční prostředky na obnovu knihovního fondu. Všem občanům, kteří naši knihovnu doposud nenavštívili a nevyužívají jejich služeb tuto možnost doporučujeme. Zároveň v rámci knihovny mají občané možnost přístupu na veřejný internet. - Od měsíce listopadu 2009 musela i naše obec přistoupit k využívání tzv. datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování pro orgány veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Datová schránka je elektronické úložiště, které také slouží k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob, které mají tuto datovou schránku zřízenu. Bližší informace můžete získat na adrese: http://www.datoveschranky. info . - Obecní úřad musí v poslední době řešit stále více stížnosti občanů, ale především i doručovatelů pošty na volné pobíhání psů po obci, kteří ohrožují občany. Nejedná se jen o volný pohyb, ale i nevhodně umístěný pes za nízkým a neuzamčeným plotem může způsobit ohrožení kolem jdoucích občanů. Vzhledem k tomu, že v měsíci listopadu došlo v naší obci k pokousání doručovatele, důrazně upozorňujeme majitele psů na dodržování základních pravidel chovu. Dle sdělení doručovatelů může být odepřena donáška pošty majiteli psa, který neumožní řádné a bezpečné doručování. V případě napadení psem je nutné, aby majitel poškozenému předložil očkovací průkaz psa. Pokud poškozený po lékařském ošetření předá obecnímu úřadu písemnou stížnost, bude tato řešena jako přestupek a postoupena MěÚ Bojkovice k řešení v přestupkové komisi. Dle závažnosti přestupku může být upozorněna i Policie ČR, která posoudí, zda se jedná o přestupek nebo již o trestný čin. Jistě všichni víme, že časté sdělení majitele, že pes je hodný a nikomu nic neudělá se jednou může náhodně změnit a zdravotní nebo psychické následky si postižený člověk nese sebou po celý zbytek života. Všem majitelům psů, kteří řádně dodržují své povinnosti Obecní úřad Nezdenice děkuje. - V letošní soutěži Stavba roku Zlínského kraje obdržela naše obec první cenu od novinářů za stavbu nové tělocvičny. Ocenění od novinářů je odborníky všeobecně vysoce oceňováno, protože novináři přihlížejí na hodnocení stavby nejen z hlediska architektonického, ale také z dalších důležitých hledisek jako např. využití stavby, nákladovost, zviditelnění obce apod. Tato soutěž byla vyhlášena pod záštitou těchto organizací: Krajské stavební společnosti při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českou komorou architektů a hejtmanem Zlínského kraje. - Zimní údržba – obecní úřad tímto žádá všechny majitele rodinných domů v naší obci, aby v případě potřeby odstraňovali sníh z chodníků před svými domy tak jako v minulých letech. Přesto, že nově schválený zákon ukládá tuto povinnost majitelům pozemků, na kterých se chodník nachází (tj. obec nebo krajský úřad apod.), není v silách obce, aby zajistila pravidelný a včasný úklid všech chodníků, které se na katastru naší obce nacházejí. Pro nutný úklid nejfrekventovanějších tras obce zakoupil obecní úřad novou sněžnou frézu, kterou v letošním zimním období vyzkoušíme v praxi. Již dnes se však ukazuje, že bez pomoci občanů nebude možné všechny chodníky na patřičné úrovni udržovat. Proto všem majitelům RD, kteří naši situaci pochopí a nadále se o úklid chodníků před svými domy budou starat předem mnohokrát děkujeme. Alena Dostalová Kontaktní informace OÚ Adresa Obecní úřad Nezdenice Nezdenice 72, 687 32 email: [email protected] kontakt. tel. +420 572 691 526 kontakt. fax +420 572 691 526 ÚŘEDNÍ HODINY: Pondělí.. 7:30 - 17:00 (úřední den) Úterý ..... 7:30 - 16:00 Středa ... 7:30 - 16:00 (úřední den) Čtvrtek .. 7:30 - 16:00 Pátek ..... 7:30 - 15:00 7 POČÁTKY ŠKOLKY V NEZDENICÍCH Procházím kolem školní zahrady a slyším hlásky a smích dětí, které se z tohoto místa ozývají již bezmála padesát let, a zamýšlím se nad začátky, kdy byla Mateřská škola v Nezdenicích zřízena. Byl konec roku 1959 a dokončovala se stavba nové budovy základní školy, na jejíž vybudování mělo zásluhu nejen vedení obce, ale i mnoho jejích obyvatel, kteří ochotně a bez nároku na odměnu pomáhali při dokončovacích pracích. Na budovu nové školy se těšily nejen školáci a učitelé ze staré školní budovy, ale také maminky malých dětí. Většina maminek pracovala v místním JZD nebo dojížděla do práce do Uherského Brodu a Bojkovic. Mohly jenom závidět maminkám v Záhorovicích, Krhově nebo Bzové, kde již mateřskou školu měli, zatímco o děti v Nezdenicích se musely starat babičky. V té době jsem byla již pět let ředitelkou mateřské školy v Bojkovicích. Toto pracoviště jsem měla ráda, Bojkovice jsou mé rodné město, žili tam mí rodiče, ale v Nezdenicích jsem měla novou rodinu a dvě malé děti. Na požádání vedení obce jsem se rozhodla, že pomohu při zařizování nové školky. Obec zajistila stoly, skříně, lehátka, zařízení kuchyně. Na mně bylo obstarat peřinky a deky na lehátka, potřebné hračky, knihy a další pomůcky. Paní Bařinková ušila prostěradla a povlaky pro ložnici. Hasiči přivezli ze stolárny z Bojkovic věšáky a poličky na boty pro děti. Některé maminky nám pomohly s úklidem a výzdobou tříd. Cennými radami pomohl pan ředitel Kudela i paní učitelka Šašinková z místní základní školy. V první květnové dny roku 1960 bylo přání všech maminek konečně uskutečněno. Do mateřské školy nastoupilo celkem 34 dětí z ročníků 1954-57. Mezi dětmi byl velký věkový rozdíl. Šestileté děti byly zvyklé trávit většinu času na dvoře či zahradě, s dědou na poli. Tříleté děti byly zase zvyklé se držet maminky nebo babičky za sukni a tak se zpočátku nejednou stalo, že se objevily i nějaké slzičky. Také s jídlem to nebylo jednoduché. Někdo nechtěl maso, jiný krupičku nebo mrkvičku. Když děti viděly krásné hračky, byly nadšené, obdivovaly koníky, kočárky, panenky. Kluci si rádi hráli na montéry a pan Mitáš měl pak plné ruce práce, aby autíčka a další hračky dal opět dohromady. Starší děti dávno odvykly odpolednímu spánku, a tak si hrály, kreslily, prohlížely knihy, zatímco nejmladší děti odpočívaly. Za krásného počasí jsme byli s dětmi venku, na školním hřišti a nebo chodili na procházky po vesnici. V parném létě si několikrát osvěžily nožičky i v řece Olšavě. Museli jsme dávat dobrý pozor, aby se některé z dětí nerozběhlo za svojí babičkou nebo tetičkou a my jsme je potom nemusely hledat. Když se ochladilo, byly děti spokojené, když jim Kašpárek vyprávěl pohádky. Školka byla otevřena každý den od sedmi hodin ráno do pěti hodin odpoledne, včetně téměř celých letních prázdnin. Byla jsem pověřena vedením školky a jídelny. Společně se mnou nastoupila mladá učitelka Marie Plášková (Zapletalová), kuchařkou se stala Ludmila Krčová a školnicí Marie Ťulpíková. Práce kuchařky byla velmi náročná. Musela uvařit čtyřicet obědů na obyčejném sporáku. Připravit přesnídávky, naštípat dříví, z obchodů společně s paní Ťulpíkovou dovážet potraviny. Jedinou moderní pomůckou jí byla elektrická trouba. Drobná paní Ťulpíková zatápěla v kamnech třídy i ložnice, dříví i uhlí donášela ze vzdáleného sklepa. Také pomáhala při oblékání dětí na vycházky, stlala v lehárně. Ze sklepních prostor, kde byla kuchyně, vynášela nahoru do třídy, kde se děti stravovaly, talíře, hrníčky i těžké hrnce plné jídla. Dělala to tak dlouho, až na kluzkých schodech upadla a poranila se. To bylo impulzem k tomu, aby ve sklepních prostorech vznikla malá jídelna. Pan Šašinka rozboural zeď mezi dvěma sklepy, upravil podlahu, vylíčil a v kuchyni vyboural okýnko na vydávání jídla pro děti i dospělé. Tato jídelna sloužila čtyřicet let. Kdo nám usnadňoval naši práci? Tatínci ochotně upravili terén před školou, vybudovali provizorní pískoviště a jednoduché stolky a lavice. Pan Zdeněk Marek se svými přáteli zhotovil ve Slováckých strojírnách houpačku, kolotoč a průlezku. Pan Felix Mitáš krásnou dřevěnou houpačku, která společně s dalším zařízením sloužila mnoho let. Většina toho byla zhotovena jen za poděkování. V poslední červnové dny roku 1960 vystoupily děti ze školky spolu se školními dětmi na hřišti s programem pro rodiče a přátele školy, kde předvedly, co se dosud ve školičce naučily. Další vystoupení připravily děti pro rodiče v zimě na vánoční besídce, kdy společně se školními dětmi zpívaly, tančily, přednášely básničky. Mezi děti přišel i děda Mráz s drobnými dárky. Takový byl první rok v mateřské škole. Na přiložených fotografiích můžete svým dětem a vnoučatům ukázat, že i vy jste kdysi byli malí a roztomilí, a zavzpoBožena Krátká FOTO ze staré MŠ mínat na své dětství. 8 Války, přírodní a živelné katastrofy – události, které z větší části zasáhly i Nezdenice zajímavé čtení o historii našeho kraje z pera Františka Mazáče. Ves Záhorovice a Nezdenice leží na úpatí Bílých Karpat, po obou březích říčky Olšavy. Již od dávné minulosti to bylo pohraniční pásmo mezi zemí moravskou a Uhrami. Hranice v dávné minulosti nebyly nikdy určeny přesně jako dnes, ale záleželo na tom, která vojska je obsadila. Tak se stalo, že sousední Nezdenice byly po levé straně Olšavy někdy i uherské. V tomto pohraničním území probíhaly vždy boje a válečná tažení Uhrů, Turků nebo i Tatarů. Vůbec první zprávy, které se dochovaly v ústním podání, nám vypovídají o Římanech, kteří měli na kopci Valy, údajně dřevěnou pevnůstku na ochranu Poolšavské obchodní stezky. Alespoň archeologické nálezy na kopčívaly tomu nasvědčují. První historické prameny nám hovoří o nájezdech Hunů a později Avarů ve čtvrtém až sedmém století po Kristu. Jak víme z různých kronik, v sedmém až desátém století byla na našem území Říše Velkomoravská se sídlem ve Velehradě. Nevíme, zda to bylo zde, na území Uherskohradišťska, nebo někde jinde. Z té doby nemáme žádných písemných zpráv o válečných taženích na území dnešních Záhorovic a Nezdenic. Po roce 906 byla Morava v područí divokých Maďarů. Teprve po bitvě u Augšpurku v r. 995 nastal obrat. Avšak teprve kníže Boleslav I. 929 – 967 porazil maďarská vojska tak, že již nepokračovala v loupeživých nájezdech na Moravu. Území východní Moravy se dostalo do područí Čechů, kterým vládli Přemyslovci. V roce 999 se Moravy i tehdejších Horních Uher (Slovenska) zmocni. Boleslav Chrabrý, polský kníže. Roku 1025 opanovali Moravu opět Maďaři. Odtud je vyhnal kníže Břetislav roku 1028 a připojil Moravu definitivně k Čechám. Morava byla rozdělena na údělná knížectví Olomouc, Brno, Znojmo a hranicí mezi Moravou a Uhry se staly nejvyšší vrcholy Bílých Karpat. Nebylo však nikdy klidu v tomto pohraničním území. V jedenáctém a dvanáctém století bylo celé toto území takzvanou zeměpanskou půdou. V této době se zde také budovaly první tvrze na ochranu zdejší obchodní cesty, po které se vozila sůl, různé zboží, ale i otroci. Víme z archivů, že již v roce 1030 se vybíralo clo u Brodu na Olšavě. Roku 1108 se zde odehrávaly těžké boje mezi českým knížetem Svatoplukem a uherským králem Kolmanem, za nichž byla celá krajina hrůzným způsobem zpustošena, a v níž kníže Svatopluk ztratil oko. V bitvě na luckém poli 13. května 1116 padlo mnoho urozených pánů i prostých vojáků. Tato, pro Čechy vítězná bitva, mezi Vladislavem I. a uherským králem Štěpánem II. se odrazila i na obyčejných lidech v našem okolí. Obě vojska se totiž živila na úkor obyvatelstva. Drancovala a pálila jejich obydlí. Jak víme z historie od roku 1096 až do roku 1270 probíhaly Křižácké výpravy, za osvobození Svaté země od Turků. Podle nepodložených pověstí se těchto výprav zúčastnili i páni z našeho okolí. Archivy však o nich mlčí a tak se můžeme jen domnívat o tom, že se tyto boje dotkly našeho okolí. Podobně i bitva u Loděnice mezi Čechy a Moravany 10. prosince 1185, kdy přes 4 000 mrtvol pokrylo bojiště a Čechové v ní zvítězili, se pravděpodobně dotkla zdejších obyvatel. Od roku 1097 vládl v zemích českých a na Moravě Přemysl Otakar I. V té době patřilo k Moravě i Slezsko a rozloha této země byla 26 0000 km2. Morava byla samostatnou církevní diecézí se sídlem v Olomouci a byla rozdělena na pět údělných knížectví. V čele země moravské stál markrabě moravský Vladislav III. a sídla údělných knížectví byla v Olomouci, Brně, Břeclavi v Jemnici a Znojmě. Přemysl Otakar I. získal dědičný titul krále českého. V této době začaly vznikat na zdejším území nové osady. Za panování jeho syna Václava I. 1230 – 1253 byly naše země velmi bohaté. Zdrojem bohatství byla těžba stříbra v Kutné Hoře, ale i v Jílovém a na jiných místech. Tehdy vtrhly na zdejší kraj hordy divokých Tatarů. V památné bitvě u Olomouce, nebo jak vypráví pověst, pod posvátným Hostýnem, byly poraženy. Zdecimovaná vojska Tatarů vedl průsmykem Vlárským, jeden z jejich velitelů, atabek Beďaj, který neušetřil žádného ze zdejších obyvatel a způsobil zde mnoho zla. Podobně zde způsobili mnoho hoře i tatarští Kumáni (kmen Tatarů, žijící u Kaspického moře), kteří vyhubili vše živé, na co přišli. To se stalo v letech 1241 – 1252. Po těchto hrůzných válkách byla naše krajina naprosto vylidněna a pak teprve znovu osídlována. Za Přemysla Otakara II. 1252 – 1278 náš kraj velmi vzkvétal. Roku 1267 navštívil tento král Uherský Brod a umístnil do něj stálou vojenskou posádku. V té době bylo založeno mnoho měst, které byly obklopeny hradbami a měly za úkol chránit obyvatelstvo jako pevnosti proti vpádům cizích nájezdníků. Také mnoho vsí a hradů v té době vzniklo. Po smrti Přemysla Otakara v bitvě na Moravském poli (r. 1278) opanoval Moravu Rudolf Habsburský. Čechy ovládali zase Braniboři. Roku 1282 byl v Čechách i na Moravě obrovský hladomor. Po propuštění Václava II. z vězení, začal náš kraj opět vzkvétat. Uhři nabídli králi svou korunu a jejich nájezdy na pohraniční vsi utichly. Pražské groše byly v celém tehdejším světě vyhledávanou měnou. Za jeho panování se skončily Křižácké výpravy. Jedna verze pověstí z našeho kraje vypráví, že se této výpravy zúčastnil i pán zaniklé vsi Mrzenky. Václav II. zemřel roku 1305. Rok nato byl v Olomouci zavražděn jeho syn Václav III. Roku 1310 nastoupil na český trůn Jan Lucemburský a tento kraj se zase ocitl v útrapách. Pán Pováží, Matúš Čák Trenčanský obsadil zdejší území a plenil vsi i města v tomto pohraničním kraji. I když Záhorovice v té době již určitě existovaly, žádná písemná zpráva se o nich nenalezla. Řádění Matúše Čáka skončilo až po jeho porážce, Mírem Holičským v roce 1315. Po smrti krále Jana ujal se vlády jeho syn, Krarel IV. Moravu zpravoval jeho mladší bratr Jan Jindřich. Roku 1348 se zde vyskytl Mor dýmějový, tzv. Černá smrt. Šířil se z Asie a propukl znovu o deset let později. Současně zde byla velká neúroda a následkem toho hladomor. Po těchto utrpeních, začal náš kraj opět vzkvétat. Z této doby máme již i první písemné zprávy o vsi Záhorovice. Naše území začal zpravovat rod Šternberků se svými vazaly. Až do Karlovy smrti v roce 1378 byl na zdejším území poměrný klid. Roku 1394 se v písemnostech připomíná občanská válka mezi Joštem a Prokopem, která probíhala na Moravě. Z té doby máme o Záhorovicích a Nezdenicích písemný doklad v Moravských zemských deskách Olomouc, kde se vzpomíná i zdejší kostel. Ten je vzpomínán i v archivu arcibiskupském. Po upálení Mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415, proti čemuž protestovalo 1500 českých pánů, mezi nimi i tehdejší pán Záhorovi Petr Němeček, nastal i zde neklid. Husitské hnutí se sice odehrávalo hlavně v Čechách, ale přes náš kraj táhla vojska několikrát. Již v roce 1421 táhl přes Záhorovice se svými vojsky Zikmund proti Husitům u Nedakonic. Roku 1424 byl Husity vypleněn Bánov i celé okolí. Roku 1426 byl dobyt Uherský Brod a vypálen zdejší klášter. To se opakovalo i o dvě léta později. V roce 1431 se husitská vojska utkala s Uhry. Při tomto, pro Husity nezdařeném boji byl asi vypálen Zuvačov, hrad nad vsí Komňa. Husitská vojska zde tehdy vedl hejtman Prokůpek. První Husitské války skončily bitvou u Lipan 30. května 1434. Celá země byla zubožená a mnoho vsí, měst, hradů, kostelů a klášterů bylo zničeno. Celý český a moravský národ byl na pokraji zkázy. Z tzv. Božích bojovníků se stali žoldnéři živící se rabováním. Roku 1437 se Starého Světlova zmocnil jeho kastelán, Pan9 krác ze Svatého Mikuláše. Spolu se svým bratrem a dalšími loupeživými rytíři, jako pánem Helfštýnským a jakýmsi ruským knížetem Fridrichem, sužovali nejen okolí a celé panství světlovské, ale i vzdálené kraje na Moravě a v Uhrách. Tehdy záhorovští trpěli nepředstavitelně. Kdo mohl, raději se schoval v lesích, protože tito lupiči nešetřili nikoho. Tato doba hrůzy byla ukončena až v roce 1449. Roku 1451 se zde znovu objevil mor, na který zemřelo mnoho obyvatel. Ten se vrátil v létech 1463 až 1464 v daleko horší podobě. V roce 1468 byla v Kunvaldu založena Jednota bratrská, která našla později své přívržence i v Záhorovicích. Její přívrženci zabrali tehdejší římskokatolický kostel, odmítali násilí a právo k válčení, trestat někoho smrtí a učili lásce ke svým nepřátelům. V té době byla v Záhorovicích při kostele i bratrská škola, jako jedna z mála v tomto kraji. Toto hnutí naráželo na odpor nejen u pána Světlova, který je pronásledoval, ale i krále Jiřího z Poděbrad. V létech 1468 až 1478 zuřila zde válka mezi Jiřím z Poděbrad a jeho zetěm Matyášem Korvínem. Byl dobyt Uherský Brod a u Veselí padl do zajetí králům syn kníže Viktorín. Odolalo však opevněné Uherské Hradiště. Záhorovicím se sice přímé boje vyhnuly, ale o to více byly postiženy. V našem okolí totiž řádily tlupy obou vojsk, drancovaly a pálily vše na co přišly. V té hrozné době zanikly na našem katastru: bohatá tvrz „Lipina“, stojící u dnešní silnice do Rudic, pod ní ves Městkov a dále na východ, velká ves Ústí. Také zanikly mnohé samoty, tzv. kopanice, které nám, dnes připomínají jen nerozorané sklady kamení. Nejhůře si při tomto plenění počínal Blažej Podmanický, původně jeden z velitelů Jiříkova vojska, který se však přidal na stranu Matyáše. Tento nechvalně proslulý zeman si v Záhorovicích vysloužil přezdívku „Kok…Maďar Baláž“, která se v naší obci dochovala až dodnes. Nejen v Záhorovicích, ale i v celém panství světlovském zaniklo v té době mnoho vsí. Druhé husitské války přinesly znovu v celé zemi mnoho bídy a zmaru. Po smrti Jiřího z Poděbrad se českým králem stal Vladislav Jagelonský, tzv. král „Bene“. V té době zemřel i Matyáš Korvín a Uhři nabídli svou korunu Vladislavovi. Proto jejich nájezdy na zdejší území na čas ustaly. Avšak bída prostého lidu se zvětšila. Sedláci mnohdy opouštěli svá obydlí a začali loupit po lesích a zemských stezkách. V roce 1470 až 1490 budovali nové sídlo nad Bojkovicemi bratři Landštejnové. Přestože v té době trpěli záhorovští těžkými robotami při stavbě nového hradu, nevzpomínali na své pány ve zlém. Po vybudování hradu se poměry lidu zlepšily a Landštejnové jim poskytli i určité úlevy. Nevíme jaké důsledky měla pro zdejší lid bitva u Moháče, při které zahynul v bažinách syn Vladislava, Ludvík Jagelonský. Stalo se to 26. srpna 1526. To už na Světlově seděl Burjan Vlčnovský, který záhorovským ještě více ulevil. Přenechal jim velkou část polí a lesů z bývalé tvrze Lipina a zaniklé vsi Městkova, které byly v držení jeho rodu. Roku 1526 vzniklo sňatkem Ferdinanda Habsburského s Annou Jagelonskou, soustátí Rakouské. V té době se pán Světlova přidal na stranu protikrále Jana Zápolského a do bojů, které se odehrávaly v Uhrách byli naverbováni i někteří mladí chlapci ze Záhorovi. Jak na Moravě, tak i v Uhrách bylo mnoho šlechticů, kteří Ferdinanda jako krále neuznávali, protože začal pronásledovat jak evangelíky, tak i české bratry. Nakonec se však moravští páni v dubnu 1527 Ferdinandovi podřídili. Burián se uchýlil do Horních Uher, kde mu protikrál Jan dal Strčen o a Žilinu. Ještě toho roku byl však za uherského krále korunován Ferdinand a tak se mu podřídil i pán Světlova. Nakonec začal bojovat na straně Ferdinanda. Roku 1530 se u Ilavy dostal do nesnází a na pomoc mu museli přijít zbrojenci z panství světlovského. Naopak jednotliví páni z Horních Uher napadali zase naše území. Doplatili na to však jen poddaní, protože ozbrojené tlupy si na pevný hrad Nový Světlov netroufaly. Uhři využívali toho, že stále přetrvávalo turecké nebezpečí a královská vojska byla zaměstnána bojem s nimi. Roku 1559 vtrhl na zdejší vsi Gróf Pálfy, který se svými ozbrojenci vyplenil co se dalo. Mnoho ldí sice našlo úkryt na Světlově, ale jejich obydlí vzalo za své. Páni proti těmto výpravám mnoho nepodnikali, protože Ferdinanda, který nepřál jejich evangelickému náboženství, moc nepodporovali. Roku 1603 byly zde velmi tuhé mrazy, které trvaly až do „Božího těla“ v té době pomrzlo mnoho dobytka i lidí. Za císaře Maxmiliána (1564 – 1576) se pronásledování náboženské zmírnilo a ustaly i vpády Uhrů. Nově se však Uhři vzbouřili proti císaři Rudolfu II. Jejich vůdce sedmihradský kníže Štefan Bočkay, vybídl moravské pány, aby se k němu připojili. Když neuposlechli, napadl se svým vojskem Moravu. První hrůzy zažil zdejší lid 1. května 1605. 11. a 31. května Bočkajovci napadli Uherský Brod a když se jim jej nepodařilo dobít, vyloupili okolní vsi. Podle Kameníčkových pramenů „Kde ještě co zůstávalo, pálili, lidi vraždili a sekali, vázali zajímali a hrozné nešlechetnosti provozovali.“. Daleko horší to bylo 25. července, kdy po opět nezdařeném boji na brodských hradbách, vyplenili předměstí Brodu, Šumice, Nezdenice a úplně vypálili naši ves. Odvlekli dobytek, pomordovali a odvlekli několik mladých lidí a spálili úrodu. Uhry v Záhorovicích vedl gróf Léšay, zvaný Vlk. Nejhůře si však počínal gróf Andrej Jakušič, pán Vršatce se svými poddanými sedláky z Pruského. Ti pak napadli Světlov a zapálili stáje před hradem. Tento jejich čin je popsán mnoha kronikáři. Současný kronikář popisuje tyto události ve spisu Pláč moravské země. „Jako osové a sršňové shlukli se pod Nový Světlov, vzíti ho chtíce.“ Na hradě se jeho obránci tehdy ubránili, přestože začal hořet i padací most před velkou věží. Daleko hůře si pak jiná skupina Uhrů počínala v Komni, kde se slavily hody. Z obyvatel této vsi zůstalo naživu jen několik málo. (J. Polišenský: Kniha o bolesti a smutku). 3. srpna se na světlovské panství Bočkajovci vrátili znovu. Zase pálili a vraždili. Podle pověsti zavraždili před hradem Světlovem 400 lidí, které vyvedl jeden úředník před bránu. Pán hradu Jan Jetřich, ani jeho kastelán zde nebyli přítomni. Od 4. srpna začalo velmi pršet. Podle zápisků mého děda, nepřestaly deště po mnoho dnů. Nastala velká povodeň, při které zanikla tvrz v Záhorovicích s jatkami a mlýnem. Po této povodni byl obnoven jen mlýn, který pak měl v pronájmu jeden z našich předků. Po této velké povodni přišel velký dobytčí mor. Co neuloupili Bočkajovci, to vzápětí pošlo. Ti se opět vrátili 21. a 22. srpna. „Bez milosti vraždili, některé zajali a pryč hnali, kteří nemohli jíti, ty na cestě v horách zbili, dítky od matek s koni na zem metali, o zem házeli a rozrážejíce, anebo koňmi šlapajíce, ptákům a zvěři za pokrm nechávali. Mnoho se nacházelo dítek v lesích, na poli o nichž, čí byly, věděti se nemůže.“. Potom nastal velký mor, že pomřelo mnoho lidí. Podle soudobého kronikáře, nestačili ani mrtvé pohřbívat. Krajina se ještě ani nevzpamatovala z těchto hrůz a začalo povstání českých pánů, proti císaři Matyášovi (1611 až 1619). 23. května 1618 proběhla Třetí defenestrace pražská a tím vlastně také začala Třicetiletá válka. Moravané se k povstání připojili v roce 1619. Po počátečních úspěších však bitvou na Bílé hoře 8. listopadu 1620 bylo Stavovské povstání potlačeno. Záhorovice v té době trpěly nepředstavitelně. Na pomoc Zimnímu králi Fridrichu Falckému šel jeho spojenec sedmihradský kníže Gabriel Bethlen, který však velmi nespěchal, protože požadoval velkou sumu peněz. Zastavil se v Uherském Brodě a jeho vojska drancovala okolí. Jeho mušketýři leželi v Záhorovicích v roce 1621. Odtáhli až po velkém moru. Znovu se vrátili, spolu s Turky v roce 1623. To opětovně vraždili a loupili. Odtáhli s příchodem kruté zimy, kdy napadlo mnoho sněhu, tak že se ani koně nemohli přes něj brodit. Roku 1626 táhlo přes Záhorovice vojsko Mansfeldovo a za ním vojsko císařské. V roce 1643 drancovali naši ves Švédové, kteří měli ležení v Uherském Brodě. O dva roky později dobyli a vyloupili Švé10 dové hrad Světlov a přitom zničili v okolních vsích vše, co zde ještě zbylo. Dlouhým trváním války byl tento kraj tak zničený, že mnozí přemýšleli o konci světa. Mnoho domů bylo úplně rozbitých, zmizely samoty v okolí Záhorovi a nebylo vidět po lesích žádné zvěře. Také domácí zvířata i kočky a psi nebylo zde viděti. Zmizelo i ptactvo nebeské. Po odchodu Švédů zuřil v celém okolí velký mor tak zle, že vymřely celé rodiny. Lidé se živili travou a kůrou smrkovou. Tyto útrapy se snažil zmírnit pán Světlova Gabriel Šerény. Ve světě skončila Třicetiletá válka roku 1648. Pro tento pohraniční kraj však hrůzy válečné přetrvávaly i nadále. Jednotlivé tlupy Uhrů napadaly naše území a drancovaly okolní obce. Roku 1655 po velkých deštích byla velká povodeň, která nadělala mnoho škod. Také vyvstalo znovu turecké nebezpečí. Roku 1663 dobyli Turci pevnosti Nové Zámky a postupovali dále k moravským hranicím. Najali si vyzvědače, aby získali nejsnadnější přístup k hranicím. Ti se vrátili po šesti týdnech a 4. září napadli Turci Moravu. Třemi proudy se turecké vojsko valilo na moravské vsi. Zemský hejtman a pán Světlova, Gabriel Šerény vyzýval lidi k obraně země. Ti si však kopali po lesích takzvané „lochy“, ve kterých schovávali vše cenné co ještě měli. V těchto úkrytech se schovávali i lidé a také zbylý dobytek. 19. září přešli Turci opět řeku Váh a zaútočili na obce v našem okolí. Hrad Světlov sice odolal, ale všechny vsi byly vyloupeny. Třetí vpád 6. října nám popisuje kniha pana Prakšického ze Zástřizl. Čteme v ní: „Třetí vpád od Moravy stal se s velikou silou přes pole bojkovské a ten den je přepadnouc, ještě více po okolí pozajímal a vypálil a vůkoličný dědiny všecko v popel a prach obrátil. Na svítání mezi obilím pro lepší bezpečnost se položíc, trojím šturmem v oboru Světlovskou se vší svou silou ženouc, s velkou zmužilostí odtad odehnán. 65 lidu svého stratil a z hněvu a furií zapálen jsa městečko a také vsi Krhov, Komňu, Záhorovice, Nezdenice a Bánov.“ V samotných Záhorovicích bylo povražděno 8 obyvatel. Také bylo několik mladých mužů a žen odvlečeno. Kromě toho bylo odvlečeno 15 kusů dobytka, 300 ovcí a celá úroda na polích byla spálena. Velká neúroda nastala v létech 1670 až 1672. V té době ceny potravin dosahovaly neuvěřitelných částek. Pokračování v příštím čísle zpravodaje. František Mazáč Paměti z první světové války pana Josefa Jančaříka Vážení čtenáři, tak jako v minulých číslech zpravodaje, tak i v dnešním vydání se vracíme do minulosti. Od paní Milady Horké jsme získali zajímavé a velmi hodnotné zápisky z období 1. světové války, které zpracoval do písemné podoby její dědeček pan Josef Jančařík. S jeho vzpomínkami Vás postupně ve vydáních zpravodaje chceme seznámit. Oldřich Tomai v Luhačovských novinách o Josefu Jančaříkovi napsal: „12. září 1991 zemřel Josef Jančařík, jeden z nejstarších občanů Luhačovic a poslední účastník národního odboje v 1. světové válce. Odešel tiše, jak tiše a nenápadně žil. Narodil se 15. června 1898 v Nezdenicích u Uherského Hradiště. Jeho rodiče, bez ohledu na vlastní strádání, se mu snažili poskytnout to, co bylo podle jejich názoru nejcennější. Vzdělání. Proto mu umožnili studium na Zemském reálném gymnasiu v Uherském Brodě. Studium však musel přerušit v r. 1916. Byl povolán do rakousko-uherské armády. Již v září 1916 byl zařazen k polnímu praporu nasazenému do bojů v Rumunsku. V bojích byl raněn a onemocněl tyfem. Po vyléčení byl přidělen k 229. domobraneckému praporu, který byl poslán na italskou frontu. Při poslední ofensivě rakousko-uherské armády počátkem října 1918 padl do zajetí. Při náboru zajatců do československé armády v Itálii se do ní přihlásil a byl zařazen k 42. čsl. domobraneckému praporu. Domů se vrátil jako praporčík a aktivně se zúčastnil budování naší armády. Dokončil studium reálky v Uherském Brodě a po pěti letech, v roce 1921 se vrátil do civilního života. Splnila se mu jeho touha. Stal se učitelem. Do roku 1929 byl učitelem v Řetechově a pak až do roku 1958 působil nejprve jako učitel a pak řídící učitel v Polichně. Za téměř 30 let svého působení vychoval několik generací poctivých občanů, kteří na něho jistě nezapomenou. Před odchodem do důchodu se přestěhoval do Luhačovic, kde si za vydatné pomoci své manželky a společnou dřinou postavili dům. Zde žil až do konce. S pohnutím jsme četli několik svazků jeho vzpomínek a básní napsaných vypsanou rukou starého učitele. Vzpomínal v nich na 1. světovou válku, na život po válce i v období okupace. Právem si je chce vyžádat Oblastní muzeum ve Zlíně, aby byly zachovány pro budoucí generace jako svědectví toho, že na Moravě žili lidé, kteří milovali vlast i život, poesii a krásu. PAMĚTI Z PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY MÍSTO UDÁLOSTÍ – RUMUNSKO (Výpis z knihy II. strana 244- 248-) Noc byla zase bouřná a rušila mě divými sny. K ránu mě velmi rozbolela hlava, že jsem musel po předání služby ihned ulehnout a 28. října 1918 hlásil jsem se nemocným. Lékař mě uznal a nařídil studené obklady, neboť měl jsem již horečku 38,4°. Ležel jsem den a noc a horečka pominula. Byl jsem však velmi slabý a dostal jsem volno do 1. listopadu. V tomto čase byl sem jen doma a učil se stále italštině, nebo jsem zapisoval staré myšlenky rodící se v mysli mojí. V den 1. listopadu vzpomněl sem si na tento den v roce minulém, kdy vypsal jsem zpověď duše mé u rovu maminky. Umínil jsem si po oba 2 dny věnovati se vzpomínkám na zemřelé a pokusiti se vypsáti v básni význam těchto dvou dnů. Však osud mně tomu již nedovolil a přichystal nám všem překážku, která byla pro nás všechny vskutku tak osudovou. 11 V poledne 1. XI. 1918 převzal jsem stráž od svobodníka Cušimského a asi za hodinu došly různé zprávy o ústupu našeho vojska z bojiště a vskutku na nádraží nastal veliký bezhlavý ruch. Motorová vozidla vozila ze skladů meránských pytle mouky, bedny s různým zbožím a když přijel večerní vojenský vlak, bylo vše nakládáno do vlaku. Já využil této situace, vypůjčil jsem si navždy půl druhé velké homole cukru a několik balíčků zrnkové kávy na přilepšenou v této pohnuté době. Celou homoli cukru předal jsem skrytě příteli Svaldimu, aby ji nepozorovaně zanesl Pepince a půlku jsme si ponechali pro vlastní potřebu. Tomášek a Drážný donesli ihned vodu a uvařili jsme si dobrou kávu, jakou jsme již dávno nepili. Pak mě zavolal vedoucí našeho skladiště, dal mi 14 párů nových bot, abych je ihned rozdělil strážným a oznámil mi, že Italové obsazují v Alpách průsmyk Bremmerský, že je konec války a my Čechové a Slováci, že již máme svou svobodnou republiku vyhlášenou již 28. října 1918. Poprosil mě, abych tyto zprávy ponechal si prozatím jen pro sebe, pro jistotu, neboť jsoucí situace může přivoditi nepředvídané zvraty ve válce. Po celou noc byl jsem již vzhůru a přemýšlel o nynější situaci. Ráno 2. listopadu šel jsem s mojími kamarády k naší milé Pepince na deci vína v úmyslu, že se ihned vrátíme. Hoši však vzali hudební nástroje a začali hráti naši písničku: Má roztomilá Maruško… a to nás tam déle zdrželo. Po chvilce kouknu oknem ven a vidím přicházeti praporčíka Beneše, šikovatele od setniny a četaře Leškova. To se mnou trhlo, bez řeči jsem odběhl do vedlejší světnice a otevřeným oknem vyskočil ven do průkopu dvojkolejné dráhy, utíkal skrytě podél skladiště na nádraží a k poslednímu číslu stráže, abych měl svědka. Nahoře slyšel jsem jen volání: „Velitel stráže!“ – Já vracel jsem se pomalu nahoru a zahlédl mě četař Leškov. Ihned na mě zavolal, že je zde praporčík a hledá mě. Šel jsem tedy již s úsměvem za ním a hlásil jsem se mu. On však hněvivě se mě tázal, zda jsem byl v hostinci. Já klidně odpověděl záporně a řekl jsem mu, že přicházím od posledního čísla stráže. On však volá šikovatele a ten mu odpověděl, že mě tam viděl. Však Olimpio s milou Pepinkou pevně tvrdili, že jsem tam nebyl. Praporčík ve hněvu mi oznámil, že zítra ráno se mám dostaviti k raportu i s mužstvem, které je dnes se mnou ve službě. – Ale odpoledne byl již všeobecný nástup, skladiště naše ponecháno na pospas ustupujícímu vojsku z bojiště, které se s chutí vrhlo na bedny s tabákem, cigaretami, naši chlapci od setniny se zúčastnili též laciného nákupu, plnili si láhve rumem, vínem, limonádou, nosili si domů masové konzervy, suchary, kávu, cukr, slaninu, prádlo, obleky a mnohé jiné věci, které tam byly ve skladišti. Dávali jsme i našim civilním sousedům a dovolili jim bráti si věci, které doma potřebují – byl konec války i zde u nás v Tyrolích. Silnice byla přeplněna kolonami, takže ústup z bojiště byl pomalý a o půl čtvrté odpoledne začala ještě poslední kanonáda Italů do ustupující armády rakousko-uherské a tato kanonáda plnila údolí řeky Adiže hrůzou, peklem, nářky a voláním raněných o pomoc. A to trvalo až do pozdního večera, kdy změnilo se jen v ojedinělé výstřely. Naše setnina byla již také přichystána na odchod, ale stále jsem čekali na rozkaz z velitelství praporu, kde dlel rovněž náš praporčík Beneš. Ještě jsme povečeřeli kávu a knedlíky a pak šli se mnozí ukrýt do sklepa, neboť Italové začali stříleti z děl přímo do naší vesnice Villy Lagariny, aby zničili most přes řeku Adici. Já jsem stál na dvoře u našich naložených vozů a díval se k bojišti do hor, kde mnohý záblesk se křižoval s temnou nocí. Najednou zasviští jedna střela blízko mě, následoval otřes země a okenní skla se řítila ze všech oken dolů, vzduchový náraz odhodil mě pod odkap domu a tak byl jsem uchráněn od padajícího písku a skla. Střela padla přímo na výjezd z našeho dvora na silnici a vyryla velkou jámu, kterou jsme pak museli zaházeti, abychom mohli vyjeti na silnici. Asi v 9 hodin večer přišel náš poručík, dal rozkaz zapřáhnouti, ale náš ústup byl pomalý, takže až ráno 3. listopadu dojeli jsme k našemu praporu do Aldéna. Naše setnina chtěla vařiti snídani, ale nejprve musel svobodník Tušimský jeti zpět pro kuchyni, kterou nechali někde na boku silnice, neboť vůz byl přeplněný a koně nemohli náklad utáhnouti. Teprve po snídani přišel náš plukovník a dal rozkaz Benešovi zavésti naši setninu na určené místo u praporu a tam jsme si trochu odpočinuli po namáhavé noční cestě bez spaní. Po obědě zavolal mě praporčík Beneš k sobě – já očekával od něho předvedení k raportu, ale on již nic takového nevyřekl, ale dal mi listinu se seznamem divize a pluků a všem vojákům podle této listiny oznamovali místo, kde se mají shromažďovati. Vzal jsem si se sebou ještě přítele Truksu a šli jsme zase zpět po silnici a plnili daný rozkaz. Po 2 hodinách této služby, vrátili jsme se zpět a předali tuto službu zase jiné určené dvojici. A ve městě Aldénu nastal velký ruch, neboť italské patroly stanuly již na náměstí, všude rázem zavlály italské prapory a jásot obyvatelstva šířil se radostně městem i údolím. My nemohli dále jeti, neboť se čekalo až bude celá naše 56. divize seřazena, což trvalo do půl desáté hodiny. Jeli jsme pomalu k Tridentu, ale do města jsme již vpuštěni nebyli, neboť na mostě stála již italská stráž, která nás poslala jiným směrem za město. Cesta trvala až do poledne 4. listopadu, kdy jsme k smrti unaveni stanuli v Mezo Lombardu. Zatím co se vařil oběd, naši chlapci se opět zúčastnili laciného nákupu na nádraží, přinášeli zase četné potraviny a někteří přivedli i několik kusů dobytka, který jsme pak zapřáhli do kár, abychom nemuseli si sami nésti naše přeplněné batohy na další cestě. Teprve k večeru jeli jsme dále, ale asi jen 1 km a italské patroly nám zarazily další cestu. Na rozkaz našich důstojníků museli jsme odevzdat zbraně i střelivo a kdo chtěl mohl jíti dále, ale byl již zapsán a odveden do kasáren jako zajatec. Povídalo se, že kdo chce, může jíti na nocleh do kasáren a důstojníci do nemocnice v Mezokorona. My jsme již byli na cestě do kasáren v Mezo Lombardu, ale vrátili jsme se a zůstali se svými povozy na silnici po celou noc. A celou noc jsem již prožil v myšlenkách, že se již brzy nevrátím domů – k nám. Naši důstojníci nám večer odešli všichni na nocleh do nemocnice, ale ráno 5. listopadu se již k nám nevrátili, byli již jako zajatci a my jsme jejich ztráty nelitovali. Již jsme nemuseli jíti k raportu a byli jsme volni z područí rakousko-uherského. A bylo mi zase o jednu záležitost v mysli mé lépe, ale litoval jsem ztrátu listin, které jsem tyto poslední dny obdržel od našich z domova, potřebné k brzkému povýšení z desátníka na praporčíka. Ty zůstaly v kanceláři. My vida co je s námi, začali jsme prodávati obyvatelům nepotřebné věci i dobytek, utržili si pěkný obnos peněz i když jsme dobytek prodávali za 20 K 1 kus…(pokračování v příštím čísle zpravodaje) MÍT SVŮJ SEN ANEB ČESKO-NEZDENSKO-SLOVENSKÁ SUPERSTÁR LEO MACHALA něj byl veliký úspěch. Všichni blízcí víme, jak rád zpíval, většinou jen tak pro sebe, pro kamarády, pro radost. I když neměl vlastně žádný pěvecký úspěch ani odbornou přípravu, jako je měla většina z těch nejlepších, byl jsem si jistý, že tato cesta nekončí. A nekončila. Byla dlouhá a vyčerpávající, ale úspěšná. Hlavně „dlouhá míle“ jak se říká poslední vyřazovací noci, nejen pro Lea, ale i mamču, která držela zpocený mobil celou noc v ruce až jí ráno v pět nakonec zazvonil a z něho byl slyšet pláč štěstí se vzlykajícím „ANO“. Mamča na to „NE“. On zas „ANO !“. Jak se říká, člověk musí něco takového zažít na vlastní kůži, aby mohl vyjádřit své pocity v danou chviličku svého prožitku. Teď už bylo jasné, že až už to dopadne jakkoliv, je to pro něho i pro Nezdenice obrovský úspěch. Proto také volba medailonku pro televizi byť byla krátká, přesto výstižná tomu, „jak jsme se chtěli s celú dědinů podělit o radost, která u nás byla“. No a potom radost vystřídalo napětí. Co bude, jak to dopad- Asi každý z nás má určitě svůj životní sen nebo cíl a nezáleží na věku a etapě, kterou každý z nás prožívá ve svém já, den po dni, měsíc po měsíci, rok po roku. Někomu se jeho sen opravdu vyplní, druhému jen o vlásek uniká a bohužel je nás většina, kterým se ztrácí a mizí v nedohlednu. Leo ale za svým štěstím šel tak dlouho, až mu jednoho dne ta malá hvězdička štěstěny spadla z nebe, chytil ji do náruče a rozzářila mu cestu, po které chtěl tolik jít. On nám vlastně ani neřekl, že na nějakou superstár, nebo casting do Brna na pěveckou soutěž jede. „Jedu na školní výlet, vrátím se v nedělu“ – vzpomínáme. Naša Leňa to samozřejmě věděla, ale „zazdívala“. Lež má však krátké nohy a na druhý den všechno prasklo. Když volal, že postoupil mezi 30 nejlepších z 3 500 uchazečů v Brně a jede do Prahy. Ani jsme se moc nezlobili. Kdo by se taky zlobil, že? Ani asi sám nemohl uvěřit tomu, v to, čemu ale vlastně věřit chtěl. Z celého Česko-Slovenska (asi 12 600 adeptů) se dostal Leo do Prahy – do divadla mezi nejlepších 120 zpěváků a to už pro 12 ne, no prostě emoce. A jak to dopadlo – to už víme dobře. S čistým srdcem – nic víc ani míň – ÚSPĚCH. Leo nezklamal sám sebe, nás, Vás, prostě všechny přátele, blízké i vzdálené, fanoušky a fanynky. A za to Ti – Ty náš obyčejný nezdenský kluku DÍK !! On sám pak chce poděkovat všem za přízeň, zasílání SMS, za obrovskou podporu v Bratislavě, tak i u televize. Zvláště díky Zdenku Bídovi za spolupráci při natáčení krátkého „Velkofilmu“, starostovi Jendovi za poděkování od sebe i občanů, hospodě i Hugovi a rowdies za půjčení šálů, protože už více lidí ví, že Nezdenice existují a kde sů. Závěr je jednoduchý – ať se daří Leo – dík. A všem krásné Vánoce, šťastný nový rok 2010 se splněním všech přání a pěkných písniček. Pro zpravodaj taťka, mamka, Leňa a Rasty Machalovi. ZÁŽITKY, KTERÉ SE POMALU STÁVAJÍ MINULOSTÍ ZRNKA A ZRNÍČKA Potřetí vychází děda na verandu, aby si zastínil oči dlaní a díval se daleko daleko, přes zahrady až k polím. Současně napíná sluch. Nic. Chvíli přechází po dvoře, potom se na několik okamžiků ztratí v domě, hned je ale zase venku a upíná zrak k obzoru. Konečně se mu rozzáří oči. „Už jede!“ vykřikne a seběhne na dvorek k připraveným pytlům, plachtě a lopatce, všechno to naloží do auta. Už je tu i táta a já tu jsem, docela malý človíček toužící po obrovském zážitku srovnatelném snad jen s příchodem Ježíška na Štědrý večer. K našemu poli se blíží kombajn. To si přece nemůžu nechat ujít! Je tam, skutečně, mohutný, silný a tajuplný. Spásá sousedovo pole, jako obrovská housenka posouvá se vpřed. Úzké políčko mizí mu rychle v útrobách, jednou tam, jednou zpět a úroda je v bříšku, zatímco na poli zůstaly jen pásy slámy. Krásně voní a zvedá se z nich prach, jemňounký prášek léta zlacený sluncem. Mé oči se však dívají jinam a nic jiného nevidí, než onen nádherný pracovitý stroj, o kterém mi děda namluvil, že ho přes zimu nechávají odpočívat zaházený v seně. Dlouho jsem mu to věřil. Hotovo, z obilného lánu je strniště. Kombajn stojí na příjezdové cestě a tráví. Dvířka kabiny jsou otevřená, řidič se vyklání ven, aby uvolnil dlouhý krk výsypníku. A už je zpět v kabině a pod výsypníkem je rozvinutá plachta a jakési tajemné povely jsou slyšet, ve vzduchu zvláštní napětí jaké bývá před bouří. A v kombajnu něco zahrčí a chlapi vezmou za okraje plachty a do náručí se jim sypou zlaté dukáty. Hřmí to a prší a rozstřikuje se jako v opravdové bouři. Chlapci odvracejí tváře, ale drží dál a na hlavy se jim snáší zlatý prach a ukládá se jim ve vlasech a na montérkách. Burácení motoru zesílí, kombajn se začne třást, děsivě se třese a vydává ze svých útrob poslední zrnka a zrníčka. Tak. Řidič se natáhne přes bok svého stroje, jako bleška vypadá na velkém psovi, kterého si ochočila. Soused čeká, až dá výsypník zpět a znovu vsedne do kabiny, vsedne prudce, péruje a přijímá papírek, o kterém vím, že jsou to peníze. V druhé sousedově ruce se vznáší skleněná lahvička, ploskačka slivovice, celou dobu, co se řidič věnoval výsypníku, se v ní vznášela, jen tak si poletovala vzduchem a čekala, nyní je její chvíle. Vznáší se výš a výš k řidiči, řidič však vrtí hlavou a zavírá dvířka, ještě jedno pole ho čeká. A to je naše pole. Táta s dědou pomáhají sousedovi plnit zrno do pytlů. Pomáhal bych taky, nadevšechno miluji nořit dlaně do bedny s obilím, když mě pro něho děda pošle na půdu, nabírat lopatkou a sypat do kbelíku. Ale jsem malý, dlouho by mi trvalo než bych naplnil velký pytel a chlapi spěchají. Já nespěchám, sedím v kombajnu, hned vedle řidiče, dívám se na něj a na pole, dívám se z kabiny, vznáším se v kabině, jak astronaut v raketoplánu se vznáším. Sedadlo péruje, řidič se usmívá, má velké ruce, drží je na volantu, na mojí hlavě, na chvíli položí jednu ruku do mých vlasů, rozvíří vlasy, řekne něco, co si nezapamatuju, co mě však učiní nevýslovně šťastným, neboť to řekl pan řidič, neboť to řekl v kombajnu a mě. Tak když přejedeme pole tam a zpět, tak když spolu „pomlátíme“ obilí a řidič se natáhne k výsypníku a já sklouznu z pérujícího sedadla a z kabiny, abych se nohama opět dotkl pevné země, nejsou to už stejné nohy, které vstupovaly do kombajnu a není to ten samý chlapec. Je to malý dospělý muž a jeho srdce je zalité blahem. Michal Čagánek SBORY „Svatého Floriana“ Sbor dobrovolných hasičů je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů. V mnoha zemích dobrovolné sbory doplňují činnost profesionálních hasičských sborů a činnost hasičských útvarů průmyslových a podobných firem. V Česku příspěvkové profesionální sbory tvoří dohromady Hasičský záchranný sbor České republiky. Dobrovolné sbory nejsou právně samostatné a bývají sponzorovány obcemi nebo firmami. Kromě hašení požárů zasahují hasiči, včetně dobrovolných, obvykle také v případech povodní, jiných živelných pohrom, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách, technické pomoci a jiných mimořádných událostech. Spolupůsobí též při prevenci požárů a dalších podobných nežádoucích událostí. Hasičské sbory jsou často i spolkem významným z hlediska společenského života obce. Soutěže v hasičském umění jsou nyní označovány jako požární sport. Dobrovolní hasiči v Česku – jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí jsou vlastními výjezdovými jednotkami sborů. Každý hasič v této jednotce je proškolen nejméně 40 hodinami teoretických i praktických znalostí a dále je musí doplňovat. Musí mít potvrzení od lékaře, že je schopný a zdravotně způsobilý v jednotce působit a každý rok toto potvrzení obnovovat. Zvlášť velké nároky jsou kladené na nositele dýchací techniky a řidiče. Naše výjezdová jednotka je zařazena do kategorie JPO-5 to jsou jednotky předurčené k požárům v obci. 13 Něco z historie dobrovolných hasičských sborů. Za první dobrovolný spolek na území Rakousko-Uherska a tedy i Česka bývá označován Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850. Oficiální nejstarší Dobrovolný sbor je ve Velvarech založen roku 1864. V Česku dobrovolné hasičské sbory zastřešuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Provozuje vlastní web a od roku 1989 vydává čtrnáctideník Hasičské noviny. SH ČMS provozuje i dvě školy: - Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech u Dvora Králové nad Labem - Ústřední hasičská škola v Jánských Koupelích u Opavy. Pod patronací SH ČMS je také Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi, což je hasičské muzeum. Sbory dobrovolných hasičů v Čechách zastřešuje Česká hasičská jednota, sbory na Moravě včetně moravského Slezska Moravská hasičská jednota. Ukázka ve škole S tradicí hasičského dobrovolnictví souvisí i Hasičská vzájemná pojišťovna, která byla založena roku 1900 a obnovená roku 1992. Většinu jejich akcií vlastní dobrovolní hasiči. Akcionáři mají akcie na jméno. Pár řádků o Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) je organizace sdružující dobrovolné hasiče v České republice. Sdružení vzniklo v roce 1991 jako nástupnická organizace Československého svazu požární ochrany (ČSPO). Základní jednotkou SH ČMS jsou sbory dobrovolných hasičů (SDH). Sdružení má 8 500 SDH s 350 tisíci řádných členů. SDH v blízkém okolí se sdružují v okrscích, ze kterých se skládá Okresní sdružení hasičů v počtu 78 a čtrnáct Krajských sdružení hasičů. Výše jmenovaná sdružení zastřešuje SH ČMS v čele se starostou Ing.Karlem Richterem. Náš sbor dobrovolných hasičů je sdružen v okrsku č. 14 - Nezdenském, společně s hasiči z Rudic, Šumic a Záhorovic. V okrskovém aktivu pracují za hasičský sbor Nezdenice: bratr Hochmann Jan – pokladník, bratr Zapletal Jindřich – jednatel, bratr Šimoník Vít – člen aktivu a bratr Strouhal Josef ml. – člen aktivu. Několik údajů z historie profesionální požární ochrany v českých zemích. První placený hasičský sbor na českém území byl založen už v roce 1853 v Praze. Hlavní odpovědnost za hašení požárů ležela od 2. poloviny 19. století až do druhé světové války na dobrovolných hasičských sborech měst a obcí. Za první Československé republiky existovaly veřejné požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. Uvedený stav samozřejmě neodpovídal potřebám průmyslového státu v dobách míru, tím spíše za války. Rychlá změna nenastala ani v protektorátu, kde byl vydán překlad německého zákona jako vládní nařízení o hasičstvu. Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti Ministerstva vnitra. Plnění úkolů na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory (místní, okresní, krajské), jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo, které bylo dobrovolné, z povolání nebo závodní. Hasičstvo z povolání muselo ze zákona zřídit všechny obce s počtem obyvatel nad 50 000. K zásadní reorganizaci požární ochrany dochází zejména v souvislosti s přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce 1953. Na jeho základě se výkonnými jednotkami požární ochrany staly veřejné a závodní jednotky a požární ochrana byla budována jako vojensky organizovaná složka. V souvislosti se vznikem federativního uspořádání státu v roce 1969 byla požární ochrana zařazena do výlučné působnosti závodních rad, což mělo za následek vytvoření Hlavní správy požární ochrany MV ČSR a MV SSR. Významnými změnami prošla profesionální požární ochrana v posledních třiceti letech. Počátkem 70. let se začal měnit podíl zásahové činnosti jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. V současnosti tak většinu činnosti hasičů tvoří vedle samotných požárů také zásahy u dopravních nehod, při živelných pohromách, či zásahy pomocného charakteru jako odstraňování nejrůznějších překážek, vyprošťování osob apod. Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR. V této souvislosti došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany a širokou oblast civilní ochrany tak dostali na starost hasiči, podobně jako tomu je i v některých evropských státech. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelných katastrof. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů. Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení, konkrétně čtyři odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech). Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc. V roce 2008 jednotky PO při zásazích bezprostředně zachránily 8 807 osob a dalších 25 977 před hrozícím nebezpečím evakuovaly. Počet jednotlivých druhů událostí se zásahy jednotek PO v roce 2008 (dle druhu události): požáry 20 406, dopravní nehody 20 063, živelné pohromy 5 599, úniky nebezpečných chemických látek celkem 6 242 (z toho ropné produkty 5 218), technické havárie celkem 42 104, technické pomoci 38 916, technologické pomoci 770, ostatní pomoci 2 408, radiační nehody a havárie 0, ostatní mimořádné události 17, plané poplachy 8 194. Celkem v roce 2008 zasahovaly jednotky PO u 102 625 jednotlivých druhů zásahů. 14 Jedním ze sborů svatého Floriana je i náš hasičský sbor NEZDENICE, který v letošním roce oslavil 60. výročí svého založení. I když se v délce svého trvání založení řadíme mezi hasičské sbory mladší, tak již naši předchůdci dokazovali, že umí své hasičské řemeslo dobře ovládat. My jako jejich nástupci jsme daný slib, že budeme jejich započatou práci udržovat na stejné úrovni, snad do dnešního dne dodrželi. To musí posoudit Ti, kteří se o naši činnost a práci na úseku jak hasičském, tak i kulturním a budovatelském zajímají. Ale dosažené výsledky hovoří jasně v náš prospěch. Velké úsilí bylo a je vynakládáno na práci s mládeží. To se nám, ale v poslední době nedaří tak, jak bychom si všichni přáli. V dnešní počítačové době je obzvlášť tato práce náročná. U počítače se nemusí děti namáhat tak, jak tomu je při nácviku požárního útoku nebo při plnění disciplin třeba branného závodu. Přitom zajištění jak po technické, tak i po materiální stránce je u našeho hasičského sboru na velmi dobré úrovni. Jakým způsobem bychom naše děti do svých řad získali? Znovu se obracíme a to již po několikáté na rodiče těch dětí, které mají předpoklad se stát členy družstva mladých hasičů – „Pošlete je mezi nás“, vyžeňte je od počítačů a pošlete je se něčemu užitečnému naučit. My všichni nemůžeme a nesmíme dovolit, aby sbory svatého Floriana začaly pomalu mizet z naší společnosti. Nechci se podrobně rozepisovat o činnosti našich hasičů, to by bylo psaní na mnoho stránek, ale uvedu jen několik příkladů práce členů zásahového družstva při zajišťování oslav 60. výročí založení hasičského sboru. Jedna z nejodpovědnějších prací bylo nastříkání hasičského auta, výmalba zbrojnice, nátěr vrat zbrojnice, příprava areálu hřiště „Školka“ a hodně drobných doprovodných prací souvisejících s oslavami. Nakonec jste se mohli, kdo jste se našich oslav zúčastnili přesvědčit osobně, jaký velký kus velmi dobře vykonané práce naši členové hasičského sboru při zajišťování oslav 60. výročí založení odvedli a jakým způsobem naši obec reprezentovali. Velké poděkování patří za podporu a spolupráci s hasiči obecnímu úřadu a panu starostovi, kteří v nemalé míře naši činnost na všech úsecích zaštiťují. Poděkovat musíme i všem našim spoluobčanům, kteří nás hasiče, jako součást záchranného systému uznávají. Nemalé poděkování patří také všem sponzorům. Za 60 let činnosti dobrovolného sboru hasičů jsou to tisíce odpracovaných hodin jak na všech úsecích hasičské činnosti, tak na úseku pomoci bližnímu při zdolávání požárů a ostatních přírodních katastrof. Rovněž nemalá hodnota se odráží v počtu odpracovaných hodin pro naši obec a celou naši společnost. Za to, že uvedli v život náš hasičský sbor před 60. lety naši předchůdci, patří jim poděkování. Poděkovat musíme i těm, kteří v jejich práci pokračovali. A děkovat musíme i těm, kteří v této náročné a záslužné práci pokračují. Ale poděkování si zaslouží i naši rodinní příslušníci, kteří nám v této náročné práci nezištně pomáhají. Ti bratři a sestry, kteří se letošního 60. výročí nedožili a dívají se z hora na naši současnou činnost se nemusí za nás stydět. Pomyslnou štafetu, kterou jsme po nich převzali, posouváme kupředu ke stále lepším výsledkům. Do další činnosti našeho hasičského sboru přeji všem jeho členům hodně úspěchů na všech úsecích hasičské práce. Jindřich Zapletal 60. výročí založení SDH v Nezdenicích předseda revizní komise HS MUDR.lanti Byl jsem na službě první pomoci v březnu. Dva moji kolegové se právě střídali na záchrance - Rosťa odcházel s basou, Honza s banjem nastupoval do služby. Když byl čas, zahrál mi, co nacvičil. Hrál krásně. Tak jsem mu řekl, že by měl hrát v nějaké kapele, ale on že na to nemá čas a ani neví, kde by hrál. Druhý den jsem byl na schůzce s kolegou Vlastikem. Napadlo nás zkusit si někdy zahrát kántry - jenom tak pro radost. Tomáš nám v hospodě zapůjčil sklad v suterénu, obvolal jsem kolegy a všichni byli pro. Přibrali jsme ještě i ing. Pavla s kytarou a ing. Petra s basou. A tak jsme si poprvé zahráli. A líbilo se nám to. Několikrát jsme se sešli v úterý večer. Postupně jsme si našli svoje písničky. Hráli jsme si jen tak pro radost. Přibrali jsme i zpěvačku Pavlu. Na naše zkoušky jsme se moc těšili, všem bylo dobře na duši, když jsme si mohli po náročném psychickém vypětí v práci odpočinout, zazpívat si, zahrát si. Pak někdo přišel s návrhem zahrát i na veřejnosti. Kupodivu byli všichni pro. Tak jsme to zkusili na Kobře v Suché Lozi společně s cimbálovou kapelou Strúčci. A bylo to zase hezké. Museli jsme si najít název pro naše hudební seskupení. Nakonec nám začali říkat MUDRlanti, protože je nás převaha doktorů. Začali jsme vystupovat tedy i veřejně. Hráli jsme na kántry večeru v Nezdenicích, několikrát v Kobra baru v Suché Lozi, dokonce v Rudicích na hodové zábavě koncem září. Je pro nás pořád hezčí hrát si jen tak pro radost na zkoušce, ale naše vystoupení měla celkem úspěchy, tak snad budeme občas vystupovat veřejně i nadále. Vzhledem k našim pracovním povinnostem to nebude asi tak často, ale přesto to čas od času vyjde. Dáme vědět, kdy a kde budeme hrát, aby naši příznivci za námi mohli přijet. Dokončují se nám dokonce internetové stránky, kde tyto informace budou také. Všechny fandy do kántry muziky bych chtěl na naše další vystoupení pozvat a doufám, že se hezky spolu pobavíme, spolu si zazpíváme a bude nám dobře. Všem přeji jménem svým i jménem naší kapely hodně štěstí a zdraví v Novém roce 2O10. Beníček Martin V plném obsazení 15 Výprava na Ebro 2009 V únoru 2009 jsme se domluvili,že vyrazíme na sumce a velké kapry na řeku Ebro do Španělska. Tomáš a Pavel Hanáčkovi z Uh. Brodu, Jenda Jančařík a já. Bratři Hanáčkovi už několikrát byli na Ebru rybařit a tak nám na několika poradách před odjezdem dávali cenné rady ohledně vybavení, cesty a možnostech chytání v těchto dalekých končinách. Všechno potřebné jsme si zařídili a koupili, a tak jsme mohli v pátek ráno 28. srpna vyrazit. Jeli jsme osobním autem, pro rybářskou výbavu jsme použili střešní nosič, takzvanou rakev.Všechno se nám tam vměstnalo a měli jsme i dost místa pro nás samotné. Cesta přes Prahu, Rozvadov, Schalke, Lyon, Barcelonu do Caspe měřila přes 2 300 km a zvládli jsme ji za necelých 20 hodin. Měli jsme předem zamluvené ubytování a lovecký lístek u přítele Tomáše, který zde pronajímá dům u přehrady. Po zakoupení speciálních pelet jsme přistoupili na návrh Tomáše a jeli jsme na odlehlé místo do španělské pouště na horní oblast přehrady na řece Ebro. Tam jsme pod Sumčí skalou rozbili náš tábor. Ihned po příjezdu jsme chystali vybavení na chytání sumců. Bratři Hanáčkovi nás učili správnou techniku lovu a přípravu na chytání velkých sumců. Už večer v sobotu měl Jenda na břehu prvního krásného sumce. V noci jsme pak zažili nádherné představení sumců ve vodě před námi, když krásně „pukali“ a ukazovali se nám v měsíčním světle. Další dny přišli i nám ostatním pěkné úlovky- sumci kolem 2 metrů a dokonce i větší. Každý rybář pochopí, jaký je zážitek souboj se sumcem takovéto hmotnostní kategorie. Po vytažení z vody následovalo fotografování lovce a ryby a potom puštění zpátky do svého živlu v řece. Nedaleko od našeho lovného místa jsme nastražili i pruty na kapry. Zaváželi jsme speciální kapří pelety a taky jsme měli úspěchy. Několik kaprů denně kolem 1 metru nám bylo krásnou odměnou za namáhavou cestu na řeku Ebro. Všechny ryby jsme vrátili zpět do vody. Na našem velmi úspěšném místě jsme strávili 5 dnů a nocí. Nachytali jsme kolem 35 větších sumců a i dost kaprů. Poté jsme se přesunuli do Tomášova domu v dolní části přehrady u velké zátoky. V pátek jsme pak vyrazili na člunu na obrovské plochy přehrady a zkoušeli jsme v zátokách štěstí na dravce na přívlač. Několik candátů se nám podařilo chytit, jednoho většího jsme nakonec i vzali s sebou a po zamražení přivezli domů. Odpoledne jsme ještě chtěli zkusit vábničku z loďky, ale počasí nám přestalo přát a tak jsme nakonec byli rádi, že jsme se ve zdraví dostali přes velké vlny zpět domů. Následovala poslední noc ve Španělsku a v sobotu ráno cesta zpět. Stejnou trasou jsme se bez potíží dostali v neděli ráno v pořádku domů. Jak hodnotit rybářské zážitky na Ebru? Jedním slovem fantazie. Navíc pro mě, rybáře, který sumce ještě ani pořádně neviděl, to byl zážitek, na který se nedá zapomenout. Pro ty, kteří by chtěli zažít pořádnou rybářskou dovolenou mám samozřejmě radu - jeďte na sumce a kapry na Ebro. My čtyři, kteří jsme tam byli letos, se už domlouváme, že když to bude možné, tak příští rok jedem zase. MUDr. Beníček Martin Buďte pozdraveni přátelé turistiky Opět se nám přiblížil závěr roku, a tak nezbývá, než těch dvanáct měsíců zhodnotit. Začneme opět tradičně na sklonku roku, Silvestrovským pochodem. Účast byla, jak je v posledních letech obvyklé, velmi vysoká, sedmdesát čtyři dobře naladěných turistů všech věkových kategorií, včetně jednoho čtyřnohého. Sluníčko svítilo, snížek jsme taky měli. U rudického křížku už oheň plápolal, ZOO byla taky příjemně vyhřátá, zkrátka krásné zakončení roku. Globální oteplování se podepisuje i na nás, na turistech, neboť jsme tuto zimu nikam hromadně na běžky nevyjeli. Alespoň že se našlo několik zdatných členů, kteří využili několikadenní skromné sněhové nadílky a vyrazili do okolí naší malebné vísky. Abychom kompenzovali menší vydání energie přes zimu, provedli jsme po deseti letech provozu větší opravu chaty na sjezdovce. Dali jsme jí nový nátěr z venku i zevnitř i podlahu jsme nechali vyměnit; zkrátka celou jsme ji omladili, ať se vám tam co nejvíce líbí. Zima nám sice nepřála, ale zato nám příroda dopřála překrásné jaro. Den vítězství nad německou okupací jsme vyrazili uctít pěší výpravou ze Žítkové. Je pravda, že nás sice nahoru vyvezl autobus, ale dolů jsme už scházeli pěkně po svých. Ve třiceti lidech 16 jsme prošli nádherný kus přírody, počasí bylo téměř letní. A abyste si nemysleli, že my, nezdenští turisté, chodíme jen pěšky nebo běháme na lyžích, najdou se i takoví, kteří neváhají sednout na kolo a doženou naše méně aktivní turisty, kteří se vozí autobusem. Právě s několika nejaktivnějšími členy jsme měli sraz na Řepové. A nejenom tam, potkávali jsme se na všech pochopitelných (a téměř povinných) občerstvovacích zastávkách. Poseděli jsme na Rasové a na Modré vodě, někteří členové zavzpomínali na pionýrská léta, rozdělali oheň a opekli si uzeninu z domácích zdrojů. Přes léto jsme našim turistům nechali čas, ať už na obKrkonoše 2009 Velká Úpa novu sil či na trénink, protože na podzim jsme vyrazili na nejvyšší horu, kterou v téhle zemi vůbec můžeme najít. Ano, řeč je o pohoří Krkonoše s naším vůbec nejvyšším kopcem Sněžkou. Ale i tak se zdálo, že spousta turistů přes léto trénovalo málo, protože vylézt na těch šestnáct set a dva metříků si trouflo jen jedenáct nejzdatnějších. Přestože počasí bylo všelijaké a výstup byl místy opravdu strmý, všichni jsme ho úspěšně zvládli. Podívali jsme se na novou poštovnu, zaskočili jsme k našim sousedům Polákům (jejich Krkonoše jsou dost podobné těm českým) a na závěr se několik adrenalinu chtivých svezlo v Peci pod Sněžkou na tamější bobové dráze. Druhý den se pro celkovou unavenost skupiny zvolila více odpočinkovější trasa, zdolání Černé hory. Někteří si to sice vyložili po svém a měli tendence to stočit do blízké hospůdky, ale brzy jsme už všichni vyrazili správným směrem – někteří šlapali po svých, ti nejvíce unavení využili nedaleké lanovky. A společná odměna pro všechny? Malý okruh přes mokřady, jenž se nachází pod vrcholem Černé hory. Na konci listopadu jsme pořádali Kateřinskou zábavu. K poslechu a tanci vám hrála dobře známá Cimbálová muzika Jaroslava Pavlíka z Bojkovic. Nebylo vás sice mnoho, kteří jste si přišli zatancovat a vůbec se pobavit, ale o to víc jste si Kateřinskou užili. Byla pro vás také připravena bohatá tombola … bezmála dvě ceny pro každého z vás. A to je z roku 2008 téměř vše. Jediné, co nás ještě čeká, je jeho zakončení. Doufáme, že oslavu konce tohoto roku zahájíte opět s námi, v brzkých ranních hodinách posledního dne roku. Opět pro vás připravujeme pochod z Luhačovic, spojený s opékáním u křížku a vůbec příjemným navnaděním na pozdější silvestrovské oslavy. S upřímným přáním mnoha šťastných kilometrů, ať už pěšky, na lyžích nebo na kole, vám za všechny naše turisty přeje Michal Kamenský POVĚSTI A VYKLÁDÁNÍ OD BABÍ HÚRKY ANEB JAK TO BYLO PO PRAVDĚ něho hlédat sám. Bylo skoro isté, že to udělál strašný lúpežník, a bylo také isté, že sa brzo vrátí něco zebrat. Přemek Lopata, co bývál se ženú a děckama hned z kraja dědiny, býl malý chlap, no dyby tenkrát dávál lepší pozor, vlepíl by sám lúpežníkovi jednu po hubě a bylo by po parádě. Vlastně po lúpení. Prozradím ti včíl pradávné tajemství, také, keré nevěděli ani stará Slámečková. Ten strašný lúpežník byli vlastně lúpežníci dva. Otec a syn chodili spolem po zboji, byli to tací malí krkatí pazúři, že urostený šesťák býl o púl hlavy věčí jak ten menší z nich. Dyž šli lúpit, tož si vlezli do chroští u cesty, kama sa ludé vraceli z města či z trhu. Starý si vylézl klukovi na ramena a tělo mu zakrýl kabátem, aby ho nebylo vidět. Jednú rukú sa opíral o suchú palicu, v druhéj držál rezavý pajzák vykutý z obručky staréj bečky. Jak někdo jél lebo šél tú cestú, vylézli z chrásta ven. Tata posaděný mladém na zádoch, na hlavě narazený klobúk po dědkovi křičál na pocestného: „Esli nechceš ďúru do břucha, daj sem kabát, peníze, husu či co máš! Dávaj chytro šecko a dlúho sa nerozmýšlaj!“ Eště dyž kluk zpod kabáta zakřičál: „Tato, já vylezu a kúsnu ho do prdele!“ Každý sa tak polekál, že šecko pustíl a utěkal, jak dyby mu hořelo za gaťata. Kluk byl malý, sporý, zedl za tři, no hlúpý byl jak kubík olšového dřeva. Dnes by sa řeklo, že je momentálně opožděný, no lúpežníčina mu šla, jak dyby ju vyštudovál na večerní lúpežníckej univerzitě třetího či čtvrtého věku. …………. Jak to všecko dopadlo v této povídce, ale i v těch dalších se dozvíte, když se v příjemném teple domova začtete do Pověstí a vykládání od Babí húrky od strýca Staně. Vážení čtenáři, v těchto dnech spatřila světlo světa další z knížek strýca Staně, vlastním jménem Stanislava Krátkého, našeho rodáka z Kozí uličky. Po úspěšném vydání loňského gastronomického bestselleru „Z vařajú po Slovácku“ máme možnost se začíst do více než třiceti milých povídek z našeho kraje, které autor shromáždil v knížce „Pověsti a vykládání od Babí húrky aneb Jak to bylo po pravdě“. Autory všech obrázků jsou děti ze Základní školy Šumice a Nezdenice. S malou ukázkou první povídky strýca Staně Vás rádi seznámíme. Případní zájemci o některou z knížek strýca Staně si ji mohou zakoupit na nezdenském vánočním jarmarku dne 19. 12. 2009. O strašném lúpežníkovi Stalo sa to nekdy koncem října 1327. Nevěděli ani prababka Slámečková, neteř od nebožky stařenky Mlýnkovéj, jak sa ten lúpežník z bošácú, či odkáď vúbec býl, menovál. A jak vypadál, tož to už nevěděla vúbec. Chodil po téj lúpežníčině hlubokýma hájama z jednéj dědiny do druhéj, ale enom za tmy, aby ho nikdo neviděl. Tak začal svoje vyprávění strýc Outrata, tu strašlivou loupežnickou pověst. Chodil jsem za ním rád do domu důchodců vždy se sklenkou vína ze Sovina a kouskem slaniny od Friželky. Bylo mu již přes pětaosmdesát let, ale hlavu měl jak kroniku od Červeného kříže. Neměl rád, když jsem mu skákal do řeči, tak budu chvíli potichu. Dyž nekdo našél podle baráku otráveného psa, mosél místo 17 Informace o možnosti poskytování služeb Oblastní charitou Uh. Brod k 20. 11. 2009 Žijete doma, pomáhá vám rodina Posuďte spolu s rodinnými příslušníky, co vše zvládáte či nezvládáte v péči o vlastní osobu (příprava, podávání, přijímání stravy, mytí, koupání, péče o zuby, holení, vykonávání potřeby, vstávání z lůžka, stání, chůze, chůze po schodech, oblékání, obouvání, dodržování léčebného režimu…) a v soběstačnosti (komunikace s okolím, pochopení informací, orientace v čase a prostoru, nakládání s penězi, obstarávání osobních záležitostí, uspořádání času – dodržování denního a nočního režimu, obstarávání nákupů, vaření a ohřívání jídla, mytí nádobí, běžný úklid v domácnosti, péče o prádlo, péče o lůžko, manipulace s domácími spotřebiči, kohouty, vypínači, zámky, otevírání a zavírání dveří i oken, udržování pořádku v domácnosti – obsluha topení, praní a žehlení prádla). Pokud úkony výše uvedené nejste schopni vykonávat, uvažujte o podání žádosti na příspěvek na péči. Nový formulář (od srpna 2009) je k vyzvednutí na Městském úřadě v Uh. Brodě. V něm uvedete, kdo péči bude poskytovat – rodinný příslušník, který se o vás staral doposud, Oblastní charita nebo jiný registrovaný poskytovatel. Pečujících neregistrovaných může pečovat víc, do formuláře se uvádí ten, kdo bude pečovat nejvíce. Po vyplnění a podepsání se odevzdá zpět na MÚ Uh. Brod. Pokud máte s dopravou potíže, může odevzdat rodinný příslušník, musí však sebou mít váš občanský průkaz. Lékařskou část již vyplňují sami lékaři. Časem se vám nahlásí soc. pracovnice soc. odboru Uherský Brod, které u vás provedou šetření, posoudí, co opravdu zvládáte. Poté materiály předají na posudkovou komisi. Posudkový lékař vás buď vyzve, abyste se dostavili do UH nebo při posouzení zdravot. stavu postupuje podle zdrav. dokumentace a vyjádření ošetřujícího lékaře. Toto řízení trvá po několik měsíců. Rozhodnutím vám napíší, zda je vám příspěvek na péči přiznán a v jaké výši (4 stupně závislosti na pomoci druhé osoby, částky 2.000, 4.000, 8.000, 12.000 Kč/měsíc). Tato částka náleží tomu, komu je péče poskytována. On sám rozhoduje, komu za péči zaplatí. Celá částka příspěvku na péči má být vynaložena na vykonanou a poskytnutou péči (zpřísněná kontrola), není to finanční vylepšení důchodu!!! Podstatnou změnou novely zákona je způsob výplaty příspěvku v I. stupni (lehká závislost) osobě starší 18 let s účinností od 1. ledna 2010. Částka 1.000 Kč bude i nadále vyplácena v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, zbývajících 1.000 Kč formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku určeného k úhradě za sociální služby poskytnuté této osobě registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Protože však do současné doby není celostátně dořešena otázka poukázek, bude v roce 2010 vyplácení příspěvku na péči v I. stupni závislosti probíhat jako doposud. Do budoucnosti je však nutné s touto novou skutečností počítat a uvažovat o výběru registrovaného poskytovatele sociálních služeb. Novela zákona 108/2006 Sb. (zákon 206/2009 Sb.) zpřísňuje kontrolu využívání příspěvku na péči. Obecní úřad obce s rozšířenou působností (Uherský Brod) bude častěji a podrobněji kontrolovat mimo jiné, zda: • byl příspěvek na péči opravdu využitý k zajištění pomoci • je pomoc poskytována osobou blízkou, jinou osobou nebo poskytovatelem sociálních služeb zapsaném v registru • je pomoc poskytována osobou uvedenou v žádosti (formuláři – stvrzeno podpisem) • rozsah a způsob pomoci odpovídá stanovenému stupni závislosti • je osoba, která péči poskytuje, zdravotně způsobilá (za zdravotně způsobilou se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek na péči, pokud ovšem nedoloží lékařským posudkem ošetřujícího lékaře, že je schopna pomoc poskytovat) • byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o jejich poskytování Pokud někomu blízkému poskytuje18 te pomoc, jste povinni do 8 dnů písemně hlásit změny týkající se oprávněné osoby – nástup do nemocnice, návrat z nemocnice. Přestupku byste se dopustili i tím, že ve stanovené lhůtě 8 dnů ode dne úmrtí neohlásíte úmrtí oprávněné osoby. Za tento přestupek může být stanovena pokuta až 20.000 Kč! Podrobnější informace k příspěvku na péči si vyžádejte u sociálních pracovnic na sociálním odboru MÚ Uherský Brod. Žijete doma, pomáhá vám rodina i registrovaný poskytovatel Je možné si nasmlouvat pomoc terénní pečovatelské služby – v OCH Uherský Brod – pokrývá část Uherskobrodska, v tzv. DPS Bánov, Korytná, Dolní Němčí, Horní Němčí, Strání (Žádost o poskytování pečovatelské služby + Smlouva o poskytování pečovatelské služby), která péči poskytne ve vaší domácnosti. Úkony, s nimiž vám pečovatelka pomůže, uhradíte podle poskytnutých úkonů péče a času, vyúčtování je podle ceníku. Ten je vytvořen v souladu s Vyhláškou 505/2006 Sb., § 6, odst. 2. Když máte sníženou soběstačnost z důvodu onemocnění Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence a potřebujete pomoc jiné osoby, je řešením i pobyt v denním stacionáři DOMOVINKA v Uh. Brodě, kam vás rodinný příslušník může aspoň občas dovézt (nebo domluvit dovoz i odvoz). Zde je možnost oběda, pomoc při osobní hygieně, aktivizační činnosti… Ceny jsou stanoveny podle Vyhl. 505/2006. Pro příbuzné, jejichž demenci nebo Alzheimerovu chorobu už nelze zvládat v domácím prostředí, slouží domovy se zvláštním režimem (nelze je umístit do domova pro seniory, protože mají jiné potřeby a jiné nároky na péči) – ve Zlínském kraji v Lukově, Cetechovicích, v roce 2010 má být nově otevřeno oddělení v Domově důchodců v Buchlovicích. Pokud se váš zdravotní stav zhoršil natolik, že potřebujete i péči ošetřovatelskou (pomoc zdravotní sestry), žádejte svého ošetřujícího lékaře o poukaz na ošetřovatelskou péči. Tato péče je pak hrazena vaší zdravotní pojišťovnou. Pokud již ani poskytovaná pečovatelská péče není co do četnosti dostačující, je na místě uvažovat o stěhování do charitního domu. Chcete žít v domově pro seniory V případě závažného zdravotního stavu, který vyžaduje intenzivnější dohled, je možné požádat o umístění do domova pro seniory (v OCH je to Nivnice, Slavkov, Vlčnov). Po vyplnění žádosti (i lékařem), vlastnoručním podpisu žadate- le dodejte formulář Žá- Platba na den měsíc/Kč dost o umístění (jiný typ Bydlení 150 – 160 Kč (podle typu pokoje) 4 650 – 4 960 Kč zařízení – jiný formulář) měsíc/Kč na OCH Uh. Brod. Po Strava domluvě přijedou na še- 100 Kč bez dovozu 3 100 Kč tření sociální pracovnice 15 Kč dovoz všední dny (př. 23x) 345 Kč Oblastní charity. Vaše 20 Kč dovoz víkendy, svátky (př. 8x) 160 Kč žádost bude vedena v Celkem 8 255 – 8 565 Kč pořadníku. Příspěvek na péči jde v přiznané výši Mgr. Vladimíra Suchánková zařízení – hradí se z něj veškerá poskytosoc. pracovnice vaná péče. tel. 724 651 281 Ceny jsou tvořeny na základě VyhlášJana Hrdinová ky č. 505/2006 § 15 odst. 2, písm. a) a b), soc. pracovnice nedosahují však maxima. tel. 724 651 279 Pokud váš důchod nepostačuje na úhradu těchto plateb, snižuje se položka na bydlení. Vám musí zůstat minimálně 15 % z důchodu na osobní potřeby – léky, hygienické potřeby, nové boty atd. V případě zájmu nebo potřeby dalších podrobnějších informací vám rády pomohou Olga Slabiňáková vedoucí pečovatelské služby tel. 724 651 265 Zdena Bartková vedoucí Domovinky tel. 724 651 272 PROCHÁZKA DOMOVEM PRO SENIORY V NEZDENICÍCH Uplynulý rok byl pro všechny zaměstnance Domova pro seniory Nezdenice náročný. Až do října 2009 nebylo jasné, jakým způsobem budou sociální služby financovány a zdali bude vůbec na konci roku na výplaty pro zaměstnance. Ve státním rozpočtu chybělo na pokrytí potřeb v sociálních službách několik set milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věci, které dotace na činnost přiděluje nás odkazovalo na krajský úřad, ten zase na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nakonec to pro nás tentokrát všechno dobře dopadlo. Na denní život našich uživatelů v Domově to ale nemělo žádný vliv. Celý rok jim byla věnována péče a starostlivost od všech našich zaměstnanců. Začátkem ledna jsme všichni společně přivítali rok 2009. 19. 2. 2009 se konal za účasti statutárního náměstka hejtmana Zlínského kraje p. Libora Lukáše a starostů okolních obci fašank s průvodem masek. Na přípravě této akce se nejvíce podílela naše „logistička“ paní Zdenka Lukášová. 19 Kromě náměstka hejtmana nás poctil svou návštěvou i Václav Klaus, který byl v této době na návštěvě v Luhačovicích. Závěr programu nám zpříjemnila paní Jarmila Šuláková. Fašankové dopoledne se vydařilo a nejvíce spokojení byly naši uživatele. 12.4 2009 nás navštívili Eva s Vaškem, který naším uživatelům zahráli své nejoblíbenější písničky. Také jsme si užívali sluníčka. Zámecké paní. Návštěva poslanců parlamentu ČR v našem Domově. Oslava narozenin. 3. netradiční Nezdenické vinobraní. V létě jsme byly v ZOO Hodonín a na zámku v Miloticích. Světlovský bál v Domově pro seniory v Nezdenicích. Takhle nám uběhl celý rok 2009 a všichni se těšíme na rok příští. Jaroslav Kopper 20 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA NEZDENICE Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo Základní školu 21 žáků. V naší škole se vyučovalo podle učebního dokumentu „Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání“ v 1. a 2. ročníku a od 3. do 4. ročníku podle vzdělávacího programu „Základní škola“. Náš vzdělávací program usiluje o to, aby žáci získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání, aby byli schopni samostatně myslet, svobodně se rozhodovat a jednat v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami. Kromě všech povinných předmětů měly děti jeden nepovinný předmět – náboženství. Školní družinu navštěvovalo 15 žáků. Do Mateřské školy docházelo 30 dětí. Paní učitelky pracují s dětmi podle „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání“. Název programu je „Objevujeme svět pro život“ – Můj domov, Naše škola, Náš svět a Místo v životě. Jeho hlavním úkolem je rozvíjení všech stránek osobnosti dítěte v prostředí pohody, důvěry, tolerance a vzájemné úcty. Škola i Školka – to však nejsou jen povinné předměty a aktivity. Děti se mohou realizovat v několika kroužcích, jejichž počet rok od roku narůstá. V minulém školním roce děti pracovaly ve výtvarném kroužku, pěveckém a tanečním kroužku, mohly se účastnit kroužku Cvičení rodičů a dětí MŠ a kurzu Jógy pro děti. Zájem byl i o Kroužek anglického jazyka pro MŠ. A nejvíce obsazený byl jako každoročně Počítačový kroužek. Chtěli bychom i touto formou poděkovat Nadaci Děti – kultura – sport v Uherském Hradišti za poskytnutí grantu ve výši 20.000,- Kč na projekt Bezpečné dětské hřiště - II. etapa. Dětské hřiště již brzy bude vyhovovat parametrům daným Evropskou unií. Každý učitel má radost, když se dítě realizuje v oblasti, kterou mám rád, která ho baví. Takových žáků máme ve škole mnoho i díky paním učitelkám z MŠ, které se svou neúnavnou prací snaží děti motivovat k zájmové činnosti a usilují o to, aby děti emočně vyzrávaly a navzájem se tolerovaly. Proto máme za minulý školní rok tolik různorodých úspěchů. 1. místo Michal Pavlis, v plavání 50m volný způsob (Přebor škol regionu Uherský Brod) Cena poroty Petr Kociňák, v recitaci (Okrsková recitační soutěž Školních družin) 3. místo Jindřich Beníček, v kreslení (Za tichú Moravú, Ex-libris 2009) A že se děti v Mateřské a Základní škole nenudí, o tom svědčí i řada kulturních a vzdělávacích pořadů, které jsme pro ně připravily. Jmenovat všechny na tomto místě nemůžeme, proto uvádím jen přehled akcí od září do listopadu 2009. A přikládáme fotografie. 1. září 2009 Slavnostní přivítání žáků v Obřadní síni OÚ Nezdenice 2. září 2009 – Začarované pohádky (Inka Horáková – Brno) Ke škole přišla zima až v únoru Divadlo Červená Karkulka Besídka v MŠ 28.5.09 Pohádky Inky Horákové Návštěva Policie ČR ve škole 21 4. září 2009 – Setkání s Policií ČR 7. září 2009 – Divadlo S+H Praha – Hurvínkovy pohádky 9. září 2009 – Vystoupení kouzelníka 21. září 2009 – Hudební pohádky (Mgr. Macek) 26. září 2009 – Ovocný den v MŠ 27. října 2009 – Strašidelná noc! Halloween ve Školní družině 9. listopadu 2009 – Misijní den v Bojkovicích 27. listopadu 2009 – Pověsti a vykládání od Babí húrky (beseda se Stanislavem Krátkým) Pokud nám to „chřipková epidemie“ dovolí, chtěli bychom stihnout návštěvu 3D kina a výstavu předního českého výtvarníka a ilustrátora Zdeňka Buriana. A nyní už vám přejeme Klidný nový rok 2010! Pracovníci ZŠ a MŠ Hasičský den 29.6.09 Ovocný den v MŠ Strašidelná noc v družině Hudební pohádky pro MŠ a ZŠ ČINNOST IRPŠ NEZDENICE V UPLYNULÉM ŠKOLNÍM ROCE Činnost Iniciativy rodičů a přátel školy Nezdenice se stále rozvíjí. Snažíme se do svých řad přilákat mladé maminky a tatínky, kteří by nám při naší činnosti pomáhali a tím zkvalitňovali kulturní a společenský život v naší obci. Děkujeme všem, kteří se nebojí a jsou ochotni udělat něco pro své děti na úkor svého volného času. Využíváme proto všechny možné prostory, které v naší obci máme a to krásnou novou tělocvičnu, kulturní zařízení, hřiště „Školka“, ale i pěkné prostředí nezdenské „Skaly“. Ve svém článku bych se chtěla zmínit o některých akcích, které jsme v uplynulém školním roce uskutečnili. V měsíci prosinci 2008 jsme se vydali na mrazivou zimní procházku „Pochod na Modrou vodu“, která byla spojena s projížďkou na koních. Za krásného slunečného počasí jsme odcházeli od obecního úřadu plni očekávání. Neodradil nás ani malý počet účastníků z řad dětí a rodičů, ale za to nám nechyběl velký pes, který nás měl ochránit před nástrahami tmavého lesa, kterým jsme procházeli až k „Modré vodě“. Zde nás čekalo dobré jídlo v podobě špekáčků a nechybělo i něco na zahřátí. Naše cesta potom směřovala na Salaš, kde se děti mohly povozit na koních. Koníčci už na nás nedočkavě čekali a my jsme z jejich hřbetu měli krásný výhled na okolní zimní krajinu. Druhou akcí byl „Pingpongový turnaj“, který se v naší tě- locvičně konal pod záštitou IRPŠ. Účast byla velmi dobrá a to nejen ze strany dospělých, tak i ze strany dětí. Každý hrál s každým, takže se nám turnaj trošku protáhl. V přestávkách mezi zápasy si děti mohly zahrát fotbal, badminton nebo zkusit vylézt na horolezeckou stěnu. Na závěr nechyběla sladká odměna a vyhodnocení nejlepších hráčů. A máme tady léto. Počasí bylo vrtkavé, ale podařilo se nám zorganizovat akci „Rozloučení s létem“, které nahradilo dětský den. Akce proběhla v místní „Skale“ dne 23. srpna 2009 a pro děti byla přichystána střelba ze vzduchovky, střelba do terčů, lanová dráha a nechybělo i hledání pokladu, na který se děti nejvíce těšily. Hezké odpoledne jsme zakončili táborákem a tradičním opékáním špekáčků. Poslední akcí byla drakiáda na Štěpnici, která se konala 11. října 2009. Špatné počasí přilákalo pouze několik otužilých dětí a rodičů, kteří chtěli bojovat s nepříznivým počasím a zlobivými draky. Některým se to i povedlo, ale i tak nás studený déšť zahnal do teplých domovů. Snad nám to vyjde příští rok. V letošním roce 2009 jsme připravili pro všechny děti v kulturním zařízení originální zábavný dětský program „Hrátky s čerty“ dne 6. 12. 2009 v 15.00 hodin. Pořad tvořila zábavná kouzla, iluze, tematické soutěže, hry, diskotékové tance, modelování balonků Balloon Twisting a ukázka z autorského pro- Turnaj v ping pongu IRPŠ – hledání pokladu 22 gramu Kouzelná školka Jirky Hadaše. Na tuto akci jsme získali sponzorský dar od Obecního úřadu Nezdenice. I letos činil příspěvek na činnost IRPŠ od rodičů za každé dítě Kč 100,00, za který samozřejmě všem děkujeme. Protože však náklady na jednotlivé akce převyšují naše příjmy, snažíme se získávat drobné sponzory. Velké poděkování patří panu Františku Vaculínovi, MUDr. Martinu Beníčkovi, Tomáši Machalovi, paní Svatavě Andrlíkové, prodejně Jednota Nezdenice, firmě Linea Nivnice, Lékárně Nezdenice a v neposlední řadě i Obecnímu úřadu Nezdenice. Závěrem bych chtěla poděkovat všem členům IRPŠ a rodičům kteří nám při přípravě všech akcí pomohli. Všem čtenářům zpravodaje, všem rodičům a dětem i ostatním občanům přeji do nového roku 2010 hodně zdraví, štěstí a lásky. „Zima zima zimička zebe ona na líčka, zebe taky na nožky, proto nosíme teplé ponožky.“ Andrea Kociňáková akce IRPŠ Okresní přebor v Nezdenicích !! Nebudu Vás zahrnovat rozsáhlou statistikou, jen stručně zrekapituluji ukončenou sezonu 2008/2009, do které vstupujeme jako nováček soutěže, ovšem s již vydobytým jménem a respektem soupeřů. Konečné 8. místo, 36 získaných bodů za 10 výher, 6 remíz a 10 porážek je velmi slušný výsledek, který potvrdil, že kvalita kádru na nejvyšší okresní soutěž je dobrá. Sehráváme spoustu kvalitních i méně vydařených utkání, získáváme nové zkušenosti a postupně se utvrzujeme, že cesta, kterou nezdenský fotbal zvolil, ze dna až na vrchol okresního fotbalu, je ta správná. V sezoně 2009/2010 chceme pokračovat v nastoleném trendu. Obhájit pozice bývá nejtěžší, takže výsledek 5. místo po polovině soutěže, 20 získaných bodů za 6 výher, 2 remízy a 6 proher je solidní. Ovšem vyrovnanost tabulky nám klidu určitě nedodává, naopak spousta práce nás čeká. Dalším důležitým momentem je zapojení mladších hráčů do mužstva, což je příklad místního Oldy Šašinky ml., kterého získáváme na přestup ze Šumic a který si ihned získává pevné místo v kádru. To by mělo být příkladem pro další talentované hochy, kterým pomalu ujíždí vlak, aby se zapojili do fotbalového dění a navázali na své žákovské účinkování v barvách Nezdenic. Fotbalový oddíl v roce 2009 pořádal tradiční Fašankovou a Hodovou zábavu, zapojil se do činnosti obecního úřadu, ale hlavně udržuje jedinou obecní celoroční tradici sobotních fotbalových setkání v areálu u Olšavy. Jsme rádi, že kladné reakce na účinkování našeho mužstva v nejvyšší okresní soutěži nepřichází jen od našich fanoušků, ale i z odborných kruhů, viz. komentář pana Sklenáře, asistenta trenéra České reprezentace do 20. let a trenéra Nedakonic pro Slovácký deník – ,,Nezdenice, to je nejsympatičtější mužstvo okresního přeboru. Chtějí hrát fotbal a mají fantastické diváky!,, Taková slova potěší nejen hráče, ale i fanoušky, kteří nám neúnavně fandí, dále i všechny sponzory, kteří fotbal v obci podporují, nebo nad podporou váhají a v neposlední řadě taky obecní úřad. S přáním do roku 2010 hodně zdraví, sportu zdar a fotbalu zvlášť se těšíme na jarní setkání u kulatého nesmyslu. Libor Kolínek NAŠE PRVNÍ SEZÓNA V MSDŽ Během podzimu jsme sehrály 10 mistrovských utkání, ve kterých jsme osmkrát zvítězily, dvakrát remízovaly, nejlepší zápas byl Brumov – Nezdenice, který byl šlágrem 9. kola v soutěži, protože my jsme byly aktuálně vedoucím mužstvem soutěže a Brumov byly na druhém místě. Tento zápas byl asi nejlepším utkáním ve své třídě a nechyběly v něm emoce, tvrdé souboje a početná divácká kulisa. Brumovjanky hýřily aktivitou a snažily se nám nastřílet co nejvíce branek, protože jsou aktuálně nejlépe střílejícím týmem soutěže. My jsme ale pořádně bránily a zápas Konečná tabulka podzim 2009 skončil 0:0, byla to pro nás velká radost, protože vždycky jsme s Brumovem prohrály. V průRk. Tým Záp + 0 - Skóre Body (Prav) běžné tabulce přezimujeme na dobrém druhém místě a zároveň ztráta 2 branek na první místo 1. Brumov 10 8 2 0 37: 3 26 ( 11) nás pro jarní část ještě reálně nechává ve hře. 2. Nezdenice 10 8 2 0 35: 3 26 ( 11) To však pro nás není cílem. Cílem stále zůstává umístění v horní polovině tabulky do čtvrtého 3. Hovorany 10 6 2 2 36: 10 20 ( 8) místa. Musíme však pracovat a pracovat. K zápasům musíme přistupovat zodpovědně a jít 4. Mutěnice 10 5 3 2 14: 13 18 ( 3) od jednoho k druhému. Až počet bodů ukáže, zda máme na přední příčky nebo ne. Doufám, 5. Vlkoš 10 5 2 3 21: 8 17 ( -1) že k této situaci nedojde a budeme na tuto se6. V. Pavlovice 10 4 1 5 24: 23 13 ( -2) zónu vzpomínat jen pozitivně. Velké dík patří Pavlovi Dvořákovi a Otovi Synčákovi, kteří mi 7. Březnice 10 3 2 5 25: 18 11 ( -4) pomáhali na podzim s trénováním. Celkově můžu říct, že holky překvapily fanoušky, ale i 8. Bukovany 10 3 2 5 21: 23 11 ( -7) mne, svojí zlepšenou hrou. Dík samozřejmě zaslouží Ivan Pavlis a Petr Mendl, kteří se starají 9. Březůvky 10 3 2 5 14: 19 11 ( -1) o chod týmu, ale největší dík zaslouží fanoušci, kteří jsou naším dvanáctým hráčem a nejlepší v 10. Loučka 10 1 0 9 4: 53 3 (-12) širokém okolí. 11. Podivín 10 0 0 10 0: 58 0 (-15) Trenér. Lumír Petrka 23 Horní řada zleva: Edita Strouhalová, Iveta Mendlová, Ivana Minárechová, Lenka Petrková st., Lenka Mendlová, Kateřina Janíčková, Denisa Háblová, Kateřina Kardosová Dolní řada zleva: Kristýna Manová, Iveta Synčáková, Tereza Ponížilová, Patricie Pavlisová, trenér: Lumír Petrka. Naši nejmladší fotbalisté! V polovině soutěže, ročník 2009/2010 se přípravka umístila na historicky nejlepším, prvním místě, kdy pokořila týmy jako Spartak Uherský Brod, TJ Prakšice, věčného rivala, fotbalisty Bánova. Největší zásluhu na tomto výsledku mají především hráči jak ze Záhorovic, tak sousedních Nezdenic, dále Bánova a Bzové. Nesmíme ale zapomenout také na novou trenérskou dvojici a v neposlední řadě na ochotu rodičů a všech přátel fotbalu, kteří se na tomto, pro naše obce fantastickém výsledku, podíleli. Od 13. 1. 2010 to je středa v 15.30 hodin začínáme s novým tréninkovým cyklem v hale v Nezdenicích. Tímto zveme nové adepty - adeptky, kteří mají zájem rozvíjet fotbalovou činnost v našich obcích (nábor nových fotbalistů každou středu v hale v Nezdenicích). Sestava: Pavlis Michael©, Kolínek Martin, Hřib Daniel, Pokorný David, Dvořák Cyril, Dvořák David, Andrlíková Katka, Andrlík Tomáš, Struhelka Adam, Honza,Valíček Matěj, Hamada David, Jančář Petr, Formánek Ondra, Trenéři: Kubáň Jenda, Přerovský Jozef Vedoucí mužstva: Valíček Radim FMA Nejlepší střelci OS Přípr. B 2 Dvořák David Záhorovice P 14 3 Kolínek Martin Záhorovice P 13 4 Pavlis Michal Záhorovice P 11 11 Hřib Daniel Záhorovice P 5 16 Andrlíková Kateřina Záhorovice P 4 16 Dvořák Cyril 4 Záhorovice P 24 Fotbalový turnaj 28.4.09 OS-PB přípravek celkem doma venku 1. Záhorovice 11 9 1 1 75:31 28 5 3 1 1 34:26 10 6 6 0 0 41:5 18 44 2. Bánov 11 7 1 3 79:44 22 4 4 0 0 22:10 12 7 3 1 3 57:34 10 35 3. Uh.Brod B 10 7 1 2 40:25 22 4 3 0 1 24:10 9 6 4 1 1 14:14 13 15+ 4. Korytná 10 6 1 3 43:31 19 6 4 0 2 26:16 12 4 2 1 1 17:15 7 12+ 5. Havřice 11 5 0 6 49:35 15 4 3 0 1 24:2 9 7 2 0 5 25:33 6 14 6. Prakšice 11 5 0 6 46:44 15 7 5 0 2 38:17 15 4 0 0 4 8:27 0 2 7. Slavkov 11 1 1 9 19:90 4 6 1 1 4 14:48 4 5 0 0 5 5:42 0 -71 8. Hradčovice 11 0 1 10 18:69 1 7 0 1 6 14:44 1 4 0 0 4 4:25 0 -51 FANOUŠCI I tento rok je fotbal, pro mnohé z nás, sportem číslo jedna. Scházíme se na všech zápasech našich fotbalistů. Na venkovních zápasech vytváříme domácí prostředí. Jezdíme auty, mikrobusem a nebo vlakem. Je vidět, že nezdenští fanoušci fandí srdcem a neopouští kluky i když se nedaří. Díky losu zápasů, dostává nová sezóna nový náboj. Naše děvčata hrají své domácí zápasy před muži. Takže soboty jsou opravdu fotbalové. Dívčí fotbal budí pozornost i v okolí, takže zvědavých diváků přibývá. Holky jedeme několikrát povzbudit i ven. Za zmínku stojí výborná atmosféra v Šumicích a Březnici. Na veřejnosti se prezentujeme zbrusu novou vlajkou Compot Company, na kterou jsme se složili. Na konci zápasu máme rádi pyrotechniku, která dodává tu správnou atmosféru. Za zmínku stojí i náš web www.nezdenicefans.cz. Zde si může každý přečíst aktuality ze zápasů. Prohlédnout fotky, či videa. Ve fanshopu si můžou fanoušci koupit vše, co k nezdenskému fotbalu patří. Letošní novinkou je nová série šál, klíčenka na krk a kulich. Někteří z nás jezdí na zápasy Baníku. Kde si užíváme pravé fotbalové atmosféry. Sparta, Slavie, Slovácko a pohárový zápas se Spartakem Moskva. Bavíme se i mimo fotbalovou sezónu. Uspořádali jsme setkání fans na chatě ve skale. Setkáváme se na koncertech nebo jiných kulturních akcích. Je vidět, že si fanoušci mezi sebou rozumí i mimo fotbal. Peňáz Igor ZAMYŠLENÍ Tak ani jsme se nenadáli a máme tady opět předvánoční období. Nezdá se Vám, že to nějak moc rychle letí? Ale ono se to nezdá, při každodenním pracovním i mimopracovním vytížení se to tak může zdát. Stále se něčeho obáváme nebo se na něco těšíme a tím zdánlivě posouváme čas. K tomu všemu „finanční krize“ to nemůže nikoho z nás nechat netečným. Snad není nikoho, koho by se tato situace netýkala a to myslím jak pracujících tak i důchodců. Všechny nás to nutí se zamýšlet, co bychom měli udělat jinak – lépe, aby se nám dobře dařilo to všechno zvládnout. K tomu všemu ta rozhádaná politická „elita“. No opravdu je nám z toho všeho někdy nanic. Ale dosti toho pesimismu. Máme tady první adventní týden a tak se pomalu a jistě přibližuje konec tohoto roku. Většina z nás se v tomto období zamýšlí a kalkuluje, co tento rok přinesl, co vzal, co se podařilo a co ne. Myslím, že není rodiny, kde by nějaká změna nenastala. Někdy si říkám, že někdo tím životem proplouvá velmi dobře a na někoho se to sype ze všech stran. Snad nejhorší je, když rodina přijde o někoho blízkého, nebo nějaká vážná nemoc nebo nemoc vůbec. Kolik lidí vidíme chodit o berlích nebo slyšíme, že prodělal nějakou operaci a podobně. V běžném životě zaznamenáváme i menší prohry, které v tu jistou chvíli jsou jako katastrofa, ale časem zjistíme, že opravdu největší drsností života je „nebýt zdravý“. Při častých příležitostech si sice připíjíme na zdraví, ale někdy si ani neuvědomujeme jak velký dar je být zdravý, protože i pro zdravého je někdy problémů nad hlavu, ale jakmile onemocníme my, nebo někdo blízký, zjistíme, že jiné problémy jsou většinou řešitelné a někdy i úsměvné. Je pravda, že jsem již „čerstvá“ důchodkyně a hodně lidí závidí důchodcům, že již nemusí chodit do práce. Já se jim ani mnohdy nedivím. To pracovní vytížení většinou je někdy až nesnesitelné a chce to opravdu pevné nervy to se ctí zvládnout. Vím o čem mluvím. Když jsem přestala chodit do práce, tak jsem více a intenzivněji začala sledovat okolí. Zní to možná divně, ale vnímat např. plnými doušky rozvíjející se přírodu na jaro, kdy se začíná zelenat tráva a rozkvétají stromy a keře. Ta třpytící se rosa v trávě, to je něco nádherného. Ale nelze si taky nevšímat, co se děje v naší poměrně malé, ale krásné obci. Jak se stále zvyšuje občanská vybavenost. Kolik nových domků vyrostlo, kolik se opravilo a jak se všichni snaží si okolí svého domu zkrášlovat a opečovávat. Snad není nikoho v Nezdenicích, kdo by nezaznamenal, že máme novou krásnou tělocvičnu a hlavně to, že ji lidé navštěvují. Ale neměli bychom zapomínat ani na to, co je již zbudované, ale musí se stále udržovat, aby to sloužilo svému účelu. To, že nám teče voda, svítíme, vaříme na plynu, když jdeme ulicemi – svítí nám veřejné osvětlení a přitom jdeme ve většině obce po nově vybudovaných chodnících a mnoho, mnoho dalšího. Většinou si uvědomíme těchto skutečností až ve chvíli, kdy přestane téct voda, nejde z různých důvodů elektřina a tak podobně. Naše obec prostě žije a to je dobře. Například ulice Ke kyselce je velmi rušnou ulicí, poněvadž je zde koupaliště, lyžařská sjezdovka, kyselka. A že jsou tato zařízení využívána je pravda pravdoucí. Kolik našich občanů se věnuje sportu, turistice apod. Nelze ani zapomenout na občany, kteří se starají o kulturní a zábavné aktivity s dětmi, jako je např. drakiáda, MDD, které se většinou koná v krásném prostředí „skaly“ a pokud vím, všechny kategorie dětí a nakonec i dospělých si přijdou na své. Je velmi pochvalné číst na internetu nebo v novinách o našich fotbalistech a to nejen mužích, ale i o ženském oddílu. Nemalou radost snad všem našim občanům udělala letošní televizní soutěž zpěváků, kde velmi hezky zabodoval náš mladý spoluobčan. Koncem roku se všichni můžeme setkat na předvánočním JARMARKU. Zkrátka v Nezdenicích to žije a tak to má být. Toto zamyšlení je letmý pohled (ne do hloubky) na naši vesnici pohledem běžného občana. Dalo by se dlouze a dlouze vyjmenovávat, co se tady děje, ale to nechám povolaným zastupitelům naší obce. Chtěla bych na závěr popřát nám všem pokud možno to zdraví, pohodu v pracovním nasazení, pohodu doma, mezi našimi nejbližšími a krásné prožití vánočních svátků. D. Š. 25 NEZDENICKÉ POVĚSTI Se souhlasem pana Oldřicha Matějíka z Rudic, učitele, kronikáře ve výslužbě, budeme v několika příštích zpravodajích vydávat jeho zápisky z historie Nezdenic, Rudic a Šumic. Může se stát, že některé texty byly již v našem Zpravodaji publikovány, což by ovšem pravidelným čtenářům nemělo vadit. Písemné materiály pro žáky újezdní měšťanské školy v Šumicích sepisovali učitelé okolních škol kolem roku 1943. Texty měly sloužit k vlastivědnému vyučování o našem kraji a byly postupně doplňovány. /Zachovaly se jen některé části/: Podle vypravování Josefa Prchala, 73letého rolníka a Josefa Vitáska, 69letého poštmistra v. v. zapsala učitelka A. Blahová. Úvod. Nezdenice jest stará vesnice. Nejstarší částí vesnice jsou dvory s okolo stojícími domky a přední část kostela. Nejmladší jsou domky táhnoucí se kolem silnice od Olšavy na jih. Podrobnější zprávy jsou zapsány ve školní kronice, která je nyní zapečetěna. Zmínku o Nezdenicích obsahují Paměti z Uherského Brodu od Josefa Kučery. Staré vrby kolem Kladenky tiše stály, ani se nehnuly. Mlynář se najednou zastavil, leknutím ani nedýchal. Mráz mu přeběhl po zádech, neboť spatřil před sebou bílého, vysokého psa s ohnivýma očima. Chvíli zůstal mlynář státi, ale pak strachem poháněn spěchal k Nezdenicím. Pes ho kus cesty doprovázel a pak se ztratil. 2. O psu (Žačka L.Valášková – odb. uč. Švehlík) Jednou šli dva Nezdeňané ze Záhorovic domů. Cestou kde se vzal, tu se vzal – připojil sek nim krásný pes. Pes je stále doprovázel až k vesnici. Před Nezdenicemi náhle odbočil do polí. Oba se s překvapením ohlédli za psem a tu spatřili na poli hříbě se zlatou uzdou a stříbrným sedlem. První se rychle vzpamatoval a řekl druhému: „Což, chytneme si je! Vždyť vše se na něm třpytí zlatem!“. Sotva dořekl poslední slovo, stálo hříbě před ním. Chlapci rychle sňali uzdu a hříbě v rychlosti zase zmizelo v obilních polích. Ob a s velkou radostí spěchali ke kapličce. U kapličky položili uzdu na zem, poklekli před kapličku a počali se modliti s myšlenkou na krásnou uzdu. Jaké bylo jejich překvapení, když pohlédli na místo, kam položili uzdu. Místo zlata ležela před nimi hromádka koňského trusu. Od té doby zdobili kapličku obrázky a květinami na ochranu před podobnými strašidly. KOSTEL Podle pověsti je nejstarší stavbou přední část chrámu. Původní kaple, kde stojí nynější oltář, pochází prý z doby Karla IV. Pozdější kaplička nestačila rozšířené vesnici, proto byla kaplička zvětšena o chrámovou loď. Pod hlavním oltářem je hrobka, kde je pochován bývalý majitel panství Pausperter Drachental. Do Nezdenic přistěhoval se z Uherského Brodu, kde měl větší obchod (nynější Mor. banka). Po získání titulu barona zakoupil zdejší panství. Podnes se vypravuje, že tak byl zámožný, že doma míval stále plné truhlice zlata. 3. O psu (Žačka M. Šašinková – odb. uč. Švehlík) Jednou měli hlídku tři mládenci. Mládenci se brzy hlídáním unavili a proto si lehli na trávník, když jim únava klížila oči. Dva usnuli hned, jako by je do vody hodil. Třetí usnouti nemohl. Najednou strnulým pohledem hledí na jedno místo, odkud se k nim blíží velký pes, který jen své velké ohnivé oči upírá na spáče. Zvolna se ubírá a pak uléhá mezi spáče. Tiše přivírá oči a klidně oddychuje. Tu třetí dodává si odvahy a rychle štípe spáče, aby je probudil. Ale spáči bezstarostně spali dále. Třetí potil se již hrůzou z marného úsilí, zvláště když seznal, že se blíží půlnoc. Sotva udeřila dvanáctá, pes se klidně zvedl a plíživým krokem zamířil k mostu. Před mostem se zastavil, přikrčil se, vyskočil na zábradlí a skokem zmizel pod mostem. Hlídač strachem křičel na spící pomocníky, aby se probudili, ale tito lidně spali do rána. Ráno ani věřiti nechtěli tomu, co jim bdělý hlídač vypravoval, co se v noci přihodilo. NADĚJOV Nedaleko vesnice leží les Nadějov. Název lesa pochází z dávných dob, kdy na Moravu pronikaly hordy divokých Kuruců a Kumánů. Přepadaly a olupovaly klidné obyvatelstvo. Stanovené hlídky hlídaly pomezí a včas varovaly ohněm založeným na výšinách obyvatelstvo před blížícím se nepřítelem. Jedinou nadějí na záchranu byl poblíže vesnice ležící les, nazvaný Nadějov. VAL Na východ od Nezdenic vypíná se klidně nad krásný kraj Val. Z Valu je krásný výhled daleko do kraje. Proto není divné, že hrál důležitou úlohu v době husitských válek a za doby pronásledování českých bratří. Zde stály husitské hlídky, jejichž pevnůstka byla chráněna mocnými valy. Odtud jméno Valu. Pronásledovaní nacházeli v hlubokých lesích dobré úkryty. Val je opředen mnohými pověstmi. Vypráví se, že hrad Světlov měl býti původně vystavěn na Vale. Se stavbou se započalo, ale co lidé ve dne vystavěli, do rána zmizelo a přeneseno bylo na místa, kde stojí Světlov. Hlídači, kteří zdivo hlídali, spatřili za světlé měsíční noci divokou svini, která rypákem zdivo rozmetala. Dodnes skrývá prý Val ve svých hlubinách poklady černokněžníků. POŘEKADLA Točíš sa jak kača v čepici. Stojíš jak kamenný slúp. Pasuješ jak hrbatý ke zdi. Hlavú krútí, div si ju z pantů nevykrútí. Pase po něm jak vůl po seně. Je hlúpý jak by byl pytlem drcnutý. Si búchnutý rechtorovú vestú. Si drcnutý lokajkú. Si pochrúmaný pytlem. Nebuď beran, dyš si ovca! Máš oko z Kašparovéj krávy. Už ti okříly hnidy? Vrtí sa jak vůl na ledě. Trdlo jedno Machovo! Nemluv, spadne ti nos do huby! Neskač jak hanšpigl. Kam ťa postavím, tam ťa najdu. MRMLOV V Záhoří nedaleko Nezdenic je Mrmlov. Starý pivovar připomíná spory s majitelem panství a zdejším hostinským. Po neshodě vystavěl si majitel panství vlastní pivovar, kde se vařilo pivo. Od starého pivovaru vede chodba, která prý má tajný východ v lese „Borky“. Dříve prý se v této chodbě skrývali zbojníci. Často číhali na kupce, kteří museli projíti krajem, o vše je oloupili a kořist zatáhli do chodby. Při matném osvětlení ponurých stěn chodby se bezstarostně o lup rozdělili. O STRAŠIDLECH Podle vypravování babičky Mikové zapsala uč. Anna Blahová: RÝMOVAČKY Bylo, bylo hic, už nemáme nic! 1. O velkém psu s ohnivýma očima Jednou zašel mlynář Prager do Záhorovic na pivo. V hostinci byla veselá společnost. Než se zvedli od stolu, blížilo se k půlnoci. Mlynář se klidně vydal na zpáteční cestu k Nezdenicím. Právě byla půlnoc, když se přiblížil k mostu přes Kladenku. Ohýbaj mňa, mamko, dokud je mně Janko! Až mňa bude Jano, neohneš mňa, mamo! 26 Z NÁŘEČÍ máš porodit Pána Krista!“ Pána Krista porodila, žádné bolesti neměla. Hody Na nezdenské hody pekly selky 3 dni pagáče. V pátek sa začalo mísit, v sobotu sa péklo a zabíjalo prasa, husy a všelijaký zhyd. Hlavní hody byly v nedělu. Muziga hrála uš ráno v kostele a po obědě aj v hospodě, gde mladí aj staří si dávali hrát sóla, o keré sa aj pobili. Hospodyně pak děvčata obdarovaly, nejčastěji vejci, penězi a chlebem. (Zapsala učitelka A. Blahová, Nezdenice, 1942) Pokračování zvyků a obyčejů z Nezdenic: PŘEZVISKA MASOPUST Dědeček Šašinkův z č. 23 jmenoval se Šimon a jeho jménem se podnes označuje celá rodina Šimúnova. Šašinka z č. 20 obdržel přezvisko po dřívějším majiteli gruntu Kopečném. Hledáte-li Šašinky z č. 34 ptejte se na Kořenky. Kořenek byl táta babičky Šašinkové a ačkoliv dávno v zemi odpočívá, jeho jméno dosud žije mezi lidem. Jméno děda Kašpara Šimoníka přenechalo Šimoníkům z č. 79 přezdívku „U Kašparů“. Zetkův praděd hrával na gajdy (dudy). Jeho obliba v gajdování podnes je uchována v přezvisku „U Gajdošů“. V Nezdenicích trvalo loučení s masopustem celé tři dni. Mládenci volený mladší a starší stárek zjednali maškary a muziku. Převlečený dráb, žid a obchodník, žid a obchodník s jinými maškarami, mládenci v krojích s právem (dřevěná ruka) a harmonikou v čele průvodu putovali dům od domu. K nim se připojili kluci a děvčata z celé vesnice. U každého domu se zastavili, vstoupili do světnice (do jizby), utvořili kolo a vesele se pustili do tance s dřevěnými šavlemi. Při tanci zpívali: Pod šable, pod šable, aj pod obušky, všecko my bereme, aj plané hrušky. Tudy nám nedali, tudy nám dajú, komára zabili, slaniny majú. Panímámo, panímámo, hezkú céru máte, také nám, také nám kúsek slanin dáte. Za vybrané peníze uspořádali muziku. Stárci udržovali pořádek. Kdo neposlechl, přehnuli jej přes legátku a právem vyplatili. Při zábavě chodili stárci „ze svíčkú“ a vybírali na světlo. Vstupné se neplatilo. Kdo měl peníze, dal si zahrát sólo. Přeplacením se často sólo zarazilo a teprve dalším přeplacením se tančilo dál. Masopust skončil obyčejně bitkou. (Zapsala učitelka A. Blahová, Nezdenice). ZVYKY A OBYČEJE Smrtná neděle Na Smrtnou neděli bylo v obci plno ruchu. Děvčata (do 15 let) uťala v lese borový stromeček, ozdobila jej svatými obrázky a s ozdobeným stromečkem chodila dům od domu. U každého domu zpívala: Stála Panenka Maria jako růžička červená a přišel k ní Anděl Páně, dal pozdravení té panně. Panna se ho ulekla, ulekaná děkovala. „Nelekej se Panno čistá, SVATBA Nezdenská svatba trvala týden. Pozvalo sa skoro půl dědiny. Kúpila sa kráva a zabilo sa prasa. Před třetí ohláškú poslal ženich dva družby zvat na svatbu. Pozvál všecky bratrance a sestřenice až z třetího kolena. V sobotu vyhrávala muziga u nevěsty, v nedělu u ženicha. Na svatbu sa napéklo buchet a koláčů 5 až 6 opálek. Upékl sa koláč, na který bylo třeba múky jak na šest pecnů. Na zadělávání tohoto koláča sa pozvaly všecky staré hospodyně, keré mísily koláč při tanci a zpěvu. Pékl sa v pátek. Forma naň byla velká jak ohrabečnica. Na koláč sa potom udělaly všelijaké ozdoby a růžičky. Za velikého jásotu sa dal do peci. Formu pro koláč měli enom Datinští z Nezdenic a Krčovi ze Záhorovic. V nedělu večér byla u nevěsty hostina, na kerů byla pozvaná enom najvěččí rodina. V pondělí před udávku poslál ženich družby ke známým, aby přišli na hostinu. Pozvaní muzikanti vyhrávali už od rána. Šli také na zdávku a po zdávce hned do hospody, kde sa tancovalo. Po hostině přenášel sa opentlený a až 1 metr dlúhýma ratolesťama ozdobený koláč od nevěsty k ženichovi. U ženicha sa poobědvalo a šlo sa zaséj do hospody, kde sa do večera tancovalo. Večér sa svatebníci vrátili všeci k ženichovi a rozcházeli sa až k ránu. V úterý byly popravky u nevěsty a ve středu přípravy na převážaní šatů. Ve čtvrtek sa vozily nevěstiny šaty k ženichovi. Za svatby sa vypilo 20 čtvrtek piva, vědro gořalky, kvitovice a vařenice. ZVEME VÁS NA PŘIPRAVOVANÉ KULTURNÍ AKCE Silvestrovská zábava Ples hasičů Farní ples Fašank 31. 12. 2009 23. 1. 2009 30. 1. 2009 13. 2. 2009 DISCO KBAND Otrokovice Záhorovjané PF 2010 3.VÁNOČNÍ KOLEDOVÁNÍ S JARMARKEM 19. 12. 2009 od 13.00 hodin na hřišti Školka Jarmark lidových řemesel bude provázet kulturní program, ve kterém se představí ٭MŠ a ZŠ Nezdenice ٭Superstar Leo Machala ٭pěvecký sbor NOTABENE. Zajištěno pestré občerstvení včetně domácí zabíjačky, na kterou se můžete přijít podívat od osmi hodin ráno. Součástí jarmarku bude soutěž ve výrobě jitrnic. Srdečně Vás zve Obecní úřad Nezdenice 27 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Poprvé usedli do školních lavic: Moučková Michaela Pindurová Karolína Šimoníková Adéla Žáková Natálie Vzpomínáme na zesnulé občany: Nezdenice 21 Nezdenice 227 Nezdenice 36 Nezdenice 212 Narozené děti: Mikulcová Aneta 3. 12. 2009 Kostková Nela 12. 5. 2009 Pelc Matěj 9. 6. 2009 Pospíšil Marek 21. 10. 2009 Ševčík Radim 12. 11. 2009 Pilátová Milada Kramář Josef Ťulpíková Růžena Šimoník Vladislav Techl Václav Janíková Anna JUDr. Bařinka Cyril Mahdal Bohumil Marek Kamil Ptáčková Dana Nezdenice 226 Nezdenice 15 Praha 8 – Libeň Nezdenice 226 Nezdenice 228 77 let 81 let 81 let 78 let 71 let 86 let 62 let 87 let 41 let 48 let V domově pro seniory zemřelo v období od 21. 10. 2008 do 20.10.2009 celkem 37 občanů. Naši jubilanti: Nejstarší občanka: Ťulpíková Marie, Nezdenice 167 Nejstarší občan: Marek Vlastislav, Nezdenice 108 Naši jubilanti v domově důchodců: Nejstarší občanka: Urbánková Blanka, Nezdenice 233 Nejstarší občan: Šopík Bohumil, Nezdenice 233 Nezdenice 12 Nezdenice 43 Nezdenice 109 Nezdenice 22 Nezdenice 104 Nezdenice 189 Nezdenice 18 Nezdenice 23 Nezdenice 113 Nezdenice 22 94 let 85 let 96 let 95 let Uzavřeli manželství: 20. 4. 2009 13. 6. 2009 27. 6. 2009 3. 10. 2009 Častulík Pavel Domov pro seniory Nezdenice Adámková Marie Domov pro seniory Nezdenice Jančařík Jan Nezdenice 110 Šašinková Lenka Záhorovice Jančařík Roman Nezdenice 192 Mahdalová Lenka Suchá Loz Salvet Pavel Záhorovice Klimečková Veronika Nezdenice 176 Matěj Pelc Aneta Mikulcová Svatba v Domově pro seniory 20.4.2009 Marek Pospíšil Radim Ševčík Počet a pohyb obyvatel v Nezdenicích: k datu 20. 10. 2008 měla Obec Nezdenice od 21. 10. 2008 – 20. 11. 2009 se narodilo přistěhovalo se odstěhovalo se zemřelo K datu 20. 11. 2009 má Obec Nezdenice 780 obyvatel 5 dětí 37 obyvatel 6 obyvatel 47 obyvatel 769 obyvatel 28 Nela Kostková