Mokerský zpravodaj 3/2012

Transkript

!!!!"#$%&'$(!)*&+,#-+.!
!!!!!!/%*&+,0-%1 (!)*&+,#-+.!#23%!"#$&4!*#-!5&103$(60!7#&+60!
(!)*&+,#-+.!#23%!"#$&4!*#-!5&103$(60!7#&+60!
!!!!!!!!!89:8
!!!!!!!!!89:8!
89:8!;!&#< =$!>??@!
=$!>??@!A
??@!A!<='1#!BC89:8
!<='1#!BC89:8
!"#$%$&#'(!)$
!"#$%$&#'(!)$
Jaké bylo léto v Mokrém? Léto v Mokrém bylo slune né, plné zajímavých akcí, ale i odpo inkové….n#kte"í s nadšením
sledovali XXX. olympijské hry v Londýn#, jiní si užívali sladkého lenošení u vody nebo v p"írod#….
Spole n# se ohlédneme za d#tským dnem, no ním hledání pokladu, p"ivítali jsme námo"ního kapitána Petra Ondrá ka
z daleké plavby doma, s d#tmi jsme pracovali v keramické díln# a také si na záv#r prázdnin zasportovali…..
O prázdninách za aly dv# náro né investi ní akce - dokon ení budovy obecního ú"adu a rekonstrukce ve"ejného osv#tlení.
Ale v tomto zpravodaji se ú"edním záležitostem až na pár drobností vyhneme
Z kroniky obce
Jubilea
V $ervnu, $ervenci a srpnu oslavili své jubilejní narozeniny:
paní Marie Doležalová, Drahomíra Ta íková, pánové Bed"ich Bláha, Zden#k Ž%árský a Stanislav Knížek. Pro naše jubilanty
jsme poprvé uspo"ádali malé setkání ve spole enském klubu, které bylo velmi p"íjemné. Všichni se dob"e bavili, n#kte"í se
vid#li po velmi dlouhé dob# a tak si m#li o em povídat. Možná, že takové setkání nebude poslední
Výb r z obsahu:
Zleva naho e: Stanislav Knížek s manželkou Jitkou, Drahomíra Ta!íková
Zleva dole: Hana Ž"árská, Marie Doležalová, Bed ich Bláha s manželkou
Jarmilou
Všem ješt# jednou srde n# gratulujeme a p"ejeme hodn# zdraví, rodinné pohody
a št#stí.
KRONIKA
Padesát let spole ného života
2
Setkání olympionik! v Dobrušce 2
Mokré v tisku
3
P"ivítání námo"ního kapitána
4
KNIHOVNA
Den pro d#ti
6
Hon za pokladem
7
Posvícenský nohejbal
9
Váno ní akce
10
Nové knihy
11
Kamarádka knihovna
12
Naši prv$á ci
12
Rozkvetlá knihovna
13
Pod#kování knihovny
14
ZPRAVODAJE Rychnovska
14
STROM ROKU
16
TENÍ VE STÍNU LÍPY
Historie skautu
17
Zajímavé osobnosti eské historie 18
Žena regionu
20
PRÁZDNINOVÉ ROZHOVORY
Sokolské slety
21
Japonské bojové um#ní
23
Damascénské nože
25
VŠEHOCHU! ZÁV"REM
Pozdrav z Ameriky
27
V ela"i z Mezi"í í
28
Hádanka z minula
28
O IMA RODI #
31
Padesát let spole$ného života
Zlatá svatba, 50 let spole ného života, to už
je opravdu dlouhý as, který si zaslouží
velkou oslavu. A tak se na konci srpna
v Mokrém sešla celá rodina Jany
a Ladislava Dubových, kte"í si práv#
p"ed padesáti léty "ekli své ano.
Pop"át jim za obec p"išly starostka Blanka
Ku erová
a
kroniká"ka
Dagmar
Honsnejmanová.
Nechyb#la
svatební
kytice, svatební dort ani svatební dary
a také spole né svatební foto, které jim
bude tuto spole nou chvíli dlouho
p"ipomínat. Ale tím nejd!ležit#jším byla
radost t#ch nejbližších, a tak nechyb#ly ani
slzi ky.
Manžel!m Dubovým bychom tímto ješt#
jednou cht#li pop"át hodn# zdraví, pohody,
lásky a št#stí v dalších spole ných letech.
Setkání archivá%& a kroniká%& v Kounov'
Dne 7.7.2012 se konalo již 4. setkání kroniká"!, archivá"! a rodopisc! Orlicka a Náchodska v Kounov#, v sále hotelu Zlatý
potok. Setkání tradi n# po"ádá AKRON, volné sdružení, o kterém se m!žete více dozv#d#t na http://akron.webmate.cz.
K host&m letošního ro$níku pat%ili:
PhDr. Josef Krám z Rychnova nad Kn#žnou, Mgr. Jaromír Koš&ák – p"edseda kroniká"! 'ech, Moravy a Slezska, sb#ratel
pohlednic Josef Matuška z Ohnišova, PhDr. Eva Holancová z Národní knihovny 'R, Ing. Václava Domšová, p"edsedkyn#
výboru pro kulturu a památkovou pé i Krajského ú"adu v Hradci Králové, Jan F. K"ivohlávek – archivá", který se zabývá
znaky, razítky a vlajkami obcí a m#st, PhDr. Jaroslav Š!la, CSc. a mnoho dalších host!, kroniká"! nebo jen nadšenc!, kte"í se
zabývají historií našeho kraje, své rodiny apod.
Setkání bylo velmi p"íjemné. N#kte"í z kroniká"! p"inesli na ukázku své kroniky a další materiály, které se setkaly s velkým
ohlasem. Na letošní ro ník zavítali i zahrani ní návšt#vníci (z N#mecka), kte"í zde hledají své ko"eny. Všichni se vzájemn#
p"edstavili a krátce pohovo"ili o své práci, o svých zájmech, ke kterým pat"í p"edevším historie obce, v které žijí, kde se
narodili a hledání svých ko"en!.
Za po%adatele:
Zdena Hartmanová – hlavní po"adatelka setkání – Náchod
(Kounov, Šediviny, Ohnišov)
Dagmar Hosnejmanová, Mokré
Danuše Marková, Opo no
R!žena Vrbická, Opo no.
PhDr. Jan Škoda ml., Praha (Rovné u Dobrušky)
Milan Práza, Rovné u Dobrušky.
Milan Kopecký, Varnsdorf (Nedv#zí - Doly)
Josef Lou ka, Praha
Setkání olympionik& v Dobrušce
Mezi vzácnými hosty byli bývalí olympionici a budoucí nad'je
Dne 26.6.2012 se v Dobrušce ve velkém sálu Kina 70 konal komponovaný po"ad Jedeme do Londýna. Spojení Dobruška
a olympiáda má jediné pojítko a to malí"e Františka Kupku, který se sice narodil v Opo n#, ale své mládí prožil práv#
v Dobrušce. Na základ# jeho obrazu Amorfa – Dvoubarevná fuga vzniklo oble ení s tímto motivem pro olympioniky, kte"í
nás reprezentovali na OH 2012 v Londýn#. Práv# toto oble ení bylo slavnostn# p"edstaveno ve"ejnosti v Dobrušce.
Mezi vzácnými hosty byli ú astníci olympijských her, ale i naše budoucí nad#je pro olympiádu v Rio de Janeiru v roce 2016.
Orlický týdeník byl hlavním a mediálním partnerem této akce. Byl u jejího zrodu a m#l velkou zásluhu v tom, že oslovil
olympioniky ve st"eleckých disciplínách a Ji"ího Havrdu a ti následn# p"ijali pozvání do Dobrušky.
Po"ad otev"eli dobrušské mažoretky, které vyst"ídal starosta Dobrušky Petr Tojnar, který p"ivítal všechny p"ítomné a pak
v krátké "e i pot#šil všechny sportovní kluby v Dobrušce, protože uvedl, že na základ# rozhodnutí rady m#sta dostanou
mimo"ádnou finan ní dotaci na svoji innost. Poté následovalo vystoupení dobrušského oddílu gymnastiky a následn#
p"edstavení olympijského oble ení, o kterém krátce pohovo"ila jeho autorka Lucie Ku"íková.
Strana 2 (celkem 32)
Pak už byli na podium pozváni vzácní hosté z "ad bývalých a snad budoucích olympionik! – Josef Matoušek (hod kladivem,
devátý z Tokia 1964), Jan K!rka (sportovní st"elba, zlatý z Mexika 1968), Ladislav Falta (sportovní st"elba, st"íbro
z Mnichova 1972) a naše nad#je Nikola
Mazurová (sportovní st"elba, první náhradnice
pro OH 2012 a juniorská ME) a Ji"í Havrda
(bench press, který by m#l být p"ijat mezi
olympijské sporty – mistr Evropy a sv#ta,
držitel národního, evropského a sv#tového
rekordu). Krátká beseda zaujala všechny
p"ítomné, které se dozv#d#li i mnoho p"íb#h!
jednotlivých host!.
Po besed# následoval krátký film o Františku
Kupkovi, který uvedl Dr. Pavel Taussig.
Po skon ení projekce se konala v malém sále
autogramiáda host!, kde si p"ítomní mohli
sáhnout i na olympijské medaile. Byl to
p"íjemný ve er a všichni si odnesli mnoho
informací a zážitk! a už te% se mohou t#šit
na zahájení olympiády v Londýn#.
Zdroj: http://www.orlickytydenik.cz/predvedliverejnosti-obleceni-pro-londyn/
Zleva: Ladislav Falta, Nikola Mazurová, Dagmar Honsnejmanová, Josef Matoušek, Jan K#rka
Receptá% Mokrého!
Kroniká"ka a knihovnice obce Mokré Dagmar Honsnejmanová p"ipravuje novou publikaci – Rodinný receptá" mokerských
pochutin a tekutin (pracovní název). Kdo má doma n#jaký dobrý recept, sv!j, babi in, nový i letitý, doneste jej do knihovny
nebo zašlete na adresu [email protected]. Publikace bude obsahovat recepty všech chutí – tj. p"edkrmy, polévky,
slané i sladké pe ivo, hlavní jídla, p"ílohy, š&ávy, zava"eniny, také recepty zelné, houbové, zeleninové, ovocné….atd.
P"edstavte svoje recepty a zachovejte je i pro další generace! D#kujeme! Budeme rádi i za p"íb#hy, které se váží k životu
sou asných obyvatel nebo našich p"edk!.
D$kuji všem, kte í mi recepty již dodali. Dagmar Honsnejmanová
Mokré v tisku a webových portálech – pokra$ování
45) 13.6.2012 Rychnovský deník $. 138
! Lípa inspiruje k pohádkovým p"íb#h!m
46) 21.6.2012 Týdeník 5+2 dny Rychnovsko
! Archeologické nálezy v obci Mokré na
Rychnovsku
47) 23.6.2012 webový portál CzechFolks.com Plus
! Dagmar Honsnejmanová: Austrálie – p"írodní ráj
a cestovatelský sen mnoha z nás
! Dagmar Honsnejmanová: Z Nového Zélandu
p"es Jižní Ameriku, Afriku až do Austrálie
48) 27.6.2012 webový portál Orlický týdeník
! Den (nejen) pro d#ti v Mokrém
49) 29.6.2012 Orlický týdeník $. 46
! Dobrušské gymnastky si vybojovaly postup na
M'R
! Strefit se do panáka byl p"ímo hit
! K"esadlo doputovalo i na Rychnovsko
52) 30.6.2012 televizní vysílání T24
! Jachta"e, který cht#l p"ekonat sv#tový rekord,
p"ivítali doma…
53) 2.7.2012 MF DNES
! „Už budu plout je po hospodách“, slíbil
mo"eplavec
! „Nebudeme sed#t doma na lavi ce a drobit
holub!m“
! Samurajové ozvláštnili akci pro d#ti. Mladí
v Mokrém s novými obli eji, zmazaní, ale
spokojení
! Rybolov na podlažické strouze v obci Mokré na
Rychnovsku
57) ervenec 2012 Panorama. Z p%írody, historie
a sou$asnosti Orlických hor a podh&%í
! Ladislav Falta – Král eských rychopalník!,
st"elecký olympionik, mistr sv#ta a mistr Evropy
58) 12.7.2012 Zpravodajský portál Orlické hory
a Podorlicko – Orlicky.net
! Mokerská Lípa bludi ky Mok"inky sout#ží o titul
Strom roku. Podpo"te ji také vy.
59) 12.7.2012 Portál Královéhradeckého kraje
! Lípa u Mokrého na Rychnovsku sout#ží o titul
Strom roku 2012
60) 13.7.2012 Královéhradeckénovinky.cz
! Lípa u Mokrého sout#ží o titul Strom roku 2012
! Kroniká"i, archivá"i a rodopisci op#t rokovali
v Kounov#. Bohatou ú ast rozší"ili i zahrani ní
hosté.
! Plno mok"in skrývá i "adu poklad!
! Podpo"te Lípu v Mok"inách
! „Všesokolské slety jsou pro mne po"ád jedním
z nezapomenutelných zážitk!“, "íká sokolka
! V Mokrém byla první záložna Rychnovska
! Lípa mok"inské bludi ky bojuje o vav"íny
! Pe et# a razítka v obci Mokré
! V Mokrém lidé nespí, malá obec žije stále
! Padesát let spolu
CzechFolks.com PLUS je další portál pro eské krajany po celém sv#t# a kde m!žete naleznout i lánky knihovnice
Mokrého.
Webový portál CzechFolks.com PLUS je p"ídavkem ke stránkám CzechFolks.com. Na rozdíl do CzechFolks.com, které
jsou dvojjazy né stránky nejen pro 'echy a Slováky v zahrani í, stránky PLUS nabízí zajímavé lánky v eštin#, které
odrážejí názory, nápady a komentá"e od našich krajan! po celém sv#t#.
ECHOOAUSTRALAN http://www.cechoaustralan.com byl vybrán Národní knihovnou 'eské republiky jako kvalitní
zdroj, který by m#l být uchován do budoucna a stát se sou ástí eského kulturního d#dictví. Obsah webových stránek
'ECHOAUSTRALANA bude n#kolikrát ro n# archivován pro trvalé zachování. Záznam o stránkách se stane sou ástí
katalogu Národní knihovny a bude za"azen do 'eské národní bibliografie.
Všechny lánky jsou na www.obecmokre.cz nebo www.obecmokre.cz/knihovna a také v knihovn#. 'lánky se po roce
archivují a ukládají do kroniky obce.
Osobnosti Mokrého aneb
lidé, kte%í se tu narodili nebo jen prošli naší obcí a zanechali v ní kousek… sebe…
P%ivítání „námo%ního kapitána“ v Mokrém
Dne 30.6.2012 se na místním h"išti konalo slavnostní p"ivítání námo"ního kapitána Petra Ondrá ka, které uspo"ádala obec
Mokré spolu s jeho rodinou, pod osobní záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Bc. Lubomíra France. Královéhradecký
kraj poskytl na tuto akci také finan ní dar 10 000 K .
Námo"ní kapitán Petr Ondrá ek se po osmim#sí ní plavb# vrátil na pevnou p!du. Tuto osam#lou plavbu sledovalo mnoho
ob an! naší obce, ale také mnoho p"íznivc! po celém sv#t#.
Partnery plavby byly:
Pilsner Urquel
Hradecká pekárna
Expres Menu Trutnov
Krajská zdravotní Ústí nad Labem
Roche
IT incentive Travel
Slavnostní p%ivítání dále
podpo%ily tyto firmy:
Pekárna Marta Dobruška
Keramický ateliér Soni Toucové
z Lipin
Pilsner Urquel
Expres Menu Trutnov
K milým host&m pat%ili:
Profesor Boris Šimák – vedoucí katedry telekomunika ní techniky 'VÚT Praha
Dana Dunfort - Nový Zéland
MgA.Vladimír Kunz - Herafilm
Zahájení se ujala kroniká"ka Mokrého Dagmar Honsnejmanová a samotné p"ivítání pronesla starostka obce Blanka Ku erová:
„Vážení p ítomní,
dovolte, abych Vás tady ješt$ jednou p ivítala.
Hlavn$ vítám v Mokrém ing. Petra Ondrá!ka, !estného ob!ana
Mokrého, který se vrátil do svého suchého doku.
Tém$ p esn$ p e rokem, 25. !ervna, se mnoho ob!an# a hlavn$
d$tí rozlou!ilo s panem Ondrá!kem a jeho vlastnoru!n$
postavenou plachetnicí SINGOU. Zvídavá mládež si prohlédla
plachetnici. Seznámení s trasou plavby a hlavn$ tím, jak se dá
p ežít tak dlouhá doba o samot$, v!etn$ stravování a nápoj#
zaujalo všechny návšt$vníky. D$ti z naší knihovny napsaly vzkaz
v láhvi. Podle zpráv, které jsme sledovali, byl tento vzkaz
p edán mo i v polovin$ plavby, tzv. antipodu, za což d$kujeme.
Všichni jsme p áli š%astný návrat.
Mnozí z Vás sledovali jeho nelehký boj s živly na webových
stránkách nebo na facebooku, t$m, kte í tuto možnost nem$li,
jist$ pan Ondrá!ek ekne n$kolik slov. I v naší knihovn$,
na po!íta!i pro ve ejnost, zájemci opakovan$ sledovali po ady
televize a zápisky z plavby, které paní Ondrá!ková pravideln$
aktualizovala. Tato akce zaujímá neustále místo na hlavní
stran$ webu obce.
Nep íze& živl#, Neptuna a spousta neš%astných náhod a sm#ly
by nás ostatní zlomily již na za!átku. Ne tak kapitána, který
svoji milovanou lo", by% zna!n$ pochroumanou a bou emi
poni!enou, dovedl až k antipodu. Skláníme se p ed Vaším
výkonem, vydal jste ze sebe vše, co bylo ve Vašich silách,
skláníme se i p ed tím, co všechno vydržela vlastnoru!n$
vyrobená lo" na rozbou eném oceánu. I když Vaše plavba
skon!ila d íve, než jste p#vodn$ plánoval, pro nás jste vít$z.
Manželce, která byla velkou oporou a perfektní šéfovou podp#rného týmu plavby pat í nemenší obdiv a uznání. Prožívat deset
m$síc# stresu, p edávat dál zprávy, které nebyly
vždycky nejlepší, podporovat podle mnohých takto
šílený projekt, to si zasluhuje medaili za state!nost.
Velká
gratulace
a k návratu.
k
fantastickému
výkonu
Jako pod$kování, projev úcty a obdivu za p ekonání
pro nás nemožného, si dovolíme p edat malou
pozornost.“
Po proslovu starostky obce následovalo p"edání
pam#tního daru obce, dvou keramických kachlí
s plachetnicí Singou. Jedna pro kapitána, a druhá
pro jeho manželku. Pak již následoval p"ípitek,
vypráv#ní kapitána a spousta otázek p"ítomných
divák!. Odpoledne prob#hlo ve skv#lé atmosfé"e,
plné obdivu a uznání. Nyní se již m!žeme t#šit
na knihu, kterou kapitán plánuje o této cest# vydat
a také na podzimní p"ednášku s promítáním.
Zleva: Dagmar Honsnejmanová, Jarmila Ondrá!ková, Blanka Ku!erová, Petr Ondrá!ek
Nakonec se všichni p"ítomní podepsali do Pam#tní knihy kroniky obce Mokré.
Pod#kování pat"í také všem, kte"í pomohli zabezpe it tento den: technicky, s ob erstvením, s prodejem prezenta ních
materiál! obce, s ozvu ením celé akce, tak i návšt#vník!m, kte"í p"inesli zákusky pro všechny p"ítomné.
Knihovna 2012
Den pro d'ti
Dne 23.6.2012.......aneb den pro všechny od nuly do sta let! Ale p"edevším hrací a výtvarné odpoledne pro d#ti!
Program celého dne:
• Slavnostní zahájení dobrušskými
mažoretkami
• Ukázka výcviku vodicích ps! pro
nevidomé Renaty Moravcové z Dobrušky
• Ukázka tradi ního japonského bojového
um#ní kendó a iaidó, - um#ní me e
legendárních samuraj! - vále ník! buši Sportovní klub NOZOMI Dojo Hradec
Králové
• Stáj Lucie Mokré – projíž%ky na koních
Celé odpoledne byl pro d#ti p"ipraven výtvarný
klub, kde m#ly možnost si vymalovat tri ka
a ozdobné de ky, skládat puzzle, hrát si s ví ky
a další hry. Pro d#ti i dosp#lé bylo zajišt#no barvení
na obli ej. Pro malé sportovce byla nachystaná
„Opi í dráha“ a st"ílení ze vzduchovky zajistila
SDH 'ánka.
Finan$ní a v'cné dary dále v'novali:
• Ing. Vladimír 'erný Mokré
• Roman Honsnejman Mokré
• Tomáš Jánoš Autotalli s. r. o.
• Petr Horák a Hana Tomková Mokré
• Romana a Martin Tomkovi Mokré
• Nutricia Deva a. s. Nové M#sto n. M.
• SERVISBAL OBALY s. r. o. Dobruška
• Maso – Uzeniny Renata Broulíková
Jarom#"
• Nakladatelství Egmont
• Ji"ina Faltusová 'eské Mezi"í í
Celé odpoledne se vyda"ilo! Byl nádherný slune ný
den s azurovým nebem, jen s mírným v#t"íkem.
Nechyb#lo studené pivo a výborné uzené z udírny.
Pro d#ti to ená malinovka.
Na h"išti se sešlo víc než padesát d#tí, které si vše náležit# užily. Na záv#r je ekal malý dárkový balí ek za ú ast, který jim
p"ipravily okolní firmy a rodi e mokerských d#tí. Velký ohlas m#li „Samurajové“, kte"í d#tem ukazovali boj s me em
na p"ipravených panácích. Dom! d#ti odcházely s novým obli ejem, v novém tri ku, zmazané od barev, ale spokojené. A to
bylo to hlavní.
Pod#kování pat"í všem, kte"í se podíleli na organizaci celé akce, chlap!m, kte"í zabezpe ili technické zázemí, maminkám,
které pomáhaly s p"ípravou a celé odpoledne se v#novaly d#tem. Zvláštní pod#kování pat"í Janu Kolá"ovi z obce Mezná
v jižních 'echách, který d#tem zap!j il n#kolik pytl! ví ek od pet lahví.
Hon za pokladem hamižného kupce
Dne 29.6.2012 se konal již podruhé „Hon za pokladem
hamižného kupce aneb byl loni nalezený poklad ten pravý?“
Mokré se nachází na rozsáhlých mok"inách a v dávných dobách tu
vedla kupecká stezka. A tak není divu, že když se kupci vraceli
z trh! dom!, pozd# v noci, obt#žkáni dobrým výd#lkem, ob as
zabloudili a zapadli do bažin. Navždy....
My jsme m#li p"íležitost se op#t vydat po jejich stopách a n#jaký
ten poklad najít. I tentokrát se nám to poda"ilo.....ale až nakonec
našeho dobrodružného pátrání…..
V podve er jsme se tedy sešli s d#tmi u mokerského rybníka s tím,
že tento den je p"íhodný pro hledání poklad!. Aby se d#ti nenudily,
p"ipojil se k nám také náš vodník Mokerá ek s vodnickou babi kou
Rybomilou, vílou Zlatomilou a z dalekých kraj! zavítal také
obrovský Shrek. D#ti mohly nakouknout do vodnických hrne k!
s pokli kami, kde na n# ne ekaly duši ky, ale spousta otázek
z p"írodov#dy. A všechny vzorn# odpovídaly a Shrek je za odm#nu
vozil po rybníce na malé lodi ce.
Vodník Mokerá ek d#tem i vylovil dv# ryby, aby si je mohly
zblízka prohlédnout. Nakonec je hodily zpátky do rybníka mezi
ostatní.
Spole n# jsme si opekli párky, posed#li u ohn#. D#ti za to, že byly
hodné a správn# odpovídaly na otázky, obdrželi na památku
magnetku rybi ky a bonbonky. Než jsme se vydali za pokladem, museli jsme nejd"íve prostudovat staré listiny, které se našly
ukryté v hrnci p"i lo$ském pokladu a také starou mapu (n#které d#ti dokonce odhadovaly, že musí být stará nejmén# dva tisíce
let). Pak jsme se teprve mohli vydat za pokladem.....
Stará mapa byla velmi zachovalá a tak jsme z ní mohli vy íst, že
poklad bude z"ejm# ukrytý n#kde u mokerského h"ibitova....tak
jsme se tam vypravili..... V lipové aleji byla rozsvícena sv#týlka,
která nám ukazovala cestu....... Ale najít poklad nebylo jednoduché.
Na map# bylo n#kolik bod!, kde by mohl být ukrytý, ukázalo se
však, že jsou falešné. A mapa ukazovala p"ímo za h"bitovní bránu
a tam....tam byl opravdu za jedním hrobem ukrytý hrnec. Ale i ten
byl falešný, možná byl kdysi plný zla&ák!, to dokazoval jeden
zapomenutý zla&ák na dn#, ale pravd#podobn# ho už n#kdo našel
p"ed námi. V hrnci se však také nacházela ješt# jedna listina, která
nás nasm#rovala zpátky k rybníku..... A tam, tam opravdu
po chvilce hledání, jsme našli poklad - hrnec plný zla&ák!!!!
To bylo radosti! D ti se rozd lily, a protože to byly d ti, všechny
zla!áky se prom nily v "okoládové penízky!!!!!
Kostýmy:
Vodník Mokerá ek - Vladimír Falta
Shrek - Vladimír Falta ml.
Vodnická babi ka Rybomila- Monika Hrubá
Víla Zlatomila - Andrea Tomková
Snad tyhle nebo jiné pohádkové bytosti potkáme zase za rok, až se vydáme po stopách jiného, hamižného kupce, kterého
místní bludi ky vlákaly do bažin..... Možná..................... že kupec si ke zla&ák!m schoval mapu, aby v#d#l, kudy má p"íšt#
jet...... Musíme se do hrnce rad#ji ješt# jednou podívat!!!
Zvláštní pod#kování pat"í: Vladimíru Faltovi a jeho rodin# - Jaroslav# Netušilové a Vladimíru Faltovi ml. za skv#lou p"ípravu
dekorací a trp#livost s d#tmi. Dále Andrejce Tomkové za výrobu rybi ek a Ji"in# Faltusové za ušití kostýmu.
Pod#kování za pomoc pat"í také Lucii Tomkové a Markét# Honsnejmanové. Tuto akce podpo"ila také Renata Broulíková Maso - uzeniny Jarom#".
Prázdninový kurz keramiky
Knihovna pro d#ti a rodi e dne 7.8.2012
p"ipravila prázdninový kurz keramiky, který byl
zam#"en p"edevším na to ení výrobk!
na hrn í"ském kruhu. Kurz vedla kerami ka
So$a Toucová z Lipin, a v Mokrém nebyla
poprvé, a pravd#podobn# ani naposled.
B#hem odpoledne se v naší provizorní díln#
vyst"ídalo více než t"icet d#tí a dosp#lých. A co
nás t#ší, že n#kte"í ani necht#li odejít dom!,
a koliv zde strávili celé odpoledne. Všechny
d#ti byly hodné a ty, které ekali pomyslnou
frontu na hrn í"ský kruh, mohly zatím
modelovat výrobky podle své vlastní fantazie.
Odpoledne se vyda"ilo. Pod#kování pat"í nejen
organizátor!m, ale také d#tem a maminkám,
kte"í nakonec pomohli uklidit ten „hlin#ný“
nepo"ádek.
Výrobky jsou již v knihovn', kde je z nich vytvo"ena opravdu p#kná výstavka, než si je d#ti rozeberou dom!
Kerami ka So$a Toucová z Lipin po"ádá kurzy i pro dosp#lé p"ímo ve své díln#.
Podívat se m#žete na http://sonatoucova.webnode.cz/.
Posvícenský nohejbal aneb zahrajem si spolu
Poslední prázdninový víkend již snad od nepam#ti pat"í posvícení v Mokrém. N#kolikaletou tradicí je p"i této události
po"ádání nohejbalového turnaje sp"átelených obcí
Mokré x 'ánka. I tentokrát tomu tak bylo.
Do turnaje se p"ihlásilo šest družstev (3 mokerská
a 3 ánecká). První místo si op#t vybojovalo
mužstvo Mokrého (Ji"í Hrubý, Luboš Valeš,
Kamil Valeš), druhé i t"etí místo obsadila družstva
z 'ánky.
Celé odpoledne bylo nádherné po así a tak si
všichni užívali nejen sportu, ale i sluní ka. Pro
d#ti byl k dispozici velký skákací hrad, oblíbené
projíž%ky na poníkovi a svoje nové auto p"edvedli
hasi i z SDH 'eské Mezi"í í. D#ti si prolezly celé
auto, v etn# st"echy. Kdo cht#l, vyzkoušel si
i hasi ský oblek a mohl tak zjistit, že nosit
hasi skou výzbroj opravdu není žádná legrace.
Návšt#vníci se dom! rozcházeli v pozdních
ve erních hodinách s lítostí, že prázdniny i léto
pomalu kon í. Ale p"íští rok, touto dobou, je tu
posvícení zas…..
Po%adí družstev:
1. místo - Mokré - Valeš, Hrubý, Valeš (viz foto)
2. místo - 'ánka - Krun ík, Krun ík, Kupka
3. místo - 'ánka - Tobiášek, Tome$uk, Zemánek
4.
5.
6.
místo - 'ánka - Varadi, Vysko il, Frynta
místo - Mokré - Kubala, Honsnejman, Pfeifer
místo - Mokré - Lu$á ek, Ku era, Kapounek
Sportovní utkání podpo%il T-Mobile prost%ednictvím Nadace VIA, ZEPO Bohuslavice, firma STAPTOM s. r. o.
Martin Tomek Mokré, Stáj LUCIE Mokré, p%átelé a p%íznivci Mokrého. Všem d'kujeme!
Co je to posvícení?
P"i letošním posvícení mne p"ekvapily dv# dívky otázkou: Co je to vlastn# posvícení a pro je v Mokrém posvícení v tomto
termínu? Slíbila jsem jim odpov#% v nejbližším zpravodaji. Protože termín vydání zpravodaje je p"íliš blízko, poda"ilo se mi
sehnat odpov#% pouze na první ást otázky, ale slibuji, že budu dál pátrat v materiálech a po okolních obcích. Posvícení
ve stejném termínu jako v Mokrém je také v Li n#, pokusím se tedy spojit s nimi, jestli nev#dí n#co více.
Takže posvícení (na Morav# hody) znamená totéž co posv#cení. Je to vzpomínková slavnost na posv#cení kostela. Bohužel
zatím nevím, ke kterému kostelu by se toto v Mokrém vztahovalo (P"epychy?). Po dokon ení stavby nemohl být kostel
okamžit# použit pro bohoslužby. Nejprve se musel vyjmout ze sv#tské sféry, kostel nestav#la církev, ale po dokon ení ho
p"evzala a starala se o n#j. Posvícení se p!vodn#
slavilo ve výro ní den posv#cení kostela. Vzhledem
k nejednotnosti oslav posvícení a nejednotnosti
nepracovních dn! v císa"ství, císa" Josef II.v roce
1878 vyhlásil posvícení na t"etí ned#li v "íjnu po
svátku svatého Havla. V mnohých obcích se toto
posvícení slaví dodnes. (íká se mu Havelské nebo
císa"ské posvícení. Posvícení v 'echách
a na Morav# se slavívají na podzim po sklizni.
Ješt# n#kolik slov k pouti. Pou& na rozdíl
od posvícení se slaví na po est sv#tce, kterému je
kostel farnosti zasv#cen. Mokré pat"í pod farnost
v P"epychách, zde je kostel zasv#cen sv. Prokopu,
takže v Mokrém, ale i v O elicích, 'ánce
a P"epychách se slaví pou& první ned#li po svátku
sv. Prokopa, což v#tšinou p"ichází na první ned#li
v ervenci, letos to ovšem byla až ned#le druhá.
Takže v Mokrém máme takovou, myslím, docela
dobrou tradici, že nám prázdniny za ínají a kon í všeobecným veselím. Blanka Ku!erová
Prázdninové akce
" Tvorba „Stoletého herbá%e II“
V knihovn# s d#tmi vyrábíme nový herbá" rostlin, které se vyskytují na katastru obce
Mokré. Je to akce, která bude trvat déle než jeden rok, ale o to bude výsledek ješt#
lepší. Herbá" d#ti asto využívají v hodinách p"írodopisu. Jsme rádi, že se d#ti
s rodi i zapojili, kyti ky hezky p"ibývají. Herbá" bude ur it# zajímavým zdrojem
informací o tom, co u nás roste.
Na všechny d#ti, které se do sb#ru rostlin zapojí, ekají p#kné dárky, které v#nuje
obec Mokré a nakladatelství Agentura KRIGL Praha, za které d#kujeme!
O nakladatelství KRIGL více zde: www.krigl.cz
" 1.6.2012 – 31.8.2012 Hurá na hrad! Letní sbírání razítek d#tí a rodi !
podpo"ilo také Nakladatelství pro d#ti a mládež Egmont, ob anské sdružení
ANLET Asociace nositel! legioná"ských tradic v#nováním knížky pro d#ti
autorky Jindry Svitákové „Znáte naše svátky?“ a m#sto Opo no, které
v#novalo stolní hry pro d#ti a knížku opo enské autorky Boženy Tymichové
Poselství z "íše sk"ítk!.
O sdružení ANLET více zde: www.anlet.cz
" 1.7.2012 – 31.8.2012 - 9. ro$ník prázdninového malování, tentokrát na téma: M&j kamarád z jiné planety
Podmínky: obrázek ve velikosti A4, technika malování – jakákoliv (pastelky, tempery, koláž, mozaika apod. –
prost# podle své fantazie), sb#r obrázk! do 20.9.2012.
Malování dále podpo%ili:
Nakladatelství pro d#ti a mládež Egmont www.egmont.cz
Somipo – specializované papírnictví Opo no www.somipo.cz
Kulturní akce podpo%il T-Mobile prost%ednictvím Nadace VIA!
Akce, které p%ipravujeme
A se to zdá neuv#"itelné, léto je tém#" za námi a p"ed námi váno ní as…. Pro d#ti s rodi i op#t p"ipravujeme váno ní
tvo"ení ve výtvarném klubu, váno ní besídku a pro všechny dnes již tradi ní rozsvícení váno ního stromu.
Rozsvícení váno$ního stromu se bude konat dne 1.12.2012 !!!
P"ed tím zveme všechny na malou prodejní výstavku adventních v#nc!, která se bude konat v knihovn#, p"edb#žn# týden p"ed
rozsvícením stromu. P"esné datum bude v as zve"ejn#no. V#ne ky bude op#t vyráb#t Kate"ina Lelková a mohli jste je vid#t
již v lo$ském roce. Pokud by si cht#l v#ne ek nebo svícen n#kdo p"edem objednat, m!že se stavit v knihovn#, kde budeme
p"ijímat objednávky! Obrázky lo$ských výrobk! zde máme pro inspiraci k nahlédnutí.
Zárove$ s výstavou adventních v#nc! a svícn! se bude konat i prodejní výstava ru n# vyráb#ných šperk! FIMO, které tvo"í
Iva Francová. Šperky jsou moc krásné a ur it# stojí za to se p"ijít podívat. T"eba práv# ty budou inspirací k nákupu váno ního
dárku
Váno$ní besídka !!!
Dne 15.12.2012 v odpoledních hodinách
Abychom m#li na besídce n#jakou zm#nu, p"ipravili jsme pro d#ti sout#ž o
Nejvtipn'jší silvestrovský
klobou$ek! Všechny d#ti v klobou ku eká drobný dárek! Budeme rádi, když si d#ti op#t p"ipraví program – básni ky,
písni ky, hraní i jiné dovednosti. A maminky op#t požádáme o váno ní cukroví, i jiné pochutiny, které d#ti mají rády.
Ale p"edtím nás ješt# v zá"í eká no ní pozorování hv#zd s pardubickými hv#zdá"i, dne 3.10.2012 v rámci celostátního Týdne
knihoven, den otev"ených dve"í v knihovn# a dne 12.10.2012 vyhodnocení sbírání razítek.
Stále sbíráme ví ka od PET lahví. M!žete je pr!b#žn# nosit do knihovny. D#kujeme!
Dále sbíráme ulity šnek!, kterých tu je na zahrádkách víc než dost….I za n# d#kujeme!
Budeme rádi také za r!zné dekora ní p"edm#ty – zajímavé šišky, kamínky, ko"ení, sušené kv#tiny, mušle, které už
nepot"ebujete atd., které využijeme p"i tvorb# váno ních dekorací na váno ní besídku a dárky pro naše nejbližší.
Žádáme všechny, kdo mají chu( pomoc p%i všech akcích, a( se staví knihovn'. Za každou ruku, nápad $i podn't
d'kujeme!
Nový $asopis v knihovn': dTEST
V knihovn# U Mok"inky si od 1.7.2012 m!žete p!j ovat nový asopis dTEST. Zárove$ je možné v knihovn# na internetu
vstoupit na webový portál asopisu, který pro p"edplatitele umož$uje rozší"ený p"ístup k informacím. 'asopis bude
k prohlédnutí pouze v knihovn#, aby byl dostupný všem.
P%ístupy do webové sekce $asopisu dTest zahrnují :
• p"ístup ke kompletním výsledk!m test! více než
8 000 produkt!
• archiv lánk! z asopisu dTest od roku 2005
• 101 vzor! pro "ešení spot"ebitelských situací
• výsledky crashtest! automobil! (EuroNCAP)
• kontakt na naši telefonickou i elektronickou
spot"ebitelskou poradnu
• možnost porovnávat si výsledky jednotlivých
výsledk! test!
• nákupní pr!vodce
• a mnoho dalšího!
Více na www.dtest.cz
Noviny a $asopisy, které si m&žete p%e$íst v naší knihovn'
1. Computer
2. Korálki
3. Opo enské noviny
4. Dobrušský zpravodaj
5. U nás – Knihovnicko-informa ní zpravodaj
Královéhradeckého kraje
6. Rychnovský zpravodaj
7. Rychnovský deník
8. Orlický týdeník
9. Nepravidelný zpravodaj obce Mokré
10. Zpravodaj obecního ú"adu Lidice
11. Obec a finance
12. 'echoaustralan (australské noviny pro
eskou
menšinu)
13. Satellite 1-416 (kanadské noviny pro eskou menšinu)
14. dTEST
15. 5 + 2 dny Rychnovsko
Víla Zlatomila
K nahlédnutí jsou také zpravodaje obcí a m#st Rychnovska, které se zú astnily sout#že zpravodaj! v letech 2010 – 2011.
Nová kniha v knihovn'….
Dosp'lým $tená%&m doporu$ujeme:
Olga Walló – Na po$átku byl k&) – T"i generace žen dokážou p"estát mužskou hloupost a zlobu, aby postupn# ztratily vše,
o em snily. P"íb#h zániku jednoho statku, odehrávajícího se mezi hradeckými rovinami, chorvatským pob"ežím a olejovou
mlhou pražského p"edm#stí. Antická tragédie za íná n#jakou osudnou chybou, hrdina se úradku boh!, a potom si to
odská e….úvodní svazek rodinné ságy V#že svatého ducha, v níž se z"eteln# prolíná realita s fikcí.
Olga Walló se zabývala autorským dabingem (od Shakespeara až po komisa"e Moulina). (emeslo p"evzala po svém otci,
režiséru K. M. Walló, je podepsána pod zhruba tisícovkou film!. P"ekládá z p#ti jazyk!, píše básn#, v#nuje se
dobrovolnickým projekt!m a psychoterapii, publikuje v asopisech. Knihu „Na po átku byl k!$“ darovala naší knihovn#
i s v#nováním.
D'tem doporu$ujeme:
Nakladatelství Agentura KRIGL Praha – Ing. Vladimír Krigl – v#noval do naší knihovny p!vabné
knížky pro d#ti, které v"ele doporu ujeme.
Iva Ho)ková – Vodnické pov'sti – Knížka plná pov#stí o vodnících, rusalkách a dalších vodnických
bytostech z eských, moravských a slezských "ek, jezer, rybník!, potok! a t!ní. Je zde celkem
85 p"íb#h!.
Iva Ho)ková – Pov'sti o $ertech a jiných strašidlech – Tato kniha pov#stí je zam#"ena na strašidla,
jako jsou erti, hejkalové, trpaslíci, bílé paní starých z"ícenin hrad!, divoženky, bludi ky a jiné bytosti
a& dobré i zlé.
Ob# knížky jsou sbírkou pov#stí pro pou ení i pro zasmání, d#dictvím našich p"edk!.
Knížky si m#žete objednat na www.krigl.cz a také p#j!it v naší knihovn$
Kamarádka knihovna
Svaz knihovník! a informa ních pracovník! 'R a Klub d#tských knihoven
SKIP vyhlásil 4. ro ník sout#že o nejlepší knihovnu pro d#ti.
V sout'ži se hodnotí dle vysv'd$ení a oficiálních statistik:
1. Spokojenost d#tí s knihovnou (uživatel! i ostatních).
2. Týdenní provozní doba odd#lení pro d#ti
3. Procento registrovaných d#tských tená"! (do 15 let) z po tu d#tí v
obci
4. Po et výp!j ek na 1 registrovaného d#tského uživatele
5. Po et kolektivních akcí pro d#ti, delších než 30 minut (kulturní,
vzd#lávací akce) za rok 2012.
6. Po et stanic ve"ejného internetu, které jsou k dispozici d#tem.
7. P"ír!stek knihovního fondu odd#lení pro d#ti za rok
8. 'lenství a aktivita v Klubu d#tských knihoven SKIP (KDK).
Naše knihovna se do této sout#že op#t p"ihlásila a v sou asné dob# probíhá
vypl$ování vysv#d ení pro knihovnu. D#ti také mohou knihovnu podpo"it
nakreslením obrázku – jak by si navrhly obálku svojí oblíbené knihy.
Po odeslání vysv#d ení a obrázk! a statistik do Národní knihovny Praha pak
už budeme ekat na vyhodnocení. Zda se umístíme alespo$ tak dob"e, jako
v minulém ro níku, kdy naše knihovna skon ila ze stovky p"ihlášených
knihoven na 10. míst#.
Vyhlášení výsledk! sout#že bude jako vždy na Den d#tí 1. ervna 2013.
Více o sout$ži na http://www.kamaradkaknihovna.cz/
Naši prv)á$ci
Prázdniny definitivn# skon ily. Nový školní rok 2012/13 za al. Prv$á ci se seznamují s novou školou, novým prost"edím,
novými kamarády i paní u itelkou. Z naší obce do první t"ídy poprvé vkro ili Natálka Lelková, Šimon Franc a Ond"ej Jánoš.
První den ve škole je pro malého loví ka velmi d!ležitý. Aby se jim do školy šlo radostn#ji, p"ichystali jsme si pro n#
malinký dárek na památku na tento významný den, který jim v pátek 31.8.2012 p"edala paní starostka Blanka Ku erová
s paní knihovnicí Dagmar Honsnejmanovou. D#ti obdržely pam#tní listinu a drobný dárek. Nakonec se všichni slavnostn#
podepsali do naší pam#tní knihy!
P"ejeme nejen našim prv$á k!m, ale i ostatním žák!m a student!m, aby se jim v novém školním roce da"ilo a ve škole se jim
líbilo.
Natálka
Ondra
Šimon
Rozkvetlá knihovna
Dne 5.9.2012 byla v Národní knihovn# zahájena prezenta ní výstava, dokumentující úsp#chy eských sídel - vesnic a m#st za posledních 10 let. V rámci prestižního evropského projektu Entente Florale Europe - Evropská kvetoucí sídla zde byla
vyhodnocena letní fotosout#ž SKIP Rozkvetlá knihovna, která probíhala na stránkách facebooku SKIPu 'R celý srpen.
Porota složená ze zástupc! Svazu knihovník! a informa ních pracovník! 'R http://www.skipcr.cz, Spole ností pro zahradní
a krajiná"skou tvorbu http://www.szkt.cz/index.php a Svazu kv#tiná"! a florist! 'R http://www.svazkvetinaruafloristu.cz
vybrala oproti avizovaným 15 celkem 20 vít#zných knihoven, které získávají zdarma p"edplatné asopisu Zahrada-ParkKrajina pro rok 2013! http://www.zahrada-park-krajina.cz
Blahop"ejeme knihovnám v 'eské Líp#, Dvo"e Králové nad Labem, Hodonín#, Jarom#"icích, Ji ín#, Karlových Varech (KK),
Klatovech, Mladé Boleslavi, Mokrém, Moravské T"ebové, Novém Strašecí, Olomouci (UPOL), Opav#, Pelh"imov#, pobo ce
M#K Praha Dittrichova, P"erov#, Rokycanech, Semilech, Vrdech a Zbraslavi.
Fotogalerie Rozkvetlá knihovna je na http://www.skipcr.cz/obrazky/rozkvela-knihovna-galerie
Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.
Národní knihovna 'R
Knihovna U Mok%inky se úsp'šn' v této sout'ži prezentovala t'mito snímky:
Pod'kování knihovny
Tímto bychom rádi pod#kovali všem, kte"í podporují innost naší knihovny a akce pro d#ti. V letošním roce se sešlo mnoho
dárc!, kte"í v#novali nemalé finan ní ástky, za které velmi d#kujeme a velmi si toho vážíme.
Ing. Vladimír 'erný – 10 000 K
Roman Honsnejman – 2 000 K
Stanislav a Jitka Knížkovi – 3 000 K
Martin Tomek – 3 000 K
Se všemi dárci je uzav"ena darovací smlouva, podnikatelé si mohou dar uplatnit v da$ovém p"iznání.
Pod#kování pat"í také všem, kte"í v#nují do sout#ží v#cné dary. Ke stálým dárc!m pat"í Tomáš Jánoš, Pet Horák a Hana
Tomková, Martin a Romana Tomkovi, Roman Honsnejman.
Pod#kování pat"í i t#m, kte"í p"i akcích pomáhají. Dobrovolník! p"ibývá, je jich už opravdu hodn#. Jejich práce si velmi
vážíme a doufáme, že v ní budou pokra ovat i nadále.
Zpravodaje Rychnovska
Po velkém uvážení a zájmu knihovna U Mok%inky vyhlašuje 3. ro$ník regionální akce „Zpravodaje Rychnovska“.
Partne%i, kte%í se k sout'ži již p%ipojili:
1. Václav Klaus – prezident 'R
2. Obec Mokré
3. Rychnovský deník
4. 'eský rozhlas Hradec Králové
5. Státní okresní archiv Rychnov nad Kn#žnou
6. Senátor JUDr. Miroslav Antl
7. M#sto Opo no
8. Ji"í Mára – cestovatel
9. Jan (ehounek – spisovatel, noviná"
10. M#sto Nymburk a PhDr. Pavel Fojtík – historik,
spisovatel, kroniká" m#sta Nymburk
11. Aleš Prager – spisovatel
12. Dr. Josef Ptá ek – historik
13. Ing. Petr Ondrá ek, CsC. – námo"ní kapitán
14. Mgr. Jaromír Koš&ák – p"edseda Sdružení
kroniká"! 'ech, Moravy a Slezska
15. Asociace nositel! legioná"ských tradic –
neziskové sdružení ANLET
16. Ing. Václav Malovický – scénárista, spisovatel,
gastronom
Podmínky sout'že:
Vyhlášení sout#že: 31.8.2012
Zasílání p"ihlášek: pr!b#žn#, nejdéle do 31.12.2012
Ukon ení sb#ru zpravodaj!: 14.2.2013
Výstavky: od února do kv#tna 2013
Vyhlášení výsledk!: na p"elomu kv#tna a ervna 2013
v Mokrém
17. Lenka Tomsová – noviná"ka, cestovatelka
18. Kate"ina Vošlajerová a Eva Holancová - autorky
knihy 'ánka
19. Tiskárna a vydavatelství OFTIS Ústí nad Orlicí
20. Veolia Voda Královéhradecká provozní a. s.
21. PhDr. Milena M. Marešová, PhD. - literární
kriti ka a publicistka
22. AKRON, volné sdružení archivá"!, kroniká"!
a rodopisc! Orlicka a Náchodska
23. Vít#zslava Klimtová – spisovatelka, malí"ka,
grafi ka, eská strašidloložka
24. Mgr. Ji"í Mach – vedoucí vlastiv#dného muzea
Dobruška, historik, spisovatel regionální
literatury
25. Památník Lidice
26. Novinov# vydavatelská instituce Jednota,
Daruvar, Chorvatsko
27. Moravskoslezský kraj
28. Knihkupectví a vydavatelství Šuplík.cz
Kriteria sout'že:
1) Rozd#lení kategorií na m#sta – m#styse a obce
2) Kategorie obcí do 1000 obyvatel
3) Kategorie obcí nad 1000 obyvatel
4) Kategorie etnosti vydávání zpravodaj! – 14ti
deník, t"íned#lník, m#sí ník, tvrtletník, ro ní
sborník, p"ípadn# další rozd#lení podle po tu
a charakteru p"ihlášených zpravodaj!
Sout'ž má samostatné webové stránky, všichni zájemci o tuto akci mohou vše pr&b'žn' sledovat zde:
www.obecmokre.cz/zpravodaje2012
Hlavní ceny:
Cena knihovny U Mok"inky
Cena Rychnovského deníku
Cena Státního okresního archivu Rychnov nad Kn#žnou
Cena archivá"! a kroniká"! sdružení Akron
Cena cestovatele Ji"ího Máry
Cena ve"ejnosti Rychnovského deníku
Cena ve"ejnosti putovních výstav a další ceny podle zájmu sponzor! (nap". nejstarší zpravodaj, nejmladší zpravodaj apod….)
Speciální cena! Nejkrásn'jší váno$ní zpravodaj!
Obec, která zašle do sout'že váno$ní zpravodaj, bude navíc sout'žit o tuto speciální cenu!
Sout#že se m!že zú astnit každá obec, která zašle 3 ks tišt#ného zpravodaje jednoho ísla roku 2012 nebo p"ípadn#
posledního vydaného ísla v minulých letech. Hlasování na webu Rychnovského deníku se m!že zú astnit obec, která zašle
pouze elektronickou verzi zpravodaje a s ní také sout#ží. Obec si m!že vybrat, zda do sout#že zašle tišt#ný zpravodaj nebo jen
elektronický, nejlépe ob# verze. Ale není podmínkou.
Sout'ž zpravodaj& jinde
KPES FF Univerzity Palackého v Olomouci, Civipolis, o.p.s.; Unives.eu, Angelus Aureus o.p.s.
p"i p"íležitosti státního svátku 'R Dne slovanských v#rozv#st! sv. Cyrila a Metod#je,
vyhlásila
1. ro$ník sout'že „O nejlepší obecní a m'stský zpravodaj 2011“
Pravidla sout'že:
1. Sout#ž byla ur ena pro obce a m#sta 'eské republiky, pop"ípad# další vydavatele obecních a m#stských zpravodaj!,
v etn# zpravodaj! místních ástí, m#stských ástí a m#stských obvod!.
2. Sout#ž se konala celostátn# ve dvou kategoriích:
a) O nejlepší m'stský zpravodaj (statut m'sta, v$etn' m'stských $ástí a obvod&).
b) O nejlepší obecní zpravodaj (statut obce).
3. P"ihlásit bylo možné pouze zpravodaje vydané v roce 2011.
4. O výsledcích rozhoduje sedmi lenná celostátní porota, kterou jmenují vyhlašovatelé sout#že.
5. Sout#žící museli zaslat i osobn# doru it dva výtisky dvou r!zných ísel zpravodaje, a to do 29. ervna 2012.
Dne 4.7.2012 na Velehrad' prob'hlo vyhlášení nejlepších regionálních zpravodaj&
V rámci Dn! lidi dobré v!le prob#hlo vyhlášení sout#že o nejlepší tuzemský regionální zpravodaj. Výsledky vyhlásil
producent Petr Šiška za asistence jednoho z porotc! sout#že Pavla Šaradína, lena Katedry politologie a evropských studií
p"i Univerzit# Palackého v Olomouci, který také zd!raznil úlohu takového periodika a dodal, že „zpravodaj je odrazem celé
obce.“
Úkolem poroty, ve které zasedali zástupci vyhlašovatel!, noviná"i a profesionální fotograf, bylo zhodnotit došlé zpravodaje,
nejen po stránce obsahové, grafické, ale vzít v potaz i celkový dojem zpravodaje. Všechny zpravodaje byly hodnoceny
pr!b#žn#, tak jak postupn# p"icházely.
Porota pracovala ve složení Marie Šuláková, redaktorka Zpravodaje Spolku pro obnovu venkova, Ing. Hana Gregorová,
pracovnice Centra pro spolupráci VŠ a moravského venkova, Mgr. Josef Ko"enek, Angelus Aureus o.p.s., organizátor Dn!
dobré v!le na Velehrad#, PhDr. Petr Orság, Ph.D., vedoucí Katedry žurnalistiky FF UP,Vladislav Galgonek, dlouholetý
fotograf 'TK, Mgr. Karel Páral, noviná", Doc. Mgr. Pavel Šaradín, Ph.D., politolog, Katedra politologie a evropských studií
FF UP. Do užšího výb#ru se dostalo 14 zpravodaj! v kategorii obecních zpravodaj! a 16 zástupc! nejlepších zpravodaj!
m#stských.
Porota hodnotila pouze zpravodaje, nebylo možné v takovém velkém objemu a krátkém ase zohlednit, zda se jedná o malou
obec i obec v#tší, ani to, zda zpravodaj vydává ú"ad, nebo si najímá profesionály. Což platí samoz"ejm# i pro m#sta.
První v kategorii m#stských i obecních zpravodaj! obdrželi finan ní odm#nu 10 tisíc K . Všichni, kte"í se umístili na prvních
p#ti místech v obou kategoriích, p"evzali ocen#ní z rukou ministra financí Ing. Miroslava Kalouska a arcibiskupa
olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera.
Obecní zpravodaje – umíst'ní:
1. Bílovický zpravodaj (Bílovice nad Svitavou)
2. Troubecký zpravodaj (Troubky)
3. Hvozdná – magazín ze života obce (Hvozdná)
4. Boršický zpravodaj (Boršice)
5. 'ej dnes ('ej )
M'stské zpravodaje – umíst'ní:
1. Mostecké listy (Most)
2. Chlumecké listy (Chlumec nad Cidlinou)
3. Radni ní listy (Olomouc)
4. Zpravodaj m#sta Byst"ice pod Hostýnem (Byst"ice
pod Hostýnem)
5. Zpravodaj M#stského ú"adu Lanžhot (Lanžhot)
Dne 25.6.2012 nám p išla e-mailová nabídka na ú!ast v této sout$ži se slovy: „Dovolujeme si Vám poslat zadání sout že
o nejlepší obecní a m stský zpravodaj. Vzhledem k zájmu byla uzáv rka prodloužena do 29. "ervna 2012.“ A tak jsme také
ten náš zaslali, pro! ne? V první chvíli mne ani nenapadlo, kdy vlastn$ sout$ž byla vyhlášena a že do vyhodnocení zbývá
opravdu jen jeden týden. A tak až po vyhlášení výsledk# mne zarazilo, že porota hodnotila zpravodaje pr#b$žn$, jak došly
a ne až po uzáv$rce, jak by to asi m$lo být. Tudíž náš zpravodaj, který došel pár dní p ed uzáv$rkou, už možná byl odeslán
zbyte!n$. A podruhé mne zarazilo to, že, i kdyby se všechny zpravodaje, kterých p išlo úctyhodných 388, hodnotily
po uzáv$rce, podle mne by snad ani nebylo v silách porotc# všechny d#kladn$ projít a zhodnotit.
Náš zpravodaj, stejn$ jako zpravodaj Opo!na, Dobrušky, Deštného v Orlických horách a dalších obcí z okresu Rychnov nad
Kn$žnou, nebyly do druhého kola vybrány. Obcí z okresu Rychnov nad Kn$žnou bylo pravd$podobn$ více, ale komise bohužel
nezpracovala žádnou databázi došlých zpravodaj# se základními identifika!ními údaji. A to je ur!it$ škoda, protože by se
z t$chto informací mohly vytvo it zajímavé statistiky podle jednotlivých okres#, velikostí obcí apod.
Z našich zkušeností ze sout$ží zpravodaj# víme, že hodnotit zpravodaj není v#bec lehké, každý je krásný, zajímavý n$!ím
jiným a jsme rádi, že naše sout$ž je spíš p edstavením úžasných aktivit, které v našem okrese na obcích a ve m$stech probíhají
a že ceny jsou brány jen jako p íjemný bonus s p íjemným setkáním jejich tv#rc#.
Dagmar Honsnejmanová
Zdroj: oficiální tisková zpráva a http://www.velehrad.eu/dny-lidi-dobre-vule/rs_aktualita.php?id=82
Strom roku
Podpo%te naši lípu!
Rozhodování o vít#zi se v letošním roce uskute ní od 15. ervna do 10. "íjna. Podpo"it "sv!j" strom
m!žete prost"ednictvím dárcovských SMS a hromadných hlasovacích arch!. Pr!b#žné výsledky budou
zve"ejn#ny do 2. 10. 2012. Od 3. do 10. "íjna bude hlasování tajné.
Hlasování pro naši lípu!!!
Prost"ednictvím SMS – ve tvaru DMS
STROM7
na $íslo 87 777 (cena jedné SMS je 30 K )
Podpisové anketní lístky jsou zatím umíst'ny:
• Knihovna U Mok"inky
• Informa ní centrum Opo no
• Levné knihy Dobruška
• Obecní ú"ad Semechnice
• Esop Rychnov nad Kn#žnou
• Informa ní centrum Dobruška
• ACT Dobruška
• Regereklama Opo no
• Hotel Zlatý potok Kounov
• Krajský ú"ad Královéhradeckého kraje
• VZP Dobruška
• VZP Opo no
• M#stská knihovna Dobruška
• M#stská knihovna Opo no
• Elektro Zlatka Opo no
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Drogerie Zilvar Opo no
Foto ORITA Hradec Králové
Státní zámek Opo no
Kade"nictví Londa Opo no
ZUŠ Opo no
Pohádkový d!m Vít#zslavy Klimtové Pi ín
Kv#tinka Sandra Opo no
Redakce Rychnovskéh deníku Rychnov
nad Kn#žnou
FORTEL Konzum Opo no
Ordinace MUDr. Beneše Opo no
M#stský ú"ad Dobruška
Recepce 'eské rozhlasu Hradec Králové
Kavárna Radioklub, Havlí kova 292/1, Hradec
Králové
Místa se stále dopl$ují a jsou zve"ejn#na s anketním listem, v etn# pokyn! na webových stránkách obce. Každý si m!že
anketní list stáhnout, vyplnit podpisy, p"inést osobn# nebo zaslat na adresu naší knihovny nejdéle do 3.10.2012:
Knihovna U Mok%inky
Mokré 12
517 71 eské Mezi%í$í
Zárove) se v knihovn' koná sbírka na podporu hlasování pro naši lípu. ástka je
dobrovolná, záleží na každém z vás. Každý odevzdaný hlas stojí 3 K$. D'kujeme
všem, kte%í p%isp'jí jakoukoliv $ástkou na hlasování! Všem, kte%í již p%isp'li,
d'kujeme! Peníze Nadace Partnerství vloží na výsadbu nových strom&.
Žádáme všechny, kte%í celé prázdniny sbírali hlasy pro naši lípu, a stále sbírají, aby
p%inesli hlasovací archy do knihovny na konci zá%í, abychom je mohli v$as odeslat
a hlasy byly platné! Prázdné hlasovací archy jsou stále k dispozici. D'kujeme
za podporu!
tení ve stínu lípy…
Víte, že…..
dne 5. zá%í 1876 se narodil Antonín Benjamin Svojsík, $eský u$itel t'locviku, který založil první skautský oddíl u nás
a poté celou organizaci Junák – $eský skaut - 135. výro$í narození († 17. zá%í 1938)
Junák – svaz skaut& a skautek R je nejv#tší organizací mládeže v 'R. Je také sou ástí
mezinárodního skautského hnutí. Symbolem skautského hnutí je lilie.
Dnes registruje 2131 oddíl!, které vyvíjejí celoro ní innost (stav k lednu 2012). Každoro n#
po"ádá velké množství d#tských tábor!. V roce 2010 to bylo více jak 971 tábor!, kterých se
ú astnilo 23 000 d#tí. Celkem je (k 1.1.2012) v Junáku registrováno 46 691 skaut! a skautek.
V roce 2012 oslaví již 100. let od vzniku skautingu v 'eské republice.
Základní výchovnou jednotkou Junáka je skautský oddíl. Oddíl obvykle tvo"í 12 – 30 d#tí.
Oddíly se pak lení do družin, což jsou menší skupinky cca šesti až osmi d#tí, které fungují
do ur ité míry samostatn#. Družinu vede pod dozorem vedoucího oddílu n#kdo z jejích starších
len! – ozna ovaný jako rádce družiny. Družina funguje jako užší kolektiv d#tí, ve kterém poznávají své chování v jiném než
školním kolektivu, u í se žít s ostatními, p"edcházet konflikt!m a pracovat v týmu. N#kolik oddíl! spole n# vytvá"í st"edisko.
Nad st"ediskem stojí vyšší organiza ní jednotky - okresní a krajské rady Junáka a úst"ední orgány Junáka.
Junák pracuje s n#kolika v#kovými kategoriemi. Program se vytvá"í speciáln# pro každou kategorii na základ# pot"eb d#tí
a jejich v#ku.
• vl$ata (chlapci) a sv'tlušky/žabi$ky (dívky) - (obvykle 8-10 let)
• skauti a skautky (p"ibližn# 11-14 let)
•
•
rove%i (chlapci) a rangers (dívky) - (p"ibližn# 15 - 21 let)
oldskauti (dosp#lí)
Základem veškeré innosti Junáka je innost v oddílech. Mimoto ale Junák po"ádá "adu akcí pro leny i pro ve"ejnost.
D!ležitým cílem skautingu je propojovat lidi nap"í republikou i po celém sv#t#. Pravideln# se po"ádají setkávací výjezdy
prakticky na všech úrovních organizace. St"ediskové, okresní, krajské i celostátní.
Junák je dlouholetým spojencem sbírky Pomozte d#tem, po"ádá též sbírkovou akci Kapka. Spolu se spole ností 'lov#k v tísni
po"ádá akci Postavme školu v Africe. B#hem šesti ro ník! sbírky již bylo z vybraných prost"edk! postaveno v Etiopii dev#t
škol, pro více než 2000 d#tí.
Junáci ší"í Betlémské sv#tlo, které se stalo novodobým symbolem Vánoc. Sv#tlo se každoro n# zapaluje v Betlém#, a posléze
putuje nap"í Evropou. Do 'eska betlémské sv#tlo putuje z Vídn#, kde jej rakouští skauti p"edávají delegacím z celé Evropy;
pro eské zem# jej p"ebírají brn#nští skauti, kte"í jej v sobotu p"ed 4. ned#lí adventní rozvážejí. Posléze je pak nechávají
zdarma k dispozici v kostelech, na nám#stích, váno ních trzích, knihovnách na stovkách míst po celé republice, jako symbol
p!vodního významu Vánoc.
Pro nás je nejbližší organizace Junáku v Opo n#. Mají své samostatné stránky www.junakopocno.wz.cz, na kterých se dozvíte
vše o jejich pestré innosti.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org
Víte taky, že…..
pod okny Národního muzea v Praze je napsáno dvaasedmdesát jmen $eské historie?
Dvaasedmdesát jmen $eské historie je cyklus portrét! p"ipravený 'esku televizí o dvaasedmdesáti významných
osobnostech, jejichž jména jsou napsána pod okny Národního muzea v Praze (zajímavé je, že jde pouze o muže, a to nejen
'echy, ale nap". proslulé v#dce i vládce p!sobící v 'eských zemích). Jednotlivé osobnosti jsou p"edstaveny ve dvanácti
minutách pomocí dobových obraz!, citát! a vypráv#ní historika Petra Charváta.
V tomto $ísle si p%edstavíme dalších 11 osobnosti, jejichž osudy jsou víc než zajímavé a jist' stojí za to se s nimi
seznámit a t%eba si o nich pozd'ji p%e$íst n'co víc….
12. Ctibor Tova$ovský z Cimburka
13. Viktorin Kornel ze Všehrd
14. *eho% Hrubý z Jelení
15. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
16. Georgius (Ji%í) Agricola
17. Sixt z Ottersdorfu
18. Pietro Andrea Matthioli
19. Jan Blahoslav
20. Tadeáš Hájek z Hájku
21. Pavel Kristián z Koldína
22. Martin Bachá$ek z Naum'%ic
právník, politik
spisovatel, právník, univerzitní mistr
p"ekladatel a spisovatel
spisovatel, básník
léka", d!lní odborník, p"írodov#dec
politik, spisovatel
léka", autor herbá"e
bratrský teolog, spisovatel, muzikolog
polyhistor
právník
astronom, matematik, pedagog
Viktorin Kornel ze Všehrd
12. Ctibor Tova$ovský z Cimburka (asi 1438 - 26. erven 1494) moravský šlechtic, právník a politik. V letech 1464 - 1469
vykonával funkci zemského sudího na Morav#, od roku 1469 až do své smrti byl moravským zemským hejtmanem a v letech
1471 - 1479 zárove$ i nejvyšším kanclé"em Království eského. Ctibor byl i významným stavebníkem, provedl p"estavbu
tova ovské tvrze, roku 1492 byla dokon ena v#ž nazývaná „Formosa" - Spanilá, renesan ní v#ž s portálem je nejstarší
renesan ní stavbou na sever od Alp. Už d"íve založil tova ovské Nové m#sto, které p"edstavuje nejstarší renesan n# pojaté
urbanistické založení v eských zemích.
Ctibor umírá 26. ervna 1494, jeho žena Eliška zem"ela o ty"i roky d"íve, jejich manželství z!stalo bezd#tné. Ctiborovým
d#dicem se tak stal jeho synovec Adam z Cimburka, jehož smrtí v roce 1502 rod pán! z Cimburka vym"el.
Ctibor Tova ovský z Cimburka je historiky vysoko hodnocen jako státník, právník, literát i budovatel. V neklidných dobách
byl tém#" svrchovaným vládcem na Morav# a této své moci využíval k jejímu prosp#chu, jeho Kniha tova$ovská bývá
ozna ována za moravskou ústavu.
13. Viktorin Kornel ze Všehrd (1460, Chrudim – 21. zá"í 1520, Praha), spisovatel, právník, univerzitní mistr (1483),
od roku 1484 d#kan Karlovy univerzit. Pocházel od Chrudimi. P!vodem byl m#š&an, ale byl povýšen do šlechtického stavu.
Po studiích na pražské artistické fakult# získal v roce 1483 titul mistra a za al p"ednášet na univerzit#, v roce 1484 se stal
d#kanem pražské univerzity. Roku 1487 univerzitu opustil a p"ijal místo ú"edníka u zemských desk, zde studoval eské právo.
Stal se váženou osobností, i jako právník byl velmi známý. Roku 1492 byl povýšen do šlechtického stavu (ze Všehrd). Roku
1493 stal se místopísa"em zemských desk, ímž se dostal do vedení tohoto ú"adu. Psal latinsky i esky. Snažil se
o vypracování eštiny na úrove$ latiny, proto p"ekládal n#která latinská díla. Zem"el v Praze v roce 1520 na mor.
14. *eho% Hrubý z Jelení (asi 1460 - 7. b"ezna 1514, Praha) byl eský spisovatel, p"ekladatel a humanista. O jeho život# se
ví velmi málo, pravd#podobn# byl velmi dob"e situován. Jeho synem byl Zikmund Hrubý z Jelení. Jeho význam spo ívá
p"edevším v jeho p"ekladech, které jsou opat"eny komentá"i. P"eložil mnoho "e í Ciceronových, n#která významná díla
F. Petrarky a neposlední "ad# Erasma Rotterdamského - p"edevším Chválu bláznovství. Hrubého eský p"eklad Erasmovy
Chvály bláznovství (Encomion moriae) asi z roku 1513, je významný mj. i proto, že je v!bec prvním p"ekladem této
Erasmovy satiry do národního jazyka.
15. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461, Hasištejn u Kadan# – 14. listopadu 1510
Hasištejn). Významný eský humanistický básník, prozaik a cestovatel, p"íslušník jednoho
z elných eských šlechtických rod!, horlivý katolík, prelát, ú"edník a dvo"an krále Vladislava II.
Jagellonského. Podporoval v#du a um#ní. Narodil se roku 1461 nebo 1462 jako syn Mikuláše II.
Hasištejnského z Lobkovic a Žofie ze Žerotína.
Bohuslav Hasištejnský již od mládí sbíral knihy. Knihovna obsahovala kolem 800 svazk!, z nichž je
dnes doloženo 757 tisk!, p"evážn# prvotisk!, 18 latinských rukopis!, 16 rukopis! "eckých a jeden
hebrejský. Knihovna obsahuje klasickou antickou a biblickou literaturu, díla encyklopedická,
p"írodov#dná, zejména z oboru astrologie a astronomie i soudobou krásnou literaturu. Dnes je
knihovna po restituci majetku op#t v rukou roudnické v#tve Lobkowicz! a je p"ístupná badatel!m
na zámku v Nelahozevsi.
Jeho literární tvorba je rozsáhlá a mnohostranná. Dnes je známo, že napsal p"es 500 básní, 200 list!
a t"i traktáty. nedochoval se jeho spis o eské historii. Tematicky vychází p"evážn# z hlubokého
všeobecného vzd#lání, ze znalostí historie a literatury, z domácí i evropské politické a hospodá"ské situace. Psal výhradn#
latinsky, protože eštinu považoval za barbarský jazyk.
16. Georg Bauer, znám#jší pod latinizovaným jménem Georgius Agricola (ob# jména znamenají rolník; 24. b"ezna 1494,
Glauchau, Sasko – 21. listopadu 1555, Chemnitz), byl významný n#mecký u enec. Je autorem po stovky let užívané hornické
p"íru ky a asto je nazýván otcem mineralogie. Studoval filologii, teologii a filozofii na univerzit# v Lipsku, poté k nim p"idal
ješt# studium p"írodních v#d a medicíny. Roku 1527 se stal m#stským léka"em a lékárníkem v Jáchymov#. V roce 1530
p"esídlil do Saské Kamenice (Chemnitz). I tam byl po t"ech letech stanoven m#stským lékárníkem. Jeho st#žejním dílem je
dvanáct knih o hornictví, De re metallica libri XII.
17. Sixt z Ottersdorfu (kol. 1500, Rakovník – 5. srpna 1583, Praha) byl eským p"ekladatelem, politikem, právníkem,
humanistou a p"edním pražským patricijem 16. století. Studoval nejprve na Pražské univerzit# a poté ve Wittenberku. V Praze
vlastnil "adu nemovitostí nap"íklad Sixt!v d!m na Starom#stském nám#stí. Od roku 1546 byl kanclé"em Starého M#sta
pražského. Sixtova p"ekladatelská a literární innost dokládá nejen výbornou znalost jazyk!, ale také široký humanistický
rozhled.
18. Pietro Andrea Gregorio Mattioli (též Matthiolus, Matthioli n#kdy po ešt#n# Petr Ond%ej
Matthioli) (23. b"ezna 1501, Siena – 1577, Trident) byl významný renesan ní léka" a botanik
italského p!vodu.
D#tství trávil v Sien# a Benátkách, medicínu studoval na univerzit# v Padov#, ale s u itelem
a chirurgem Caravitou navštívil i jiné italské univerzity, nap"íklad (ímskou univerzitu. Studia
dokon il roku 1523. Jako léka" p!sobil v Sien#, (ím#, Tridentu a v Gorizii. Od roku 1554 žil
Mattioli v Praze, kam byl povolán jako osobní léka" arciknížete Ferdinanda Tyrolského, v letech
1547–66 eského místodržícího. V Praze publikoval u Ji"ího Melantricha z Aventina roku 1562
rozší"ený eský p"eklad své knihy Herbá% neboli Byliná%. Roku 1563 pak v téže tiskárn# vychází
n#mecký p"eklad tohoto díla, které vyšlo poprvé roku 1544 italsky a o deset let pozd#ji, roku 1554
v Benátkách také latinsky. Toto nejvýznamn#jší Mattioliho dílo vyšlo poté ješt# mnohokrát a je
vydáváno v podstat# až do sou asnosti. Mattioli herbá" neustále rozši"oval, takže každé následující vydání z doby jeho života
je obsáhlejší než p"edchozí. Roku 1564 vydal Mattioli u Melantricha knihu De peste liber v níž se v#nuje problematice
morové nákazy. Sv!j odborný zájem v#noval také výzkumu a lé ení syfilidy. Zem"el v roce 1578 v Tridentu p"i cest#
do (íma, nebo& se zde nakazil morem.
19. Jan Blahoslav (20. února 1523 P"erov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) byl eský
humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské. N#kdy se podepisoval Apteryx
(podle jména své matky Kate"iny, rozené Bezperové). Pocházel z velmi bohaté bratrské m#š&anské
rodiny z P"erova. Základní vzd#lání získal ve svém rodišti u Jana Wolfa, od roku 1540 studoval
v Prost#jov# na latinském gymnáziu, odkud byl poslán do Goldbergu ve Slezsku (1543), poté
na univerzitu do Wittenbergu (1544), kde se seznámil též s Martinem Lutherem. Jako biskup žil
v#tšinou v Ivan icích, kde se v#noval svým církevním povinnostem (mj. vedl bratrský archiv) a kde
je též poh"ben. Jan Blahoslav bývá asto zobrazován s brýlemi, které v 16. století zdaleka nebyly
b#žnou pom!ckou. Blahoslava lze považovat za p"edch!dce J. A. Komenského. Zejména jeho
Gramatika !eská pat"í k nejvýznamn#jším díl!m naší zem# v 16. století. Vlivný byl též
Blahoslav!v p"eklad Nového zákona (1564).
20. Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaeus Hagecius ab Hayek i Thaddeus Nemicus (1. prosince 1525,
Praha – 1. zá"í 1600, Praha) byl eský renesan ní p"írodov#dec - astronom, matematik, alchymista a osobní léka" císa"e
Rudolfa II. Tadeáš Hájek byl synem Šimona Hájka (asi 1485 – 1551), potomka staré eské rodiny. Roku 1554 jej Ferdinand I.
povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián I. jej roku 1571 pasoval na rytí"e. T"ikrát se oženil
a m#l t"i syny a jednu dceru.
Rudolf II. pot"eboval na svém dvo"e n#koho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo
by podával reference, doporu ení a také odmítnutí alchymist!m, kte"í pracovali v pražských
laborato"ích. Stal se jím Tadeáš Hájek. Jako "iditel alchymistických dílen musel elit Hájek
r!zným podvodník!m a starat se o správný chod práce. Mimo to také v#decky pracoval a napsal
n#kolik knih. Mezi n# hlavn# pat"í spis „O kometách“.
Napsal ale také u ené pojednání O pivu které vyšlo v roce 1554 a Hájek v n#m dosp#l k jedné
z prvních teorií oxidace.
V letech 1548 až 1549 p"ednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem um#ní se stal roku
1551. Roku 1554 studoval v Bologni medicínu, poté p"ešel do Milána. Záhy se však vrátil
do Prahy. Na univerzit# p"ednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Pozd#ji se v#noval
léka"ské praxi. Byl osobním léka"em císa"! Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájk!v popud byl
do Prahy pozván Tycho Brahe, se kterým Hájka poutalo p"átelství. Hájek byl ve v#decké korespondenci s p"edními
evropskými u enci své doby.
Hájek jako první uve"ejnil v tisku zp!sob, jak ur it polohu hv#zd stanovením p"esné doby jejich pr!chodu poledníkem. Je
autorem "ady astronomických a léka"ských spis!. Do d#jin eské matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní
p"ednáškou. Jedná se o první spis eského p!vodu, který si všímá minulosti matematických v#d v našich zemích. Vym#"il
oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. Roku 1572 uve"ejnil svá pozorování supernovy
SN 1572 v souhv#zdí Kasiopeja. P!sobil též jako p"ekladatel do eštiny (p"eložil n#kolikasetstránkový herbá"). Po Hájkovi je
pojmenován m#sí ní kráter Hagecius a planetka 1995 Hajek.
21. Pavel Kristián z Koldína (1530 Klatovy – 11. ledna 1589 Praha) byl eský právník. Jeho otcem byl zámožný klatovský
m#š&an Mat#j K"es&an. Pavel Koldín pobyl v letech 1548–1549 na fakult# artistické v Praze, roku 1550 složil zkoušku
bakalá"skou a roku 1552 se stal mistrem svobodných um#ní. Sou asn# byl ustanoven rektorem na škole u Sv. Jind"icha
a vstoupil do literární spole nosti. Oženil se celkem t"ikrát a nabýval stále v#tšího majetku v Praze. Po átkem r. 1565 se
uvázal v ú"ad kanclé"ství na Starém M#st# a od té doby m#l velký vliv ve v#cech ve"ejných. V ú"ad# kanclé"ství
starom#stského z!stal do roku 1584. Pat"il k nejbohatším m#š&an!m pražským (jeho majetek se rozmnožil o 5 dom!
pražských a o ves Martinice na B"ežicku). Zem"el 11. ledna 1589. Po jeho smrti nastaly dlouhé p"e o poz!stalost a o platnost
posledního po"ízení.
22. Martin Bachá$ek z Noum'%ic (1539, Noum#"ice – 16./17. února 1612 Praha) byl eský astronom a matematik. Studoval
nejprve na pražské univerzit# a poté na univerzitách v Lipsku a Wittenbergu. Tam studoval p"edevším matematiku
a astronomii. V roce 1570 se vrátil do 'ech a p!sobil na mimopražských školách. V roce 1582 se stal profesorem
na filozofické fakult# v Praze, kde vyu oval matematiku, astronomii a klasické jazyky. Na pražské univerzit# p!sobil v mnoha
funkcích až do své smrti. V letech 1603 - 1612 byl rektorem. V té dob# si dal postavit letní d!m v Michli (dnes místní ást
Prahy 4). Významným zp!sobem se zasloužil o eské školství v 'echách i na Morav#. V roce 1605 u n#j bydlel Johannes
Kepler, se kterým konal pozorování.
T"ebaže byl svými vrstevníky cen#n jako znamenitý matematik a astronom, b#hem svého života nevydal krom# n#kolika
kalendá"! a prognostik žádné významn#jší spisy.
Zdroj a další informace na http://cs.wikipedia.org
A víte ješt', že…..
absolutní vít'zkou letošní sout'že Žena regionu se stala Ing. Václava Domšová?
Sout#ž Žena regionu je vyhlašována od roku 2009 a je ur ena pro všechny ženy, se kterými se denn# potkáváme a které
mnohdy dosahují jedine ných výsledk! nejen ve své profesi, ale aktivn# se podílejí i na ve"ejném život#, tvo"í hodnoty, které
obohacují náš život.
Výsledky hlasování v Královéhradeckém kraji
JMÉNO
Václava Domšová
Anna Maclová
Vladimíra Tauchmanová
PO ET HLAS#
1220
78
35
Po tem 1220 hlas! získala Václava Domšová nejvíce hlas! a stala se absolutní vít'zkou roku 2012. Ze srdce jí gratulujeme.
Hned po vyhlášení výsledk! jsme ji vyzpovídali, jak se do sout#že v!bec dostala?
„Pro mne byla nominace p ekvapením, když mi 2 dny p ed uzáv$rkou p išel mail od paní MUDr. So&i Hlavové, která se
p edstavila jako Žena roku 2011 a že prý má právo n$koho nominovat do letošní sout$že. A podle ní bych to m$la být já.
Myslela jsem, že je to n$jaká legrace. Žádnou paní Hlavovou jsem do té doby osobn$ neznala. Odepsala jsem vícemén$
ze slušnosti, ale paní Hlavová to skute!n$ myslela vážn$, a tak to taky ud$lala.
A pak jsem oslovila své kamarády a známé a ti zase své, zda by m$ nepodpo ili hlasováním. Up ímn$: bylo to pro m$ hlavn$
velké p ekvapení, už ta nominace a pak výhra v krajském a nakonec i v celostátním kole...
No, n$jak se mi tomu ješt$ po ád nechce v$ it.“
Krajské slavnostní p"edání cen: 29.8.2012 v Rychnov# nad Kn#žnou v hotelu Havel
Celostátní p"edání cen: 6.9.2012 v Praze v hotelu Ambassador
O sout$ži více na http://www.zenaregionu.cz/
Prázdninové rozhovory
Ú$ast na „Sokolských sletech“ je pro mne nezapomenutelným zážitkem
Mokré – Opo$no – Praha - V Mokerském zpravodaji . 1/2012 jsme se dozv#d#li, že „Sokol“ v letošním roce slaví 150 let
od svého vzniku, p"esn#ji 16. února 1862. To je opravdu hodn# dlouhá doba. Alespo$ za ástí této doby se m!žeme ohlédnout
se stále aktivní lenkou, paní Jarmilou Gruntovou z Opo na. O paní Jarmile víme, že je dcerou Stanislava Bašeho, který byl
významným kroniká"em v naší obci (založil první obrazovou kroniku obce). Také víme, že i v Mokrém kdysi býval Sokol.
Jeho založení inicioval již v roce 1919 Ladislav Musil, syn tehdejšího "ídícího u itele. K samotnému založení došlo v roce
1920. B#hem 2. sv#tové války byla innost Sokol rozpušt#na a už nikdy se neobnovila.
Po ínaje rokem 1882 za al Sokol p"ipravovat a organizovat v Praze všesokolské slety. Do za átku I. sv#tové války jich bylo
šest (1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912), se stále se zv#tšujícím po tem cvi enc!, host!, návšt#vník!. Slibný rozvoj však
zabrzdila I. sv#tová válka. V roce 1915 byla ú"ady 'eská obec sokolská zakázána.
V období 1. republiky, v nov# vzniklém 'eskoslovensku m#l Sokol dostate nou spole enskou podporu a tak již od roku 1920
mohl pokra ovat v po"ádání svých slet!. B#hem I. republiky se poda"ilo zorganizovat ty"i mohutné všesokolské slety
(v letech 1920, 1926, 1932 a 1938). Na tribunách bylo až 200 000 divák!.
Brzy po ukon ení 2. sv#tové války Sokol obnovil svou innost. První povále ný slet byl zorganizován 1. ledna 1946, který
znamenal obnovení 'eskoslovenské obce sokolské. V té dob# již fungovalo 3300 jednot s milionem len!. V témže roce byly
zahájeny p"ípravy na XI. všesokolský slet, který se poda"ilo zorganizovat na Strahov# v lét# roku 1948. Zú astnilo se jej p"es
p!l milion! cvi enc!.
V roce 1968 byla innost Sokola ukon ena. Obnovena byla až v roce 1990.
V roce 1994 se konal XII. všesokolský slet, v roce 2000 XIII., za p"ítomnosti prezidenta 'eské republiky Václava Havla.
Od 1. do 6. ervence 2006 se konal slet XIV. U p"íležitosti 150 let výro í založení Sokola prob#hl ve dnech 5. a 6. ervence
2012 jubilejní XV. všesokolský slet, nad kterým p"evzalo patronaci ministerstvo školství a prezident republiky Václav Klaus.
Nápad na rozhovor jsem dostala v okamžiku, kdy mi paní Jarmila poslala SMS „Srde n# zdravím z Prahy
a15. všesokolského sletu. Jarmila“. Tak
pro si nezavzpomínat?
Z Vašeho sokolského nadšení je
patrné, že se této $innosti v'nujete již
hodn' dlouho? Od kolika let jste
„sokolkou“ a kdo Vás k tomu p%ivedl?
Tak to už je opravdu hodn# dávno, když
mn#, jako t"íletou hol i ku p"ivedla
maminka do Sokola. Oba rodi e byli
leny Sokola a hlavn# maminka byla
nadšenou cvi enkou. Jako dorostenka
dob"e cvi ila a závodn# b#hala.
Trenérem jí byl sám ná elník
opo enského Sokola Cyril Ondrák
a jezdil s ní na župní závody. Tenkrát
na cvi ení v Sokolu byl as jenom
v ned#li a maminka vždy vzpomínala, že
by nem#la ned#li, kdyby neb#žela
z M#stce nad D#dinou do Opo na
do Sokola. Asi jsem její nadšení
pro pohyb a cvi ení pod#dila.
Odjezd do Prahy na slet (2012)
Kolika všesokolských slet& jste se zú$astnila? Byla Vaše ú$ast divácká nebo jste byla aktivní cvi$enkou?
Kolika všesokolských slet! jsem se ú astnila? To je jednoduchá odpov#%. Cvi ila jsem na všech sletech, které se po druhé
sv#tové válce konaly. Prvn# jsem ale cvi ila na Strahov# v roce 1947 na St"edoškolských hrách, kde byl p"ítomen pan
president 'eskoslovenské republiky Eduard Beneš a my jej nadšen# zdravili. V roce 1975 na Spartakiád# zazn#la pro ženy
p"ekrásná skladba na hudbu Bed"icha Smetany Má vlast a to byl také nezapomenutelný zážitek.
Jak vzpomínáte na sv&j první „slet“?
M!j první všesokolský slet se konal také jako první povále ný v roce 1948. Cvi ila jsem tam mezi žactvem. M#li jsme
oble ený p!vodní žákovský kroj, který mám ješt# doma. Nácvik nás, žáky$, vedly sestry Zdena Macha ová a Lu%ka
Peka"ová. Pamatuji se, že tenkrát nás také provázela nep"íze$ po así, bylo chladno a deštivo. Dom! jsem p"ijela s angínou.
Z vypráv#ní rodi ! vím, že slavnostního zahájení sletu byl p"ítomen tehdejší nový prezident 'eskoslovenské republiky
Klement Gottwald se svojí manželkou, soudružkou Martou. Atmosféra ve spole nosti byla v tu dobu dosti napjatá. Po cvi ení,
te% nevím, jestli muž! nebo žen, p"i odchodu cvi enc! pod hlavní tribunou zazn#l povel -- vlevo hle%! Všichni pochodující
odvrátili hlavu od hlavní tribuny. To byla urážka hlavy státu, která nemohla z!stat nepotrestána. Tak sokolové projevili
nepokryt# své smýšlení a trest, který následoval, nedal na sebe dlouho ekat. Zákaz innosti 'eskoslovenské obce sokolské,
který trval až do konce roku l989. To byla p"íliš dlouhá doba. Vyrostly nám dv# generace, které nepoznaly, co pro jejich
rodi e a prarodi e znamenalo lenství v Sokole. Mezeru ve spole ném cvi ení vyplnily Spartakiády. Kdo rád cvi il, chodil
cvi it dál. (íkaly jsme si, že chodíme do Sokola.
Stále cvi$íte a aktivn' se zapojujete do $innosti Sokola i v sou$asné dob', jak?
Ráda cvi ím, protože pohyb znamená život nebo život znamená pohyb. Jakou kvalitu má život bez pohybu? Obdivuji vždy
t#lesn# postižené lidi, s jakou v!lí se snaží poprat se svým hendikepem a jakou mají radost ze sebemenšího pokroku
v pohybu. Tak pro si nezajít zacvi it do Sokola nebo na jógu, dokud mohu.
Co je náplní dnešní $innosti Sokola?
Jaká je nápl$ dnešního Sokola? Jak se m#ní život v naší spole nosti, tak se prom#$uje i nápl$ a zam#"ení dnešního Sokola.
D"íve to byla hlavn# po"adová cvi ení a cvi ení na ná"adí. Ná"a%ovci m#li vždy m!j obdiv. V dnešní dob# jsou to více
kolektivní mí ové hry pro mladé, cyklistika, kulturistika a prohán#ní stroj! v posilovnách. Pro st"ední a starší v#k jsou to
zdravotní cvi ení se zam#"ením na protahování a uchování rozsahu pohybu, který má s p"ibývajícím v#kem omezující
tendenci. No, naše starší V#rná garda se nechce nechat omezovat v pohybu a proto se snaží, se jí sily sta í. Te% jsem si
vzpomn#la na oblíbené po"ekadlo manželovy maminky - Mládí vp"ed a starší na svá místa. Ta by se divila, jaké jsou te%
babi ky p#tapadesátky, šedesátnice a víceleté ilé, krásné ženské. A muži - stoprocentní muži? Ti jsou te% snad nedostatkové,
k"ehké zboží. Nebo jsou pohodlní a rad#ji d"epí u televize a sportují pasivn# p"i fotbale nebo hokeji. Novou nad#jí mohou být
d#ti, kterých na letošním sletu cvi ilo opravdu hodn#. Obdivovala jsem rodi e s malými d#tmi, jak p"estáli všechny útrapy
letošního rozmarného léta a s jakou chutí a radostí cvi ili.
Na co nejrad'ji vzpomínáte? Co Vám utkv'lo
nejvíce v pam'ti?
Vzpomínám
ráda
na
všechna
cvi ení
na všesokolských sletech, ale nejsiln#jší dojem byl
p"i nástupu V#rné gardy, spole né cvi ení žen
i muž! - v roce 1994 na strahovský stadion. Tísnili
jsme se v branách borc! v hustých "adách, tiskli si
ruce a po tvá"ích se nám "inuly proudy slz z dojetí,
že jsme se p"ece do kali. Tenkrát bylo ješt# hodn#
pam#tník!. Každý slet m#l své kouzlo. V roce
2000 to byla skladba nazvaná Pocta Janu
Werichovi na jeho písni ky. V roce 2006 zase
písni ky Karla Hašlera provázely cvi ení V#rné
gardy, no, a letošní „Jen pro ten dnešní den stojí
za to žít“, mluví samo za sebe.
Co byste doporu$ila mladým lidem, kte%í
nev'dí, co s volným $asem?
P"ála bych všem mladým i starším, aby našli cestu
k jakékoliv spole né innosti, jako je cvi ení v
Sokole, aby m#li radost z pohybu a p"átelské spole nosti lidí nalad#ných na stejnou notu. Aby m#li spole né krásné zážitky,
o kterých si budou moci povídat a po létech na n# vzpomínat, jako vzpomínám já.
Co pro vás znamená být „sokolkou“?
Dalo by se to "íci jednoduše - hodn# to pro mne vždy znamenalo. S p"ibývajícím v#kem ješt# více, když si to uv#domíte
ve všech historických souvislostech. Ideály a mravní zásady zakladatel! T#locvi né jednoty Sokol vyjad"ovaly touhy lidí
po napln#ní správného života. Tenkrát si každý považoval toho, že je lenem Sokola. Jestlipak víte, že každý uchaze
o lenství v Sokole musel nejd"íve prokázat svoji bezúhonnost. Kterápak organizace nebo strana má v dnešní dob# takový
požadavek?
T. G. Masaryk, náš první prezident a zakladatel 'eskoslovenské republiky si sokolstva vážil a nazval jej Národním vojskem.
Však to sokolové dosv#d ili svojí hojnou ú astí v "adách legioná"! za první sv#tové války a v odboji proti fašismu a nacismu
v dob# druhé sv#tové války. M#li bychom si to asto p"ipomínat, aby jejich ob#ti nebyly marné. A kéž by jich nebylo více
zapot"ebí.
Na slavnostní zahájení 15. Všesokolského sletu , které se konalo 5.7.2012 v pozdních hodinách ve erních, za bou"e a velkého
dešt#, nás p"išel pozdravit sám ministr národní obrany. Je to snad symbolická nad#je, že i nadále bude sokolstvo národním
vojskem, ochotným za všech okolností bránit svoji zemi? Kéž by si to i dnešní generace mladých uv#domovala.
Ješt# chci pod#kovat všem cvi enkám a cvi enc!m opo enské V#rné gardy za vzornou reprezentaci TJ Sokol i m#sta Opo na
po celý p"edsletový týden i p"i slavnostních vystoupeních. Myslím, že to byl velice náro ný týden i pro mladší cvi ence než
jsem já a proto d#kuji všem sestrám, které mi po celou dobu pomáhaly. Bez jejich pomoci bych asi t#žko všechnu zát#ž ustála.
Zvláštní pod#kování pat"í naší cvi itelce, ná elnici TJ Sokol Opo no, sest"e Han# Kova ové, která opo enskou V#rnou gardu
vždy pe liv# p"ipravila na sletová vystoupení už t"ikrát, a to v roce 2000, 2006 a 2012. Jsem Han# moc vd# ná za všechnu její
pé i a práci, kterou pro nás d#lá. Do dalších let jí p"eji hodn# zdraví a elánu, v osobním život#
i v t#locvi n#, kam se po prázdninách zase t#ším. Vám, paní Dagmar, d#kuji za váš zájem,
který jste projevila o mé zážitky v Sokole a o 'eskou obec sokolskou v!bec. D#kuji Vám
a p"eji Vám hodn# zdraví a stále tolik elánu.
Jarmila Gruntová, Opo!no
Sokol 1895
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_(spolek)
Autorizováno: Jarmila Gruntová
Fotografie: rodinný archiv Jarmily Gruntové
'ást !lánku vyšla také v Rychnovském deníku dne 27.7.2012
Dagmar Honsnejmanová, Mokré
NOZOMI Dojo – japonské bojové um'ní kendó a iaidó
nebo také kousek Japonska v eském Mezi%í$í
Jméno Japonsko doslova znamená „Zem vycházejícího slunce“. V dnešní dob# není pro mnoho lidí problém tuto vzdálenou
a exotickou zemi navštívit osobn#. Nám ostatním zbývá, když chceme poznat kulturu tohoto národa, se vypravit do knihovny
nebo strávit hodiny hledáním informací na internetu. Nebo se poohlédnout po okolí, jestli poblíž našeho bydlení není japonská
restaurace i ješt# lépe, t"eba n#jaký klub, kde se m!žeme seznámit s tradi ními ajovými ob"ady nebo se t"eba p"iu it boj!m
japonských samuraj!.
V našem kraji nemusíme dlouho hledat, hned v Hradci Králové se nachází Sportovní klub NOZOMI Dojí Hradec Králové,
který se zabývá tradi ním japonským bojovým um#ním kendó a iaidó, um#ním me e legendárních samuraj! - vále ník! buši.
Klub NOZOMI Dojo založila Stanislava Šrámková v roce již v roce 1994.
A dokonce nemusíme kv!li tomu jezdit až do Hradce
Králové, sta í do 'eského Mezi"í í, kde tento klub
za al provozovat u ení bojového um#ní iaidó, a to
každý pátek od 18 hodin v Sokolovn#. Trenérem je
zde Pavel Tomeš (trenér iaidó III. t"ídy), s kterým
jsem si povídala potom, co jsem m#la možnost
navštívit obzvláš& významný trénink, kdy p"ijel
osobn# Tomáš Kyncl 4. Dan iaidó z Prahy a Pavla
Št#pánová 3. Dan iaidó z Hradce Králové.
Ob# skupiny bojového um#ní jsme také m#li
možnost vid#t v Mokrém na D#tském dnu. D#ti
i dosp#lí byli nadšení, p"íležitost vid#t „samuraje“
nemáme možnost rozhodn# vid#t každý den….tedy
pokud si nepustíme n#jaký film…
Mnohým lidem, v#tšinou ovlivn#ných zhlédnutím r!zn# kvalitních film! o neskute ných inech samuraj!, se p"i slov#
samuraj v#tšinou vybaví nelítostný a krvežíznivý japonský vále ník. Není to tak zcela pravda. Samuraj, japonský vále ník je
p"íslušník vojenské t"ídy. Samurajové m#li sv!j morální kodex, který byl kodifikován v 17. století v kodexu nazvaném
Bušidó. Posláním samuraj! bylo udržovat se ve vysoké fyzické i morální kondici a sloužit svým pán!m. Pravý význam slova
samuraj je tedy „ten, jenž slouží“.
Samurajové m#li svá privilegia, jako nap"íklad právo nošení dvou me !. Pravý samuraj byl pov#stný svým sebeovládáním,
stavem duševního klidu a vyrovnaností, svou neohroženou odvahou a neot"esitelnou oddaností svému pánu. Své cti si cenil
více než svého života. D!ležitou roli v život# samuraje hrála i oddanost rodin#, avšak hlavní povinností byla v#rnost pánovi.
Samuraj, který p"i porážce nebo ztrát# cti odmítl spáchat seppuku (sebevraždu), byl vyhnán jako rónin (samuraj bez pána)
a byl p"edm#tem obecného pohrdání.
Samurajové v boji využívali vždy veškerých protivníkových slabin a úto ili na citlivá a hlavn# zbrojí nekrytá místa na t#le
(krk, podpaží, zákolení, p"ípadn# i žaludek). Byli cvi eni vždy od velice útlého v#ku. Už v deseti letech byli posíláni na místa
plná strachu, který museli mladí u edníci p"ekonat. Takovými místy mohly být nap"íklad h"bitovy, márnice, husté lesy i
opušt#né z"íceniny budov. Samurajové byli velmi zdatní i duchem, ovládali ajový ob"ad, uspo"ádání kv#tin ikebana a t"eba
i skládání básní.
Pro samuraje byla vždy nejd!ležit#jší est. Nap"íklad v boji nebylo pro samuraje nejhorší zem"ít, ale padnout do zajetí.
Z bojového um#ní samuraj! dodnes p"etrvalo mnoho škol t#chto um#ní, nap". kendžutsu i jeho sportovní varianta kendó,
džudžutsu - džudó.
A tak mne zajímalo, co kendó p%esn' znamená?
"Ken" znamená me a "dó" znamená zp!sob cesty ve smyslu zp!sobu života - životní styl. Kendó se tedy p"ekládá jako
„cesta me"e“.
Kendó je plnokontaktní cvi ení s cvi ným me em a ochrannou výstrojí. Kendó je nejen bojové um#ní, je to též sou ást
tradi ní kultury s historickými ko"eny. Sou ástí výcviku jsou tedy i prvky ohledn# morálky, filosofie a etikety. Cílem
dnešního kendó je p"edevším výchova lov#ka a cvi ení jeho t#la i mysli. Trénink kendó je dlouhodobý a trvá celý život.
Kendó harmonicky rozvíjí lov#ka jak po fyzické tak p"edevším po mentální stránce v duchu filosofie Budó. Staré japonské
p"ísloví praví “Chceš-li být dobrým šermí"em, musíš být dobrým lov#kem.“ V tomto moudru je obsažen samotný d!vod,
pro v dnešní dob#, kdy k používání me ! není žádný praktický d!vod, cvi íme kendó.
A co znamená iaidó?
Iaidó je velmi hluboké bojové um#ní
a asto bývá ozna ováno za nejvíc
filozoficky orientované japonské bojové
um#ní. K jeho cvi ení je zapot"ebí
extrémní soust"ed#ní, ale také uvoln#ní
t#la, zru nost a p"esnost pohybu. Každý
pohyb rukama i nohama, pohyb celého t#la
i me e musí odpovídat zám#ru úto níka,
kterého si p"i cvi ení p"edstavujete. Je to
cvi ení s me em, ale také zp!sob
naprostého ovládnutí t#la i mysli. Stejn#
jako cvi ení dalších tradi ních japonských
škol je i iaidó "cestou do minulosti"
ve snaze poznat a pochopit kulturní
d#dictví Japonska. Nezbytnou sou ástí
iaidó je dodržování tradi ní etikety, která
za íná starostí o me a zp!sobem, jakým se
s me em zachází, oblékáním i pokorou
vyjád"enou pozdravem i chováním.
Zleva naho#e: Petr Brychta, Radek Brychta, Pavel Tomeš, Roman Záhora
Zleva dole: Pavla Št$pánová, Tomáš Kyncl, Martina Da%ková
Kam až sahá historie japonského bojového um'ní?
Historie japonského um#ní šermování sahá p"es tisíc let zpátky a zachovalo se i p"es období zákaz!, až do dnešní doby.
V roce 1952 byla založena Všejaponská Federace Kendó. Kendó bylo obnoveno, znovu zavedeno do škol a stalo se
v Japonsku nejrozší"en#jším bojovým um#ním. V roce 1969 byla založena Evropská Federace Kendó, která každoro n#
po"ádá Mistrovsví Evropy, mimo roku, kdy je Mistrovství sv#ta. V roce 1970 byla ustanovena Mezinárodní Federace Kendó.
Od té doby se každé t"i roky koná Mistrovství sv#ta v kendó. Od roku 1986 se cvi í kendó v 'eské republice. V roce 1992
bylo založeno 'eskomoravské sdružení Kendó, které zast"ešilo aktivity kendó a iaidó. Jeho innost byla v roce 1998
ukon ena a založena 'eská Federace Kendó, která nyní sdružuje 4 bojová um#ní - kendó, iaidó, džódó a naginatadó.
Když jsem se dívala na fotogalerii na vašich stránkách www.nozomi.cz, všimla jsem si, že bojovníci mají na sob'
oble$ení v r&zných barvách. Má to n'jaký význam?
Kimono (oble ení) bojovníka m!že být ve dvou barvách – bílé nebo erné. Výb#r barvy je v#tšinou na p"ání u itele.
Jak jste se vy dostal k japonskému bojovému um'ní?
K japonskému bojovému um#ní jsem se dostal tak trochu oklikou. Nejd"íve jsem studoval historii a technologii výroby
japonských me !, takže jsem se je u il vyráb#t a od toho byl jen kousek k tomu se s nimi nau it zacházet. P"ihlásil jsem se
do oddílu japonského bojového um#ní NOZOMI Hradec Králové, postupem asu jsem se víc zam#"il na iaidó.
P%ed pár dny skon$ily již XXX. olympijské hry v Londýn'. Myslíte, že by nap%. kendó nebo i iaido mohlo být za%azeno
do olympijských sport& jako „judo“ (džudó – velmi rozší%ený styl japonského bojového um'ní, doslova „jemná
cesta“)?
Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když "eknu, že v#tšina lidí, kte"í se zabývají japonským um#ním boje kendó a iaidó si
neumí ani p"edstavit, že by se toto um#ní za"adilo mezi olympijské sporty. Možná proto, že je nepovažujeme za sport, ale
um#ní boje, s velkou mentální silou, které pokud je správn# provád#né, promítá se do celého života. (adí se mezi filozofické
systémy boje a výchovy jedinc!. Závody nejsou kone ným cílem, ale prost"edkem celkového r!stu osobnosti lov#ka. Osobn#
si nedovedu p"edstavit, aby se toto um#ní zm#nilo v komer ní sport. Tím by se pop"ela duševní podstata, na které je tento
sport založen.
Od kolika let mohou tento sport provozovat d'ti?
Kendó v Hradci Králové p"ijímá d#ti již od 6 let. U iaidó záleží na mentální vysp#losti dít#te, standardní v#k je tak od 14 let,
ale na tréninku m!žeme vid#t i d#ti mladší, t"eba od osmi let.
Kde se mohou zájemci o kendó a iaidó p%ihlásit?
To je úpln# jednoduché. Do internetového vyhledáva e sta í zadat www.nozomi.cz a jste na našich stránkách. Ur it# je dobré
si jen nejd"íve prohlédnout, je tam historie tohoto bojového um#ní a také dost obsáhlá fotogalerie z r!zných akcí a sout#ží.
V p"ípad# dalšího zájmu se m!žete obrátit na kohokoliv v oddíle Kontakty, všichni vám rádi poradí a objasní všechny otázky.
MOTTO: Na záv r slova, která jsou platná i p#i jiných p#íležitostech, než jen p#i cvi"ení bojových um ní:
Cílem “Kendó” je:
Formovat mysl a t lo,
zušlech!ovat silného ducha
a správným a p#esným cvi"ením
usilovat o zdokonalení se v um ní kendó,
ctít lidskou laskavost a "est,
stýkat se s ostatními s up#ímností a
vždy usilovat o zušlecht ní sebe sama.
Takto bude "lov k schopen
milovat svou zemi a spole"nost,
p#isp t k rozvoji kultury a
napomoci míru a št stí
mezi všemi lidmi.
Text: Dagmar Honsnejmanová, Mokré
Konzultace: Pavel Tomeš, Tomáš Kyncl
Fotografie z letního tréninku v 'eském Mezi í!í, Dagmar Honsnejmanová
Další fotografie na www.obecmokre.cz/knihovna
Zdroj:
http://www.nozomi.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsko
Tomáš Kyncl
Samurajské me$e a damascénské nože
Víte, že v nedalekých Jílovicích se nachází kovárna, kde se vyrábí nože tzv. „damascénskou metodou“?
Jednu prázdninovou ned#li jsem se dívala v televizi na Toulavou kameru, kde mne zaujala reportáž o výrob# japonských
me ! a nož! damascénskou metodou. Na tom by nebylo nic divného, kdyby se kovárna nenacházela kousek od Mokrého.
A jelikož jsem práv# dostala na starost dva malé osmileté kluky, kte"í na našem d#tském dni bojovali se slavnými samuraji
a byli tak nadšení, že jsem dostala „malý“ nápad. Na internetu jsem si vyhledala kontakt, vyto ila íslo a prost# se zeptala,
jestli by bylo možné se p"ijet podívat. A bylo. Ješt# jsem si vyhledala pár informací o tomto výjime ném "emesle a mohli
jsme vyrazit.
Termín damascénská ocel (podle syrského m$sta Damašek, p es který byla d íve tato ocel dovážena zejména z Indie)
ozna!uje v sou!asnosti obecn$ dva druhy ocelí, p i!emž historický tzv. pravý damask (anglicky zvaný wootz) byl používán
k výrob$ kvalitních !epelí nož# a me!#. V tomto p ípad$ se jednalo o vysoce kvalitní ocel s charakteristickými vzory tzv. mramorováním. Jelikož tato ocel byla také velmi drahá a její výroba tajná, byla snaha tuto ocel napodobit, což vytvo ilo
tzv. nepravý damask (anglicky pattern-weld), což je prakticky ocel sva ovaná do vzor#. Tato ocel nebyla tak kvalitní
a s pravým damaskem m$la spole!né jen ono mramorování. Výroba p#vodního damasku byla !asem zapomenuta, nepravý
damask se stále používá a tato technologie je nazývána damaskování. P#vodní damascénská ocel se vyráb$la v Indii a na Srí
Lance, poté se výroba rozší ila do Persie a do Turecka, odkud se výrobky dostaly do Evropy.
V kovárn# nás p"ivítali brat"i Kamil a Radim
Dachsovi, kte"í se touto výrobou zabývají
zhruba 12 let. Kamil Dachs nám p"edvedl své
ková"ské um#ní. Kluci byli nejd"íve trochu
rozpa ití, možná se trochu styd#li, protože
do poslední chvíle nev#d#li, kam jedou a co
v!bec uvidí Ale, když si mohli zkusit vykovat
sv!j výrobek, tak ožili. Kladivo bylo t#žké, dalo
jim hodn# práce, než ze železné ty ky vykovali
jehlice, ale opravdu se jim to moc povedlo a oba
si s nadšením odnášeli na památku svoji první
ková"skou práci.
V druhé ásti naší návšt#vy jsme se seznámili
s výrobou samurajských me ! a damaškových
nož!. Opravdu je to krása, když lov#k vidí
na vlastní o i ty nádherné vzory na epelích
nož!. Ale i rukojeti jsou precizn# zpracované,
k jejich
výrob#
se
používají
nap".
polodrahokamy, exotická d"eva, ale také t"eba
mamutí zub! Já osobn# jsem v!bec netušila, že
n#co takového se v!bec dá koupit. Až když jsem držela v ruce kus mamutí stoli ky, tak jsem tomu uv#"ila. Je to opravdu
zážitek, když si lov#k p"edstaví, jak starý jenom ten zub je.
V kovárn# jsme strávili víc než dv# hodiny, které utekly jako voda, po"ád se bylo na co dívat a na co se ptát….tak t"eba….
Jak dlouho se zabýváte výrobou samurajský me$& a damascénských nož&? Co vás k tomu v&bec p%ivedlo?
Nože vyrábíme prakticky od mala na vážno cca 12 let, po výstavách v 'echách a v Evrop# jezdíme už šestým rokem.
Jak dlouho trvá vyrobit samurajský me$? Zkuste nám to trochu
popsat.
Výroba me e trvá p"ibližn# 1 rok, je to z mnoha d!vod!, t"eba
proto, že n#které komponenty objednáváme p"ímo z Japonska, jako
je rejno í k!že na rukoje&, Menuki, což jsou ozdoby pod opletem
rukojeti, a i materiál na oplet rukojeti. Lakování pouzdra me e trvá
m#síc, kdy se nanáší p"ibližn# 12 vrstev laku, který se následn# leští.
A nesmíme zapomenout ani na epel me e, i její výroba je velice
asov# náro ná. 'epel me e má cca 200 000 vrstev, ehož docílíme
p"ekládáním a ková"ským sva"ováním oceli. P"i výrob# me e je
velmi d!ležité pe livé provedení všech pracovních úkon!
a ková"ských postup!.
Jak je možné, že je me$ tak ostrý?
Me se brousí na 10 originálních kamenech odlišné hrubosti,
dovezených z Japonska. Celý proces je samoz"ejm# ru ní, fyzicky
namáhavý, závislý na p"esnosti a pe livosti, kdy brusi odhalí krásu
zakalené epele a zajistí tuto legendární ostrost
A jak dlouho trvá vyrobit n&ž damascénskou technikou?
Co všechno je pot%eba k jeho výrob'?
To je r!zné, podle toho co si p"ejeme na noži za vzor. M!žeme ale
"íci, že se jedná v "ádech o desítky, ale i stovky hodin, to záleží
od složitosti nože a použitých materiál!. K výrob# pak pot"ebujeme
trochu toho uhlí, kladivo a hodn# nadšení a trp#livosti a pak to jde
už samo.
Jak již jsem zmi$oval u výroby me e i zde je velmi
d!ležitá pe livost. Chyba p"i výrob# vede ke kazu v epeli a ta je nenávratn# znehodnocená.
Rukojeti nož& jsou nádhern' zdobené, jaké materiály k tomu používáte?
Používáme jak exotické d"evo, tak i domácí d"eviny, r!zné kosti, polodrahokamy, i fosílie, t"eba mamutí stoli ky atd.
Rukojeti se bu% leští, kdy vynikne kresba d"eva nebo se i r!zn# vy"ezávají podle pot"eby a p"ání majitele.
Když si n'kdo koupí takový n&ž, jak by se m'l o n'j starat?
Nový majitel nože dostává certifikát k noži, kde je n!ž popsán a jsou tam samoz"ejm# naše podpisy. Dále pak láne ek
o údržb# nože. M!žeme "íci, že o nože od nás se lov#k musí starat jako myslivec o pušku. Když p"ijde z lesa, tak musí také
pušku o istit od p"ípadných ne istot a nanést olejovou vrstvi ku. Takováto údržba zajití, že si majitel n!ž užívá a prohlíží
p"i každém použití. A dále zajistí trvalou krásu nože pro budoucnost.
Rozhovor p ipravila Dagmar Honsnejmanová
Konzultace: Kamil a Radim Dachsovi
Zdroj a další informace na http://cs.wikipedia.org a na www.jap-swords.com
Pozdrav z Ameriky od Márových…
V dob#, kdy vychází váš zpravodaj, jsme zhruba za polovinou své nové dobrodružné cesty, tentokrát za oceánem, v Americe.
Odlet#li jsme 17.8.2012 a vracíme se 22.9.2012. Plán cesty je jako vždy hodn# nabitý a hodn# pestrý. Nejd"íve strávíme t"i
týdny v národních parcích na západ# USA a pak dva týdny na ty"ech Havajských ostrovech.
Naši cestu op#t pr!b#žn# mapujeme na našich internetových stránkách, takže, když se podíváte, budete p"esn# v#d#t, kde se
práv# nacházíme
Co jsme už navštívili nebo na které místo
se práv' chystáme? P%edstavíme vám
alespo) pár cestovních lah&dek, které
ur$it' stojí za to:
Los Angeles - slavná filmová studia
Universal-Universal City. Plaza Hollywood
Bulvár - chodník slávy, který byl založen
8. února 1960 pro here ku Joanne
Woodwardovou (je zde již víc než dva tisíce
hv#zd slávy).
Yosemit west – Sequoia - mamutí stromy
staré tém#" 2 500 let. Tunnel Log - stromem
mohou projížd#t automobily. General
Sherman - nejmohutn#jší strom sv#ta. Je
vysoký 83 metr!, kmen má u zem# obvod 31
metr!. General Grant -t"etí nejv#tší strom
sv#ta. Dostal jméno podle generála Unie
z americké ob anské války.
Jurský park, Hollywood
Grand Canyon - je dlouhý 450km, ší"ka se pohybuje od 1km do 29km a hloubka dosahuje až 1600m.
Mesa Verde - ukrývá jeden z nejkrásn#jších div! - útesová obydlí tajemného indiánského kmene Anasazi!.
Redwood - park obrovských strom! dosahujících výšky až 115 metr!.
San Francisco - sv#toznámý most Golden Gate Bridge.
Lombard Street - nejklikat#jší ulice na sv#t#.
V'zení Alcatraz - nejznám#jším v#zn#m byl Al Capone.
Transamerica Pyramid - nejvyšší mrakodrap v San Franciscu. Je 260 metr! vysoký a má 48 pater.
Havajské ostrovy
0ahu
Honolulu - Pearl Harbour - památník USS Arizona je postaven p"es trup bitevní lod# USS Arizona. Bitevní lo% USS
Missouri - byla postavena b#hem Druhé sv#tové války a aktivn# se ú astnila boj!. Na její palub# podepsalo Japonsko
kapitulaci 2. zá"í 1945 a definitivn# tak ukon ilo Sv#tovou válku. Waikiki Beach, Sunset beach - nejznám#jší surfa"ská pláž
na Oahu. Ananasová plantáž Dole - nachází se tady bludišt#, které je podle Guinessovy knihy nejv#tším bludišt#m na sv#t#.
Kauai
Waimea Canyon p"ezdívaný „Grand Canyon Pacifiku“. Kauai Coffee Company - nejv#tší p#stitel kávy na Havaji.
V návšt#vnickém centru m!žete ochutnat r!zné druhy kávy. Waimea - památník Jamese Cooka.
Hawaii
Sopka Mauna Kea - nejvyšší hora Havajských ostrov!. Honomu - nejvyšší havajský vodopád Akaka, který má 130 metr!.
Maui
Sopka Haleakala - je nejv#tší sv#tovou spící sopkou a která byla v roce 1961 byla vyhlášena americkým národním parkem.
Naposledy soptila koncem 18. století, a p"edtím vždy každých 200 let. Road to Hana - jedna z nejkrásn#jších cest
Havajských ostrov!. Wai'anapanapa State Park - jedny z nejmalebn#jších pláží na Maui.
Jako vždy se t#šíme dom!, až budeme sepisovat zápisky z cest do nové knihy. A pokud budete mít zájem, rádi vás op#t
navštívíme s jakoukoliv naší cestovatelskou p"ednáškou, t"eba práv# touto
Všechny naše p"íznivce a Mokeráky srde n# zdraví Márovi
Více informací na www.jirkamara.cz
eský svaz v$ela%& eské Mezi%í$í informuje
Obec Mokré v lo$ském i letošním roce finan n# podpo"ila 'eský svaz v ela"! 'eské Mezi"í í. Trochu jsme se zeptali, jak
toto sdružení funguje. Požádali jsme jednatele sdružení pana Jaroslava Tláskala o pár informací.
'eský svaz v ela"! v 'eském Mezi"í í má pom#rn# dlouhou historii, bohužel se nezachoval žádný dokument. Jediný, který
zatím máme je pokladní kniha z roku 1937. Ur it# bychom rádi vypátrali více, a tak nás v zimních m#sících pravd#podobn#
eká studium obecní kroniky
innost v$ela%& v roce 2011:
Ve sdružení pracuje 33 v ela"!, kte"í mají 322 v elstev. V roce 2011 bylo vyprodukováno 3 226 kg medu a 132,5 kg vosku.
Sdružení zahrnuje celkem šest obcí:
'eské Mezi"í í
11 v ela"!
Poho"í
7 v ela"!
Jílovice
5 v ela"!
Jaroslav Tláskal, jednatel
Rohenice
Mokré
Lhota
4 v ela"i
4 v ela"i
2 v ela"i
Hádanka: Co je to?
Zajímavý p"edm#t, který jsme otiskli v minulém zpravodaji a který jste m#li hádat, nám zap!j il Miroslav Hladný.
Správná odpov'+ je: o%ezávátko na tužky
Sešlo se 6 správných odpov#dí a z nich byl na posvícení vylosován jeden výherce, který obdržel prezenta ní materiály obce
Mokré a knihovny, a byla to Iva Francová z Mokrého. Gratulujeme!
Pokud má doma n#kdo zajímavý p"edm#t, p"ineste ho do knihovny. Op#t m!žeme hádat Co je to?
Stavba roku?
V sout#ži Stavba roku, kterou
každoro n# vyhlašuje kraj spole n#
s n#kolika odbornými spole nostmi,
bude mít rychnovský okres hned t"i
želízka v ohni.
Mezi
jedenácti
nominovanými
stavbami je totiž dobrušské kino,
nedávno upravené na Spole enské
centrum,
hasi ská
stanice
v Rychnov#
nad
Kn#žnou
a novostavba v areálu domova
d!chodc! v Albrechticích nad Orlicí.
V#tšina z nás již spole enské
centrum v Dobrušce navštívila,
p"esto stojí za to p"edstavit jeho
innost i ostatním.
Spole$enské centrum - Kino 70
Adresa:
Kulturní za"ízení m#sta Dobrušky
Spole enské centrum - Kino 70
Komenského 70
518 01 Dobruška
Telefon: 494 629 529
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Pavel Št#pán
Mobil: 603 720 499
Popis $innosti:
Spole enské centrum - Kino 70 v Dobrušce zajiš&uje pro ob any a návšt#vníky tyto základní innosti:
1. po"ádání audiovizuálních (filmových) projekcí
2. po"ádání dalších kulturních a vzd#lávacích akcí - koncerty, besedy, p"ednášky, výstavy apod.
3. zajiš&ování fotodokumentace z akcí po"ádaných organiza ní složkou a ze spole enských, kulturních a sportovních
akcí po"ádaných z"izovatelem
4. pronájem prostor v budov# kina p. 70 v ul. Komenského, s výjimkou bytu a kinokavárny, na dobu max. 30 dn!
5. poskytování reklamních služeb
6. spolupráce s odbornými institucemi
•
•
Kapacita sálu 309 míst
Možnosti pronájmu sálu kina a uvedení reklam p"ed každým filmovým p"edstavením
Promítací doba:
Pond#lí
Úterý
St"eda
'tvrtek
Pátek
Sobota od 17:30
Ned#le od 17:30
volný den
volný den
od 20:00
od 20:00
od 20:00
od 20:00
od 20:00
Výstavy v malém sále jsou otev"eny vždy v "ádné promítací
dob# kina a to jednu hodinu p"ed za átkem p"edstavení.
Systém rezervování a prodeje vstupenek na mimom'stská
divadla a jiné akce:
Vstupenky na divadelní p"edstavení pražských, p"íp. jiných divadel a agentur, která se konají ve Spole enském centru Kin# 70
v Dobrušce, a pokud není uvedeno jinak, se rezervují p"edem na tel. 721 572 306 (p. Miloš Ka$a) ve všední dny
od 7 do 15:30 hodin.
Zarezervované vstupenky jsou p"ipraveny k vyzvednutí vždy 3 týdny p"ed za átkem akce v informa ním centru. Po jednom
týdnu budou nevyzvednuté vstupenky prodány!
Aktuální program kina, ceník služeb, technické parametry budovy najdete také na www.mestodobruska.cz
Jen pár ú%edních informací na konec
1. Po$et obyvatel v obci neustále klesá. Po et obyvatel již klesl pod 150 osob. K dnešnímu dni má v obci trvalý pobyt 149
ob an!. V podstat# nás tu žije o n#co víc, n#kte"í obyvatelé tu žijí, ale trvalý pobyt mají bohužel n#kde jinde. Pro obec toto
znamená mén# finan ních prost"edk! na p"íjmech ze státního rozpo tu a více finan ních prost"edk! ve výdajích z vlastního
rozpo tu.
2. P"ipomínáme, že ro ní poplatky ze ps& jsou splatné vždy k 30. zá"í! Nezapome$te je p"ijít zaplatit v as!
Dále upozor$ujeme tená"e, kte"í také ješt# nezaplatili knihovní poplatek, aby tak co nejd"íve u inili. D#kujeme!
Upozorn'ní!
D&razn' žádáme všechny držitele ps&, jejichž milá$ci neustále pobíhají po obci
a obt'žují svými výkaly nejen majitele soukromých pozemk&, ale také zne$iš(ují
ve%ejná prostranství, aby si je zabezpe$ili na svých dvorech!
3. Hlu$ící stroje na zahrádkách a dvorech
Léto je sice u konce, ale podzimní práce nás ješt# ekají. Žádáme všechny obyvatele Mokrého, aby p"i sekání trávy, "ezání
d"eva a jiných hlu ných prací brali ohled na svoje sousedy a spoluob any. Velmi bychom p"ivítali, kdybyste se t#mto pracím
vyhýbali p"edevším v ned#li, a to hlavn# v ranních hodinách, kdy si n#kte"í cht#jí v klidu po náro ném týdnu p"ispat, ale
i b#hem polední siesty. Ned#le by m#la být dnem klidu. D#kujeme za pochopení a vst"ícnost v! i nám všem! Pokud by si
však ob ané i p"es toto stále st#žovali, m!že obec p"istoupit k vyhlášce, která tyto hlu né práce omezí. Práva ob an!
vymezuje zákon . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn#ní pozd#jších p"edpis! (§ 5 a § 127).
4. Podzimní nebezpe$ný odpad se bude konat 29.9.2012, tradi n# V Lípách od 10,35 – 11,00 hodin a p"ed starou hospodou
od 11,10 – 11,35 hodin. Každý si musí sv!j odpad sám p"edat obsluze auta! Plakáty jsou vyv#šeny na webu obce a na výv#sce
v obci.
Dále žádáme ob any, aby t"íd#ný odpad házeli do správných kontejner!. V poslední dob# se stává, že do plast! lidé hází
b#žný komunální odpad.
Obec Mokré, díky rozvoji a provozu systému sb#ru a recyklace využitelných složek komunálních odpad!, v etn# obalových,
obdržela od firmy EKO-KOM osv#d ení o úspo"e emisí za rok 2011, že p"ispívá ke zlepšení životního prost"edí a snížení
„uhlíkové stopy“.
3. etapa rekonstrukce obecního ú adu
Úspora, kterou obec dosáhla p%edstavuje:
Emise CO2 ekv. 7,597 tun
Úspora energie: 192 477 MJ
Vyt%íd'ný odpad v roce 2011:
1. kvartál 2011
0,961 tun
2. kvartál 2011
1,702 tun
3. kvartál 2011
1,680 tun
4. kvartál 2011
1,482 tun
Celkem
5,825 tun
úspora 3 560,50 K
úspora 7 316,50 K
úspora 6 902,50 K
úspora 5 876,00 K
úspora 23 655,50 K$
5. Humanitární sbírka – na etné dotazy sd#lujeme, že tradi ní sb#r nepot"ebného oble ení a dalšího materiálu se bude konat
op#t na ja"e v roce 2013.
6. Lipová alej Mistra Jana Husa
Obec Mokré byla úsp#šná p"i podání žádosti o dotaci na zdravotní ošet"ení aleje. Firma Zahrada Harta s. r. o. zpracovala
projekt ve výši 143 976 K a zajistila podání žádosti v rámci Programu pé e o krajinu – Podprogram pro zlepšení
dochovaného p"írodního a krajinného prost"edí. Za átkem zá"í nám p"išlo vyrozum#ní o vyhov#ní naší žádosti a poskytnutí
dotace ve výši 66 % z celkové ástky, což iní 95 000K .
Realizace celého projektu se bude provád#t koncem zá"í firmou Zahrada Harta s. r. o.
7. Volby do zastupitelstva kraje se konají ve dnech 12.10. – 13.10.2012. Volební místnost v Mokrém je tradi n#
ve spole enském klubu v budov# místního obchodu. Vyhov#li jsme „Východo ech!m“ a zve"ej$ujeme jejich text:
Východo$eši mí%í do krajských voleb
*M$li jsme plno ideál#, ale po 20 letech jsme stále víc nespokojeni s politickou situací v 'esku i v kraji. *Nechceme se už jen
smutn$ koukat na špatná rozhodnutí – chceme pracovat pro kraj, abychom to zm$nili. *Jsme zdrav$ naštvaní ob!ané, mámy
a tátové, kte í cht$jí, aby se jejich d$ti i vnou!ata m$ly lépe. *Dluhy se musí platit a platit je budou naše d$ti - jsme tady
proto, abychom s tím n$co ud$lali. *Když jsem vid$l tuhle partu bezva lidí, jdu s nimi do toho. To jsou jen n#které pohnutky
lidí z kandidátky nov# vzniklého politického hnutí VÝCHODO'EŠI, které se bude ucházet o mandáty v "íjnových krajských
volbách.
Ke vstupu do krajské samosprávy je vede nespokojenost voli ! se sou asnou politickou situací. „Lidé nám íkali - chceme
zm$nu, chceme volit nové osobnosti, n$co s tím ud$lejte. Jsem ráda, že se nám poda ilo sestavit partu schopných lidí,
nesvázaných s politickými stranami. V$tšina kandidát# zasedá v obecních a m$stských zastupitelstvech. Jsou mezi námi
starostové, manaže i firem a neziskových organizací a lidé ze všech oblastí b$žného života, za kterými je vid$t velký kus
poctivé práce. Máme odborníky ve všech oblastech, kterými se kraj zabývá. M#žeme se pochlubit i tím, že tém$ polovinu
kandidát# tvo í ženy,“ "íká Martina Berdychová, starostka obce Holovousy, která je lídrem kandidátky.
P"edstavitelé hnutí si jsou v#domi, že se kraj v sou asné dob# nachází v obtížné finan ní situaci. P"edražené stavby
a neuvážené investice vládnoucích politických stran jej zadlužily na mnoho následujících let. „P esto se pokusíme vyvést kraj
z hospodá ské krize a nastolit jeho rozvoj. Dokážeme ho ídit manažerským zp#sobem, rozum$, a za pomoci kvalitních
odborník#. Chceme pro Vás n co ud lat - zm nit to však m$žeme jen s pomocí Vás, našich voli"$. Poj%te do toho s námi.
My slibujeme, že budeme hrát fér,“ dodává Martina Berdychová.
Více na www.vychodocesi.com
Prodej knih
V knihovn# je možno nakoupit knížky, t"eba jen tak pro pot#šení nebo jako dárek.
K dispozici jsou tyto knihy:
• Obec Mokré v d#jinách i sou asnosti
• Ve erní vypráv#ní bludi ky Mok"inky
• 'ánka
• Pohádkové knížky a pexesa Vít#zslavy Klimtové
• Knížka do auta pro d#ti od Adély Moravcové
• Co chutná mezi Orlicí, Labem a Cidlinou od Václava Malovického
Slova, která nás t'ší…
O$ima rodi$&…
Již po n#kolikáté se u nás konal den pro d#ti. Za sebe mohu "íci, že rok od roku je lepší a lepší program, a tento rok byl úpln#
super. A ta ú ast, byla ur it# také nejv#tší. Tolik lidu z okolních vesnic a m#st jsem na mokerském h"išti dlouho nevid#la.
Všechny d#ti si báje n# užívaly malování na tri ka, malovaní na obli ej, barvení temperovými barvami na r!zné vylité
sádrové šablony, zkoušely si bojové um#ní po zhlédnutí ukázek samuraj!, vy"ádily se na opi í dráze, zajezdily si na poníkovi,
sout#žili o mlsoty a na konec dostaly dárkové balí ky. Organizátory byla navozena veselá a p"átelská atmosféra, která nás
po celé odpoledne doprovázela. O vše se jako vždy s úsp#chem starala paní Dáša Honsnejmanová, které tímto d#kuji za
p#kn# strávené odpoledne s d#tmi. Už se t#šíme na další den pro d#ti. Jen tak dál!
Romana Tomková, Mokré
Slovo šéfredaktorky na záv'r
Možná si n#kte"í z vás pamatují z doby zcela nedávné, jak se tu p"et"ásaly
obecní stránky, zejména stránky obce a kroniky. Jak jsou v takovém
rozsahu zbyte né, prezentace neuctivá a as, který jim webmaster obce
(tedy já) v#nuje, by se dal využít užite n#jším zp!sobem…. 'as je to, co si
v#tšina lidí, kte"í si jen prohlíží kone ný produkt neumí ani zdaleka
p"edstavit….hodiny a hodiny práce, která sice není t#žká, ale práv# asov#
náro ná……a že by ji n#kdo d#lal jen tak, pro radost a ne za peníze, je pro
n#které lidi v dnešní dob# zcela nepochopitelné….protože jakoby tento
kdysi dávno b#žný projev z naší zem# úpln# vymizel…..nebo ne?
P"esto si v#tšina lidí této práce váží a jsou hrdí na to, že si jejich d#ti,
p"íbuzní nebo známí, kte"í žijí dlouhodob# v zahrani í nebo na druhém
konci republiky, mohou prohlédnout jak sou asný život v obci, tak st"ípky
z její historie, aniž by sem museli osobn# zajet. P"es pravidelné aktuality
jsou tém#" uprost"ed tohoto d#ní. Jak je milé, když p"icházejí pozdravy
od lidí, kte"í na Mokré s láskou vzpomínají a prost"ednictvím internetu se
k nám zase vracejí.
T#ší nás zájem lidí, kterým za jejich p"íze$ velmi d#kujeme. T#ší nás také
zájem odborné ve"ejnosti, r!zných organizací a po"adatel! sout#ží i
prezentací region! v naší republice. A o tom vás m!že p"esv#d it
následující dopis…..
Vážená paní Honsnejmanová,
obracíme se na Vás s prosbou o ú!ast na festivalu TOUR REGION FILM.
Zjistili jsme, že jste získali cenu v sout ži Zlatý erb, tak by nám bylo ctí,
mít Váš web www.obecmokre.cz i na našem festivalu TOUR REGION
FILM, který po#ádáme spole"n s &eskou centrálou cestovního ruchu –
CzechTourismem v Karlových Varech – jedná se o filmový festival, který
prezentuje danou zemi, kraj, region, m$sto !i jinou turistickou atrakci….
Festival je po ádán ve spolupráci s 'eskou centrálou cestovního ruchu –
CzechTourismem. Jedná se o nejstarší filmový a multimediální festival
cestovního ruchu na sv$t$. Každý rok se ho ú!astní p es 400 film# a spot#
a více než 500 multimediálních prezentací. Festival má sv#j katalog, kde je každý p ihlášený produkt uveden – název
a p ihlašovatel. Katalog je rozesílán do celého sv$ta.
Letos je hlavní hv$zdou festivalu Mike Rutzen – potáp$! se žraloky. Hlavní téma festivalu bude Tahiti, na festivalu vystoupí
v pátek pravý tahitský tane!ní soubor a všechny besedy budou na téma Tahiti – bude to p$kná podívaná.
Ovšem p ihlášení filmu, spotu !i webové stránky není podmín$no osobní ú!astí na festivale. Ale pokud budete moc, rádi Vás
na festivale uvidíme. Festival se koná v hotelu Thermal a slavnostní ve!ery v Grandhotelu PUPP.
Každý film se snažíme ú!astník#m ukázat, tak i webové stránky – jsou zde PC, které jsou p ipojeny na internet a každý
návšt$vník si m#že p ihlášené weby zdarma prohlédnout a proklikat.
Proto mi bude ctí, když i Obec Mokré, bude mít sv#j web na našem festivalu.
D$kuji a s pozdravem
Lucie Kubalová
Festival Co-ordination Manager
Více o festivalu na www.tourfilm.cz
Já osobn# doufám, že naše webovky se návšt#vník!m festivalu budou líbit zrovna tak, jako jejich po"adatel!m. Pro naši obec
je to jedna z nejv#tších prezentací a já si ji nesmírn# vážím.
Dagmar Honsnejmanová, webmaster obecních stránek
Mokerský zpravodaj vydává
Obec Mokré
Šéfredaktorka, texty a grafika:
Den vydání: 11.9.2012
Redakce:
Dagmar Honsnejmanová
Tisk: Regereklama, Nádražní 460,
Knihovna U Mok"inky
Auto"i ostatních p"ísp#vk! a zdroje jsou uvedeny pod lánky 517 73 Opo no
Mokré p. 12
Fotografie: archiv kroniky obce, p"ípadní auto"i jsou Kontakt: 494 667 569
517 71 'eské Mezi"í í
uvedeni u fotografie
Náklad: 110 ks
Periodicita vydávání:
'íslo zpravodaje: 3/2012
Eviden ní íslo: MK 'R E 17618
nepravideln# 4 – 5 x ro n#
Spis.zn. 76.1-A/5
Pro obyvatele Mokrého zdarma
Kontakt na vydavatele a zasílání p"ísp#vk!: [email protected]
Elektronický zpravodaj: www.obecmokre.cz/zpravodaj2 a archiv www.obecmokre.cz/nepravidelny_zpravodaj.
Vydavatel neodpovídá za stylizaci p"ísp#vk!, za tiskové a pravopisné chyby. Za obsah lánk! pln# zodpovídají jejich auto"i a jejich názory nemusí
vyjad"ovat postoj vydavatele. Všechny zprávy jsou v souladu se zák. 101/2000 Sb. Vydání zpravodaje 4/2012 se p"ipravuje na prosinec 2012.
Pod $arou
V knihovn# je nové íslo australských novin echoaustralan, kde je zve"ejn#n lánek Dagmar Honsnejmanové o námo"ní
cest# Petra Ondrá ka. Zájemci si jej mohou p"ijít p"e íst. 'lánek je také na www.cechoaustralan.com.

Mokerský zpravodaj 3/2012

Transkript

Podobné dokumenty

Stáhnout

Mokerský zpravodaj

Lesknoucí se díla

PRIM katalog cz - ELTON hodinářská, as

Rozbory - Správa CHKO Třeboňsko

Resumé

katalog best 2014 - BPK nord spol. s r.o.