ČLOVĚK POTŘEBUJE POKÁNÍ

Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje
3
2012
ČLOVĚK POTŘEBUJE POKÁNÍ
„S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem,
abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.“
Tato slova z druhé Knihy Korinťanům jsme mohli slyšet na Popeleční středu, v den,
kdy jsme zahájili dobu příprav na největší křesťanské svátky. Přišli jsme, abychom si
nechali sypat popel na hlavu - na znamení, že se hlásíme k Bohu „jako hříšníci, kteří
potřebují pokání“ (z modlitby žehnání popela).
Potřebují pokání? Všichni čas od času hřešíme, protože jsme slabí. Nemělo by nás to
ovšem deprimovat, ale zároveň bychom to neměli přecházet mávnutím ruky - Bůh na
nás nevložil nemožné! Ale Bůh nám dává naději v nový začátek, pokud přijdeme a
litujeme svých hříchů ve svátosti smíření. Pokáním, které nám kněz uloží, pak
napravujeme škodu způsobenou hříchem a říkáme své ano chovat se znovu tak, jak se
sluší na Kristova učedníka (viz Katechismus katolické církve; 1994). Kromě toho nám
dal Pán Ježíš skrze skutky sebezáporů možnost, jak se připojit k jeho vykupitelské
oběti za spásu celého světa.
Hlavní myšlenkou postní doby je ovšem příprava na křestní obnovu každého z nás.
K tomu KKC říká, že „obnova křestního života vyžaduje pokání“ (KKC 1185).
Možnosti jsou známé: modlitba, almužna a půst. Je na nás, abychom zvážili své
možnosti a s pomocí pevné vůle zkusili pracovat na svých nedostatcích nebo omezili
svůj konzumní způsob života. Ať skutečně můžeme letošní Velikonoce slavit s čistým
srdcem a ve spojení s Kristem.
Marta Höferová
P.S. V minulém čísle jsme vás informovali o změnách, které bychom rádi za podpory
nových přispěvovatelů uvedli v život. V tomto čísle se již něco projeví (na další
stále hledáme novou posilu!) Díky panu Michaelovi Nekulovi vznikla rubrika
Liturgická hudba, v níž Vás prvně seznámí s gregoriánských chorálem. Paní
Věra Tůmová bude nově připravovat rubriku Farní knihovna Bartolomějka
nabízí. A články, které čtete, poprvé prošly korekturou paní Heleny Rošické.
Přejeme vám hezké počtení!
Autorský tým
REPORTÁŽ
Z MAŠKARNÍHO PLESU DOSPĚLÝCH
Tak já vám to teda řeknu, abyste o tom všichni věděli. Leţel jsem si v
divadle docela v klidu, neţ mě Máša odnesla do toho běsu. Pardón, plesu. Ale
to vám musím povědět, ţe si mě tam pramálo všímali. Lebedil jsem si na
pohovce ve vaši farní klubovně a kolem mě se točily samý kočky a fešáci. To
vám byla prapodivná společnost, co se tam sešla. U stropu visely krepový
fáborky, kolem dokola zněla hudba a v krbu praskal oheň. A toho jídla a pití,
no - co vám budu povídat. Bylo mi vám tam tak dobře. Ostatní kamarády si
neustále střídali, dělali s nima skopičiny, ale co hlavně? Přece tancovali! A já
nic, mě nikdo nechtěl. Nesměl jsem si zatančit a nikdo si mě nevšímal...
Protoţe jsem ošklivý? Vrtá mi to hlavou. A přitom na tom nejsem tak zle. Jsem
úplně obyčejný, mám dva hrby a vypadám skoro jako kovboj. Jsem stářím
prošedivělý, pomačkaný a prach se na mně usadil, ale jinak se mám k světu.
Pravda, nevypadám zrovna jako ten noblesní paříţskej širák, kterej hrál ve
filmu Ţeny v pokušení, a kvůli kterýmu, kdyţ nemáte velkou hlavu, nic
nevidíte. Nevypadám ani jako ten fialovej z dvacátých let s bambulkama, ani
jako ten Mášin načančanej se slámkama, nebo jako Velíkovic širáky. Nejsem
nazdobenej fanglema a lacinejma pentličkama, nejezdím na motorce Harley
Davidson, ani nevypadám jako Martinova buřinka. Nejsem čarovný, nepatřím
klaunovi a ani jsem nehrál v ţádné divadelní hře. Ale byl jsem tam a kolem mě
hrála hudba a točil se svět! Přiznám se vám, ţe jsem záviděl Renatině
housence, ale jen malinko, jak si tam tak lebedila. Taky bych takovou chtěl,
abych vyhrál nějaký ten výlet mezi lidi. Ţe nevíte, o co šlo? Tak přijďte příště
taky! Zvu vás. To jsem celej já - já klobouk.
Zuzana Velíková
Více fotek lze najít na farním webu, a to i z dětské části programu.
2
ZÁBAVA
Jak je to s telefonováním
Vrchní rabín Jeruzaléma je na návštěvě u papeže. V
jedné z volnějších chvil náročného programu papež
poznamená:
„Máme tady takovou malou novinku. Instalovali nám sem přímou telefonní linku do
nebe. Jestli si přejete chvilku promluvit s Pánem, není to žádný problém. Jen mluvte,
prosím vás, stručně, tyto hovory jsou velmi drahé.“
Rabín této možnosti využije. Je stručný, probere jen na pár nejurgentnějších
záležitostí a po dvou minutách zavěsí. Potom se ptá:
„Mohu-li být tak zvědavý, kolik ten hovor stál?“
Papež zjistí cenu a odpoví: „Jedenáct tisíc tři sta třicet eur.“
Po nějaké době papež vrchnímu rabínovi návštěvu oplácí a přijíždí do Jeruzaléma.
V jedné z volnějších chvil náročného programu rabín poznamená:
„Teď bych si potřeboval jít na hodinku něco vyřídit. Nechtěl byste zatím využít tento
čas a zavolat si ode mě do nebe?“
Papež této příležitosti rád využije. Při hovoru probírá mnoho zásadních otázek. Když
se rabín vrátí, položí sluchátko a omlouvá se:
„Promiňte, bylo to tak zajímavé, že jsem nemohl jen tak skončit. Ale nebojte se,
všechny náklady vám rádi okamžitě uhradíme.“
Rabín mávne a rukou a uklidňuje ho: „To nestojí za řeč. Byl to jen místní hovor.“
Tlučte a bude vám otevřeno
Medvěd si udělal seznam všech zvířat, která hodlá sežrat.
Přijde za ním vlk a ptá se: „Hele, medvěde, slyšel jsem, že máš seznam zvířat, která
chceš sežrat.“
Medvěd odpoví: „Mám.“
Vlk se ptá dál: „A jsem taky na tom seznamu?“
Medvěd zkontroluje seznam a odpoví: „Jsi.“
Vlk se dá na útěk, medvěd ho dostihne a sežere.
Za medvědem přijde liška a ptá se: „Hele, medvěde, slyšela jsem, že máš seznam
zvířat, která chceš sežrat.“
Medvěd odpoví: „Mám.“
Liška se ptá dál: „A jsem taky na tom seznamu?“
Medvěd zkontroluje seznam a odpoví: „Jsi.“
Liška se dá na útěk, medvěd ji dostihne a sežere.
Za medvědem přijde zajíc a ptá se: „Hele, medvěde,
slyšel jsem, že máš seznam zvířat, která chceš sežrat.“
Medvěd odpoví: „Mám.“
Zajíc se ptá dál: „A jsem taky na tom seznamu?“
3
Medvěd zkontroluje seznam a odpoví: „Jsi.“
Zajíc se ptá dál: „Hele, medvěde, prosímtě, nemohl bys mě z toho seznamu
vyškrtnout?“
Medvěd odpoví: „Jasně, že mohl.“
Medvěd si vezme tužku a zajíce vyškrtne.
HÁDANKA SE SIRKAMI
Přemístěním jedné zápalky vytvořte čtyři trojúhelníky.
(řešení najdete straně 7)
GREGORIÁNSKÝ CHORÁL
Co je gregoriánský chorál?
Jde o jednohlasý zpěv, který vznikl pro liturgii římského ritu. Má systematicky uspořádaný
repertoár zhudebněných latinských textů použitelných jak pro celoroční mešní liturgii a obřady
(udělování svátostí, svátostiny), tak i pro denní modlitbu církve. Tento repertoár, obsahující
1400 dnes známých skladeb, byl nastřádán během staletí života církve. Dokumenty magisteria
nazývají gregoriánský chorál vlastním zpěvem katolické církve.
Proč gregoriánský?
Podle papeže Řehoře Velikého (Gregorius Magnus) (590-604), legendárního
původce zpěvů. Pojem „gregoriánský chorál“ je poprvé doložen u Viléma
Hiršavského (Willehelmus Hirsaugensis: Musica) v 11. století.
Proč chorál? Z lat. Choralis – sborový.
4
NÁČRT HISTORIE
Prvotní doba a staletí pronásledování
Prvotní apoštolská církev jistě převzala část židovské praxe. Společnou modlitbu ve formě
zpívaných žalmů a chvalozpěvů dokládá několik míst Nového zákona.
Helénistické vlivy, jež do církve přinesli nežidovští konvertité, později převládly. Mizí orientální
melodika s intervaly menšími než diatonický půltón. Zpěv si udržel ryze vokální přednes, a to v
záměrném kontrastu vůči řeckému celosmyslovému pojetí skladby jako jednoty hudby, poezie a
tance.
Je-li málo zpráv popisujících zpěv na Východě v prvních staletích, o vývoji na Západě je jich
ještě méně. Je však nepochybné, že se liturgický zpěv rozvíjí i zde.
Když pominou první tři století pronásledování, mučednictví a hrdinské víry, je církev v době
císaře Konstantina Velikého připravena k veřejným bohoslužbám a schopna přitáhnout zástupy
nových křesťanů. Ze 4. století je již doložen chvalozpěv Gloria a několik hymnů.
Rozvoj regionální liturgie
Po nicejském koncilu r. 325, kdy se křesťanství stává oficiálním náboženstvím Římské říše,
dochází v několika duchovních centrech na italské pevnině a v Galii k rozmachu liturgického
zpěvu, o němž svědčí jak dochovaný repertoár či jeho zbytky, tak i literární zmínky. Příkladem
může být do dnešních dnů existující ritus ambroziánský, či tzv. starořímský. Autonomní liturgický zpěv nebyl pociťován jako zápor, ostatně církev neměla až do konce středověku ani jednotný misál.
Papež sv. Řehoř Veliký (590-604)
Ačkoliv gregoriánský chorál tradičně nese jméno tohoto papeže a světce, je dnes prokázáno,
že repertoár není totožný s tím, který se zpíval v oněch dobách. Není jisté, že sv. Řehoř je autorem některého z chorálních zpěvů. Jeho zásluhy však spočívají v práci organizační a reformní.
Zreformoval již existující římskou Scholu cantorum tak, aby kromě výuky talentovaných zpěváků
připravovala i kandidáty vyšších svěcení, tedy aby kněz byl sám schopen kvalitně zpívat i zpěvu
vyučovat. Dále pak Řehoř systematicky uspořádal hudební repertoár k liturgii a v neposlední
řadě se také zasloužil o vznik Sakramentaria gregoriana, vzorového misálu.
Právě tento čin rozhodl zhruba o století později o tom, že římská liturgie byla připravena „k
okamžitému použití“ jak co do materiálu, tak i do kvalifikovaných sil splnit požadavek císaře
Karla Velikého, aby jeho říše měla jako jeden z hlavních stmelovacích prvků jednotnou liturgii. V
r. 785, papež Hadrián I. (772-795) vyslal do Franské říše speciálně vyškolené mnichy s opisy
vzorových liturgických knih do Mét, Soissonu a - mimo původní plán - také do St. Gallenu
v dnešním Švýcarsku.
V novém prostředí římská liturgie nejenom prosperovala, ale došlo i k jejímu dalšímu obohacení z prostředí galského. V této době a v této oblasti tedy vznikl fenomén „gregoriánský chorál“.
(Pokračování v příštím čísle.)
Michael Nekula
5
REFLEXE
ZPRÁVA ZE ŠTĚRBOHOL
Moţná,ţe mnozí nevíte,ţe do farnosti u sv.Bartoloměje v Kyjích patří
historicky,ale i podle současného administrativního uspořádání farností
praţské arcidiecéze i dřívější samostatná obec,dnes Městská část PrahaŠtěrboholy.Jako příslušenství obce Kyjské se připomínají jiţ v roce 1371 a
byly statkem arcibiskupským.V roce 1930 ţilo ve Štěrboholích 646 lidí a z toho
se jich 423 hlásilo k náboţenství římskokatolickému, přičemţ větší
náboţenská aktivita není zaznamenána.Převahu měli tovární,stavební a
zemědělští dělníci.Ve Šterboholích nikdy nebyl kostel pouze kaplička,takţe
farou a hřbitovem patřily do Kyjí.Je,ale zajímavé,ţe pouť se drţela na svátek
Nejsvětější Trojice a posvícení první neděli po svátku Všech svatých.I kdyţ
Štěrboholy usilovaly o připojení ku Praze jiţ za 1.republiky,došlo k jejich
připojení aţ v roce 1968.V posledních deseti letech došlo ve Štěrboholích ke
značné bytové výstavbě a k výstavbě rodinných domů.V roce 2010 se uvádí
počet obyvatel 1933 s průměrným věkem 35,6 let.Směrováním MHD ke stanici
Depo Hostivař nastal spád obyvatelstva a tím i případných věřících směrem na
Prahu 10 a vnitřní město.Přímé spojení s Kyjemi se zlepšilo aţ v loňském roce
zavedením linky 296,která jezdí celotýdenně 2x za hodinu.
Štěrboholy přijaly koncepci venkovské obce,coţ se projevilo v roce 2010
vybudováním zvoničky,kde dva nové zvonky poţehnal náš Otec Edward a
jejich miniatury předal starosta arcibiskupovi D.Dukovi v rámci vánočního
setkání. Z hlediska historie dané lokality nelze přehlédnout bitvu u Štěrbohol,
ke které došlo dne 6.května 1757 v rámci tzv.sedmileté války mezi vojsky
Marie Terezie a hlavní pruskou armádou.Šlo o krvavou bitvu, při které padlo
celkem 32 tis.vojáků a rovněţ pruský generál Schwerin, kterému na místě
bitvy byl později postaven honosný památník.Za Protektorátu v roce 1939 u
tohoto památníku Němci zřídili posádkový hřbitov,kam byli za velké pompy
pohřbíváni němečtí vojáci,kteří zemřeli v praţských lazaretech.Po skončení
2.světové války v roce 1945 byl hřbitov zcela zlikvidován,odstraněn byl i
Schwerinův památník a místo se stalo veřejným smetištěm.V roce 2000 byla
provedena exhumace kosterních pozůstatků,kterých bylo nalezeno 430.V roce
2007 k 250.výročí bitvy u Štěrbohol,kdyţ se podařilo překonat ideologické
bariéry,byl na místě bojiště odhalen padlým vojákům nový,skromnější
památník,ke kterému se dojde ulicí "U Radiály."
Přál bych si,aby budoucnost Štěrbohol měla i trochu duchovní rozměr bez
ohledu na to,kde se budou jejich věřící obyvatelé realizovat.
Gustav Svěrák
VATIKÁNSKÝ CHLÉB ŠTĚSTÍ
Začalo to přesně před týdnem. Pro upřesnění – v pondělí. Kolegyně mi
přinesla skleničku s nějakou hmotou, se slovy, ţe nese švestičky. Přitom mi
6
podala recept. „Budeš se o to starat celý týden a výsledkem bude sladká
buchta,“ pravila.
Zvědavost mi nedala a o těsto jsem se opravdu starala podle návodu.
Myslela jsem, kolik mi to zabere času, ale nezabralo. První den jsem jen
naváţila cukr a přidala k těstu. Druhý den přilila mléko. Třetí den jsem těsto
pošimrala vařečkou ráno před prací, odpoledne hned po návratu domů, a
naposledy večer. Chodila jsem si pěkně do práce a kaţdý den jsem si na těsto
vzpomněla. Připadala jsem si jako pozorovatel. Těsto se mi odměňovalo.
Pěkně si kynulo a přibývalo na objemu. V sobotu přišel čas na rozdělení těsta.
Rozdělit těsto na čtvrtiny, jednu si nechat a ostatní tři připravit pro přátele.
Často mi přicházejí maily, kde lidé píší o rozdávání štěstí: tím, ţe si na
někoho vzpomenou, dají mu znát svoji přízeň a pochopení. Na receptu stojí,
ţe i tento chléb má přinést štěstí a splnit přání.
Pochopila jsem, ţe jsem si opravdu
musela vzpomenout kaţdý den na těsto a
také na kolegyni, která mi těsto darovala.
Těšilo mě, ţe si mě někdo vybral za přítele.
Vzpomněla jsem si na ni, ale i na ty, komu
těsto předám a komu tím způsobím stejné
potěšení a poznání, jako dárek přinesl mně.
A to je asi smyslem – dávat lidem
poznat, ţe je máme rádi.
Štěpánka Vondrášková
FARNÍ KNIHOVNA
BARTOLOMĚJKA
Novinka:
Tomáš Halík: ÚVAHY NA PRAHU TISÍCILETÍ
Meditativní úvahy k významným církevním svátkům
v průběhu roku, poznámky k historickým událostem (Francouzská revoluce, 11. září), úvahy k dalším mezníkům duchovního a občanského ţivota (čin Jana Palacha, sv. Cyril a
Metoděj, Jan Hus) jsou v tomto svazku uspořádány podle
ročního koloběhu. Tak vznikla pozoruhodná dokumentární
výpověď o morálním půdorysu našeho ţivota, i o duchovní a
společenské atmosféře na počátku milénia.
(Řešení ze strany 4.)
7
Jiří Žáček: ŽIVOT JE BOJ
„Nemohl bys mě, glo, glo, nejdřív zachránit,“ škytl tonoucí koala, „ a vynadat mi aţ pak? Co nevidět se utopím.“ „Tak to máš poslední příleţitost přihlásit se do mého
plaveckého kurzu,“ kvákl ptakopysk. „Platí?“ Kdyţ koala
zachroptěl, ţe platí, ptakopysk ho vytáhl na břeh, inkasoval 50 dolarů za záchranu a dalších 50 dolarů kurzovného
a neprodleně přistoupil k výuce…
Ukázka z příběhu O koalovi, který se topil
Knihovna je otevřena každou 4. neděli v měsíci po mši svaté v Kyjích a zve
Vás i Vaše děti k návštěvě. Nabízí Vám zapůjčení svých pokladů - a nejen
s náboženskou tematikou!
Věra Tůmová
NABÍZÍM, HLEDÁM, ZVU
Srdečně vás zvu na výstavu mozaik
Složený obraz, která je jedinečnou ukázkou
kamenných a skleněných mo-zaik různého
námětu zpracovaných tra-diční italskou
technikou. Karmelitán-ské knihkupectví U
Sv.Vojtěcha (Kolej-ní 4, Praha-Dejvice), v
jehož prostorách je expozice umístěna
během celého bře-zna, je otevřeno ve všední
dny od 8:30 do 18:00.
Jana Hoferová
Milí farníci, rubrika Nabízím, hledám, zvu je pro Vás, pokud něco hledáte,
nabízíte či zvete! Stačí napsat na adresu redakce (viz tiráž).
Sdělení redakce
Milí čtenáři, potřebujeme posílit autorský kruh. Prosíme, pokud máte vlohy, které
byste mohli při tvorbě farního časopisu uplatnit k dobru a radosti čtenářů, ozvěte se
komukoliv z nás nebo na e-mail: [email protected] . Přispívat lze ale i nepravidelně! Více informací o možnostech spolupráce v úvodníku Natanael 2/2012 nebo na
webu farnosti.
Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své
příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail [email protected] do 25.3.2012. Technicky zajišťují:
P.Fiala a M.Höferová.
●
Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.