Já,tužka

ročníkIII. prosinec 2fi)0
Měsíčník pro svobodu jednotlivce
Já,tužka
bezejmenn ch lidí se podílely na každémšálku kávy, kterj měli dělníci
v ruce.
Cedrovéklády jsou dopraveny do dŤevozpracovatelského
závodu v San
LEONARD E. READ
Leandru v Kalifornii. DokáŽete si pŤedstavitvšechnylidi, kteŤívyrábějíkojakou
všichni
děti
dodÍevěná
tužka,
znají
lidé,
i
tuŽka,
obyčejná
Tsem
leje, vagÓny, lokomotivy a motory pro lokomotivy, kteff stavějí že|eznice
! spělí,kteÍíumějíčísta psát. Psaníje jak mfm povoliíním,tak mlm ko.
a kteŤínavrhujía instalujíkomunikačnísystémynezbytnék fungovánížerl níčkem;j. d zkrátka vším.
leznice? Celéto mnoŽstvílidí a věcí se taképodílína mémvzniku.
jsem
se rozhodla sepsatsvrij rodokmen. Pňedevším
Možná se ptáte,proč
Podívejmese do zmíněnéhozávodu v San Leandru' Cedrovéklády jsou
proto, že mrij pŤíběhje zajimavy. A taképroto, Že pŤedstavujitajemstvítarrl rozÍezányna malé špalíkyo délcetuŽky a tloušéce
zhruba pril centijsem většímtajemstvímnežje strom, západ slunce,nebo dokonce svítání.
metru. Tyto špalíkyjsou vysušenyv peci a potéobarveny _ z téhoŽdrivoLidé mě častobohuŽel povaŽujíza samozŤejmouvěc, jako bych snad byla
du, pročsi Ženypudrujíobličej.Lidéjsou jednodušeraději,kdyŽjsem hezpodružnounahodilostí bez jakékoliv historie. V jejich pohrdlivfch očích ká, neŽ když mám zsinalétváŤe.DŤevěnéšpalftyjsou poténavoskovány
jsem degradovánana Úroveř všedníkaždodennosti.Jde o ukázku hluboké- a opět vysušenyv peci. Kolik dovednostibylo asi vynaloŽenona v robu
ho omylu, ve kterémnemŮŽelidstvo setrvávatdlouho, aniŽ by tím na sebe barviva a sušící
pece, na dďávky tepla, světla a elektŤiny,na vfrobu mopŤivolalo pohromu. Neboé jak správně konstatoval moudrf G.
toni, pásŮ a dalšíhovybaveníve dŤevozpracovatelském
závodě? Ze by snad
K. Chesterton, ,,svět nikdy nezajdena nedostatekdivú;pouze na nedosta- mezi mé pŤedchridcepatŤili takémetaŤiv tétotoviímě? SamozŤejmě,Že
tek divu".
ano. A nezapomeĚtepŤipďíst takélidi ze stavby vodní elektrrírnyspolečJá,tlžka, Vrím možnána prvnípohled pŤipadámjednoduchá, ale ve skunosti Pacific Gas & Electric Company, která nyní po svémdokončenídotečnostisi zasluhuji Váš obdiv a rictu. Toto svétvrzeni hodlám za chvilku
dává zpracovatelskémuzáv odu elektŤinu!
doložit.Kdybyste mne dokázali pochopit - ne, to je pro smrtelníkaasi pŤíNezapomeřte prosím ani na ty mésoučasnéavzdá|enépŤedky'kteÍípo
- kdybyste si dokázali uvědomit zázračnost,kterou symbolizuji,
liš obtížné
ce|ézemirozvez|i 60 nákladníchautomobilri naloŽen1fchcedrov1fmišpalímohli byste pomoci zachriínitsvobodu, kterou si lidstvo nechává tak neky.
proklouznout mezi prsty. Mohu vám dát zásadnílekci. Mohu Vrím
šéastně
Když se takovf špalíkdostanedo toviírnyna tužky (která mimochodem
ji dát lépenežautomobil, letadlo nebo myčkanádobí,neboéoproti nim vyobsahujestroje a stavby za 4 mil'iíny dolarú,ušetÍené
mfmi spoŤivfmi ropadrímna první pohled jednoduše.
diči),speciálnístroj v něm vytvoŤíosm driíŽek.Potéjinf stroj vloŽído kažJednoduše?ZÍdnj jednotlivec by mne sám bez cizípomoci nedokázal vydéhodruhéhošpalíkuosm kusútuhy, naneselepidlo a pŤilepínavrch další,
robit. To zní fantasticky,nebo snad ne? Zv|áštkdyž si uvědomíte,Že takoprázdny špalík.Vfsledek byste moŽná s trochou nadsázky mohli popsatjavfch tužek,jako jsem já, se jenom ve Spojenlch státech vyrobí ročněasi
ko ,,dŤevěnfsendvič...Dalšístroj potom mě a m1fchsedm sourozencŮ z tojedna a púl miliardy.
hoto sendvičevyŤízne.
Vezměte mne do ruky a prohlédnětesi mne. Co vidíte?Nic moc, Ťíkáteasi
Má tuhaje sama o sobě velmi složitouvěcí. Grafit na její vlrobu se těží
- trocha dŤeva,lak, natištěnfpopisek,tuha"kousek plechu a v něm guma.
na Cejlonu v Indickémoceánu. Zkuste si pŤedstavitvšechnyty dúlnídělníky a ty, kteŤíjim vyrábějí zboží.Zkuste si pŤedstavitlidi, kteŤíse podílejí
NESPOCETNI PREDKOVE
na v robě papírovlch pytlú,v nichŽ se vytěžen1fgrafit transportuje.Zkuste
Stejně tak, jako vy nedokážetevyjmenovat všechny svépŤedky,ani já
si pŤedstavitty, kteff vyrobili pÍovazyna sváziínítěchto pytlri, ty, kteff pytnedovedu vyjmenovat ty své.Ale chtěla bych Vám jich vyjmenovat tolik,
le vykládajína loďa z lodi, a ty, kteŤívyrobili loďsamotnou.Na mémvzniabyste si uvědomili bohatosta složitostméhorodinnéhopŮvodu.
Múj rodokmen začínáskutečnfm kmenem, a to kmenem cedru, které ku se dokonce podílel i strážcemajríkua navigátor v pŤístavu.
Dovezenf grafit se míchá s mississippskfm jílem, pfičemžv prŮběhu
rostou v severníKalifornii a ve státě oregon. Zkuste si pŤedstavitvšechny
zušlechtění
se vyuŽívá hydroxid amonn;f.Potom jsou pfidána zvlhčovadla,
vybavení,kteréje potŤebak pora.
ty pily, lana, povozy a dalšínespočetné
jako napffklad sulfonovanf lúj,kter..fvznikne chemickou reakcí zvíŤecího
ženícedru, hrubémuopracoviíníkmene, jeho pŤepravěa naloženído pŤituku s kyselinou sírovou.Poté,co projde ŤadoustrojŮ, směs nakonec získá
pravenéhovagÓnu stojícíhona odstavnékoleji. PŤedstavtesi všechnyty do
podobu nekonečné
tyče- podobnétomu, co vycháníz dttičena vfrobu prírvednélidi, kter.fch bylo potŤebak vfrobě nezbytnéhovybavení:bylo nutkri.
nekonečnf
Tento
,,párek..se nakrájína potŤebnouvelikost, vysušía navyrobit
vytvarovat
podoby
pily'
do
sekery či
zní ocel a tu
névytěžitrudu,
konec se pečepŤi více než 1000 stupníchCelsia. Pro zvfšení pevnosti
motoru; bylo nutnénechat vyrústkonopí a složitěje zpracovat do podoby
potétuha napustíhorkou směsí,která obsahuje mimo jiné
dostatečněsilnéhoprovazu. Nezapomeřte si ale pŤedstavittakéubytovny, a hladkosti se
vosk
svíčkov!
tuky.
z Mexika, parafína hydrogenovanépŤírodní
ve kter'.fchbydleli lesnídělníci, a postele,ve kter.fchspali; pŤedstavtesi, co
(Pokračovdnína straně 2)
za tu dobu snědli a kolik práce dalo, nežbylo zhotoveno toto jídlo. Tisíce
DostupnostbydlenÍ
pro koho?
1
fěkteff poslanci Us, oDS a KDU-ČSL
chtejí zvfšit státnípodporu občanŮm,
l\
I
\ kteff by uzavŤeli smlouvu o stavebním spoŤení.Chtějí tak využít další peníze
vybíranéod občanú- dařov1fch poplatníkri k čelŮm, kterérozhodně nelze považovatza
zák|adni funkce státu. Chtějí, aby občan,kter'.f si uspoff 18 tisíc korun ročně u stavební
spoŤitelny,dostal od ostatníchobčanrinavrch
dalších9 tisíc. Cím takovépŤerozdělovríníod
těch, kdo nespoŤí,k těm, kteff mají na to, aby
spofili l8 tisíc, odrivodřují?
Proklamovanfm cflem je zlepšit dostup.
nost bydlení. Je ale nasnadě, že těm občanrim, kterfm strít peníze bere, se dostup.
nost bydlení nebo jinfch věcí zhoršuje.
Strít není kouzelník, stát umí pouze jed.
něm brát a druhfm dávat. KaŽdy občan
včetněnemluvřat platí v prúměru na program
státní podpory stavebního spoŤeníročně už
dnes pfibližně 1000 korun.
Vláda navrhuje, aby se podpora vztahovala jen na ty stŤadatele,kteŤínakonec peníze
vyuŽijí k bytovfm ričelrim,aby dále nenaďrstaly mandatorní vfdaje a podíl státních vÝ-
dajú na HDP. opozice chce pŤerozdělovat
většíčástku ve prospěch většíhomnoŽství lidí, vláda menšíčástku ve prospěch menšího
množstvílidí.
Je tu ale ještě jedira možnost. Stávající
podporu zrušit a o ušetňenémiliardy snížit
daně. T}to penízeby opět někdo využil k bytov1fm čelrim, někdo k tiplně jinfm. Lidem
by ale zristaly jejich peníze,nespoffcí by pŤestali doplácet na spoŤícía stát by pňestď poKivovat Úvěrov! trh. Proč se ale pro takové
Ťešení nenajde ve sněmovně podpora?
Pravděpodobně většina poslancú stavebně
spon.
Petr Mach
Já, tužka
(Pokračovtiníze strany I)
Mé cedrovétělo je natŤenošestivrstvami la.
ku. Jestlipakznáte všechnysloŽky takovéholaŤekl,žedo vfroby
ku? Kdo zYás by napŤíklad
laku jsou zapojenitaképěstiteléricinovéhooleje? Ano, jsou. PouhévytvoŤenínádhernéhoodstínužlutébarvy,jakfm jsem nabarvena,vyŽaduje dovednostivíce lidí, neŽ si dokáŽetepŤedstavit.
Je to baPodívejtese nyní na mé označení.
revnf pouluk vytvoŤenf zahÍátímuhlové černě
smíchanés pryskyficí. Jakpak se asi získává
pryskyiice ajak uhlová čerř?
Moje plechovákorunkaje vyrobenaz mosazi.
PŤedstavtesi lidi, kteÍi těŽízinek a měď a lidi,
materiálŮ vyrákteŤídokáŽíz těchto pŤírodních
bět tenkélesklémosaznéplíšky'CernékouŽky
nikl. Co je to černf
na mékorunce,to je čern1f
na moji korunku?Uplnikl a jakpak se asi nanáší
n! pŤíběhtoho, pročuprostÍedmékorunky není
Žádny čern nikl, by vydal na několik stránek.
Nyní ale píicházívrcholná částméhoŽivotní.
lidév obchodech
ho pffběhu.Tuto částoznačují
Pomáhá
častoponěkud nepoetickyza,,!UÍTIu...
jim napravovatchyby, kterése iijllou někdy natropí.Zagumováníje V,,gumě..odpovědnáspeciální složka,která se vyrábí chemicky, reakcí
Ťepkovéhooleje dovezeného z holandské
Vfchodní Indie s chloridem sirnfm. Málokdo
ví, že samotnáguma pňedstavujepouze pojivo.
četnávulkaKromě toho obsahuje,,guma..také
nizující a zrychlující činidla. Pemza pocházi
její barvu
z [tá|iea barvivo, kterédává,,$UÍDě..
je sulfid kadmia.
NIKDo NEvÍ
Chce snad někdo z Vás ještě odporovat mému pŤedchozímutvrzení, že žádnyjednotlivec
na tétoplanetěby mě bezcizí pomoci nedokázal
vyrobit?
podílelyna mé
MiliÓny lidí se ve skutečnosti
v1froběa Žádnj z nich nevěděl o více neŽ někoMohli byste Ťíci,
lika sv1fchspolupracovnících.
Že zacházímpŤílišdaleko, kdyŽ do své vlroby
zahrnuji i sběračekávovfch zrn v braz|lském
vnitrozemí.A|e já si musímpevně stát na svém.
Nikdo ze všechtěch miliÓnú, nikdo, včetněŤeditele firmy na vlrobu tuŽek, se na mé vfrobě
nepodílelvíce neŽ malfm, malinkatfm kousíčkem své specifickéznalosti, svéhoknow-how.
jedin! rozdílmeZ hlediskaknow-how spočívá
zi dělníkemv grafitovémdolu na Cejlonu a oregonsklm dŤevorubcemv typu know-how. Jak
je k mémuvyrobenípodělník,tak dŤevorubec
tŤebnf,stejně tak jako chemik v továrně na tuŽky nebo dělník u ropnfch vrtú (parafin je totiž
vedlejšímproduktem pŤizpracováníropy).
Dostáváme se tak k ohromujícímu faktu:
Nikdo ze z častněnfch,tedy ani dělník u ropn1fchvrtri, ani chemik v toviíměna tužky,ani Ťicedrodič vlaku nebo automobilu pŤevážejícího
vé dňevo,ba dokonce ani sám Ťeditelfirmy na
vfrobu tuŽek neprovádísvrij díl práce proto, že
by mě srímpotŤeboval.Většinaz nich mne asi
potŤebujeméněnežmě potŤebujínapŤíkladděti
na prvním stupni zríkladníškoly. Mezi lidmi,
kteÍíse podílelina mévfrobě, jsou moŽná i tací, kteŤínikdy neviděli tuŽku a nevěděli by' jak
ji používat.
Měli ale jinou motivaci neŽ vlastnit
právě mne. Jde o to, žekaŽdy z miliÓnŮ |idí zípÍi mé vfrobě ví, Že mtlževyměnit
častněn1fch
svémalinkatéknow-how za statky, kterépotŤebuje on siím.Mezi těmito statky mohu, ale nemusímbÝt i já.
ŽÁonÝ CENTRÁLNÍoRGANIZÁToR
Je ale nutnéupozornitna jeden ještěpozoruhodnějšífakt: mou vlrobu neffdil Žádnj geniál-
ní centrálníorganizátor'kterf by naŤizovalprovedení oněch bezpočetn1fchakcí, vedoucích
k mémuzrodu. Nikoho takovéhonení moŽné
najít.Zatojsmezde schopni pozorovatpŤipráci
slavnouneviditelnouruku trhu.Právě onaje tím
tajemstvím,kteréjsem pŤedchvílízmiřovala.
Ríká se, Že ,,pouze Búh.. dokáže stvoÍit
strom. Pročs tím souhlasíme?Není to proto, Že
si uvědomujeme,Že sami bychom strom stvoŤit
nedokázali? SamozŤejmě.DokáŽeme v bec
strom alespoř popsat? Ne, nebo jen velmi povrchně. MúŽemenapŤíkladÍici, Že určitéseskupení molekul se projevuje jako strom.
Neexistujeale lidská mysl, která by byla schopna alespoř registrovat- natoŽrídit- molekulár.
ní změny, ke kterlm dochází v prúběhuŽivota
stromu.Něco takovéhoje zcela nemyslitelné.
Já, tuŽka,jsem složitfm spojením zázraki:
stromu, zinku, mědi, grafitu a tak dále. Ale
k těmto zázrakim, kterése objevujív pŤírodě,se
pŤidalj edenj eštěv ětšízázr ak: konfi gurace tvŮrčílidskéenergie- miliÓny dílčíchznalostíseskupenépŤirozeněa spontánněpodle lidskfch
potŤeba poŽadavk , bez j akéhokoliv centr lního
organizovdní!Jen Búh dokáŽe stvoŤitstrom,
takŽetrvám na tom, Že jen Búh by mne dokázal
stvoŤit.Člověk nedokáŽe ÍíditmiliÓny těchto
dílčích
znalostítak, abych vznikla, stejnětak jako nedokáŽedát dohromadyjednotlivémolekuly, aby vznikl strom.
Právě totojsem měla na mysli, kdyŽjsem psala: ,,Kdybyste si dokázali uvědomit zázračnost,
kterou symbolizuji, mohli byste pomoci zacfuánit svobodu,kterou si lidstvo nechává tak neproklouznout mezi prsty...ProtožekdyŽ
šéastně
si uvědomíte,Že tyto dílčíznalosti se pŤirozeně,
a produktivautomatickyuspoŤádajído tvúrčích
níchseskupenítak,jak to po nich vyžadujílidské
potŤebya poŽadavky_bezjakéhokoliv vládního
nebo jiného donucení- potom ziskáte naprosto
zásadnísloŽku svobody: dúvěruve svobodnélidj. Svoboda nenímoŽná bez tétodrivěry.
činJakmile vláda získá monopol na tvúrčí
nosti,jako je napÍíkladdoručovánízásilek, většinajednotlivcri začnevěŤit,že zásilky by nemohly bft efektivně doručenysvobodnějednajícímilidmi. Drivod je nasnadě:každyjednotlivec si uvědomuje,Že on sám neví,jak udělat
všechnyvěci potŤebné
k doručovánízásilek. Ví
také,že Žádnyjinf jednotlivec by to nedokázal.
Tyto pŤedpokladyjsou správné.Nikdo nemá
znalosti a schopnosti
sám o sobě dostatečné
k tomu, aby mohl provozovat celonárodnídoručovánízásilek - stejnětak,jako nikdo nemá dostatek znalostía schopnostík vyrobenítuŽky.
Pokud někomu chybídúvěrave svobodnélidi _
cožse snadnostane,pokud člověkuchybípovědomí o miliÓnech malfch kouscích znalostí,
kterése dohromady pŤirozeněazázračně dokáŽí
spojit a uspokojit danou potŤebu_ potom mriŽe
ale mylnédospětke zdánlivě nevyhnutelnému,
mu závěru, Že dopisy nenímožnédoručitjinak
nežskrze vládníorganizaci.
v okamŽiku,kdy se tato událost odehrává, 150
cestujícíchz Seattludo Baltimoru za méněneŽ
čtyŤihodiny nebo palivo z Texasu do topeniště
v New Yorku za neuvěŤitelněnízképoplatky
abez jakychkoliv vládníchdotací'DokáŽí také
doručitdvě kila ropy pŤespril světa,z Perského
zálivu na vfchodní pobÍeŽíSpojenlch státú,za
dopiza doručení
niŽšícenu neŽ si vláda ítčtuje
su váŽícíhotŤicetgramripies ulici.
nechte
Chci Vám dát následujícíponaučení:
všechnun rčíenergii v lidech, aťukdže,co dovede.Nebrzděteji. Jediné,co mŮžeteudělat,je
vytvoŤitprávní aparát,kter.f usnadníjejí pohyb.
Nechtespecifickétvúrčí
dovednostia znalostilidí, aby se volně pŤelévalyz místa na místo.
VěÍte,žesvobodnímuži aženy budou reagovat
na neviditelnouruku trhu.Já, tužka,ačkolivjsem
zdánlivějednoduchá,Vám nabízímzázraksvého
dŮkaz,Žejde o vírupraktickou,tak
stvoŤeníjako
praktickoujako je slunce,strom,déšé
nebo země.
konard Edward Read (1898-1983)je zruimj
jako zakladatel a dlouholer! Ťeditel
pŤedevším
Foundation for Economic Education (FEE),
kterd se v prúběhulet stala jednímz hlavníchintelektudlních center boje za osobní svobodu
a tržníŤ d. S touto nadací byla spojena všechna
pŤedníjména liberálního hnutí, včetněMisese
a Hayeka, Read pocfuizel z chudéfarmdŤskérodiny ve st tě Michigan. Na studia si musel nejprve sdm vydělat, takžezaložil vlastnífirmu se
produkry. Ve věku 25 let byl prozeměděIsl<ymi
sperujícím a aimožn.jm podnikatelem v Ann
Arbor Totopodnikání ale opustil, odstěhoval se
do Kalifurnie a pŤíštích
osmndct let strdvil jako
manažer tamní obchodní komory. V tétodobě
začal veŤejněkritizovat politilq, které omezují
osobní svobodu a rozšiŤujímoc stdtu a jeho
Ťedníkň.V roce 1945 byl vybrdn do vedeníce.
Iondrodní konfederace prúmyslovjch firem,
National Industrial Conference Board (NICB),
kde chtěl prosadit celoruÍrodnívzděIdvacípromyšIenekosobnísvobo7ram na podporu šíŤení
dy a tržníhoŤádu.Píedstava NICB ale byla odlišná, protože ke každémupolitickému tématu
chtěIi pŤedklddat obě strany pohledu na věc.
Read všakzastdval ruizor žeta ,,druhá strana,,
pohledu užnatolik dominuje médiíma veŤejnému mínění,že není žddoucíddvat jí dalšíprostoI Po osmi měsícíchproto na svújpost rezi7noval, spolu s šestisv.jmikolegy založil7. bíez.
na 1946 Foundation for Economic Education
a aždo svésmrti byl jejím Ťeditelem.Během svého života napsal 27 knih, často i dvě ročně.
Nejvícejej ale proslavil čIdnek,Jd, tužka,,([
Pencil), poprvé otištěnj v časopise The
Freeman v prosinci roku ]958. Dílq kombinaci
vjbornéhonápadu a jednoduchého,ale propra.
covanéhopoddní,se zaŤadildo zlatéhofonduIin ber Iní literatury. Někoho možnápŤel<vapí
boženslcjpodtext čIdnku,kterj je ale charakteristiclcjm rysem celéhoReadova díIa.Read vždy
zdúrazřoval etickou a ndboženskoudimenzi lidské svobody. Sdm byl silně věŤícía fungov ní
HoJNosT svĚnBcrvÍ
pŤírodya společnosti chápal jako dňkaz Boží
Kdybych já, tužka,byla jedinfm svědectvím existence.K popularitě čIánku,J , tuika,, pŤitoho, co dokážívykonat svobodní lidé, potom
spěli takéMilton a Rose Friedmanovi, kteŤíjej
by celá věc byla snadná pro t}, kteŤíjen málo
využili k ilustraci síly tržníekonomilq ve své
věŤív lidskou svobodu. Ale svědectvíjsou naslavnéknize ,,Svoboda volby,, a ve stejnojmen.
štěstíhojná: jsou všude,stačíse jen podívat. némteleviznímpoŤadu.Milton Friedman doddVf roba automobilu, počítače,
fr ézky,kombajnu
vd: ,Neznám žddnjjin! text, kteÚ by tak stručneŽ
nebo statisícridalšíchvěcíje ještěsloŽitější
ně, píesvědčivěa efektivně ilustroval vyznam
neždoručo- Smithovyneviditelnérulq trhu _ tj. možnostiko.
v;frobatužky- a určitěje složitější
vánízásilek. Co je vŮbec na doručování
tak těŽoperovat bez donucení_ a Hayekova dúrazuna
kého,aby ho musel provozovat stát? VŽdyéjde
vjznam rozprllen,lch znalostí a lohy cenového
o oblast, ve kterésvobodnílidé leccos dokáži.
systémupŤi pŤenosu informací, které pŤimějí
Tam, kde jim stát nechal svobodu doručování, jednotlivce děIat žddoucívěci, anižbyjim někdo
dokáŽídoručit
lidsk! hlas po celémsvětěza mémusel Ťíkat,co majídělat.,,
ně nežsekundu,jakoukoliv událost ve vizuální
PŤeklad Martin Činan PÍetištěnoz revue
a pohyblivépodobě do lidskfch domovri téměŤ Svobodnérozhledy (http://all.atlrozhledy)'
Pokoj a Dobro
Katolické církve
ČeskábiskupskákonferenceKatolickécírkve vydala dokument s názvem lokoj a Dobro
(zpracovanf pod zastŤešením
Ceské KeséanveŤejnosti
ské akademie)s cílem ,,zpŤístupnit
pohledy sociální nauky církve na naléhavé
problémynašídoby... Práce však pŤipomíná
volebnípro7ram - není doporučenímKeséanúmjak se chovat,je hodnoceníma doporučením, co by měl dě|atsttit. Etatistickéa paternalistickémyšlenky byly v LF publikovány
v malémrozsahu v rubrice Nejhloupějšívjrok.
Pro vljimečnost Pokoje a Dobra následuje
rozsáhlejšívfběr z tohoto elaborátu (cel1f
bez dalšího
k dispozici na http://cbk.cirkev.cz)
jen s doplněnfmi mezititu|ky,pro.
komentáŤe,
tože odkr'.fvápodstatu myšleníintelektuální
elity katolickécírkve,kteréblvá jinak často
skryto zafrázemi o pravdě a lásce.
Ideovév chodisko
,,Ndzevlistu ,,Pokoj a Dobro,, je pŤevzatod
bratra Františka z Ássrsl. František dovedl do
svékÍslcyzahrnout opravdu všechnysvésoučasnílq, nikdo z ní nebyl vyloučen.
Jde nám o nejvlastnějšía nejhlubšízdjmy nds
všech,kdo m me dobrou vúli učinit něco pro
změnu našehosociálního klimatu i nás samotnjch. Tatodobni vúIends pak s pomocíBožídovede postupně ke změně ndzorú a mnohlch životníchndvykúa našehovaijemnéhochov ní ve
společenskjchvztazích.,,
Vymezení nepňíte|e
podobnosti mezi někdej.
,,Existujípííznačné
šímpŤechodn,lmobdobímbudov ní socialismu
s ideologií marxismu.Ieninismu a krajní, extrémníformou liberdlní ideologie v procesu
aněn po roce ]989. V něm se normáIní etické
principy odkkÍdají stranou.
Zprofanovan forma filosofie historického
materialismu marxistickéhotypu byla nahrazena novou formou materialismu, tentoknit v podobě extrémníholibe ralismu.
Mnozí nedostatečnězpkotvenía máIo mravně integrovaní jednotlivci pŤijali ideologii trž.
ního fundamentalismu jako jakési náhradní
osobní nábožensní. SvújpodíI na tomto svedení mají nedostatlq ve vzděIdnía v etickévfchově, malá profesionalita, nedostatek respektu
k odlišnjm ndzorúma k jejich raciondlní reflexi
_ v médiích,ve veŤejném
prostoru vúbec.,,
Svoboda
,,V posled'ním desetiletí sledujeme s v žnjm
uepokojením n rúst nezodpovědnéhopojert
svobody jako ,,pr va,, prosa7ovat jen vlastní,
častosobeckécíle. Toje deformace ideálu svo.
body.
Pověstnédilema ,,čímvícesvobody,tímméně
sociáIní rovnosti,, bjvd někdy ekonomyformulovdno jako jakási nevyhnutelruiuikoninst; jako by za otevíeníprostoru pro svobody občanské,politické a podnikatelské,kteréjsou cestou
k ekonomicképrosperitě, bylo nutno zaplatit rozevŤenímnúžekvětšísocidlní nerovnosti. Proto
je tak dúIežité
spojenísolidariry, rostoucízdola
zobčanskéspolečnosti,s pečIivěvyvdženjmuÍkonodársním.
Tak lze napomoci tomu, aby se cennéspolečenskéstatky: spravedlnost, svoboda a rovnost
nedostávaly do rozporú,njbrž aby spolupúsobily v produktivnímsouběhu.
Z historicl<ydosud se vyslqtujícíchvzorúm
ke kŤest|anskému
socitilnímuučenínejblížekoncepce socitilníhotržníhohospodáŤství.
Není ndhodou, že prdvě proti tomuto konceptu míŤilo
ostŤíkritil<yextrémníchliberdlň v našempro.
stŤedí.
Ideologie ,,kapitalismu bez pŤívlastkú,,se
ukdzala bjt škodlivou.Jde o nebeqlečnéndzory
krajních libertinistfi, kteŤíchdpou člověkajako
izolovaného tvora, sobeclq sledujícího v extrémněpojatésvobodějen svúj zb! osobnízdjem."
V situaci oslabenéhoprdvního vědomíu nds
doma je tŤeba vítat vnější tlak ze strany
Evropské unie i mezinárodních soudních a frnančníchinstitucína pŤibližovdnínašehoprdva
standardním pravdm v civilizovanjch zemích
jako vítanoupomoc pŤi složitéa dlouhodobéobnově právního Ť du. Varujeme pŤed populismem, kterj by mohl ruirodní cítění zneužít
k obraně aÍjmov.lchskupin, kterést le ještěpre.
ferují zvňIipŤedvlddou zdkona dokonce i za cenu toho rizika, žezťtstaneme
za branami evrop.
skéhospolečenství.,,
Trh ohrožuje společnédobro
,,Soutěžna trhu je tŤebachr nit, podporovat
a kultivovat' Jinaktrh, ponech n sám sobě, tíhne k likvidaci konkurence. Ideologizace těchto
složirjch problémúv podobě zjednodušujících
formulí, podle nichžje soukromévlastnicní již
z definice efektivnějšínež vlastnicní stdtní,je
teoreticlq chybruÍ.
K negativnímvzorúm chovdní nutno pŤičíst
i pochybnéaktivity a cíIe některjch zahraničníchfirem _ jakkoli již byl oceněnpŤínosvstupu
zahraničníchinvestorú.Lze se setkat i s chovd.
ním diskriminujícíchpodnikatelň, kteŤíruinují
dom cípodnik jen proto, aby obsadili trhy a vyŤadili konkurenci; odsdvajízisl<yz domácífiIi ll<ydo zahraničíjako tzv. dařovou optimalizaci
a aiměrně udržujítuzemslq podnik v zdvislosti
na vjzkumu a vjvoji zahraniční centr ly.
Počíndnítakovjch podnikatelúje stejně odsoujako již kritizovanépraktil<ynov'jch
zeníhodné
domdcíchvlastníkúa manažerú.
Řada odvěwí, bez nichž si moden' společnost na píelomu tisíciletínelze píedstavit,patŤí
svou povahou do oblasti, kde redukce na nabídkovou a poptdvkovou stranu tržníhomechaniz.
mu nedostačujea mňžebjt dokonce společenslq
nebeqlečná. Věda, kultura, školsní, socidlní
služby,zdravotnicní, ale takéželeuičnía sil.
ničnídoprava, se sice neobejdou bez kalkulací,
rozpočtú,kvantifikace nabídlq a poptdvlq, ale
s pouhou ekonomiízde nevystačíme.
Trh sám totižzpravi.dlanedod do těchto obIastípotíebnéfinanční zdroje a zaostávánípr .
vě zde m,úže
v žněohrožovatspolečnédobro.,,
Sociá|nípolitika
sociální učenínesmírněoceřu,,Kíesťanské
je skutky milosrdenství a solidariE. Současně
si je však vědomo, žechaita samotn nestačí.
Je tíeba reformu institucí a reformu krokú,kterék těmto vdžnjchsocidlnímproblémúmvedou.
A je potŤebízároveř demaskovatmylnéideologie těch společensbjchstruktur,kterétakovézlo
plodí.
Rodiče,kteŤíse věnují více dětem a pracují
proto napŤ.jen na částečn! vazek, nesmějíbjt
v systémusocidlních jistot diskriminovdni (zejménas ohledem na zabezpečeníve stáŤí).Mají
jim takébjt vylepšovdnyšancepro novézačle.
něnído pracovníhopoměru. Vjše pííspěvk na
děti i pííspěvkúna vjchovu musí bjt stanovena
tak, aby se děti nemohly shítjednou z hlavních
pííčin chudoby. vždyťpro systémsocidlní vychovy se ukazuje blt jako optimáInípočet čtyŤ
ažpěti dětív rodině.
Pro mladé rodiny, ale i pro staršía socidlně
slabšískupiny obyvatelsva má zvldštníujznam
otázka bydlení.Její současnénástroje pro zpjišťov ní novéhopŤiměíenéhobydleníjsou nedostatečné
a častonení v sociální politice dost
citu a dobré vúle k ňešenímjež pŤesahují tržní
kalkulace."
Papež globalizátor
,,Globalizace jako vjvojov tendence světo.
vého hospodáÍsní,politilE i kultury se st vd
zdrojem mnoha nadějí a obav, zejménav poslední době, kdy se její postup zrychluje zdsluhou politiclqch změn a rozvoje technologií.
Touha vytvoŤitsvětovj, íá,da systémspolupráce
ovšemnení nov a vypljv v z sadě ze zaklodního p osIání kíesťanství.
Ke globalizaci světovéekonomilq ŤíkdJan
Pavel II: ,,Stdle dúraznějšíje
požadavek,aby té.
to vzrústajícíinternacionalizaci hospoddŤsní
odpovídaly činnémezindrodníkontrolnía íídící orgdny, kteréby orientovaly hospod Ťsnína
obecnéblaho. Toho neníjednotliuj stát, byťby
byl nejmocnějšína světě,zcela schopen.,.
I pŤípravné
prdce na integračníchprocesech,
směíujícík našemu vstupu do Evropské unie,
múžemechdpat jako krok ve směru odpovědně
ch pané globalizace demokratickou cestou.
Globalizačníprocesy jsou někdy neoprávněně
redukovdny jen na jejich ekonomiclql rouněr
Současn podoba globalizace s sebou nese určitd nebezpečív oblasti kultury: odvrat od tradice, ohroiení ndrodní kultury, fragmentarizaci
světa, vykoŤeněnostz lokdlní komunity a jejího
kulturního, duchovního a sociálního pŤediva.
Tytofaktory mohou zesíIitkrizi identity i v jejím
ruÍrodnímrozměru a mohou urychlit rozpad
hodnotového systému včetně žité mordlky.
je tou nej 7akonenost čIověkav kŤesťanství
činnější
cestou,jak čeliti těmto rizikfim.
Trh práce
,,S proměnami prúmyslovéspolečnostia pŤechodem k nové,,,informačníspolečnosti,,se role odborúmění. Vznikd potŤebanahradit dosavadníformy odborovéorgani7ovanostiformami
novymi, kteréby lépe odpovídaly novjm požadavkúm.
Požadavek respektovtiní lidskjch hodnot
a dústojnostičlověkave světě prdce se neomezuje na častv odborech. Lidské znalosti se ve
vyspěIjch společnostechstdvají hlavním zdrojem bohatsní, Někdy se pŤímohovoŤí,ospolečnosti informace, společnostivědění.Učinnévyužitívšech,,hŤiven,,,kterébyly čIověkudány,je
podmíněnoaktivnímzdjmempracovníka a jeho
vhodnou motivací. Tbho lze dos hnout častí
a sprdvě podniku, někdy
zaměstnancúna Ťízení
i sp oluvlastnicbjmi fo rmami.
Nedostatekpracovní,chmístje 4tftsoben ne.
dostatečnou podporou podnikatelskjch činnostív pŤípravnjch etap ch pracovního proceSU, pÍi pŤípravě investičních projektú.
fiwoŤeníjednoho prúměrnéhodělnickéhopracovního místa vyžadujeinvestici čnrt až celj
milion korun. Jě tíeba hledat i zcela novécesty
a možnostilidslq dústojnjch aktivit a činností
pro naše nezaměstnanéspoluobčanymimo trh
a jeho mechanismy.
Platy a odměny manažerfise častoodpoutaly
od redlnéhovlvoje ekonomilq i od jejich skutečnlchaÍsluh. Znovu se všímdúrazemprohlašujeme,že tyto Í,,^y chovdníjsou nemorální
a zavrženíhodné.
Podnikatelé a manažeŤi,kteŤí
vykoŤisťují
své bližní,zvyšujísvjm protispole.
čensklmjedndním socidlní napětíV zemi.,,
škobtví
,,Blvalj režimre lnéhosocialismu chtěl programově vyloučit kíesťanství z kultury.
Funkčnost vzděIdníje posuzovdna podle míry
uspokojovtiníindividuálních potŤeb.Toto zlomkovité,spec ialilované, instrumentdlnía technologicl{yorientovanévzděldníse stdvdprúpravou
uplatpro socidlní role, cestou k společenskému
nění,tispěchua moci. V tétopodobě vyndŤíi určir! ndzor na život,kterj favorizuje zce pojaté
sekulární hodnoty a noftny Takto orientovan'!
vzdělávací systémpŤispívdve sv,fchdúsledcích
k dezintegraci kultury.
Jestliže vzděldní pomdhá malému ndrodu,
aby v obdobínovéinformativnícivilizace, kterd
se pŤed našima očima rozvíjí, mohl soutěžit
s národy co do počtua zdrojúmocnějšími,pak
je takétŤebana vzděI nípamatovat dostatečnjmifinančnímidotacemi.
odvozuje-li se funkčnostvzděldníujlučněod
požadavkňtrhu, zapomíruise na to, žeje to koneckoncň jen vzděIdní,kterébude schopno za
trhu
pět, deset let odhalit, zda budou požadavl<y
na vzděldnítytéi jakéjsou dnes. Trhje v tétověci slep,j; neví sdm ze sebe,jaké vzděI ní bude
generaci. Proto jen co
sám potŤebovatv pŤíští
nejhlubšía nejuniver7dlnějšívzděIdníje nejlep.
proti rozmarúmtrhu.
šímzabezpečením
VzděIdvánídospěljch je ve stdle se měnícím
světě nezbytnéa měIo by bjt podporovdno sttÍtem i církvemi.Bude tŤebahledat zcela novd Ťešenív sttuaci, kdy se dlouhodobě nedaŤízajištbvat prdci pro většíčdstpopulace v produktivním
věku.,,
Média
,,Rizika zneužitímasové komunikace jsou
se zaměŤujína
značná.Media, zvláštěkomerční,
reklamu a na vyvoldvdnínovlch, většinouzbytnjch potŤeb.To md za následek, že chamtivost
se stdvd veŤejnouposedlostí.
Ideologick publicistika prvních let transfor.
mace byla pŤíkladem neodpovědnosti.
Podněcovala jednostranně a v pokleslépodobě
Iiberdlní schémata a manipulovala veíejnost
k naivní dúvěŤivosti.Jako občaném me pr vo
na dobrcímedia a měIi bychom si uvědomit, že
m žememít vliv na jejich podobu.,,
Závěr
společensníonírd ši.
,,kle se pro kŤesťanské
rok oblast svědeckéslužbyo tom, želidskd dústojnostse nevdžejen na vykon,za nějžjsme odměúovdnimzdou čiplatemv tržnísfeŤe,n.lbržje
ovocem milosti, kterése ndm v Kristu dosttivti
pŤedema bez z sluh. V dlouhodobéperspektivě
bude patíiÍ k ítkolúmsociálních etikú církví,
aby promysleli, jak tento ruíkladnídťtrazkŤesthnské víry vtělit do sociilně-ekonomicklch
poí dkťt.,,
Měsíčnftpro svobodujednotlivce. Čte se [|ese-fér].
Vydává: Petr Mach, Bozděchova8, l50 00 Praha 5,
te|.:0603-228753, e-mai|: [email protected], čísloričtu
l 52050656/5l 00. (www.epot.czAf) Nríměty,reakce,
zájem o inzerci uvádějtena v1fše
zájem o pŤedplatné,
uveden kontakt.Vydávánípovo|i|oMinisterstvoku|tury ČR pod číslem8l83. IssN 1212-8597
cílem, napsanj ve Spojenlch státech V roce
1943. Jde o pŤíběhstŤetávánítalentovaného
jednotlivce s okolím,ktea mravněukotveného
vkusu a věci
répŤeváŽněpodléhávětšinovému
hodnotípodle druhfch na rikor vlastníhonezávisléhomyšlení.Hlavní zápornou postavouje
intelektuál Ellsworth Toohey, kter..fkolem sebe
soustŤeďujepokrytecké a zakomplexované
umělce nízkychkvalit a kten.fsvlmi falešnfmi
utváŤíveÍejné
míněnía Systemasoudy Írspěšně
ticky budujesvémocensképozice. Kniha je pŤía nezdarech,o lásběhemo odhodlání,rispěších
arce a nenávisti odehrávajícímse v prostŤedí
chitekt|i rozvíjejícíhose New Yorku, je pŤíběhem postav s pŤesněvykreslenfmi charaktery,
pŤíběhemkter! v sobě obsahuje filosofické poselství.Autorka knihy, Ayn Rand,je zakladatelkou fi|osofického směru objektivismus, kter'.f
obhajuje svobodu, základni práva člověka
a morálku na základě rozumubeznábožensklch
dogmat' objektivismus nesporně jinak neŽ
Keséanské
sociální učeníodpovídána otázku,
zda jsou vládní projekty sociálního bydlení
nadobro.Však takéhlavníhrdina knihy vyŤeší
konec zneuŽitísvého architektonickéhoplánu
na stavbu sociálníhobydlenípo svém.(vícena
trh idejí se právě dostává www.aynrand.cz)
Na pŤedvánoční
ještějiná kniha. PŤíběharchitekta,individualis- Ayn Rand:7jroj. Ýjdal Berlet,2000.Pevn vazty Howarda Roarka vytrvalejdoucíhoza sv1fm ba,80] stran,cena 395Kč.