magazín - ROSS Holding as

Firemní časopis o všem, co se kolem Vás děje.
1
číslo
M A G AZ ÍN
REPORTÁŽ: Villa Park Čechovka
ROZHOVOR: Jan Jirák – O sekačce a hydrantu
PROJEKTY: Filadelfie, City Park Jihlava,
Hranipex v Polsku
TRENDY: Sledujeme i mozek!
PODPORUJEME: Letní žurnalistická škola
08
INZERCE
4QFDJBMJ[PWBOÖEPEBWBUFMFMFLUSPJOTUBMBǃOÆIPNBUFSJºMV
PTWǰUMPWBDÆUFDIOJLZBTMBCPQSPVEÖDIUFDIOPMPHJÆ
4PSUJNFOU
OFMFLUSPJOTUBMBǃOÆNBUFSJºM
OLBCFMZBUSVCLZ
OPTWǰUMPWBDÆUFDIOJLB
OLMJNBUJ[BǃOÆ[BʂÆ[FOÆ
O[BCF[QFǃPWBDÆBEBUPWÂUFDIOPMPHJF
OCÆMºBǃFSOºUFDIOJLB
OOºʂBEÆ
4USBUFHJDLÂQBSUOFSTUWÆTFWuFNJ
E̫MF̶JUÖNJHMPCºMOÆNJJMPLºMOÆNJ
WÖSPCDJ
,PNQMFYOÆOBCÆELBWÖSPCL̫BTMV̶FC
TQPKFOºTUFDIOJDLPVQPEQPSPV
QSPEFKFNEJTUSJCVDÆBTFSWJTFN
iJSPLºPCDIPEOÆTÆʩQPCPǃFLWáFTLÂSFQVCMJDF
OBSAH
Proč ROSS magazín?
ÚVODNÍK
Obsah, tiráž .................................................................................................................1
REPORTÁŽ
Do rukou se Vám právě dostává
ROSS magazín, časopis, který
se firma ROSS Holding rozhodla
vydávat po šestnácti letech svého
působení na trhu. Jde o klasický
firemní časopis, který je jasným
znakem toho, že společnost ROSS
má pevné místo na trhu a hodlá jej
i nadále posilovat.
Villa Park Čechovka ............................................................................................2/3
ROZHOVOR
Jan Jirák – O sekačce a hydrantu ... ....................................................................4
ROZHOVOR
Roman Stryk: Během podnikání jsem toho zažil spoustu ... .........................5
ROSS AKTUÁLNĚ
Filadelfie, ZŠ Nuselská, City Park Jihlava, PLUS... .........................................6
Magazín si neklade žádné vznosné cíle. Má být prostředkem, který bude Vás
zaměstnance, partnery, zákazníky a příznivce informovat o tom, co se ve společnosti děje. Rád by Vás také trochu poučil, zajímavými texty oslovil a zdůraznil to,
na čem nám aktuálně nejvíce záleží.
ROSS AKTUÁLNĚ
Formu čtvrtletního časopisu jsme vybrali záměrně. Tři měsíce jsou právě ta optimální doba, na niž i v běžném životě podvědomě rozdělujeme rok, kterou hodnotíme a říkáme: stalo se to zjara, na podzim... I náš magazín bude tak trochu
kopírovat roční období – právě se Vám dostává do rukou podzimní první číslo, na
druhé se těšte v lednu.
MINULOST
ROSS magazín má slovem i fotografiemi postihnout události jednotlivých čtvrtletí, zachytit nejvýznamnější mezníky firmy, představit našim obchodním partnerům, kolegům, zaměstnancům, ale i jejich blízkým, aktuální projekty. Chceme
k Vám být otevření, nemáme zájem skrývat naděje nebo obavy z čehokoli.
Vím, že čím je firma větší, tím častěji se otevírá pomyslná propast mezi vedením
firmy a běžnými zaměstnanci. I tomu má magazín účinně bránit. Dostanete v něm
totiž prostor i Vy – kolegové z firmy, a budete se moci pochlubit svými úspěchy, svěřit se s nápady, zkušenostmi, zážitky. Budete také moci zavzpomínat na
dobu, kdy jsme ještě věci dělali jinak, v malém, řekl bych rodinným způsobem
a nezkušeně, ale s obrovským nadšením. Zavzpomínat na tehdejší trable, možná
se i zasmát nad tím, jací jsme tenkrát byli. Chceme poděkovat těm, kteří u nás
zůstali nejdéle a slaví ve firmě třeba patnáctileté výročí... I díky nim jsme dnes velká a významná firma, i když je svým rozsahem složitá, ale je o nás slyšet a věřím,
že bude čím dál víc. Dnes to podpoříme i prvním číslem ROSS magazínu.
;ºLB[OÆDJ
OFMFLUSPNPOUº̶OÆGJSNZ
OTUBWFCOÆGJSNZ
OQS̫NZTMPWÂQPEOJLZ
OPCDIPEOÆTQPMFǃOPTUJ
OFOFSHFUJDLÂTQPMFǃOPTUJ
OPTUBUOÆ
Hranipex, Elektrárna Ledvice, Dětská nemocnice Streževoj........................7
ROZHOVOR
Jan Juhaňák: Po Sibiři bylo Švýcarsko jak pohádka .......................................8
Na začátku byl vlastně omyl ...................................................................................9
TRENDY
Sledujeme i mozek! ...............................................................................................10
VĚRNÍ ROSSU
Zaměstnanci 15, 10 let u firmy, čerstvě narozené děti ............................... 11
SLOVENSKO
Najlepšia dovolenka je žiadna dovolenka ....................................................... 12
IRSKO
Escaping from autumn, including in summer... ............................................. 13
PODPORUJEME
ROSS podporuje novinářský dorost ................................................................ 14
POZVÁNKY
Firemní akce, kulturní tipy, klub Čechovka ....................................................15
UŽITEČNÉ
Elektrikářský slovník AJ/CZ, tématická křížovka .........................................16
Ať se Vám čte jedním dechem! Prosím, podporujte ho!
Roman Stryk, generální ředitel
ROSS magazín
410+&/¦130'&4*0/š-ķ
3FYFM$;TSPB&MWPBT
7PEBʂTLº
#SOP
UFMFGPO
GBY
FNBJM
FMWP@CSOP!FMWPD[PCKFEOBWLZ!FMWPD[
2 / Reportáž
XXXFMWPD[XXXSFYFMD[
ÚVODNÍK
&-70BT
áFDIPWB)BWMÆǃL̫W#SPE
UFMFGPOGBY
FNBJM IBWMJDLVWCSPE!FMWPD[
PUFWÆSBDÆEPCBQPOEǰMÆqǃUWSUFLq
QºUFLq
ʂFEJUFMQPCPǃLZ+JOEʂJDI7PKUǰDINPCJM
VYDÁVÁ:
VYCHÁZÍ:
REDAKCE:
REDAKČNÍ RADA:
ROSS Holding s.r.o., Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod
čtvrtletně
Jana Polanská (jap), Radek Hrubý (rah)
Miloš Minařík, Petr Jaroš, Roman Stryk, Jana Blažková
Číslo 1, datum vydání: 1. 10. 2008, vychází čtvrtletně
ROSS magazín je zapsaný v evidenci Ministerstva kultury pod číslem MK ČR E 18427
Design: Aňo Agency s.r.o.
Kontakt: [email protected]
REPORTÁŽ:
VILLA PARK ČECHOVKA
Sen, který se již plní
Výstavba Villa Parku Čechovka běží na plné obrátky,
zahájení proběhlo slavnostním položením základního
kamene začátkem srpna.
areál nadstandardních vila domů charakterizovat. Na ploše téměř 15 tisíc metrů
čtverečných vyroste více než 110 bytů od
malých jednopokojových až po rozlehlé
mezonetové byty s velkými ozeleněnými terasami nebo lodžiemi. Automobily
budou parkovat pod zemí.
Položení základního kamene stavby 7. 8. 2008.
Už to nebude dlouho trvat a při
vyslovení jmen cedr, jasan nebo
magnólie si málokterý Broďák
představí stromy. Mnohem rychleji
mu před očima vyvstane moderní
obytný areál v Čechovce. Horkého
letního 7. srpna tu byl také položen
základní kámen stavby, která
naprosto změní tvář havlíčkobrodské čtvrti.
„Společnost ROSS Holding plní svůj
developerský záměr vystavět v Havlíčkově Brodě moderní bytový areál, který
svým obyvatelům nabídne kvalitní nadčasové bydlení v klidné zelené lokalitě,
v blízkosti přírody a zároveň nedaleko
centra města,“ informovala mluvčí společnosti Zdena Stryková. A skutečně.
Velkolepé plány a téměř snové nákresy
osmi domů, detailů moderních interiérů
i hrajících se dětí se stále více blíží svému
zhmotnění.
Váš nový domov – rozlehlé terasy, parková úprava kolem vila domů, možnost
relaxace a zároveň většina moderních
vymožeností. I tak lze v krátkosti nový
2 / Reportáž
Autorem návrhu Villa Parku Čechovka je
tým zkušeného architekta Luďka Rýznera
z humpoleckého ateliéru OK PLAN
ARCHITECTS. „Chci poděkovat společnosti ROSS, že nám umožnila tento projekt realizovat. Vzhledem k tomu, že jsme
spolu v minulosti dosud nespolupracovali, bylo to od začátku na vzájemné důvěře,“ řekl architekt těsně před tím, než
se hosté chopili při položení základního
kamene k Čechovce kladívka a s přáním
úspěšného dokončení žulový kvádr rozezvučeli.
Vila domy v jeho návrhu využívají atraktivního pohledu do volné přírody. Celý areál
je koncipován jako uzavřený, zajišťující
velkou dávku intimity bydlení a sepjetí
s přírodou. Architekt Rýzner do návrhu
včlenil své pojetí, které se vyznačuje
výjimečností, originalitou řešení, kvalitou
a nadčasovostí.
Zahájení samotné výstavby předcházela dlouhá příprava náročné projektové
dokumentace, která svým technickým
řešením a charakterem navazovala na
dané architektonické řešení projektu.
Právě náročnost vypracování jednotlivých
stupňů projektové dokumentace byla
důvodem, proč stavba vila domů začala
o dva měsíce později, než se původně
plánovalo.
V současné době běží práce na plné
obrátky. Hotové jsou základové konstrukce všech osmi domů. Betonáři vytahují
nosné částí domů do vyšších pater, stěny
a stropy. Někde se už rýsují spodní patra
domů. První byty hodlá ROSS nabídnout
k nastěhování ve 2. čtvrtletí příštího roku,
dokončení celého areálu se plánuje na
3. čtvrtletí roku 2009.
„Zájem o byty je značný, zatím máme
prodáno 16 bytů, s dalšími zájemci jednáme. Ti podle mého mínění tak trochu
vyčkávají, až se budou vila domy zřetelněji rýsovat, aby si uměli budoucí obytný
areál představit,“ nechala se slyšet Stryková. Domy už od počátku prezentoval
ROSS jako neuvěřitelně variabilní a je
schopen reagovat na většinu požadavků
klientů. Přáli si kupříkladu, aby byl větší
byt rozdělen na několik menších, nebo
se na přání dalšího zákazníka spojovalo
více bytů v jeden. Tak například v jednom
domě vzniká na přání zákazníka i bydlení
s bazénem.
„V Havlíčkově Brodě jsme byli vždycky
vnímáni jako elektromontážní firma, nicméně právě Villa Park Čechovka je jedním z projektů, který nám pomohl volit,
zda se stát také velkým generálním dodavatelem. Generální dodávky menších sta-
veb jsme vždycky dělali, teď se snažíme
dělat i větší, čehož je Čechovka důkazem.
Tím vysvětluji, proč vlastníme i středisko
monolitických konstrukcí. Všechno, co
se v Čechovce staví, chceme provádět
s kapacitami ROSSu. U technických profesí to platí stoprocentně, u dělnických se
snažíme, aby tomu bylo také tak. Zároveň tím chceme dávat práci lidem tady
v Havlíčkově Brodě, tím i přispět k rozvoji
našeho města,“ zdůraznil generální ředitel společnosti Roman Stryk.
třeby energií nebo videotelefon u vstupu
do domu jsou některé z výhod, které
umožní uživateli bytu získat pocit bezpečí.
Zvláštní důraz je kladen na úsporu energií a ekologii. Moderní materiály a výborné technické parametry použitých zařízení jsou samozřejmostí. Celý projekt Villa
Park Čechovka je veden snahou zpříjemnit jeho obyvatelům bydlení a poskytnout
dotek luxusu v každodenním životě.
(jap)
Areál Čechovky, na jehož místě
vznikne několik domů s exkluzivními
byty
v současném stylu bydlení.
„Když odešli vojáci, měli jsme obavy, kdo
nahradí jejich kupní sílu. Teď, když se těsně vedle kasáren bude stavět takovýto
areál, kam přijdou noví lidé, jsem tomu
s kolegy velmi ráda, protože město se tím
bude rozvíjet,“ řekla při slavnostním poklepání základního kamene starostka města
Jana Fischerová, která se ho zúčastnila
i se svými kolegy místostarosty.
A ještě jednu věc je nutné zdůraznit. Společnost ROSS je expert v oblasti elektromontáží. Proto asi nikoho nepřekvapí, že
velký důraz je při výstavbě Villa Parku
Čechovka kladen na dokonalé technické
řešení informačních technologií. Rychlý
internet, digitální televize, elektronické
zabezpečení bytu, dálkové odečítaní spo-
Reportáž / 3
ROZHOVOR:
ROZHOVOR:
JAN JIRÁK – O sekačce a hydrantu
Absolvoval Filosofickou fakultu UK, obor angličtina-čeština. Učil
český jazyk a stylistiku na Fakultě žurnalistiky UK. Od roku 1990
do současnosti přednáší na Fakultě sociálních věd UK problematiku médií, zajímá se hlavně o roli jazyka a řeči a o analýzu zpravodajství. V roce 1993 se podílel na založení katedry mediálních
studií na UK FSV, o tři roky později pomáhal založit Centrum pro
mediální studia CEMES při téže fakultě.
Co máte na mysli konkrétně?
Koukáte se na
televizi?
Koukám se prakticky na všechno, nejvíc si ale odpočinu
u akčních filmů.
Televizní zpravodajství vás
neláká?
Televizi vnímám jako oddechové médium. Vidím to takhle: Celý
týden se člověk honí a pere se životem, a v pátek a v sobotu, když si chce
oddechnout, dívá se, jak se pere někdo
jiný. Na to jsou pro mne akční filmy ideální. Ale někdo jiný si stejně odpočine
u fotbalu, romantického filmu, zpravodajství nebo diskuzního pořadu.
Existuje podle vás nějaké srovnání mezi českými a zahraničními
médii?
Většina takových srovnání by nevyzněla
pro česká média asi příliš příznivě. Ne
pro všechna, pochopitelně. Myslím, že
jedno srovnání tam je, není ale moc veselé. Dneska všechna tradiční media –
tisk, rozhlas, televize – tady i v západní
Evropě žijí v určité panice z toho, jaká je
čeká budoucnost. A ta panika je vidět.
4 / Rozhovor
Mám na mysli nejrůznější podbízení se.
Zažili jsme vlnu soutěží, kdy se noviny
stávaly nosičem losu – čtenáři stírali
písmenka a na závěr museli odhadnout,
kolik kilo novin se vejde do Fiata, načež
měli šanci toho Fiata vyhrát. To byly
vlastně takové umělé vlny podpory čtenosti a prodeje. Pak přišla další vlna –
vkládání DVD. Má to určitě vedlejší
nezamýšlené důsledky, které teprve
odhalíme. Noviny se staly pro změnu
nosičem filmu, a tak dochází k devalvaci
novin i kinematografie.
Když se na toto téma bavíte se
svými studenty, jak reagují? Oponují vám?
Hodně mých studentů pracuje
v „tradičních“ médiích a nejistotu ohledně budoucnosti si uvědomují. Složitější
to je u těch, kteří pracují v internetových
médiích. Ti mají trochu jiné představy
a moje poněkud stařecké vize se s jejich
postoji příliš neslučují. Žijí ve světě volného stahování čehokoli, filmů, muziky. Tam
dochází k určitým názorových střetům.
Pojďme od médií pryč. Jak se profesor Jan Jirák změní, když přijede
do Náchoda na chalupu?
Já myslím, že moc ne. Dojede na chalupu, serve ze sebe oblečení, které na
sobě má. To je logické, protože mám
maminku, která je vášnivá sběratelka
opuštěných psů. To vede k tomu, že
chalupa je plná chlupů. Já se snažím ty
chlupy nepřevážet do Prahy, proto se
převlékám do chalupářského. Jinak –
převlečen – chalupařím s požitkem se
vším, co je mi milé, od pozdního vstávání přes vůni grilu po tichou náklonnost
k točenému pivu. Život na chalupě je ale
jinak téměř k nerozeznání od života ve
městě: stejný notebook, stejný internet,
stejně dlouhé hodiny strávené prací…
Jste také kutil?
Občas ano. A proto jsem také častý návštěvník náchodské chirurgické ambulance.
Proč?
Protože kdykoli se pokusím byť jen
někomu podat kladivo, skončím zkrvavený. Jsem absolutní trdlo. Naučil jsem se
alespoň sekat trávu, bylo to ale vykoupené strašlivými škodami. Jednu sekačku
jsem zničil tím, že jsem posekal hydrant.
To byste nevěřil, jak sekačka trpí, když
najede na tu železnou věc v zemi.
Jednou jsem zkusil prořezat stromy
a moje matka řekla, že by se tam daly
natáčet scény ze Slovenského národního povstání typu „po boji“, „tudy kráčel nepřítel“ a tak. Dělal jsem to v zimě
a díky té zmíněné šikovnosti byl sníh
plný nejen uřezaných větví, ale i krvavých cákanců. Radši už neprořezávám,
ale kdybych vytrval, možná jsem to dotáhl až na vylodění v Normandii.
(rah)
ROMAN STRYK, jak ho neznáte:
Během podnikání jsem toho zažil spoustu, ale nikdy nelitoval.
Roman Stryk vede prosperující firmu, která realizuje zakázky
po celém světě. Zaměstnává přes tři sta lidí, kteří ho neznají jinak,
než přísně vyhlížejícího muže v obleku. Jaký je ale ve skutečnosti?
Zní to divně, ale: úplně normální chlap.
V čem je pro vás patnáct let firmy
přelomových?
Určitě dobou. Když jsme začínali, podnikání se v republice teprve rozjíždělo.
Učili jsme se vlastními chybami, začínali
od nuly. Po patnácti letech se dá říct, že
jsme velká firma, která má svá pravidla,
a že jsme zcela jiný podnik než třeba před
deseti lety.
Nelitoval jste někdy toho, že jste se
pustil do podnikání?
Během podnikání jsem toho zažil spoustu, ale nikdy nelitoval. Před tím jsem
vystřídal asi dvě stabilní zaměstnání.
Dnes mám možnost srovnávat a mluvit
s jinými manažery, a uvědomuji si, že
všechny zkušenosti jsem musel načerpat
vlastními chybami nebo nastudovat. Dnes
jsem naopak tak trochu hrdý, že jsem byl
u téhle firmy úplně od začátku.
Co plány do budoucna?
Plány určitě máme. Diskutujeme, kam
směřovat, co s firmou dále. Řekli jsme si,
že bychom chtěli v této sestavě dlouhodobě pokračovat a s kolektivem, který se
nám podařilo vybudovat, dosáhnout ještě
zajímavých úspěchů jako česká firma.
S podnikáním jste začal v pětadvaceti letech. Kdybyste se měl dnes
rozhodovat, pustil byste se do něj
znovu?
Myslím, že ano. Podnikání mi dalo zkušenosti, peníze, postavení, ale nejvíc si vážím
svobody – v rozhodování, plánování. To je
hlavní motor, kvůli kterému bych se do
něj pustil znovu. Asi jsem člověk, který se
pořád někam žene (smích).
Jak vás těch patnáct let změnilo –
povahově, názorově? A máte stále
stejné přátele?
Jednak jsem dospěl a jednak jsem se
musel na některé věci začít dívat jinak.
Řekněme, že z pozice současného postavení nemohu reagovat tak přístupně,
než bych reagoval třeba jako obyčejný
zaměstnanec. Ovlivňuje to i moji rodinu.
Podnikání mi bere spoustu času, nemám
ho tolik pro soukromé aktivity, sport, který
jsem vždycky dělal, koníčky nebo obyčejnou zábavu. Přátel mám z minulosti řadu,
někteří se mnou dnes pracují, nejsem
v tomto přelétavý, nijak zásadně přátele
neměním.
Prozraďte, jak vypadá váš běžný
pracovní den?
Není to nic zábavného. Každodenní rutina, ráno do kanceláře, jedna schůzka
za druhou, někam odjet, další schůzky,
udělat z nich závěr, porada s kolegy... Je
to taková sedavá a organizační práce,
nicméně mě baví a naplňuje. Občas se
k tomu přidá nějaké cestování, což je pak
zábavnější, když můžete poznávat jiné
kraje, člověka to rozvíjí.
Co vás v práci potěší a co naopak
„namíchne“?
Radost mi udělá, když se něco povede, to
člověka žene dopředu, i když mě ženou
dopředu i neúspěchy (úsměv). Pokud
jsme schopní v kolektivu přijmout dobré rozhodnutí, nebo když mají kolegové
o práci zájem a dávají ji nadstandardně
víc síly, než by museli, to potěší. Naštve
mě, když mi někdo lže nebo dělá něco
jiného, než říká.
Na koníčky asi moc času nezbývá,
ale přece jenom – čemu se věnujete, když máte chvilku?
Určitě rodině, dětem, pak mám rád sport,
hraju tenis, když se mi dechu dostává
fotbal a od mládí je mým koníčkem kultura, bigbít a divadlo. Dřív jsem se kulturou hodně zabýval. Teď si ji spíš užívám.
Čechovka je jeden z projektů, který se mi
podařil a jímž jsem si vyplnil sen.
Slyšela jsem, že kultura pro vás
začala už na vojně...
Dělal jsem technika v armádním uměleckém souboru, ale začala už dřív. Když nám
bylo patnáct nebo šestnáct let, začali jsme
s kamarády Honzou Šedým a Liborem
Veselým organizovat diskotéky. Pár let po
vojně jsem začal podnikat, ale touha po
kultuře zůstala a po deseti letech podnikání mi kulturní vyžití začalo chybět. Jel
jsem třeba na koncert, ale to bylo málo.
Když jsme pak koupili kasárna a já uviděl
ten sál, věděl jsem, co bude následovat
(smích).
Jakou muziku si nejraději pouštíte?
Jsem na všechny žánry, ale poslouchám
ji hlavně v autě. Tam si pustím jazz, punk,
rock, vážnou hudbu, podle nálady. Tedy
vyjma dechovky a diska.
Jaký je Roman Stryk doma? Má rád
teplé večeře? Seče zahradu? Kdo
vyměňuje žárovku, když praskne?
Kdo griluje při setkání s přáteli?
To jsem celý já (úsměv). Postavil jsem si
technologicky složitý dům, kterému rozumím asi jen já, takže žárovky měním. Mám
velkou zahradu, a když mi zrovna nepomáhají děti, musím ji posekat. A občas
musím vykonávat i domácí práce, ať už
rád nebo nerad. Tím, že v práci trávím
hodně času, se pak doma snažím odlehčit
tělu fyzickou prací nebo sportem.
41 let
ženatý, tři děti
(Karolína 18,
Štěpán 15,
Adéla 9)
vystudoval Střední
průmyslovou školu
elektrotechnickou
v Jihlavě
pracoval jako osvětlovač
v Paláci kultury v Praze,
a pak jako elektromontér
v Agrostavu Havlíčkův
Brod
v roce 1992
založil společnost
ROSS Holding
Jste šéf velké firmy. Můžete si splnit
mnohá přání. Máte nějaká, která si
plánujete brzy vyplnit?
Nemám touhy spojené s tím stále více
něco vlastnit. Když takovou touhu mám,
tak ji buď zapudím, nebo se na ni připravuji, a pak si ji splním, tedy je-li reálná. Spíš
bych chtěl dokázat, aby naše firma z dlouhodobého hlediska něčím byla. A osobní
touhy se upínají spíše ke schopnostem
dětí a spokojenosti rodiny.
(jap)
Rozhovor / 5
ROSS AKTUÁLNĚ
Filadelfie, nová budova v BB Centru.
nabídku služeb areálu. To se už nyní skládá z promyšleného seskupení moderních
architektonicky zajímavých staveb, které
společně vytváří harmonický celek.
Vizualizace atriové kavárny v budově Filadelfie.
Foto zdroj: Passerinvest Group.
Příští rok se v Praze 4 rozroste moderní
BB Centrum o další objekt. Na realizaci
budovy Filadelfie se bude podílet
i ROSS Holding, a to zakázkou v objemu
155 milionů korun. Zdaleka nejde o první
administrativní budovu v BB Centru, na
které ROSS spolupracuje, známý je tu již
asi deset let. Zakázky se týkají komplexní
dodávky silnoproudých a slaboproudých
instalací.
Významné
projekty z celé
republiky
S výstavbou Filadelfie se začalo letos
v květnu, dokončení se plánuje na druhé
čtvrtletí roku 2010. Autorem architektonického návrhu je kancelář DaM, investorem PASSERINVEST GROUP. Budova nabídne nájemcům plochu téměř
30 tisíc m2 kancelářských ploch v sedmnácti nadzemních a šesti podzemních
podlažích, z toho jedno podlaží bude
obchodní. ROSS bude na zakázce pracovat od dubna 2009 do dubna 2010.
Základní škola Nuselská
Pro ZŠ Nuselská v Havlíčkově Brodě
realizoval ROSS v průběhu prázdnin
zakázku na strukturovanou kabeláž, elektronický zabezpečovací systém a kamerový systém. Jako první tak ZŠ reaguje
na tragickou událost, která se letos stala
v Havlíčkově Brodě devítiletému Jakubovi Šimánkovi. V první fázi jsou ve škole
v prvním nadzemním podlaží připraveny
rozvody zabezpečovacího systému a přístupový kartový systém – celkem za
640 tisíc korun. Samotné kamery budou
předmětem až další etapy. ROSS dodával všechny práce včetně předepsaných
zkoušek a revizí. Současně předal veškerou dokumentaci potřebnou ke kolaudačnímu řízení.
City Park Jihlava
Budova Filadelfie bude synonymem slova
jedinečnost a stane se novou dominantou
BB Centra. Navíc díky obchodní pasáži,
v níž vznikne market s drogerií či restaurace, ještě více rozšíří již tak pestrou
6 / ROSS aktuálně
Letos byla největší zakázkou ROSSu na
Vysočině dodávka kompletních elektroinstalací pro stavbu City Park Jihlava.
Za devět měsíců se realizovala zakázka
zhruba za 97 milionů korun – dílo bylo
předáno v září. Investorem je společnost
PSJ Invest. Při dokončování zakázky
se práce na základě jejich požadavků
rozrostly o 10 milionů za elektroinstalace
pro reklamní systémy, LCD panely apod.
ROSS také získal další práci u konkrétních nájemců v City Parku, například
u společnosti Datart. City Park Jihlava
bude největším nákupním a zábavním
centrem na Vysočině.
korun. Jedná se o výstavbu nového
výrobního a skladovacího areálu firmy,
včetně administrativní budovy, venkovních inženýrských sítí, komunikací
a zpevněných ploch. Investor žádá, aby
se mohl do nově vybudovaných prostor
nastěhovat do konce roku, takže půjde
o velmi rychlou stavbu, kterou společnost ROSS zrealizuje do pěti měsíců.
Přestože se areál staví v Polsku, které
je členem Evropské unie, má akce řadu
výrazných odlišností od běžné stavební
činnosti v tuzemsku. Způsobují je především přetrvávající rozdíly v legislativě
a závazných normách obou států, které
musí společnost ROSS dodržovat.
administrativní budovy dodává ROSS silnoproudé elektroinstalace, systém měření a regulací a dále pracuje na přípravě
pro slaboproudé elektroinstalace.
Ohlédnutí
Na tomto místě budeme pravidelně přinášet ohlédnutí za významnými zakázkami,
které společnost ROSS Holding realizovala v minulosti. Přítomnost je důležitá,
ale vpřed každou firmu posouvají úspěchy, na kterých se dá stavět budoucnost.
Jedním z příkladů je i první významná
zakázka společnosti z roku 1995:
Výstavba Dětské nemocnice v městečku Streževoj, Sibiř, Rusko
Elektroinstalační práce v City Parku Jihlava.
PLUS,
další market po Lidlu
Divize Facility management získala v květnu významnou zakázku. Jde
o dodávku kompletní údržby pro celý
řetězec prodejen PLUS DISCOUNT
v České republice. Podobnou službu
dodává ROSS od roku 2005 pro řetězec
Lidl. Vysoce konkurenční prostředí nutí
firmy vzdát se řady činností, které přímo
nesouvisí s jejich předmětem podnikání.
Právě proto se i PLUS rozhodl dát údržbu zhruba 150 svých objektů do rukou
ROSSu. Ten v nich zajišťuje nejrůznější
revize od revizí elektroinstalace, ledniček
a mrazáků, přes další elektrospotřebice,
hromosvody, revizi komínů, výměnu filtrů
u vzduchotechniky a revize hasicích přístrojů a hydrantů apod. Téměř shodnou
údržbu zajišťuje ROSS i u firmy Lidl.
Hranipex Polsko
Na zelené louce vyroste velký areál pro
firmu Hranipex v Polsku. ROSS Holding
je jeho generálním dodavatelem, objem
zakázky se pohybuje kolem 70 milionů
Elektrárna Ledvice
Mezi Teplicemi a Bílinou, na úpatí Krušných hor, stojí hnědouhelná elektrárna
Ledvice. ROSS Holding se tu pro společnost ČEZ podílí na přestavbě elektrárny,
v níž vzniká jeden zcela nový energetický
blok. Kvůli tomu je nutné zbourat část staré administrativní budovy. Do staré i nové
„V západní Sibiři jsme během půl roku
prováděli dodávky a práce za zhruba
30 milionů korun. Šlo o elektroinstalaci,
zdravotechniku, topení, vzduchotechniku a klimatizaci. Pracovali jsme tam od
července do Vánoc a díky dobře odvedené práci jsme v oblasti získali další
zakázky,“ vzpomíná na zakázku, která
nastartovala rychlý rozmach společnosti ROSS Holding její spolumajitel
František Fiala. Z dalších prací vzpomenul například Dům přírody ve stejném
městečku za 8,5 milionu korun.
Tehdy v elektroinstalační firmě pracovalo zhruba 20 lidí a přesto dokázala za
půl roku zvládnout tak velkou zakázku.
To bylo jasným znamením pro další
zákazníky, že s ní je možné počítat
a požadovat od ní stoprocentní práci.
„Pak už se do zahraničí jezdilo stále
častěji a dnes se můžeme prezentovat
i většími zakázkami v Bruselu, Mexiku
nebo Číně,“ dodal Fiala.
Jak se ale stalo, že téměř neznámá
společnost dostala možnost na takové
zakázce pracovat? Fiala vidí důvod zřetelně: „Od roku 1985 jsem řídil montáže
v Sýrii a poznal jsem tam mnoho dobrých
spolupracovníků. Ti po roce 1989 zprivatizovali velké stavební firmy a dali nám
svou důvěru v podobě šestimilionové
zálohy na výstavbu nemocnice na Sibiři.
Roli muselo hrát i moje dobré jméno.“
Fiala vzpomíná na mentalitu Rusů, ze
kterých mnozí z nás pociťovali po revoluci
přinejmenším rozpaky. „Spolupráce byla
vynikající. Místní šéfové na Sibiři se třeba
ptali, jak se u nás privatizuje. Viděli naše
dodávky a nemohli skrýt nadšení, když
se vozily sádrokartony nebo minerální
podhledy na stropy. Často něco takového
viděli poprvé,“ vysvětluje.
Montážní tým, Streževoj, Sibiř, Rusko.
Jedna
z prvních
velkých
dodávek
společnosti
dosáhla
až na Sibiř
A srovnání s dneškem? Tehdy měla společnost kolem 20 zaměstnanců, dnes je
jich o tři stovky více. Tenkrát byl obrat
kolem 50 milionů korun ročně, letos
zvládla společnost jen za půl roku obrat
půl miliardy.
ROSS aktuálně / 7
ROZHOVOR:
JAN JUHAŇÁK
MINULOST:
Po Sibiři bylo Švýcarsko jako pohádka
Třiapadesátiletý Jan Juhaňák pracuje už téměř šestnáct let
jako elektromontér ve společnosti ROSS Holding. Z předchozího zaměstnání – Zemědělských staveb – si přinesl dostatek
zkušeností. Nerozhodoval se dlouho, sáhl po nové příležitosti.
Dnes patří k těm, kteří stáli u zrodu firmy...
V čem byl tehdy pracovní život
jednodušší než dnes?
Dneska je trochu rychlejší, na všechno
jsou krátké termíny. Nedá se říct, že by
to bylo v něčem jednodušší. Sice dnes
máme dostatek materiálu, ale zase se
musíme pořád učit, protože v našem
oboru jde všechno velmi rychle dopředu.
Musíte studovat návody, ne vždycky bývají
ale česky. A v elektrice je stále něco nového, to je podobné jako u elektroniky.
Napadlo vás někdy s prací u ROSSu
praštit a jít jinam?
To víte, že mě to napadlo. Ale když se člověk vyučí v elektrice, a nic jiného nikdy
nedělal, tak v tom má zůstat. Uvažoval
jsem, že odejdu na Moravu, protože
pocházím od Znojma, ale to bylo ještě
před tím, než jsem nastoupil k ROSSu.
Ale to víte, že i u něj jsem měl krize.
Ale stejně jste zůstal. Proč?
Přece jenom tady znám hodně lidí,
vedoucí, majitele, a nechtělo by se mi jít
z kruhu známých lidí do neznáma. Člověk, když se blíží k padesátce, už se mu
nechce začínat znovu. Nelituju, že jsem
zůstal. Podíval jsem se díky tomu do
světa, doma jsem to taky celkem zvládal,
i když byly malé děti. Před 14 lety jsem
poprvé vyjel do zahraničí, dětem bylo
kolem čtrnácti let...
8 / Rozhovor
Můžete říct pár nejvýznamnějších
zakázek, na kterých jste pracoval?
Teď jste v Bruselu. Na čem tam pracujete?
Jmenovat mohu třeba Grand hotel Pup
Karlovy Vary, lázeňský dům v Jáchymově, v zahraničí nemocnice na Sibiři a pak
ty různé ambasády, naposledy v Mexiku.
Začínal jsem v Ženevě, byl jsem v Káhiře, Bruselu, Litvě. Tam jsem byl nejdéle,
skoro dva roky.
Na rezidenci velvyslance. Pak budeme
dělat na úřadě Stálé mise při EU.
Co bylo ze začátku na cestování
nejnáročnější?
Ten první výjezd byl krutý, jeli jsme na
Sibiř a věděli jsme, že je to skoro na
půl roku. Byli jsme pryč od rodin a ještě
v místě, které nemá pro našince úplně
dobrý zvuk. To bylo těžké.
Které místo jste si nejvíc zamiloval?
Ženevu mám nejradši. Tam jsem byl
hned po návratu ze Sibiře, a tam se mi
líbilo nejvíc – jezero, úhledné, udržované město. Východní státy byly obecně
slabší, i když v Turecku jsem byl třeba
u doktora a nemůžu si vůbec stěžovat.
Ošetření perfektní, možná bych takové
nedostal ani v Česku.
Kde byste naopak stonat nechtěl?
Určitě bych nerad na Sibiři, i když jsem
tam stavěl nemocnici. Viděl jsem tam ten
provoz. A v Káhiře také ne, i když jsem
tam poprvé dostal zánět středního ucha.
Naštěstí tam byl český doktor.
Jaká je běžná denní náplň vaší
práce?
Dělám elektriku. Nebo lépe Instalace
elektrických rozvodů. Nejdřív se vysekají drážky nebo se natahají trasy, kabely,
rozvody. Zapojuji elektrické komponenty,
a když je to něco složitějšího, dolaďuje
to někdo jiný. Spíš dělám hrubší práci,
instaluji světla a podobně.
NA ZAČÁTKU BYL VLASTNĚ OMYL
Je otázkou, koho vlastně považovat za prvního a pravého vynálezce
elektrického proudu. Byl to Galvani,
Volta, Coulomb, Ampére, Ohm
nebo Faraday? Každý z nich přinesl
světu něco nového, dosud nepoznaného.
První krok na cestě k elektrickému proudu učinil Ital Luigi Galvani (1737–1798),
který jako pokusný materiál nepoužíval
vodič a polovodič, ale obyčejná žabí stehýnka. Při dotyku skalpelem se stahovala. Galvani si myslel, že je to živočišná
energie.
Na jeho pokusy navazuje Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta
(1745–1827), který se o Galvaniho
poznatcích dozvěděl v roce 1771. Odhalil, že nejde o živočišnou energii, ale
o reakci dvou kovů. Osm let na to sestrojil první zdroj elektřiny – článek – Voltův
sloup. Mimo jiné seřadil kovy podle jejich
elektrochemických potenciálů. „Upozornil na sebe epochálními objevy v elektřině i kruhy nejvyšší, od nichž dostalo se
mu plně zaslouženého uznání,“ uvádí se
na stránkách Ottova slovníku naučného.
Ještě se vrátím k vaší rodině. Zvykly
si vaše děti, že jste měsíce nebyl
doma? A co manželka, nevyčítala?
Teď už jsme s manželkou sami, děti už
jsou pryč. Žena si za těch deset let zvykla,
že je doma sama. Má psa a když nejsem
doma, nikdo jí do života nekecá (smích).
Tři roky bydlíme na vesnici na chalupě,
tam je to veselejší. Kolem sebe má sousedy, takže určitě není nikde na samotě.
Děti máme dvě, syna a dceru. Před lety
byl ten kontakt z ciziny složitý, dneska
si můžeme volat přes skype. Dceři se
v poslední době nelíbilo to, že jsem jel do
Mexika, ale kriminalita, které se bála, tam
není tak zlá. Ale když bylo dětem čtrnáct,
a byly v pubertě, nebylo to úplně lehké,
když jsem byl měsíce pryč. Měly však
slíbeno, že když to zvládnou, dostanou
nějakou elektroniku a to většinou zabralo
(úsměv).
(jap)
Napoleon Bonaparte Alessandro Voltu
jmenoval senátorem a povýšil ho na hraběte. Později Volta působil jako ředitel
Filosofické fakulty univerzity v Padui a od
roku 1819 byl ředitelem fakulty matematiky a fyziky Univerzity v Pávii. Známý je
také jeho citát: „Omyl, který vzbudí rozruch, je cennější než pravda vedoucí do
slepé uličky.“
Mnoho dalších vynálezců, se významnou
měrou podílelo na vědeckém vývoji na
poli elektřiny:
• Charles Coulomb (1736–1806)
– definuje velikost síly mezi dvěma elektrickými náboji
• André Marie Ampére (1775–
1836) pokládá základy elektromagnetismu a elektrodynamiky
• Georg Simon Ohm (1787–1854)
– formuluje zákon o závislosti
elektrického proudu na napětí
a odporu
• Michael Faraday (1791–1867)
– objevuje elektromagnetickou
indukci a umožňuje tak konstrukci elektromotoru
Tyto první objevy znamenaly převrat podobně jako průmyslové vynálezy. Za to,
že dnes můžeme elektrický proud využívat prakticky na každém kroku, vděčíme
především dvěma dalším velikánům:
Thomasu Alva Edisonovi (1847–1931)
a v jeho stínu žijícímu Ernstu Werneru
von Siemensovi (1816–1892).
Edison byl již od dětství velmi podnikavý. V přístavu Huron zřídil novinové
stánky a zaměstnal dva chlapce. Za půl
roku dokonce s pomocí svého přítele,
průvodčího, tiskl noviny Weekly Herald
v prostoru zavazadlového vozu. Některé
výdělky z Edisonových obchodů padly
na výstavbu malé laboratoře, také v zavazadlovém voze, který si pronajal. Láhve,
baterie a odměrné válce zdobily jeho kvetoucí laboratoř až do doby, kdy jedním ze
svých pokusů s fosforem vyhodil vagón
do povětří. Jeho první pokusy tak skončily neslavně. Železnici ale zůstal věrný,
pracoval jako telegrafista.
Za svůj život si nechal patentovat na tisíc
vynálezů. „Opakovač automatický, zařízení k současnému telegrafování z obou
stanic, telefon, fonograf, mikrofon, mikrotasimetr, aérofon, megafon, fonoplex,
zařízení dvojitého mluvení telefonického,
aparát typotelegrafický, zařízení ku stálému spojení elektrického vlaku se stanicemi. Nejnovější jeho snahy nesou se za
využitkováním energie nahromaděné ve
vlnách mořského přílivu,“ čteme v Ottově
slovníku naučném. Hlavní Edisonovou
zásluhou bylo zdokonalení dynamoelektrických strojů a zavádění a rozšíření
elektrické žárovky.
Werner von Siemens byl původně voják,
později ho zlákal také telegraf. I jeho
seznam vynálezů je úctyhodný:
1841 první patent v Německu na galvanické zlacení, stříbření a niklování
1846 sestrojil lis k obalování drátu isolací guttaperčovou
1847 dosáhl patentu na tiskací telegraf
1848 položil v přístavě Kielském první
podmořskou minu s elektrickým
zapalováním
1848 stavěl podzemní státní telegrafní
spojení mezi Berlínem a Frankfurtem n. M.
1856 sestrojil nový induktor zv. Siemensova kotva
1859 zavedl jednotku odporu zv. Siemensova jednotka
1867 vyslovil veledůležitý princip dynamoelektrický a sestrojil první
dynamoelektrický stroj, který sám
se magnetoval
1879 vystavěl první elektrickou dráhu v Evropě, a to na průmyslové
výstavě berlínské
Továrna v Berlíně, ve které působil, jeho
objevy velmi mohutněla, zejména v oboru stavby telegrafů. Siemensovi byla svěřena nejen stavba telegrafního spojení
v Německu, ale vystavěl takřka celou
telegrafní síť v Rusku, veliký počet telegrafních spojení v Anglii a jejích osadách,
v Jižní Americe, ve Španělsku a v Turecku. Berlínský závod brzo nestačil a bylo
třeba zřídit roku 1855 poboční závod
v Petrohradě, roku 1858 v Londýně
a roku 1863 v Tifíísu.
Život bez elektrického proudu si dnes
skutečně neumíme představit. Proto
jsou popisované objevy pro lidstvo tak
důležité. Příště si představíme jednoho z největších českých objevitelů
– Františka Křižíka.
(rah)
Thomas Alva Edison / nahoře
Alessandro Volta / dole vlevo
Foto: wikimedia.org, cojeco.cz
Nebýt velkých
vynálezců,
možná
bychom dnes
ještě nesvítili
Minulost / 9
15 let u firmy
TRENDY:
SLEDUJEME I MOZEK!
zvládnu, když se nebude situace zhoršovat. Je to ještě dlouhá doba, ale do
důchodu se už těším. Doma odpočívám hlavně při práci na zahrádce.
z firmy do firmy by asi moc neřešilo.
Tady znám majitele, vím, co můžu očekávat. I ti, co odešli, se často vrací zpět.
Jinak tu mám druhým rokem syna na
brigádě, dělá elektro školu a myslím si,
že se tu bude jednou o práci ucházet.
Rozhodně mu to nebudu vymlouvat.
Nové poznatky o funkci mozku a jak jej sledovat či ovlivňovat.
Lidský mozek
ještě zdaleka
není prozkoumaný ve všech
oblastech
Jednou z odvěkých otázek člověka v oblasti medicíny je nalezení
odpovědí na otázky funkce mozku
a pochopení jeho činnosti, a pak
možné selektivní ovlivnění částí
mozku a jeho funkce. Historicky
existuje řada přístupů, pohledů
k postupnému objevování jeho
složení, funkce částí mozku a celku jak z pohledu biologického,
fyzikálního, chemického, tak psychosomatického. Tyto přístupy se
dynamicky rozvíjejí a jsou podporovány metodami a přístroji určených
ke zkoumání center mozku jak
z makroskopického, tak mikroskopického pohledu.
V literatuře je věnována velká pozornost
jak metodám snímání činnosti mozkových center, tak metodám ovlivňování
jeho částí. Nemyslíme na pokleslý filmový a literární žánr bio-robotů, otroků atp.
Tato zvídavost je vedena velmi potřebnými pohnutkami. Je známé, že některé syndromy onemocnění známé jako
Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba jsou snadněji vysvětlitelné
z pohledu elektromagnetického pole a to
oblasti šíření vln v dielektrických vlnovodech – vláknech.
U Parkinsonovy nemoci mají nervová
vlákna se svým obalem vlivem vnějšího
prostředí (výživa mozku, atd.) nepatrně
změněné fyzikální vlastnosti. Komunikace pomocí těchto vlnovodů je zatížena
chybovostí. Díky chybné komunikaci
mezi dvěma hemisférami pomocí neuronů, dochází k odrazům elektromagnetických vln a chybně přenesené signály
dále ke svalům způsobují neustálé „vyrovnávání“ stavu polohy například končetin.
Mozková část a další části jsou neúměrně přetěžovány soustavným přenosem
signálů. Navenek je tento jev pozorován
jako třesení končetin s tím, že jej nelze
vědomě snížit ani potlačit. Pokud by se
umělým zásahem podařilo přenos mezi
hemisférami korigovat, je tento syndrom
potlačen. Jiným příkladem je problém
10 / Trendy
poškození mozkomíšního kanálu například jeho destrukcí po havárii. Pokud by
se podařilo poškozené místo přemostit
a přenést alespoň základní pohybové
funkce končetin, mnoha lidem by se
výrazně zkvalitnil jejich další život.
Abychom mohli takto korektně zasahovat do činnosti mozku a navazujícího
nervového systému, je nutné mít k dispozici nejen metodiku snímání detailů mozku a nervových tkání a jejich aktivit, ale
i metodu zachycení mikro a nanocenter,
ve kterých se odehrávají jednotlivé elektromagnetické procesy při specifických
vnějších podnětech. Takto lze najít místa mozkové tkáně, kde jsou uchovávány
informace o návycích například na alkohol, workoholismus, nadměrné sexuální
aktivity, atp. Mezi známé, ale neustále
propracovávané, diagnostické metody
patří metody tomografie, tedy metoda
skládání postupných výsledných obrazů
řezů objektem, bez jeho fyzického narušení. Mluví se o ultrazvukové, jaderné
tomografii, elektronová, pozitronová,
rentgenová, impedanční tomografie.
Úspěšnost zobrazení očekávané části
mozku závisí v první části na vhodné
volbě snímací metody pro očekávané
zobrazení části mozku. Tato část souvisí
s podmínkami citlivosti a přesnosti metody. Při aplikaci jedné z metod tomografie,
a to magnetické rezonance, lze dosáhnout kvalitních výsledků. Tato metoda
je založena na hypotéze, že jádro atomu
složené z neutronů a protonů má svůj
vlastní moment. Pokud se jádra vloží
do silného stacionárního mangetického
pole, ovlivní se pohyb jádra natolik, že
se jejich osy začnou pohybovat nepatrně
kolem směru stacionárního magnetického pole v synchronním režimu. Potom ve
směru kolmém ke směru stacionárního
magnetického pole lze malým vhodně
voleným magnetickým harmonickým
polem vychýlit jádra natolik, že se vychýlí
a kmitají jiným způsobem – rezonují. Pro
každý prvek periodické soustavy prvků je
tato frekvence jiná. Změny pohybu jsou
snímány na základě Farayova indukčního
zákona – cívkou. Podle tohoto principu
můžeme vyhodnotit složení zkoumané
látky a rozlišit jej v prostorových souřadnicích.
Je ale mnoho překážek úspěšného
měření a vyhodnocení obrazu. Těmito
metodami se zabývají významná pracoviště, jako je například Ústav teoretické
a experimentální elektrotechniky Fakulty
elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně
nebo Akademie věd České republiky –
Ústav přístrojové techniky v Brně.
Díky velmi citlivým měřicím metodám je
možné lokalizovat místa v mozku, kde
neurony reagují na přenos specifických
vnějších podnětů. Tak byla nalezena
velmi přesně celá řada lokálních center
reakcí na zkoumané podněty [1]. V těchto
místech je možné publikovanými metodami pomocí sond [1], provádět bližší snímáni nebo stimulaci center. V poslední
době byla vyvinuta celá řada nových typů
konstrukcí senzorů a stimulačních sond,
založených na nanotechnologiích. Znamená to, že rozměry tělesa sond se pohybují až v řádech stovek nanometrů. [2]
(red)
Zdroje:
[1] Implantable biomimetic mikroelektronics systems, Proceedings
of the IEEE, vol. 96, no. 7, July 2008
[2] IEEE Sensors Journal, vol. 8, no. 7, july 2008
Radka Choutková
mzdová účetní
nastoupila 1. 6. 1993
Do firmy jsem se dostala přes konkurz,
na který mě poslali z úřadu práce. Krize v zaměstnání asi zažije občas každý,
ale já toho, že jsem u firmy zůstala, nelituji. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím,
že bych tu pracovala dalších patnáct
let, ale pokud by to tu zůstalo takové, jako je to teď, neměla bych důvod
odcházet. Mám dvě malé děti, pracuji
na zkrácený úvazek, čímž mi vyšla firma vstříc a já si toho vážím. Kdyby sem
chtěl někdo z mých blízkých nastoupit,
určitě bych ho nezrazovala. Nebyla
bych ráda, kdyby tu měl pracovat třeba
manžel, spíš proto, že jde o blízký příbuzenský vztah. Když se řekne ROSS,
okamžitě se mi vybaví pan Stryk.
V době, kdy jsem sem nastupovala, byl
ROSS téměř neznámý a spousta lidí
o něm mluvila jako o panu Rossovi.
Zdeněk Nový
mistr
nastoupil 29. 6. 1993
Když zrušili OSP, přešel jsem do
ROSSu spolu s panem Pertlem a Siberou. Stáli jsme u prvopočátku firmy. Tehdy byla mnohem menší, lépe se dělalo.
S lidmi, kteří tu jsou dlouho, se znám,
ale jinak se dost mění. Mladí často
odchází, asi mají jiné představy o práci.
Sám jsem měl chvíle, kdy bych odešel,
ale nakonec jsem vždycky zůstal. Moje
práce je téměř pořád stejná, dělám
v dílně elektro zámečnictví, rozvaděče,
plechařinu. Je mi skoro šedesát, za
dva roky a dva měsíce bych mohl jít do
důchodu, a tak bych byl rád, kdyby nás,
co tu jsme dlouho, společnost patřičně
ohodnotila, aby pak ten důchod stál za
to. Když práci odvedu, chtěl bych za ni
být dobře zaplacen. Nevím, jestli budu
zůstávat déle, uvidím, jak na tom budu
zdravotně.
Jan Tomčák
revizní technik
nastoupil 9. 8. 1993
Před patnácti lety jsem se dozvěděl
o tom, že pan Roman Stryk rozjíždí
firmu. Té přibývalo zakázek a začala
shánět vlastního revizního technika,
protože do té doby to řešila externě.
Tehdy jsem pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, ale nelituji, že
jsem udělal ten krok a stal se zaměstnancem ROSSu. Firma se rozvinula
ve fenomén nejen v rámci republiky.
Dnes už tady těch zaměstnanců z roku
1993–1994 moc není, hodně jich
odešlo, někteří se pak zase vraceli. Ale
já tu jsem spokojený. Nejsem z těch,
kteří by se chtěli za prací stěhovat.
Kdyby chtěl někdo z blízkých do firmy,
nevím, co bych mu řekl. Manželé by
v jednom podniku pracovat neměli, ale
pokud by chtěl v budoucnu třeba můj
syn, řekl bych mu, ať se ve škole zaměří
na projektování a inženýring.
10 let u firmy
Miloslav Pertl
elektromontér
nastoupil 28. 6. 1993
Před nástupem k ROSSu jsem pracoval v Okresním stavebním podniku
(OSP), který skončil v roce 1993. Po
třech měsících u jiné firmy za mnou přišel pan František Fiala a nabídl mi práci. Nastupoval jsem jako první do dílny
a vrátil se tak ke strojům, které jsem
znal z OSP, protože pan Fiala celou
dílnu koupil. To víte, že krize za patnáct
let byly, říkal jsem si párkrát, že odejdu.
Je tu dřina, pořád musíme zvyšovat
intenzitu práce, domů chodím dost
utahaný, ale nikdy jsem se ke změně
neodhodlal. Práci bych asi našel, ale
nemyslím si, že by byla o mnoho lepší.
Je mi padesát, do důchodu to tu snad
Jiří Sibera
přípravář
nastoupil 1. 7. 1993
Nastoupil jsem v době, kdy se ve firmě
začaly dělat rozvaděče z likvidace po
OSP. V začátcích to bylo lepší v tom, že
nás tu pracovalo méně a všichni jsme
se znali. Bylo nás třicet nebo čtyřicet,
dnes je nás tu přes tři sta a lidé z firmy jsou roztroušeni po celé republice.
Dnes je také všechno rychlejší, hektičtější, objemově je práce víc a už několik let jsme tu jen dva přípraváři, takže
se mi kolikrát o práci i zdá. Byly doby,
kdy to tu nebylo růžové, ale nechtěl
jsem jezdit nikde po světě, a přecházet
Jaroslav Kletečka
ekonomický ředitel
nastoupil 1. 6. 1998
Do firmy jsem se dostal náhodou.
Pracoval jsem u stavební společnosti,
kde jsem měl dlouhodobou frustraci ze stagnace firmy. Pak jsem se
dozvěděl, že ROSS hledá ekonoma.
Problémů za deset let bylo dost, přišla řada překážek, ale vždycky jsem
VĚRNÍ ROSSU
měl pocit, že firma má zdravé jádro
a dokáže je překonávat. Každého asi
občas napadne, jestli nemá zkusit
něco jiného, ale nikdy jsem nad odchodem nepřemýšlel nijak seriózně. Od
nástupu do ROSSu bych příbuzné
odrazoval, protože rodinné vztahy v jedné firmě nejsou úplně optimální. Tato
společnost je navíc vnímána jako ta,
která se dokáže prosadit a realizovat
zakázky i v zahraničí. Myslím si ale,
že i přes obří projekty není v regionu
bohužel tak známá, jak by zasluhovala,
protože je neprovádí přímo zde.
Lucie Nimmertondlová
účetní
nastoupila 1. 7. 1998
Z deseti let u firmy jsem byla sedm let
na mateřské. Nastoupila jsem znovu
asi před rokem a půl a byl to jakýsi
druhý start ve firmě. Úplně poprvé jsem se o konkurzu do ROSSu
dozvěděla od známé. Byla jsem ráda,
že mám práci, protože jsem před tím
dělala u firmy, která skončila. Kdybych to měla srovnat, rozhodně se mi
dřív dělalo lépe, po sedmi letech na
mateřské jsem trochu ztratila přehled.
Během té doby se firma navíc neuvěřitelně změnila, nesmírně se rozrostla
a při návratu jsem tu téměř nikoho
neznala. Měla jsem pocit, že nastupuji
do úplně jiné společnosti. Pracovní
krize nemívám, jsem ráda, že mi firma
umožnila částečný pracovní úvazek.
Nově narozená miminka
Aleš Špilka
se narodil 27. července 2008
tatínkovi Aleši Špilkovi staršímu.
Ten pracuje ve firmě jako elektromontér. Blahopřejeme.
Věrní ROSSU / 11
SLOVENSKO:
IRELAND:
NAJLEPŠIA DOVOLENKA
JE ŽIADNA DOVOLENKA
ESCAPING FROM AUTUMN,
INCLUDING IN SUMMER…
Foto: Libor Blažek
Leto je i na Slovensku čas prázdnin
a dovoleniek. Deti a mladí potrebujú
nahradiť obdobie školských povinností
hrami a dobrodružstvom, dospelí sa na
chvíľu vzdialiť z kolotoča pracovných
povinností a rodinných starostí. Je to
čas na rodinné dovolenky, mládežnícke
výlety, spoznávanie nových krajín, obdivovanie prírodných krás.
Rušná žilinská železničná stanica uprostred tohoročných letných prázdnin.
Ľudia i vlaky prichádzajú a odchádzajú.
Každý za svojím cieľom. Na preplnenom druhom nástupišti nastáva malý
rozruch. Zo staničného rozhlasu sa ozýva: „... medzinárodný rýchlik Excelsior
z Chebu do Košíc mešká 30 minút...”
Po počiatočnom rozčarovaní sa každý
zariadi ako vie.
Pán vedľa si pokojne zapáli cigaretu. Dvaja
ďalší nervózne nadávajú na rastúce ceny
a klesajúcu presnosť. Dievča s chlapcom,
ktorý ju odprevádzal k vlaku, sa očividne
tešia. Ďalšiu vzácnu polhodinu môžu byť
spolu. Kde-tu niekto číta noviny. Neďaleko odo mňa stojí menšia skupina s batohmi na pleciach a s turistickou obuvou
na nohách. Nemusím dlho rozmýšľať,
kam asi majú namierené. Do hôr. Vedľa
mňa stojí asi mama s dcérou a z útržkov
dialógu sa dozvedám, že ani nie za týždeň
už budú spolu obdivovať krajinu faraónov
a bájneho Nílu. V duchu som si položil
otázku, ako dovolenkujú Slováci?
12 / Slovensko
Dnešná doba ponúka viacej možností
ako vyžiť svoj voľný čas. Dôvodom sú vyššie zárobky obyvateľov Slovenska, ale
aj väčší stres v práci a potreba vypnúť.
Kvôli silnejšej korune, je ešte viacej
dostupné more, hory, piesková púšť, ale
aj kultúrne piatky svetového dedičstva
alebo poznávacie zájazdy vo svetových
veľkomestách.
Nedávno sa mi dostali do rúk výsledky
ankety Ako bude vyzerať vaša letná dovolenka? Najčastejšia dovolenka je žiadna
dovolenka. Aspoň tak to vyzeralo v spomínanej ankete. Treba napísať, že výsledky sú
pomerne krušné. Takmer 25% hlasujúcich
totiž nedovolenkuje vôbec. Medzi ostatnými odpoveďami nejaké zásadné rozdiely
v počte hlasov neboli. Pri mori, uprostred
záhradných prác či niekde na slovenských
horách, prípadne trávia dovolenku spôsobom, ktorý nebol bližšie uvedený.
Pri pohľade na túto anketu som bol dosť
prekvapený odpoveďou o žiadnej dovolenke, lebo keď sa pozriem okolo seba,
tak priatelia, kolegovia a príbuzní pravidelne dovolenkujú podľa svojich možností.
Niekto naozaj na záhradke, niekto v Bulharsku, Chorvátsku, Taliansku pri mori,
ďalší v Slovenskom krase a podobne.
„V posledných rokoch sa medzi Slovákov dostávajú aj víkendové pobyty.
Začínajúci trend mať do roka viac dovoleniek, ale kratších, súvisí aj s rýchlym
životným štýlom Slovákov. Pracovne
vyťažení ľudia potrebujú viac oddychu
a regeneráciu, ale zároveň však trpia
nedostatkom času“ uviedla sociologička
Sylvia Porubänová.
Podľa slovenských cestovných kancelárii
trávia Slováci víkendy najmä na slovenských horách. Najžiadanejšie sú horské
chaty a ubytovanie pri termálnych kúpaliskách. Bokom neostávajú ani víkendové destinácie ako Rím, Paríž či Istanbul.
Although Irish people are a nation of
Oscar Wild and Jonathan Swift, they
find enjoyment during summertime
in having fun rather than in culture
or books. Indeed, autumn prevails
throughout most of the year in Ireland
– at least that how Czechs characterise the local northern seaside weather.
“Spain is very high on the list of favourite
summer destinations. They simply leave
for heat,“ says Martin Souček and adds
the story of his friend, Thomas. Forty
years of age, Thomas runs his own business and ranks among the wealthier Irish
class. That allowed him to buy own seaside chalet in Spain. Each year, he travels
with his family into a place he owns.
V každom prípade, kdekoľvek sme dovolenkovali v lete, radi si pri dlhých zimných
večeroch v kruhu priateľov zaklikáme pri
počítači po fotkách a budeme spomínať,
aké to bolo krásne. A je to jedno, či je
to doma na záhrade, v kopcoch slovenských hôr, alebo pláži mora.
(rah)
In this part of Europe, salaries average
some € 3,000, making it possible for
majority of local people to go travelling
several times a year. “In spite of that,
some Irish people took liking in domestic camps, where they tend to spend
summer, mostly in groups. They do not
take much interest in books or other
kind of relaxation. They are a nation of
beer and that shows doubly in holiday
time. Irish ladies rather prefer mixed
drinks,“ explains Martin, who works in
Ireland as a manager for ROSS Nova
Partner company.
Another craze for Irish people is to travel across the Atlantic to the U.S. and
right back. ”Thanks to a favourable euro
to dollar exchange rate, they are able
to shop at keen prices and then usually take the first return flight available,“
I learn further.
instance, historical sights such as is the
case in the Czech Republic, which dispatches an increasing number of people to
travel to Egypt or Tunisia.
Perhaps a surprise may await an unknowing Czech person coming to discover Ireland. “At home, you would
ring the hotel and have everything
confirmed in about two hours’ time.
Here it is worse; dealing with hotels is
harder. Irishmen are just a bit slacker.
But on the other hand, there are many
foreigners already working in hotels, and
they affect Irish people positively,“ told
Blanka Nekovářová to the www.irskoaktualne.cz server, who works on the
Isles in tourist industry. She does not
follow the patterns of typical natives
much. “We rather travel somewhere into
the nature, go hiking in the mountains.
Last time, we spent a couple of days in
the Mourne Mountains, small mountains
– but very nice, located north of Dublin,
nearby the town of Dundalk.“
Photos by: Martin Souček
Ireland definitely deserves the attention
of people, not only those from the Czech
Republic. Apart from the typical climate, a rough country – Emerald Isle –
washed by the Atlantic Ocean from one
side – offers numerous varied points of
interest. And everyone must taste the
real Guinness.
(rah)
A typical Irishman is not much travelled. Definitely, Irish people do not really favour familiarisation trips to see, for
Ireland / 13
ROSS PODPORUJE:
ROSS HOLDING PODPORUJE
NOVINÁŘSKÝ DOROST
Foto: Libor Blažek
Pořadatelem je nezisková organizace Centrum Vysočina, o.p.s.
„Školu chceme pořádat jako neziskový projekt, nakonec dobří novináři v minulosti (Havlíček, Peroutka
a další) měli také své mecenáše.
Podpora mladých začínajících
tvůrců je důležitá,“ říká jeden
z organizátorů Milan Kopecký. Program akce se skládá s praktické
části, přednášek a besed se zajímavými lidmi.
Za čtyři uplynulé ročníky je z čeho
vybírat. „Nejdůležitější osobností byl
Václav Havel, díky kterému jsme získali celou řadu další lidí. Byl tady textař
Michal Horáček, novinář Václav Moravec,
diplomaté a řada dalších,“ dodal.
Na konci srpna se do Havlíčkova Brodu
sjeli již po čtvrté mladí novináři z České
republiky, Slovenska, Španělska a Slovinska.
Přilákala je Letní žurnalistická škola Karla
Havlíčka Borovského.
Letošní ročník se
nesl v evropském
duchu. Diskutovat
přijel také Chargé
d´Affaires Francie – Michel Pouchepadass, dále
velvyslanec SRN
Helmut Elfenkämper, publicista Vladimír Mlynář, historik Pavel Žáček,
socioložka Jiřina
Šiklová, novinář
Václav Moravec
a nejen oni. „Pokaždé se snažíme zvát
osobnosti, které zvyšují prestiž Letní žurnalistické školy,“ je přesvědčený Milan
Pilař, který nad programem sedmidenního kempu tráví měsíce.
Studenti jsou alespoň podle svých reakcí
spokojeni. Do Havlíčkova Brodu každoročně přijíždějí noví a noví adepti žurnalistiky. Letos to byla například Miroslava
Pokorná – studentka médií FSS MU
Brno. „Na LŽŠ jsem poprvé a rozhodně
ne naposledy. Skvělá akce, zajímavý program a výjimeční lidé“.
Čtvrtý ročník Letní žurnalistické školy
byl poprvé v pravém slova smyslu mezinárodní. Kromě slovenských studentů
z partnerského regionu Spišské Nové
Vsi přijela také Marina Doña Moreno
z univerzity v Barceloně a Luka Ješenšek
z gymnázia ve slovinském Mariboru.
„Zajímavý program, zajímaví lidé, nová
zkušenost, jistě žurnalistickou školu
v Havlíčkově Brodě doporučím svým
kolegům ve škole,“ poznamenala poslední den – napůl česky – sympatická Španělka.
„Přes Evropskou asociaci vysílatelů
jsme oslovili některé veřejnoprávní rozhlasy, univerzitu v Magdeburku a Evropskou akademii v Berlíně. Podařilo se
nám hned napoprvé získat kontakty
prakticky z celého světa. Připravujeme
spolupráci s holandskými studenty, na
pátý ročník přijedou Maďaři, Poláci, lidé
ze Spojených států a další,“ vyjmenoval
Milan Kopecký a v ruce třímal seznam
několika lidí, kteří se za rok v Havlíčkově Brodě objeví. „Rádi bychom Karla
Schwarzenberga, investigativního novináře Jaroslava Kmentu, některé přednášející z amerických univerzit, velvyslance
USA v Praze,“ doplnil.
Letní žurnalistická škola Karla Havlíčka
Borovského je projekt ryze neziskový.
Studenti platí jen symbolický vstupní
poplatek. „Bez partnerů a chápajících
dárců to není možné pořádat. Mezi hlavní partnery patří vedle města Havlíčkův
Brod, kraje Vysočina a letos také nadace
Friedrich-Ebert-Stiftung, i havlíčkobrodská společnost ROSS Holding, se kterou spolupracujeme v posledních třech
letech. Spolupráce je vynikající, podpora
přichází v pravou chvíli na začátku roku,
kdy jsme jako každá jiná nezisková organizace prakticky bez peněz,“ pochvaluje
si organizátor.
Společnost Centrum Vysočina nepořádá jen Letní žurnalistickou školu. Celý
rok provozuje Novinářské centrum, kam
docházejí zhruba dvě desítky mladých
lidí, kteří vedou žurnalistický kroužek
nejenom v Havlíčkově Brodě, ale také
v mnoha dalších městech na Vysočině.
V neposlední řadě Centrum Vysočina
pořádá Akademii třetího věku – vzdělávací projekt pro seniory. „Snažíme se
nabízet atraktivní přednášky a kurzy.
S úspěchem jsme v minulých semestrech učili cizí jazyky, historii, břišní tance,
pétanque, ale i nauku o přírodě Havlíčkobrodska,“ vyzdvihuje některé z aktivit
sekretářka projektu Jana Zuščicová.
Část Akademie třetího věku je zdarma,
část za symbolický poplatek.
Podrobnosti o Letní žurnalistické škole
a dalších záměrech neziskové organizace Centrum Vysočina najdete na internetové adrese: www.centrumvysocina.cz
(rah)
ČECHOVKA
4.10. MONKEY BUSINESS
Koncert / od 20 hodin
Přední česká skupina hrající pop
a funk. Jde o další z projektů multiinstrumentalisty a producenta
Romana Holého. Formace vznikla
v roce 1999. Od roku 2000, kdy
vyšlo první album Monkey Business,
s kapelou hraje i Američanka Tonya
Graves.
10.10. PAVEL ŽALMAN LOHONKA
Koncert / od 20 hodin
11.10. XIII. STOLETÍ
Koncert / od 20 hodin
15.10. ŽIŽKOV
Divadlo/ od 19 hodin
18.10. MIG 21
Koncert / od 20 hodin
Fanoušky rozblázní skupina, jejímž
frontmanem je známý herec a zpěvák Jiří Macháček. Kapela má na
kontě debutové album Krásné je
žít z roku 2001 a další s názvem
Udělalo se nám jasno z roku následujícího. Obě alba byla nesmírně
úspěšná a v roce 2004 přišla kapela s dalším – Pop Pop Pop.
22.10. SATOMI NISCHIMURA,
RIE MICHIMURA
Koncert / od 19 hodin
v sále Staré radnice
24.10. NAVIGATORS
Koncert / od 20 hodin
25.10. JANA KOUBKOVÁ QUARTET
Koncert / od 20 hodin
Tento večer bude Čechovka patřit
výborné zpěvačce, skladatelce,
moderátorce a publicistce Janě
Koubkové, která patří už léta k předním osobnostem českého jazzu.
Její hudba se vyznačuje zvukomalebností, improvizací, hravostí, jedinečnou atmosférou a všeobjímajícím rytmem. Hostem Koubkové
bude skupina Jazzibaba.
1.11. SKYLINE
Koncert / od 20 hodin
14 / ROSS podporuje
ROSS
VÁS ZVE:
KULTURNÍ AKCE:
5.11. KOMEDIOGRAF
Divadlo/ od 19 hodin
Do Havlíčkova Brodu dorazí Pavel
Liška, Josef Polášek, Tomáš Matonoha a další známí herci s groteskními skeči a písničkami o možném
i nemožném. Formou kabaretu, tedy
skladbou písní, dramatickými výstupy, klaunskými čísly, groteskami, černým humorem, nesmyslem a pomocí paradoxů vypráví o dnešní době.
7.11. ANNA K.
Koncert / od 20 hodin
Vystoupí výborná česká zpěvačka,
jejíž hity není nutné příliš připomínat. Druhá deska Amulet, na níž
pracovala s Davidem Kollerem,
Bradley Strattonem a dalšími, byla
kritikou přijata pozitivněji než první (Já nezapomínám), ale neměla
její komerční úspěch. V pořadí
třetí deska Anny K. Nebe a stejnojmenný hit byly přelomem v hudebním vývoji zpěvačky. Získala za
ně dokonce tři nominace Gramy
a vítězství v kategorii Nejlepší zpěvačka a Nejlepší píseň.
11.11. ZUZANA LAPČÍKOVÁ A JOSEF FEČO
Koncert / od 19 hodin
v sále Staré radnice
14.11. SLET BUBENÍKŮ
Koncert / od 20 hodin
Již po šesté se představí pestrá
směsice bubeníků a jejich přátel
různých stylů i hudebního vnímání.
Čeští špičkoví hudebníci se potkají na jednom pódiu s muzikanty
z Afriky, Ameriky, Asie i Austrálie.
Projekt vychází z jednoduché ideje: pozvat na jedné straně přední
české invenční bubeníky, na straně druhé renomované zahraniční
bubeníky různých žánrů, kultur
a vnímání hudby. Celkem se na
pódiu rozezní až dvě tuny nástrojů od bicích, přes etnické bubny
a elektroniku po lidské hlasy či
didgeridoo Ondřeje Smeykala.
21.11. JAKSI TAKSI, DUKLA VOZOVNA,
ŠATLAVA
od 17 hodin
se sejdou zaměstnanci společnosti
v sále klubu Čechovka.
Koncert / od 20 hodin
28.11. JAROSLAV SVĚCENÝ,
JITKA NAVRÁTILOVÁ
Koncert / od 19 hodin
Neopakovatelný zážitek díky houslovému virtuózovi Jaroslavu Svěcenému
a cembalistce Jitce Navrátilové ve večeru nazvaném Slavné housle v proměnách staletí. Jaroslav Svěcený
je jedním z nejlepších českých houslistů a popularizátorů houslové hry.
Koncertní turné a festivalová vystoupení Svěceného obsáhla USA,
Kanadu, celou Evropu, Brazílii, Kubu,
Turecko, Egypt, Indii i Spojené arabské emiráty či Saudskou Arábii.
5.1. NOVOROČNÍ PORADA
od 8 hodin
v sále klubu Čechovka.
23.1. PLES ROSS HOLDING
Ples / od 20 hodin
Tradiční ples vypukne v KD Ostrov
Havlíčkův Brod, hvězdou večera
bude skupina OLYMPIC.
29.11. 100°
Koncert / od 20 hodin
5.12. KAREL PLÍHAL
Koncert / od 20 hodin
Monkey Business
6.12. COCOTTE MINUTE, RATTLE BUCKET,
COMPOSED
Koncert / od 20 hodin
9.12. ŽIVOT JE FAJN
Divadlo/ od 19 hodin
12.12. ČECHOMOR
Koncert / od 20 hodin
Skupina Čechomor vystoupí se
skladbami ze svého posledního alba
Čechomor sváteční. Skupina získala
v roce 2001 tři ceny Anděl a stala se
Skupinou roku. Za sebou má ovšem
už 15 let existence. Popularitu si
získala mimo jiné albem Proměny,
které nahrála se svérázným muzikantem Jazzem Colemanem.
13.12. SPORTOVNÍ PLES
Ples / od 20 hodin
16.12. FAMILY HÖNIG QUARTET
Vánoční koncert / od 19 hodin
v sále Staré radnice
15.11. MAGMAHOTEL, STATUS PRAESENTS, 19.12. STO ZVÍŘAT, GENTLEMANS´S CLUB,
PROBLEM, POP-PORN
MIMORITMUS
Koncert / od 20 hodin
18.12. VÁNOČNÍ VEČÍREK
Koncert / od 20 hodin
ANNA K.
KUPÓN
na slevu
100 Kč
Po předložení tohoto kupónu
při vstupu do klubu Čechovka,
získáváte slevu na vstupném
ve výši 100 Kč.
Reportáž / 15
platnost 1. 10. 2008–31. 12. 2008
INZERCE
Připravili jsme pro Vás užitečný
elektrotechnický AJ–CZ slovník
dnes od písmene
UŽITEČNÉ:
SLOVNÍK / KŘÍŽOVKA
Abbreviate [əˈbri:vieit]
zkrátit
Abbreviate cable [əˈbri:vieit] [keibl]
zkrátit kabel
Ability [əˈbiliti]
schopnost
Absolute precision [ˈæbsəlu:t] [priˈsizən] absolutní přesnost
Access [ˈækses]
přístup
Access hole [ˈækses] [həul]
vstupní otvor
Accessible [əkˈsesəbl]
přístupnost
Accessory [əkˈsesəri]
doplňky, příslušenství
Accumulator [əkju:mjuleitə]
baterie, akumulátor
Accumulator cell [əkju:mjuleitə] [sel]
akumulátorový
článek
Accumulator charger [əkju:mjuleitə] [ˈča:džə]
nabíječka
Accuracy [ˈækju:rəsi]
přesnost
Accurate [ˈækju:rət]
přesný
Acme thread [ˈækmi] [Ɵred]
lichoběžníkový závit
Across the line starting
spouštění při
[əˈkros] [ðə] [lajn] [sta:tiŋ]
plném napětí
Activate [ˈæktiveit]
aktivovat, oživit
Actuate [ˈæktjueit]
uvádět v činnost, oživit
Acute [əˈkju:t]
ostrý, prudký
Křížovka o cenu
Vyluštěnou tajenku
zasílejte nejpozději
do 30. 11. 2008 na
e-mailovou adresu
[email protected],
správné odpovědi
vylosujeme, výherce získá mobilní
telefon.
Připomínky, nápady
a náměty k časopisu
prosím vhazujte do
schránky označené
ROSS magazín
v sídle ROSS Holding
v přízemí za recepcí
vlevo nebo posílejte
na e-mailovou adresu:
[email protected]
16 / Užitečné
Acute angle [əˈkju:t] [æŋgl]
Adaptable [əˈdæptəbl]
Adaptable control system
[əˈdæptəbl] [kənˈtreul] [ˈsistəm]
Adder [ædə]
Adherent [ədˈherənt]
Adhesion [ədˈhešn]
Adhesive [ədˈhe:siv]
Adjacent [əˈdžeisnt]
Adjacent cable [əˈdžeisnt] [keibl]
Adjustable [əˈdžestæbl]
Adjustable spanner [əˈdžestæbl] [spænə]
Air system [eə] [ˈsistəm]
Alarm [əˈla:m]
Alarm system [əˈla:m] [ˈsistəm]
All purpose wrench [o:l] [ˈpəpəus] [renč]
Alligator wrench [ˈæligeitə] [renč]
Aluminium [æljuˈminiəm]
ostrý úhel
přizpůsobivý
přizpůsobivý
regulační obvod
sčítačka
přilnavý
přilnavost
lepidlo
sousední
sousední kabel
nastavitelný
nastavitelný
(francouzský klíč)
větrací systém
poplach, alarm
EZS – elektronický
zabezpečovací systém
univerzální klíč
hasák
hliník
Ambition [æmˈbišən]
Ambulance [ˈæmbjuləns]
Ammeter [əˈmi:tər]
Amplifier [ˈæmplifaiə]
Amplify [ˈæmplifai]
Approve [əˈpru:v]
Approval [əˈpru:vl]
Appreciate [əˈpri:šieit]
Approximately [əˈproksimitly]
Arc welder [a:k] [ˈweldə]
As built drawings [æz] [bilt] [ˈdro:iŋ]
Assembly [əˈsembli]
Assembly jig [əˈsembli] [džig]
Assembly tools [əˈsembli] [tu:lz]
Attach [əˈtæč]
Auger [o:gə]
Automatic lathe [o:təˈmætik] [leið]
Automatic welder [o:təˈmætik] [ˈweldə]
Average [ævəridž]
A
ambice, ctižádost
ambulsance, sanitka
ampérmetr
zesilovač
zesilovat
schvalovat
souhlas, schválení
ocenit, uznávat
přibližně
oblouková svářečka
(ABD) – projekt
skutečného provedení
montáž
montážní přípravek
montážní nástroje
připojit
vrták
soustruh
svařovací automat
průměr, průměrný
OEZ POKRAČUJE
V ÚSPĚŠNÉM ROZVOJI
Letohradská společnost OEZ působí na elektrotechnickém trhu
bezmála 70 let. Dnes je komplexním dodavatelem produktů
a služeb v oblasti jištění elektrických obvodů a zařízení nízkého
napětí. Firma disponuje vlastními výrobními a vývojovými kapacitami, úzce spolupracuje s výzkumnými institucemi a vysokoškolským sektorem. Produktový program tvoří modulární přístroje
MINIA, kompaktní jističe MODEION, vzduchové jističe ARION,
pojistkové systémy VARIUS, rozvodnice a rozváděčové skříně
DISTRI. Výrobky OEZ nacházejí uplatnění v energetice, průmyslu,
infrastruktuře i bytové výstavbě. Od roku 2007 je OEZ součástí
skupiny Siemens. O rozvoji společnosti v nových podmínkách
hovoří generální ředitel OEZ s.r.o. Ing. Jaroslav Toman.
výrobu. Už na jaře jsme původně skladovou halu přestavěli na halu výrobní, kde realizujeme významnou část
pojistkového programu. Navíc právě
v tomto období probíhá výstavba zcela nové haly, kam bude přemístěna
výroba modulárních přístrojů MINIA.
Prostorově se bude jednat o největší
halu v areálu OEZ.
Rok trval integrační proces firmy OEZ do struktur koncernu
Siemens. Letos v červnu byl
završen. Jak náročné bylo přizpůsobit se struktuře nadnárodní
společnosti?
V rámci OEZ jsou všechny procesy od
nákupu přes vývoj, výrobu až po prodej
a účetnictví v jedné kompaktní struktuře. U Siemens je to jiné, struktura
je přizpůsobena celosvětovému rozsahu koncernu. Museli jsme poznat,
jak jsou tyto procesy nastaveny a jak
fungují. Každý zaměstnanec, jehož se
integrace dotkla, musel plnit své běžné úkoly a vedle toho pracovat na integraci. Díky přípravě a značnému úsilí
mnoha lidí v OEZ, kterého si vážím,
jsme integraci velmi úspěšně završili.
Nyní jsme plnohodnotnou součástí
koncernu Siemens.
OEZ byl úspěšný už jako firma
s českými majiteli. V čem vidíte
hlavní přínos spojení se Siemens?
Jedná se o celkový rozvoj v oblastech
vývoje, výroby nebo zaměstnanosti. Se
Siemens pracujeme na společných
vývojových projektech, které se týkají
jak doplnění, tak obnovy sortimentu.
Zlepšujeme logistiku a zvyšujeme
S rozšiřováním výroby jde ruku v ruce
i rozvoj lidského potenciálu. Přijímáme kolegy nejen do výroby, ale také
do odborných profesí, vývoje a na
manažerské pozice ve výrobě či produkt managementu. V tomto nám velmi pomohla náborová kampaň, kterou
jsme odstartovali letos v květnu Dnem
otevřených dveří. Během jednoho
dopoledne navštívilo náš areál v Letohradě přes 2000 lidí.
Jaký vliv má integrace na další
činnosti v OEZ?
Divize OEZ EM v Zábřehu, kterou
jsme koupili před čtyřmi lety, přechází pod jinou divizi Siemens. Nyní hledáme kupce pro Zkušebnictví, které
OEZ kupoval pro realizaci svých vývojových aktivit. Siemens vlastní značné
vývojové a zkušební kapacity v řadě
zemí, které budeme využívat.
OEZ má své dceřiné společností
i v zahraničí. Dotýká se integrace
i jejich aktivit?
Ano, samozřejmě. Naše zahraniční
dcery fúzují nebo již fúzovaly do struktur Siemens. Tento proces se týká
i zaměstnanců, kteří mají možnost
pokračovat u Siemens. Na mysli mám
například Německo, Rusko, Ukrajinu
či Polsko. Neznamená to tedy, že tamní trhy opouštíme, pouze budeme náš
sortiment dodávat prostřednictvím
regionálních společností Siemens,
přičemž budeme moci využít i jeho
rozsáhlé obchodní sítě. Jedinou výjim-
kou z celkového výčtu je naše dceřiná
společnost OEZ Slovakia, která zůstane plně pod naším řízením.
Nebudou si OEZ a Siemens konkurovat?
Siemens se orientuje na průmyslové
podniky, výrobce strojů, zařízení, zatímco my na infrastrukturu, rekonstrukce,
výrobce rozváděčů. Prostorově ani
tržně si nekonkurujeme, vzájemně se
však vhodně doplňujeme, a to nejen
zaměřením na různé segmenty trhu,
ale také produktovým portfoliem,
které si můžeme vzájemně rozšiřovat
oběma směry. OEZ bude rozšiřovat
výrobky Siemens pod svou značkou
a Siemens bude rozšiřovat své portfolio o výrobky OEZ pod značkou Siemens. A jak již jsem zmínil, na mnoha
trzích se dokonce stane distributorem
produktů značky OEZ.
Jak byste zhodnotil uplynulých
dvanáct měsíců a jaké jsou vaše
plány do budoucna?
Z obchodního hlediska pro nás byla
nejvýznamnější změna v oblasti původních produktů domovních rozvodů, které jsme nahradili novou řadou
modulárních přístrojů MINIA. Konkrétně se jednalo o malé jističe, chrániče,
spínače, relé a další přístroje.
Myslím, že uvedení nové značky na trh
se nám podařilo. A jak jsem již naznačil, významně jsme rozšířili výrobní
kapacity i vývojové kapacity a realizovali výrobu pro potřeby společnosti
Siemens. Byl to významný úkol pro
řadu zaměstnanců OEZ, zejména
pro kolegy z výrobního úseku, kde se
zvýšila výroba u některých klíčových
produktů až devětkrát. OEZ má ve své
novodobé historii - od roku 1994 - za
sebou pouze úspěšná období a věřím,
že po zapojení do skupiny Siemens
bude v tomto trendu pokračovat.
Reportáž / 17
V PŘÍŠTÍM ČÍSLE:
ROZHOVOR: Jan Bárta – Světoběžník u oltáře
ROZHOVOR: František Fiala
TRENDY: Dvoufotonová technologie –
budoucnost v záznamu informací
Naši lidé v zahraničí: Vánoce Slovensko vs. Irsko
PODPORUJEME: Občanské sdružení Benediktus
www.ross.cz