Část studie ke stažení

Komentáře

Transkript

Část studie ke stažení
Zkrácený stavebně-historický
průzkum zámeckého areálu v Kácově
Zpracováno pro úřad městyse v Kácově
Září 2011
Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
OBSAH
1.
Popis výchozího stavu zámeckého areálu
2
Podrobný popis současného stavu areálu
5
Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku
24
Základní přehled stavební historie
30
3.
Popsání hodnotných detailů a jejich souborů v areálu zámku
34
4.
Shrnutí kulturně-historického významu zámku
38
5.
Obrazová příloha hodnotných prvků a detailů
50
6.
Plánová příloha
77
2.
Celková situace, plány současného stavu zámku
Plány stavebního vývoje a památkového hodnocení zámku
Hodnotné prvky a rozsah restaurátorských zásahů
Kopie stavebního vývoje a památkového hodnocení celého areálu z roku
1991
Památky pro život
1
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu
Dnešní zámecký areál v Kácově vznikal na nevysokém skalnatém srázu u brodu přes
řeku Sázavu někdy od 1. poloviny 15. století. Po gotické fázi, dnes zachované
v konstrukcích obou sklepení, se do podoby zámku výrazně zapsala renesance.
Zřejmě ve více etapách byl postaven jednoduchý zámek se zděným přízemím a
dřevěným patrem. Nejvýznamnějším obdobím nejen pro zámek, ale i pro celé
městečko byla stavební aktivita velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Ta
nechala přestavět zámek na reprezentativní barokní sídlo, určené především pro
krátkodobý pobyt při honech. Její dvorní architekt Václav Špaček dostavěl na
renesanční stavení první patro a oba věžovité útvary na kratších stranách. Středním
pavilonem, vystupujícím ze střechy, dotvořil typickou siluetu zámku. Spolu se
zámkem vznikla také dlouhá spojovací chodba ústící na oratoř farního kostela,
rozsáhlá stodola, a stáje. Na přilehlém náměstí byl postaven sloup Čtrnácti svatých
pomocníků, přestavbou prošel také zmiňovaný farní kostel Narození P. Marie. Dále
byl postaven kamenný most a papírna. Kromě zámku tedy doznalo změny celé
město. Po smrti velkovévodkyně bylo panství se zámkem v držení bavorských
vévodů a později rakouských Habsburků. Ti prováděli pouze nutné úpravy a zámek
sloužil jako obydlí pro správu panství. Pozornost se v té době věnovala především
hospodářským budovám. Po roce 1918 připadl zámek Československému státu
prostřednictvím Pražského ředitelství státních lesů a statků, pod kterým zůstal se
změnami vyplývajícími po roce 1948 až do 90. let minulého století. Roku 2008 byl
bezúplatně převeden do majetku městyse.
Zámecký areál zabírá celou západní stranu kácovského náměstí. Sestává z hlavní
obdélné zámecké budovy s patrovou fasádou obracející se směrem do bývalého
nádvoří (objekt č. 1). Nicméně poměrně monumentální měřítko získává zámek
především směrem od řeky. K zámecké budově přiléhá na severozápadním nároží
dlouhá patrová chodba ústící na panské oratoři kostela. Západně od této chodby
Památky pro život
2
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
stojí na půdorysu písmene U tři hospodářská stavení (původně stáje, stodola a
garáže s opravnou zemědělské techniky). Dlouhá budova (objekt č. 5) původní
stodoly vznikla ve dvou etapách barokní a klasicistní. Dnes je rozdělena příčkami na
několik dílen a garáží. Kratší barokní budova bývalých stájí (objekt č. 4) slouží
částečně k bydlení, ve zbytku jsou opět dílny a skladiště. Protilehlá budova slouží
jako garáže (objekt č. 7). Na ploše tohoto nádvoří jsou rozmístěny staré automobily,
dřevo, různé části strojů atp. Celek doplňuje naproti zámku stojící bývalá budova
sýpky dnes tělocvična TJ Sokol Kácov (objekt č. 8). Při západním bočním průčelí
zámku se rozkládá menší, dříve terasovitě pravená, zahrada (plocha č. 6). Kromě
budovy TJ Sokol Kácov, která prošla celkovou úpravou exteriérových fasád, jsou
všechny ostatní budovy ve své vnější podobě poznamenané delší absencí základní
údržby. Fasády zámku spolu s chodbou prošly poslední, nepříliš kvalitní úpravou
v 80. letech minulého století a od té doby víceméně chátrají. Ostatní stavení jsou ve
stejném stavu. U dlouhé chodby jsou navíc zazděny přízemní arkády a okna v patře
na straně směrem na západ. Tím došlo k vizuálnímu oddělení areálu na dvě
oddělená nádvoří. Prostory obou nádvoří jsou navíc nevhodně pokryty živičným
povrchem a kolem jejich obvodů jsou ke stěnám navíc přilepeny různé kolny, garáže
a přístavky, které posunují význam zámecké budovy spíše k zanedbanému
hospodářskému dvoru než k baroknímu sídlu. Neudržovaný je i zarostlý svah
směrem k řece a k budově pivovaru. Od dvora budovou garáží oddělená, původně
formálně upravená nevelká zahrada při západní straně zámku, je dnes využívána
převážně pro pěstování zeleniny a jako skladiště nájemníky zámku. S celkovou
zanedbaností souvisí i nešťastný vzhled celého náměstí, které spíše připomíná
velkou náves, kde se mísí asfaltové a prašné cesty s jehličnatými stromy na
travnatých plochách.
Hlavní budova zámku slouží v části 1. sklepení a velké části 1. patra k nájemnímu
bydlení. Nájemníci obývají jednak prostory s renesančními klenbami ve sklepení,
jednak hodnotné prostory přináležející k původní kapli (oratoře). Přízemí je
využíváno zčásti pro potřeby muzejní expozice, z části je pronajímáno na kanceláře,
zbytek je v současnosti bez využití. Budova stodoly a stájí je využívána částečně
Památky pro život
3
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
formou minimálního nájmu, částečně slouží potřebám městyse. Spojovací chodba je
bez využití. Budova TJ Sokol slouží svému původnímu účelu. Interiér zámku byl
dlouhodobě zanedbáván, nicméně díky jeho
nepřetržitému
využití není
v neobyvatelném stavu. Prostory 2. sklepení, přístupné od schodiště na východní
straně zámku, jsou vyklizené, pouze v nich není instalována elektřina. První sklepení
je v jižním traktu obývané a udržované, severní část slouží jako kůlny. Tyto prostory
trpí dlouhodobějším zatékáním okenními otvory z dvorní strany. V přízemí byla již
dříve odhalena fresková výzdoba jedné prostory a freska při vstupu na hlavní a
jediné schodiště. Jinak jsou stěny vybílené, podlahy jsou většinou prkenné nebo
z cementového potěru, skryté většinou pod PVC. Původní barokní prostory při jižní
straně mají vestavěné novodobé nevhodné příčky. Prostory v západní části jsou
nevyužívané. Patro z části slouží k nájemnímu bydlení, zbytek prostorů tvoří dvě
opuštěné bytové jednotky. S výstavbou bytů samozřejmě souvisí i rozdělení
původních barokních prostor na menší novodobými příčkami. Konstrukce krovu
pochází zřejmě z pol. 19. stol. a ve větší míře je v dobrém stavu, stejně jako podlahy
podkroví. Detailnímu popisu stavby se věnuje další část.
Areál je v největší míře ve vlastnictví městyse Kácov (objekt č. 1, 2, 4, 5, 7). Dalšími
vlastníky jsou Tělocvičná jednota Sokol Kácov – čp. 185 (objekt č. 8), Pozemkový
fond České republiky (plocha č. 6) a Římskokatolická farnost Zruč nad Sázavou
(objekt č. 8). (viz. celková situace, plán č. 1).
Vedení městyse si v současné době uvědomuje složitou situaci, do které se po
převodu zámku do svého vlastnictví dostalo. Zároveň má upřímnou snahu ochránit
kulturně historické hodnoty celého zámeckého areálu, a zpřístupnit je co nejširší
veřejnosti. Cílem této studie by tedy mělo být pomoci při rozhodování, jakým
směrem s městys při využití zámku vydá.
Památky pro život
4
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
PODROBNÝ POPIS SOUČASNÉHO STAVU OBJEKTU
Celkový popis areálu
Zámecký areál se skládá s hlavní obdélné budovy zámku stojící na jeho severním
okraji. K budově přiléhá na západní straně dlouhá patrová chodba ústící v na panské
oratoři kostela. Západně od této chodby stojí na půdorysu písmene U tři
hospodářská stavení (bývalé stáje, stodola, kolny atp.). Na východní straně uzavírá
areál ohradní zeď se vstupní branou směrem k náměstí. Celek doplňuje naproti
zámku stojící bývalá budova sýpky dnes budova TJ Sokol. Při západním průčelí
zámku se rozkládá menší, původně formálně upravená zahrada.
BUDOVA ZÁMKU
EXTERIÉR
Jižní fasáda
Fasáda se obrací do nádvoří sedmnácti okenními osami v přízemí a patře. Ve střední
ose je vstup. Poměrně nízký průběžný sokl je oddělen od zbytku nevýraznou
jednoduchou římsou, ve které je sedm různě velkých oken, většinou bez výplně.
Segmentový vstup je rámován malovanými pilastry. Pískovcové ostění má
ve vrcholech k sobě obrácené stlačené voluty. Nad záklenkem je oválný světlík, nad
ním potom baldachýnová markýza s čabrakami. Markýza je pokryta plechem, ve
spodní části je malovaný monogram v rozvilinových ornamentech. Nad markýzou je
štukový Sasko – lauenburský erb. Portál je umístěn v trojosém rizalitu vrcholícím
trojúhelným štítem. Okna v přízemí po stranách vstupu mají bohatší dekor v
malované šambráně než zbytek. V horní části jsou dva štukové medailonky
mužských hlav z profilu, rámované páskou. Okno v patře nad vchodem má
v suprafenestře dvojici andělů držících v jedné ruce květinu a v druhé papouška. Dvě
okna po stranách mají navíc trojici protažených čabrakových motivů. Zbylá okna
přízemí mají střídající se šambránu. Jeden typ má parapetní výplň s boltcovými
útvary na stranách a baldachýnovou suprafenestru, druhý trojdílnou parapetní
Památky pro život
5
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
výplň a rovnou horní část. Okna patra mají také střídavé šambrány. Jeden typ je
opatřen stylizovaným klenákem ve formě štukového maskaronu, druhý typ má nad
záklenkem volutovou kartuš s hlavou čerta. Plocha štítu je opatřena páskou, ve
vrcholu je kartuš s maskaronem. Suprafenestry oken patra zabíhají do jednoduché
fabionové římsy. Ve 2, 4, 8, 12, 14 a 16 ose přízemí směrem od východu jsou
namalována slepá iluzivní okna s postavami v „barokním“ oblečení. Fasáda je dělena
patrovou malovanou římsou a dvojicí od rohu odsazených lezenových rámů.
V pultové střeše jsou nad 4 a 14 osou shodné volutové vikýře s kulatým oknem.
Východní průčelí
Průčelí je v patrech šestiosé, přičemž čtvrtá osa je tvořena představenou
hranolovou jednoosou věží. Průčelí je třípodlažní v severní části a čtyřpodlažní na
jižní straně. Spodní část při severní straně tvoří holý sokl s dvojicí shodných oken. Při
nároží jsou pod svrchní opadanou omítkou vidět stopy po kvádrování nároží
provedeném v omítce spolu s fragmenty velkých obdélných kvádrů. Na nároží je
opět dvojice lezen. Trojice oken přízemí (2 podlaží) má shodné šambrány s rovným
překladem a jakýmsi útvarem připomínajícím nejvíce čabraku v parapetní výplni.
Prostřední okno je malované iluzivní. Okna posledního patra jsou shodná, včetně
šambrán s maskaronem přesahujícím do korunní římsy. Jižní část je dvouosá.
V dolním podlaží je napojena krytá chodba vstupu do prostoru 2. sklepení. 2. podlaží
nese dvě shodná malovaná iluzivní okna, 3. podlaží jedno malované, jedno skutečné
se shodnou výzdobou šambrán jako ve stejném podlaží na severní straně. Poslední
podlaží má opět jedno okno iluzivně malované a jedno skutečné. Na nároží jsou
opět zdvojené lezeny, patra jsou dělena malovanými římsami.
Východní „věž“
Věžovitá stavba se uplatňuje třemi stranami, západní je přistavěná k zámku. Nejnižší
podlaží na úrovni 2. sklepení je bez otvorů. V úrovni 1. sklepení je na severní a jižní
straně vždy jeden větší okenní otvor spolu s menším. K východní stěně přilehá
dřevěné schodiště kryté sedlovou střechou. Schodištěm se vstupuje do prostoru
Památky pro život
6
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1.9a. Všechny tři strany jsou v přízemí a patře řešeny shodně. Od rohu odsazené
dvojice
lezenových
rámů
ohraničují
v přízemí
obdélné
okno
s výraznou
suprafenestrou s motivem pásku a parapetním polem. Okno v patře je menší
obdélné se složitě komponovanou suprafenestrou. Věž vrcholí střechou
cibulovitého tvaru s vrcholovou lucernou. Střechy jsou na západní straně spojené.
Jižní průčelí
Průčelí má v soklu umístěny okna 1. sklepení. Celkem 8 shodných obdélných oken
v líci bez šambrán. Přízemí i patro mají shodně 15 okenních os. Podlaží jsou
oddělena malovanými římsami, na obou okrajích je dvojice lezen. Osmá až desátá
okenní osa směrem od východu tvoří nevýrazný rizalit zakončený trojúhelným
štítem bez výzdoby tympanonu. Okna přízemí jsou kromě rizalitu shodná. Obdélná
s šambránou v horních rozích s ušima ve spodní části je parapetní pole s motivem tří
stylizovaných čabrak. Čtvrté okno od východu je malované, iluzivní. Okna rizalitu
mají tvarovanou nadokenní římsu a parapet s páskovou výzdobou. Okna patra mají
kromě štukové šambrány s ušima střídavé nadokenní pole zabíhající do korunní
římsy. Pole jsou shodná jako na severní fasádě. V rizalitu mají navíc okna i
podokenní pole.
Západní průčelí
Před západní průčelí zámku je přistavěna hranolová věž, která se uplatňuje dvěma
stranami. Západní průčelí zámku se tak uplatňuje pouze úzkou, v přízemí dvouosou
v patře tříosou fasádou, dělenou do pater a rámovanou na jižním okraji dvojicí
lezen. Ze spodní dvojice je jedno okno malované, v patře jsou v ose malované obě a
mezi nimi je umístěno druhotně okno bez šambrány. Okna v přízemí mají
jednoduché obdélné šambrány.
Západní „věž“
Jak je výše uvedeno věž se v pohledech uplatňuje pouze dvěma stranami, severní je
v interiéru přízemí prostoru 2.22 a 2.24, v patře je potom překryta konstrukcí
Památky pro život
7
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
střechy. Na západní straně tyto místnosti ohraničuje stěna rovnoběžná se západní
stěnou věže. Jižní průčelí věže je členěno na sokl oddělený římsou od zbytku fasády,
která je ohraničena na západě dvojicí lezen. V úrovni přízemí je jedno malé okno bez
šambrán. V patře jsou potom dvě velmi malá okénka, pod zbytkem suprafenestry
velkého okna. Západní průčelí obsahuje v soklu jedno velké okno vyplněné železnou
mříží s pravoúhle proplétaných prutů zasazených do pískovcového ostění. Jižně od
tohoto okna je obdélná nika ve velikosti sousedního okna, obsahující malé obdélné
okénko. Sokl je oddělen římsou. Obě patra jsou bez patrové římsy rámované velkým
lezenovým rámem. V přízemí i v patře jsou dvě okenní osy. V přízemí je jedno velké
okno s trojdílnou výplní a jedno obdélné v jižní části. Nad ním je v trojlisté šambráně
malé okénko, vedle něho je obdélné okno v téže šambráně. Stěna připojená k věži
na severu obsahuje v přízemí jedno velké obdélné okno shodné jako na jihu od
něho. Vedle okna je jednoduchý obdélný vstup do interiéru prostoru 2.24. Jinak je
fasáda bez ozdob.
„Pavilonový“ střešní nástavec
Z pultových střech patra vyrůstá obdélný nástavec osvětlující celý ústřední prostor.
Na severní a jižní straně je prolomen sedmi špaletovými obdélnými okny, na kratších
stranách je po jednom okně. Na všech čtyřech rozích jsou vytažené stěny s ukrytými
komínovými tělesy. Fasádu obíhá průběžný sokl a fabionová korunní římsa. Nad
okny do římsy zabíhají štukové klenáky, z kterých visí rostlinné ornamenty se
střapci. Tvar střechy je mansardový. Na jižní straně ze střechy vyrůstá sedm komínů,
na severní čtyři.
2. SKLEPENÍ
Prostor 01
Spodní podlaží sklepení se rozkládá na půdorysu písmene L. Je přístupné
jednoramenným schodištěm z prostoru 1NP (prostor 1.23). Na severní straně
podesty je otvor, zřejmě původní odvětrávací okénko.
Památky pro život
8
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Prostor 02 a 03
Oba prostoru jsou zaklenuty valenou klenbou s pětibokými výsečemi i drobných
otvorů s rozevírajícími se špaletami. V severní stěně je jedno okno jiného tvaru.
Podlahu tvoří udusaná hlína. Stěny jsou omítnuté se stopami po dřevěném šalování.
Prostor 04
Prostor je zaklenut čtyřmi poli křížové klenby bez žeber svedené uprostřed na jeden
hranolový mohutný pilíř. Ve východní stěně je v rozevírající se špaletě menší okénko
s kamenným ostěním. Po jeho jižní straně je vstup do dlouhé chodby 07. V severní
stěně je prostý vstup s lehce hrotitým záklenkem. Podlahu tvoří udusaná hlína,
stěny jsou omítané se stopami po šalování.
Prostor 05 a 06
Oba prostory jsou sklenuty valenou klenbou s pětibokými výsečemi nad vstupy.
Klenba v prostoru 05 je zřejmě dodatečně vložená. Každá místnost má ve východní
zdi po jednom úzkém okénku v rozevírající se špaletě. Mezi oběma prostory je
vložen pískovcový pravoúhlý portál. Západní stěny obou prostor jsou postaveny na
rostlé skále.
Prostor 0.7
Chodba spojuje tuto úroveň sklepení s přístupovou cestou jdoucí na východní straně
od zámku. Chodba je zaklenuta valenou klenbou. V jižní stěně jsou tři shodné
segmentové výklenky. Na protější straně je pouze jedna.
Prostor 0.8
Nepřístupný
1 SKLEPENÍ
Toto podlaží je na severní straně pod úrovní terénu nádvoří a místnosti na této
Památky pro život
9
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
straně slouží jako sklepení. Na jižní straně jsou nad svažujícím se terénem směrem
k řece otevřeny okny a slouží v současnosti pro bydlení. Celkově je toto podlaží
trojtraktové se střední chodbou. Všechny prostory jsou sklenuté.
Prostor 1.1
Jednoramenné schodiště vede od hlavního vstupu obě jeho stěny jsou členěny
pilastry s vysokým soklem a volutovými hlavicemi. Schodiště je zaklenuto valenou
klenbou.
Prostor 1.2
Jde o první část střední chodby, která je zaklenuta mohutnou stlačenou valenou
klenbou dělenou pasem. V jižní části je dvojice styčných trojbokých výsečí. V severní
stěně je dvojice lehce obdélných oken ve svislých segmentových nikách. Pod
opadanou omítkou se objevil pravděpodobně odlehčovací oblouk půlkruhové
arkády. Při severovýchodním koutě lze na východní stěně spatřit pozůstatek části
obdélného sgrafita. Podlaha je z cementového potěru, stěny jsou omítnuté, bílé.
Prostor 1.3
Jedná se o úzkou chodbu Zaklenutou valenou klenbou s dvěma styčnými výsečemi.
Přístupná je dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s výplní polí tyčemi.
Dveře jsou na vnějších kovaných závěsech. Vše je přichyceno v dřevěných zárubních.
V západní stěně chodby je kamenné ostění se skosenou hranou. Vstup je zazděný,
v kamenné zazdívce je malé, opět zazděné okénko s jednoduchou mříží.
Prostor 1.4
Prostor je přístupný pravoúhlým vstupem s dřevěnými zárubněmi, ve kterých jsou
na vnějších kovaných esovitých závěsech. Dřevěné dveře jsou rámové konstrukce.
Vedle dveří je drobné jednoduché okénko vyplněné železnou ozdobnou mříží.
Prostor je klenutý valenou klenbou s jedním pasem. V severní stěně jsou dvě
segmentové niky. Podlaha je z pálených polygonálních dlaždic (topinek).
Památky pro život
10
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Prostor 1.5
Úzký prostor je zaklenutý valenou klenbou. V severní stěně je výklenek se zazděným
kamenným ostěním půlkruhového tvaru. Podlaha je z pálených polygonálních
dlaždic.
Prostor 1.6, 1.6a, b, 1.7, 1.8, 1.8a, b, 1.9, 1.9a, b, c, d, 1.10, 1.10a, b, 1.11, 1.11a, b,
1.12, 1.12a, b, c, 1.13a, b, c, 1.14, 1.14a, b, c, d, e
Nepřístupné.
Prostor 1.15
Úzký prostor je zaklenutý valenou klenbou s dvojicí trojbokých styčných výsečí.
Přístupný je pravoúhlým vstupem s kamenným ostěním lemovaným vnějším
páskem. V západní stěně je jedno obdélné okno.
Prostor 1.16 a 1.17
Původně jeden prostor rozdělen příčkou je zaklenut valenou klenbou s jednou
trojbokou výsečí při severní stěně. Obě místnosti jsou přístupné pravoúhlými vstupy
s kamennými ostěními se světlíky. V prostoru 1.19 je jedno menší okénko v severní
stěně se zbytky kamenného ostění. Na východní stěně prostoru, při severní straně
jsou pod opadanými vrstvami omítek patrné zbytky exteriérové sgrafitové výzdoby.
Prostor 1.18
Obdélná místnost je zaklenuta. Ve východní stěně je patrný zazděný segmentový
otvor pravděpodobně vstupu.
Prostor 1.19
Místnost je přístupná vstupem v hluboké segmentové nice. Je zaklenuta třemi poli
křížové klenby s vytaženými hřebínky, dosedající na centrální mohutný, dodatečně
obezděný pilíř. Čtvrté pole je zaklenuto plackou rámovanou na dvou stranách pasy.
Prostor je přístupný dřevěnými dveřmi kombinované konstrukce na železných
Památky pro život
11
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
kovaných závěsech.
Prostor 1.20
Střední chodba je zaklenuta valenou klenbou. Na západním konci je stěna
prolomena jedním velkým obdélným oknem s ostěním s červeného pískovce.
Podlaha chodby je opatřena cementovým potěrem. Stěny jsou z větší části
omítnuté, obílené.
PŘÍZEMÍ
Půdorys přízemí je utvářen shodně jako ostatní patra, tedy jako trojtrakt se střední
chodbou, ze které jsou přístupné všechny postranní prostory.
Prostor 2.1
Vstupní část schodiště, zádveří, je sklenuto drobnou plackou. Ta nese freskovou
malbu letící anděla troubícího na malý lesní roh, v druhé ruce má kopí, přes rameno
zavěšený toulec s lukem. V klenebních kápích jsou namalovány tři lovečtí psy, čtvrtá
je otevřené oválným oknem do exteriéru. Rameno schodiště je zaklenuto valenou
klenbou. Druhá podesta před vstupem do prostoru 2:2 je zdobena štukovým
rámem. Vstup je vyplněn dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce v dřevěných
profilovaných zárubních.
Prostor 2.2
Jde o centrální chodbu, probíhající přes všechna podlaží. Z chodby je přístup do
všech pokojů. Podlaha je pokryta cementovým potěrem, stěny jsou bílé. Okna
třetího podlaží osvětlující celý prostor mají štukové parapetní výplně.
Prostor 2.3
Prostor je přístupný dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce
v dřevěných zárubních. Místnost je opatřena stropním podhledem a je osvětlena
Památky pro život
12
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
dvěma shodnými okny se skosenými hranami nik. Okna jsou dvoudílná dvoukřídlá
dělená na šest shodných tabulek. Dřevěné rámy jsou zavěšeny na zapuštěných
závěsech s žaludovým zakončením.
Prostor 2.4 a 2.4a
Prostor je přístupný dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce
v dřevěných zárubních shodných jako u místnosti 2.3. Plochostropá místnosti je
rozdělena dřevěnou stěnou s proskleným světlíkem. Okna je dvoukřídlé dvojité typu
T. Podlaha je pokryty cementovým potěrem, stěny jsou obílené.
Prostory 2.5 a 2.6
Místnosti tvořily původně jeden prostor a jsou zaklenuté dvojicí shodných křížových
kleneb s hřebínky. Klenby spočívají na koutových profilovaných konzolách. Okna
jsou v nikách sahajících až k podlaze. Jsou typu T. V jižní stěně se nacházejí dva
výklenky kryté dřevěnými dveřmi.
Prostor 2.7, 2.7a,b
Prostor je přístupný dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce v dřevěných
profilovaných zárubních. Místnost je zaklenuta valenou klenbou s jednou trojbokou
výsečí umístěnou nad půlkruhovou nikou. Později byla rozdělena na tři prostory.
Podlaha je pokryta cementovým potěrem, stěny jsou obílené.
Prostor 2.8
Prostor je přístupný novodobým vstupem z prostoru 2.7. Strop je fabionový
s freskovou výmalbou zobrazující alegorii čtyř ročních období. Prostor je osvětlen
třemi shodnými okny. Při západní stěně je druhotně upravený krb, na jihu od něho
je pravoúhlá nika vstupu původního vstupu.
Památky pro život
13
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Prostor 2.10, 2.10a, b, c, d
Původně jedna místnost je rozdělena na řadu menších. Místnost je plochostropá,
osvětlena třemi shodnými okny. Podlaha je z dřevěných prken.
Prostor 2.9, 2.11, 2.11a, 2.12 a 2.13
Původně jedna místnost byla rozdělena vestavbou záchodů a příčnou stěnou. Ve
východní stěně je jeden výklenek a jeden starší vstup
Prostor 2.14
Úzká místnost naproti hlavnímu vstupu v bočních stěnách s dvěma vstupy
opatřenými dvoudílnými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce. Přístupný je
dřevěnými dvoudílnými dveřmi rámové konstrukce.
Prostor 2.15, 2.15a, b, 2.14b
Původně jeden prostor byl rozdělen na řadu menších. Obě boční stěny jsou
opatřeny dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce na zapuštěných
závěsech se žaludovými konci.
Prostor 2.16
Místnost je přístupná v současnosti pouze z prostoru 2.15a. Původní vstup je patrný
prostřednictvím segmentové niky v severní stěně.
Prostor 2.17
Menší prostor vzniklý předělením hlavního prostoru 2.2. Na východní straně ho
odděluje stěna z rámové dřevěné konstrukce s prosklenými plochami. Uprostřed
jsou dvoukřídlé prosklené dveře. Na západní straně je také stěna ovšem s větším
podílem prosklených tabulí. Vysoký strop je rovný.
Památky pro život
14
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Prostor 2.18
Plochostropá místnost tvoří nástup do sousedních tří prostorů. Podlaha je pokryta
PVC.
Prostor 2.19, 2.19a, b, c, d
Rohová místnost je přístupná dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce
s horním proskleným polem. Vnější kované závěsy jsou umístěné v mohutných
profilovaných zárubních. Místnost osvětluje dvojice oken. V západní stěně je vstup
do úzkého prostoru 2.19b, c, d, který byl adaptován na toalety a koupelnu. Prostor
osvětlují dvě rozdílná okna.
Prostor 2.20
Obdélná místnost je osvětlena jedním širokým trojdílným oknem. Strop je rovný. Ve
východní stěně je velká nika.
Prostor 2.21
Osmiboký prostor je opatřen čtyřmi vstupy se štukovými nástavci ve formě
stylizovaného oválu. Vstup v jižní stěně je opatřen dvoukřídlými dřevěnými dveřmi
s dvěma vpadlými poli a kovanými vnějšími závěsy. Strop je opatřen podhledem.
Prostor 2.22
Obdélná místnost je osvětlena jedním oknem shodným jako u prostoru 2.22.
Prostor 2.23
Obdélná místnost, do které byla vestavěna menší místnost. Osvětlena je jedním
oknem. Strop je opatřen podhledem.
Památky pro život
15
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Prostor 2.24
Rohová místnost je na třech stěnách opatřena profilovanou římsou, nad kterou je
náběh na fabion. Jižní stěna je bez římsy i fabionu. V západní stěně je jednoduchý
obdélný vstup na zahradu. V severní stěně je původně segmentový vstup do
spojovací chodby k farnímu kostelu. Do tohoto vstupu byly vloženy kovové zárubně,
za kterými zůstali malované boční stěny vstupní niky. Zbytky malované výzdoby se
také objevují na západní, severní a východní stěně. Podlaha je opatřena
cementovým potěrem.
Prostor 2.25, 2.25a
Obdélná místnost je přístupná ze sousedního prostoru 2.26 jednoduchým obdélným
vstupem a osvětlena jedním oknem. V západní stěně jsou zazděny dřevěné zárubně.
V jihovýchodním rohu je vstup do malé klenuté místnosti, jejichž stěny při podlaze
ustupují.
Prostory 2.26, 2.26a
Čtvercový prostor je přístupný přes drobnou předsíň oddělenou prosklenou stěnou
s jednokřídlými dveřmi. Prostor je osvětlen jedním oknem. Oba stropy jsou
fabionové s římsou. Podlaha je pokryta PVC.
Prostor 2.27
Místnost je přístupná z chodby 2.2. Je opatřena fabionem a osvětlena dvěma okny
v pravoúhlých nikách jdoucích až k podlaze. V západní stěně je zaslepený vstup. Ve
východní stěně je potom nika pravděpodobně též vstupu.
Památky pro život
16
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
PATRO
Patro je dispozičně řešené shodně jako přízemí. Všechny prostory jsou
plochostropé. Všechna okna jsou shodná, dvojitá, dvoukřídlá dělená na dvě shodné
tabulky na každém křídle. Kličky jsou umělohmotné, závěsy zapuštěné. Stěny jsou
obílené.
Prostor 3.1
Schodiště je zakončeno jedním úzkým ramenem a osvětleno jedním oknem v patře.
Prostor 3.2
Chodba řešená jako obíhající ambit, ze které jsou přístupné všechny prostory.
Prostor je plochostropý. Na vnitřní straně jsou arkády s rovným překladem, který
vynášejí stlačené konzolové útvary. Pilíře arkád jsou opatřeny římsou. Podlahu tvoří
cementové dlaždice. Na jižní straně je většina arkád zaslepena díky vestavbě bytů.
Prostor 3.3, 3.4, 3.5, 3.6, 3.7, 3.7a, b, c, d, e,
Nepřístupné.
Prostor 3.8 (horní část zámecké kaple)
Prostor kaple je zaklenut klenbou neckového tvaru. Klenba je bohatě dekorována
akantem a páskou. Uprostřed je holubice Ducha Svatého v oblacích a záři. Na
delších stranách jsou dvě malovaná emblemata vážící se ke sv. Třem Králům. Na
jednom jsou tři královské koruny, na druhém tři kadidelnice či lampy na vonné oleje.
Pod hlavní štukovou římsou jsou tři shodné zazděné výklenky, původně oratoře.
Mají rovné překlady vynášené konzolami. Zachované jsou dřevěné parapety a na
severní i zbytky dřevěného rámu zasklení. Pod východní oratoří je oválná kartuš
s monogramem AMF, pod kterou je v obdélném štukovém rámu zazděné oválné
okno. Na severní a západní stěně jsou pod oratořemi dva obrazy, provedené zřejmě
technikou all secco. Na severní stěně jsou Sv. Tři Králové na cestě do Betléma, na
Památky pro život
17
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
protější jsou Králové zachyceni před Herodem. Západní stěna je vyhrazena zbytku
hlavního oltáře, jenž v nástavci zobrazuje mezi oblaky a andílčími hlavičkami symbol
Nejsvětější Trojice, pod ní je oltářní nástavec ve tvaru trojlaločného oblouku, za
kterým je obdélné okno, po stranách jsou úseky pilastrů s dvěmi sedícími anděly.
Pod oknem je průběžná oblamovaná římsa, v centru se svatozáří opatřenou výplní
ze žlutého skla. Pod ní je zbytek výklenku pro hlavní oltářní obraz či sochu, opět
zakončený trojlistem. Stěny jsou členěny pilastry s hlavicemi a bohatě dekorovány
barevným ornamentem, který je v současnosti opatřen nevhodným bílým nátěrem.
Pod ním se na některých místech ukazuje původní barevné řešení používající
především barevného mramorování a zlacení spolu s výraznou barevností.
Prostor 3.9, 3.9a, b, c, d
Původně jedna z oratoří ke kapli. Dnes rozdělen na drobné místnůstky. V severní
stěně zachována nika. Na protější stěně zachována původní okno, dnes změněné na
dvě menší. Strop je rovný.
Prostor 3.11
Jedná se čtvercový prostor s fabionovým stropem otevřený na třech stranách
arkádami. V severní arkádě jsou osazeny, zřejmě druhotně, dřevěné profilované
zárubně.
Prostor 3.10, 3.12, 3.12a, b, c, 3.13, 3.13a, b, c, d, e, f, g
Nepřístupné.
Prostor 3.14
Obdélný prostor vzniklý přepažením chodby.
Prostor 3.15, 3.15a, b, c, d
Dvě místnosti dodatečně předělené příčkou, spolu s chodbou, toaletami a
koupelnou tvoří jeden byt, ke kterému byly připojeny ještě prostory ve východní
Památky pro život
18
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
„věži.“ V severní stěně prostoru 3.15 jsou zachovány arkády.
Prostor 3.16, 3.16a
Původně jeden prostor byl dodatečně rozdělen. Strop je opatřen fabionem a
osvětlen třemi okny. Strop s velkou pravděpodobností skrývá nástěnnou malbu.
Prostor 3.17
Jedná se o shodný prostor jako 3.11. Tento je ovšem nevhodně upraven vestavěným
vstupů na severní a jižní straně.
Prostor 3.18, 3.18a, b, c, d, e, f, 3.19a
Na severní straně jsou tři za sebou položené prostory navzájem propojené
dřevěnými dveřmi rámové konstrukce v jednoduchých dřevěných zárubních. Při jižní
stěně jsou komínová tělesa, podlaha je z hoblovaných barvených prken. Jižní část
prostor obsahuje toalety a koupelnu, ty jsou vestavěny mezi původní arkády.
Prostor 3.19,
Obdélná místnosti osvětlená dvojicí shodných oken. Podlaha je prkenná.
KROV
Nad patrem zámku je postaven pultový krov se šikmo vzepřenými stolicemi. Stolice
jsou osedlány do vaznic, které zřejmě tvoří zároveň stropní trámy místností patra.
Krokve jsou dále podepřeny stojatými stolicemi protaženými nahoře do hambalků.
Krov nad pavilonem nebyl zkoumán. Zvenčí jde o nízkou nepravou mansardu.
Památky pro život
19
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
SPOJOVACÍ CHODBA ZE ZÁMKU DO FARNÍHO KOSTELA
Patrová chodba spojuje přízemí zámku s panskou oratoří v patře farního kostela
Narození P. Marie.
Exteriér
Východní fasáda
Dvoupatrová plocha fasády je členěna průběžným soklem, patrovou malovanou
římsou a také pod korunní římsou je malovaný pruh. Na okrajích je dvojice lezen.
V přízemí je sedm lehce převýšených segmentových arkád na nádvoří a dvě u
kostela, z nichž pouze jedna ve střední ose a předposlední u kostela jsou otevřené,
ostatní jsou zazděné. V patře je sedm obdélných oken ve špaletách bez šambrán.
Západní fasáda je bez členění, všechna okna kromě jednoho jsou zazděná. Střecha je
sedlová, pokrytá pálenou krytinou. Poslední dvě arkády u kostela, z nichž jedna je
zazděná a jedna volná nesou na klenutí a stěnách stopy po malované výzdobě ve
formě kvádrování, motivů čabrak a jednotlivých barevných rámů.
Interiér
Z prostoru 2.24 vede vzhůru schodiště s dřevěnými stupni. Vstup obstarává původní
vstupní niky s rozevřenými špaletami, z části zachovanou malovanou výzdobou, do
které byly vestavěny železné zárubně s novodobými dveřmi. Nad schodištěm je
poškozený rovný strop s profilovanou římsou. Strop je prkenný s rákosem. Na obou
stranách chodby jsou obdélné niky sahající až k podlaze s okny na západní straně
zazděnými. Přibližně uprostřed jsou vestavěny příčky, které tak vytváří malou
místnost opatřenou komínovým tělesem. Na severním konci chodby, v přízemí, je
vstup na terén u kostela. Vstup je vyplněn dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové
konstrukce s dvěma velkými vyřezávanými slunci. Před dveřmi pokračuje schodiště
směrem k západu pomocí dvou podest na úroveň druhého podlaží chodby, kde ústí
na vstup na panskou oratoř, která je v patře kostela. Vstup je vyplněn dvoukřídlými
dřevěnými dveřmi v profilovaných dřevěných zárubních. Klenba schodiště je
Památky pro život
20
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
opatřena štukovými zrcadly. Podlaha celé chodby je pokryta šestibokými dlaždicemi
z pálené hlíny (tzv. topinkami), jen v úseku před vstupem na oratoř jsou dlaždice
obdélné. Stěny obíhá průběžný sokl. Na několika místech jsou pod bílým vápenným
nátěrem vidět zbytky červené malování arch. článků.
BÝVALÉ STÁJE (OBJEKT Č. 4)
Přízemní stavba na obdélném půdorysu se na východní straně napojuje ke spojovací
chodbě a k objektu č. 9, na západní straně je připojena ke stěně stodoly (objekt č.
5). Její severní fasáda se obrací do valu, obklopujícího kostel. Je prolomena šesticí
oken, z nichž většina má pískovcová ostění a jsou vyplněna železnými mřížemi. Jižní
fasáda je prolomena celkem 12 otvory, z nichž čtyři tvoří obdélné vstupy, zbylé jsou
obdélná okna. Všechny fasády jsou bez členění. Uvnitř jsou původně velké prostory
rozděleny množstvím příček na pokoje určené k bydlení a zčásti jako dílny. Celek je
klenutý křížovými a valenými klenbami s nestyčnými pětibokými výsečemi. Střecha
je polovalbová, pokrytá barveným plechem.
Památky pro život
21
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
BÝVALÁ STODOLA (OBJEKT Č. 5)
Rozsáhlý přízemní obdélný objekt uzavírající areál na západní straně. Skládá se ze
starší části na severní straně a novější na jihu. Starší část má na svých fasádách
celkem sedm oken s kamennými ostěními, vyplněnými proplétanými mřížemi. Zbylá
část má na západní fasádě liché půlkruhové arkády spolu s novými vstupy. Východní
fasáda obrácená do dvora je prolomena celkem šesti vstupy, vjezdy různé velikosti a
stáří. Celek zakončuje polovalbová střecha.
OBJEKT Č. 6
Bývalá formálně upravená zahrada tvoří obdélný pruh končící na úrovni západní
stěny bývalé stodoly, na jihu mizí v křovinách původně terasovitě pojednané svahu
pod zámkem. Zahrada slouží k pěstování užitkové zeleniny.
OBJEKT Č. 7
Původně se jednalo o hospodářskou budovu, krytou polovalbovou střechou a
uzavírající hospodářský dvůr na jihu. Dnes je objekt na severní straně otevřen 5
velkými vjezdy, krytými železnými vraty a jedním obdélným vstupem. Střecha je
pultová. Jižní stěna nese pouze dva okenní otvory.
OBJEKT Č. 8
Stavení sloužící původně jako panská sýpka bylo pronikavě přestavěno na
Sokolovnu. Dnes se k zámku obrací upraveným dvoupatrovým průčelí s řadami
velkých oken a vystupujícím rizalitem. Hlavní průčelí a vchod je na opačné, tedy
severní straně.
Památky pro život
22
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
OBJEKT Č. 9
Jedná se o přízemní lehce obdélné stavení přiléhající na západě ke spojovací
chodbě. Průčelí obrácené k jihu dělí tři shodná okna v malovaných šambránách.
Obdélný vstup je v přístavku na severní straně. Ve valbové střeše ve střední jižní ose
je umístěn vikýř. Interiér je zaklenut valenou klenbou s šesticí nestyčných
pětibokých výsečí.
Památky pro život
23
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
2. Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku
Chronologicky uspořádaná historie zámeckého areálu
1352 - Kácov je poprvé zmiňován v pramenech v souvislosti s existencí farního
kostela.
1362 - Ješek z Černic se uvádí jako pán na Kácově, což dokládá existenci nějakého
panského sídla.
1377 – Vít z Černic.
1392 – Jan ze Skalice (poručník Beneše a Jindřicha z Kácova).
1402 – Mikuláš Vrbík z Tisovic – (poručník výše zmiňovaných).
1408 – Jindřich a Beneše z Kácova.
1437 – Karel Šlik, Jan Priesta, Bohuslav z Košin.
1454 – Aleš Holický ze Šternberka. Do poloviny tohoto století bychom také mohli
klást vznik dodnes zachované části prvního sklepení a přízemí, dnes suterénu.
1473 – patří 3 díly tvrze a poplužní dvůr Kunešovi z Olbramovic. Ten později
dokoupil i čtvrtý díl tvrze a vlastnil ji až do roku 1516. V průběhu celého 15. století je
přímo uváděna tvrz s poplužním dvorem.
1516 – 1523, Jan Dvořecký z Olbramovic.
1555 – přechází Kácov (tvrz, dvůr i městečko) po smrti Jana Tetaura do rukou Jana
Čejky z Olbramovic.
1559 – 1608, Václav Čejka z Olbramovic. Zřejmě v této době došlo k jedné z
renesančních přestaveb.
po bitvě na Bílé hoře byl celý majetek konfiskován
Památky pro život
24
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1623 – kupuje v dražbě celé panství Jan Werde z Werdenberku.
1626 – majitelem je Jan Oktavián z Vchynic a Tetova na Chlumci a Zásmukách.
1627 – Kácovský zámek je vydrancován vzbouřenými poddanými.
1628 – 1636, Kácov je v majetku Jana de Witte z Lilienthalu, kterému patřili mimo
jiné i Rataje nad Sázavou.
1636 – 1656, majetek Benigny Kateřiny z Lobkovic, která nechala provést raně
barokní úpravy celého areálu. Podle literatury vznikl jednopatrový zámek, jež měl
kamenné přízemí a dřevěné patro.
1656 – 1688 vlastnil panství František ze Scheidleru a posléze jeho syn Ferdinand
Kryštof.
1688 – zámek kupuje Jan František svobodný pán z Kaiserštejna.
1689 - umírá Julius František vévoda Sasko-Lauenburský a jeho majetek dědí jeho
dvě dcery. Anna Marie Františka se ujímá severočeských a středočeský statků
(Ploskovice, Zákupy, Svádov, Horní Polici, Buštěhrad, Mikovice a Zvoleněves) roku
1692. V osmnácti letech se provdala za falckrabího Filipa Viléma FalckoNeuberského, který roku 1693 umírá. Poté se provdala roku 1697 za toskánského
velkovévodu Jana Gastona III., posledního z rodu Medici, s nímž se ovšem rozchází a
žije sama na svých českých statcích.
1701 – panství se ujímá syn Jana Františka Hellfried František, ten v Praze na svých
stavbách zaměstnává přední umělce té doby jako například Alliprandi,
Dientzenhofer a další. Je pravděpodobné, že v té době došlo i v Kácově k nějakým
úpravám.
1711 – popis zámku při připravovaném prodeji: „zámek vystaven z kamene, z jedné
strany sklepův klenutých prostranných, z druhé strany kuchyně klenutý, 4 sklepův
suchých, podzemní sklep s lednicí, z třetí strany světnice klenutá a sklep suchý
s mázhausem, schody, při ambitě 8 pokojů, tabulnice, alkovna, síně 4, jiný pokoje 4,
Památky pro život
25
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
z nich 2 klenutý jsou. Šacuje se ten zámek za 2000 kop.“ Dále byl u zámku dvůr,
pivovar, vinopalka, štěpnice a panské bílidlo. Z tohoto popisu se zámek jeví jako
trojkřídlý a patrový.
1712 – panství, ke kterému patřilo ještě 8 dvorů, kupuje Karel Jáchym hrabě Breda.
1725 – panství prodáno císařskému radovi Karlu Josefu von Schmidlin.
1726 – von Schmidlin Kácov prodává Anně Marii Františce velkovévodkyni
Toskánské za 275 000 zl. Za velkovévodkyni převzal panství Jan Arnošt svobodný
pán Goltz, který později také do Kácova jezdil a dohlížel na přestavbu zámku.
1727 – zahájena důkladná přestavba zámku. 4. března tohoto roku také Anna Maria
poprvé navštívila Kácov, kde byla přivítána střelbou a troubením. Německý uvítací
proslov přednesl místní varhaník a městský písař Václav Josef Stožický. Přestavba
zámku trvala do roku 1733 a stála celkově 23 324 zl. – kromě stavby zámku byly
nově stavěny i stáje. V kácovské matrice je poprvé uveden malíř Karel Josef
Moravius (doložen v Kácově ještě v roce 1728 a 1729, kdy se mu zde narodili dva
synové). Malíř provedl do roku 1729 v dolním patře ve dvou pokojích špalíry, jiné 2
pokoje byly provedeny ve fresce, malby se týkaly dalších pokojů (kabinet, ložnice,
alkovna a jídelna), ve 4 pokojích byly ještě malovány stropy, další výmalba se týkala
9 prostorů. Další bezprostředně následující smlouva zahrnovala vymalování horního
patra, kde výše uvedený malíř z Prahy provede 19 pokojů a 2 oratoře vedle kaple a
lékárnu, „které nejen čistě a bezchybně vymaluje, a to v každém z nich strany a
lesény až k rákosovému stropu figurami a krajinami ve fresce, stropy však klihovou
barvou, nýbrž také všechny dveře, zvenčí i zevnitř vyštafíruje barvami a kovem.“
1727 – 1731, v Kácově doložen malíř František Cízar (Cisar), který se zde nakonec
usadil. V letech 1728 a 1729 mu bylo placeno za namalování 8 slepých oken
s figurami, za vyštafírování a namalování 2 znaků pro 2 slepá okna, za vymalování
předsíně, stříšky, za pomalování 10 psacích stolů se skříňkami a jednoho klekátka, za
vymalování jedněch slepých dveří s jednou figurou.
Památky pro život
26
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1728 – dokončení lucerny a nákup cvočků pro rákosové stropy. Bláha informuje, „že
zedník vedle kaple zhotovil oratorium a celé horní podlaží i s pokoji a schody.“ Na
stavbě se objevuje zedník Antonín Pokorný, jenž se později stal na jiných
toskánských stavbách polírem. Je placeno tesařům, vedenými mistrem Karlem
Kolmanem, pokrývačům pod vedením Jana Čihaře (platby za tašky na střechu zámku
i chodby.
1729 – prováděno táflování v zámeckých pokojích za pravidelný roční plat mistrem
Janem Fridrichem Tiltschem. Zámečnické práce měl na starosti místní mistr Kristián
Fiechtler (Fiedler).
1727 – 1729, postavena pod vedením kolínské zedníka Jana Minideho a
vrchlabského tesaře Václava Schmidta kácovská papírna.
Na výmalbě kaple se podílel Jindřich František Kraus, jeho syn Josef Kraus, malíř Jan
Jiří Miller a dva pražští malíři Josef Stephan a František Novák. Nejvyšší plat
dostával J. F Kraus. Štukatérské práce prováděl pražský Bartolomeo Muttoni. Sochu
dodal pražský sochař a měšťan Jan Höffer, Josef Leschke dostal v roce 1733
zaplaceno za rozličné dřevěné figury do kaple.
1730 – nákup barev k natírání zámku a sklenutí stájí. Poprvé také zmíněn Petr Pavel
Bláha jako zámecký polír. Kamenický mistr Jan Petr Baumgartner spolu s vlastním
polírem Karlem Raderem vyhotovují řadu kamenných prvků jak do zámku, tak do
stájí.
1730 – postavení statue Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Čtrnácti
pomocníků. Autorem byl zákupský sochař Ondřej Dubke.
1730? – postaven most přes Sázavu. Most stavěl tesař Kryštof Just z Horní Police a
stál 1097 zl. Zničen při povodni roku 1862.
1731 – natírání barvou stáji zvenku, stavba stáje a kostelní chodby.
1731 – 1732 vystavěna marienthalská sklářská huť.
Památky pro život
27
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1734 – oslava přenesení ostatků sv. Liberáta ze Zákup do Kácova a jejich umístění do
nově vybudovaného oltáře. Při slavnosti byla postavena dřevěná triumfální brána.
Lze předpokládat nějaké významnější úpravy farního kostela P. Marie, již od roku
1727, vzhledem k dochovanému zápisu o darování hodin na věž kostela v roce 1728.
Barokní je členění kruchty a podstatná část mobiliáře, zhotoveného v zákupské dílně
(sochaři Dubke a Pursch).
1735 – posvěcení Krucifixu a sochy sv. Jana Nepomuckého na mostě
Sousoší na náměstí sestavoval Ondřej Dubke, kam byly sochy dováženy ze zákupské
dílny.
1741 – dokončena „kostelní chodba, čili oratoř u kácovského kostela.“ V tomto roce
také zemřela Anna Marie Františka. Po její smrti se stavební činnost orientovala na
údržbu hospodářských budov areálu.
1751 – umírá velkovévodkyně Anna Marie Karolina (jediná dcera z prvního
manželství), jejím dědicem se stává její syn bavorský vévoda Kliment František.
1762 – proveden nedatovaný zápis o kácovském panství v nemž stojí, že v Kácově se
nachází ve 3 podlažích dobře vystavěný zámek, který je obydlen.
1751 – 1805, panství majetkem bavorských vévodů (Klement František 1751 – 1770,
kurfiřt Maxmilián Josef III. z rodu Wittelsbachů do 1777, poté Karel II. August
vévoda z Zweibrücken poslední z rodu Wittelsbachů, od 1784 Kristián August
vévoda z Valdeka, od 1790 opět Karel II. August, od 1795 jeho bratr bavorský kurfiřt
Maxmilián Josef.
1767 – v Kácově byl hejtmanem Jan Jiří Gärtner.
1803 – ředitelem kácovského úřadu Hrubý.
1805 – 1847, patřil Kácov rakouskému arcivévodovi a salcburskému kurfiřtovi
Ferdinandovi (od roku 1814 velkovévodovi toskánskému)
Památky pro život
28
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1806 – ředitelem kácovského úřadu Wünsch
1815 – státní smlouvou postoupil od roku 1847 arcivévoda Leopold Toskánský svoje
české statky císaři Ferdinandovi V., po kterém je zdědil v roce 1875 císař František
Josef I.
1835 – 1837 přestavba kostela Narození P. Marie.
1843 – stavba nové věže kostela za 6006 zl.
1845 – vichřice, která významně poškodila kostel Narození P. Marie a zřejmě také
střechy zámku. Po této události bychom datovat i konstrukci krovu a střechy.
1862 – přestavba kostela Narození P. Marie.
1847 – 1918, soukromý majetek habsburské vládnoucí dynastie.
1855 – stavební adjunkt Prokop Schall zhotovil rozpočet na opravu zámku.
1787 – popis zámku od J. Schallera, „krásný a podle vlašského způsobu stavěný
zámek, který byl roku 1728 150 kroků dlouhou chodbou, jež vede ke kostelu, jakož i
nádherný mariánský sloup, velkým nákladem z kamene vytesaná fontána, ačkoliv ta
během času už trochu zchátrala, a roku 1735 velmi uměle nad řekou Sázavou
postavený most vděčí za svoji existenci vévodkyni Anně Marii Františce Toskánské.“
50. – 60. 20. století, vložení nového stropu do kaple a s tím související zničení její
spodní části včetně mobiliáře.
1976 – 1982, špatně provedená oprava fasády zámku.
2003 – požár, který částečně poškodil střechu pavilonové nástavby.
2008 – bezúplatný převod zámeckého areálu do vlastnictví městyse.
Památky pro život
29
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Základní přehled stavební historie
Tento přehled stavebních dějin, kvůli absenci archivní rešerše z kompletního
stavebně-historického průzkumu, vychází především z barevného vyhodnocení
stavebního vývoje obsaženého v SHP z roku 1991 provedené SRÚPMO (P. Macek, P.
Zahradník). Dále pak z článku publikovaného v roce 2003 (Macek, Petr - Zahradník,
Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2.
Nejstarší stavební vývoj probíhající na tvrzi v 2. pol. 14. století zůstává prozatím
zahalen tajemstvím, k jehož objasnění by snad mohl přispět archeologický průzkum.
Vznik nějaké tvrze souvisí především s existencí brodu přes řeku Sázavu. Archivně je
v Kácově doloženo panské sídlo od roku 1362. Nejstarší části dnešního zámku (2.
sklep – prostory 0.2 až 0.6 a 1 sklep – prostory 1.6 až 1.12) vznikly nejspíše až v 2.
pol. 15. stol. za Aleše Holického ze Šternberka. Bohužel přesnější datování vzhledem
k absenci kamenických článků lze prozatím těžko provést. Původní štěrbinovitá
okénka v prostorech 0.5 a 0.6 jsou bohužel poškozená. Pokud měla tehdejší stavba i
patra, byla jistě dřevěná. U této stavby musíme také předpokládat nějaké
jednodušší opevnění. Poměrně rozsáhlou přestavbou provedenou nejméně ve dvou
fázích, používající renesanční tvarosloví prošla tvrz v 2. pol. 16. a na začátku 17.
stol. za držení tvrze pány z Olbramovic (cca od 1555 do 1623). Do prostor 2. sklepení
byly vestavěny nové klenby (prostor 0.2, 0.3, 0.4 a 0.5), přičemž klenba v prostoru
0.4 používá ještě lehce lomený oblouk klenutí křížových polí. Vzniklo také schodiště
umožňující přístup do tohoto sklepení. V 1. sklepení byla dostavěna západní a
severní část (prostory 1.13, 1.14, 1.15, 1.16, 1. 17, 1.18, 1.19) a do prostor 1.6, 1.8,
1.10, 1.11 a 1.12 byly vloženy renesanční hřebínkové klenby sklenuté v prostoru
1.10 a 1.14 na koutové hranolové pilíře a středový toskánský sloup. O postupném
vývoji tohoto podlaží nás informuje mimo jiné v poslední době odhalené exteriérové
sgrafito na západní stěně prostoru 1.18. Z renesanční nebo spíše z gotickorenesanční fáze pochází také zachované ostění portálu v prostoru 1.3 a zbytek
půlkruhového ostění v severní stěně prostoru 1.5, který zřejmě sloužil před
navezením terénu jako exteriérový vstup. V přízemí jsou z této etapy zachovány
Památky pro život
30
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
především sklenuté prostory 2.5, 2.6 a 2.7, dále obvodové stěny místnosti 2.10 a
jižní a severní obvodová stěna jižní traktu, tedy od místnostní 2.12 až po 2.19.
Renesanční je také zřejmě půdorys ústředního prostoru 2.2 s výjimkou západního
konce. Po této renesanční etapě následovaly jistě nejméně dvě barokní fáze ještě
před razantní přestavbou velkovévodkyně Toskánské. První raně barokní lze
předpokládat v 1. pol. 17. stol. za Benigny Kateřiny z Lobkovic a druhou na počátku
18. stol. za Helfrieda Františka z Kaiserštejna, který na svých stavbách zaměstnával
přední architekty své doby. Tyto fáze jsou bez odkrytí stavebních konstrukcí
nezachytitelné a navíc je zřejmě z větší části překryla následující etapa. Nicméně
v roce 1711 se zámek popisuje jako trojkřídlý a patrový. Přiléhal k němu dvůr,
pivovar, vinopalna, štěpnice a bílidlo. Roku 1727 začíná přestavba pod vedením
dvorního architekta Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské Václav
Špačka. K prostoru 2 sklepa přibyl vstup z venku (prostor 0.7) a východní „věž“
(prostor 0.8) sahající až do patra. Zároveň byla pravděpodobně mezi prostory 0.2 a
0.3 vložena příčka a do prostoru 0.5 vloženo pískovcové ostění. Prostor 1. sklepa
dostal nové hlavní schodiště (prostor 1.1) a s tím související místnosti 1.3, 1.4 a 1.5.
Jinak v tomto podlaží došlo pouze ke zřízení příčky mezi místnostmi 1.11 a 1.12,
vložení portálů do místností 1.11, 1.15, 1.16 a 1.17. Změněna byla také podoba
oken. V přízemí byl dostavěn, či zásadně přestavěn severní trakt (prostory 2.3, 2.4,
2.21, 2.23, 2.25, 2.26 a 2.27) a západní část (prostory 2.19, 2.20, 2.24). Spolu s tím
byly postaveny všechny příčné stěny, zřízeno schodiště a příčka mezi 2.7 a 2.10.
Patro spolu s osvětlujícím středním pavilonem bylo postaveno nově. Na západní
straně přibyla symetrická věž, skrývající přes patro otevřenou kapli s oratořemi. Jak
střecha završující patro tak střecha nástavce byla zřejmě mansardová. Samozřejmě
zámek dostal nové uměleckořemeslné prvky, mobiliář a byl navíc kompletně
vymalován jak uvnitř tak i zvenku. Vznikl tak patrový (třípodlažní zámek), v částečně
zahloubeném sklepě s hospodářskou částí a byty pro služebnictvo spolu s kuchyní,
v přízemí reprezentačními prostory včetně pokojů velkovévodkyně a v patře
s pokoji pro návštěvy sjíždějící se do zámku zřejmě především kvůli honům. Spolu se
zámkem vznikla krytá chodba spojující budovu s kostelem Narození P. Marie, kde
Památky pro život
31
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
byla zřízena oratoř. Dále byla postavena budova stájí (objekt č. 4) a část rozlehlé
budovy stodoly (objekt č. 5). V této době zřejmě ještě nestála budova sýpky pozdější
TJ. Sokol (objekt č. 8) a budova zámku se tak otvírala do náměstí. Při západní straně
vznikla sice drobná avšak zcela jistě náročně řešená zahrada. Urbanisticky byl celek
dotvořen sousoším Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti Anny Marie Františky
(1741) předpokládáme do konce 18. stol. nulovou stavební aktivitu. V průběhu 19.
století došlo na zámecké budově především ke zřízení nové střechy spolu
s konstrukcí krovu a je možné, že s touto úpravou mohly souviset i nějaké
předpokládané úpravy horizontálních konstrukcí v místnostech patra. Novou
střechu a možná i strop dostala chodba spojující zámek s kostelem. V té byly také
zazděny přízemní arkády a patro bylo uvnitř rozděleno příčkami. Směrem k jihu byla
dostavěna do dnešní podoby stodola. Ve stájích byl zřízen byt. V interiérech 1.
sklepení byl rozdělen prostor 1.16 a 1.17. Zazděn vstup do místnosti 1.18 a 1.19,
upraven prostor 1.6 a rozdělen prostor 2.10. V přízemí byla instalována nová okna
do líce fasády, nové dveře se zárubněmi, upraveny okenní niky v prostoru 2.3,
zřízena skleněná stěna u 2.26 a 2.17. V patře vznikly místnosti 3.18 až 3.19, další
zásahy především v patře může odhalit až podrobnější průzkum. Všechny tyto
změny souvisí se změnou užívání celého areálu, který se stal úředním centrem
panství s kancelářemi archívem a byty. Po roce 1918 došlo k dalším úpravám
směřujícím k úřední budově, z nichž je nejvýznamnější zřízení kočárovny, později
garáží v budově č. 7. Po roce 1948 došlo v areálu k dalším utilitárním nebo vyoženě
negativním zásahů. V budově zámku byly v 1. sklepení zřízeny další příčky
v prostorech 1.6, 1.8, 1.9, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14. K druhému podlaží východní „věže“
bylo přistavěno venkovní dřevěné schodiště. V přízemí dostaly nové příčky prostory
2.7, 2.10, 2.12, 2.13, 2.15, 2.19. V prostorech 2.5, 2.6, 2.3, 2.4, 2.5 byly zazděny
nebo nově proraženy vstupy. Prostor kaple, původně otevřené do patra, byl opatřen
vloženým stropem (prostor 2.20) a celé východní průčelí dostalo nová okna. Mezi
prostorem 2.22 a 2.24 byla zřízena příčka. V prostoru patra byly rozděleny prostory
3.7, 3.9, 3.10, 3.13, 3.14, 3.15, 3.12, 3.16, 3.18 na menší. Zazděny byly všechny tři
okna (oratoře) v patře u kaple a upraveny vstupy téměř do všech místností,
Památky pro život
32
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
zaslepeny arkády na jižní straně. V neposlední řadě byla upravena střecha nad
prostorem 2.22 a 2.24. U zbylých budov došlo k podstatným změnám interiéru
vložením řady příček (objekt č. 4 a 5), střechy dostaly novou krytinu. Povrchy obou
nádvoří byly opatřeny živicí a jejich prostory zaplnily různé kolny a přístavky.
Prameny
Národní archiv (dříve Státní ústřední archiv)
Pražské ředitelství státních lesů a statků – Administrace toskánských statků (ATS)
Všeobecná část do r. 1848 (ATS – všeob.)
Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků (ŘSRF) 1848-1918
http://www.kacov-akce.wbs.cz/OKNO-DO-HISTORIE.html
Základní literatura
Macek, Petr. – Zahradník, Pavel, Kácov. Stavebně historický průzkum areálu zámku.
Praha SÚRPMO 1991, strojopis. Po zpracování objeveno celkové vyúčtování
přestavby zámku za léta 1727-1733 (SÚA, ŘSRF/P účetní archiv, odd. Kácov,
důchodní účet a účetní přílohy za rok 1733).
MACEK, Petr - ZAHRADNÍK, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček.
*Stručný životopis s obsáhlým přehledem staveb, na kterých se V. Špaček podílel.+,
Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2.
Památky pro život
33
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
3. Popsání hodnotných detailů a jejich souborů v areálu
zámku
BUDOVA ZÁMKU
Exteriér
Markýza nad hlavním vstupem, včetně malovaných iniciál AMF.
Štukový malovaný Sasko-lauenburský erb nad markýzou hlavního vstupu.
Štukové rámy kolem oken přízemí a patra, včetně suprafenester se štukovými
hlavami.
Štuková dvojice andělů s papouškem nad oknem patra nad hlavním vstupem.
Všechna iluzivní malovaná okna na všech průčelích.
Štíty a vikýře na severním a jižním průčelí.
Obě cibulové báně na bočních věžích.
2. sklepení
Klenba prostoru 0.4
Okenní otvory, dnes zazděné, spolu s fragmenty kamenných ostění v prostorech 0.5
(KA1) a 0.6 (KA2)
Kamenné barokní ostění vstupu do prostoru 0.6 (KA3) a prostoru 0.3 (KA5)
Fragment ostění okenního otvoru v prostoru 0.1 (KA4)
1 sklepení
Štuková výzdoba schodiště (prostor 1.1)
Památky pro život
34
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce s vnějšími kovanými závěsy ve tvaru
S s oválným madlem a profilovaným štítkem chránící zámek. Prostor 1.3 (D1).
Jednokřídlé barokní dveře rámové konstrukce s kovanými vnějšími závěsy ve tvaru
dvou spojených S v původních dřevěných zárubních (D2) spolu s nadsvětlíkem
vyplněným železnou dekorativní mříží s kovanou růží uprostřed, (prostor 1.4).
Datace 1727 – 1741.
Podlaha z šestibokých pálených dlaždic v prostoru 1.3 a 1. 4. Datace 1727 – 1741.
Kamenné ostění se skosenou hranou v prostoru 1.3 (KA7). Datace 1. pol. 16. stol.
Fragmenty pískovcového ostění půlkruhového tvaru v severní stěně prostoru 1.5
(KA8). Datace 16. stol.
Renesanční hřebínková klenba sklenutá na centrální sloupek a koutové hranolové
pilíře v prostoru 1.10 a 1.14.
Renesanční hřebínková klenba se čtvercovým zrcadlem v prostoru 1.13.
Renesanční hřebínková klenba spočívající na koutových hranolových pilířích
v prostoru 1.11 a 1.12.
Renesanční hřebínková klenba sklenutá na centrální pilíř či sloup v prostoru 1.19.
Kamenné ostění s nástavcem a nadsvětlíkem. ostění lemuje vystouplý pásek, horní
část má horní uši. Vstup do prostoru 1.11 (KA6). Datace 1727 – 1741.
Kamenné ostění s nadsvětlíkem. Ostění lemuje vystouplý pásek. Vstup do prostoru
1.17 a 1.16 (KA9, KA10). Datace 1727 – 1741.
Barokní jednokřídlé dveře kombinované konstrukce. Vstup do prostoru 1.19 (D3).
Jednokřídlé jednoduché dveře svlakové konstrukce s vnějšími páskovými kovanými
závěsy. Vstup do prostoru 1.18 (D4).
Památky pro život
35
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Přízemí
Schodiště s freskovou a štukovou výzdobu v celém rozsahu (prostor 2.1).
Okenní záklenky v prostoru 2.3.
Klenby s jehlancovými koutovými patkami v prostorech 2.5 a 2.6.
Odhalená fresková výzdoba stropu v prostoru 2.8.
Štukové nástavce nad vstupy v prostoru 2.21.
Fabionové stropy v prostorech 2.26 a 2.27.
Zbytky pravděpodobně černé kuchyně v prostoru 2.25a.
Barokní dvoukřídlé dveře o nestejných křídlech rámové konstrukce s dvojicí
vpadlých polí na každém křídle v profilovaných dřevěných zárubních s výrazným
oblounem. Vstup do prostoru 2.1, 2.7a, 2.21, 2.19a /zde pouze dveře, zárubně jsou
pozdější/ (D5, D9, D16, D17). Datace 1727 – 1741.
Klasicistní dvoukřídlé dveře rámové konstrukce v profilovaných dřevěných
zárubních. Dveře jsou většinou dělené do tří vpadlých polí na každém křídle (D6, D7,
D8, D10, D11, D12, D13, D14, D15).
Dřevěné rámy dvojitých oken pocházející většinou z celého průběhu 19. stol. Okna
jsou po celém obvodu patra.
Patro
Volutové konzoly otevřených arkád v centrálním vnitřním ochozu, včetně koncových
místností 3. 7, 3.11, 3.15, 3.17 a 3.18.
Strop a stěny kaple v prostoru 3.8.
Zazděné okno v interiéru prostoru 3.9.
Dvojice klasicistních dvoukřídlých dveří rámové konstrukce v profilovaných
Památky pro život
36
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
dřevěných zárubních mezi prostory 3.18d a 3.18e a 3.18f (D18, D19).
Fabionový strop v prostoru 3.16 a 3.16a.
Poškozené profilované dřevěné zárubně s výrazným oblounem při vstupu do
prostoru 3.11 (D20).
SPOJOVACÍ CHODBA
V interiéru štukové klenby při schodišti u kostela.
Klasicistní dvoukřídlé dveře rámové konstrukce v přízemí při vstupu z chodby ven.
Podlaha z šestibokých pálených dlaždic v celém průběhu chodby. Datace 1727 –
1741.
Zbytky malovaných rámu stěn v celém průběhu chodby.
Fresková výzdoba na jižní stěně u paty stoupajícího schodiště.
STÁJE (OBJEKT Č. 4)
Zachované klenby interiérů
Pískovcové ostění některých oken
STODOLA (OBJEKT Č. 5)
Pískovcové ostění oken v severní části
Památky pro život
37
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
4. Shrnutí kulturně-historického významu zámku
Z hlediska širších souvislostí je nejprve užitečné představit ostatní stavby provedené
Václavem Špačkem jakožto dvorním stavitelem velkovévodkyně Toskánské v
Čechách.
Nejprve byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské
pražský Jan Jindřich Klingenleitner, do roku 1703, (stavěl mimo jiné zámek
Buštěhrad), po něm následoval jako prováděcí, než však navrhující architekt
Ferdinand Seyde. Václav Špaček (1689 – 1751) se vyučil v otcově stavební firmě.
Kolem roku 1715 -1716 podnikl tovaryšskou cestu do Vídně. Začínal nejspíše jako
prováděcí architekt na přestavbě Berkovského (později Fürstenberského) paláce na
Malé Straně v Praze. Od roku 1718 do roku 1741 byl ve službách Anny Marie jako
dvorní stavitel. Od roku 1722 pobíral stálý plat ve výši 120 zl. ročně. Roku 1718
začíná stavět zámek v Ploskovicích, který byl spolu s náročnou sochařskou výzdobou
teras ve spojení s vodními prvky dokončen roku 1726. Zámek nechává zbudovat
podle slov součastníka: „napůl ve slohu italském, napůl ve slohu čínském.“ Na stavbě
zámku spolupracuje sochař Ondřej Dubke (u velkovévodkyně 1700-1746) malíř
Jindřich František Kraus (1702-1733), sochař Jan Pursch. Další stavbou a
nejvýznačnější sakrální realizací byl poutní areál s kostelem P. Marie v Horní Polici
budovaný od roku 1717 přibližně do roku 1721. Zde jsou na „vyhlídkové věži“
shodné plechové chrliče ve formě dračí hlavy jako na budově kácovského zámku.
V závěru kostela bylo také vyňato bílé sklo a nahrazeno žlutými tabulemi, což se
opět shoduje s dochovanou situací v zámecké kapli na zámku v Kácově. Střechy
zvonice a ambitů byly natřeny modře. Po roce 1718 dochází také k přestavbě
Toskánského (dříve Thunovského) paláce na Hradčanském náměstí v Praze. Na
největší toskánské stavbě v Zákupech prováděl Špaček zřejmě nějaké menší zásahy.
V Buštehradě stavěl zámecký pivovar. Na zvoleněveském panství stavěl řadu
hospodářských budov jako sýpka, pivovar, správní budova atd. Vrapice u Kladna
konírna pro 200 koní, hospodářský dvůr nad vsí Zeměchy. Palác Vršovců na Novém
Památky pro život
38
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Městě v Praze (ulice Hybernská) řešení oken uliční fasády piana nobile s medailóny
obsahující reliéfní hlavy. Přestavba staršího zámku v Kunraticích, kde byla vložena
kaple a úzké dvouramenné schodiště s plnou střední zdí, bylo řešeno jako iluzivně
otevřené, kdy návštěvník stoupal od paty stromů nad jejich koruny. Dnes jsou
bohužel všechny malby porušené. Autorem byl Moravini, malby vznikly někdy kolem
roku 1712. Dále patří mezi Špačkovi realizace novostavba fary ve Svádově (o. Ústí
nad Labem), i zde bylo malované schodiště. Zámecká stavba v Chlumíně vznikla
přestavbou starší stavby, kdy k příčnému obdélníku byly přistavěny dva jednoosé
přístavky. Na zjednodušených fasádách nalezneme několik shodných motivů jako v
Kácově, jsou to především klenáky suprafenester posledního patra zabíhající do
korunní římsy, či trojosý rizalit na průčelí. Mohlo by jít o předstupeň kácovského
zámku. Dále Špaček zřejmě projektoval, dnes již zaniklý zámek ve Svojkově a
zámecký areál v Novém Berštejně nedaleko Dubé. Zde jsou dochovány lezenové
rámy odhalující nároží. Zámecká stavba v Horní Polici, kterou Špaček stavěl od roku
1731, je zajímavá dochovanou smlouvou s Josefem Karlem Moravinim, ve které se
mimo jiné píše, že „úplně vymaluje a do dokonalého stavu uvede v prostředním
podlaží se nacházejících 11 pokojů a galerii čili chodbu (ve 2. patře), dále 2 výstupní
schodiště, tj. od přízemku až k prostřednímu podlaží, odtud pak tak daleko, pokud
lze vidět směrem nahoru k hornímu podlaží, všechno čistě a jasně ve fresku, dále
všechny dveře a dveřní ostění, podle svého vyučeného umění (jak se domnívá, že to
bude nejlepší, pokoje historickými výjevy, aby tím mohla být Její královská Výsost
nejmilostivěji spokojena.“ V popisu zámku je uvedeno v horním patře (dostavěném
Špačkem) 20 pokojíků o jednom oknu a dveřích, cukrárna a kaple, chodba se 3
velkými mapami a 110 iluminovanými mědiryty. V 1. patře byla jídelna (4 okna),
velkovévodská ložnice, pokoj slečny atd. V dolním podlaží byl pokoj hofmistra,
kvelby, lokajna, kvelb na stříbro, světnička hlídače a velká velkovévodská kuchyně.
V případě Horní Police šlo tak spíše o ubytovnu pro poutníky. Architekt Špaček
upravoval i zámek ve Velkém Meziříčí pro rod Ugarte. Zámek v Hostivicích u Prahy
byl přestavěn v letech 1733-1734. Zámek vymaloval Moravini za 600 zl. Střecha byla
natřena červenou barvou, fasády byly převážně iluzivně malovány. V Soupise jsou
Památky pro život
39
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
malby v interiéru popsány takto: „Ústřední prostor – síň má na čtyřech stěnách tuto
výzdobu: 1. vojenské emblémy, okruží, prapory, kotle. 2. naproti předešlému kostel
P. Marie na Bílé Hoře, v pozadí Praha, 3. na delší stěně seč jízdy uherské s císařskými,
vpravo bývalý klášter servitů v M. Břevnově, 4. naproti postup pěšího vojska
císařského, ve středu generál na koni v pozadí zříceniny domů, vpravo kněz Dominik
a Jesu Maria s křížem v roce povzbuzuje vojíny, na zemi září z vykotlaného dubu
obraz P. Marie Strahovské. Malby stropu se nedochovala. Výzdoba menší místnosti
(jih) zachycuje mladou šlechtičnu jako lovce, na stropě pak velká freska zachycuje
alegorické postavy. Na schodišti jsou potom zbytky iluzívních výhledů do krajiny od
paty po koruny stromů.“ Dále v Hostivicích vznikl hospodářský dvůr a fara.
Kostelní stavby, které navrhl Václav Špaček. Kostel v Brenné sv. Jana Křtitele a
Kvítkově sv. Jakub Větší (o. Česká Lípa) u Kvítkova se dochovala původní barevnost
sytě žlutých architektonických článků na bílém pozadí. Cvikov (o. Česká Lípa), kostel
sv. Alžběty, radikální přestavba. Poutní kostel sv. Kateřiny v Lázních svaté Kateřiny u
Počátek (o. Pelhřimov). Kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Jana Nepomuckého
v Třebušíně u Litoměřic, Zeměchy, kostel narození sv. Jana Křtitele. Kostel sv. Máří
Magdaleny v Chlumíně (o. Mělník). Pro Goltze přestavoval kostel v Kunraticích,
raritou bylo, že místo střech měl ruby kleneb potažené pouze barevnou maltou bez
konstrukce krovu či střešní krytiny. Kostel sv. Jiljí na Starém Městě Pražském,
barokizace. Kostel sv. Martina ve Zvoleněvsi, přestavba. Kostel sv. Jana v Hořelicích.
Z hlediska vlastnictví, umístěním blízko řeky jsou nejbližšími „konkurenty“ pro
kácovský zámek objekty ve Zruči nad Sázavou a Ratajích nad Sázavou. Oba zámky
jsou obecními majetky a oba jsou postupně rekonstruovány z prostředků
evropských fondů. Ve Zruči jde o novogotickou stavbu evokující hrad, v Ratajích o
zbarokizovaný hrad. Z uvedených srovnání vyplývá, že areál v Kácově je v nejbližším
regionu, kromě Jemniště vzácně dochovaným příkladem barokního zámku. Jeho
architektura sice nevykazuje znaky velkého barokního umělce jako vrcholně barokní
zámek v Jemništi, ovšem svou rafinovaností a neobvyklostí své nedostatky dohání.
Jeho, v původní podobě nesmírně zdobná fasáda, i neobvyklá silueta odkazují ke
Památky pro život
40
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
spojení italské architektury a dobových čínských nebo obecně orientálních inspirací.
Kácovský zámek je navíc součástí, sice zanedbaného, nicméně zajímavého areálu.
Především 150 metrů chodba spojující přízemí zámku s panskou oratoří farního
kostela nemá v celém Středočeském kraji obdobu. Avšak nejvyšší hodnota z hlediska
historického a uměleckého se skrývá v interiérech zámku. Zde se s vysokou
pravděpodobností ukrývají nástěnné malby z let 1727 – 1741 a to ve většině
místností přízemí a nejspíše i patra. Vzhledem k tomu, že na jiných podobných
stavbách provedených dvorním toskánským stavitelem Václavem Špačkem, se ve
větší míře nepodařilo malby zachránit nebo zatím nedošlo k jejich objevu, zůstává
Kácov jediným místem s touto možností. Ve spojení řekněme s dnešního pohledu
s„nonkomforní“
majitelkou
tehdejšího
panství
Annou
Marií
Františkou
velkovévodkyní Toskánskou jde o jedinečný potenciál pro využití k účelům
cestovního ruchu.
Stručný popis podobných památek v regionu
Zámek v Ratajích nad Sázavou, renesanční úpravy původně středověkého hradu
z větší části překryla barokní přestavba za Františka Maxmiliána z Talmberka kolem
roku 1672.
Zruč nad Sázavou, zámek, o jehož minulosti mnoho nevíme, prošel radikální
přestavbou ve stylu novogotiky na konci 19. stol. za držení rodu Schebků podle
návrhu architekta Jana Vejrycha.
Český Šternberk, gotický hrad neodmyslitelně spjatý se stejnojmenným rodem byl
založen již v polovině 13. stol. I přes postupné přestavby si zachoval typickou siluetu
mohutné stavby nad řekou Sázavou. V interiérech jsou mimo jiné cenné raně
barokní štuky a nesčetně mobiliáře.
Konopiště, původně hrad byl několikrát přestavěn včetně poslední provedené
následníkem trůnu Ferdinandem d´Este pod vedením Josefa Mockera ke konci 19.
Památky pro život
41
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
stol. Při této přestavbě dostal hrad víceméně novogotickou podobu. Zároveň byl
kolem zámku zřízen krajinářský park.
Jemniště, vrcholně barokní zámek nechal podle návrhu architekta F. M. Kaňky,
František Adam z Trautmannsdorfu kolem roku 1724. Interiéry jsou vyzdobeny od
předních umělců té doby. Freska v kapli je od Václava Vavřince Reinera, sochy od
Bernarda Matyáše Brauna. Nástěnné malby v interiérech namaloval F. A. Schefler,
sochy dodala dílna Lazara Widmanna. Původně francouzská zahrada byla změněna
na anglický park ke konci 18. stol.
Sázavský klášter, jeden z nejstarších klášterů v Čechách, jehož dějiny začínají již
v 11. stol. a jsou spjaty s legendou o sv. Prokopovi. Dodnes se dochovala
nedokončená síňová stavba ze 14. století, která tvoří s barokním průčelí presbytáře,
prelaturou a neorenesančním zámkem základ tohoto cenného areálu.
Památky pro život
42
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Předprojektová a projektová příprava postupné obnovy zámeckého
areálu
Předprojektová příprava
Zaměření výchozího (současného) stavu celého areálu
Zaměření musí zachytit půdorysy všech podlaží u všech objektů, z těchto půdorysů
je nutné nechat zhotovit příčné řezy. Dále je nutné zaměřit současnou podobu
všech fasád a to nejlépe fotogrametrií. Jako doplněk je také dobré nechat zhotovit
zaměření současného stavu konstrukce krovu.
Přibližná cena: cca 150 tis
Stavebně-historický průzkum (SHP)
Bohužel se v příslušných institucích nepodařilo dohledat SHP provedené pracovníky
SRÚPMO v roce 1991 (Macek, Petr. – Zahradník, Pavel., Kácov, Stavebně historický
průzkum areálu zámku, Praha SÚRPMO 1991, strojopis). Z tohoto elaborátu bylo
k dispozici pouze tištěné zaměření všech podlaží areálu, dále jejich barevné
vyhodnocení provedené podle tehdy platné metodiky SHP. Jde o vyhodnocení
stavebního vývoje areálu a památkového hodnocení areálu. V rámci této studie byly
digitalizovány půdorysné plány zámecké budovy včetně stavebního vývoje a
památkové hodnocení. Tyto plány byly přizpůsobeny dnešní platné metodice SHP,
vydané Státním ústavem památkové péče (dnes NPÚ) v Praze v roce 1997, opravené
podle 2. vydání z roku 2001. V některých detailech bylo staré vyhodnocení
pozměněno. Nedostatkem je v současné době absence textové části, především
archivní rešerše. Ta byla v této studii nahrazena stručnými dějinami převzatými ze
studie publikované v časopise Průzkumy památek (Macek, Petr - Zahradník, Pavel:
Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2) a
doplněné o některé údaje z jiných pramenů věnující se toskánskému panství
v Čechách. Nicméně pro důkladné poznání stavby a především pro jakoukoliv
budoucí úpravu či opravu je nutné provézt aktualizaci SHP a jeho doplnění o
Památky pro život
43
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
standardní části, kterými jsou: dějiny objektu - historická rešerše, prameny, mapy,
plány, literatura, rozbor objektu, popis současného stavu, stavební historie,
hodnotné prvky a detaily, hodnocení areálu, architektonické, urbanistické a
památkové závady, obrazová příloha, do které spadá shromáždění všech
dostupných historických map a plánů, fotografie současného stavu, plány
současného stavu, stavební vývoj, památkové hodnocení. Tuto aktualizaci (jde však
spíše o vyhotovení nového SHP) je nutné zadat v co nejkratší době.
Upozornění: Standardní stavebně historický průzkum nenahrazuje závazná vyjádření
příslušných památkových orgánů a organizací ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.
Přibližná cena: cca 45 tis
Inventarizace hodnotných prvků
Systematická a podrobná inventarizace veškerých existujících prvků a ostatních,
zejména uměleckořemeslných součástí stavby. Výsledkem je soupis jednotlivých
prvků, z nichž každý má svůj identifikační list, na kterém je zachycen fotograficky i
kresebně pomocí zaměření. Tento prvek je také zachycen v půdorysech objektu.
Přibližná cena: 30 tis.
Stavebně-technický průzkum
Průzkum by měl být proveden zkušeným projektantem a měl by zahrnovat
informace o založení zdiva, vlhkostních poměrech, stavu nosných konstrukcí,
klenebních systémů, dřevěných stropů, krovu, střech, omítek, podlah, výplní otvorů
atd.
Přibližná cena: 90 tis.
Statický průzkum
Průzkum by měl provádět zkušený odborník v oboru obnovy památek. Podmínkou
by měl být minimální zásah do případných ohrožených konstrukcí a vratnost
Památky pro život
44
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
každého zásahu.
Přibližná cena: 150 tis.
Restaurátorský průzkum
Výtvarná a uměleckořemeslná díla nemohou být ošetřována běžnými stavebněřemeslnými technikami v rámci stavební dodávky, jejich obnova musí být vždy
pevně stanovena v rámci projektové dokumentace obnovy stavebního díla.
Restaurátor musí být držitel oprávnění MK ČR. Vzhledem k archivní zprávám
zachovaným pro zámek v Kácově bude nutné provézt, ať již najednou nebo
postupně restaurátorský prakticky všech prostorů v objektu. Přesnější vymezení
doporučených restaurátorských sond je v obrazové příloze č. 5. 1 až 5.4. Pro obnovu
a využití zámku, je v tomto případě restaurátorem zjištěný rozsah nástěnných maleb
naprosto zásadní.
Přibližná cena: Při provedení nástěnných maleb technikou secco se cena jedné
pásové sondy pohybuje kolem 6 tis. Restaurování nástěnných maleb zakrytých
vrstvami vápenných nátěrů, včetně retuší, upevnění, tmelení atd. je cca 14 tis. za
1m2. Při průměrné půdorysné ploše pokoje 40 m2, výšce stropů 280 cm a
předpokládaném pokrytí stěn i stropů malbami provedenými technikou secco se
cena za kompletní restaurování pohybuje kolem 1, 5 mil.
Architektonicko-urbanistická studie
Tato studie by měla do současného zaměření zanést konstrukce, které mají být
doplněny i ty, které se mají odstranit. Jejím výsledkem by měl být jasný obraz o
památce po její uvažované úpravě či přestavbě pro předem zvolený účel.
Přibližná cena: 200 až 500 tis.
Projektová příprava
Projektová dokumentace k návrhu vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
Památky pro život
45
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Projekt pro stavební povolení
Projekt pro provedení stavby
Celkové náklady: kolem 1 až 2 mil., případně se částka pohybuje mezi 10 až 15%
z celkových nákladů na stavbu
Památky pro život
46
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Doporučené
postupné
kroky
pro
celkovou
stavební
obnovu
zámeckého areálu
BUDOVA ZÁMKU
1.
Oprava střešního pláště, včetně okapových svodů a ochrany koruny zdiva. S
tím souvisí i oprava a sanace konstrukce krovu, včetně vikýřů a podlahy v prostoru
podstřeší.
2.
Zajistit odvlhčení a následného odvětrání zdiva především na severní straně
směrem do dvora a západní směrem do zahrady. Při těchto pracích bude nutný
archeologický dozor.
3.
Vypracování projektu na celkovou obnovu fasády, kterému musí
předcházet restaurátorský průzkum. Poslední oprava fasády zámku proběhla
bohužel velmi nekvalitně. Tudíž je nutné pokusit se obnovit barokní barevnost ploch
i štukových detailů. Výsledným stavem by měla být podoba exteriéru, jakou měly
fasády po dokončení barokní přestavby v letech 1727 – 1731. V této fázi je kromě
restaurátorů a památkové dohledu potřebné také spolupracovat se zkušených
„památkovým“ architektem, který musí projekt dovézt na realizační fáze. Při
sledování barokní barevnosti doporučujeme soustředit pozornost kromě případných
nalezených ikonografických dokladů, také na zakončení spojovací chodby na oratoř
kostela Narození P. Marie, především exteriér arkády před vstupem z úrovně
terénu. Zde se dochovala původní barevnost ze sledovaného období a po jejím
důkladném prozkoumání lze tuto část použít i pro fasády samotného zámku. Stejně
tak, je nutné přihlédnou při konstrukci barevnosti, k jedinému v současné době
dochovanému interiéru a tím je horní část kaple Svatých tří králů.
4.
Repasování, výměna, případně zhotovení nových oken či kopie dožitých
oken. V 1. sklepení a přízemí jsou až na výjimky okna z 19. století v různém stavu
zachování a různých menších modifikací. Tyto okna je možné repasovat a znovu
osadit. V patře jsou na jižní straně okna z 19. stol. a na severní okna z 2. pol. 20. stol.
Památky pro život
47
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Okna na severní straně je nutné nahradit replikami oken z jižní strany. Ty je nutné
také repasovat a osadit zpět.
5.
Nechat provést, co možná nejpodrobnější restaurátorský průzkum
interiérů. Sondy by měly být restaurátory provedeny jak na stěnách určených
místností, tak i na stropech. Součástí těchto povrchových sond by měly být sondy
zjišťující stropní konstrukce vložené pod barokní stropy (především prostor 2.10 až
2.19, 2.21, 2.22, 2.23, 2.24, 2.25, 2.3).
6.
Po konzultaci s orgány památkové péče a pokud možno pod dohledem
restaurátora je možné v první etapě odstranit stropy v prostoru 2.20, 2.21, 2.23,
2.25 a 2.3).
7.
Další úpravy interiérů by měly vycházet z předem dané koncepce využití,
kterou by mělo schválit jak zastupitelstvo městyse, tak orgány památkové péče.
8.
Ať již bude využití budovy jakékoliv, je nutné postupně zrušit nájemní
bydlení v prostorech 1. sklepení a patra.
SPOJOVACÍ CHODBA ZE ZÁMKU DO KOSTELA NAROZENÍ P. MARIE
1.
Opravit střechu, včetně konstrukce krovu a s tím souvisejících stropů
z omítaného rákosu přibitého na prkna.
2.
Otevřít původní okenní otvory na západní straně chodby.
3.
Otevřít v 19. stol. zazděné arkády v přízemí. Dnes jsou zde převážně kůlny.
4.
Obnovit restaurátorským průzkumem zjištěnou barevnost na exteriérových
fasádách.
5.
Obnovit barokní zachovanou barevnost a štukové detaily na stěnách v
interiéru.
Památky pro život
48
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Doporučené postupné kroky, které je možné učinit v nejbližší pro
zřízení expozice v části nebo celé budově zámku
Kroky, které lze provézt bezprostředně
1.
Po vyklizení a instalaci osvětlení zpřístupnit jako samostatnou část prostory
2. sklepení (prostor 0.4, 0.5, 0.6, 07). Přístup by byl prostorem 0.7 od schodů
vedoucích kolem východního průčelí k pivovaru. Prostory doporučujeme ukazovat
bez dalších doplňků. V prostorech je možné přiblížit gotické a zčásti i renesanční
dějiny zámku pouze pomocí architektury místností a výkladu průvodce.
2.
Odstranit dodatečně vložený strop v prostoru 2.20, po předchozím
restaurátorském průzkumu obvodových stěn a stropu. Po otevření pohledu na horní
část kaple přikročit ke shánění prostředků na její restaurování. Zároveň je možno
kapli, byť v porušené podobě, zapojit do prohlídkového okruhu. Právě na kapli je
možné demonstrovat kvalitu a zároveň ohrožení doposud převážně skryté výzdoby
celého zámku.
3.
Odstranit, po předchozím restaurátorském průzkumu obvodových stěn,
vložený podhled do prostoru 2.21, 2.23, 2.25. V případě, že pod ním bude zachovalý
barokní strop, zapojit ho do prohlídkového okruhu a začít shánět prostředky na jeho
restaurování.
4.
Provizorně opravit vstup na spojovací chodbu ke kostelu (strop a střechu na
jižním konci) a umožnit tak návštěvníkům její prohlídku až na úroveň terénu u
kostela. Zde zajistit otevření dveří z chodby k prostoru kolem kostela a umožnit tak
odchod návštěvníků přes železnou bránu u jeho západního průčelí a zde zakončení
prohlídky. Prozatím neotvírat prostor panské oratoře, dokud nebude dostatečně
zabezpečena celá trasa prohlídky spojovací chodbou.
5.
Zpřístupnit prostory 2.25, 2.25a, 2.26 a 2.27 v současném neupraveném
stavu a zapojit je do prohlídkové trasy. Prozatím není nutné v těchto prostorech
zřizovat nějakou formu expozice.
Památky pro život
49
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Obrazová příloha hodnotných prvků a detailů k příloze č.
5.1 až 5.4
Památky pro život
50
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
KA1, KA2, Okenní otvory, dnes zazděné, spolu s fragmenty kamenných ostění v prostorech 0.5 a 0.6.
KA3, Kamenné barokní ostění vstupu do prostoru 0.6.
Památky pro život
51
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
KA6, Kamenné ostění s nástavcem a nadsvětlíkem. Ostění lemuje vystouplý pásek, horní část má
horní uši. Vstup do prostoru 1.11. Datace 1727 – 1741.
KA7, Kamenné ostění se skosenou hranou v prostoru 1.3 (KA7). Datace 1. pol. 16. stol.
Památky pro život
52
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
KA8, Fragmenty pískovcového ostění půlkruhového tvaru v severní stěně prostoru 1.5. Datace 16.
stol.
KA9, Kamenné ostění s nadsvětlíkem. Ostění lemuje vystouplý pásek. Vstup do prostoru 1.16. Datace
1727 – 1741.
Památky pro život
53
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
KA10, Kamenné ostění s nadsvětlíkem. Ostění lemuje vystouplý pásek. Vstup do prostoru 1.17.
Datace 1727 – 1741.
D1, Dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce s vnějšími kovanými závěsy ve tvaru S s oválným
madlem a profilovaným štítkem chránící zámek. Prostor 1.3.
Památky pro život
54
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
D2, Jednokřídlé barokní dveře rámové konstrukce s kovanými vnějšími závěsy ve tvaru dvou
spojených S v původních dřevěných zárubních spolu s nadsvětlíkem vyplněným železnou dekorativní
mříží s kovanou růží uprostřed, (prostor 1.4). Datace 1727 – 1741.
D3, Barokní jednokřídlé dveře kombinované konstrukce. Vstup do prostoru 1.19.
Památky pro život
55
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
D4, Jednokřídlé jednoduché dveře svlakové konstrukce s vnějšími páskovými kovanými závěsy. Vstup
do prostoru 1.18.
D5, Barokní dvoukřídlé dveře o nestejných křídlech rámové konstrukce s dvojicí vpadlých polí na
každém křídle v profilovaných dřevěných zárubních s výrazným oblounem. Vstup do prostoru 2.7a.
Datace 1727 – 1741.
Památky pro život
56
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
D6, Klasicistní dvoukřídlé dveře rámové konstrukce v profilovaných dřevěných zárubních. Dveře jsou
většinou dělené do tří vpadlých polí na každém křídle.
D9, Klasicistní dvoukřídlé dveře rámové konstrukce v profilovaných dřevěných zárubních. Dveře jsou
většinou dělené do tří vpadlých polí na každém křídle.
Památky pro život
57
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
D16, Barokní dvoukřídlé dveře o nestejných křídlech rámové konstrukce s dvojicí vpadlých polí na
každém křídle v profilovaných dřevěných zárubních s výrazným oblounem. Vstup do prostoru 2.19a.
Památky pro život
58
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
D18, Klasicistní dvoukřídlé dveře rámové konstrukce v profilovaných dřevěných zárubních mezi
prostory 3.18d a 3.18e a 3.18f.
D20, Poškozené profilované dřevěné zárubně s výrazným oblounem při vstupu do prostoru 3.11.
Památky pro život
59
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA DOKUMENTUJÍCÍ NEJCENNĚJŠÍ PRVKY V
INTERIÉRECH
Památky pro život
60
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
01. celkový pohled na budovu zámku od severovýchodu.
02. pohled na budovu zámku od jihu.
Památky pro život
61
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
03.
pohled na spojovací chodbu směrem ke kostelu P. Marie
04.
pohled do hospodářského dvora směrem k severu na budovu bývalých stájí.
Památky pro život
62
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
05, pohled z hospodářského dvora směrem k jihovýchodu na objekt č. 7.
O6, pohled na východní stěnu prostoru 0.4. Křížová klenba bez žeber, spočívá na jednom mohutném
hranolovém pilíři. Klenba nese ještě rezidua pozdní gotiky.
Památky pro život
63
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
07, pohled na severní stěnu schodiště 1.1. Na stěně jsou patrné stopy po štukovém členění pilastry a
římsou.
08, pohled na odhalenou konstrukci severní stěny prostoru 1.2. Na snímku je vidět složitý vývoj této
stěny probíhající nejméně ve dvou fázích.
Památky pro život
64
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
09, pohled na podlahu z šestibokých dlaždic tzv. topinek v prostoru 1.4.
10, detail východní stěny místnosti 1.17 se zbytky rytého kvádrování na původně exteriérových
omítkách.
Památky pro život
65
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
11, celkový pohled na východní stěnu místnosti 1.17 s druhotně zazděným vstupem.
12, pohled na malovanou klenbu schodiště 2.1.
Památky pro život
66
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
13, pohled na renesanční klenbu s vytaženými hřebínky v prostoru 2.6.
14, detail kamenné konzoly v prostoru 2.6.
Památky pro život
67
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
15, pohled na jihozápadní roh místnosti 2.7 zaklenuté renesanční klenbou.
16, pohled na malbu stropy v místnosti 2.8. Malba nese námět s alegoriií čtvera ročních období.
Památky pro život
68
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
17, detail okna v prostoru 2.10. Tento typ okna je použit téměř pro celé přízemí, kromě prostoru 2.3.
18, detail zapuštěného závěsu dveří s kulatým zakončením z 1. pol. 19. stol. v prostoru 2.15.
Památky pro život
69
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
19, pohled na stěnu oddělující prostor 2.2 od prostoru 2.17.
20, pohled na západní stěnu prostoru 2.20, spodní část bývalé kaple s nově vsazeným nevhodným
oknem.
Památky pro život
70
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
21, pohled na zazděný vchod se štukovým nástavcem v prostoru 2.21.
22, Detail odhalené malované výzdoby v severovýchodním rohu místnosti 2.24.
Památky pro život
71
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
23, zbytek malování vstupní niky mezi prostorem 2.24 a spojovací chodbou do kostela Narození P.
Marie.
24, pohled na jižní stěnu místnosti 2.25 s vloženým stropem a vstupem do zřejmě bývalé kuchyně
v levé části.
Památky pro život
72
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
25, pohled na severní stěnu prostoru 2.27 s fabionovým stropem.
26, celkový pohled z patra směrem k západu.
Památky pro život
73
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
27, pohled na jižní stěnu prostoru 3.11 se zachovanou arkádou, do které jsou vestavěné dveře bytů.
28, pohled k západu v prostoru 3.18. Na pravé straně jsou do původních arkád vestavěné toalety.
Památky pro život
74
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
29, Pohled do kaple směrem k velkovévodské oratoři k východu.
Památky pro život
75
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
30, pohled na zbytek hlavního oltáře v kapli (prostor 3.8).
Památky pro život
76
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
31, Detail nástěnné malby s motivem Sv. Třech Králů.
32, Detail nástěnné malby s motivem Sv. Tří králů před Herodem.
Památky pro život
77

Podobné dokumenty

Ukázka projektu ke stažení zde

Ukázka projektu ke stažení zde Dnešní zámecký areál v Kácově vznikal na nevysokém skalnatém srázu u brodu přes řeku Sázavu někdy od 1. poloviny 15. století. Po gotické fázi, dnes zachované v konstrukcích obou sklepení, se do pod...

Více

Evidenční list objektu v území městské památkové

Evidenční list objektu v území městské památkové Rok postavení, slohové určení, popis: * celý text viz list č.2 Dvoupatrová budova na jihovýchodním okraji města obrácená vnějším bokem do rozlehlého parku. Objekt sestává z hlavní čtyřkřídlé části ...

Více

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO, 1720

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO, 1720 stavbě kaple sv. Maří Magdaleny na Skalce u Mníšku a  v  nerealizovaném návrhu pro kostel v  Rožmitále pod Třemšínem. Výrazně modelované čabrakové hlavice koutových pilastrů i jemnou profilaci průb...

Více

4HK_KLENBY 496KB Jan 09 2013 11:01:50 PM

4HK_KLENBY 496KB Jan 09 2013 11:01:50 PM štukovou výzdobou, často opatřena malbami. Základní byla klenba stlačeně valená se styčnými trojbokými výsečemi. Pro rané baroko jsou typické klenby o velké tloušťce s opatrnějším půlkruhovým profi...

Více

Votice - klášter františkánů s kostelem sv

Votice - klášter františkánů s kostelem sv severního ambitu v obou patrech šlo pouze o schematické zaměření z důvodu nepřístupnosti. V případě kostela proto zhotovitel provedl schematické zakreslení okenních otvorů v obou podlažích. V průbě...

Více

si můžete přečíst zde

si můžete přečíst zde Na Kácovsku jsou přímo ideální běžecké podmínky. Zdejší kraj je průmyslem neposkvrněná přírodní oblast s čerstvým svěžím vzduchem v povodí řeky Sázavy a velmi členitým terénem. V roce 2007 zde byl ...

Více