zde - Biebertaler Blutegelzucht

Použití pijavek lékařských ve veterinární medicíně
Michael Aurich, Anke Henne
Úvod
Přikládání pijavek lékařských, vysoce účinný a přírodní způsob léčby, zažívá renesanci zejména v německy
mluvících zemích a USA v humánní medicíně. Počet ošetření pomocí pijavek se v Německu pohybuje kolem sto
tisíc ročně. Vedle aplikace pijavek lékařských k léčbě nejrůznějších lidských neduhů značně roste zájem o pijavky
Hirudo medicinalis, H. verbana a H. orientalis také v oboru veterinárního lékařství. Hlavní podíl na tom má
rostoucí význam alternativní veterinární medicíny coby profesního oboru. Podle odhadů producenta pijavek, firmy
Biebertaler Blutegelzucht GmbH je ročně na zvířatech provedeno kolem 20-25 tisíc ošetření.
Použití pijavek vyžaduje specifickou kvalifikaci zvířecího léčitele, kterou lze získat studiem klasické nebo
alternativní veterinární medicíny nebo získáním certifikátu některého ze seminářů zabývajících se využitím pijavek
ve veterinární medicíně (viz např. semináře na www.blutegel.de).
K provádění bezpečné a úspěšné hirudoterapie je bezpodmínečně nutné osvojit si základní znalosti:
• z biologie pijavek (Proč a kdy se pijavky řádně či naopak špatně přisají?)
• pro kontrolu kvality při produkci pijavek
• pro kontrolu kvality veterinární praxe
• o právních normách
• o způsobu působení, indikacích, kontraindikacích, nežádoucích účincích, místech vhodných k přiložení
pijavek a jejich počtu a péči o rány
Biologické charakteristiky pijavek
Pijavky lékařské patří z pohledu evoluce mezi starobylé živočišné druhy. Své místo na Zemi si dokázaly udržet
miliony let. Díky svým léčivým účinkům mezi nimi a jejich hostiteli náchylnými k některým z častých onemocnění
savců vznikl jistý druh symbiózy. Podle některých záznamů nemocní kopytníci intuitivně hledají úlevu ve vodních
zdrojích plných pijavek. Pijavky lékařské jsou vybaveny termoreceptory, které je vedou k prohřátým místům na
těle hostitele. Právě zde se pijavky přednostně přisávají. Tato místa jsou buď dobře prokrvená, nebo mohou být
zanícená a jsou tedy vhodná pro navození lokálních léčebných účinků. Popsané chování je využíváno některými
terapeuty, kteří nechávají volbu místa vhodného k jejich přiložení na pijavkách samotných. Tuto proceduru by měli
provádět pouze terapeuti dobře obeznámení s chováním pijavek lékařských.
Pijavky jsou poikilotermní živočichové, tj. jejich tělesná teplota se řídí teplotou prostředí, dýchající vzdušný nebo
ve vodě rozpuštěný kyslík celým povrchem těla. Jejich potřeba kyslíku je minimální a pijavky se neudusí ani
v téměř vzduchotěsně uzavřené nádobě. Nebezpečné látky jako je chlor, obsažený často ve vodě z kohoutku, však i
při nízkých dávkách pijavky rychle usmrtí. V případě že bylo zvíře ošetřeno nějakými léky nebo krémy, které
přechází z krve, se pijavky odmítají přisát. V těchto případech musí být užívání léčiv přerušeno a hirudoterapie by
měla být o několik dní odložena.
Za nepříznivých podmínek nebo ve stresových situacích pijavky vylučují kůží slizovou vrstvu. Slizká kůže pijavek
by vždy měla být důvodem ke kontrole podmínek, za kterých jsou pijavky chovány a aplikovány. Pijavky se
nechtějí přisát například v hlučném prostředí. V případě bouřky nebo hluku a vibrací (např. při stavebních pracích)
bude možná nutné změnit místo nebo datum ošetření.
Pijavky jsou schopné přežívat v rozmezí od teplot blížících se bodu mrazu (0°C) po teploty přesahující 30°C. Měli
byste se však vyhnout prudkým změnám teplot, které jim nesvědčí a mohou je i zabít. Množství ztrát vyjadřující
úmrtnost pijavek a jejich neochotu se přisát je ovlivněno teplotou a jejich rozmnožovacím cyklem. V letních
měsících, mezi červnem a srpnem, jsou tyto ztráty vyšší než po zbytek roku. V zimních měsících může mít ošetření
koní ve stájích nebo venkovním prostředí za následek nedostatečné sání pijavek.
Kontrola kvality při produkci pijavek
Od října 2007 musí v Německu producent pijavek lékařských určených pro použití v humánní medicíně dodržovat
pravidla daná systémem řízení jakosti. Spolkový institut pro léčiva a lékařské produkty (Bundesinstitut für
Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM, www.bfarm.de) vytvořil ve spolupráci s firmou Biebertaler
Blutegelzucht GmbH směrnice pro systém řízení jakosti. Vydané směrnice obsahují následující požadavky
(výňatek):
• Karanténa trvající 32 týdnů od dovozu pijavek nebo krmení chovaných a dovážených pijavek
• Pravidelné mikrobiologické rozbory pijavek a vody; rozbory předcházející schválení šarže (zavedeních
limitních hodnot pro schválení šarže)
• Virologický rozbor krve, kterou jsou pijavky krmeny
• Dohledatelnost díky dokumentaci kontroly kvality dané šarže
• Pečlivá kontrola kvality před odesláním
• Povinnost dokumentace nežádoucích účinků
• Příbalový leták dle § 11 německého zákona o léčivech (Arzneimittelgesetz)
• Zákaz opakovaného použití pijavek, platí i pro léčbu stejného pacienta
• Hygienické předpisy a dokumentace skladování ve velkoobchodech i v lékárnách
• Zákaz dalšího chovu použitých pijavek
Německé úřady dosud nevydaly směrnice kontroly kvality pro veterinární využití pijavek. Společnost Biebertaler
Blutegelzucht GmbH však pro veterinární použití pijavek zavedla stejná opatření, jako pro kontrolu kvality
v humánní medicíně.
Kontrola kvality při praktikování veterinární medicíny
Zodpovědnost terapeuta pracujícího s živými pijavkami spočívá ve sledování kvality pijavek na jejich cestě od
producenta, velkoobchodníka nebo lékárníka k terapeutickému využití. Prvním krokem terapeuta ke splnění těchto
požadavků by mělo být sladění časového plánu objednávek a terapie. Doporučujeme objednat pijavky
v dostatečném předstihu tak, aby byly doručeny asi dva dny před plánovanou terapií.
Pijavky jsou doručovány v optimalizovaném transportním balení, které není vhodné k několikadennímu
přechodnému skladování. Po doručení by měly být pijavky vybaleny a přemístěny do vhodného přechodného
habitatu.
Dalším krokem by měla být kontrola kvality pijavek. Kvalita pijavek byla prověřena a potvrzena společností
Biebertaler Blutegelzucht GmbH v průběhu výstupní kontroly. V některých případech však mohou pijavky dojít
k újmě vlivem transportních podmínek (např. vlivem extrémně vysokých teplot nebo dříve nezjištěné choroby).
Pijavky by měly být používány pouze, pokud vypadají zdravě. Za normálních okolností jsou pijavky vitální a
nejeví známky zranění nebo zadušení. Příznakem nemoci u pijavek může být: krvavá stopa, zatuchlý zápach,
bezvládná nebo ochablá konzistence, světlá nebo žlutavá barva pokožky, olejovitě vypadající tělní segmenty,
zduřeniny, bulky, zaškrcení, zvětšená hlava, vředy, vřídky, zarudlé okraje přední přísavky a kůže pokrytá slizem.
Jako přechodný habitat doporučujeme dostatečně velkou, dobře uzavřenou skleněnou nádobu do poloviny
naplněnou vodou. Několik malých otvorů (průměr by neměl být větší než 1 mm) zajistí dostatečný přísun kyslíku i
za nepříznivých podmínek. K uskladnění pijavek tak může posloužit i velká sklenice od okurek. Protože pijavky
vylučují zplodiny metabolismu, které kontaminují vodu a vedou k akumulaci bakterií, nemělo by jich v jednom
litru vody být více než pět až deset kusů. Abychom udrželi nádobu čistou a předešli akumulaci mikrobů, je třeba
měnit vodu dvakrát týdně. K dostání jsou i speciální zdobené nádoby na pijavky. Použitá voda musí odpovídat
následujícím požadavkům:
• nesmí obsahovat chlor
• hodnoty pH od 5,5 do 7,0
• tvrdost vody menší než 12°dH
• obsah amoniaku < 0,5 mg/L
• obsah dusičnanů < 25 mg/L
• obsah dusitanů < 0,4 mg/L
• kyslík 5-8 mg/L
Pro přechovávání pijavek doporučujeme destilovanou vodu, do které je nutné přidat 0,5-1,0 g/L mořské soli (1-2
špetky). Destilovanou vodu je možné levně pořídit v podobě vody do autobaterií. Při dodržení výše uvedených
požadavků na složení vody není třeba provádět její další testy. Dále je možné použít pramenitou vodu, nesycenou
minerální vodu nebo vodu z kohoutku, pokud její chemické složení odpovídá výše uvedeným požadavkům.
Ostré kameny v nádobě (ne vápenec) pomáhají pijavkám jednou až dvakrát týdně ve svlékání pokožky. Nejedovaté
vodní rostliny (např. vodní mor kanadský Elodea canadensis) využívají pijavky k nerušenému odpočinku ve stínu.
Nádoba by neměla být vystavena přímému slunečnímu svitu, protože pijavky dávají přednost přítmí. Nádoba musí
být pečlivě kontrolována, protože se může stát, že některá pijavka uhyne. V takovém případě musí být uhynulá
pijavka okamžitě odstraněna a nádoba, kameny a vodní rostliny musí být důkladně očištěny, aby nedošlo
k pomnožení bakterií v nádobě nebo nakažení zbývajících pijavek. Při přípravě pijavek pro léčebné použití musí
být požadované množství pijavek (plus 2 až 3 náhradní pijavky) přemístěno do malé čisté nádoby s vodou zakryté
víčkem. Po terapii spolu nesmí nasáté a nepoužité pijavky přijít do styku. K tomu nám poslouží druhá nádoba
určená pro přenos použitých zvířat.
Dodržování právních norem
Postupná právní regulace hirudoterapie, ke které došlo v posledních letech, je důležitá i pro veterinární použití
pijavek. Praktikování hirudoterapie na zvířatech se řídí právními předpisy zabývajícími se léčivy, ochranou přírody,
ochranou zvířat proti týrání a právní odpovědností. Abychom s vyhnuli porušování daných zákonů a jeho právním
důsledkům, je nezbytné znát konkrétní právní předpisy. Pijavky lékařské jsou v Německu považovány za
farmaceutické produkty a mohou být dodávány na trh pouze farmaceutickými producenty, kteří jsou držiteli
oficiálního oprávnění dle § 13 německého Zákona o léčivech (Arzneimittelgesetz) nebo distributorem léčiv
s příslušným obchodním povolením (§ 52 německého Zákona o léčivech), nebo mohou být vydávány lékárnami.
Jiné zdroje, jako např. získávání pijavek z volné přírody, zákon nepovoluje. K provádění terapie na zvířatech není
potřeba zvláštní povolení. Chirurgické a bolestivé zásahy musí být prováděny veterinárním lékařem nebo pod jeho
dozorem na zvířatech v narkóze. Hirudoterapii smí provádět veterinární lékaři nebo náležitě proškolení zvířecí
terapeuti. Pokud zvíře dojde k úhoně vinou špatného zacházení, nárok majitele zvířete na náhradu škody se
v Německu řídí majetkovým právem Občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch). Trestní postihy jsou možné
pouze v případech úmyslného týrání zvířat nebo klamání majitele zvířete. Pro ošetřovaná zvířata (obratlovci nebo
savci) platí Zákon na ochranu zvířat proti týrání. Použité pijavky podléhají Zákonu o léčivech. Na bezobratlé
živočichovy, mezi které patří i pijavky, se nevztahuje žádný konkrétní zákon. Návrat použitých pijavek do volné
přírody je zakázán Zákonem o léčivech a ochraně přírody. Vracení použitých pijavek do nádrže pro „vysloužilce“
v Biebertaler Blutegelzucht GmbH z důvodu jejich ochrany byl příslušným úřadem (BfArM) zakázán v červnu
2006.
Usmrcení zvířat lze provést buď zmrazením na -18°C nebo použitím vysokoprocentního alkoholu.
Likvidace odpadu by měla být prováděna v souladu s Evropským katalogem odpadů, kde je klasifikován pod
číslem 18 01 12 jako „Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv“. Pokud terapeut nemá přístup
ke komerční likvidační službě, pijavky mohou být ve vodotěsné nerozbitné nádobě označené jako „Odpad
z veterinární péče“ vyhozeny do komunálního odpadu.
V Německu musí být dále dodržovány technické normy pro biologické pracovní látky (TRBA) spolu s předpisy pro
bezpečnost a ochranu zdraví při nakládání s biologickými pracovními materiály. Normy TRBA jsou zveřejněny na
internetových stránkách www.baua.de.
Dbejte prosím lokálních opatření pro likvidaci odpadů. Pokud máte nějaké dotazy týkající se procesu likvidace,
kontaktujte prosím příslušný místní úřad.
Způsob působení
Pijavka začne ihned po prokousnutí kůže vylučovat do rány své sliny. V důsledku toho dochází k naředění krve
hostitelského zvířete. Je zabráněno srážení krve. Kousnutí pijavky je lidskými pacienty popisováno jako mírná
bolest srovnatelná s popálením kopřivou. Krátce na to začne pijavka se sáním krve. Pijavky sají především žilní
krev, což vede ke zprůchodnění ucpaných cév. Po celou dobu sání pijavky do rány uvolňují sliny. Rozličné látky
obsažené ve slinách pijavek vyvolávají pestrou škálu účinků.
Antikoagulační účinky:
Vyloučený hirudin se vážen trombin a brání tak srážení krve hostitele. Kalin zamezuje kolagenem
zprostředkovanému shlukování krevních destiček, zatímco saratin vazbě trombocytů na stěny cév, čímž asi 12
hodin brání uzavření rány.
Destabiláza rozpouští fibrin a působí jako látka účinně rozpouštějící krevní sraženiny. Další látka obsažená ve
slinách pijavek, inhibitor faktoru Xa, tlumí aktivitu koagulačního faktoru Xa.
Protizánětlivé účinky:
Bdeliny a egliny vykazují protizánětlivé účinky.
Antibiotické účinky:
Hyaluronidáza usnadňuje šíření dalších látek zprůchodněním mezibuněčných prostor. Mimo to má také antibiotické
účinky.
Stimulace krevního oběhu:
Inhibitor karboxypeptidáza A zvyšuje přítok krve do oblasti rány. Acetylcholin způsobuje rozšíření cév. Inhibitor
tryptázy identifikovaný u pijavek inhibuje proteolytické enzymy žírných buněk v krvi hostitele. Tento
mechanismus má patrně zabránit poškození citlivé kůže na přední přísavce pijavek.
Analgetické účinky:
Předpokládá se, že ještě před hirudinem jsou do rány vylučovány látky s analgetickým a vasodilatačním účinkem.
Tyto látky zajišťují, že je kousnutí pijavek téměř bezbolestné a cévy jsou před sáním rozšířené. Protože se dosud
podařilo určit jen některé z těchto látek (např. inhibitor karboxydázy), existence výměšků tišících bolest může být
vyvozována pouze z reakcí pacientů.
(Tento seznam byl vytvořen podle knihy „Medicinal leech therapy“ autorského kolektivu Michalsen, Roth a
Dobos, Haug, Stuttgart 2007, str. 131-138)
Sliny pijavek patrně obsahují další účinné látky, které dosud nebyly zaznamenány nebo jejichž účinky dosud
nebyly potvrzeny. Z některých izolovaných látek farmaceutický průmysl vyvinul léky a masti. Především jde o
hirudin, který se podává nitrožilně pacientům trpícím zvýšenou srážlivostí krve nebo neprůchodností koronární
tepen. Odborné poznatky naznačují, že se tyto izolované, umělé nebo rekombinantní látky nevyrovnají širokému
spektru účinků pijavek. To může mít spojitost s komplexitou složení slin pijavek nebo také schopností pijavek
upravovat složení slin dle potřeby.
Indikace
Artritida:
Jak se ukázalo, aplikace pijavek u zvířat je obzvláště účinná při léčbě zánětů kloubů: v raném stádiu dokáže
degradující chrupavku obnovit, v pokročilém stadiu podporuje osifikaci, čímž rychle ulevuje od bolesti. V obou
případech zlepšuje krevní oběh, což usnadňuje odbourávání látek ukládajících se v kloubech a tím snižuje jejich
bolestivost.
V případě velkých kloubů může být stabilizací svalů dosaženo větší pevnosti a nosnosti. Michalsen a kol. (2007)
zjistil v klinických testech, že přikládání pijavek ulevuje od bolesti způsobené osteroartritidou kolene a kořenového
kloubu palce a epikondylitidou (tenisový loket).
Ošetření ran:
Čerstvé rány po ošetření pijavkami srůstají rychleji a nedochází k jejich zanícení. Rány buď nehnisají vůbec, nebo
se rychle vyčistí. Proces hojení je rychlý a bez komplikací. Starší šrámy se zacelí úplně nebo zčásti v závislosti na
své velikosti a hloubce. Ošetření může pomoci i s dalšími problémy.
Záněty:
S vysokou úspěšností lze aplikací pijavek léčit záněty kloubů a pojivových tkání. V některých případech se může
vyskytnout krátkodobé zhoršení příznaků, po kterém však následuje rychlejší a dlouhodobý regenerativní proces.
Charakteristické indikace ve veterinární medicíně:
Psi:
Dysplazie kyčelního kloubu, onemocnění meziobratlových plotének, ekzémy, záněty uší, pooperační péče
(především po kastraci), zánět mléčné žlázy, oční záněty, artritida malých i velkých kloubů nebo páteře, zranění
Kočky:
Pokousání nebo tržná zranění, poranění páteře, ekzémy, záněty uší, pooperační péče (především po kastraci), zánět
mléčné žlázy, oční záněty
Koně:
Periostitida, různé formy artritidy, chronické schvácení kopyt, bolest z patek (podotrochlóza), ekzémy, rány
způsobené pokousáním nebo kopnutím, abscesy a vředy, zánět mléčné žlázy, zánět šourku a předkožky, zánět
lymfatických uzlin
Kontraindikace
Pijavky nesmí být použity v případech poruchy srážlivosti krve. To platí i v případě, že byly zvířatům podávány
léky snižující srážlivost krve, jako např. léky s obsahem kumarinu nebo analgetika obsahující kyselinu
acetylsalicilovou (např. aspirin), léky stimulující krevní oběh nebo jiné léky zabraňující tvorbě krevních sraženin.
Pokud jste na pochybách, je možné provést jednoduchý antikoagulační test: odeberte injekční stříkačkou 1 ml žilní
krve, nasajte do stříkačky 2-3 ml vzduchu a nechte ji 10 minut stát. Pokud se krev srazí, je srážlivost v pořádku.
Pokud větší část krve zůstane tekutá, ošetření pijavkami by mělo být odloženo, dokud možné účinky léku neodezní.
Kontraindikací jsou všechny formy chudokrevnosti, při které nelze říci, zda se krev dostatečně rychle a
v dostatečném množství obnoví. Za kontraindikaci je obecně považován také diabetes. Pijavky však byly
s úspěchem použity i v případech léčby pacientů s diabetem. Terapeut by měl rozhodně mít o zvířeti dostatek
informací k vyhodnocení možných rizik, o kterých musí detailně informovat majitele zvířete. Teprve po vzájemné
dohodě, může přistoupit k opatrně dávkovanému ošetření.
Vedlejší účinky
Hirudoterapie je obecně charakterizována jako velmi bezpečné ošetření. To však nevylučuje možnost výskytu
nežádoucích efektů. V některých případech se může objevit alergická reakce, která se obvykle projevuje silným
otokem v místě aplikace a zvýšenou teplotou. Ve výjimečných případech byly zaznamenány i poruchy
kardiovaskulárního systému spojené s třesem, pobledlými sliznicemi a mělkým nepravidelným dýcháním. Pokud
jsou rozpoznány včas, lze tyto příznaky s úspěchem léčit pomocí homeopatických přípravků (např. arnikou nebo
včelím jedem). V případě silné alergické reakce, kdy nelze dosáhnout rychlé regeneraci, by měl veterinární lékař
nasadit vhodnou infuzi.
Pokud je pijavka během ošetření donucena k dávení, může dojít k infekci Aeromonas hydrophila, střevním
symbiontem pijavek. Tato infekce se projevuje stejnými příznaky jako lokální zánět: teplotou, otokem, zarudnutím,
překrvením a následným svěděním. Tyto příznaky je možné léčit homeopaticky pomocí včelího jedu, kopřivy, tuje
nebo třapatky.
Dále může poměrně rychle pomoci autohemoterapie nebo obklady z vlastní moči. Pokud je nutné k proti infekci A.
hydrophila použít antibiotika, měly by být předepsány cefalosporiny 3. generace nebo gyrázové inhibitory.
Zvířatům s oslabeným imunitním systémem, kterých je zvýšené riziko infekce (např. z důvodu oslabení
předchozím chirurgickým zákrokem nebo vážným průběhem onemocnění), mohou být antibiotika podávána půl
dne před přikládáním pijavek a až tři následující dny jako ochranná léčba.
Striktně vzato musí být i jizvy po zahojení ran považovány za nežádoucí efekt. U většiny zvířat rány zarostou srstí
a nemají vliv na vnější vzhled ani u výstavních zvířat. Majitel zvířete by měl vědět, že v některých případech
mohou být oblasti zranění po krátkou dobu viditelné. Povrchové jizvy způsobené pijavkami nejsou systémovou
vadou.
Ošetření
Při provádění hirudoterapie je třeba brát v potaz to, že dobré environmentální podmínky jsou nutným
předpokladem úspěšné aplikace pijavek. Nejdůležitější je v tomto ohledu jejich odpor vůči silným odorantům.
Proto by zvířata před ošetřením neměla být koupána a mazána aromatickými mýdly a krémy. Pijavky jsou také
odpuzovány repelenty proti parazitům nebo esenciálními oleji jako např. olej čajovníku australského („tea tree oil“)
nebo máty. Je nezbytné, aby byl majitel zvířete o tomto faktu informován před samotným ošetřením.
Mezi další předpoklady úspěšné léčby patří klidné prostředí a klid majitelé zvířete i terapeuta. Pro umístění pijavek
na zvíře nejsou třeba žádné speciální nástroje. Terapeut si nasadí rukavice, které slouží jako ochranná pomůcka
před krví zvířecího pacienta a nechtěnému zakousnutí pijavek. Pokud chceme pijavky přiložit na přesně dané
místo, můžeme k tomu použít skleničku nebo zkrácenou injekční stříkačku, do které pijavku umístíme. Osvědčilo
se, nechat pijavky, aby si samy našly vhodné místo k přisátí. V tomto případě se jen položí do postižené oblasti.
Obvykle se zakousnou v dobře prokrveném teplém místě, kde je jejich působení nejefektivnější. Většinou se
nechávají sát, dokud samy neodpadnou. Předčasné odstranění pijavek s sebou nese riziko dávení a infekce rány
střevním symbiontem A. hydrophila nebo A. sorbia veronii a také zvyšuje následné svědění.
Léčebný účinek se předčasným ukončením sání zmenšuje, kvůli menšímu objemu nasáté krve, vyloučených slin i
dřívějšímu zastavení druhotného krvácení. V případě zvířecích pacientů není nutné rány nijak zvlášť ošetřovat.
Druhotné krvácení ránu dostatečně vyčistí. Po zastavení krvácení se rána okamžitě uzavře tenkou sraženinou, ze
které se rychle vytvoří strup. Ten udrží ránu čistou. V případě domácích mazlíčků je někdy nutné ochránit okolí od
krve. V takovém případě je možné ránu volně překrýt dobře sajícím materiálem. Pro tento účel se dobře hodí dětské
ubrousky nebo papírové kapesníčky, které ve srovnání s jinými obvazy nasají dostatečné množství krve. Vyvarujte
se použití tlakových obvazů, které by předčasně zastavily krvácení. To by mohlo vést ke stížnostem ne nehezky
vypadající a značně svědící modřiny.
Zvířecí pacienti snášejí pijavky velmi dobře, obranné reakce jsou vzácné. Není proto nutné držet zvířata v nějaké
vynucené poloze, abychom zajistili jejich naprostý klid. Koně mohou být volně uvázaní nebo je může držet jejich
majitel na dlouhém laně. Psi a kočky se mohou volně pohybovat po místnosti. Je třeba jen dávat pozor na případné
škrábání nebo kousání daného místa, které může vyvolat pohyb pijavek. U větších psů je třeba dohlídnout na to,
aby si nelehli na ošetřovanou stranu a pijavky nerozmáčkli.
Zvířata mají ve srovnání s lidmi s následky léčby mnohem méně problémů. Druhotné krvácení je nechává
klidnými. Krev si jednoduše olížou. Žádné neobvyklé chování nebylo pozorováno. Také jen ve vzácných případech
vykazují po uzavření rány známky svědění. Pokud by je rána přeci jen svědila, svědění je snadno zbaví „tea tree
oil“ nebo zklidňující mast. V případě podezření na infekci střevními symbiotickými bakteriemi pijavek je
indikována léčba antibiotiky. Tato infekce se projevuje silným zarudnutím, otokem a svěděním. Druhotné krvácení
může trvat až 24 hodin. U zvířat se však obvykle rána zavírá mnohem dříve. I když tedy druhotné krvácení trvá jen
kolem 30 minut, ošetření splnilo svou úlohu, protože sliny vyloučené pijavkami aktivovaly dlouhotrvající
metabolické procesy. V případě stížností je např. v případě schvácení kopyt u koní možné léčbu po jednom až dvou
dnech opakovat.
Příklad léčby chronicky zchváceného kopyta u koní (laminitidy)
Devatenáct let stará klisna poníka trpěla asi 18 měsíců opakujícím se schvácením kopyta. Její problémy se
opakovaly ve sporadických intervalech s různými příznaky. Majitel nebyl schopen vždy zjistit, co je způsobilo.
Mezi možné spouštěče potíží však mohla patřit změna výběhu a extrémní počasí. Rotace kopytních kostí byla
potvrzena rentgenem (12° a 15°).
Veterinární terapeut naordinoval klisně homeopatickou léčbu na podporu funkce ledvin a jater. Dále klisna
dostávala při potížích protizánětlivé léky, antikoagulanty (warfarin) a analgetika (phenylbutazon/equipalazone).
Kopyta byla neokovaná, protože kobyla kvůli velké bolesti speciální podkovy nesnesla. Tvar kopyta byl víceméně
přirozený. Kopyto bylo v průběhu posledních měsíců opakovaně upravováno. Přesto se na chodidle vytvořily
výrazné výrůstky (keratinové formace, ne kopytní kost). Výrostky nebyly kovářem dále upravovány kvůli
bolestivým reakcím klisny.
Zlepšení po opakované hirudoterapii:
Klisna prodělala deset ošetření, při kterých jí byly na každou nohu aplikovány 2-4 pijavky. Podpůrná léčba
zahrnovala 15 ml přípravku NeyNerin č. 63 a dvakrát denně přípravek Fega Coren č. 61 perorálně k podpoře
nejdůležitějších detoxifikačních funkcí. Krátkodobá zchromlost byla léčena tabletami Traumeel.
Dále byl změněn způsob krmení. Klisna dostala na pastvě náhubek, který omezil její příjem potravy a dále jí byl
podáván minerálový doplněk s nízkým obsahem proteinů, kopřivy, březové větve, seno a sláma. Do přístřešku na
pastvě bylo navezeno dostatečné množství písku, který zajišťuje rovnoměrné zatěžování chodidel. Během tří
měsíců se zintenzívnil růst rohoviny a výrazně se zvýšila tvorba keratinu. Protože bylo opět možné kopyta
upravovat, byly každé čtyři týdny keratinové nárůsty na chodidle krok za krokem odstraňovány, což umožnilo růst
kopyt ve zdravé poloze. Zdá se že kopytní kosti jsou opět na správném místě, protože klisna začala ve výběhu sama
od sebe klusat a běhat tryskem. Zchromlost zmizela. Klisna je nyní už 15 měsíců bez problémů. Stále je na přísné
dietě, ale bez další hirudoterapie. Na klisně se už dva roky pravidelně jezdí na jakémkoli povrchu ve všech
terénech, pokud možno tryskem.
Autoři:
Michael Aurich, MSc. biol.
produktový manažer, kvalifikovaný specialista farmakovigilance, propagační pracovník
Biebertaler Blutegelzucht GmbH, Německo
e-mail: [email protected]
Anke Henne
alternativní veterinární lékařka, Německo
e-mail: [email protected]