13. Speciální zahrady

13. Speciální zahrady
"Kindness is the language which the deaf can hear and the blind can see"
" Laskavost je jazyk, díky nìmuž hluší mohou slyšet a slepí mohou vidìt"
Mark Twain
(moto projektu slepecké zahrady Kalpetta, Wayanad District, Kerala, Indie)
S
peciální zahrady, vìtšinou nazývány jako
zahrady slepecké nebo zahrady smyslù jsou
menší rozmìrovì menší celky speciálnì
utváøené pro potøeby nevidomých a slabozrakých.
Zahrady jsou projektovány tak, aby byly pøístupné i
osobám na vozíku.
Speciální zahrady jsou vìtšinou souèástí
botanických zahrad, nebo samostatné uzavøené
celky. Charakteristickými znaky tìchto zahrad jsou
pøedevším vyvýšené záhony, popø. zeleò v
nádobách, prvky pro echolokaci a pøedevším
specifický výbìr rostlin. Pro speciální zahrady se
používají pøedevším vytrvalé druhy bylin, které jsou
hmatovì zajímavé a pøedevším rostliny aromatické.
Dále se sem èasto umisují skalnièky (pro svou
odolnost a pøirozené pùsobení ve vyvýšených
záhonech), rostliny sukulentní a bod.
Ve speciálních zahradách jsou rostliny oznaèeny
jmenovkami, a to v latince (pokud možno velkým a
kontrastní písmem, aby bylo èitelné i slabozrakými)
a v písmu slepeckém.
Rostliny
271
Slepecká zahrada v BZA MZLU Brno
je velmi zdaøilým èeským pøíkladem
slepecké zahrady. Jsou zde umístìny
hmatovì zajímavé a aromatiké
rostliny, samozøejmì se jmenovkami.
A to i v brailovì písmu.
Pùdorysné èlenìní bývá vìtšinou kruhové pøíp. oválné. Ménì èastìji pak ètvercové
uspoøádání zahrady (Indie, USA). Výjimkou jsou rozsáhlé speciální zahrady, které se již
pohybují na rozmezí speciální zahrady a veøejného parku. Jejich pøíklady jsem však
zaøadila do této kapitoly, protože jsou uvádìny jako èistì speciální zahrady.
Pùdorysné
uspoøádání
Realizovaných speciálních
zahrad je celosvìtovì
pomìrnì velké množství.
Jsou souèástí témìø všech
významných svìtových botanických zahrad. Jsou velmi
populární, a to mezi zrakovì
postiženými.
272
Ke speciálním zahradám
neodmyslitelnì patøí jmenovky
ve slepeckém písmu. Zde je
navíc i hmatovì èitelná latinka.
Botanická zahrada Brooklyn.
101
Speciální zahrady vùní vznikají od poloviny
20. století. Nejstarší zahradou vùní, o níž
se mi podaøily najít informace, je
Fragrance garden v Brooklynské
botanické zahradì v New Yorku.
Tato nejstarší americká zahrada byla
otevøena v roce 1955. Navrhla ji zahradní
architektka Alice Recknagel Ireys.
Zahrada má tvar oválu, celkové rozmìry
jsou 100 x 60 stop (cca 30,5 x 18,3 m).
Zahrada je orámována vyvýšenými
kamennými záhony (28 palcù - cca 71
cm), v nìmž jsou umístìny rostliny, které
jsou oznaèeny jmenovkami v brailovì
písmu. Do ètyø hlavních záhonù jsou
rostliny rozdìleny, a to na rostliny pro
dotyk, tedy se zajímavou strukturou a
povrchem listù, rostliny s aromatickými
listy, rostliny s vonnými kvìty a bylinkový
záhon. Vnitøní plochu vyplòuje trávník, v
samotném støedu je umístìna malá
fontána. Již tato zahrada stanovuje
nejjasnìjší a nejzákladnìjší schéma, dle
nìhož dodnes vzniká vìtšina slepeckých
zahrad.
Tyto slepecké zahrady jsou nejèistším
pøíkladem zahradní architektury pro
tìlesnì postižené. A také pøíkladem
nejèastìjším, který zažívá v posledním
desetiletí opravdu obrovský rozvoj.
Fragrance
garden
v Brooklynu
273
274
Vstupní brána do zahrady vùní v New Yorku.
Vyvýšené záhony nejstarší americké
slepecké zahrady.
První èeská slepecká zahrada v arboretu
MZLU v Brnì
275
102
13.1 Výbìr rostlin pro speciální zahrady
R
ostliny pro speciální zahrady vybíráme tak, aby
kromì zraku stimulovaly i ostatní smysly.
Smysl èichu stimulujeme jednoduše, tedy
aroma tickými rostlinami. Pøílišné používání
aromatických rostlin a jejich nevhodné kombinace
mohou však zahradu uèinit až neobyvatelnou. Proto
musíme být vždy opatrní na rostliny s výraznou tìžkou
vùní v dobì kvìtu a nekombinovat pøílišné množství
tìchto rostlin (Caplan).
Dalším smyslem, mùžeme ve speciálních zahradách
snadno potìšit je hmat. Vyvýšené záhony umožòují
každému dotýkat se rostlin. Používáme tedy rostliny s
listy plstnatými, vrásèitými, chlupatými, listy dužnaté,
rùznì tvrdé a rùzných tvarù. Nìkdy jsou
doporuèovány i listy ostnité. Dle mého názory však ani
ostnité ani žahavé rostliny do speciálních zahrad
nepatøí. Pro hmat jsou zajímavá i suchomázdøitá
kvìtenství nìkterých rostlin, napø. slamìnky,
statice,..
Další spornou otázkou v dostupných pramenech je,
zda je možné použít rostliny jedovaté èi nikoliv. Vìtšina
evropských autorù používání jedovatých rostlin
nevyluèuje, právì pro to, že jsou mnohdy tvarovì
zajímavé èi aromatické. Dle mého názoru však
nebezpeèí použití tìchto rostlin, plynoucí z pøímého
kontaktu s nimi, zdaleka nemùže vyvážit jejich
zajímavost. Proto v žádném pøípadì nedoporuèuji
používání jedovatých rostlin v tomto typu zahrad.
Chu mùžeme potìšit umístìní jedlých rostlin, a to
pøedevším drobného ovoce a zelenin. Ve speciálních
zahradách to není tak èasté, a protože pøi
ochutnávání rostlin dochází k poškození celistvosti
rostliny èi k jejímu úplnému odstranìní. Proto je
vhodné spíše umístìní drobných bobulovin, jahod,
okrasných kapust i rùžièkové kapusty. A to spíše do
tìch èástí, které svým charakterem pøipomínají
venkovskou zahradu èi zeleninovou zahrádku.
Rostliny mohou pùsobit i na smysl sluchu, a to
pøedevším nìkteré druhy trav, keøe a stromy s plody,
které rùznì chrastí a pod. I tyto druhy by nemìly ve
speciálních zahradách chybìt.
276
277
Salvia officinalis je zajímavá nejen
vùní, ale i povrchem listù
Stachys byantina patøí díky svým
sametovým listùm k velmi oblíbeným
278
279
Mateøídouška je díky své specifické vùni nezbytnou
souèástí každé speciální zahrady
Okrasné kapusty jsou zajímavé nejen pro hmat, ale i svou
chutí.
I obyèejný kopr má pøíjemné aroma a jemnou strukturu.
280
103
13. 1.1 Doporuèované druhy rostlin
Aceana buchananii
Agastache sp.
Achillea tomentosa
Ajuga reptans
Alyssum saxatile
Antenaria dioica
Armeria
maritima
Artemisia lanata
Artemisia schmidtiana
Aruncus dioicus
Aurinia saxatilis
Bergenia cordifolia
Calamantha nepetoides
Calamintha nepeta
Cerastium beibersteinii
Cerastium tomentosum
Dianthus cyryophyllus
Dryas octopetala
Echinacea purpurea
Erica carnea
Erigeron hybridus
Fragaria x ananassa
Geranium macrorhizum
Geranium maculatum
Geranium x cantabrigiense
Geum montanum
T
Gypsophilla repens
Helianthemum vulgaris
Helleborus purpurascens
Hosta plantaginea
Hyssopus officinalis
Iberis sempervirens
Inula ensifolia
Iris pumila
Lamium maculatum
Lavandula angustifolia
Levisticum offiinalis
Melissa officinalis
Mentha arvensis
Mentha piperita
Mentha spicata
Mentha suaveolens
Minuartia stellata
Monarda dydyma
Monarda citriodora
Monarda didyma
Nepeta x faassenii
Nepeta mussinii
Nepeta racemosa
Origanum vulgare
Origanum vulgare ´Aurea´
Pachysandra terminalis
Phlox subulata
Potentilla fragiformi
Primula elatior
Pulmonaria sacharata
Rudbeckia purpurea
Ruta graveolensis
Salvia officinalis
Santolina rosmarinifolia
Santolina rosmarinifolia
Satureja montana
Sedum spurium ´Album´
Sedum telephium
Sempervivum tectorum
Silene schafta
Silene coronaria
Stachys byzantina
Stachys lanata
Thumus vulgaris
Thymus citridorus
Thymus fagantisimus
Thymus praecox
Thymus serpyllum
Thymus vulgaris
Veronica gentianoides
Vinca minor
ento výèet obsahuje pouze nejpoužívanìjší rostliny pro speciální zahrady,
mnphem úplnìjší seznam uvádí ve své práci K. Èernohorská.
Dále mùžeme do tìchto zahrad umisovat i okrasné keøe, které mají aromatické kvìty
(Philadelphus
coronarius, Syringa vulgaris, Viburnum fareri, Buddleja davidii,
druhy rodu Lonicera, Wisteria,Robinia ...) nebo druhy se zajímavými listy (druhy rodu
Viburnum, Cotoneaster, Deutzia,...) i døeviny aromatické (vìtšinou jehliènany, lze
použít nízké kultivary rodu Pinus, Picea, Abies, Juniperus,...)
Zvuk do zahrady vnáší pøedevším
okrasné traviny napø. Briza
media, Miscanthus sp., bambusy, ale také nìkteré letnièky
(Papaver, Nigella) ale i døeviny
(Staphylea pinna ta, Betula,
Populus tremula,...)
Rostliny vnášející zvuk do zahrady.
Staphylea pinnata a Briza media
281
282
104
13.2 Pøíklady realizací speciálních zahrad
13. 2.1 Slepecká zahada, Városligét, Budapest, Maïarsko
P
rvní východo (nebo støedo)
evropská slepecká zahrada
vznikla v polovinì 70tých let
v maïarské Budapešti díky velmi
silné místní organizaci zrakovì
postižených.. Kolem nejstaršího
mìstského parku Városligét, kde
je zahrada umístìna, stojí hned
nìkolik slepeckých ústavù a
slepecká škola. Díky typické
maïarské centralizaci jsou v
Budapešti soustøedìna všechna
speciální zaøízení pro zrakovì
postižené v zemi. Zahradu dnes
využívají pøedevším dìti všech 283
vìkových kategorií z nedaleké
š k o l y. Z a h r a d a j e v e ø e j n ì
nepøístupná a každou návštìvu je Pohled na vstupní èást zahrady. Vlevo "stolek" s reliéfním
zobrazením zahrady, zcela vpravo je centrální kruh s
potøeba pøedem dohodnout.
fontánou.
Nepøíliš velká zahrada (zabírá V pozadí menší dìtské høištì.
plochu cca 800 m2) je kompoziènì
uspoøádána do nìkolika kruhù, V
centru je umístìná fontánka dùležitá kvùli echolokaci. Kolem se rozprostírají nevelké
plochy trávníku èlenìné paprsky cest.
284
Reliefní mapa zahrady. Pøírodní podmínky se na mramorové desce již podepsaly, pøesto je reliéf
stále snadno èitelný..
105
V dalších kruzích pak navazují vyvýšené
záhony s aromatickými rostlinami èi
rostlinami se zajímavým tvarem listù nebo
výraznou vùní kvìtù. Jsou sem zaøazeny i
nìkteré rostliny ostnité a jedovaté. Èasem
se to neukázalo pøíliš vhodné. Tyto rostliny,
aè pro hmat i èich velmi zajímavé, s sebou
nesou drobná nepøíjemná zranìní nebo i
mírné otravy. Pøedevším tisy (Taxus
bacata) umístìné nedaleko budovy
správce, v minulosti pøivodily již nìkolik
mírných otrav a alergických reakcí, proto
jsou na tyto rostliny dìti pøedem
upozoròovány a nebezpeèným rostlinám
musí být vìnována zvýšená pozornost
dozoru dìtí.
Rostliny v záhonech byly oznaèeny
jmenovkami v Brailovì písmu. Vzhledem k
èastým krádežím mìdìných tabulek s
názvy (zlodìji v noci pøelézali plot do
zahrady) byly tyto tabulky odstranìny. Jsou
zde rozmisovány jen pøi pobytu a výuce
dìtí. Mìdìné tabulky se pøipevòují na
døevìné hranoly umístìné v záhonech.
Vlevo: Pohled na vyvýšené záhony. Zdi záhonù jsou
zhotoveny z kamene, na horní stranì je umístìna
vodící kovová tyè.
285
Døevìný hranol v levanduli. Na nìm by mìla být
umístna mìdìná tabulka s názvem rostliny ve slepeckém písmu.
286
287
Vodní støik v samém srdci zahrady slouží k orientaci podle sluchu, tedy k echolokaci. I tento je ohranièen jakýmsi "zábradlím" korespondujícím s materiálem a barvou vodících linií záhonù.
106
Zídky vyvýšených záhonù jsou zhotoveny z
kamene, nahoøe opatøeny kovovou vodící
tyèí.
Povrchy cest jednotlivých úsekù jsou
rùzné, od klasických betonových dlažeb
pøes kamennou kostku, cihlové dlaždice,
keramickou dlažbu, asfalt i štìrk. Podle
zmìny povrchu se dìti dokáží v zahradì
velmi dobøe orientovat pouze nášlapnou
metodou.
V zadní èásti zahrady je umístìna pergola
a malý bazének sloužící k osvìžení dìtí v
parném létì.
V diplomové práci....je zmínìno, že na
volnì stojící stromy upozoròuje podsadba
pùdopokryvnými rostlinami. Dnes to již
není pravda, mnohé stromy stojí volnì v
trávníku. To samozøejmì není vhodné
(lepší by bylo upozornit na stromy napø.
oblázky). Na druhou stranu v zahradì se
pohybují pouze dìti, které toto prostøedí
dobøe znají, brzy si tedy zapamatují, kde
který strom stojí. Lze to tedy prominout,
ale pouze v takto výjimeèném pøípadì.
Zahrada slouží nejen k odpoèinku dìtí, ale
umožòuje jim pobyt venku v dùvìrnì
známém a víceménì bezpeèném
prostøedí, kde si zrakovì postižené dìti
mohou dovolit to, co bìžnì dìti zdravé,
tedy bìhat, hrát si s míèem a pod. Pobyt
venku spoleènì s tìmito aktivitami
výraznì prospívá psychické pohodì dìtí.
V zahradì se každoroènì konají soutìže
tìlesnì postižených dìtí z celého
Maïarska, a již závody vozíèkáøù èi bìh
zrakovì postižených dìtí, ale i turnaje ve
stolním tenise.
Mezi oblíbené akce patøí i pikniky, kdy se
do zahrady pøinese jídlo a konzumuje se
na dekách na trávníkové ploše.
Jaká tedy budapešská zahrada je v
kostce? Centrální proslunìnou travnatou
plochu obklopují vyvýšené záhony
chránìné korunami stromù, z nichž
vìtšina se nachází již mimo oplocení
zahrady. A v samém srdci tryská jemný
vodotrysk.
Malý bazének se v létì tává místem osvìžení
slepých dìtí. V jeho tìsné blízkosti je i sbírka
trav.
288
289
Pùvodní mobiliáø zahrady je umístìn napevno, v nikách. Vìtšinou je doplnìn i náhradní vodící linií .
290
Za informace uvedené v této kapitole bych ráda podìkovala správci zahrady a jedné z uèitelekvychovatelek slepecké školy. Ani jeden z nich si však nepøál být jmenován.
Pøedevším však moje vdìènost patøí maïarské studentce Martì Fisher, která mi pomohla zahradu nalézt a ochotnì všechny informace z maïarštiny pøekládala do angliètiny.
107
13.2. 2 Sansehaven, Pindstrub Center, Dánsko
Z
ahrada z rukou dánské zahradní architektky Helle Nebenlong, která se na tvorbu
zahrad pro nevidomé specializuje. Byla otevøena 12 èervna 2002. Zahrada
2
zabírá 150 m . Cesta skrz zahradu je dlouhá 48 metrù. Jedná se o speciální
zahradu záhon pro slepce a vozíèkáøe.
Zahrada kompoziènì vychází z tvaru kruhu, avšak návštìvníci se nepohybují okružnì,
nýbrž procházejí celou trasu a vycházejí jinudy, než vešli. I když vchod a východ jsou v
tìsném sousedství. Støedem cesty jde vodící linie pro slepé.
Vyvýšené záhony jsou jak jednostranné (vnìjší okraj zahrady),
tak oboustranné. Zahrada je
ohranièena živým plotem. V
centru je umístìna fontána,
nedaleko ní dvì lavièky ve
výklenku mimo hlavní cestu,
jedna i s odpoèinkovým místem
pro vozíèkáøe. Souèástí zahrady
je i jakási pergola s popínavými
rostlinami. Na o hranièení
záhonù je použito pøírodního
kamene - vápence
291
292
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky
http://www.sansehaver.dk/asp/side/pindstrup.html,
volnì pøeloženo z dánštiny, stav ke dni 12. 10. 2005
108
13.2.3 Sepecká zahrada ve Valbyparken, Kobenhaven
A
ještì jedna zahrada Dánské autorky.
Kruho vá za hrada pro tìlesnì
postižená byla otevøena v roce 1996
v e v e ø e j n é m p a r k u Va l b y p a r k e n v
Kobenhavenu.
V kruhové zahradì s vyvýšenými záhony se
našlo místo i pro zahradní altán a posezení u
stolu. Nechybí ani fontána pro echolokaci a
vertikální konstrukce pro popínavé rostliny.
293
294
295
109
297
296
Vyvýšené záhony dávají šanci každému dotknout se kvìtù, detailnì si prohlédnout jejich tvar, zblízka
ucítit vùni. Vyvýšené záhony také usnadòují péèi, jsou vhodné nejen pro vozíèkáøe, ale i pro starší
osoby, jimž dolova šetøí záda.
Zajímavé je i použití døevìné palisády jako materiálu na vyvýšené záhony. Vhodným
prvkem je i støídání výèek jednotlivých záhonù. to umožòuje vozíèkáøùm i zrakovì
postiženým bezproblémovì vnímat rostliny rùzného vzrùstu.
Kromì aromatických bylin jsou tedy v kruhovì uspoøádaných záhonech prezentovány i
zajímavé keøe. V této zahradì, krom jiného, probíhají i kurzy v poznávání kvìtin a rùzné
soutìže.
298
299
Staré výraznì vonné odrùdy tzv. stolistých rùží
jsou pøedevší díky silnì vonným kvìtùm vhodné
pro speciální záhony
Vstup do zahrady. Pøi použití pergoly musíme
dbát nejen na samotnou výšku pergoly, ale
poèítáme i s tím, kolik nám zaberou rostliny,
které hodláme použít. Zvláštì u trnitých
rostlin je nebezpeèí zranšní vysoké, pøedevším
u zrakovì postižených.
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky http://www.sansehaver.dk,
volnì pøeloženo z dánštiny, stav ke dni 12. 10. 2005
110
13. 2. 4 Enabling garden, Botanická zahrada Chicago
P
ùdorys této zahrady pùsobí spíše
orientálnì, avšak jedná se o nejznámìjší
bezbariérovou zahradu v USA. V
doslovném pøekladu zahradu pro lidi každého
vìku a všech možností.
Zahrada je již více než dvacet let i ukázkou, jak
praktikovat zahradní terapii. Je rozdìlena do
nìkolika èástí. Najdeme tu závìsné nádoby,
rùzné typy vyvýšených záhonù, vyvýšený trávník
pro posezení. Celému prostoru dominují taktéž
vyvýšené bazény s vodotrysky. Prostor je
èlenìn rùznými typy vertikálních zahrad.
300
Zajímavým nápadem je i tzv. dlaždicový záhon,
vyvýšený záhon pro zrakovì postižené, kde jsou
jednotlivé rostliny umístìny v plochách kovové
møíže, aby bylo umožnìno jednodušší
orientace v záhonu.
Souèástí zahrady je i ukázka bezbariérového
zahradního náøadí a vzdìlávací centrum.
Tato zahrada se stává inspirací pro terapeutické i soukromé zahrady.
301
Obrázky z bezbariérové zahrady v Chicagu
Plán zahrady
Overlook
302
303
Teaching
Pavilion
304
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály
ze stránky http://www.chicagobg.org,
stav ke dni 1. 4. 2006
111
13.2.5 Zahrada dotykù a vùní, Kalpetta, Wayanad District, Kerala, Indie
O
dlišnost kultur se projevuje i v zahradní tvorbì. Proto není od vìci se podívat na
to, jak se k dané problematice staví i v jiných kulturních oblastech svìta. Velmi
zajímavý je projekt slepecké zahrady v Indické Kerale. Zahrada vznikla v rámci
projektu "Každé dítì je vìdec" nadace M.S. Swaminathan Research Foundation.
V Indii žije celá jedna tøetina svìtové populace zrakovì postižených, což je témìø 10
milionù lidí.
Zahrada je souèástí botanické zahrady NBRI
a má rozlohu 0,1 ha. Je první svého druhu v
Indii. Byla otevøena 21. èervna 2001
Zahrada je rozdìlena do ètyø identických
èástí. Každá z tìchto èástí obsahuje 8
vyvýšených záhonù. Nad hlavním vstupem
voní jasmínový oblouk (Jasminum flexile) a
stojí tu dvì informaèní tabule v Brailovì
písmu. Jedna vysvìtluje místopis zahrady a
dává dìtem instrukce, jak se zde pohybovat,
druhá pojednává o zahradì jako celku.
Kromì toho jsou ještì v každé èásti
umístìny další informaèní tabulky se jmény
rostlin (místní, anglické a latinské), jejich
významu a hospodáøském využití, pøírodních
podmínkách a požadavkù pro ochranu.
305
V centru je umístìna pergola, která
poskytuje stín a místo pro odpoèinek.
Cesty jsou vydláždìné, jen na zmìny smìru
a dùležité vìci je upozoròováno povrchem s
oblázky.
306
Celkový pohled na slepeckou
zahradu
V našich konèinách pro
slepeckou zahradu nezvyklé
použití závìsných nádob.
Separace rostlin je vhodnìjší
pøedevším kvùli jednoznaènému urèení, samostatné
nádoby jsou však nároènìjší
na údržbu. Dùležitá je správná
výška umístìní nádoby
307
Ve s t ø e d u z a h r a d y j e
jednoduchý altán poskytující
stín i úkryt pøed náhlým
deštìm.
112
Rozdíl od evropských zahrad není jen v pùdorysném
èlenìní (místo typického západního kruhu je zahrada
èlenìna do ètyø ètvercù - hinduistická symbolika), ale
i v umístìní rostlin. Rostliny jsou totiž umístìny v
závìsných kvìtináèích, nebo v kvìtináèích na
sloupech. To umožòuje detailní prozkoumání a nièím
nerušené vnímání a rozlišování jednotlivých druhù.
308
V zahradì jsou umístìny aromatické a léèivé
rostliny, rostliny se zajímavými listy. Jsou vylouèeny
veškeré rostliny s trny a jedovaté (na rozdíl od
evropských zahrad, kde je umisování tìchto rostlin
ospravedlòováno jejich zajímavostí, si v Indii
uvìdomují možné nebezpeèí)
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky
http://mssrf.org/iec/605/t_s_garden_more.htm,
309
stav ke dni 02. 12. 2005
13.2.6 Zahrada smyslù, Oizumi Ryokuchi Park, Osaka, Japonsko
D
alší ze zajímavých nahlédnutí do jiné kultury je pøíklad Zahrady smyslù v Osace
Tato zahrada je svou rozlohou opravdu velká (na rozdíl od klasických speciálních
zahrad), je však zahradou èistì specializovanou a není souèástí veøejné zelenì,
proto byla zaøazena do této kapitoly.
. Zahrada smyslù se soustøedí pøedevším na vnímání hmatem, èichem, zrakem a
sluchem. Díky japonské preciznosti je promyšlena do posledního detailu. Kromì
barevnì a povrchovì kontrastní vodící linie v dlažbì jsou návštìvníci upozoròováni na
zajímavosti zmìnou struktury dlažby, v orientaci napomáhají sloupky, vodící kovové
linie. Rozdílný je i materiál stìn vyvýšených záhonù a jezírek.
Veškeré záhony jsou vyvýšené, stejnì tak i jezírka. "Vyvýšené záhony a jezírka jsou
umístìny tak, aby umožnily stejný požitek stojícím lidem, tak i lidem sedícím a
neomezovaly sedící uživatele nebo návštìvníky s omezenou pohyblivostí" (pøeklad z
AJ).
Informaèní systém je
nejen v Japonštinì a
Angliètinì a v Brailovì
písmu, ale je tu i zvukový
informaèní systém.
Tradièní japonské "okno"
umožòuje zvenèí nahlédnou do
zahrady a zve ke vstupu.
210
113
Byl kladen dùraz na jednoduchost a
srozumitelnost celého prostoru (prostor
má sloužit k odpoèinku, relaxaci), cesty jsou
krátké, pøímé, jednoduché je i èlenìní
záhonù a jezírek.
Do zahrady bylo zajímavì zaèlenìno i jezero,
které dominuje celému parku. A to díky
vyvýšeným bøehùm - zdem. V tìsné blízkosti
jezera pak byly umístìny odpoèinkové plochy
s lavièkami. Nejen, že se každý mùže
dotknout vody, ale díky bezprostøední
blízkosti mohou návštìvníci vnímat jezero
opravdu všemi smysly.
311
Pùvodní menší a jednoduchá slepecká
zahrada byla v tomto parku založena v roce
1974. Nová Zahrada smyslù navržena
architektem Yoshisuke Miyake byla
otevøena v roce 1997. Pøi její tvorbì bylo
využito zkušeností více než 500 slepých a
tìlesnì postižených lidí.
312
314
313
Zcela nahoøe: Vstupní
brána do zahrady.
Nahoøe vlevo: Landmarks - jakési znaèky
sloužící pro snadnou
orientaci v prostoru jako
jsou sloupy èi zmìna
povrchu cest.
Nahoøe vpravo: Mapa
zahrady snadno èitelná
zrako vì postiženými,
snadno dostupná pro
vozíèkáøe i dìti.
Vlevo: Posezení v bezprostøední blízkosti
jezera. Ještì nikdy
nebylo jezero tak blízko
pro vozíèkáøe i nevidoPro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky
http://www.design.ncsu.edu/cud/nightsky/sensory/principles.html,
stav ke dni 08. 12. 2005
114