Teorie mezinárodního obchodu

Teorie mezinárodního obchodu
Absolutní výhody
V následujících p íkladech p edpokládejte, že sv t funguje podle klasické teorie
absolutních výhod.
P íklad 1
Po et hodin práce pot ebných Po et hodin práce pot ebných
k výrob 1 auta
k výrob 10 tri ek.
30
5
50
2
N mecko
eská republika
1)
2)
3)
4)
Posu te situaci z pohledu absolutních výhod
Jaké budou národní sm nné pom ry v uzav ených ekonomikách a pro ?
Co se stane po otev ení ekonomik? Na co se budou zem specializovat?
Kolik tri ek bude stát jedno auto po liberalizaci obchodu? Jaké další informace
bychom museli k tomu znát?
5) Kdo bude z obchodu více t žit p i cen 100 tri ek za 1 auto?
6) P i jaké cen budou ob zem t žit z obchodu ve stejné mí e?
Komparativní výhody
V následujících p íkladech p edpokládejte, že sv t funguje podle klasické teorie
komparativních výhod.
P íklad 1
N mecko
eská republika
Po et aut vyrobených
standardní jednotkou práce
4
2
Po et tri ek vyrobených
standardní jednotkou práce
400
200
1) Která ze zemí bude mít komparativní výhodu ve výrob aut?
2) Jaké budou autarkní ceny?
P íklad 2
N mecko vyrobí jedno auto za 30 jednotek práce, a 10 tri ek za 2 jednotky práce. eská
republika vyrobí 1 auto za 50 jednotek práce a 10 tri ek za 5 jednotek práce.
1) Sestavte Ricardovskou tabulku. Ve kterém sektoru má komparativní výhodu
N mecko, ve kterém eská republika?
1
2) Jak by podle klasik vypadaly autarkní ceny a pro ?
3) Jaký dopad bude mít otev ení ekonomik na strukturu t chto ekonomik?
4) V jakých limitech se bude pohybovat mezinárodní cena a pro ? Jaké údaje by bylo
nutno znát, aby ji bylo možno ur it p esn ji?
5) Pro koho bude obchod výhodn jší p i mezinárodní cen 120 tri ek za jedno auto a
pro ? Dokažte.
6) Co m žete íci o relativní velikosti eských a n meckých mezd?
7) Co se stane pokud bude v R (N) pracovní síla mobilní jen áste n – nap . bude
možný p esun zam stnanc pouze z výroby automobilového pr myslu do výroby
textilu a nikoliv naopak? Co se stane, kdyby tomu bylo p esn obrácen ?
8) P edpokládejme, že n mecká mzda je na úrovni 180 korun za jednotku práce p i kurzu
18 K /Euro. Je tato situace za dané produktivity práce udržitelná? K emu by tento
stav mohl vést?
9) P epište tabulku pro produktivitu práce, pokud víte, že standardní jednotce práce
odpovídá 100 hodin práce a dále p edpokládejte, že se mezinárodní sm nný pom r
ustálí na úrovni 149 tri ek za jedno auto. Pro koho bude obchod výhodn jší a pro ?
Demonstrujte.
P íklad 3
Velká Británie
Irsko
Po et aut vyrobených
standardní jednotkou práce
3
2
Po et tri ek vyrobených
standardní jednotkou práce
1200
600
1) Která z následujících tvrzení jsou podle klasické teorie komparativních výhod
pravdivá?
a) Irsko má absolutní výhody v obou komoditách, specializovat se však bude na
tri ka.
b) Velká Británie má komparativní výhodu v produkci tri ek.
c) Irští výrobci zaostávají v obou p ípadech, Irsko tedy bude u obou komodit
pouze importérem
d) Velká Británie bude zákonit mít p ebytek obchodní bilance – vyváží tri ka do
Irska, ale nevyplatí se jí nic dovážet.
2) Jak se bude vyvíjet struktura ekonomik po jejich otev ení?
a) Struktura výroby se m nit nebude, zm ní se pouze struktura spot eby.
b) Dojde-li k úplné specializaci, pak v Irsku zanikne výroba automobil .
c) V Irsku se bude rozvíjet automobilový pr mysl.
d) Dojde-li k úplné specializaci, pak ve Velké Británii zanikne výroba textilu.
3) Která z ekonomik bude z obchodu profitovat více p i mezinárodní cen 370 tri ek / 1
auto?
a) K této situaci nem že dojít.
b) Ob ekonomiky si výhody z využití d lby práce rozd lí rovným dílem.
c) V tší podíl zisku z obchodu získá Velká Británie.
d) V tší podíl zisku z obchodu získá Irsko.
2
P íklad 4
Velká Británie
Irsko
Po et aut vyrobených
standardní jednotkou práce
2
3
Po et tri ek vyrobených
standardní jednotkou práce
600
1200
1) Která z následujících tvrzení jsou podle klasické teorie komparativních výhod
pravdivá?
a) Irsko má absolutní výhody v obou komoditách, specializovat se však bude na
tri ka
b) Irsko má komparativní výhodu v produkci tri ek
c) Irští výrobci zaostávají v obou p ípadech, Irsko tedy bude u obou komodit
pouze importérem
d) Velká Británie bude zákonit mít deficit obchodní bilance – dováží tri ka
z Irska, ale není schopna nic vyvážet
2) Jak se bude vyvíjet struktura ekonomik po jejich otev ení?
a) Struktura výroby se m nit nebude, zm ní se pouze struktura spot eby.
b) Dojde-li k úplné specializaci, pak v Irsku zanikne výroba automobil
c) Ve Velké Británii se zam stnanci budou p esouvat z výroby tri ek do výroby
automobil
d) V Irsku se zam stnanci budou p esouvat z výroby tri ek do výroby automobil
3) Která z ekonomik bude z obchodu profitovat více p i mezinárodní cen 350 tri ek / 1
auto?
a) K této situaci nem že dojít
b) Ob ekonomiky si výhody z využití d lby práce rozd lí rovným dílem
c) V tší podíl zisku z obchodu získá Velká Británie
d) V tší podíl z obchodu získá Irsko
P íklad 5
Bangladéš
Thajsko
Po et jednotek práce na
vyp stování a sklizení 1 q
rýže
3
2
Po et jednotek práce na
ulovení a zpracování 1 q ryb
10
4
1) Která z následujících tvrzení budou podle klasické teorie komparativních výhod
pravdivá?
a) Thajsko má absolutní výhody v obou komoditách, specializovat se však bude
na rýži.
b) Bangladéš má komparativní výhodu v p stování rýže
c) Thajští producenti zaostávají v obou p ípadech, Thajsko tedy bude u obou
komodit pouze importérem
d) Bangladéš bude zákonit mít deficit obchodní bilance – dováží ryby z Thajska,
ale v dané situaci nebude moci nic vyvážet
3
2) Jak se bude vyvíjet struktura ekonomik po jejich otev ení?
a) Struktura výroby se m nit nebude, zm ní se pouze struktura spot eby
b) Dojde-li k úplné specializaci, pak v Thajsku zanikne p stování rýže
c) V Bangladéši se zam stnanci budou p esouvat z p stování rýže do odv tví
lovu ryb
d) V Thajsku se zam stnanci budou p esouvat z p stování rýže do odv tví lovu
ryb
3) Která z ekonomik bude podle teorie komparativních výhod z obchodu profitovat více,
pokud se rovnovážná mezinárodní cena bude dlouhodob držet na úrovni 3 q ryb / 1 q
rýže?
a) K této situaci nem že dojít
b) Ob ekonomiky si výhody z využití d lby práce rozd lí rovným dílem
c) V tší podíl zisku z obchodu získá Bangladéš
d) V tší podíl zisku z obchodu získá Thajsko
P íklad 6
Korea
Tchajwan
Po et jednotek práce na
výrobu 1 lod
200
100
Po et jednotek práce na
výrobu 1 televize
3
2
1) Která z následujících tvrzení jsou pravdivá
a) Tchajwan má komparativní výhodu ve výrob televizí
b) Po otev ení bude Korea vyvážet lod i televize, tchajwanští výrobci se na
mezinárodním trhu neuplatní.
c) Korea má komparativní výhodu ve výrob televizí, Tchajwan má komparativní
výhodu ve výrob lodí
d) Tchajwan bude po otev ení vyvážet lod i televize
2) Jak se bude vyvíjet struktura ekonomik po jejich otev ení?
a) Korea nebude vyvážet nic, protože má absolutní nevýhodu v obou odv tvích
b) Korea má absolutní nevýhodu v obou odv tvích, p esto bude vyvážet televize
c) Tchajwan má absolutní výhodu v obou odv tvích a proto bude vyvážet jak lod , tak
televize
d) Dojde-li k úplné specializaci, na Tchajwanu zanikne výroba televizí
3) Která ze zemí bude podle teorie komparativních výhod profitovat z obchodu více, pokud
rovnovážná mezinárodní cena se ustálí na úrovni 25 televizí / 1 lo ?
a) K této situaci nem že dojít
b) V tší podíl zisku z obchodu získá Korea
c) Ob zem si výhody z využití d lby práce rozd lí rovným dílem
d) V tší podíl zisku z obchodu získá Tchajwan
4
P íklad 7
Po et kus vyrobených za
asovou jednotku práce
USA
Tchajwan
Myši k PC
Laserové tiskárny
90
40
3
2
1) Na mezinárodní trhu se bude sm ovat 22 myší za 1 tiskárnu
a) Tchajwan bude exportovat myši, USA tiskárny
b) P ed otev ením ekonomik se v USA za 1 tiskárnu sm ní 20 myší, na Tchajwanu 30
myší
c) V tší podíl zisku z mezinárodního obchodu získají USA
d) V tší podíl zisku z mezinárodních obchodu získá Tchajwan
2) Která z následujících tvrzení jsou pravdivá
a) USA mají absolutní výhodu v obou odv tvích a komparativní výhodu v myších
b) Tchajwan bude exportovat laserové tiskárny
c) Dojde-li k úplné specializaci, na Tchajwanu zanikne výroba myší
d) Po otev ení bude v USA expandovat odv tví výroby myší.
3) Co m žeme íci o mezinárodní cen ?
a) K jejímu ur ení bychom museli znát p inejmenším relativní velikost ekonomiky a
preference spot ebitel
b) Mezinárodní cena se bude pohybovat mezi jednotlivými autarkními cenami obou zemí
c) Pokud se bude mezinárodní cena pohybovat mimo interval daný mezinárodními
autarkními cenami, mohly by USA vyvážet a zárove dovážet myši, což m žeme
považovat v tomto p ípad za situaci rovnovážnou, nebo v tomto odv tví mají USA
jak absolutní tak komparativní výhodu
d) Mezinárodní cena se vždy musí pohybovat mimo interval daný autarkními cenami,
nebo jinak by to byla situace nerovnovážná
P íklad 8
Pracovní náro nost
Island
Faerské ostrovy
Lov sardinek
1
2
Lov tresek
2
1
1) Která z následujících tvrzení jsou pravdivá
b) Islan ané mají komparativní výhodu v lovu sardinek
c) Fae ané mají komparativní i absolutní výhodu v lovu sardinek
d) Ob zem mají sice komparativní výhody, ale protože mají zárove
absolutní, obchod (alespo podle klasik ) nem že existovat
e) Fae ané mají absolutní výhodu v obou odv tvích
P íklad 9
Produktivita práce
Francie
Velká Británie
Rádia
5
10
5
Televize
10
5
i výhody
1) Na mezinárodním trhu by se sm ovalo 1 rádio za 1 televizi
a) Autarkní sm nný pom r ve Velké Británii bude 2 televize / 1 rádio
b) Autarkní sm nný pom r ve Francii bude 2 televize / 1 rádio
c) Na obchodu bude více vyd lávat Velká Británie
d) Na obchodu bude více vyd lávat Francie
P íklad 10
Pracovní náro nost
Francie
Velká Británie
Rádia
5
8
Televize
15
4
1) Na mezinárodním trhu by se sm ovalo 1 rádio za 1 televizi.
a) Autarkní sm nný pom r ve Velké Británii je 2 televize / 1 rádio
b) Autarkní sm nný pom r ve Francii bude 2 televize / 1 rádio
c) Na obchodu bude více vyd lávat Velká Británie
d) Na obchodu bude více vyd lávat Francie
P íklad 11
USA sestrojí jeden funk ní kosmický raketoplán za 400 jednotek práce a 10 satelit za 20
jednotek práce. Rusko vyprodukuje jeden kosmický raketoplán za 1000 jednotek práce a 10
satelit za 40 jednotek práce.
1) Sestavte Ricardovskou tabulku. Ve kterém sektoru má komparativní výhodu USA a ve
kterém Rusko?
2) Jak by podle klasik vypadaly autarkní ceny v USA a v Rusku?
3) Jaký dopad bude mít otev ení ekonomik na strukturu t chto ekonomik?
4) V jakých limitech se bude pohybovat mezinárodní cena a z jakého d vodu? Co by se
stalo, kdyby tomu tak nebylo? Jaké údaje by bylo nutné znát, abychom ji mohli ur it
p esn ji?
5) Pro koho bude obchod výhodn jší p i mezinárodní cen 220 satelit za jeden
raketoplán a pro . Z eho tak m žeme soudit okamžit ? Dokažte.
6) Co m žeme z výše uvedených údaj íci o velikosti amerických a ruských mezd?
7) Co se stane, pokud bude v Rusku pracovní síla mobilní jen áste n –nap . bude
možný p esun zam stnanc pouze z výroby raketoplán do výroby satelit a nikoliv
naopak? Co se stane, kdyby tomu bylo p esn naopak?
8) P edpokládejme, že americká mzda je na úrovni 10 dolar za jednotku práce a ruská
mzda na úrovni 320 rubl za jednotku práce p i kurzu 32 rubl / 1 dolar. Je tato
situace za dané úrovn produktivity udržitelná? K emu by tento stav mohl vést?
9) Jaká musí být mezinárodní cena, aby ob zem profitovaly z obchodu stejn ?
10) P epište výše uvedenou tabulku pro produktivitu práce, pokud víte, že standardní
jednotce práce odpovídá 1000 hodin práce.
11) Pokuste se odpov d t na všechny otázky z p edchozího p íkladu. Lišily by se
odpov di?
6
P íklad 12
P edpokládejme, že známe data o technologiích používaných ve dvou ekonomikách, které
spolu obchodují. V obou t chto ekonomikách existují jen dv odv tví (výroba aut a výroba
tri ek), p i emž platí, že v N mecku je pot eba na výrobu jednoho auta 100 jednotek práce,
v R 200 jednotek práce. V R je na výrobu 100 tri ek pot eba 25 jednotek práce,
v N mecku 20.
1) P epište výše uvedené údaje do formy tabulky podobné tradi ní „Ricardovské“
tabulce.
2) Ve kterém sektoru má komparativní výhodu N mecko, ve kterém R? Jak
tedy bude vypadat vzájemný obchod t chto ekonomik?
3) Jak by podle klasik vypadaly autarkní ceny v R a v N mecku a pro ?
4) Jaký dopad bude mít otev ení ekonomik na strukturu t chto ekonomik. Které
z odv tví na tom bude po otev ení lépe?
5) V jakých limitech se bude pohybovat mezinárodní cena a z jakého d vodu?
Jaké údaje by bylo nutno znát, aby ji bylo možno ur it p esn ji?
6) Demonstrujte výhodnost vzájemného obchodu nap . p i cen 600 tri ek/auto.
Která z ekonomik by p i této cen z obchodu profitovala ješt o trochu více
než druhá a pro ?
7) Co m žete z výše uvedených údaj íci o relativní velikosti eských a
n meckých mezd?
8) Co se stane, pokud bude v R pracovní síla mobilní jen áste n – nap . bude
možný p esun zam stnanc pouze z výroby automobilového pr myslu do
výroby textilu a nikoliv naopak? Co se stane, pokud by omezení mobility bylo
definováno p esn opa n ?
9) P edpokládejme, že n mecká mzda je na úrovni 10 marek za jednotku práce a
eská mzda na úrovni 180 korun za jednotku práce p i kurzu 18K /DEM. Je
tato situace za dané úrovn produktivity práce udržitelná? K emu by tento
stav mohl vést?
P íklad 13
N mecko
eská republika
Po et aut vyrobených
standardní jednotkou práce
2
2
Po et tri ek vyrobených
standardní jednotkou práce
500
200
1) Jak bude vypadat struktura zahrani ního obchodu a jak je to zde s komparativními
výhodami?
2) V jakém rozmezí se budou pohybovat výsledné mezinárodní ceny?
3) Co m žete z této tabulky usoudit o relativní úrovni eských a n meckých mezd?
4) Demonstrujte výhodnost obchodu p i mezinárodní cen 200 tri ek za 1 auto. Jak se p i
této cen rozd lí celkové zisky z obchodu?
5) P edpokládejme, že známe i velikost obou zemí. N mecko by disponovalo 80 milióny
jednotek práce, R jen 10 milióny jednotek práce a máme informace o preferencích
tam jších spot ebitel (budou požadovat vždy fixní pom r nákup tri ek a aut 100:1)
Je za t chto podmínek výše uvedená cena rovnovážná?
7
Heckscher-Ohlin a Stolper-Samuelson
P íklad 1
P edpokládejme, že máme data o vybavenosti 2 zemí výrobními faktory. První disponuje 100
jednotkami práce a 50 jednotkami kapitálu, druhá 80 jednotkami práce a 30 jednotkami
kapitálu. Která z t chto zemí by m la vyvážet zboží náro né na práci?
P íklad 2
P edpokládejme, že máme dv zcela uzav ené ekonomiky. V první z nich (A) je hodinová
mzda 5 dolar , za použití stroje (kapitál) v hodnot 100 dolar musíte zaplatit 10 dolar .
V druhé zemi (B) je hodinová mzda 10 dolar a odm na kapitálu by byla 5 dolar . V obou
zemích se vyrábí dv komodity – ocel (na výrobu jedné jednotky je pot eba 10 jednotek
kapitálu a 5 jednotek práce) a textil (10 jednotek práce a 5 jednotek kapitálu). Co z toho
usoudíte o relativní vybavenosti zemí výrobními faktory a o specializaci zemí po p ípadném
otev ení? Jak budou vypadat výrobní náklady v t chto dvou zemích?
P íklad 3
Máte k dispozici následující údaje o vybavenosti zemí výrobními faktory:
Zem A
600
200
Vybavenost
Práce
Kapitál
Zem B
200
100
10) Co m žete íci o cenách výrobních faktor v obou zemích po liberalizaci
obchodu?
11) K emu dojde po liberalizaci obchodu?
12) Co se stane s cenami výrobních faktor v obou zemích po liberalizaci
obchodu?
13) Budou vlastníci práce v zemi A prosazovat volný obchod?
P íklad 4
P edpokládejme, že výroba nádobí je kapitálov náro né odv tví a výroba textilu je pracovn
náro né odv tví. Jaký dopad bude mít zavedení dovozního cla na nádobí na rozd lení p íjm
mezi vlastníky kapitálu a zam stnance, pokud by byly spln ny p edpoklady fungování
Stolper-Samuelsonova teorému.
8
P íklad 5
Máte k dispozici následující údaje o vybavenosti zemí výrobními faktory:
Vybavenost
Práce
Kapitál
Ohlinie
400
200
Heckscherie
300
60
1) Co m žete íci o cenách výrobních faktor v obou zemích po liberalizaci
obchodu ?
2) K emu dojde po liberalizaci obchodu?
3) Co se stane s cenami výrobních faktor v obou zemích po liberalizaci
obchodu?
4) Budou vlastníci kapitálu v Ohlinii prosazovat volný obchod?
9