Kopie - Zdravi_Gesundheit_CZ

Transkript

Kopie - Zdravi_Gesundheit_CZ
PROJEKT
ZDRAVÍ - GESUNDHEIT
ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
Červen 2011
Vypracovali:
Ing. Harry Oberlerchner
Josef Zimmermann
Markus Glanzer
Ing. Milan Klusák, MBA
Ing. Naděžda Knězková
MUDr. Hana Albrechtová
MUDr. Arnošt Růžička
JUDr. Petr Smejkal
Obsah
1
Úvod ................................................................................................................................... 4
1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství......................... 4
1.1.1
Jihomoravský kraj ................................................................................................ 4
1.1.2
Dolní Rakousko.................................................................................................... 5
1.2 Dílčí cíle práce............................................................................................................. 5
1.3 Zdroje informací .......................................................................................................... 6
2
Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní
Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech.................................... 8
2.1 Identifikace ZZS JMK ................................................................................................. 8
2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže .................................................................. 8
2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech........................... 9
2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci .............................................. 9
3
Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP................................. 11
3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP na území
druhého státu ........................................................................................................................ 11
3.1.1
Poskytování PNP na území druhého státu.......................................................... 11
3.1.2
Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu
v PNP na území druhého státu ......................................................................................... 12
3.1.3
Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté
na území druhého státu..................................................................................................... 17
3.1.4
Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních vozidel
a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky ..................................... 22
3.1.5
Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území druhého
státu
23
3.1.6
Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických zařízení
akutní péče........................................................................................................................ 31
3.1.7
Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky
poskytovatelů PNP ........................................................................................................... 33
3.1.8
Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého státu 34
3.1.9
Analýza podmínek pro výměnné stáže............................................................... 36
3.1.10 Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na operačních
střediscích a ve výjezdových skupinách........................................................................... 36
3.1.11 Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí ....................................... 37
3.1.12 Zjednodušující faktory ....................................................................................... 37
4
Návrhová část ................................................................................................................. 39
4.1 Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční neodkladné
péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem .................................................. 39
4.1.1
Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu .................................. 39
4.1.2
Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských
zdravotnických profesí ..................................................................................................... 40
4.1.3
Věcné vybavení sanitních vozidel...................................................................... 40
4.1.4
Léčiva a speciální zdravotnický materiál ........................................................... 41
4.1.5
Jízda sanitních vozidel ....................................................................................... 41
4.1.6
Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu......................... 41
4.1.7
Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu. ....... 42
4.1.8
Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými
prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky....................................................... 42
4.1.9
Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními
středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace mezi
jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce. ............................................ 42
4.1.10 Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské
republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska)................................................ 43
4.1.11 Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení
včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní dokumentace. .......................... 44
4.1.12 Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými skupinami
partnera 45
4.1.13 Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí. 45
4.1.14 Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace....... 46
4.1.15 Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP................................ 46
4.2 Bilaterální smlouva.................................................................................................... 46
4.2.1
Bilaterální smlouva ............................................................................................ 46
4.2.2
Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty ...................... 46
5
Doporučení pracovní skupiny ....................................................................................... 48
6
Závěr................................................................................................................................ 49
1 Úvod
Zdravotnictví v jednotlivých evropských zemích odpovídá podmínkám, ve kterých se
dlouhodobě vyvíjelo, samozřejmě i finančním možnostem rozpočtů, ze kterého je financováno.
V České republice (ČR) je v současné době přednemocniční neodkladná péče organizována sítí profesionálních zdravotnických záchranných služeb zřizovaných kraji a Hlavním
městem Prahou. V Rakousku jde o péči poskytovanou v mnohem hustší síti výjezdových stanovišť, a to několika subjekty ve smíšeném systému poskytovatelů od profesionálních záchranných týmů, přes posádky dopravní zdravotní služby až po výjezdová stanoviště obsazená posádkami dobrovolných záchranářů.
Vzájemný pohyb osob sousedních států spolu s odkrytím zajišťovaného území v případě
výjezdu k případu na základě tísňové výzvy či spolupráce v případě mimořádné události s
velkým počtem zraněných osob stále více vyžadují součinnost zdravotnických záchranných
týmů nejen na národní úrovni v rámci mezikrajské spolupráce, ale také v rámci přeshraniční
spolupráce zdravotnických záchranářů.
Projekt Zdraví – Gesundheit v oblasti záchranářství je vynikající příležitostí analyzovat
podmínky poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) v ČR a Rakousku a stanovit
podmínky, jejichž splnění je podmínkou poskytování tohoto specifického druhu péče na území druhého státu.
1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství
1.1.1 Jihomoravský kraj
Příhraniční oblast mezi Jihomoravským krajem (JMK) a Dolním Rakouskem (DR) je na
území JMK poměrně řídce osídlená. Některá výjezdová stanoviště (VS) jsou přitom obsazena
pouze jednou posádkou rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Je neekonomické organizovat síť
VS tak, aby bylo dosaženo 100% pokrytí území s dojezdem stanoveným § 3, odst. 2 vyhlášky
č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Mnohem efektivnější je řešit zajištění dojezdnosti s okolními kraji či zeměmi za využití sil a prostředků VS na základě oboustranných
smluv o spolupráci.
1.1.2 Dolní Rakousko
Spolková země Dolní Rakousko má mnohem hustší síť VS. Výjezdová stanoviště jsou v
některých případech organizována jen v denní či noční době, některá VS zajišťují činnost
pouze ve vymezených dnech v týdnu. I v tomto případě se jeví jako výhodné řešení využití sil
a prostředků partnera na základě smluvního vztahu.
Rovněž řešení mimořádných událostí v blízkosti vzájemných hranic vyžaduje koordinaci záchranářských týmů včetně komunikace operačních středisek, které zásah řídí. K tomu je
nutné mít připravený systém komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty tak, aby nedocházelo ke zbytečným chybám či zdržení odsunu zraněných osob do nejbližšího vhodného
zdravotnického zařízení k zajištění další léčby.
Také zvládání mimořádných událostí v blízkosti společné hranice vyžaduje koordinaci
záchranářských týmů a komunikaci mezi operačními středisky, které svolávají výjezdové prostředky. K tomu musí být k dispozici systém komunikace všech zúčastněných zásahových
organizací, aby se zabránilo zbytečným chybám nebo prodlením při odvozu raněných k další
péči do nejbližšího zdravotnického zařízení.
Z pohledu Rakouského Červeného kříže je užitečné vytvořit rámcové podmínky, které
umožní v případě vytížení příslušné zdravotnické záchranné služby (ZZS) dané země provádět výjezdy na cizí státní území.
K tomu by měl být vytvořen teoretický 20 km koridor „vlevo“ a „vpravo“ od hranice, na
kterém by měla být umožněna přeshraniční pomoc (Příloha č. 1).
Tento záměr ovšem oba partnery nezbaví zásadní povinnosti pokrýt své území vlastní
záchrannou službou.
1.2 Dílčí cíle práce
- Analyzovat legislativní normy obou zemí z pohledu možného působení posádek na
území druhého státu.
- Definovat model vzájemné spolupráce, který by vyhovoval situaci poskytování PNP
každého z partnerů.
- Zpracovat v písemné formě strategii zajištění vzájemné spolupráce Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p.o. (ZZS JMK) a Rakouského Červeného kříže
(RČK)
- pro vzájemnou přeshraniční spolupráci při zajištění PNP.
- Navrhnout změny zákonů tak, aby bylo možno poskytovat PNP na území druhého státu.
- Definovat doporučení pro implementaci zvolené strategie k realizaci přeshraniční spolupráce v oblasti poskytování PNP.
1.3 Zdroje informací
- Prezentace projektu Zdraví – Gesundheit ze 17. 6. 2009 v Laa an der Thaya
- Smlouva mezi ČR a Rakouskem o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých
haváriích
- Zákon ČR č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění
- Zákon ČR č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění
- Zákon ČR č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění
- Zákon ČR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (VZP ČR)
- Zákon ČR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
- Zákon ČR č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné způsobilosti, v platném znění
- Zákon ČR č. 95/2004 Sb., o lékařských zdravotnických povoláních, v platném znění
- Zákon ČR č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění
- Zákon ČR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení,
v platném znění
- Zákon ČR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění
- Zákon ČR č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění
- Zákon ČR č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
- Zákon ČR č. 378/2007 Sb., o léčivech, v platném znění
- Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě
- Vyhláška ČR č. 49/1993 Sb., pravidla pro technickou vybavenost pracovišť, v platném
znění
- Vyhláška ČR 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
- Sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady
osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci
- Dokumenty používané při poskytování PNP v ZZS JMK a RČK
- Vzory dokumentů MZ ČR k doložení odborné způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění
- Vzory dokumentů Ministerstva zdravotnictví Rakouské republiky k doložení odborné
způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění
- Zákon Rakouské republiky č. GP XXI RV 872 AB 930, StF: BGB1. I č. 30/2002, o
vzdělávání, činnosti a povolání zdravotníků, v platném znění
- Výpis legislativy k oprávnění k výkonu povolání a činnosti zdravotnických záchranářů
v Rakousku
- Podmínky k uznávání kvalifikace záchranáře a zdravotnického záchranáře v Rakousku
- Nostrifikace
- Vybavení sanitních vozidel ZZS JMK
- Vybavení vrtulníku EC 135, využívaného ZZS JMK
- Vybavení sanitních vozidel RČK
- Metodika pro pořizování a předávání dokladů
- Pravidla pro vyhodnocování dokladů ve VZP ČR
- Tarify úhrad PNP v Rakousku
- Návrh směrnice pro expertní jednání k uzavření Rámcové smlouvy o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby mezi ČR a Sjednocené republiky německo (SRN)
- Dohoda zdravotnických záchranných služeb Euregionu NISA o spolupráci a přeshraniční pomoci
- Vzory dokumentů používaných v rámci přeshraniční spolupráce Euregionu NISA
- Záznam o výměnné stáži v rámci projektu přeshraniční spolupráce v Euregionu NISA
- http://www.mzcr.cz/...
- http://www.komora.cz/...
2 Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové
zemi Dolní Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou
regionech
2.1 Identifikace ZZS JMK
ZZS JMK je zřízena Jihomoravským krajem. Je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Sestává ze sedmi územních oddělení a péči poskytuje z 23 výjezdových stanovišť
včetně letecké záchranné služby (provozovatelem vrtulníku je Alfa-Helicopter, s. r. o. – přímý
vztah a úhrady od MZ ČR). Činnost řídí krajské operační středisko v Brně, které přijímá tísňové výzvy prostřednictvím národního čísla tísňového volání 155, zároveň spolupracuje
s Hasičským záchranným sborem ČR, který zajišťuje příjem tísňových výzev pomocí mezinárodní tísňové linky 112. Organizace měla ke dni 31. 8. 2010 celkem 544 přepočteného počtu
zaměstnanců, z toho 98,5 lékařů, 206 zdravotnických záchranářů, 170 řidičů – záchranářů a
25 dispečerů krajského operačního střediska (KOS). K dispozici má celkem 67 zdravotnických vozidel rychlé lékařské pomoci (RLP), z toho 55 sanitních a 12 působících v systému
rendez-vous (R-V). Pro případ mimořádných událostí má k dispozici dva speciálně vybavené
přívěsné vozíky. Obrat činí celkem více než 400 mil. Kč, z toho 38 % příjmů je od zdravotních pojišťoven (ZP), 1 % jsou vlastní příjmy a 60% hradí zřizovatel.
I přes to, že ZZS JMK má jednu z nejhustších sítí výjezdových stanovišť v rámci ČR,
není schopna zajistit dostupnost PNP ve vyhláškou stanoveném čase na celém území kraje.
Při své činnosti spolupracuje se ZZS olomouckého, pardubického a zlínského kraje a kraje
Vysočina, a to jak zajištěním služeb na území okolních krajů, tak i s využitím sil a prostředků
okolních krajů při pokrytí vlastního území. Jednou z lokalit, kde je jen velmi obtížně PNP
v kraji zajišťována je oblast mezi Vranovskou přehradou a hranicí s Rakouskou republikou.
2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže
Rakouský Červený kříž je součástí celosvětově činného hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a má v Rakousku vlastní zemské svazy ve všech spolkových zemích.
Zemský svaz Dolního Rakouska je největším poskytovatelem záchranných služeb a
přepravy nemocných v Dolním Rakousku, pokrývá je celkem z cca 91 % procent.
V celé zemi provozuje 55 okresních 79 místních stanic.
Téměř 600 vozidel představuje flotilu, která je k dispozici pro celé spektrum výkonů v
PNP a přepravě nemocných. Využívá se 31 vozidel s lékařem (NAW, NEF) a cca 150 vozů
rychlé zdravotnické pomoci (RTW). Ostatní vozidla slouží pro přepravu nemocných (KTW) a
jako pomocná vozidla pro přepravu nemocných (BKTW, pro ambulantní přepravu).
Navíc je k dispozici ještě cca 40 vozidel v oblasti pomoci při katastrofách.
RČK má v současnosti cca 10.500 dobrovolníků, kteří pracují jako zdravotníci a záchranáři záchranné služby a přepravy nemocných a v urgentní medicíně.
K pokrytí denních pohotovostních služeb nyní Rakouský Červený kříž zaměstnává 780
profesionálních pracovníků a pracovnic a navíc má 810 osob v civilní službě, kteří pracují
především v přepravě nemocných.
2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech
- Poskytování zdravotní péče na území daného státu.
- Uplatnění práva přednosti v jízdě sanitních vozidel.
- Úhrady a vykazování péče poskytnuté na území druhého státu.
- Vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky
zdravotnické techniky a využití letecké záchranné služby (LZS) při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí.
- Trestní odpovědnost a náhrady škod při zásazích na území druhého státu.
- Sjednocení podmínek, za kterých bude PNP v obou příhraničních oblastech poskytována (využití RLP, RZP, RV).
- Způsob předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení.
- Řešení komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu.
- Uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu.
- Spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP.
- Výměnné stáže za účelem seznámení se s podmínkami poskytování PNP ve druhé zemi
a podmínky, za kterých budou realizovány (pracovně právní či jiný vztah
k poskytovateli stáže, vybavení prostředky k OBZP, délka stáže, počet stážujících).
- Jazyková vybavenost zdravotnických pracovníků.
- Spolupráce ZZS se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) v obou zemích.
2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci
Oba poskytovatelé PNP na území JMK a Dolního Rakouska se nevyhnou situacím, kdy
s ohledem na zasahující výjezdovou skupinu je v případě další tísňové výzvy nutné vyslat na
místo události výjezdovou skupinu z jiného, často vzdáleného, výjezdového stanoviště. Obdobně tomu může být při řešení dostupnosti péče stanovené legislativou příslušného státu
s ohledem na místní podmínky pokrytí území výjezdovými skupinami. V řadě případů je přitom efektivnější a časově dostupnější vyslat do místa události síly a prostředky sousedního
státu. Pro obyvatelstvo, které se pohybuje v příhraničních oblastech druhého státu, může být
výhodné vyslání sanitního vozidla i personálu vlastní země a převezení k akutní nemocniční
léčbě do nemocnice na domovském území.
Předpokladem rozvinutí vzájemné spolupráce v oblasti PNP je dosažení shody na rozsahu a způsobu poskytování péče na příhraničním území druhého státu, vytvoření podmínek
pro pohyb sil a prostředků a podmínek k výkonu zdravotnického povolání na území jiného
státu, odstranění komunikačních problémů na úrovni posádka – pacient, operační středisko –
posádky či posádky mezi sebou navzájem, jak technických, tak i z pohledu jazykové vybavenosti, ale zejména vzájemné poznání a získání důvěry ve schopnosti partnera při výkonu náročného zdravotnického povolání. Důležitými faktory jsou rovněž podpora zřizovatelů poskytovatelů péče i managementů organizací, které PNP zajišťují.
3 Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP
3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP
na území druhého státu
3.1.1 Poskytování PNP na území druhého státu
3.1.1.1 Česká republika
Základní právní rámec poskytování přednemocniční neodkladné péče na území České
republiky obecně je dán jednak ustanovením § 18 písm. b) zákona 20/1966 Sb. o péči o zdraví
lidu a vyhláškou č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Podle citovaného ustanovení zákona je poskytování této péče na území České republiky vyhrazeno pouze krajům a
jimi zřízeným zdravotnickým zařízením, tzn., že na tento druh zdravotnické služby má označený segment územní samosprávy zákonem stanovený monopol. Podle ustanovení § 3 odst. 1
písm. c) citované vyhlášky se mohou na příslušné péči podílet i jiné fyzické a právnické osoby, avšak výhradně jen na základě smluv s krajem nebo jím zřizovaným zdravotnickým zařízením. Tyto osoby přitom musí samy za sebe splňovat obecné podmínky pro poskytování
zdravotnických služeb na území České republiky, tzn., že musí mít tuzemské oprávnění
k poskytování těchto služeb na základě tzv. registrace nestátního zdravotnického zařízení podle příslušných ustanovení zákona 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém
zařízení, a zároveň musí být dostatečně personálně vybaveny personálem způsobilým
k výkonu zdravotnického povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. o lékařských zdravotnických
povoláních a podle zákona č. 96/2006 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních.
3.1.1.2 Rakousko
Provádění přednemocniční neodkladné péče na rakouském státním území se řídí těmito
zákony a podzákonnými předpisy:
- Spolková ústava (B-VG)
Upravuje, že zajištění a úkoly záchranné služby spadá do působnosti obcí a zemí.
- Zákon o zdravotnících
- Vyhláška o vzdělávání zdravotníků
- Zákon o Červeném kříži
- DR zákon o záchranné službě
- DR zákon o pomoci při katastrofách
- Vyhláška o minimálních požadavcích a minimálním vybavení pro záchranné služby a
přepravu nemocných
- Smlouva o RLP se zemí Dolní Rakousko
Z uvedených předpisů vyplývá, že provádět přednemocniční neodkladnou péči jsou
oprávněné tyto subjekty:
- Dělnický svaz samaritánů,
- Johanitská nehodová pomoc v Rakousku,
- Maltézská špitální služba v Rakousku,
- Rakouský Červený kříž,
- zdravotní služba rakouské armády,
- Zelený kříž
Na územích obou států platí zákonné normy, které znemožňují plnění úkolů výjezdových skupin na území druhého státu. V České republice se jedná zejména o zákon č. 361/2000
Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který vymezuje okruh provozovatelů, kteří mohou při své činnosti využívat zvuková a světelná výstražná zařízení. Dále se jedná o zákon č.
378/2007 Sb., o léčivech, který vymezuje podmínky používání léčivých přípravků v ČR a
jejich skladování a zejména nakládání s opiáty. Stejný zákon pak vymezuje podmínky, za
kterých je možné na území ČR opiáty dovážet.
3.1.2 Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu
v PNP na území druhého státu
3.1.2.1 Česká republika
Podle § 6 odst. 1 vyhl. 434/1992 Sb. lze tvořit posádky příslušných výjezdových skupin
pouze ze zdravotníků s kvalifikací lékaře, záchranáře a řidiče-záchranáře. Záchranářem se ve
smyslu § 18 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent příslušného bakalářského oboru vysoké školy,
nebo absolvent příslušného oboru vyšší odborné nebo střední školy. Řidičem-záchranářem se
podle § 35 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu
v příslušném oboru. Povinnost poskytovat zdravotnické služby výhradně prostřednictvím personálu způsobilého podle citovaných zákonů, vyplývá mimo jiné z § 6 zák. 160/1992 Sb.
Tato právní úprava plně dopadá i na případnou přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou právnickou osobou se sídlem na území Rakouské republiky. Podle § 25 odst. 1
zák. 95/2004 Sb. resp. podle § 74 odst. 1 zák. 96 Sb. pak mohou cizozemští poskytovatelé
resp. jejich odborný personál poskytovat na území České republiky svoje zdravotnické služby
v režimu buď tzv. hostujících osob, nebo v režimu tzv. usazených osob. Hostující osoby mohou poskytovat svoje služby jen v rámci tzv. volného pohybu služeb v Evropské unii dle příslušných ustanovení komunitárního práva. Tento volný pohyb je omezen jen na dočasné nebo
příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se příslušná
služba poskytuje bez jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv. hostujících
osob není třeba žádného komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a stačí pouze
tzv. oznámení, adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR. S ohledem na deklarovaný záměr
začlenit v tomto konkrétním případě poskytovatele resp. jeho výjezdové skupiny trvale do
systému poskytování příslušné péče na území České republiky, nebude možno využít režimu
tzv. volného pohybu a služeb a pro tento účel bude nutno použít výhradně tzv. usazených
osob, a to na základě formálního uznání jejich kvalifikace podle dále citovaných právních
předpisů.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že případný partner tuzemského monopolního
poskytovatele přednemocniční neodkladné péče se sídlem na území Rakouské republiky musí:
a) získat oprávnění k poskytování zdravotní péče v ČR formou registrace jeho nestátního zdravotnického zařízení podle zák. 160/1992 Sb. Podmínkou registrace je doložení odpovídajícího věcného a personálního vybavení, přičemž věcné vybavení v tomto případě je stanoveno vyhláškou 49/1993 Sb. Dostatečné personální vybavení pro účel této registrace se
podle § 9 odst. 2 zák. 160/1992 Sb. dokládá pracovně-právním vztahem mezi cizozemským
partnerem a fyzickou osobou ve funkci tzv. odborného zástupce, s tzv. specializovanou způsobilostí ve smyslu zák. 95/2004 Sb. Řízení o této registraci provádí příslušný krajský úřad,
v tomto konkrétním případě Krajský úřad Jihomoravského kraje,
b) být pojištěn pro případ škod způsobených poskytováním svých služeb na území
České republiky ve smyslu § 16 zák. 160/1992 Sb., a to u tuzemské pojišťovny,
c) uzavřít smlouvu s příslušným tuzemským monopolním poskytovatelem přednemocniční neodkladné péče, na jejímž základě bude tento partner začleněn do jeho sítě příslušných
zdravotnických pracovišť, a která zároveň upraví podmínky tohoto začlenění. Z této smlouvy
by přitom mělo být zřejmé i to, zda cizozemský partner bude svoje služby na našem území
poskytovat svým jménem a na svou vlastní majetkovou odpovědnost nebo jako subdodavatel
jménem a na odpovědnost tuzemského monopolního poskytovatele. Tuzemská právní úprava
umožňuje obě varianty. Na formu odpovědnosti za služby vůči jejich příjemcům by pak měla
navazovat i odpovídající forma úhrady služeb cizozemského poskytovatele. Poskytování služeb svým jménem a na svou vlastní odpovědnost víceméně předpokládá přímý smluvní vztah
a úhrady mezi cizozemským provozovatelem a tuzemskými zdravotními pojišťovnami, poskytování služeb formou subdodávky spíše účtování služeb pojišťovnám prostřednictvím tuzemského monopolního poskytovatele a úhrady od tohoto poskytovatele,
d) vybavit se výhradně jen zdravotnickým personálem s výše uvedenou odbornou kvalifikací, získanou přímo na území České republiky, nebo lékaři se statutem tzv. usazených
osob podle § 25 odst. 3 zák. 95/2004 Sb. resp. dalšími osobami s uznanou kvalifikací podle
zák. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Usazenou osobou v tomto smyslu se rozumí
lékař s odbornou zdravotnickou kvalifikací získanou v jiném členském státě Evropské unie,
jejíž kvalifikace byla uznána resp. postavena naroveň předepsané tuzemské kvalifikaci formou tzv. uznání podle § 28 a násl. zák. 95/2004 Sb.
Pro účely uznání kvalifikace lékařů pro tento účel lze využít institutu tzv. automatického uznávání odborné kvalifikace podle § 28a zák. 95/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení ministerstvo zdravotnictví automaticky uzná kvalifikaci rakouského lékaře na základě tzv. Facharztdiplomu (viz sdělení MZ ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady osvědčující
nabytá práva o dosažené kvalifikaci). Naproti tomu v případě záchranářů a řidičů-záchranářů
se žádné automatické uznávání v tuzemských právních předpisech nepředvídá a tyto osoby
jsou povinny se podrobit v plném rozsahu regulérní proceduře tohoto uznávání podle příslušných ustanovení obecného zák. č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Toto uznávání
provádí rovněž české ministerstvo zdravotnictví, a to na základě analýzy konkrétních dokladů
o dosažené odborné kvalifikaci a odborné praxi cizozemského personálu a jejich srovnání
s kvalifikačními požadavky dle tuzemské právní úpravy. V případě významnějších rozdílů
v obsahu nebo délce vzdělávání resp. přípravy k požadované odborné kvalifikaci může ministerstvo zdravotnictví uložit dotčenému žadateli dokonce i kompenzační opatření formou vykonání rozdílové zkoušky nebo adaptačního období.
Poskytovatelé zdravotnických služeb mohou poskytovat svoji péči na území České republiky mimo jiné v režimu tzv. hostujících osob s tím, že se tak může dít jen v rámci tzv.
volného pohybu služeb na vnitřním trhu Evropské unie. Pro tento volný pohyb je přitom charakteristické, že poskytování služeb na území jiného státu je omezeno jen na služby poskytované dočasně nebo příležitostně. K takovému poskytování služeb není třeba žádného tuzemského povolení nebo registrace, pouze tzv. oznámení, adresovaného Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Podle § 27a odst. 1 zák. 96/2004 Sb. musí být k uvedenému oznámení nicméně přiložena celá řada dokladů, a to zejména:
a) kopie průkazu totožnosti a dokladu osvědčujícího státní příslušnost uchazeče,
b) doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolání,
c) doklad potvrzující, že je hostující osoba usazena v členském státě původu a v souladu
s jeho právními předpisy vykonává odpovídající zdravotnické povolání a že ji oprávnění k
výkonu tohoto povolání v členském státě původu nebylo v okamžiku vydání osvědčení odejmuto ani dočasně pozastaveno,
d) doklad o dosažené odborné kvalifikaci,
e) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zdravotnického povolání v rozsahu a za podmínek dle tuzemských právních předpisů s tím, že za tento doklad se
považuje také doklad vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném členském
státě.
Podle § 27b citovaného zákona pak Ministerstvo zdravotnictví ČR může ověřit odbornou kvalifikaci hostujícího poskytovatele, a to i jeho přezkoušením.
3.1.2.2 Rakousko
Činnost, uznávání a nostrifikaci lékařů ze zahraničí upravuje v Rakousku Zákon o lékařích. Jsou dány různé možnosti pro činnost zahraničních lékařů. § 36a tohoto zákona upravuje
lékařskou činnost v rámci přeshraniční kooperace mezi zdravotnickými zařízeními. Lékaři
(všeobecné lékařství, atestovaní a odborní lékaři) mají možnost vykonávat činnost v rakouském zdravotnickém zařízení. Je k tomu zapotřebí zapsání do seznamu lékařů Rakouské lékařské komory. § 37 Zákona o lékařích upravuje činnost v rámci volného pohybu služeb. Zmíněni jsou zde státní příslušníci států EHP nebo Švýcarské konfederace. Tito lékaři však smějí
vykonávat tuto činnost jen ze svého zahraničního pracoviště a sídla, v rámci pohybu služeb.
Vylučuje to však stálou činnost. V zákoně se hovoří o činnosti přechodné a příležitostné. Pro
stálou činnost lékaře v Rakousku je nutná nostrifikace. Nostrifikační řízení provádí Rakouská
lékařská komora a k pozitivní nostrifikaci a zápisu do Rakouského seznamu lékařů se vyžaduje průkaz rovnocenného vzdělání a kvalifikace.
Pro stálou činnost zahraničního zdravotníka v Rakousku je analogicky k Zákonu o lékařích nutná nostrifikace podle Zákona o zdravotnících. Pro činnost při přeshraničním výjezdu
nebo jednorázovou činnost však nostrifikace není nutná. Nostrifikaci upravují §§ 18 – 20 Zákona o zdravotnících.
Protože je Česko členem EHP, uplatňuje se zde hlavně § 18.
Průkaz kvalifikace – EHP
(1) § 18 Osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, která státním příslušníkům smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (smluvní státy EHP)
nebo Švýcarské konfederace vydal smluvní stát EHP nebo Švýcarská konfederace, se uznávají podle ustanovení Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.
(2) Stejné postavení jako prokázání kvalifikace podle odst. 1 má osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, které bylo příslušníkovi smluvního státu EHP nebo
Švýcarské konfederace vystaveno mimo Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederaci (diplom třetí země), pokud jeho držitel
1.
je oprávněn k výkonu činnosti zdravotníka ve smluvním státě EHP nebo Švýcarské
konfederaci a
2.
předloží osvědčení státu podle ř. 1 o tom, že po dobu tří let vykonával činnost zdra-
votníka na výsostném území tohoto státu.
(3) Osoby, které nejsou příslušníky smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace
(občané třetích států) a
1.
mají povolení k pobytu s právem na trvalý pobyt podle §§ 45 resp. 49 Zákona o po-
volování pobytu (NAG), BGBl. I č. 100/2005, nebo
2.
jsou oprávněni k pobytu jako rodinní příslušníci občana smluvního státu EHP nebo
Švýcarské konfederace s právem volného pohybu nebo občana Rakouska a mají průkaz o povolení trvalého pobytu podle § 54 NAG.
(4) Příslušníkům smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace a občanům třetích
států podle odst. 3, kterým bylo vystaveno osvědčení o způsobilosti podle odst. 1 odpovídající
osvědčení nebo diplomu podle čl. 11 písm. b až e Směrnice 2005/36/ES, udělí na jejich žádost
spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež povolení k výkonu povolání nebo činnosti záchranáře nebo zdravotnického záchranáře.
(5) Povolení k výkonu povolání nebo činnosti je vázáno podmínkou úspěšného absolvování nejvýše tříletého adaptačního období nebo zkoušky způsobilosti, jestliže se absolvované vzdělávání se zohledněním znalostí získaných v rámci řádných pracovních zkušeností podstatně liší od rakouského vzdělávání. Volba mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti náleží žadateli.
(6) Adaptační období podle odst. 5 je výkon činnosti zdravotníka v Rakousku pod dohledem příslušně kvalifikovaného zdravotníka, má být provázeno doplňkovými kurzy, pokud
jsou odborně potřebné, a musí být vyhodnoceno.
(7) Zkouška způsobilosti podle odst. 5 je zkouška týkající se výhradně profesních resp.
pro činnost relevantních znalostí a dovedností žadatele, kterou se posuzuje způsobilost žadatele vykonávat v Rakousku povolání, resp. činnost zdravotníka.
(8) Bližší předpisy o povolování, provádění a hodnocení adaptačního období a zkoušky
způsobilosti vydává spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež vyhláškou.
(9) Žadatel musí předložit
1.
doklad o státní příslušnosti a u občanů třetích států podle odst. 3 doklad o povolení
pobytu,
2.
osvědčení o způsobilosti, doklad o oprávnění k povolání nebo činnosti v zemi pů-
vodu a případně doklad o získaných profesních zkušenostech,
3.
doklad zdravotní způsobilosti potřebné pro plnění pracovních povinností,
4.
doklad o důvěryhodnosti potřebné pro plnění pracovních povinností a
5.
doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku.
(10) Spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež do jednoho měsíce potvrdí příjem
podkladů a sdělí, které podklady chybí. K rozhodnutí o povolení k výkonu povolání musí dojít do čtyř měsíců od předložení kompletních potřebných podkladů.
(11) Pokud se v rámci řízení zjistí podstatné rozdíly mezi kvalifikací potřebnou podle
tohoto spolkového zákona a kvalifikací získanou v zemi, které podle odst. 5 vyžadují nařízení
adaptačních opatření, má žadatel právo požádat o přerušení řízení do doplnění chybějících
vzdělávacích obsahů. Řízení bude pokračovat na jeho žádost. Při přerušení řízení delším než
šest měsíců musí být při podávání žádosti o pokračování v řízení kromě doplňujícího osvědčení o způsobilosti a dokladů o profesních zkušenostech předloženy:
1.
doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku.
2.
při změnách aktualizované doklady podle odst. 9 ř. 1 a 5.
3.1.3 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté na území druhého státu
3.1.3.1 Česká republika
Dokumenty, upravující vykazování a úhrady zdravotní péče v PNP:
- Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
- Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, verze 6.29
- Datové rozhraní VZP ČR, verze 6.2
- Pravidla pro vyhodnocování dokladů
- Smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním zdravotnickým zařízením.
Ad 1) Seznam zdravotních výkonů je vyhláška MZ ČR, která obsahuje soupis výkonů a
pravidla pro jejich vykazování.
Přednemocniční neodkladná péče se vykazuje jednak pomocí:
a) ambulantních kódů, a to
79111 – lékařské vyšetření a odborná přednemocniční neodkladná péče á 15 minut poskytovaná lékařem RLP
06713 – přednemocniční neodkladná péče, sledování, event. transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo všeobecnou sestrou se specializací v ARIP á 15 minut.
Každý výkon je ohodnocen počtem bodů a časem 15 minut. Bodová hodnota výkonu se
zjistí jako součet počtu bodů a minutové režie přepočtené na body (tj. počet minut x sazba
režie za minutu)
b) dopravních kódů, a to
70 – jízda vozidla ZZS
72 – převoz speciální sanitkou pro novorozence
74 – doprava lékaře RLP v setkávacím systému
Dopravní kódy jsou ohodnoceny počtem bodů.
Výsledná cena za výkon se zjistí vynásobením počtu bodů a hodnotou bodu. Hodnota
bodu se stanoví na základě výsledků dohodovacího řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci poskytovatelů zdravotní péče. Pokud se zástupci nedohodnou, stanoví hodnotu
bodu Ministerstvo zdravotnictví ČR. Hodnota bodu je stanovena vyhláškou MZ ČR. Takto
stanovená hodnota bodu je hodnotou minimální. Zdravotní pojišťovny mohou hradit i cenu
vyšší.
Ad 2) Metodika pro pořizování a předávání dokladů řeší problematiku praktického vykazování zdravotních výkonů zdravotním pojišťovnám. Obsahuje popis pořizování dokladů
vyplňováním tiskopisů. K popisu dokladů se vztahují společné části, platné pro každý doklad
tj. Seznam zkratek, Základní pojmy-Doklad, Základní pojmy - druhy smluvní péče, Společné
zásady a Pravidla pro předávání dokladů.
Tuto Metodiku vydává největší zdravotní pojišťovna ČR – Všeobecná zdravotní pojišťovna a řídí se jí i ostatní zdravotní pojišťovny
Ad 3) Datové rozhraní se zabývá praktickým předáváním dat za zdravotní péči pomocí
prostředků výpočetní techniky. Ke každému dokladu se vztahují společné části platné pro
datová rozhraní všech dokladů, tj. Přijímané doklady na datovém nosiči - obecné zásady, Vyplňování dokladů v datovém rozhraní.
Ad 4) Pravidla pro vyhodnocování dokladů popisují postup převzetí, zpracování a
ohodnocení dokladů za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Dále obsahují základní komunikaci Pojišťovny se smluvními partnery včetně předávaných sestav a stručný popis jednotlivých forem financování zdravotní péče. K vyhodnocení každého dokladu se vztahují společné části, tj. Seznam zkratek, Dávky dokladů, Doklady a Obecná pravidla.
Ad 5) Smlouva mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou – zde se sjednají
podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady, tj.
- pracoviště,
- rozvrh poskytování zdravotní péče
- kapacita poskytování zdravotní péče
- územní oblast
- zaměstnanci oprávněni poskytovat smluvenou ZP, jejich kvalifikace
- kódy zdravotních výkonů
- dopravní prostředky a jejich vybavení
- vykazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM)/zvlášť účtovaných léčivých přípravků
(ZULP)
- ostatní ujednání.
Pokud nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, pravidla pro vykazování a vyhodnocení platí stejná s výjimkou ceny za bod. Hodnota bodu smluvní
je v současné době ve výši 1,06 Kč a nesmluvní 0,95 Kč.
Tiskopis pro vykazování výkonů v ZZS:
2.26. VZP-37/2006 Vyúčtování výkonů záchranné služby
Tiskopis se používá k vyúčtování zdravotních výkonů včetně souvisejících dopravních
výkonů a zvlášť účtovaných materiálů poskytnutých pojištěnci RLP nebo RZP, včetně výkonů v setkávacím systému, a to vždy odděleně RLP, RZP.
Dle kap. II.1. Společné zásady se vyplňují Kód pojišťovny, IČP, Odbornost, Čís. dokladu, Var. symbol, Poř. č., Příjmení a jméno pacienta, Číslo pojištěnce, Základní diagnóza,
Ostatní diagnózy, Náhrady. Dále se uvádí:
SPZ vozu – registrační značka vozidla.
Datum – datum provedení zásahu ve tvaru DDMMRR.
Od hod. min. – hodina a minuta příjmu výzvy.
Do hod. min. – hodina a minuta ukončení zásahu.
V části ZDRAVOTNÍ VÝKONY se vykazují zdravotní výkony RZP či RLP a transport
ZZS.
Kód – číslo zdravotního nebo dopravního výkonu podle číselníků Zdravotní výkony a
Doprava. Zarovnává se doprava.
Počet – celkový počet provedení vykazovaného zdravotního výkonu. Pokud nebude
údaj vyplněn, má se za to, že byl proveden pouze jednou. V případě dopravního výkonu se
zde uvede počet ujetých km.
V části ZUM se vykazují stanovené speciální pomůcky a zdravotnické prostředky na
jedno použití v souladu se smlouvou a příslušným věstníkem MZ ČR.
Sk – jednomístný číselný údaj, pro jehož vyplnění se použije číselník Skupiny číselníků
léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků. Uvedení skupiny
je nezbytné pro vyplnění dalších údajů. Není-li pole vyplněno, systém automaticky předpokládá Sk = 1.
Kód – číselný údaj označující použitý materiál z číselníků léčivých přípravků a ZP. V
případě, že materiál není uveden v číselnících, je nutné jej účtovat přiloženou fakturou s uvedením názvu, množství a nákupní ceny.
Množství – skutečně spotřebované množství materiálu v poměru k měrným jednotkám
uvedeným v odpovídajícím číselníku. Rozsah údaje je 6 znaků, 3 celá čísla a 3 místa desetinná.
Příklad: Měrná jednotka je jedno balení. Balení obsahuje 10 ks. Spotřebován je pouze 1
kus a ten se vykáže: 1 : 10 = 0,1 │ | |0│1|0|0│
Cena – skutečná cena za vykázané množství, kterou je zařízení oprávněno účtovat k
úhradě pojišťovně. Rozsah údaje je 8 znaků, 6 celých čísel a 2 desetinná místa. Cena musí být
povinně vyplněna.
Prázdné okénko: místo pro záznamy zdravotní pojišťovny.
Vystavil razítko, podpis, datum: den vystavení, razítko a podpis.
str. 70/98 Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR verze 6.29
V případě, kdy je doprava indikována na dokladu „VZP-34/2009 Příkaz ke zdravotnímu
transportu“, originál tohoto dokladu VZP-34/2009 se stává nedílnou součástí vyúčtování a
dopravce ho předává vždy pojišťovně.
3.1.3.2 Rakousko
V Dolním Rakousku se uplatňuje v zásadě pásmový model účtování.
Tak se hradí čistě ujetá trasa, nezávisle na vynaložené péči o pacienta.
Zjišťování ujeté trasy se provádí nezávisle na najetých kilometrech pomocí stanoveného
výkazu vzdáleností (digitální mapa) dolnorakouské regionální zdravotní pojišťovny.
Ke stanovení kilometrovného se zohledňuje jenom trasa, při níž je na palubě vozu pacient. Příjezdová trasa z výjezdového stanoviště k místu ošetření ani návrat z místa předání na
výjezdové stanoviště se nezapočítává.
Výjezdy a jízdy, při nichž se nepřepravuje žádný pacient (ošetření na místě, ponechání
pacienta na místě, příp. účast druhého vyslaného vozidla, …), se tedy nehradí.
Výjezdy a přeprava se zásadně hradí jen na rakouském státním území a jen do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Trasy přepravy mimo rakouské státní území a ke vzdá-
lenějšímu dále zdravotnickému zařízení, než je nejbližší vhodné (přání pacienta), se účtují
přímo pacientovi.
Zdravotním pojišťovnám lze účtovat jen přepravu osob vlastnících Evropskou kartu
zdravotního pojištění platnou na území EU. Všem ostatním osobám se pak náklady na přepravu účtují přímo.
V oblasti prosté přepravy nemocných (ambulantní přeprava) úhrada v současnosti činí:
1-19 km:
€ 16,42
20-39 km:
€ 25,65
40-79 km:
€ 42,07
80-119 km:
€ 58,49
120-159 km:
€ 73,88
od 160 km:
€ 0,59 za ujetý km
V oblasti kvalifikované přepravy nemocných a nelékařské záchranné služby úhrada
v současnosti činí:
1-19 km:
€ 29,76
20-39 km:
€ 60,55
40-79 km:
€ 101,59
80-119 km:
€ 162,13
120-159 km:
€ 215,50
od 160 km:
€ 1,24 za ujetý km
Pro vozy RLP platí v současnosti tyto tarify:
1-20 km:
€ 95,00
za každý další ujetý km:
€ 1,24
Podle tohoto tarifu se hradí pouze výjezdy lékaře RLP ve třídě NACA 4, 5 a 6. Výjezdy
ve třídě NACA 1, 2 a 3 se nehodnotí jako výjezd RLP.
Výjezdy ve třídě NACA 7 (pacient zemře) se vůbec nehradí.
K zajištění služby RLP navíc země Dolní Rakousko vyplácí v následujícím roce částku
k pokrytí ztráty.
Za vozidla pro přepravu lékaře (NEF), které přirozeně nemohou samy přepravovat pacienta, navíc země Dolní Rakousko hradí roční paušál € 154.000,-.
Lékaři pracující ve službě RLP jsou zaměstnanci Dolnorakouského holdingu zemských
klinik (DR Landesklinikenholding) a dolnorakouský Červený kříž jako provozovatel systému
RLP je dostává k dispozici pro tuto službu.
Použitý materiál (léčiva, spotřební zdravotnický materiál) poskytují službě RLP nemocnice přiřazené danému výjezdovému stanovišti.
V oblasti ZZS a přepravy nemocných si Červený kříž jako provozovatel sám pořizuje
veškerý spotřební materiál, který je již zahrnutý do výše uvedeného pásmového modelu
úhrad.
Analýzou příkladu úhrady péče za srovnatelné výkony v ČR a Rakousku bylo zjištěno,
že přes naprosto odlišný systém úhrad PNP vychází částky srovnatelně. Pro typický výjezd
posádky RZP se úhrady v obou zemích liší řádově v desetikorunách až stokorunách. Systém
úhrad PNP nelze pokládat za překážku při vzájemném poskytování služeb na území druhého
státu.
Analýza úhrady péče posádky RLP nebyla provedena, neboť v posádkách rakouského
Červeného kříže spolupracují lékaři nemocnic či praktičtí a odborní lékaři soukromých zdravotnických zařízení (ZZ), kteří poskytnutou péči účtují zdravotním pojišťovnám samostatně.
Způsob a účtování takto poskytnuté péče není rakouskému partnerovi v pracovní skupině
znám.
3.1.4 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních
vozidel a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky
3.1.4.1 Česká republika
Vybavení sanitních vozidel a vrtulníku LZS technickými prostředky, speciálním zdravotnickým materiálem a léčivy je zřejmé z příloh č. 2 až 4.
3.1.4.2 Rakousko
Vybavení sanitních vozidel technickými prostředky, speciálním zdravotnickým materiálem a léčivy je zřejmé z příloh č. 5 až 7.
Vybavení sanitních vozidel technickými prostředky odpovídá druhům sanitních vozidel,
které péči poskytují. V sanitních vozidlech ZZS JMK, která jsou ve všech případech vybavena
jako vozidla RLP, tedy s vybavením včetně defibrilátorů Lifekak 12 (15) a ventilátorů (ve
většině případů Oxylog 1000).
Vybavení výjezdových vozidel technickými prostředky odpovídá druhu vozidla. Použití
speciálního zdravotnického materiálu je obdobné u obou stran.
Srovnání léčivými přípravky je patrné z přílohy č. 8. Rozdíly ve vybavení léčivými přípravky jsou zanedbatelné a nevyžadují provedení změn ve vybavenosti vozidel při výkonu
PNP na území druhého státu.
Vozy RLP (NAW) a výjezdová vozidla lékaře (NEF) jsou vybavena podobně jako v
Česku. Používají se zpravidla defibrilátory Lifepak 12 (15) nebo Corpuls 3. Pro zajištění dý-
chání se používá zpravidla Oxylog 1000 a Oxylog 2000. Některá výjezdová stanoviště používají přístroje Weinmann Medumat.
Navíc jsou k dispozici perfusory (injekční dávkovače) od firmy Braun nebo podobné
produkty.
Vozy RZP (RTW) jsou v provedení se zvýšenou střechou (vnitřní světlá výška 180 cm).
Používají se v nich zpravidla poloautomatické defibrilátory Lifepak 500. Navíc jsou ve voze k
dispozici všechny materiály pro zdravotně technickou péči o urgentního pacienta.
Vozy pro přepravu pacientů (KTW) mají střechu většinou střední (vnitřní světlá výška
165 cm) nebo nízkou (vnitřní světlá výška 145 cm). Vybavení tvoří kyslík a materiál pro základní péči o pacienta.
Všechna vozidla RČK jsou vybavena vysílačkami v digitální síti TETRA pro orgány a
organizace s bezpečnostními úkoly.
3.1.5 Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území druhého státu
3.1.5.1 Česká republika
Právní odpovědnost cizozemského poskytovatele za protiprávní jednání při poskytování
zdravotnických služeb na území České republiky
Právní odpovědnost hostující osoby za porušení právních povinností, spojených
s poskytováním zdravotnických služeb na území České republiky, má povahu jednak odpovědnosti majetkové, tzv. odpovědnosti za škody, způsobené při poskytování jeho služeb nebo
v souvislosti s nimi, a jednak odpovědnosti trestní nebo přestupkové, pokud se při tomto poskytování hostující osoba dopustí jednání, které je popsáno v tuzemském trestním zákoně nebo v zákoně č. 200/1990 Sb. o přestupcích.
Pro případnou odpovědnost cizozemské záchranné služby jako hostující právnické osoby za škodu je pak podstatná a rozhodující ta okolnost, že poskytování zdravotnických služeb
v oboru urgentní medicíny jakýmkoliv cizozemským poskytovatelem v tuzemsku se může dít
prakticky jen na základě smlouvy s tuzemskou záchrannou službou podle § 3 odst. 1 písm. c)
vyhl. 434/1992 Sb. V tomto smyslu tedy bude hostující osoba poskytovat svou péči na našem
území jako jakýsi subdodavatel tuzemské záchranné služby, tedy jejím jménem a na její majetkovou odpovědnost. Z toho vyplývá, že za těchto podmínek nebude hostující osoba přímo
majetkově odpovědná za žádné škody na zdraví nebo majetku příjemců jejích služeb na našem území, k nim došlo nějakým protiprávním jednáním této hostující osoby a odpovědnost
za tyto škody vůči třetím osobám ponese její smluvní partner, tedy tuzemská záchranná služ-
ba. Hostující osoba je, resp. bude majetkově odpovědna pouze za škodu, která vznikne
v příčinné souvislosti s nějakým jejím protiprávním jednáním na majetku jejího tuzemského
smluvního partnera. Za škodu v tomto smyslu se samozřejmě považuje i odškodnění, které
tuzemský provozovatel záchranné služby fakticky poskytl třetím osobám za hostující osobu.
Podmínky a rozsah této odpovědnosti za škodu vůči tuzemskému smluvnímu partnerovi se
pak bude řídit podle práva toho státu, které si obě strany explicitně zvolí v jejich vzájemné
smlouvě. Lze přitom předpokládat, že odpovědnost za škodu, která vznikla činností hostující
osoby v tuzemsku, se bude řídit zejména českým obchodním zákoníkem. Podle této právní
úpravy je podmínkou vzniku odpovědnosti za škodu porušení nějaké právní povinnosti, která
vyplývá přímo ze zákona nebo ze smlouvy, tedy protiprávní jednání, vznik škody a příčinná
souvislost mezi tímto protiprávním jednáním a škodou. Zavinění se presumuje. Za škodu se
přitom považuje nejen to, oč se zmenšil majetek poškozeného, nýbrž i ušlý zisk. Pro úplnost
se v této souvislosti ještě dodává, že pro případ své odpovědnosti za škody na majetku nebo
zdraví svých klientů jsou tuzemští poskytovatelé zdravotnických služeb povinně pojištěni. To
se samozřejmě týká i tuzemských zdravotnických záchranných služeb.
Jiná situace je v případě tzv. trestněprávní odpovědnosti resp. odpovědnosti za přestupek hostující osoby za trestné činy resp. přestupky, spáchané na území našeho státu. Tato odpovědnost vyplývá přímo z trestního zákona resp. ze zákona o přestupcích, a dopadá nikoliv
na záchranné služby jako právnické osoby, jejímž jménem je příslušná služba poskytována,
nýbrž přímo na jednotlivé zdravotnické pracovníky těchto služeb jako fyzické osoby.
V souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb se přitom zdravotničtí pracovníci mohou
dopustit nejpravděpodobněji zejména těchto trestných činů:
1) § 143 - Usmrcení z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta
nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o
bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.
2) § 145 - Těžké ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
f) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
g) opětovně, nebo
h) ze zavrženíhodné pohnutky.
(3) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 smrt.
3) § 146 - Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na těhotné ženě,
b) na dítěti mladším patnácti let,
c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
4) § 147 - Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající
z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě
porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy
anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
5) § 148 - Ublížení na zdraví z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy
anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
6) § 150 - Neposkytnutí pomoci
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo
jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí
pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo
vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání
povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
7) § 151 - Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku
Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne
osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem
činnosti.
8) § 165 - Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány
(1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem provede z těla mrtvého člověka odběr
tkáně, buňky nebo orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu obohatit sebe nebo jiného nakládá s odebranou
lidskou tkání, buňkou nebo odebraným lidským orgánem v rozporu s jiným právním předpisem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo propadnutím majetku bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 opětovně,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel
potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
9) § 180 - Neoprávněné nakládání s osobními údaji
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává
nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se
osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou
povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní
údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím
vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti
bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
10) § 350- Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu
(1) Kdo padělá lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo podstatně změní jejich obsah v úmyslu užít je v řízení před orgánem sociálního zabezpečení anebo před jiným orgánem
veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo kdo užije v řízení před
orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení takové zprávy, posudku nebo nálezu jako pravého,
bude potrestán trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba vystaví
nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo v něm zamlčí
podstatné skutečnosti o zdravotním stavu svém nebo jiného, aby jej bylo užito v řízení před
orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo kdo užije takové lékařské zprávy, posudku nebo nálezu v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v
trestním, občanském nebo jiném soudním řízení.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému prospěch velkého
rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
V souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb se přitom zdravotničtí pracovníci
mohou dopustit nejpravděpodobněji zejména těchto přestupků:
11) § 29 - Přestupky na úseku zdravotnictví
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí
povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací, s výjimkou povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor a pozemků pro veřejné produkce
hudby,
c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody,
d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz
anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
e) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo
jinými látkami škodlivými zdraví,
f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění,
g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského
předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či
jinak neoprávněně získá takový tiskopis,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně zdraví před
neionizujícím zářením,
i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro provoz koupaliště
ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v přírodě,
k) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem 7) zákaz inzerování a reklamy za
účelem poptávky nebo nabídky tkání a orgánů,
l) za účelem získání dárce tkáně nebo orgánu pro transplantaci nabídne finanční odměnu nebo jinou výhodu,
m) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem 8) anonymitu mezi dárcem tkáně
nebo orgánu a jeho příjemcem,
n) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných,
o) jako pořadatel veřejné produkce hudby nezajistí, že hluk z ní nepřekročí stanovené
hygienické limity, nebo poskytne stavbu, jiné zařízení nebo pozemek k veřejné produkci hudby, aniž by zajistil, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmen l) a n) lze uložit pokutu až do
výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmen k) a o) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. k) a l). V blokovém
řízení (§ 86) může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5
000 Kč.
12/ § 49 -Přestupky proti občanskému soužití
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením
na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,
d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků
národnostních menšin,
e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství,
pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ,
majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu do 20 000 Kč.
3.1.5.2 Rakousko
Stane-li se na území Rakouska protiprávní a zaviněné poškození ze strany zahraniční
záchranné služby, pak se jedná o případ zasahující do ciziny. V takových případech je nutné
nejprve přezkoumat trestněprávní zodpovědnost a civilněprávní odškodnění, které právo bude
využito popř. který soud je zodpovědný.
Rakouské trestní právo lze využít na činy, které se udály v Rakousku, i když byly vykonány cizími státními příslušníky. Tak spadá řidič zahraniční záchranné služby při dopravní
nehodě, kterou způsobil na území Rakouska, zpravidla pod rakouské trestní právo. Ale nejen
řidič může být trestněprávně stíhán, nýbrž také spolek nebo podnikatel, jehož zástupce či spolupracovník čin spáchal. Zákon o zodpovědnosti svazu řídí v Rakousku trestněprávní zodpovědnost a ztvrzuje peněžní pokuty svazu za soudně trestné činy, jako např. ublížení na těle
z nedbalosti, které způsobil jeho spolupracovník. To by se týkalo zahraniční záchranné služby, která by nasadila, jak bylo výše uvedeno, v případě dopravní nehody spolupracovníka,
který nemá pro tuto činnost, která způsobila poškození na těle, nutné vzdělání.
U civilněprávních žalob poškozených se klade otázka, zda mohou poškození žalovat zahraničního řidiče/držitele vozidla popř. jeho pojišťovnu v Rakousku a které právo bude použito. V roce 2007 Evropský soudní dvůr závazně rozhodl, že pojištění povinného ručení zahraničních nákladních automobilů může být poškozeným přímo právně nárokováno také v místě
jeho bydliště. V kompetenční otázce se tedy jedná o kompetenci rakouského soudu. Ten pak
stanoví v důsledku patřičné právo. Při dopravních nehodách se zřetelem na zahraničí platí
v Rakousku Haagská dohoda o silniční dopravě. Cílem Haagské dohody o silniční dopravě je
usnadnit průběh požadavků na náhradu škod způsobených dopravními nehodami, přičemž je
právo zaměřené na tyto požadavky staveno z hlediska mezinárodního jednotně. Zásadně platí,
že použité právo je právo státu, v kterém se nehoda přihodila. To znamená, že z hlediska civilního procesu využívá postižený proti zahraničnímu obviněnému rakouské právo.
3.1.6 Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických
zařízení akutní péče
3.1.6.1 Česká republika
Posádka RZP pacienta předává nelékařskému zdravotnickému pracovníkovi (NLZP) –
NLZP na ambulanci příslušného oddělení, kam je pacient směrován nebo na ambulanci centrálního příjmu, pokud je zřízen. Za fyzické přítomnosti pacienta předává záchranář stručnou
charakteristiku anamnézy, aktuálního onemocnění, stavu pacienta a léčby sestře přijímajícího
zařízení. Mělo by se dbát na to, aby tyto informace byly předávány se zachováním soukromí
(ne na chodbě, v čekárně a podobně). Současně uzavírá a předává dokumentaci (záznam o
výjezdu), jejíž kopii sestry přijímající opatří razítkem a podpisem. S pacientem jsou též předány jeho osobní věci (pokud má) a cennosti včetně dokladů (peníze, občanský průkaz, průkaz pojišťovny, umělý chrup, klíče od bytu apod). Předáním pacienta končí odpovědnost posádky za pacienta. Posádka uklidí sanitku, doplní materiál do zavazadel z příruční vozové
lékárny a hlásí KOS připravenost na další práci.
Posádka RLP (vč. RV, LZS) v posádce je lékař, pacienta předává lékař lékaři buď na
ambulanci příslušného oddělení, nebo na ambulanci centrálního příjmu (pokud je zřízen). Za
fyzické přítomnosti pacienta (tak, aby bylo možno nález demonstrovat) sděluje lékař ZZS
lékaři přijímajícího oddělení stručnou anamnézu, nynější onemocnění, nález na pacientovi,
léčbu a její efekt. Současně lékař ZZS uzavře a předá dokumentaci o výjezdu, opatří kopii
tohoto záznamu o výjezdu razítkem přijímajícího oddělení a podpisem přebírajícího lékaře
(současně používaný záznam o výjezdu tvoří přílohu č. 9). Pokud jsou ještě údaje, které není
vhodné momentálně před pacientem sdělovat (úmrtí spolujezdce, podezření na malignitu
apod.), sdělí je lékař lékaři bez přítomnosti pacienta. Předáním pacienta lékaři přijímajícího
oddělení končí odpovědnost posádky za tohoto pacienta, posádka uklidí vozidlo, doplní materiál a léky z příruční lékárny ve voze do „výběhových“ zavazadel a nahlásí na KOS připravenost k další práci.
Záznamy o výjezdu:
Formulář č. 1
- používá posádka RLP v systému R-V. Pokud pacienta odváží do nemocnice vozidlo
RZP, pak si lékař R-V ponechává druhý list (první průpis) a 3. list slouží
k poznámkám co se děje s pacientem během převozu. S pacientem se v nemocnici po-
nechává originál a 3. list (2. Průpis). Posádka RZP odevzdává k založení 4. list (3.
průpis), který se na ZZS sejde s prvním průpisem.
- Posádka RLP pokud jede v setkávacím (R-V) systému z jiného územního oddělení
(ÚO) a předává pacienta jinému týmu RLP či RZP. Pacient pokračuje do ZZ, které mu
poskytne definitivní ošetření. Režim dokumentace je stejný jako v předcházejícím odstavci.
Formulář č. 2
- používá posádka RLP pokud jede v systému klasické sanity, ať již pacienta sama odváží nebo jej ponechává na místě nebo objednává vůz dopravy raněných, nemocných a
rodiček (DRNR). Pacient obdrží originál, lékař si ponechává průpis se svým razítkem
a originálním podpisem. Pokud je pacient odvezen do ZZ, potvrdí lékaři RLP lékař
příjmového oddělení podpisem a svým razítkem převzetí pacienta.
- Používá posádka R-V pokud pacienta ponechává na místě nebo pacienta doprovází do
nemocnice lékař.
- Používá posádka RZP ve stejném režimu jako RLP.
Stávající záznamy o výjezdu v současné podobě nejsou použitelné, vzhledem k tomu, že
obsahují velké části, které je nutné vyplňovat volným textem.: Anamnesa, Objektivní nález.,
které by při vyplňování jedním jazykem představovaly velkou překážku pro pracovníky druhého státu.
Záznam o výjezdu vždy obsahuje stanovenou diagnózu či diagnózy v číselném označení
dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10.
3.1.6.2 Rakousko
Záznam o výjezdu obsahuje popis pracovní (předběžné) diagnózy bez návaznosti na
Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10.
V RČK se používají v zásadě 3 různé formuláře.
Je to:
zpráva o přepravě
zpráva o výjezdu
zpráva lékaře ZS (NACA-X)
1.
Zpráva o přepravě
Tato zpráva se vypisuje při každém výjezdu, každé přepravě a každé jízdě.
Obsahuje vedle konkrétních taktických údajů jako časy, místo vyzvednutí, cílové místo,
číslo vozidla, posádka, také veškeré údaje o pacientovi potřebné pro vyúčtování zdravotní
pojišťovně.
S průběžným číslováním bez mezer slouží tyto zprávy i jako kniha jízd každého vozidla.
Na zadní straně jsou dále doplňky jako odmítnutí přepravy nebo ošetření (revers), prohlášení o úhradě nákladů a údaje k vyúčtování u nerakouských pacientů.
2.
Zpráva o výjezdu
Tato zpráva slouží ke zdravotně-technické dokumentaci opatření, která zdravotník provedl při výjezdu RZP/RLP. Používá se při každém výjezdu (tedy ne při plánované přepravě
nemocného) a lze ji využít i jako dokumentaci při mimořádných událostech nebo situacích při
přepravě nemocného.
Dokumentují se zde opatření a činnosti zdravotníků i u výjezdů s lékařem.
3.
Zpráva lékaře ZS
Zpráva lékaře ZS (NACA-X) obsahuje taktické údaje o výjezdu s lékařem a celkovou
urgentně medicínskou dokumentaci lékaře ZS. Tyto zprávy se po ukončení výjezdu zapisují
do počítačového systému kvůli statistickému vyhodnocení prováděných výjezdů RLP v Dolním Rakousku.
3.1.7 Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP
Komunikace operačních středisek při předání tísňové výzvy výjezdovému stanovišti na
území druhého státu probíhá prostřednictvím telefonních linek. Prioritně jde o pevné linky, a
to na straně JMK na číslo telefonu 0420-545113155, na straně Dolního Rakouska na č. telefonu 0043-2742-144. V případě potřeby je možné spojení provést prostřednictvím mobilních
telefonů, a to na straně JMK na číslo telefonu 0420-606 749 755 či 0420-724 178 632, na
straně Dolního Rakouska na č. telefonu 0043-664-60463-xxxxx, přičemž se nevolá centrální
dispečink, ale příslušné okresní operační středisko.
Pětimístné závěrečné číslo se liší podle okresního operačního střediska a uvádí se při
konkretizaci.
Základním problémem v komunikaci partnerských operačních středisek je neznalost
českého či německého jazyka jednotlivými operátorkami nebo operátory. Z toho důvodu bylo
dohodnuto vést komunikaci prostřednictvím stálé služby linky tísňového volání v ČR (112)
Hasičského záchranného sboru ČR s nepřetržitou službou cizojazyčně hovořících operátorů
prostřednictvím konferenčního hovoru.
3.1.8 Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého
státu
3.1.8.1 Česká republika
Pro komunikaci v rámci organizace ZZS JMK jsou používány následující typy spojení:
Radiové spojení
Zajišťuje hlavní spojení mezi KOS a posádkami ZZS JMK. V současnosti jsou využívány dva radiové systémy v závislosti na místě působení posádky ZZS JMK:
1. Pegas Matra - buňkový, digitální, šifrovaný a je založen na technologii standardu
TETRAPOL. Jeho pokrytí je celorepublikové a díky síle signálu BTS přesahuje i hranice Jihomoravského kraje viz mapy pokrytí Pegas Matra v JMK.
2. Motorola - systém Motorola, který používáme, je převaděčový a analogový. Jeho
pokrytí je v rámci města Brna a okolí v závislosti na dosahu signálu. V případě výpadku sytému Motorola je záložním radiovým systémem systém Pegas Matra.
Telefonní spojení
Zajišťuje spojení ZZS JMK v rámci organizace a s ostatními subjekty. V současnosti
jsou využívány dva typy telefonního spojení v závislosti na použití:
1. Pevné linky - pro komunikaci ZZS JMK především v rámci organizace, s ostatními
zdravotnickými zařízeními, složkami IZS a právnickými i fyzickými osobami.
2. Mobilní telefony - pro komunikaci ZZS JMK především v rámci organizace a také
jako záložní spojení při výpadku radiového spojení. Každý člen posádky má při sobě mobilní
telefon.
Příjem tísňové výzvy
Přijmutí hovoru z tísňové linky 155, které vytěží operátor ZZS JMK.
Přijmutím datové věty a přepojením hovoru z linky 112, kde operátor ZZS JMK dovytěží informace k akci.
3.1.8.2 Rakousko
Radiové spojení
Komunikace mezi zásahovými prostředky a dispečinkem probíhá většinou vysílačkami.
Jednotlivé hovory k podrobnostem, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, se uskutečňují prostřednictvím mobilů.
Digitální síť TETRA pro bezpečnostní orgány je vícekanálová radiokomunikační síť pro
všechny orgány a organizace s bezpečnostními úkoly (BOS) a v současnosti celoplošně pokrývá spolkové země Dolní Rakousko, Vídeň a Tyrolsko. Vedle hovorových skupin (podobně
jako rádiové kanály) pro jednotlivé organizace jsou k dispozici nadřazené hovorové skupiny,
které mohou využívat všichni účastníci v síti.
Tak je možné zajistit komunikaci se všemi zúčastněnými organizacemi v síti.
Červený kříž Dolního Rakouska využívá od července 2009 již jen tuto síť.
Telefonní spojení
Výzvy pro jednotlivé zásahové prostředky se vysílají pomocí digitálního satelitního systému pagerů na bázi POCSAG. Mimoto se posádky redundantně svolávají pomocí SMS v síti
GSM s prioritním doručováním a pomocí TETRA-SDS v digitální síti bezpečnostních orgánů.
Příjem tísňové výzvy
Tísňová volání (především na číslo zdravotní záchranné služby 144) přijímá a zpracovává dispečink tísňové linky (144-Notruf-NÖ GmbH).
Mezinárodní tísňové číslo 112 přijímají v Rakousku jednotlivé okresní centrály policie.
V případě zdravotnických případů jsou zjištěná data předávána dispečinku zdravotní záchranné služby.
Z výše uvedeného vyplývá, že s ohledem na použití radiofonních prostředků v ČR a v
Rakousku jsou tyto prostředky pro vzájemnou komunikaci operačních středisek i pro komunikaci mezi operačními středisky a posádkami partnera z druhé země nepoužitelné. V ČR se
přitom nepředpokládá přechod k jiným systémům radiofonního spojení, naopak se předpokládá modernizace systému Matra s přechodem na tzv. „talk groups“. Vstup do takovéhoto systému použití speciálních radiostanic zařazených do jednotlivých hovorových skupin. Zapojení
se do systému subjektu mimo složky IZS neumožňuje a ni do budoucna neumožní legislativa
ČR.
Pro vzájemnou komunikaci tedy bude nutné využívat telefonního spojení, a to buď pevných sítí nebo sítí mobilních operátorů.
3.1.9 Analýza podmínek pro výměnné stáže
Výměnné stáže zdravotníků na výjezdových stanovištích a ve výjezdových skupinách
partnera jsou důležitou součástí analytických prací při zjišťování podmínek při poskytování
PNP na teritoriu druhé země. Zdravotníci mají v podmínkách partnerského pracoviště posoudit rozdíly ve způsobu poskytování péče na území druhého státu, materiální a technické vybavení. Nezanedbatelnou součástí výměnných stáží je i navázání osobních kontaktů mezi pracovníky partnerských organizací. To samozřejmě vede i k jejich mnohem otevřenějšímu přístupu při sdělování informací o způsobu práce ve vlastní organizaci.
3.1.9.1 Česká republika
S ohledem na charakter spolupráce se předpokládá možnost využití stáží na pracovištích
v Břeclavi, Mikulově, Hrušovanech nad Jevišovkou a ve Znojmě. Konkrétní působiště stážujících bude dohodnuto mezi vedeními obou partnerských organizací bezprostředně před zahájením stáží. S ohledem na čerpání dovolených v průběhu letních měsíců a v období na konci
kalendářního roku se jeví jako nejvýhodnější období pro konání stáží měsíce říjen a listopad,
případně období od února do dubna. Účelné je i seznámení partnera s pracovištěm krajského
operačního střediska v Brně ve vazbě na organizaci výjezdu od příjmu tísňové výzvy až po
předání pacienta zdravotnickému zařízení lůžkové akutní péče.
3.1.9.2 Rakousko
Kolegové z různých příhraničních okresních a místních stanovišť se účastní výměnných
stáží v listopadu a prosinci 2010 ve Znojmě.
Primárně při tom jde o seznámení se strukturami a pracovními postupy českých kolegů.
Již předem bylo zjištěno, že práce s pacienty je v obou zemích prakticky stejná, proto se tyto
stáže jednoznačně zaměří na postupy a na osobní seznámení partnerů.
3.1.10 Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na operačních střediscích a ve výjezdových skupinách
3.1.10.1 Česká republika
V rámci krajského operačního střediska ZZS JMK působí 25,3 operátorů v nepřetržitém
režimu práce a 0,2 lékaře v jednosměnném pracovním režimu. Jejich jazyková vybavenost
umožňuje komunikaci na běžné uživatelské úrovni v anglickém, částečně německém a ruském jazyce. Tato úroveň není využitelná k řešení tísňových výzev, a to jak směrem ke komunikaci s cizojazyčně hovořícím pacientem, tak i směrem k partnerskému operačnímu středisku
a posádkám partnera hovořících německy.
Obdobná situace je i u posádek působících v příhraničí s Rakouskem. S ohledem na
blízkost státní hranice je vyšší jazyková vybavenost zejména u lékařů.
Z uvedeného se jeví jako nezbytné připravit pro posádky i operační střediska slovník
slov a frází z oblasti přednemocniční neodkladné péče, který umožní základní komunikaci s
pacientem při zjišťování anamnézy i vlastního zdravotního stavu pacienta.
Při ověřování možností vzájemné komunikace bylo zjištěno, že v rámci operačního
střediska Hasičského záchranného sboru ČR působí při příjmu tísňové výzvy na mezinárodním čísle 112 jazykově vybavení operátoři schopní komunikovat v anglickém, německém a
francouzském jazyku. Zároveň byla ověřena ochota HZS poskytnout službu těchto operátorů
pro komunikaci v rámci přeshraniční spolupráce.
3.1.10.2 Rakousko
Za další možnost pro předávání údajů o výjezdech z Česka do Rakouska a opačně považujeme dvojjazyčný formulář, který mohou oba dispečinky dostávat buď poplašným faxem
nebo jako online formulář na internetu.
V příhraničních stanovištích Rakouského Červeného kříže probíhaly v posledních letech
opakované jazykové kurzy k výuce českého jazyka.
Zvláštní spolupráce při nich byla věnována výrazům a obratům z oblasti zdravotnictví.
Kancelář NÖ Sprachkompetenzzentrum spolu se záchranářskými organizacemi vypracovala německo-českou a česko-německou jazykovou příručku, která může být součástí vybavení výjezdových vozidel. Obsahuje nejdůležitější výrazy a příklady vět jako pomůcku pro
překládání při zdravotně-technických a urgentně medicínských opatřeních.
3.1.11 Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí
Spolupráci při řešení mimořádných situací mezi ČR a Rakouskem řeší Smlouva mezi
českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých
haváriích z 14.12.1998 – příloha č. 9.
Smlouva řeší komplexně veškerou problematiku vzájemné spolupráce při řešení mimořádných událostí. Nelze ji však aplikovat pro běžné zajištění PNP na území druhého státu.
3.1.12 Zjednodušující faktory
Umožnit přeshraniční spolupráci při poskytování PNP znamená změnu celé řady legislativních změn v partnerských zemích. Při vědomí této skutečnosti ve snaze zajistit přeshraniční spolupráci v případech, kdy je to účelné, rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví ČR ve
spolupráci se svým partnerem v Spolkové republice Německo zjednodušit pro poskytovatele
podmínky k zajištění PNP na území druhého státu. Tímto zjednodušujícím faktorem je uzavření dvoustranné mezistátní prezidentské smlouvy mezi ČR a SRN. Za tím účelem expertní
týmy obou zemí připravily návrh Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi
Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti
zdravotnické záchranné služby.
Zástupci ZZS JMK, kteří jsou zároveň členy pracovní skupiny pro oblast PNP
v projektu Zdraví – Gesundheit se měli možnost podílet na vypracování konečného znění této
směrnice při jednání na MZ ČR dne 7. 4. 2010.
Přijetí této smlouvy vyřeší veškeré problémové oblasti při poskytování PNP na území
druhého státu. Z toho důvodu bylo MZ ČR požádáno o zahájení obdobných jednání pro uzavření smlouvy i mezi ČR a Rakouskem. Ze strany MZ ČR bylo toto přislíbeno.
4 Návrhová část
4.1 Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční
neodkladné péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem
Potřebné změny zákonů a podzákonných norem, které se musí uskutečnit pro poskytování PNP na území druhého státu.
Aby se dala záchranné zdravotnické služby poskytovat ve druhém státě, musela by se
v příslušných státních předpisech a zákonech provést řada i poměrně komplexních změn.
Dále uvádíme některé dílčí aspekty, kterých by se tyto změny dotýkaly.
4.1.1 Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu
Jak vyplývá z provedené analýzy právní úpravy České republiky a Rakouské republiky,
poskytování zdravotnických služeb v oboru přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu tato vnitrostátní právní úprava zcela nebrání, nicméně ji mimořádně komplikuje.
Za této situace by bylo možno zejména z praktických důvodů uvažovat o realizace této spolupráce pouze v režimu tzv. volného pohybu služeb dle příslušných ustanovení komunitárního
práva EU. Tento volný pohyb je nicméně omezen jen na dočasné nebo příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se příslušná služba poskytuje bez
jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv. hostujících osob není třeba žádného
komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a stačí pouze tzv. oznámení, adresované
příslušnému ministerstvu zdravotnictví.
Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo vhodné, aby vnitrostátní právní předpisy obou
zemí umožnily pravidelné a dlouhodobé poskytování přednemocniční neodkladné péče ze
strany poskytovatelů se sídlem na území druhého státu v právním režimu obdobném režimu
volnému pohybu služeb dle práva EU. Za tímto účelem zejména navrhujeme, aby
a) do zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení resp.
do dolnorakouského (dále jen DR) zákona o záchranných službách bylo zapracováno ustanovení o tom, že oprávnění k poskytování zdravotnických služeb v oboru přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu, se staví naroveň oprávnění k poskytování této péče podle
tuzemských právních předpisů,
b) toto generální uznání oprávnění k poskytování příslušné péče bylo podmíněno začleněním cizozemského poskytovatele do tuzemské sítě příslušných poskytovatelů na základě
smlouvy o tomto začlenění mezi tuzemským a cizozemských poskytovatelem. Na základě této
smlouvy by pak cizozemský poskytovatel poskytoval svoje zdravotnické služby na území
druhého státu výhradně jen jménem a na majetkovou odpovědnost svého tuzemského smluvního partnera, a za dohodnutou úhradu,
c) toto generální uznání oprávnění k poskytování příslušné péče bylo dále podmíněno
pojištěním cizozemského poskytovatele pro případ škod způsobených při poskytování jeho
zdravotnických služeb na území druhého státu v rozsahu obdobném podobnému povinnému
pojištění tuzemských poskytovatelů.
d) Rovněž do zákona o zdravotnické záchranné službě je nutno doplnit do §, který se
zabývá poskytovateli ZZS ustanovení o tom, že poskytovatelem ZZS může být cizozemský
poskytovatel na základě smlouvy s tuzemským poskytovatelem.
4.1.2 Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských
zdravotnických profesí
Do zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních resp. do rakouského Zákona o zdravotnících zapracovat ustanovení o automatickém uznávání odborné kvalifikace zdravotnických záchranářů resp. o jejich postavení naroveň tuzemské kvalifikaci na
základě příslušných diplomů resp. jiných osvědčení o absolvování příslušného studia, a to
analogicky dle § 28a zákona 95/2004 Sb. o lékařských povoláních o automatickém uznávání
kvalifikace rakouských lékařů na území České republiky na základě tzv. Facharztdiplomu.
Toto automatické uznávání v případě zdravotnických záchranářů by přitom nebylo nijak omezeno, nebo bylo omezeno jen na personál poskytovatelů přednemocniční neodkladné péče,
působících na území druhého státu ve výše navrženém režimu, tzn. na základě smlouvy
s tuzemských poskytovatelem o zařazení do sítě jeho pracovišť.
Obdobně by se musely změnit i zákony na rakouské straně.
4.1.3 Věcné vybavení sanitních vozidel
Z provedené analýzy vyplynulo to, že zejména právní požadavky na věcné vybavení
příslušných zdravotnických pracovišť, v tomto případě sanitních vozidel, jsou srovnatelné a
v tomto směru není třeba žádných zvláštních změn příslušných právních úprav. Protože předepsané věcné vybavení příslušných pracovišť je podle tuzemské právní úpravy jednou
z podmínek vzniku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, splnění této podmínky je
dostatečně osvědčeno tímto oprávněním samotným. Tím je pak na území České republiky
registrace podle příslušných ustanovení zák. 160/1992 Sb. resp. na území Rakouské republiky
taxativní výčet poskytovatelů dle DR o záchranných službách.
4.1.4 Léčiva a speciální zdravotnický materiál
Do českého zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech resp. do rakouského zákona o dovozu léčiv zapracovat obecnou výjimku z tohoto zákona pro léčiva, které jsou součástí věcného vybavení sanitních vozidel, operujících na území druhého státu ve výše navrhovaném právním
režimu. V tomto smyslu by ze zákona byl povolen dovoz a použití těchto léčiv za podmínky,
že by se jednalo o léčiva řádně registrovaná na území druhého státu.
Do českého zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a rakouského zákona a jejích prováděcích předpisů zapracovat možnost převozu opiátů na území druhého státu.
4.1.5 Jízda sanitních vozidel
Jízda sanitních vozidel se musí řídit pravidly provozu na pozemních komunikacích příslušného státu. Oprávnění k použití schválených výstražných světel modré barvy a zvláštního
zvukového zařízení vyplývá pro vozidla zdravotnické záchranné služby přímo z § 41 odst. 2
písm. h) zákona 361/2000 Sb. o silničním provozu, a to obecně bez rozlišení, zda jde o vozidlo tuzemského nebo cizozemského poskytovatele záchranné služby. Z toho lze dovodit, že
toto oprávnění dopadá také přímo na vozidla cizozemské záchranné služby, které budou operovat v tuzemsku na základě smlouvy s tuzemským poskytovatelem těchto služeb jako jeho
subdodavatel.
Totéž platí i pro Rakousko.
4.1.6 Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu.
Předpokladem k vykazování a úhradám zdravotní péče je doplnění zákona č. 160/1992
Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení resp. do Dolnorakouského zákona o
záchranných službách a vyhlášky 434/1992 Sb. a připravovaného zákona o zdravotnické záchranné službě.
Předpokladem k vykazování péče by tedy byla smlouva o začlenění cizozemského poskytovatele do tuzemské sítě příslušných poskytovatelů. Smlouva by byla uzavřena mezi ZZS
JMK a Rakouským Červeným Křížem.
Zdravotní péče poskytnutá na území druhého státu by byla vykázána na „dvojjazyčném“
formuláři. Ten by zněl jak na jméno tuzemského poskytovatele, tak smluvního partnera.
Poskytující rakouská strana by např. za měsíc vyfakturovala české straně provedené výkony podle sazebníku rakouských zdravotních pojišťoven , přiložila by výjezdové karty.
Poskytující česká strana by rakouské straně vyfakturovala provedené výkony shodným
způsobem.
Každá ze stran by si výjezdy pořizovala do svých výpočetních systémů.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákony, které je třeba doplnit jsou zákony 160/1992 Sb.,
zákon o ZZS (nebo v současnosti vyhláška 434/1992 Sb.) a dolnorakouský zákon o záchranných službách.
4.1.7 Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu.
Poskytování přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu by eventuálně
mohly komplikovat částečně rozdílné úpravy trestní odpovědnosti respektive odpovědnosti za
správní delikty a přestupky. Základním principem trestního respektive správního práva je
nicméně to, že dopadá naprosto stejně na subjekty práva bez ohledu na jejich sídlo nebo původ a někdy dokonce i bez ohledu na to, kde k příslušnému deliktu došlo. Z tohoto důvodu
v této souvislosti nelze požadovat žádné speciální výjimky pro právní subjekty působící ve
výše navrhovaném režimu, a bude nezbytné se platné právní úpravě v této oblasti zejména
svým chováním přizpůsobit.
S ohledem na složitost legislativních procesů v obou zemích se jeví možnost zajišťovat
PNP na území druhého státu prostřednictvím dosažení změn zákonných i podzákonných
právních předpisů spíše jako nereálná či dlouhodobá záležitost.
4.1.8 Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky
Při porovnání vybavenosti sanitních vozidel technikou a léčebnými prostředky, lze konstatovat, že rozdíly jsou minimální a bez jakýchkoliv dalších opatření mohou prostředky jedné
strany zasahovat na území druhé strany a obráceně. Není nutno vybavení sanitních vozidel
doplňovat.
4.1.9 Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními
středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace
mezi jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce.
4.1.9.1 Komunikace mezi operačními středisky
Komunikace mezi operačními středisky je možná pomocí pevné telefonní sítě
s pořizováním záznamu hovorů. Použitelná telefonní čísla pro tento účel jsou:
Jihomoravský kraj 0420-545-113-154
Dolní Rakousko: 0043-2742-144
Z důvodu zajištění přesných informací využít při komunikaci možnost popsanou
v odstavci 4.1.10.
4.1.9.2 Komunikace s posádkami partnera
Jako účelnější se jeví komunikace prostřednictvím vlastního operačního střediska, a to s
použitím radiofonní sítě v případě, že její signál je na území druhého státu dostupný. Druhou
možností je použití mobilní telefonní sítě. Veškeré informace potřebné k řešení tísňové výzvy
mezi sebou komunikují operační střediska obou partnerů.
V případech, kdy bude účelné, aby mezi sebou komunikovalo operační středisko přímo
s posádkou partnera, lze použít výhradně mobilních telefonů s využitím možnosti popsané
v odstavci 4.1.10.
4.1.9.3 Komunikace mezi výjezdovými skupinami a složkami IZS
Upřesní velitel zásahu na místě události. Komunikace je možná jak přímou řečí jednotlivých osob, tak prostřednictvím mobilních telefonů. V případě dostatečné vybavenosti mobilními prostředky radiofonní sítě je možné radiostanice partnerovi na dobu společného zásahu poskytnout. Týká se i komunikace s operačním střediskem.
4.1.10 Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské
republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska)
4.1.10.1 Znalost jazyka partnerské země
Poměrně dobrá znalost německého jazyka je u lékařů ZZS JMK působících na výjezdových stanovištích v blízkosti hranic s Rakouskem. Horší situace je však u zdravotníků nelékařů. I na straně Rakouského Červeného kříže působí personál s různou úrovní znalostí českého
jazyka. Pro zvýšení jazykové připravenosti organizovat v obou partnerských organizacích
jazykové kurzy německého, případně českého jazyka.
4.1.10.2 Dvojjazyčný slovník slov a frází z oboru urgentní medicíny
Slovník již byl vytvořen v souvislosti s realizací tohoto projektu. Tvoří přílohu č. 10.
Jeho distribuce do sanitních vozidel, které poskytují PNP v příhraničních oblastech Dolního
Rakouska a Jihomoravského kraje je vhodná i před zahájením přeshraniční spolupráce v této
oblasti poskytování zdravotní péče. Slovník zcela jistě napomůže při komunikaci posádek
s pacientem ve všech případech postižení zdraví občana na území druhého státu.
4.1.10.3 Dvojjazyčné formuláře
Týká se dvou tří formulářů, a to Žádosti o součinnost při zajištění PNP a její potvrzení a
Záznamů o výjezdu. Byly vytvořeny tak, aby vyhovovaly potřebám obou partnerů a jsou uvedeny v přílohách č. 11 až č. 13.
4.1.10.4 Využití stálé služby operátora tísňové linky 0420 112
Jedná se o možnost, kterou mohou využít operační střediska při vzájemné komunikaci
v rámci součinnosti při poskytnutí zdravotní péče posádkami na území druhého státu, operační střediska komunikující s německy či česky hovořícími posádkami operujícími na území
druhého státu a posádky sanitních vozidel v případech, kdy nemají jistotu správnosti vyhodnocení informací získaných od pacientů na místě události.
Služba cizojazyčně hovořících operátorů je Hasičským záchranným sborem ČR poskytována v nepřetržitém provozu. Tuto službu je možné využít i v případě potřeby zajistit péči i
pacienta, hovořícího anglickým jazykem.
4.1.11 Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní dokumentace.
Pro předání pacienta bude použit dvojjazyčný formulář Záznam o výjezdu, který obsahuje údaje potřebné pro obě zasahující strany. Takto vzniklý formulář musí obsahovat údaje
minimálně nutné:
- Jako pro podklady pro vyúčtování zdravotním pojišťovnám: Jedinečné číslo dokladu,
jméno a příjmení pacienta, datum, čas přijetí výzvy k zásahu, místo zásahu, čas ukončení zásahu, ujetá vzdálenost.
- Zdravotnická dokumentace zachycující aktuální stav pacienta, způsob ošetření, diagnóza. Závažnost stavu pacienta (NACA) Tuto část řešit převážně zaškrtávacími políčky dvoujazyčné provedení jak anamnestické údaje, tak i podávaná terapie. Diagnózu uvádět číselně dle ICD X- WHO a pokud slovně tak latinské označení onemocnění.
Pro řešení hromadných neštěstí používají obě strany prakticky stejné identifikační visačky, sloužící k označení a třídění postižených, včetně jejich grafické úpravy. Tyto lze používat i v národních jazycích obou stran vzhledem k identické struktuře.
Souběžně si pro vlastní potřeby bude každá strana používat stávající dokumentaci pro
zpracovávání dle vlastních metodik.
Operační středisko, které vyžádalo součinnost (případně operační středisko, které poskytlo součinnost v případech, kdy je to účelné) avizuje navazujícímu zdravotnickému zařízení transport pacienta.
V případech, kdy je to účelné je možné předání pacienta posádce smluvního partnera.
4.1.12 Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými skupinami partnera
Předání žádosti o součinnost na základě přijaté tísňové výzvy operačnímu středisku
partnera se provede zasláním vyplněného formuláře Žádost o součinnost při zajištění PNP a
její potvrzení (příloha č. 13), a to prostřednictvím e-mailu nebo faxem. V případě ZZS JMK
na e-mailovou adresu [email protected], číslo faxu 0420 545 113 156. RČK se dohodne
s příslušnými operačními středisky a včas ohlásí dostupnost v rámci budování konkrétního
přeshraničního systému.
Součástí uvedených informací jsou i údaje o poloze události, včetně uvedení GPS souřadnic v případě, že jsou k dispozici. Partnerské operační středisko na stejném formuláři převzetí výzvy a vyslání výjezdové skupiny potvrdí a pošle zpět jedním z uvedených způsobů.
Operační středisko vysílající výjezdovou skupinu na místo události je povinno operačnímu středisku žádajícímu součinnost potvrdit rovněž výjezd posádky z výjezdového stanoviště a oznámit její příjezd na místo události a případně další informace relevantní pro výjezd.
Operační středisko žádající o součinnost je povinno sdělit navazující zdravotnické zařízení lůžkové péče, kam bude pacient směrován, místo případného předání pacienta domovské
posádce (místo překladu pacienta). V případě nutnosti poskytne žádající operační středisko i
součinnost při dohledání místa události.
Všechny údaje se potvrzují včetně uvedení časového údaje.
V případě překladu pacienta domovské posádce se Záznam o výjezdu předává zároveň
s pacientem.
V případě jakékoliv potřeby komunikace mezi operačními středisky navzájem, operačním střediskem a posádkou partnera a mezi posádkami navzájem je možno využít německy
mluvícího operátora na lince 0420 112 (viz. 4.1.10).
4.1.13 Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí.
LZS při přeshraničních zásazích se může využívat za srovnatelných kriterii jako pozemní prostředky. Současně se provoz musí řídit platnými předpisy pro řízení letového provozu.
ČK Dolního Rakouska v současnosti LZS neprovozuje.
4.1.14 Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace
V příhraničních oblastech by se měla vozit dvojjazyčná dokumentace, která by splňovala podmínky pro vykazování v obou státech. Sjednotily by požadavky obou stran, aby byl
jednotný formulář. Do výpočetních systémů by zadávali pracovníci té strany, která bude péči
vykazovat pojišťovně.
4.1.15 Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP
Byla by uzavřena smlouva mezi ZZS JMK a RČK a na základě té by se dohodla úhrada,
která by vycházela z úhrad od zdravotní pojišťovny, která hradí tuzemskému poskytovateli,
viz výše.
4.2 Bilaterální smlouva
4.2.1 Bilaterální smlouva
Uzavření dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi prezidenty České republiky a Rakouska je velmi schůdnou cestou k dosažení možnosti poskytovat PNP na území druhého státu, a to zejména z časových důvodů.
Mělo by jít o smlouvu odpovídající návrhu smlouvy, která je v současné době připravována ke stejnému účelu mezi ČR a Spolkovou republikou Německo. Návrh Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby (dále jen Rámcová
smlouva) tvoří přílohy č. 14 a 15. Za tím účelem jak ZZS JMK, tak i RČK budou kontaktovat
ministerstva zdravotnictví ve svých zemích s cílem zahájit proces přípravy takovéto mezinárodní smlouvy ještě v roce 2011.
4.2.2 Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty
Nezbytným předpokladem pro praktické naplnění Rámcové smlouvy, tj. pro realizaci
přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, bude dohoda o této spolupráci mezi oprávněnými subjekty, která bude mít podobu samostatného ujednání o přeshraniční spolupráci. Její uzavření
je možné jak mezi Jihomoravským krajem a spolkovou zemí Dolní Rakousko, ale i mezi samotnými poskytovateli, tj, ZZS JMK a RČK. Z důvodu odpovědnosti za poskytování před-
nemocniční neodkladné péče na území kraje či spolkové země, preferujeme uzavření této dohody na úrovni Jihomoravský kraj – spolková země Dolní Rakousko jako oprávněnými subjekty v této záležitosti.
Ujednání o přeshraniční spolupráci budou obsahovat konkretizaci pravidel a podmínek
přeshraniční spolupráce v následujících oblastech:
a) stanovení organizace a podmínek při poskytování přednemocniční neodkladné péče,
b) stanovení podmínek pro nasazení výjezdové skupiny ZZS na území druhé smluvní
strany,
c) stanovení podmínek pro přepravu pacientů a jejich předání do péče cílového zdravotnického zařízení za dodržení kontinuity poskytované přednemocniční neodkladné péče bez
zbytečných zejména odborných a časových ztrát,
d) stanovení organizace a postupů pro umístění pacientů do zdravotnických zařízení
v závislosti na jejich aktuálním zdravotním stavu a na místě zásahu, se zohledněním specifické triage pro směrování k nemocniční neodkladné péči,
e) stanovení kritérií pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče prostřednictvím ZZS,
f) stanovení pravidel pro úhradu nákladů ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče, která není hrazena smluvními stranami nebo z veřejného zdravotního pojištění,
g) stanovení prostředků a podmínek pro vzájemnou komunikaci zdravotnických operačních středisek,
h) další ujednání.
5 Doporučení pracovní skupiny
Na základě výše uvedených analýz a vzhledem ke složitosti legislativních procesů
v obou státech dává pracovní skupina přednost uzavření bilaterální prezidentské smlouvy
mezi Rakouskem a ČR, analogicky k připravované smlouvě mezi ČR a SRN, jako nejednodušší cestu k dosažení stanoveného cíle.
Varianta 1 (komplexní změny legislativy) se pracovní skupině zdá časově i obsahově
těžko realizovatelná a pro plánovaný způsob možné budoucí spolupráce na jasně definovaném
území ani není v tomto rozsahu nutná.
6 Závěr
Česká republika i Rakousko mají společné kořeny, které sahají do hluboké minulosti.
Změny po listopadu 1989 umožnily návrat České republiky k demokratickým hodnotám, do té
doby běžným v západní části Evropy. Umožnily její plné začlenění do evropských struktur,
ale i nebývalý rozvoj ve všech odvětvích hospodářství včetně zdravotnictví. Umožnily také
hledat nové formy spolupráce, které byly v nedávné minulosti naprosto nemyslitelné.
Analyzovat podmínky pro vzájemné přeshraniční poskytování přednemocniční neodkladné péče a navrhnout řešení oblastí, které jsou za stávajících legislativních a technických
podmínek řešitelné jen velmi těžce jsou jen první krůčky k dosažení spolupráce výhodné pro
všechny zúčastněné strany.
Bude to především vůle poskytovatelů přednemocniční neodkladné péče v obou regionech změnit dosavadní praxi a začít při péči o pacienty spolupracovat s jiným subjektem,
k tomu ze sousední země. Bude to ale ještě mnoho úsilí spojeného se změnou legislativního
prostředí, které poskytování PNP na partnerově území umožní. Neobejde se to ještě bez řady
společných setkání při řešení známých problémů i problémů, které vyvstanou v souvislosti s
přípravami přeshraniční spolupráce.
Členové pracovní skupiny, kteří se za dolnorakouský Červený kříž i ZZS JMK na této
části projektu Zdraví - Gesunheit podíleli jsou však přesvědčeni, že jejich dvouletá práce na
projektu bude v horizontu měsíců či několika málo let naplněna uzavřením oboustranně výhodné smlouvy o vzájemné spolupráci v oblasti přeshraniční spolupráce v PNP. Výhodnost
spolupráce nebude jen pro oba partnery, ale především pro pacienty v obou příhraničních oblastech, kterým bude možné poskytnou kvalitní a rychlou zdravotní péči i v případech, kdy
dojde k souběhu tísňových výzev, které budou vyžadovat poskytnutí péče z jednoho výjezdového stanoviště a zajištění péče z náhradního domovského výjezdového stanoviště bude méně
výhodné.
7
Příloha č. 2
8 Vybavení sanitních vozidel
•
Výstražná světla, barva vozidel, reflexní prvky, zvukové signální zařízení – zvukový signál nahrávka, nepodkročitelné či striktně vymezení, volné
Žádná zákonná úprava v současné době nepředepisuje pro vozidla zdravotnické
záchranné služby jednotnou barevnou úpravu. S vyjímkou nápisu na vozidle Zachrannná služba(93/1993 sb.)
V současné době většina vozidel je v signální žluté barvě s doplňujícími kontrastnímí červenými a reflexními prvky viz foto vozidel ZZS JMK. Každá ze 14 ZZS na
území ČR má vlastní design .
Každý vůz ZZS je vybaven výstražným světelným a zvukovým výstražným zařízením.
Povinost zapnout vystražné světelné a zvukové zařizení mají posádky vždy, kdy jedou k zásahu na místo postižení pacienta a v nuných případech při transportu pacienta do nemocnice. V jiných případech nesmí výstražné zařízení používat. Ukázky
zvukových signalu (dodat IKO)
8.1 Transportní prostředky – obvyklé, nepodkoročitelné
•
•
•
Vybavení přístrojovou technikou RLP,RZP – obvyklé, nepodkročitelné
Vybavení PZT – obvyklé nepodkročitelné
Vybavení léčivými přípravky vč. Kyslíku
a.
RZP
1.
rychlou zdravotnickou pomoc výrazným označením Záchranná
služba na bocích vozu o velikosti písma minimálně 100 mm a na
zádi střechy volacím znakem radiostanice vozu,
2.
nosítky s nosným zařízením na jejich upevnění nebo nosítky
s přímým uchycením do podlahy vozu s možností polohování samostatně nebo v soupravě, umožňující sklon v podélné ose 30,
3.
transportním křeslem,
4.
transportní plachtou,
5.
2 x 10 l tlakovou kovovou nádobou na O2 s příslušenstvím a
odběrovým místem v sanitním prostoru s inhalační polomaskou
a průtokoměrem,
6.
2 x 2 l tlakovou přenosnou nádobou na O2 s příslušenstvím,
defibrilátorem přenosným s možností monitorování EKG
7.
automatickým dýchacím přístrojem pro umělou plicní ventilaci,
8.
vakuovou matrací,
9.
scoop - vyprošťovacím rámem,
10.
límcem pro fixaci krční páteře,
11.
extenční dlahou pro dolní končetinu,
12.
dlahami fixačními (Kramerovy, vakuové),
13.
odsávačkou účinnou s motorovým pohonem,
14.
ručními dýchacími přístroji pro novorozence a dospělé
s maskami pro novorozence, děti a dospělé,
15.
PEEP ventilem,
16.
laryngoskopem pro dospělé,
17.
fonendoskopem,
18.
tonometrem,
19.
teploměrem lékařským,
20.
pomůckami pro účinné stavění krvácení (Martinova škrtidla,
21.
obvazy sterilní, rukavice chirurgické sterilní a nesterilní),
22.
roztokem desinfekčním,
23.
soupravou pro ošetření popálenin,
24.
soupravou pro vedení porodu v terénu (porodnický balíček),
nůžkami převazovými,
25.
spotřebním zdravotnickým materiálem pro účinné zajištění
stavění krvácení a krytí ran (včetně obvazového materiálu,
nůžek a peánů),
26.
udržování volných cest dýchacích a jejich odsávání,
27.
intubace všech věkových skupin (včetně zavaděče a kleští dle
Magilla),
28.
ošetření popálenin,
29.
žilního vstupu plastikovou kanylou,
30.
přetlakové infúze,
31.
zjištění aktuální glykémie, - glukometr
32.
miskou emitní,
33.
prostěradlem,
34.
přikrývkou s povlečením,
35.
hliníkovou fólií pro udržování tělesné teploty,
36.
fólií pro zemřelé;
b. RLP +RV
1.
na
pro rychlou lékařskou pomoc výrazným označením Záchranná
služba na bocích vozu o velikosti písma minimálně 100 mm a
zádi střechy volacím znakem radiostanice vozu,
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
nosítky s nosným zařízením na jejich upevnění nebo nosítky
s přímým uchycením do podlahy vozu s možností polohování
samostatně nebo v soupravě umožňující sklon v podélné ose 30
stupňů, ne vozidla RV
transportním křeslem, ne vozidla RV
transportní plachtou,
2 x 10 l tlakovou kovovou nádobou na O2 s příslušenstvím a
odběrovým místem v sanitním prostoru s inhalační polomaskou
a průtokoměrem, pozn.: jen vozidlo RLP
2 x 2 l tlakovou přenosnou nádobou na O2 s příslušenstvím,
defibrilátorem s monitorem a záznamem křivky,
stimulátorem srdečního rytmu,
pulsním oxymetrem,
automatickým dýchacím přístrojem pro umělou plicní ventilaci,
scoop - vyprošťovacím rámem,
vakuovou matrací,
límcem pro fixaci krční páteře,
extenční dlahou pro dolní končetinu,
dlahami fixačními (Kramerovy, pneumatické),
odsávačkou účinnou s motorovým pohonem,
glukometrem elektronickým,
ručními dýchacími přístroji pro novorozence a dospělé
s maskami pro novorozence, děti a dospělé,
PEEP ventilem,
laryngoskopem pro děti a dospělé,
kardiopumpa
fonendoskopem,
tonometrem,
teploměrem lékařským,
trojcestnou sondou žaludeční,
pomůckami pro účinné stavění krvácení (Martinova škrtidla,
obvazy sterilní, rukavice chirurgické sterilní a nesterilní),
roztokem desinfekčním,
soupravou pro ošetření popálenin,
soupravou pro vedení porodu v terénu (porodnický balíček),
nůžkami převazovými,
spotřebním zdravotnickým materiálem pro účinné zajištění
udržování volných cest dýchacích a jejich odsávání,
intubace všech věkových skupin (včetně zavaděče a kleští dle
Magilla),
žilního vstupu plastikovou kanylou,
přetlakové infuze,
miskou emitní,
prostěradlem,
přikrývkou s povlečením,
hliníkovou fólií pro udržování tělesné teploty,
folií pro zemřelé.
8.1.1 Minimální lékové vybavení RLP, LZS
Název
generikum
Počet amp. Batoh/vozidlo
Balení
Injekční přípravky
ADRENALIN LÉČIVA
ALGIFEN (ANALGIN)
ANEXATE
APAURIN
AQUA PRO INJECTIONE BRAUN
ARDUAN
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG
BETALOC 1 MG/ML
CALCIUM BIOTIKA
CALYPSOL
CARDILAN
DEXAMED
DICYNONE 250
DIGOXIN SPOFA
DITHIADEN INJ
DOBUTAMIN LACHEMA
DOLMINA INJ
EPHEDRIN SPOFA
FENTANYL TORREX 50MCG/ML
FUROSEMID BIOTIKA
FUROSEMID BIOTIKA FORTE
GLUKÓZA 40 BRAUN
GYNIPRAL 10MCG/2ml
Epinephrini hydrochloridum
Pitofenoni hydrochloridum a
analgetika
Flumazenilum
ISOKET ROZTOK 0.1%
ISUPREL
KARDEGIC 0.5 G
LEKOPTIN
MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10%
MESOCAIN 1%
METHYLERGOMETRIN SPOFA
MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML
MORPHIN BIOTIKA 1%
9+5
inj 5x5ml
1+2
inj 5x5ml
Diazepamum
Aqua pro iniectione
Pipecuronii bromidum
Atropini sulfas
monohydricus
Metoprololi tartras
inj sol10x2ml/10mg
1
3+2
inj sol 20x10ml-pla
10
inj sic 25x4mg + solv
2+1
inj 10x1ml/0.5mg
4+3
inj 5x5 ml
calcium chloratum
Ketamini hydrochloridum
Kalii hydrogenoaspartas hemihydricus + Magnesii
hydrogenoaspartas tetrahydricus
Dexamethasoni
natrii phosphas
Etamsylatum
inj sol 10x10ml/1gm
1+1
1+2
inj sol 5x10ml/500mg
1+1
inj.10x10ml
1+10
8 mg
1+2
inj sol 4x2ml/250mg
Digoxinum
Bisulepini hydrochloridum
Dobutamini hydrochloridum
Diclofenacum
natricum
Ephedrini hydrochloridum
inj 10x2ml/0.5mg
1+2
1+2
inj 10x2ml/1mg
2+2
inj sicc 1x250mg
1
inj sol5x3ml/75mg
1+2
inj. 50mg/1ml
1+1
Fentanyli citras
inj 5x2ml/100rg
Furosemidum
inj 5x2ml/20mg
inf 20x10ml-pla.amp
4+0
4+2
1+1
10+10
inj sol 5x2ml/10rg
1
inj 5x1ml/5mg
1+5
1+0
1+1
1+2
inj 10x10ml/125mg
Glucosa 40%
Hexoprenalini
sulfas
Haloperidolum
HALOPERIDOL-RICHTER
HEPARIN LÉČIVA
Hydrocortisonum
HYDROCORTISON ICN
HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)-BRAUN
INTRENON
inj 5x1ml/1mg
Naloxoni hydrochloridum
Isosorbidi dinitrás
Isoprenalin
Lysini racemici
acetylsalicylas
Verapamili hydrochloridum
Magnesii sulfas
heptahydricus
Trimecaini hydrochloridum
Methylergometrini
tartras
Midazolamum
Morphini hydrochloridum trihyd-
inj 1x10ml/50ku
inj sic 1x100mg
inf 1x100ml
1
inj 25x1ml/0,2mg
2+2
1+1
inj pso lqf 6+sol
2+1
inj 50x2ml/5mg
1+1
inj 5x10ml 10%
2+2
inj 10x10ml 1%
1+2
inj 5x1ml/0.2mg
2+0
inj 10x1ml/5mg
1+2
inj 10x1ml/10mg
2
inf 10x10ml/10mg
ricum
NARKAMON SPOFA 1%
NORADRENALIN LÉČIVA
NO-SPA
PERFALGAN
PROPOFOL 1%
REMESTYP 1.0
SEDACORON
SEFOTAK 1 G
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100MG
SYNTOPHYLLIN
THIOPENTAL ICN 0.5GM
TORECAN
TRALGIT 100 INJ
GELOFUSINE
GLUKÓZA 5 BRAUN
HARTMANNUV ROZTOK
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST
MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE
HAES 6%
ANOPYRIN 400MG
DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5MG
DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG
DITHIADEN
NITROMINT
PARALEN 100
PLAVIX
RECTODELT 100 MG
TENSIOMIN 12.5MG
TRAMAL
VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
Ketamini hydrochloridum
norepinefrin
Drotaverini hydrochloridum
Paracetamolum
OPHTAL
PEROXID VODÍKU 3% COO
XYLOCAINE 10% SPRAY
Bact-alert(odb.lahv na hemokulturu)
2+1
inj 5x1ml/1mg
2+2
inj 5x2ml/40mg
1+1
10mg/ml/100ml
Propofolum
inj 5x 20 ml
Terlipressinum
Amiodaroni hydrochloridum
cefotaximum
natricum
Methylprednisoloni
natrii succinas
Methylprednisoloni
natrii succinas
Methylprednisoloni
natrii succinas
Suxamethonii
iodidum
inj sol 5x10ml/1mg
1
1
1+1
inj sol 5x3ml/150mg
2+1
inj plv sol 1x1gm
1
inj sic 1gm+15.6ml
3
inj sic 1x40mg+1ml
2
inj sic 1x250mg+4ml
2
inj sic 1x100mg
1+1
Aminophyllinum
Thiopentalum
natricum
Thiethylperazini
hydrogenomaleas
Tramadoli hydrochloridum
inj 5x10ml/240mg
2+2
inj sic 1x500mg
1+1
inj 5x1ml/6.5mg
2+2
inj sol 5x2ml/100mg
2+2
inf 1x250ml(vak)
1+1
1
1+1
1+3
1+2
1+2
inf 1x500 ml - plast
1
tbl 10x400mg
10
enm 5x2.5ml/5mg
Gelatina succinata inf 1x500ml
inf 1x500ml-pe
inf 1x500-plast
inf sol 1x500ml-pe
inf sol1x100mlpelah
Mannitolum
Poly ( O-2hydroxyethyl)
amylum
Acidum acetylsalicylicum
Diazepamum
Bisulepini hydrochloridum
Glyceroli trinitras
tbl 20x5mg
2
5
tbl 20x2mg
5
aer dos 1x10gm
Paracetamolum
sup 5x100mg
Clopidogrel
por tbl flm28x75mg-a
Prednisolonum
sup 4x100mg
Captoprilum
Tramadoli hydrochloridum
Salbutamoli sulfas
tbl 30x12.5mg
1
2
8
2
10
Gellaspon
MESOCAIN
inj 10x10ml/100mg
Trimecaini hydrochloridum
gtt 1x10ml
inh sol1x20ml/120mg
1
0
1
gel 1x20gm/200mg
1
liq ext 2x50ml
1
1
1
1
100ml
spr 1x50ml
1 lag
8.1.2 Příloha č. 4
8.1.3 Minimální lékové vybavení – vrtulník LZS
Název
Injekční přípravky
ADRENALIN LÉČIVA
ALGIFEN (ANALGIN)
APAURIN
AQUA PRO INJECTIONE BRAUN
ARDUAN
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG
BETALOC 1 MG/ML
CALCIUM BIOTIKA
CALYPSOL
DEXAMED
DICYNONE 250
DIGOXIN SPOFA
DITHIADEN INJ
DOLMINA INJ
FENTANYL TORREX 50MCG/ML
FUROSEMID BIOTIKA
FUROSEMID BIOTIKA FORTE
GLUKÓZA 40 BRAUN
GYNIPRAL 10MCG/2ml
HALOPERIDOL-RICHTER
HEPARIN LÉČIVA
HYDROCORTISON ICN
HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)-BRAUN
ISOKET ROZTOK 0.1%
Generikum
Balení
Epinephrini hydrochloridum
inj 5x1ml/1mg
Pitofenoni hydrochloridum a analgetika
inj 5x5ml
Diazepamum
inj sol10x2ml/10mg
Aqua pro iniectione
inj sol 20x10ml-pla
Pipecuronii bromidum
inj sic 25x4mg + solv
Atropini sulfas monohydricus
inj 10x1ml/0.5mg
Metoprololi tartras
inj 5x5 ml
inj sol 10x10ml/1gm
Ketamini hydrochloridum
inj sol 5x10ml/500mg
Dexamethasoni natrii phosphas
8 mg
Etamsylatum
inj sol 4x2ml/250mg
Digoxinum
inj 10x2ml/0.5mg
Bisulepini hydrochloridum
inj 10x2ml/1mg
Diclofenacum natricum
inj sol5x3ml/75mg
Fentanyli citras
inj 5x2ml/100rg
Furosemidum
inj 5x2ml/20mg
inj 10x10ml/125mg
inf 20x10ml-pla.amp
Hexoprenalini sulfas
inj sol 5x2ml/10rg
Haloperidolum
inj 5x1ml/5mg
inj 1x10ml/50ku
Hydrocortisonum
inj sic 1x100mg
inf 1x100ml
Isosorbidi dinitrás
inf 10x10ml/10mg
ISUPREL
KANAVIT
KARDEGIC 0.5 G
LEKOPTIN
MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10%
MESOCAIN 1%
METALYSE 10 000 U
METHYLERGOMETRIN SPOFA
MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML
MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML
MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML
MORPHIN BIOTIKA 1%
NALOXONE WZF POLFA
NARKAMON SPOFA 1%
NORADRENALIN LÉČIVA
NO-SPA
OXANTIL
REMESTYP 1.0
SEDACORON
SEFOTAK 1 G
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100MG
SYNTOPHYLLIN
TENSAMIN
THIOPENTAL ICN 0.5GM
TORECAN
TRALGIT 100 INJ
Infuze
GELOFUSINE
GLUKÓZA 5 BRAUN
Isoprenalin
inj 25x1ml/0,2mg
inj 5x1ml/10mg
Lysini racemici acetylsalicylas
inj pso lqf 6+sol
Verapamili hydrochloridum
inj 50x2ml/5mg
Magnesii sulfas heptahydricus
inj 5x10ml 10%
Trimecaini hydrochloridum
inj 10x10ml 1%
Inj pso lgf 1x10ku
Methylergometrini tartras
inj 5x1ml/0.2mg
inj 10x2ml/2mg
inj 10x5ml/5mg
Midazolamum
inj 10x1ml/5mg
Morphini hydrochloridum trihydricum
inj 10x1ml/10mg
inj 10x1ml/0,4mg
Ketamini hydrochloridum
inj 10x10ml/100mg
norepinefrin
inj 5x1ml/1mg
Drotaverini hydrochloridum
inj 5x2ml/40mg
inj 5x2ml
Terlipressinum
inj sol 5x10ml/1mg
Amiodaroni hydrochloridum
inj sol 5x3ml/150mg
cefotaximum natricum
Methylprednisoloni natrii succinas
inj plv sol 1x1gm
Methylprednisoloni natrii succinas
inj sic 1x40mg+1ml
Methylprednisoloni natrii succinas
inj sic 1x250mg+4ml
Suxamethonii iodidum
inj sic 1x100mg
Aminophyllinum
inj 5x10ml/240mg
inj sic 1gm+15.6ml
inj 10x5ml/200mg
Thiopentalum natricum
inj sic 1x500mg
Thiethylperazini hydrogenomaleas
inj 5x1ml/6.5mg
Tramadoli hydrochloridum
inj sol 5x2ml/100mg
Gelatina succinata
inf 1x500ml
inf 1x500ml-pe
GLUKÓZA 10 BRAUN
HARTMANNUV ROZTOK
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST
MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE
Tbl, supp., spray, inhal., gtts, sirup
ANOPYRIN 400MG
BERODUAL
CARBOSORB
DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5MG
DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG
DITHIADEN
NITROMINT
PARALEN 100
PLAVIX
RECTODELT 100 MG
TENSIOMIN 12.5MG
TRAMAL
VASOCARDIN 100
VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
inf 1x500ml-pe
inf 1x500-plast
inf sol 1x500ml-pe
inf sol1x100mlpelah
Mannitolum
inf 1x250ml(vak)
Acidum acetylsalicylicum
tbl 10x400mg
Inh liq 1x20ml
Plv 1x25gm
enm 5x2.5ml/5mg
Diazepamum
tbl 20x5mg
Bisulepini hydrochloridum
tbl 20x2mg
Glyceroli trinitras
aer dos 1x10gm
Paracetamolum
sup 5x100mg
Clopidogrel
por tbl flm28x75mg-a
Prednisolonum
sup 4x100mg
Captoprilum
tbl 30x12.5mg
Tramadoli hydrochloridum
gtt 1x10ml
Tbl 50x100mg-blistr
Salbutamoli sulfas
inh sol1x20ml/120mg
Ostatní
Gellaspon
MESOCAIN
OPHTAL
PEROXID VODÍKU 3% COO
XYLOCAINE 10% SPRAY
0
Trimecaini hydrochloridum
gel 1x20gm/200mg
liq ext 2x50ml
100ml
spr 1x50ml
PŘÍLOHA Č. 10
SLOVNÍČEK
PRO POTŘEBY
ZZS
Účel a cíl:
Pomůcka pro výjezdové posádky ZZS
německy
česky
I.
První kontakt
dobrý den
dobré ráno
dobrý večer
na shledanou
guten Tag
guten Morgen
guten Abend
auf Wiedersehen
ano
ne
prosím
děkuji
ja
nein
bitte
danke
Mluvíte anglicky?
Mluvíte německy?
Rozumíte?
Rozumím.
Nerozumím.
Sprechen Sie Englisch?
Sprechen Sie Deutsch?
Verstehen Sie?
Ich verstehe
Ich verstehe nicht.
Mluvte prosím pomaleji.
Bitte, sprechen Sie langsamer.
Jsem lékař.
Jsem záchranář.
Jsem řidič ZZS.
Jmenuji se…
Ich bin Arzt.
Ich bin Rettungsassistent.
Ich bin Rettungssanitär.
Ich heiβe…
Jsem ze záchranné služby.
Ich bin aus dem Rettungsdienst.
Nebojte se, my vám pomůžeme. Bude to v pořádku.
Keine Angst, wir helfen Ihnen. Es wird gut.
II.
Osobní údaje a pojištění
Jak se jmenujete? Jméno? Příjmení?
Wie heiβen Sie? Vorname? Familienname?
Kdy jste se narodil(a)?
Wann sind Sie geboren?
Kde bydlíte?
Wie lautet Ihre Heimadresse?
Jaká je vaše státní příslušnost?
Was ist Ihre Staatsangehörigkeit?
Máte někde blízko příbuzné?
Haben Sie Verwandte in der Nähe?
Máte u sebe doklady? Pas? Průkaz zdrav. Pojištění?
Haben Sie Ihre Dokumente mit? Passport? Krankenversicherungkarte?
Budeme Vám muset vyúčtovat zdravotní péči. Bude to ... Kč.
Wir müssen Ihnen die Pflege berechnen. Es macht.... Kronen.
III. Diagnostika
Co máte za potíže? Nehoda? Poranění?
Welche Beschwerden haben Sie? Ein Unfall? Eine Verletzung?
kašel
dušnost
vykašlávání krve
bušení srdce, palpitace
otoky hlezen
bolesti kloubů
potíže s chůzí
pocení
horečka
trávicí potíže
zvracení
pocit na zvracení
průjem
zácpa
potíže s polykáním
něco uvízlého v krku
bolest v krku
úbytek hmotnosti
výtok krve
křeče
bezvědomí
mdloby
bolest hlavy
obrna, paralýza
ztráta citu
závrať
potíže s močením
pálení při močení
krev v moči
gynekologické potíže
vyrážka
svědění
vynechání menstruace
Husten (r)
Kurzatmigkeit (e)
Husten von Blut
Herzklopfen (s)
Geschwollene Knöchel
Schmerzen in den Gelenken
Gehschwierigkeiten
Schweissausbruch (r)
fever
Verdauungsbeschwerden
Erbrechen (s)
Übelkeit
Durchfall (r)
Verstopfung (e)
Schluckbeschwerden
etwas steckt im Hals
Halsschmerzen
Gewichtsverlust (r)
Ausfluss (f) von Blut (s)
Kampfanfall (r)
Bevuβtlosigkeit (e)
Ohnmachtsanfälle
Kopfschmerzen
Paralyse (e)
Gefühlslosigkeit (e)
Schwindel (r)
Schwierigkeiten beim Wasser-lassen
Brennen beim Wasserlassen
Blut (s) im Urin
gynäkologische Beschwerden
Ausschlag (r)
Juckreiz (r)
usgebliebene Periode
těhotenství
potrat
porod
IV.
Schwangerschaft (e)
Fehlgeburt (e)
Geburt (s)
Bolest
Máte-li bolesti, ukažte prosím, kde.
Falls Sie Schmerzen haben, bitte zeigen Sie wo.
Vyzařuje ta bolest? Ukažte prosím, kam.
Strahlen die Schmerzen aus? Bitte zeigen Sie, wohin.
Jak dlouho vás to bolí?
Wie lange haben Sie schon die Schmerzen?
minuty
hodiny
dny
týdny
měsíce
roky
Minuten
Stunden
Tage
Wochen
Monate
Jahre
Začala bolest najednou nebo postupně?
Hat der Schmerz plötzlich angefangen oder langsam entwickelt?
Je bolest trvalá, ?
Ist es ein ahnaltender Schmerz?
Jak byste popsal(a) tu bolest?
Wie würden Sie den Schmerz beschreiben?
ostrá
tupá
tlaková
pálivá
píchavá
svíravá
vystřelující
trvalá
pulsující
scharf
dumpf
druckend
brennend
stechend
klemmend
ausstrahlend
anhaltend
pulsierend
Začala bolest v klidu nebo během aktivity?
Haben die Schmerzen in Ruhe oder während Aktivität angefangen?
Měl(a) jste už někdy podobnou bolest?
Haben Sie schon einmal einen ähnlichen Schmerz gehabt?
Máte bolesti nyní, ještě teď?
Haben Sie die Schmerzen immer noch?
Co bolest zhoršuje?
Was verstärkt den Schmerz?
dýchání
pohyb
námaha
kašel
V.
Atmen (s)
Bewegung (e)
körperliche Tätigkeit
Husten
Interní onemocnění
Bolí vás hlava?
Haben Sie Kopfschmerzen?
Cítíte se slabý, máte závratě?
Fühlen Sie sich schwach, schwindelig?
Máte kašel? Jak dlouho? Je suchý? Odkašláváte?
Haben Sie Husten? Seit wie lange? Ist es trocken? Ist es mit Auswurf?
Zadýcháte se při...
Werden Sie leicht kurzatmig während Sie...
chození doma
práci nebo námaze
im Haus umhergehen?
arbeiten oder in Eile sind?
Otékají vám kotníky?
Haben Sie manchmal geschwollene Knöchel?
Buší (utíká) vám někdy srdce?
Fühlen Sie manchmal, daβ Ihr Herz ganz schnell schlägt?
Máte pacemaker
Haben Sie einen Schrittmacher ?
Máte epilepsii? Kdy jste měl(a) poslední záchvat?
Haben Sie Epilepsie? Wann hatten Sie den letzten Anfall?
Máte cukrovku?
Haben Sie Diabetes (Zuckerkrankheit)?
Jak si léčíte diabetes? Dietou? Tabletami? Inzulinem?
Womit wird Ihr Diabetes behandelt? Mit Diät? Tabletten? Insulin?
Kdy jste naposledy jedl(a)?
Wann haben Sie zuletzt gegessen?
Kdy jste měl(a) poslední dávku inzulinu? Jakou dávku?
Wann haben Sie zuletzt Insulin gespritzt? Welche Dosis?
Jste, mohla byste být těhotná?
Sind, könnten Sie schwanger sein?
Jak dlouho jste těhotná?
In welcher Schwangerschaftswoche sind Sie?
VI.
Traumata a chirurgická onemocnění
Měl(a) jste nehodu?
Haben Sie einen Unfall gehabt? Es passierte:
Byl(a) jste přepaden(a)?
Sind Sie überfallen worden?
Upadl(a) jste?
Sind Sie gefallen?
Utrpěl(a) jste úraz elektrickým proudem?
Haben Sie einen Stromschlag versetzt bekommen?
Spadlo na vás něco?
Ist etwas auf Sie gefallen?
Píchlo, bodlo vás něco?
Wurde etwas in Sie hinenigestoβen?
Stalo se to při dopravní nehodě?
Haben Sie sich bei einen Verkehrsunfall verletzt?
Byl jste v / na:
autě
nákladním autě
autobusu
motocyklu
kole
Waren Sie in / auf einem:
Auto?
Lastwagen?
Bus?
Motorrad?
Fahrrad?
Řídil jste?
Haben Sie am Steuer gesessen?
Byl ste cestující? Na předním / zadním sedadle?
Waren Sie Beifahrer? Aur dem Vordersitz / Rücksitz?
Byl(a) jste připoután(a)?
Waren Sie angeschnallt?
Jakou jste jel/a/ rychlostí?
WIe snell sind Sie gefahren?
Byl(a) jste (jako chodec) poražen(a):
(Als Fuβgänger,) Sie wurden angefahren von einem:
autem
Auto?
motocyklem
Motorrad?
nákladním autem
autobusem
něčím jiným
Lastwagen?
Bus?
anderen?
Uhodil jste se do hlavy?
Haben Sie sich den Kopf angeschlagen?
Pamatujete si, co se stalo?
Können Sie sich errinnern, was passiert ist?
Byl jste v bezvědomí?
Waren sie bewuβtlos?
Zvracel jste po úrazu? Kolikrát?
Haben Sie seit der Verletzung erbrochen? Wie oft?
Krvácel jste z nosu nebo z uší?
Haben Sie aus den Ohren oder der Nase geblutet?
Pil(a) jste dnes alkohol? Kolik? Kdy poslední?
Haben Sie heute Alkohol getrunken? Wieviel? Wann haben Sie zum letztenmal
getrunken?
Bolí vás krk? Kde, ukažte prosím.
Haben Sie Nackenschmerzen? Zeigen Sie bitte wo.
Cítíte mravenčení / necitlivost / slabost v:
Haben Sie ein Kribbeln / eine Taubheit / eine Schwäche in Ihren:
pažích
rukou
prstech
nohou
Armen?
Händen?
Fingern?
Beinen?
Bolí vás hrudník?
Haben Sie Schmerzen in Ihrem Brustkorb?
Jste dušný/á?
Fühlen Sie sich kurzatmig?
Máte bolesti břicha?
Haben Sie Bauchschmerzen?
Ukažte prosím, kde jsou bolesti nejsilnější.
Bitte zeigen Sie an die Stelle, an der der Schmerz am stärksten ist.
Můžete hýbat rukama, nohama?
Können Sie Ihre Arme, Beine bewegen?
Poranil jste si rameno, loket, zápěstí, ruku?
Haben Sie Ihre Schulter, Ihren Ellenbogen, Ihr Handgelenk, Ihre Hand verletzt?
Poranil jste si kyčel, koleho, hlezno, nohu?
Habe Sie Ihre Hüfte, Ihr Knie, Ihren Knöchel, Ihren Fuβ verletzt?
Můžete chodit?
Können Sie laufen?
Krvácíte?
Bluten Sie?
Je to jasná červená, tmavá červená krev, koagula?
Ist es hellrotes, dunkelrotes Blut, Blutklumpen?
Popálil(a) jste se (opařil(a) jste se):
Haben Sie sich verbrannt mit:
chemikáliemi
elektřinou
ohněm
horkou vodou
horkým povrchem
parou
Chemikalien?
eletrischem Strom?
Feuer?
heiβem Getränk?
an einer heiβen Oberfläche?
Dampf?
Nadýchal(a) jste se kouře? Dýchal(a) jste v plamenech?
Haben Sie Rauch eingeatmet? Standen Sie in den Flammen und haben geatmet?
VII.Osobní anamnéza a všeobecné otázky
Máte nebo měl(a) jste někdy následující?
Haben Sie oder hatten Sie jemals das Folgende?
vysoký krevní tlak
angina pectoris
srdeční infarkt
astma
bronchitis
cukrovka
TBC
žloutenka
AIDS
hohen Blutdruck
Angina pectoris
Herzanfall, Herzinfarkt
Asthma
Bronchitis
Zuckerkrankheit
Tuberkulose
Gelbsucht
AIDS
Mozkov.mrtvici
epilepsie
poslední záchvat
rakovina
- jestli ano, kde?
- kdy?
Schlaganfall
Epilepsie
letzter Anfall
Krebs
- Falls ja, wo?
- wann?
Berete nějaké léky?
Nehmen Sie zur Zeit irgendwelche Medikamente?
Na co? Jak se jmenují? Máte je s sebou?
Wofür sind sie? Wie heiβen sie? Haben Sie sie bei sich?
Jste alergický na nějaké léky? Na jaké?
en irgendwelche Medikamente allergisch? Falls ja, welche sind es?
Jste alergický ještě na něco jiného? Na co?
Sind Sie gegen sonst irgendetwas allergisch? Gegen was?
Pijete alkohol? Pivo? Víno? Tvrdý alkohol? Kolik?
Trinken Sie Alkohol? Bier? Wein? Spirituosen? Wieviel?
Užíváte intravenózně drogy?
Spritzen Sie Drogen?
VIII. Další vyšetřování
Musím vás nyní vyšetřit.
Ich muβ Sie jetzt untersuchen.
Nyní vám vyšetřím:
Ich werde ...... untersuchen.
hlavu
krk
hrudník
břicho
paži
ruku
nohu
chodidlo
Ihren Kopf
Ihren Hals
Ihren Brustkorb
Ihren Bauch
Ihren Arm
Ihre Hand
Ihr Bein
Ihren Fuβ
Podívám se vám do krku, otevřete prosím ústa.
Ich muβ Ihnen in den Hals schauen, bitte machen Sie den Mund auf.
Vyplázněte prosím jazyk.
Bitte strecken Sie Ihre Zunge heraus.
Poslechnu vám plíce. Dýchejte zhluboka, prosím.
Ich werde jetzt Ihre Lunge untersuchen, bitte atmen Sie tief ein und aus.
Prosím zakašlejte.
Bitte husten Sie.
Změříme vám krevní tlak.
Wir müssen Ihren Blutdruck messen.
Zavedeme vám do paže kanylu, která tam zůstane.
Wir müssen eine Kanüle in Ihren Arm legen, die dort bleiben muβ.
Natočíme vám EKG:
Wir müssen ein EKG schreiben.
IX.
Léčení
Dáme vám injekci.
Wir müssen Ihnen eine Spritze geben.
Vyčistíme vám ránu.
Wir müssen die Wunde säubern.
Obvážeme vám ránu.
Wir müssen die Wunde verbinden.
Dáme vám (vakuovou) dlahu.
Wir müssen Ihnen eine (Vakuum-)Schiene geben.
Potřebujete do nemocnice.
Sie müssen ins Krankenhaus.
Uspíme vás.
Wir werden Ihnen eine Vollnarkose geben.
Je Vám už lépe?
Geht es Ihned schon besser?
Vypracováno s použitím:
M. Horáček: Základní slovní zásoba ke kontaktu s pacientem v neodkladné péči v němčině
Příloha č. 13
Žádost o součinnost při zajištění PNP a její
potvrzení
Datum:
např. 31.3.2011
Pro výjezdové stanoviště:
Čas výzvy:
např. 18.20
XY
Typ posádky:
např. RZP
Město / obec v ČR:
např. Hnanice
Ulice:
Číslo popisné:
Číslo orientační:
Poschodí
RD/jiné:
Doplňující informace k místě zásahu:
např. cyklistická stezka z Hnanic směr Retzbach asi 1km před státní hranicí do Rakouska
Popis výzvy:
úraz cyklisty, fraktura DK, pacient při vědomí
Jméno postiženého
pohlaví):
( případně
např. Novák
Rok narození/věk:
např. 45let
Jméno volajícího:
např. Krátký
Telefonní kontakt:
např.
777777777
Navrhované místo překladu:
např. Hnanice náves
Typ prostředku:
Zpracoval a zažádal o součinnost:
Potvrzujeme součinnost
např. Nováková
ANO
Čas potvrzení
např. 18.21
Jméno a příjmení potvrzujícího
např. Oberlerchner
Důvod nepotvrzení
např. není k dispozici posádka k zajištění výjezdu
NE
9
Příloha č. 14
10 Návrh
11
Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou
a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické
záchranné služby (dále jen „Rámcová smlouva“)
12
I. Zdůvodnění účelnosti sjednání Rámcové smlouvy a předpokládaný dopad na státní rozpočet
Jedním z cílů české zahraniční politiky je rozvoj všestranných a vzájemně výhodných
vztahů se sousedními státy. Nástrojem napomáhajícím k dosažení tohoto cíle jsou mimo jiné
dohody o přeshraniční spolupráci, jejichž sjednávání je významné také v oblasti zdravotnictví
a ochrany veřejného zdraví.
Zajišťování zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“) patří k základním atributům
zdravotnického systému každého státu. ZZS poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou
péči (dále jen „přednemocniční neodkladná péče“) postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo
náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do
zdravotnického zařízení. Síť ZZS musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost
přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do určitého časového limitu od přijetí tísňové
výzvy. V České republice je tato lhůta stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992
Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, na 15 minut. Právě časová
dostupnost poskytnutí přednemocniční neodkladné péče v příhraničních oblastech je jedním
z hlavních důvodů pro navázání užší spolupráce mezi ZZS sousedních států.
V České republice je ZZS zajišťována prostřednictvím výjezdových skupin ZZS
poskytujících přednemocniční neodkladnou péči. Mezi výjezdové skupiny ZZS patří též skupiny
letecké záchranné služby (dále jen „LZS“). Na činnosti LZS pro poskytování přednemocniční
neodkladné péče se vedle soukromých provozovatelů podílí svými letadly také Policie ČR (v Praze
a Středočeském kraji) a Armáda ČR (v Plzeňském a Karlovarském kraji).
Základní právní úprava ZZS je obsažena v § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví odpovědnost kraje za zřízení, organizaci
a zajištění činnosti ZZS ve svém územním obvodu, a s účinností od 12. února 2008 též
stav k 9. únoru 2011
77
odpovědnost státu, resp. Ministerstva zdravotnictví za smluvní zajištění a úhradu provozu letadel
určených pro výkon LZS. Činnosti krajů uvedené v tomto ustanovení patří do samostatné
působnosti krajů. V souladu se zmocněním daným výše uvedeným ustanovením vydalo
Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění
pozdějších předpisů, která upravuje základní úkoly a organizační uspořádání zařízení
a pracovišť ZZS včetně LZS a základní spojový řád pro zajištění spojení v rámci ZZS a též
s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Zákonem č. 239/2000 Sb.,
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, byla ZZS začleněna do integrovaného záchranného systému a stala se tak vedle
Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR jednou ze základních složek integrovaného
záchranného systému, v jehož rámci se podílí na přípravě řešení mimořádných událostí
a provádění záchranných a likvidačních prací.
Z výše uvedeného je zřejmé, že pravomoc zřizovat a organizovat ZZS a povinnost
zajišťovat její činnosti mají ve svém územním obvodu kraje, a to v rámci své samostatné
působnosti. V souladu s § 28 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, mohou kraje spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států
a uzavírat s nimi smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem této spolupráce pak mohou být jen
činnosti, které patří do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá.
V rámci připravované nové legislativy upravující oblast poskytování zdravotních služeb
(zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o specifických zdravotních
službách) je počítáno také s koncepční právní úpravou oblasti ZZS, kterou bude představovat
zákon o zdravotnické záchranné službě. Tato nová právní úprava má za cíl stanovit podmínky
poskytování ZZS, upravit práva a povinnosti poskytovatele ZZS, povinnosti poskytovatelů lůžkové
zdravotní péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných služeb na ZZS, zvláštní práva a povinnosti
zdravotnických pracovníků poskytovatele ZZS, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele
ZZS na řešení krizových situací a s tím související výkon veřejné správy. Bude zachován stávající
stav, kdy je poskytovatel ZZS zřizován krajem jako příspěvková organizace kraje. Činnosti kraje
v oblasti ZZS budou i nadále patřit do samostatné působnosti kraje. Připravovaná právní úprava
nepřinese žádné zásadní dopady na připravovanou Rámcovou smlouvu. Terminologické změny
základních pojmů užívaných v oblasti ZZS, kterou budou dotčeny novou právní úpravou, budou již
v textu Rámcové smlouvy reflektovány.
stav k 9. únoru 2011
78
V zájmu efektivního zajištění poskytování přednemocniční neodkladné péče v příhraničním
území se již několik let diskutuje o možnosti prohloubení vzájemné přeshraniční spolupráce ZZS se
sousedními státy. Nejintenzivnější je tato debata se Spolkovou republikou Německo, kde otázka
přeshraniční spolupráce ZZS byla již předmětem diskuse při přípravě Smlouvy mezi ČR a SRN o
vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích (č. 10/2003 Sb. m. s.), ale pro svoji
komplexnost a složitost nakonec není v citované smlouvě, nad rámec pomoci při mimořádných
událostech, řešena. Na potřebě samostatné mezinárodněsmluvní úpravy přeshraniční
spolupráce v oblasti ZZS mezi oběma státy se na vrcholné úrovni shodli tehdejší ministři
zdravotnictví ČR Tomáš Julínek a SRN Ulla Schmidt v dubnu 2008. Připravovaná Rámcová
smlouva by proto měla vymezit základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS
mezi oběma státy a umožnit krajům a jejich územním partnerům v sousedním státě tuto spolupráci
realizovat.
Z finančního hlediska předpokládá realizace Rámcové smlouvy souběh několika zdrojů,
tj. veřejného zdravotního pojištění, státního rozpočtu (úhrada provozu letadel určených pro výkon
LZS) a rozpočtů krajů. Ve vztahu ke státnímu rozpočtu se nepředpokládá navýšení finančních
prostředků oproti současnému stavu. Rovněž není předpokládáno vyšší čerpání finančních
prostředků z veřejného zdravotního pojištění oproti současnosti.
Na základě ustanovení § 28 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů hrazená zdravotní péče zahrnuje zdravotní výkony provedené v rámci ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Náklady
nehrazené z veřejného zdravotního pojištění hradí ze svého rozpočtu zřizovatel ZZS. Náklady
na zajištění provozu vrtulníků pro LZS, jež je nedílnou složkou ZZS, hradí stát prostřednictvím
smluv uzavřených Ministerstvem zdravotnictví s provozovateli vrtulníků pro LZS. Zdravotní výkony LZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče jsou opět hrazeny z veřejného
zdravotního pojištění.
Při úhradě poskytnuté přeshraniční zdravotní péče se bude postupovat v souladu
s komunitárním právem, tj. zejména Nařízením EP a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů
sociálního zabezpečení, Nařízením EP a Rady (ES) č. 987/09, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/04, Nařízením Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního
zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění
stav k 9. únoru 2011
79
pozdějších předpisů a Nařízením Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k
nařízení č. 1408/71, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koordinační nařízení ES“).
II. Návrh zásad smluvní úpravy
1) Předmět smluvní úpravy
Předmětem smluvní úpravy je vymezení základního právního rámce pro přeshraniční
spolupráci mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo (smluvní strany) v oblasti
ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče s cílem zajistit nepřetržitou dostupnost
této péče v příhraničních oblastech a vytvořit nezbytné právní předpoklady pro přeshraniční
spolupráci v oblasti ZZS na úrovni odpovědných subjektů, tj. v České republice krajů. Na
základě Rámcové smlouvy budou moci kraje, které jsou odpovědné za zřízení, organizaci a
zajištění činnosti ZZS ve svém územním obvodu, uzavírat samostatná ujednání o přeshraniční
spolupráci přímo se svými územními partnery odpovědnými za zajištění poskytování
přednemocniční neodkladné péče v příslušném regionu (tzv. oprávněné subjekty). Předmětem
těchto samostatných ujednání bude konkretizace pravidel přeshraniční spolupráce na daném
území.
2) Základní použité pojmy
Tato část bude v zájmu jednotného výkladu Rámcové smlouvy a navazujících ujednání
o přeshraniční spolupráci definovat základní pojmy užívané v souvislosti se zdravotnickou
záchrannou službou.
Půjde zejména o následující pojmy:
-
zdravotnická záchranná služba (ZZS)
-
přednemocniční neodkladná péče (PNP)
-
provozovatel ZZS
-
zdravotnický transport
-
výjezdová skupina ZZS
-
činnost výjezdové skupiny ZZS
-
zdravotnické operační středisko
-
tísňová výzva
stav k 9. únoru 2011
80
Česká delegace bude při jednání postupovat tak, aby definice společných pojmů svým
věcným obsahem odpovídaly českému právnímu řádu. V této souvislosti podotýkáme, že
definice budou současně reflektovat terminologii připravovaného zákona o zdravotnické
záchranné službě. Jako základ pro expertní jednání proto budou využity mezinárodní definice
pojmů dle doporučení Regionální kanceláře WHO pro Evropu1.
Pro přehlednost jsou níže uvedeny definice základních pojmů dle platné právní úpravy
v České republice.
Zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) se rozumí zdravotnická zařízení zajišťující
poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína v rozsahu § 1
vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
Přednemocniční neodkladnou péčí (PNP) se v souladu s § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 434/1992 Sb.,
o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí péče o postižené na
místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu
odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech,
které
-
bezprostředně ohrožují život postiženého,
-
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
-
způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny,
-
působí náhlé utrpení a náhlou bolest,
-
působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.
Provozovatelem ZZS se rozumí provozovatel nestátního zdravotnického zařízení – zdravotnické
záchranné služby - dle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických
zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zajišťující poskytování přednemocniční neodkladné
péče v oboru urgentní medicína dle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění
pozdějších předpisů, prostřednictvím výjezdové skupiny ZZS.
1
Společná publikaci WHO a DG for Health & Consumers EK: Emergency Medical Services Systems in the European Union, Report
of an assessment project co-oordinated by the World Health Organization 2009 (http://www.euro.who.int/emergservices)
stav k 9. únoru 2011
81
Zdravotnickým transportem se rozumí doprava nemocných, raněných a rodiček v podmínkách
přednemocniční neodkladné péče dle vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné
službě, ve znění pozdějších předpisů.
Výjezdovou skupinou ZZS se rozumí skupina zdravotnických pracovníků splňujících profesní
kvalifikaci pro poskytování přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína dle
směrnice Rady a EP č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací. V České republice je tato
směrnice transponována zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné
způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního
lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Činností výjezdové skupiny ZZS se v souladu s vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí poskytování přednemocniční neodkladné
péče zejména při vyšetření pacienta za účelem stanovení diagnózy, provádění neodkladných
výkonů k záchraně života a zdraví na místě události, které směřují k obnovení nebo stabilizaci
životních funkcí pacienta, soustavné odborné zdravotní péči a nepřetržitém sledování ukazatelů
základních životních funkcí pacienta, soustavné zdravotní péči během převozu pacienta
k cílovému poskytovateli lůžkového zdravotnického zařízení.
Zdravotnickým operačním střediskem se v souladu s vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické
záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí součást územního střediska zdravotnické záchranné služby, která nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin ZZS a
integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti
v nepřetržitém provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí pracovníci.
Tísňovou výzvou se rozumí vyhodnocené tísňové volání, které přijímá poskytovatel ZZS prostřednictvím zdravotnického operačního střediska na národním čísle tísňového volání
(v České republice se jedná o číslo 155) nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky
stav k 9. únoru 2011
82
integrovaného záchranného systému. Podmínky pro využití jednotného evropského čísla tísňového volání 112 tím nejsou dotčeny.
3) Působnost
Rozsah přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy bude omezen na
poskytování přednemocniční neodkladné péče, jejíž součástí je i související převoz nemocných,
raněných a rodiček, ve smyslu definice uvedené v bodě 2), a to na základě tísňové výzvy. Toto
vymezení rozsahu přeshraniční spolupráce odpovídá hlavní náplni ZZS stanovené v § 1
vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve
znění pozdějších předpisů. Důvodem pro toto omezení rozsahu přeshraniční spolupráce
v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy je především jeho přímá vazba na úhradu tohoto druhu
zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, resp. pokrytí koordinačními nařízeními ES.
V této části budou taxativně vymezeny příhraniční oblasti obou smluvních stran, na které
se bude Rámcová smlouva vztahovat. V České republice to bude kraj Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský. Na německé straně pak Svobodný stát Sasko a Svobodný stát
Bavorsko.
Ve vztahu k osobní působnosti je třeba konstatovat, že dle českého právního řádu musí
ZZS poskytnout odbornou zdravotnickou první pomoc, jež má charakter neodkladné zdravotní
péče, všem osobám, které ji potřebují. Rámcová smlouva by se tedy měla vztahovat na osoby,
jejichž zdravotní stav bude vyžadovat zásah ZZS v příslušné příhraniční oblasti.
Rámcová smlouva nebude mít dopad na úpravu přeshraniční spolupráce smluvních stran
při katastrofách a velkých haváriích, která je upravena samostatnou smlouvou v gesci
Ministerstva vnitra2.
4) Základní principy přeshraniční spolupráce
Předpokladem přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy v konkrétní
příhraniční oblasti bude úprava a konkretizace pravidel této spolupráce mezi tzv. oprávněnými
subjekty, které budou v Rámcové smlouvě taxativně vymezeny. Za tímto účelem budou
2
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2003 Sb. m. s..
stav k 9. únoru 2011
83
oprávněné subjekty zmocněny uzavírat samostatná ujednání o přeshraniční spolupráci v oblasti
ZZS.
Přeshraniční
spolupráce
v oblasti
ZZS
dle
Rámcové
smlouvy
bude
probíhat
prostřednictvím výjezdových skupin ZZS, včetně skupin LZS. Přeshraniční spolupráce bude
realizována na základě tísňové výzvy na linku tísňového volání a její koordinaci budou zajišťovat
příslušná zdravotnická operační střediska obou stran, která vyhodnotí potřebu přeshraničního
zásahu. V České republice budou koordinaci přeshraniční spolupráce zajišťovat územní
zdravotnická operační střediska zřizovaná na úrovni krajů. Přeshraniční spolupráce bude vždy
probíhat na základě žádosti jedné strany o spolupráci a akceptace této žádosti druhou stranou.
Při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS bude provedeno ošetření
pacienta na místě události a po stabilizaci základních životních funkcí převoz pacienta do
nejbližší spádové nemocnice nebo na specializované pracoviště. Pokud to zdravotní stav
pacienta dovolí, bude prioritně zvolen převoz na území domovského státu v případě občanů či
osob s trvalým či přechodným pobytem na území dané smluvní strany. V ostatních případech
bude zvolen převoz na území státu (smluvní strany), kde k ohrožení zdraví došlo. Konkretizace
pravidel a zásad upravujících tuto oblast bude předmětem úpravy v jednotlivých ujednáních
o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty, tj. v ČR na úrovni krajů.
Při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS se zdravotničtí pracovníci
těchto výjezdových skupin ZZS budou řídit vlastními vnitrostátními předpisy a doporučenými
postupy pro poskytování zdravotní péče. Tzn., že zdravotničtí pracovníci výjezdové skupiny české ZZS budou při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS na území Spolkové
republiky Německo postupovat v souladu s českými medicínskými postupy, a obráceně.
5) Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty
Nezbytným předpokladem pro praktické naplnění Rámcové smlouvy, tj. pro realizaci
přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, bude dohoda o této spolupráci mezi oprávněnými
subjekty, která bude mít podobu samostatného ujednání o přeshraniční spolupráci.
S ohledem na rozdílné územní uspořádání České republiky a Spolkové republiky
Německo je proto nezbytné, aby český kraj měl na německé straně adekvátního partnera
stav k 9. únoru 2011
84
odpovědného za zajištění ZZS v příslušném příhraničním území (tj. na území Svobodného státu
Sasko a Svobodného státu Bavorsko), se kterým může přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS
realizovat.
Oprávněné subjekty na obou smluvních stranách, které budou zmocněny k uzavírání
samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci, budou v Rámcové smlouvě taxativně
uvedeny. Za Českou republiku to bude kraj Liberecký, kraj Ústecký, kraj Karlovarský, kraj
Plzeňský a kraj Jihočeský. Ze sondážních jednání s německou stranou vyplývá, že partnerem
českých krajů pro uzavírání samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci budou příslušná
ministerstva vnitra spolkových zemí Sasko a Bavorsko, která mají odpovědnost za zajištění ZZS
na daném území.
Ujednání o přeshraniční spolupráci budou obsahovat konkretizaci pravidel a podmínek
přeshraniční spolupráce v následujících oblastech:
a) stanovení organizace a podmínek při poskytování přednemocniční neodkladné péče,
b) stanovení podmínek pro nasazení výjezdové skupiny ZZS na území druhé smluvní
strany,
c) stanovení podmínek pro přepravu pacientů a jejich předání do péče cílového
zdravotnického zařízení za dodržení kontinuity poskytované přednemocniční neodkladné
péče bez zbytečných zejména odborných a časových ztrát,
d) stanovení organizace a postupů pro umístění pacientů do zdravotnických zařízení
v závislosti na jejich aktuálním zdravotním stavu a na místě zásahu, se zohledněním
specifické triage pro směrování k nemocniční neodkladné péči,
e) stanovení kritérií pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní
péče prostřednictvím ZZS,
f)
stanovení pravidel pro úhradu nákladů ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné
péče, která není hrazena smluvními stranami nebo z veřejného zdravotního pojištění,
g) stanovení prostředků a podmínek pro vzájemnou komunikaci zdravotnických operačních
středisek.
6) Zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti výjezdové skupiny ZZS
V této části bude stanoveno, že zdravotničtí pracovníci oprávnění vykonávat činnosti
výjezdové skupiny ZZS dle vnitrostátních právních předpisů jedné smluvní strany budou pro
stav k 9. únoru 2011
85
účely Rámcové smlouvy považováni za způsobilé k přechodnému výkonu těchto činností při
přeshraničním nasazení na území druhé smluvní strany. Tzn. že nebudou potřebovat povolení
k výkonu povolání a budou osvobozeni od povinného členství v profesních sdruženích
a komorách druhé smluvní strany. Vychází se z předpokladu, že obě smluvní strany aplikují
směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací, která stanovuje pravidla pro uznávání odborné kvalifikace pro přístup k regulovanému povolání nebo
jeho výkonu na území členského státu, který je odlišný od státu, kde dotyčná osoba nabyla svou
odbornou kvalifikaci.
Zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové
smlouvy budou mít při přeshraničním nasazení na území druhé smluvní strany stejné právní
postavení jako zdravotničtí pracovníci vykonávající tyto činnosti této druhé smluvní strany. Při
samotném výkonu činností ZZS při přeshraničním nasazení se však budou řídit právními předpisy a doporučenými postupy pro poskytování zdravotní péče svého domovského státu. V případě
úmrtí pacienta zasahující výjezdová skupina ZZS konstatuje smrt pacienta a na místo přivolá
domovskou ZZS, která zajistí ohledání v souladu s pravidly daného státu.
Vedoucí výjezdové skupiny ZZS bude oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu
v místě události v případě, kdy by při provedení zásahu byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny ZZS, nebo by měl být zásah prováděn za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny ZZS vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje.
O
neprovedení zásahu bude povinen neprodleně informovat příslušné vysílající zdravotnické operační středisko, včetně uvedení důvodů.
7) Přechod státních hranic
Přechod státních hranic členy výjezdové skupiny ZZS při přeshraničním nasazení podle
Rámcové smlouvy a jejich pobyt na území druhého státu při tomto nasazení se bude řídit Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství
o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) a Směrnicí č.
2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, resp. zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
stav k 9. únoru 2011
86
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“).
Ze sondážních jednání s německou stranou vyplývá snaha zachovat v případě dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích pro členy výjezdové skupiny ZZS při realizaci
Rámcové smlouvy možnost překračovat státní hranice na jakémkoliv vhodném místě
a omezit
formality spojené s hraniční kontrolou na nezbytné minimum. Na základě konzultace
s Ministerstvem vnitra ČR lze uvést, že v případě dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních
hranicích mohou smluvní strany Rámcové smlouvy v souladu se svými vnitrostátními právními
předpisy zohlednit zvláštní postavení ZZS a zachraňovaných osob. V České republice má plnou
pravomoc rozhodnout o režimu případného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích vláda
ČR, která by mohla v příslušném nařízení vlády zajistit zohlednění výjimek pro ZZS.
Německá strana dále navrhuje při realizaci Rámcové smlouvy osvobodit členy výjezdové
skupiny ZZS a pacienty od povinnosti mít při sobě při překračování státních hranic cestovní doklad. Důvodem je především hladký průběh přeshraničního zásahu ZZS a eventuální převoz
pacienta na území druhé smluvní strany v případě, že pacient nebo člen výjezdové skupiny ZZS
nebude mít u sebe cestovní doklad. Z konzultace s Ministerstvem vnitra ČR vyplývá doporučení
tuto oblast v Rámcové smlouvě explicitně neupravovat. Důvodem je zejména snaha nezavádět
touto mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie další právní režim nad rámec již existující
právní úpravy. Otázky prokázání totožnosti jsou řešeny ve výše uvedených právních předpisech
jak na komunitární, tak na národní úrovni. Zákon o pobytu cizinců v § 103 písm. d) ukládá cizincům povinnost prokázat na požádání policie svou totožnost a v § 103 písm. n) pobývat na území
ČR s platným cestovním dokladem. Z těchto ustanovení však nelze vyvozovat, že osoba musí
mít cestovní doklad neustále při sobě. Směrnice č. 2004/38/ES ve svém článku 5, odst. 4 pak
pro případ kontroly stanoví, že „nemá-li občan Unie nebo rodinný příslušník, který není státním
příslušníkem žádného členského státu, potřebné cestovní doklady, případně nezbytná víza, poskytne mu dotyčný stát před jeho vrácením veškeré vhodné možnosti, aby potřebné doklady
v přiměřené lhůtě získal nebo mu byly dodány, nebo aby doložil či jinak prokázal, že se na něj
vztahuje právo volného pohybu a pobytu“.
stav k 9. únoru 2011
87
8) Zvláštní postavení vozidel ZZS a letadel LZS
Tato část bude upravovat zvláštní postavení vozidel ZZS a letadel LZS při přeshraničním
nasazení podle Rámcové smlouvy ve vztahu k pravidlům silničního a letového provozu. Vozidla
ZZS a letadla LZS jedné smluvní strany budou při přeshraničním nasazení podle Rámcové
smlouvy ve stejném právním postavení jako tato vozidla a letadla státu, na jehož území
k zásahu dochází.
U vozidel ZZS používaných při výkonu činnosti výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové
smlouvy se při přeshraničním nasazení nebude vyžadovat povolení pro mezinárodní silniční
přepravu a mezinárodní automobilová pojišťovací karta a budou osvobozena od silničních
a dálničních poplatků.
Rovněž bude upraveno, že vozidla ZZS budou při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy oprávněna používat na území druhého smluvního státu vlastní výstražná zvuková
a světelná zařízení. Vlastní zvláštní výstražná světelná zařízení doplněná zvláštním výstražným
světlem budou vozidla ZZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy oprávněna na
území druhé smluvní strany používat za podmínky, že tato zvláštní výstražná světelná zařízení
odpovídají požadavkům mezinárodního předpisu EHK/OSN 65 a jejich umístění bude zajišťovat
viditelnost takového zařízení z jakéhokoliv místa okolo vozidla ve vzdálenosti 20 m.
9) Vybavení vozidel ZZS a letadel LZS
V této části bude upraven zvláštní režim pro vývoz a dovoz hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za účelem poskytnutí první pomoci, které budou součástí
vybavení vozidla ZZS a letadla LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy s odkazem na příslušné vnitrostátní právní předpisy smluvních stran.
Ve vztahu k vývozu a dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem
za účelem poskytnutí první pomoci, které budou součástí vybavení vozidla ZZS
a
letadla LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, bude uplatněn zjednodušený
přeshraničních styk v souladu s § 20 odst. 2 písm. a) a § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 167/1998
stav k 9. únoru 2011
88
Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
tj. nebude vyžadováno povolení příslušné národní instituce.
Vývoz a dovoz těchto hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové
látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za účelem poskytnutí první pomoci při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, se nebude
považovat za dovoz a vývoz ve smyslu mezinárodních úmluv týkajících se omamných a psychotropních látek. Tyto léčivé přípravky bude přípustné dovážet/vyvážet pouze v množství odpovídajícím předpokládaným potřebám pro výkon přednemocniční neodkladné péče.
10) Používání letadel LZS
Letadel LZS bude pro přeshraniční nasazení k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS
podle Rámcové smlouvy využito pouze pro poskytnutí tzv. Helicopter Emergency Medical Service (HEMS) ve smyslu JAR-OPS 33.
Současně bude upravena možnost pro letadla LZS jedné smluvní strany při nasazení
k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy přelétat území druhé smluvní
strany a přistávat a startovat i z jiných míst než z povolených letišť a ploch určených k přistávání
a vzletům. Tímto povolením však nebude nahrazen souhlas majitele pozemku nebo jiných
oprávněných osob, který je potřebný podle příslušných vnitrostátních právních předpisů. Souhlas majitele dotčených pozemků bude zajišťovat subjekt, který si dotčený let vyžádal a na jehož
pokyn bude letadlo LZS v daném místě přistávat. Konkretizace pravidel této formy spolupráce
bude předmětem jednání s německou stranou.
Dále bude uvedeno, že vzlet letadla LZS pro přeshraniční nasazení k výkonu činností
výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy bude třeba předem oznámit příslušným střediskům řízení letového provozu obou smluvních stran s uvedením základních údajů, na kterých
se smluvní strany dohodnou (zejména druh letadla, stát registrace letadla, registrační značka
letadla, údaje o posádce a cestujících, nákladu, trase, předpokládaném místě a času přistání a
odletu).
3
Lety HEMS ve smyslu JAR-OPS 3 jsou záchranné lety ZZS do terénu nebo k transportu pacienta mezi zdravotnickými zařízeními.
Hlavním požadavkem je bezprostřední neodkladné provedení takového záchranného letu, bez něhož by jinak došlo k ohrožení
života postiženého pacienta nebo k závažné poruše jeho zdraví.
stav k 9. únoru 2011
89
11) Zdravotnická dokumentace
V této části bude sjednáno, že smluvní strany zhotoví jednotný dvoujazyčný (v jazycích
smluvních stran) formulář pro účely záznamu o výjezdu ZZS k přeshraničním nasazení podle
Rámcové smlouvy, který bude splňovat minimálně požadavky stanovené vyhláškou č. 385/2006
Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. K jednání o zhotovení tohoto
formuláře budou zmocněni zástupci ministerstev zdravotnictví obou smluvních stran.
Smluvní strany rovněž zajistí statistické sledování a vyhodnocování přeshraničního nasazení výjezdových skupin ZZS dle Rámcové smlouvy.
12) Ochrana osobních údajů
Výkon činností výjezdových skupin ZZS podle Rámcové smlouvy bude prováděn tak, aby
byla
zajištěna
ochrana
osobních
údajů
dotčených
osob.
Postup
při
zpracovávání,
shromažďování a uchovávání osobních údajů při přeshraničním poskytování ZZS se řídí
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/EC o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. V České republice je tato
směrnice transponována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Úhrada nákladů
Tato část bude upravovat postupy pro převzetí nákladů na zdravotní péči poskytnutou při
realizaci Rámcové smlouvy.
Při převzetí nákladů na nezbytnou zdravotní péči poskytnutou při provádění Rámcové
smlouvy se bude postupovat v souladu s pravidly danými koordinačními nařízeními ES. Do rozsahu nezbytné zdravotní péče spadá i přednemocniční neodkladná péče, která je předmětem
úpravy Rámcové smlouvy.
Pravidla úhrady zdravotní péče za nepojištěné osoby (resp. za osoby nespadající do
působnosti koordinačních nařízení ES), kterým bude poskytnuta zdravotní péče na základě
stav k 9. únoru 2011
90
Rámcové smlouvy, by měla být upravena v ujednáních o přeshraniční spolupráci na úrovni
oprávněných subjektů, které nesou odpovědnost za zajištění ZZS na svém území. Česká strana
nebude souhlasit s úhradou nákladů za nepojištěné osoby k tíži smluvních stran Rámcové
smlouvy.
Provoz letadel LZS při realizaci Rámcové smlouvy, tj. při poskytování HEMS, bude
i nadále hradit stát prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví.
14) Odpovědnost a náhrada škody
Dle českého právního řádu za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní
péče odpovídá poškozenému provozovatel zdravotnického zařízení, a to podle § 420 a násl.
zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v návaznosti na § 78 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb.,
o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. V případě škody způsobené v souvislosti
s poskytováním přednemocniční neodkladné péče ZZS pak za tuto škodu odpovídá provozovatel ZZS. Zdravotnický pracovník – zaměstnanec, který škodu způsobil při výkonu svého povolání, nese odpovědnost jen vůči svému zaměstnavateli podle § 250 a násl. zákona č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (v případě škody způsobené z nedbalosti je
výše náhrady omezena na maximální částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku).
Náhrada škody způsobené v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné
péče je kryta pojištěním odpovědnosti za škodu, které musí mít v souladu s § 39 odst. 3 zákona
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, sjednán každý provozovatel
zdravotnického zařízení, včetně provozovatele ZZS.
Úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu ve vztahu k zaměstnanci je obsažena v
§ 265 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
V případě způsobení a vzniku škody s mezinárodním prvkem se jedná o občanskoprávní
mimosmluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem, na nějž se použije Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen „Nařízení Řím II“). Dle článku 4 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo zestav k 9. únoru 2011
91
mě, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku
škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený
v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Odst. 3
článku 4 nařízení dále stanoví, že vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně
úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v předchozích případech, použije se právo této
jiné země. Úprava rozhodného práva v případě škody způsobené vadou výrobku je obsažena
v článku 5 nařízení.
Rovněž je třeba vzít v úvahu právní úpravu závazkových vztahů z pracovních smluv
s cizím prvkem, na něž se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008
o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I). Podle článku 8 odst. 2 tohoto
nařízení se individuální pracovní smlouva v případě, že rozhodné právo nebylo zvoleno stranami, řídí právem země, v níž, případně, z níž, zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle vykonává
svou práci. Odstavec 3 pak stanoví, že nelze-li rozhodné právo takto určit, řídí se smlouva právem země, v níž se nachází provozovna, která zaměstnance zaměstnala. Vyplývá-li z celkových
okolností, že je smlouva úžeji spojena s jinou zemí, než je země uvedena v odst. 2 nebo 3, použije se, dle ustanovení článku 8 odst. 4., právo této jiné země.
Rámcovou smlouvou se nebude zavádět odlišná právní úprava oblasti odpovědnosti a
náhrady škody a na právní vztahy vzniklé při provádění Rámcové smlouvy se bude aplikovat
výše uvedená právní úprava. V textu Rámcové smlouvy se proto smluvní strany (tj. ČR a SRN)
zaváží zabezpečit, že zdravotnická zařízení, resp. provozovatelé zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči podle Rámcové smlouvy budou mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za
škodu, které se bude vztahovat též na případy škody způsobené na území druhé smluvní strany.
15) Společná komise
Smluvní strany sjednají vznik Společné komise, jejíž složení a způsob fungování bude
konkretizován ve statutu. K jednání o statutu budou zmocněni zástupci ministerstev zdravotnictví
obou smluvních stran.
Prostřednictvím Společné komise budou smluvní strany vzájemně konzultovat a
spolupracovat s cílem řešit jakékoliv problémy či spory, které mohou vyvstat v souvislosti
stav k 9. únoru 2011
92
s výkladem a uplatňováním Rámcové smlouvy. Za českou stranu se předpokládá, že členy
komise budou zejména zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, příslušných krajů, zdravotních
pojišťoven (Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a Svaz zdravotních pojišťoven ČR) a České
společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof J.E.Purkyně.
16) Závěrečná ustanovení
V této části budou obsažena ustanovení odpovídající běžné mezinárodně smluvní praxi,
tj. ustanovení o vstupu smluvní úpravy v platnost, možnost vypovězení Rámcové smlouvy apod.
III. Mandát a limity pro postup delegace expertů
Česká delegace bude v rámci jednání postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.
Při jednání bude kladen důraz na soulad Rámcové smlouvy s ústavním pořádkem a ostatními
součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky
v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými
zásadami mezinárodního práva.
IV. Charakter Rámcové smlouvy
Vzhledem k tomu, že Rámcová smlouva bude upravovat věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu ve smyslu článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb., jde o dokument prezidentské kategorie. Před
ratifikací prezidentem České republiky bude předložena k vyslovení souhlasu oběma komorám
Parlamentu ČR.
13
V. Složení expertní delegace
Česká delegace pro expertní jednání bude tvořena převážně zástupci Ministerstva zdravotnictví a v případě potřeby též Ministerstva vnitra, resp. Policie České republiky, Ministerstva
dopravy, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí.
stav k 9. únoru 2011
93

Podobné dokumenty

SPC - Astellas

SPC - Astellas pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích úč...

Více