Martina Štillerová - Kladenský symfonický orchestr

Komentáře

Transkript

Martina Štillerová - Kladenský symfonický orchestr
Koncert 27.04.2008 - účinkující
Kladenský symfonický orchestr
Kladenský symfonický orchestr, člen české, evropské a světové Asociace neprofesionálních, komorních a symfonických
těles, vstupuje v roce 2008 do 106. koncertní sezóny. Vedení orchestru kvalitními dirigenty [Hynek Kubát (žák Antonína
Dvořáka), „Vašatovci“, Jan Snítil, Vítězslav Podrazil, PHDr. Jiří Mikula, Martin Klepetko, Adolf Melichar a Zbyněk
Müller], je společným znakem celé jeho historie. Současným dirigentem orchestru je prof. Vlastimil Mareš a od roku 2007
i Bc. Karel Procházka. S tělesem vystupovali vedle vlastních členů i osobnosti velkého hudebního světa (František Ondříček,
Jaroslav Kocián, Ema Destinová, Václav Snítil, Jaroslav Svěcený, Ivan Ženatý, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Daniel Veis, Jiří
Hubička, Miloš Bok, Václav Hudeček, Jiří Bárta, Kazuko Nagatomi a další). Dramaturgie orchestru vychází z české tvorby,
zastoupené především obdobím klasicismu a novoromantismu. Nejhranější jsou díla Antonína Dvořáka, prováděny jsou
i skladby Mendelssohna, Brahmse, Čajkovského, Griega, Musorgského, Skrjabina, Suka a dalších skladatelů. Orchestr stál
u zrodu projektu Antonín Dvořák a náš kraj, účinkoval na zámku v Třešti (Mezinárodní vědecká konference), vystupoval na
Národních festivalech v Písku a ve Slaném. Zahraniční kontakty navázal v roce 1988, kdy přijal pozvání na Orchestrální
seminář v Bad Alexandersbadu, který vyvrcholil koncertem v Selbu. V příštím roce přišlo pozvání z Mnichova na
Mezinárodní festival neprofesionálních orchestrů. V roce 1990 začala spolupráce a výměnné koncerty s Wandsbeker
Sinfonieorchester Hamburg, která trvá doposud. Orchestr hrál ve Francii (1992) a kontakty navázal (2000 - 2002)
s Wansworth Symphony Orchestra z Velké Británie. V roce 2007 byl orchestr zastoupen i při provedení Dvořákova oratoria
Stabat Mater v mezinárodním obsazení orchestru v rámci Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických
těles na koncertech v České republice a v Německu (Teplice, Freital, Ústí nad Labem, Dresden). V roce 2008 je orchestr
zastoupen v obdobném mezinárodním projektu, tentokrát při provedení Symfonie č. 1 c moll Johannese Brahmse
a Slovanského tance č. 1 C dur Antonína Dvořáka (koncerty – Ústí nad Labem, Teplice, Dresden).
Vlastimil Mareš (* 1957) ▪ dirigent
Je hlavním dirigentem Kladenského symfonického orchestru, s nímž se setkal poprvé v roce 1996 a od roku 1998 s ním
spolupracuje dodnes. Dirigování studoval jako soukromý žák mistra Libora Peška. Tuto nabídku dostal při jejich společném
vystoupení s Liverpoolskou filharmonií. Dirigoval zejména orchestr v Českých Budějovicích a Plzeňskou filharmonii. Jako
dirigent byl pozván ke spolupráci na projektu festivalu Ameropa, který je založen na kooperaci hudebníků Ameriky a Evropy
a kde se střídají v pořádání města obou kontinentů. Prof. doc. Vlastimil Mareš je proděkanem a profesorem Hudební fakulty
Akademie múzických umění v Praze a předsedou akademického senátu fakulty. Je znám především jako vynikající
klarinetista. Obor klarinet studoval ve třídě prof. J. Hlaváče na Plzeňské konzervatoři. Po absolvování Akademie múzických
umění v Praze se stal 1. klarinetistou Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, členem Pražského dechového
kvinteta, uznávaným sólistou. Své mimořádné hudební nadání prokázal na mezinárodních soutěžích, kde získal vesměs
1. ceny – např. Concertino Praga, soutěž K. Kurpinského v Polsku, Markneurkierchen v Německu, Pražské jaro. S velkým
úspěchem pro něj skončily soutěže v Paříži a v Římě, kde postoupil až do úzkého čtyřčlenného finále. Jeho nahrávky jsou
dnes velmi vyhledávané a uznávané doma i v zahraničí (CD roku 96 v Paříži, Gramy Asia 97 - Soul, Gramy classic 93 –
Praha). Jako sólista vystoupil na podiích mnoha zemí včetně USA, Japonska i Anglie.
Karel Procházka (*1974) ▪ dirigent ▪ sólista ▪ zpěv ▪ tenor
Karel Procházka získal první hudební vzdělání na LŠU v Kladně v oborech violoncello a zpěv. Členem Kladenského
symfonického orchestru je od roku 1989 a jedním z jeho dirigentů od roku 2007. V letech 1990 – 2004 člen a sólista
kladenského sboru Schola cantorum Sanctea Caeciliae, u jehož sbormistra Jána Čambála studoval zpěv. V roce 2003
absolvoval na Pedf UK Praha a Týnské vyšší odborné škole v oboru Sbormistrovství chrámové hudby. Od roku 1998 působí
jako sbormistr a umělecký vedoucí souboru Chorus Carolinus Kladno. S ním uvádí v obnovených premiérách skladby
chrámového hudebního archivu ve Smečně. Několik let se věnuje intenzivní badatelské činnosti, zejména dílu českého
skladatele patera Františka Mensiho (1753 – 1829), za což obdržel cenu rektora Karlovy univerzity za vědecký přínos.
Pedagogicky působí na Sportovním gymnáziu Kladno. Je autorem několik textů a skladeb, převážně vánočních a Te Deum,
zejména však autorem Reguiem g moll pro sóla, sbor a orchestr, jehož první a poslední notu v partituře dělí 7 let.
Martina Štillerová (*1987) ▪ sólista ▪ housle
Martina Štillerová se narodila 11. ledna 1987 v Rakovníku. Od pěti let navštěvovala SZUŠ v Rakovníku, nejprve hrála na
flétnu a od září roku 1993 se začala věnovat hře na housle ve třídě Jitky Suchomelové. V roce 2002 byla přijata na Pražskou
konzervatoř, kde dokončuje 6. ročník pod vedením Dagmar Zárubové. Během studia na Pražské konzervatoři se zabývá hrou
na barokní housle a historicky poučené interpretaci se věnuje i ve své absolventské práci. V lednu 2008 úspěšně složila
přijímací zkoušky ke studiu na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru housle. Připravuje se na
přijímací zkoušky na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde bude v akademickém roce 2008/2009 otevřen
nový studijní obor Historická hudební praxe. Spolupracovala s různými umělci: Jana Semerádová, Pavel Zejfart, Ricardo
Minazi, Daniel Hauptmann a další.
Chorus Carolinus Kladno
Chorus Carolinus Kladno vznikl v létě 1998. Většina členů zpívala v chrámovém sboru Schola Cantorum sanctae Caeciliae
z Kladna Rozdělova pod vedením Jána Čambála. Prvním počinem byla Vánoční mše D-dur F. X. Brixiho. Od jara 2000 sbor
pravidelně zkouší a připravuje koncerty. Rozšiřuje se a uvádí Dixit Dominus N. Porpory, Offertorium D-dur Vox clamantis
V. J. Kopřivy, koledy a spirituály. Jarem 2001 začíná studium hudební sbírky ve Smečně a objevování zapomenutých
pokladů kůru kostela Nejsvětější Trojice. Cyklus „Obnovené premiéry skladeb smečenského kůru“, doplněný slovem Petra
Haničince, začal v září 2001. Soubor zaměřuje svou činnost zejména na českou hudbu konce 18. století. Pravidelně vystupuje
ve Slaném, Kladně a Smečně. Každoročně (od r. 1999) zpívá koledy při půlnoční mši v Novém Strašecí. 2 x zavítal do
Hostivic a výtěžky z koncertů pomohl k opravě historických varhan. Vystoupil v historických kostýmech při provedení
Händlova Korunovačního žalmu č. 2 (2002). V pražském Klementinu uvedl koncert s podtitulem „P. František Mensi po 200
letech opět v Praze“, který byl zároveň absolventským koncertem sbormistra Karla Procházky (prosinec 2002). U příležitosti
250. výročí narození Mensiho bylo vydáno první CD s osmi Mensiho skladbami, které vzniklo z výsledků badatelské práce
(podzim 2003). Dílo Mensiho připomenul i v jeho rodném městě v Bystrém u Poličky (říjen 2004). Z ostatních uváděných
skladeb stojí za povšimnutí velká Brixiho „Missa Pastoralis in C“ nebo Stabat Mater in g“ K. Lose. Mnoho hodin věnoval
sbor dílům Händla (korunovační žalmy, sbory a árie z oratorií). Kromě staré hudby provádí i díla současná – např.
J. Čambála či jeho žáka a sbormistra sboru K. Procházky (Te Deum, Requiem pro sóla, sbor a orchestr).
Irena Troupová ▪ sólista ▪ zpěv ▪ soprán
Irena Troupová se narodila v Českých Budějovicích. První jevištní zkušenosti získala v Jihočeském divadle (Kouzelná flétna,
Bastien et Bastienne). Během studia hudební vědy na Karlově universitě v Praze se začala věnovat intenzivně staré hudbě
(studium zpěvu u Terezie Blumové). Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha vzešel velký počet nahrávek
a úspěšné koncerty doma i v zahraničí. Tehdy se věnovala rovněž hudbě soudobé (spolupráce s P. Ebenem, S. Havelkou aj).
V posledních letech působí především v Německu, vystupuje ale i v mnoha dalších zemích (Anglie, Itálie, Dánsko, Švédsko,
Francie, Švýcarsko, Polsko aj.), koncertuje a nahrává s řadou souborů (Johann-Rosenmüller-Ensemble, Schütz-Akademie,
Capella Sagittariana, Dresdener Barockorchester, Lautten-Compagney, Kijivskaja Kamerata aj.) a dirigentů (Howard Arman,
Frieder Bernius, Thomas Hengelbrock, Florian Heyerick, Vojtěch Spurný, Robert Hugo, Lukáš Vendl aj.), pravidelně
vystupuje v koncertních řadách Státní opery v Berlíně, Berlínského symfonického orchestru aj. Mezi nejzajímavější operní
produkce, na kterých se podílela, patří Monteverdiho „Orfeo“ pod vedením J. Rifkina v Basileji, Freiburgu a Mulhouse
(postavy „Musica“ a „Proserpina“), novodobá premiéra (s následnou CD produkcí) opery „Arminius“ H. I. F. Bibera
v Salzburgu, „Le malade imaginaire“ podle Moliera od M. - A. Charpentiera a J. - B. Lullyho v Berlíně. Je častým hostem
mezinárodních hudebních festivalů „Tage der alten Musik Herne“, „Pražské jaro“, „Festival de musique baroque Caen“,
„Bach-Festival Sumy (Ukrajina)“, „Holland-festival oudemuziek Utrecht“ aj. V České republice koncertuje pravidelně
především s cembalistou a varhaníkem Jaroslavem Tůmou, dalšími partnery byli též Gabriela Demeterová, Bohuslav
Matoušek aj. Je vyhledávanou lektorkou kurzů staré hudby (Francie, Česká republika). V poslední době spolupracuje se
souborem „Orpheon“, se kterým absolvovala koncerty ve Španělsku, Rakousku a Francii. K novým projektům patří
programy ve spolupráci s Komickou operou (Berlín), německým rozhlasem NDR a belgickým dirigentem Florianem
Heyerickem „Salto vocale“ – průřez operami G. Ph. Telemanna. Spolu s pianistou Tomášem Spurným uvádí i zapomenutou
hudbu významných německých skladatelů 19. století, kteří působili v českých zemích (Joseph Wolfram, Wenzel H. Veit aj.)
– koncerty v Německu (Regensburg, Mnichov) a v Čechách (např. Haydnův festival, Beethovenův festival).
Jitka Moučková ▪ sólista ▪ zpěv ▪ alt
Jitka Moučková studovala na LŠU v Kladně obory klavír – učitelka Hlavatá, zpěv – učitelka Pelcová a dramatický – učitelka
Neuradová. Absolventka Pražské konzervatoře, oddělení hudebně – dramatického.
Martina Nováková ▪ sólista ▪ zpěv ▪ alt
Martina Nováková, absolventka Vysoké školy chemicko technologické v Praze, obor biochemie a mikrobiologie. Členka
a sólistka hudebního souboru Chorus Carolinus Kladno.
František Mikeš ▪ sólista ▪ zpěv ▪ bas
František Mikeš, absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1997 – 2004 člen chrámového sboru Schola
cantorum sanctae Caeciliae Kladno, kde pod vedením sbormistra Jána Čambála vystupoval také jako sólista. Zakládající člen
a sólista souboru Chorus Carolinus Kladno. Jako host spolupracoval i s kladenským dětským souborem Sluníčko pod
vedením Evy Moučkové.
Pavel Tatíček ▪ varhanní doprovod
Pavel Tatíček studoval na ZUŠ Kladno Moskevská obor klavír – učitelka J. Kašparová a na ZUŠ Klapkova Praha – učitel
K. Martínek. Soukromě studuje skladbu u prof. Jelínka. Vystupoval s kladenským dětským souborem Sluníčko pod vedením
Evy Moučkové. Dlouhodobě spolupracuje se souborem Chorus Carolinus Kladno. Působí jako korepetitor na ZUŠ Kladno
Moskevská. Studuje biomedicínské inženýrství na ČVUT Praha.

Podobné dokumenty

Kladenský symfonický orchestr

Kladenský symfonický orchestr Hudbu studoval u venkovských kantorů a na varhanní škole v Praze. Pod taktovkou Bedřicha Smetany hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla. Byl varhaníkem u sv. Vojtěcha v Praze. Jeho skladby ...

Více

Koncert 12.04.2015 účinkující a skladatelé

Koncert 12.04.2015 účinkující a skladatelé Vedení orchestru kvalitními dirigenty (Hynek Kubát, žák Antonína Dvořáka, Vašatovci, Jan Snítil, Vítězslav Podrazil, Jiří Mikula, Martin Klepetko, Adolf Melichar, Zbyněk Müller, Vlastimil Mareš, Ka...

Více

PDF - Expozice - Mezinárodní hudební festival Brno

PDF - Expozice - Mezinárodní hudební festival Brno èlenové dua hodlají svou spoluprací prozkoumat: „kompozice – The Art of Hardware Hacking se v r. 2009 doèkala druhého vydání v nakladatelství Routledge. Collinsova hudba byla prejako pravdìpodobnos...

Více