Funkce proužků pro základní vyšetření moče

Komentáře

Transkript

Funkce proužků pro základní vyšetření moče
Kvalitativní analýzy v klinické biochemii
Metody kvalitativní analýzy jsou založeny obvykle na chemické reakci určované látky
s činidlem. Látka se dokazuje vznikem charakteristického zbarvení roztoku, vznikem
sraženiny, zákalu, fluorescence či plynného produktu.
Kvalitativní důkaz (průkaz) látky hledá pouze odpověď zda je hledaná látka přítomna
či ne. Tedy odpověď zní pouze ano (pozitivní) nebo ne (negativní). Typickými příklady jsou
průkazy gravidity nebo dusitanů v moči, či průkaz okultního krvácení ve stolici.
Semikvantitativní vyšetření vypovídá už také o množství hledané látky. Výsledek se
hodnotí pomocí arbitrárních jednotek (0, 1, 2, 3, 4). Někde můžeme vidět i hodnocení na
kříže, případně pro průkaz na hranici meze detekce označení stopa. Obvykle se jedná o
subjektivní vizuální hodnocení. Je ovšem možné i objektivní hodnocení pomocí reflexní
fotometrie a někdy se místo arbitrárních jednotek používá interval ohraničený kvantitativními
hodnotami koncentrace.
V kvalitativní a semikvantitativní analýze využíváme nejčastěji proužky (tedy prostředí
celulózových nebo skleněných vláken se sofistikovaně umístěnými suchými reagenciemi).
Funkce proužků pro základní vyšetření moče
•
„suchá“
činidla
•
•
•
analyzovaný roztok (moč, krev, sérum
nebo plazma) je aplikován na povrch
pevné fáze
difunduje do její matrice a přitom rozpouští
suché činidlo, které je v matrici
dispergováno
rozpuštěné činidlo reaguje s analyzovanou
látkou za vzniku barevného produktu
výsledné zbarvení na povrchu pevné fáze
je sledováno vizuálně nebo instrumentálně
Moč se vyšetřuje proužkem, který může mít řadu různých reagenčních políček. Výroba
matrice jednotlivých reagenčních políček je na následujícím schématu.
Technologie impregnace vláken
1. sušárna
2. sušárna
Matrice
se suchým činidlem
Nezpracovaná
matrice
1. impregnační
stanice
2. impregnační
stanice
Technologie výroby je poměrně složitá zejména u vláken s několika vrstvami, protože
je nutné zajistit, aby rozpouštědlo činidla, kterým se nanáší další vrstva, nerozpustilo činidlo
z předchozí vrstvy. Také je nutné zvládnout technologii rovnoměrné vysušení vláken po
impregnaci.
Konstrukce proužků pro základní vyšetření moče
Proužky pro základní vyšetření moče je třeba chránit před vlhkostí, nepřiměřeným
teplem a světlem, ale také nemrazit. Proužek se ponoří na 1 – 2 s do moče tak, aby byla
pokryta všechna reagenční políčka. Výsledky se odečítají po 30 s. Tato doba by měla být
poměrně přesně dodržována. Některé barevné reakce na políčku nejsou příliš spolehlivé (např.
důkaz bílkoviny) a pozitivity bývají ještě potvrzovány barevnými nebo srážecími reakcemi
v kapalném prostředí ve zkumavce.
Aby byl popis základního vyšetření moče dobře srozumitelný, budeme popisovat
analytické reakce na jednotlivých políčkách proužků a jako doplněk uvedeme reakci ve
zkumavce, pokud se v praxi provádí.
Průkaz glukózy
Glukóza je nejvíce semikvantitativně vyšetřovaným analytem v moči. Reagenční
políčko pro důkaz glukózy je impregnováno enzymy glukózaoxidázou a peroxidázou. Dalším
reaktantem je buď je o-toluidin (následně oxidovaný na modrozelenou Schiffovu bázi) nebo
3,3´,5,5´-tetramethylbenzidin. V první ranní moči můžeme prokázat glykosurii již při
koncentraci glukosy > 0,8 mmol/l. Falešnou negativitu může způsobit kyselina askorbová
(vitamin C), která je akceptorem kyslíku. Nejčastěji se vyskytuje ve větším množství v moči
těhotných. Podobně reagují redukující látky: salicyláty, homogentisová kyselina, DOPA
(dihydroxyfenylalanin) aj.
Průkaz ketolátek
Ketolátky v moči představuje aceton a kyselina acetoctová. Principem Legalovy
(Rotherovy) reakce je průkaz ketoskupiny (z moče) nitroprussidem sodným v silně alkalickém
prostředí hydroxidu sodného (imobilizovány na políčku). Zbarvení reakčního pole se mění
podle množství ketonů od bezbarvého přes krémové, růžové až do temně fialového. Mez
detekce ketonů je přibližně 50 mg/l. Moč obsahující pigmenty nebo metabolity levedopa
(dihydroxyfenylalanin) může poskytovat falešně pozitivní výsledky.
Průkaz bílkovin
Bílkoviny není ideální označení pro příslušné reagenční políčko. Většina reagenčních
proužků totiž detekuje albumin a reakce bývá negativní v přítomnosti ostatních proteinů,
např. Bence-Jonesovy bílkoviny; odezva na globuliny je podstatně slabší ve srovnání
s albuminem. Metoda je založena na využití tzv. proteinové chyby indikátoru pH. Políčko je
impregnováno tetrabromfenolovou modří pufrovanou na pH 3,0. V nepřítomnosti albuminu je
proužek žlutý. Albumin (jeho aminoskupiny) poskytuje s barvivem komplex a barva políčka
se mění přes žlutozelenou v zelenou až modrozelenou. Tato reakce probíhá při pH < 3,5 a
okyselení moče je zajištěno pufrem z impregnace políčka. Citlivost metody se pohybuje mezi
0,15 až 0,2 g/l. Je-li moč alkalická (pH 8,0), musí se okyselit zředěnou kyselinou octovou na
pH 5 – 6 a analýzu je třeba zopakovat s novým proužkem. Při důkazu albuminu interferují
chininové a cholinové preparáty. Falešně pozitivní výsledky se objevují při kontaminaci moče
vaginálním nebo uretrálním sekretem, je-li moč silně alkalická nebo když je odběrová
nádobka kontaminována dezinfekčními prostředky či saponáty.
Semikvantitativní důkaz albuminu proteinovou chybou indikátoru není dostatečně
spolehlivý a proto se pozitivní reakce ještě potvrzuje důkazem močové bílkoviny ve
zkumavce. Nejoblíbenější konfirmační důkaz je srážecí reakce bílkovin pomocí několika
kapek 20 % kyseliny sulfosalicylové. Je možné použít i jiných srážecích postupů (kyselina
trichloroctová). Z barevných reakcí se někdy využívá reakce s pyrrogalolovou červení.
Semikvantitativní určení pH moče
pH moče určujeme pomocí reagenčního políčka obsahujícího tři indikátory:
bromthymolovou modř, fenoftalein a methylovou červeň. Prolínáním barev těchto indikátorů
lze získat široké spektrum barevných odstínů od oranžové pro kyselou moč, přes žlutou,
zelenou až k modré pro alkalickou moč. Zkušený pracovník je schopen odečíst pH s přesností
± 0,5 jednotky v intervalu pH 4 – 9.
Průkaz bilirubinu
Bilirubin v moči představuje pouze konjugovaný bilirubin (mono- nebo diglukuronid),
neboť jen konjugovaný bilirubin je ve vodě (moči) rozpustný. Bilirubin se prokazuje kopulací
s diazotovaným dichloranilinem v silně kyselém prostředí za vzniku červeného až
červenofialového zbarvení indikačního políčka. Za normálních okolností je bilirubin v moči
negativní. Pozitivní reakce na bilirubin v moči se objevuje při koncentraci konjugovaného
bilirubinu v krvi > 30 µmol/l. V moči prokážeme obvykle koncentrace > 9 µmol/l. Falešně
pozitivní reakce bývá způsobena některými léčivy, které jsou v kyselém prostředí červené
(např. fenazopyridin). Moč nesmí být vystavena přímému slunečnímu světlu, aby nedošlo
k oxidaci bilirubinu, což by mělo za následek falešně nižší nález. Při vyšší koncentraci
kyseliny askorbové nebo dusitanu v moči ztrácí reakce citlivost.
Průkaz urobilinogenu
Urobilinogen se prokazuje na podobném principu jako bilirubin. Jen se používá jiný
typ diazoniové soli (4-methoxybenzendiazoniumfluoroborát), která je specifická vůči
urobilinogenu. Jelikož detekční limit 7 µmol/l je asi v polovině normálního rozmezí
urobilinogenu v moči, bývají často tyto proužky po reakci s močí bledě růžové. Při pozitivní
reakci ovšem proužky bývají červené. Falešně pozitivní reakci působí léky, které barví moč
na červeno. Stání na slunečním světle působí oxidaci urobilinogenu a falešné snížení nálezu,
rovněž použití formaldehydu (stabilizátor moče) likviduje urobilinogen.
Průkaz krve
Krev se dokazuje reakcí hemoglobinu z erytrocytů, které jsou na proužku lyzovány.
Využívá se katalytických vlastností hemoglobinu (podobně reaguje myoglobin) při oxidaci
barevného indikátoru (3,3´,5,5´-tetramethylbenzidin) organickým hydroperoxidem (2,5dimethylhexan-2,5-dihydroperoxid). Vzniká modrozelené zbarvení, které původně žlutý
proužek zbarví zeleně. Proužek s reagenciemi je potažený síťovinou obsahující jodid
draselný, který oxiduje kyselinu askorbovou, je-li ve vzorku moče přítomna. Detekční limit
proužku je přibližně 5 erytrocytů/µl. Vysoké koncentrace dusitanů mohou reakci zpomalit.
Falešně nižší výsledky může způsobit konzervace moče formaldehydem a také vysoká
proteinurie (> 5 g/l). Falešně pozitivní výsledky jsou v případě nedokonalého vymytí čistících
oxidačních prostředků při opakovaném používání sběrných nádobek.
Průkaz leukocytů
Leukocyty vylučované do moče jsou téměř výhradně granulocyty. Dokazují se reakcí
při které se štěpí ester indoxylu esterázou z granulocytů (nebo histiocytů v případě zánětů) na
indoxyl. Volný indoxyl poskytuje s diazoniovou solí fialové zbarvení. Mez detekce reakce se
pohybuje v intervalu 10 – 25 leukocytů/µl, přičemž > 20 leukocytů/µl je považováno za
patologickou koncentraci. Reakce je hrubě orientační a v žádném případě nenahrazuje
mikroskopické vyšetření. Nicméně výhodou esterázové reakce je to, že jsou prokázány nejen
neporušené, ale také lyzované leukocyty, které v mikroskopu nevidíme. Reakce je vysoce
specifická.
Průkaz dusitanů
Dusitany jsou detekovány Griessovou reakcí. Využívá se toho, že jakýkoliv dusičnan
přítomný v moči je baktériemi redukován na dusitan. Aromatický amin s dusitany v prostředí
kyselého pufru poskytuje diazoniovou sůl, která s kopulačním činidlem (3-hydroxy-1,2,3,4tetrahydrobenzochinolinem dává červené azobarvivo. Intenzita zbarvení (růžová až fialová)
odpovídá koncentraci dusitanů, ale nic neříká o závažnosti infekce. Mez detekce reakce je 11
µmol/l. Reakce je pozitivní zejména v přítomnosti gramnegativních bakterií. Vzorky nutno
vyšetřit do 4 h od odběru, jinak je nebezpečí vnější bakteriální kontaminace. Falešně negativní
výsledky jsou při vysoké diuréze, hladovění, parenterální výživě a dietě bez rostlinného
podílu.
Specifická hmotnost
Specifická hmotnost se prokazuje semikvantitativním testem. Nalezené hodnoty jsou
v intervalu 1,003 – 1,040 a podávají informaci o koncentraci iontů v moči. Ionty vytěsňují
z komplexu protony a pH na proužku se měří směsí tří indikátorů popsaných u měření pH. Při
nízké koncentraci iontů je zbarvení tmavomodré a se zvyšující koncentrací iontů se mění na
zelené až žlutozelené. Reakci neruší neionogenní látky (glukosa, močovina). Proteinurie > 1
g/l způsobuje falešně vyšší hodnoty specifické hmotnosti naměřené na proužku. Také je-li pH
moče ≥ 7 je změřený výsledek vyšší o 0,005.
Morfologická analýza moče
Morfologická analýza moče má několik variant, ale pro všechny je společné, že
mikroskopické vyšetření se má provádět v čerstvé moči, ne starší než 1 h. V krajním případě
lze použít moč po konzervaci ještě 3 h po odběru, ale buněčné elementy mohou být už z části
degradované vlivem nepříznivého pH nebo nízkého osmotického tlaku, je-li hustota moče <
1,010. K vyšetření se používá tzv. středního proudu první ranní moče. Obvykle se používá
desetkrát koncentrovaný močový sediment. Zahuštění se dosáhne odstřeďováním moče 5 min
při 400 g. Výskyt elementů se hodnotí ve 20 polích sklíčka při zvětšení 200x. Vyšetření bez
zahuštění má smysl pouze k orientačnímu sledování akutních infekcí močových cest
s výraznou leukocyturií a ke sledování hematurií. Obvykle se provádí morfologická analýza
bez barvení, ale je možné také sediment vybarvit podle Sternheimera-Malbina roztokem
genciánové violeti a safraninu O.
V mikroskopu můžeme vidět v kyselé moči amorfní cihlově zbarvené uráty, či hnědé
hrudky bilirubinu. V alkalické moči lze rozeznat amorfní uhličitan vápenatý a bezbarvé
fosforečnany. V krystalické formě v kyselé moči bývá žlutá až hnědá kyselina močová,
bezbarvý šťavelan vápenatý a urátová drť. V alkalické moči je možné spatřit krystaly
nahnědlého močanu amonného, zelenavě fluoreskujícího fosforečnanu hořečnato-amonného a
vápenatého a bezbarvého uhličitanu vápenatého. Můžeme identifikovat různé druhy válců
(hyalinní, voskové, epiteliální, erytrocytární, leukocytární, granulované, dlaždicovité), buňky
(erytrocyty, leukocyty, spermie) a parazity. Spolehlivé odečítání morfologického nálezu
vyžaduje určitou zkušenost. Čtenáře odkazujeme na vynikající atlas močového sedimentu
OKB MN Ostrava http://sediment.d2.cz/.
Analýza konkrementů (kamenů) chemicky je stále méně používaná. Jedná se o
kapkové reakce na průkaz vápníku, hořčíku, amonných iontů, oxalátů, fosfátů, kyseliny
močové a cystinu. Vzhledem k tomu, že počet požadavků na tyto analýzy je malý, jeví se
výhodnější tyto analýzy soustředit na několik vybraných pracovišť a provádět je spolehlivěji
pomocí infračervené spektroskopie (popřípadě pomocí rentgenové difrakce - v ČR se tento
postup používá zcela výjimečně).
Příprava pro analýzu v infračervené oblasti vyžaduje promíchat 1 mg konkrementu
s 300 mg bromidu draselného v achátovém moždíři a ze směsi vylisovat tabletu, která se pak
měří ve vlnovém rozsahu 5 – 40 µm (podle zadání a typu přístroje). Konkrementy se někdy
skládají z několika příměsí a rozborem IR spekter můžeme prokázat přítomnost minoritní
složky v množství 15 – 20 %.
Těhotenské testy
Kontrolní proužek
Absorbující políčko
Důkazový proužek
Nitrocelulosová membrána
Políčko se zlatým konjugátem
Políčko pro vzorek
Těhotenské testy obvykle využívají principu sendvičové imunoanalýzy. Na
membráně je nanesen konjugát myší monoklonální protilátky proti choriogonadotropinu
(hCG) s koloidním zlatem (způsobuje červené zbarvení v testovací a kontrolní zóně). Po
ponoření do moče po značku na proužku reaguje hCG (je-li přítomen) ze vzlínající moče se
značenou protilátkou a vzniklý imunokomplex se v testovací zóně projeví jako červený
proužek. Nezreagovaný konjugát je imunochromatograficky unášen do kontrolní zóny, kde je
imobilizována kozí protimyší protilátka a tam vznikne další červený proužek (bez ohledu na
přítomnost hCG). Místo koloidního zlata se může použít i jiné barvivo, ale koloidní zlato je
obecně v imunochemických kvalitativních testech nejvíce používáno.
Průkaz drog
Průkaz drog nebo jejich screening v moči nebo slinách používá podobný postup.
Imunochromatografický nebo chromatografický princip je využíván i při aplikaci tenkovrstvé
chromatografie v kvalitativní analýze drog.
C-reaktivní protein
C-reaktivní protein (CRP) je často sledovaný parametr bakteriálního zánětu v séru.
K jeho důkazu je široká nabídka kvalitativních testů. Mez detekce je v případě aglutinačních
testů kolem 10 mg/l CRP. Imunochemický princip vychází z latexových částic potažených
protilátkou, které v přítomnosti CRP aglutinují (zákal) až precipitují (sraženina).
Okultní krvácení
Okultní krvácení ve stolici je kvalitativním testem, kdy se prokazuje hemoglobin
podobným způsobem jak byl popsán u proužků pro stanovení hemoglobinu v moči.
Při testu Haemoccult se v případě pozitivní reakce objeví do 30 s od přidání činidla
modré zbarvení, zatímco u negativního testu se modré zbarvení neobjeví.
Kvalitativní a semikvantitativní testy tvoří menší část laboratorních testů v klinické
biochemii. Nicméně se stále rozšiřuje nabídka, která umožňuje provádět analýzy jak dalšímu
zdravotnickému personálu, tak také mimo oblast zdravotnictví (domácnosti, policie, sportovní
střediska aj.). V těchto případech testy patří do dynamicky rostoucí oblasti testů v místě péče
(POCT – point of care test), ale používání kvalitativních testů na klinických odděleních
v nemocnici může být někdy problematické, např. důkaz troponinu (test není v kvalitativní
verzi zcela jednoznačný u mikroinfarktů).
Literatura
1.
Jacobs, D. S., Demott, W. R., Finley, P. R., Horvat, R. T., Kasten, B. L., Tilzer, L. L.
Laboratory test handbook. Hudson (Cleveland) : Lexi-comp Inc, 1994, 1513 p., ISBN 0916589-12-9.
2.
Schneiderka, P., Bezdíčková, D., Jirsa, M. et al. Stanovení analytů v klinické biochemii
1. část. Praha : Karolinum, 1999, 153 s., ISBN 80-7184-761-5.
3.
Táborský, O., Štern, P., Valovičová, E., Bezouška, K., Novák, M. Metody klinické
biochemie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 160 s.

Podobné dokumenty

2010 - Moderní biofyzikální přístupy v experimentální biologii

2010 - Moderní biofyzikální přístupy v experimentální biologii voltametrickém scanu – rozpuštěn zpět do roztoku základního elektrolytu. Tím se o několik řádů zvýší detekční limit. Při adsorptivní přenosové rozpouštěcí voltametrii je analyt nahromaděn na povrch...

Více

Analýza moči Soubor

Analýza moči Soubor transplantace ledvin. Laboratorní vyšetření by měla pomoci zavčas odhalit skryté choroby, včetně infekcí močových cest. Slouží k tomu zejména chemická a fyzikálně-chemická analýza moči (většinou pr...

Více

Podpora databáze analytických metod v Elektronickém

Podpora databáze analytických metod v Elektronickém Stabilita vzorku (plazma): 18 – 26 °C: 24 h, 2 – 8 °C: 7 dní, -20 °C: 6 – 12 měsíců. Hemolýza má na výsledek jen malý vliv, hemoglobin neruší do koncentrace 1,0 g/l; silnější hemolýza zvyšuje výsle...

Více

Teoretický úvod a návod - Ústav lékařské biochemie

Teoretický úvod a návod - Ústav lékařské biochemie Fehlingovo činidlo se připravuje reakcí síranu měďnatého s vínanem draselno-sodným. Vlastním činidlem je tedy vinna měďnatý, ten v alkalickém roztoku reaguje s aldehydem za vzniku příslušné kyselin...

Více

Cévní mozková příhoda - zdravi

Cévní mozková příhoda - zdravi základních chorob a jejich pravděpodobnosti, jako příčina 1. jistá, 2. nejistá a za 3. nepravděpodobná. ( A= atherosclerosis, S = small vessel disease, C = cardioembolism, O = other). Tento systém ...

Více

Cholesterol v séru

Cholesterol v séru Liebermann- Buchardové metody. Metody ke stanovení cholesterolu jsou dobře standardizovány, enzymatické metody vykazují koeficient variace 5 % při reprodukovatelnosti ze dne na den. Interference: v...

Více

ZDE - AXIS

ZDE - AXIS Výskyt paraproteinu s různou kvantitou může být spojen s abnormální hodnotou celkové bílkoviny v séru, a to jak se zvýšenou hodnotou CB tj. hyperproteinémií (S-CB >90g/l). Nezřídka se však S_CB poh...

Více