Přihláška na cvičení pro rodiče s dětmi v libeňské sokolovně

Transkript

Přihláška na cvičení pro rodiče s dětmi v libeňské sokolovně
ASOCIACE POMÁHAJÍCÍ LIDEM S AUTISMEM – APLA Praha, Střední Čechy, o.s.
Dětská skupina ZAJÍC – Zájmové integrační centrum
Z e n kl o v a 3 7 , P r a h a 8
mobil:774 723 114
e - ma i l : [email protected]
www.praha apla.cz, www.autismus.cz www.zajic.apla.cz
Vzdělávací program
dětské skupiny ZAJÍC
Motto dětské skupiny:
„Zajíček ve své jamce sedí sám. Ubožáčku, co je Ti, že nemůžeš skákati?“
česká lidová píseň
Dětská skupina ZAJÍC je zde proto, aby pomohla dětem s PAS (porucha autistického
spektra) vylézt ze svých jamek a nebát se okolního světa. Běžným dětem chce školka
ukázat, jak pomoci kamarádovi s hendikepem.
1. Identifikační údaje
Název dětské skupiny
ZAJÍC
Adresa dětské skupiny
Zenklova 37, Praha 8 – Libeň, 180 00
telefon
774 723 114
e-mail
[email protected]
webové stránky
www.zajic.apla.cz
Platnost dokumentu
2013 – 2014
Název zřizovatele
APLA Praha, Střední Čechy, o.s.
Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17
IČ: 26623064
Vedoucí dětské skupiny
Mgr. Dana Cejpková
2. Charakteristika budovy
Dětská skupina ZAJÍC (dále jen ZAJÍC) se nachází na Praze 8 v Libni v budově
libeňské sokolovny. Kapacita skupiny je 12 dětí.
Budova sokolovny byla postavena roku 1909 a dodnes slouží svému původnímu účelu,
tedy vést děti a mládež k aktivnímu sportovnímu, kulturnímu i spolkovému životu.
Dětská skupina se nachází v levé části přízemí budovy a má svůj vlastní vchod.
Všechny prostory školy prošly v roce 2013 celkovou rekonstrukcí, která byla financována z
operačního programu Praha – Adaptabilita (CZ.2.17/2.1.00/35204).
Celková užitná plocha ZAJÍCe je 120 m2. Za vstupními dveřmi se nachází prostor, kde
jsou umístěny botníky, dále pak děti pokračují do prostorné šatny, z které vedou dveře do
herny, jídelny a na toaletu.
K budově sokolovny přiléhá také nádvoří tvořené v levé části trávou a doskočištěm,
které slouží dětem jako hřiště. Plocha hřiště byla v létě 2014 vybavena novými herními prvky.
V krátké docházkové vzdálenosti školky (cca 50 metrů) se nachází Thomayerovy sady,
které nabízejí příjemný prostor pro venkovní aktivity.
3. Podmínky vzdělávání
3.1 Věcné podmínky
Třída je vybavena moderním nábytkem, který se skládá z dětem dostatečně přístupného
komplexu vestavných skříně. Podlaha je v jídelně a herně pokryta marmoleem. Interiér ZAJÍCe
je vkusně doplněn dřevěnými kryty na topení.
Hračky, didaktické pomůcky a výtvarný materiál jsou průběžně dokupovány
a obměňovány. K vybavení třídy patří dataprojektor a rádio s CD přehrávačem.
Skupina není vybavena kuchyní, má pouze výdejnu. Jídlo je zajištěno rodiči.
Ve výdejně je však vestavná kuchyňská linka, která je vybavena lednicí, mikrovlnou
troubou, myčkou a indukční varnou deskou.
Děti navštěvují 3x do týdne v budově libeňské sokolovny menší tělocvičnu (tzv. Srncův
sál), kde je mnoho nářadí a načiní, které slouží k rozvoji obratnosti dětí.
Zahrada je v těsné blízkosti vchodu do MŠ. V létě 2014 prošla rekonstrukcí, která svým
zaměřením korespondovala se zaměřením libeňské sokolovny, zahrada se tak stala venkovním
cvičebním prostorem. Plánováno je doplnění dalších cvičebních prvků, mezi uvažované prvky
patří lezecká stěna, hrazda, dětský basketbalový koš apod.
3.2 Životospráva
Řád skupiny umožňuje rodičům přivádět a odvádět děti podle svých možností
s respektováním pravidel školky. Každodenní pobyt venku je přizpůsobován kvalitě vzduchu.
V denním programu je respektována individuální potřeba spánku. Některé děti pouze relaxují
na lůžku (možnost prohlížet si knihu), ale respektují svoje spící kamarády.
3.3 Psychosociální podmínky
Pro vzdělávání dětí je podstatné, aby se v ZAJÍCi cítily bezpečně a spokojeně. Nové
děti se postupně adaptují na nové prostředí. Pedagogičtí pracovníci (pedagog, asistenti
pedagoga) respektují potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální) a vytvářejí prostředí,
které je čitelné a strukturované, a tím pomáhají dětem v překonávání úzkosti z nového a zatím
nepoznaného (např. být bez rodiče). Děti nejsou přetěžovány a mají rovnocenné postavení.
Volnost dětí je vyvážena nezbytnou mírou omezení vyplývající z nutnosti dodržovat potřebný
řád. Režim dne je dětem vizualizován.
Pedagogičtí pracovníci se vyhýbají negativnímu hodnocení a podporují děti
v inciativách, s kterými přicházejí, a snaží se je dále rozvíjet.
3.4 Organizace
3.4.1 Organizace dne
Rámcové uspořádání dne je následující (neměnná je pouze doba oběda, dobu ostatních
činností je možné aktuálně upravit):
7:30 – 8:30
scházení dětí, volná hra, individuální práce s dětmi s PAS
Pedagogičtí pracovníci si přebírají děti ve třídě.
8:30 – 9:00
prostor pro volnou či řízenou hru, pro děti s IVP je prostor pro individuální práci
(tzv. práce u stolečku), která neprobíhá v herně, ale ve vyhrazené části kanceláře
pedagogických pracovníků
9:00 – 9:45
komunitní kruh a strukturované činnosti na rozvoj osobnosti dítěte
(činnosti se liší viz 3.4.2 Organizace týdne)
9:45 – 10:00 svačina
10:00 – 12:00 pobyt venku, jehož délka je ovlivněna počasím
12:00 – 12:30 oběd
12:30 – 13:00 ukládání ke spánku či odpočinku
13:00 – 14:00 odpočinek dětí na lůžku
14:00 – 14:30 probouzení a vstávání dětí
14:30 – 15:00 svačina
15:00 – 15:45 rozšiřující aktivity (viz 3.4.3 Rozšiřující aktivity)
16:00
uzavření provozu
3.4.2 Organizace týdne
Rámcové uspořádání týdne je následující:
Pondělí – sportovní aktivity v tělocvičně libeňské sokolovny
Úterý – výtvarné aktivity
Středa – výlety na zajímavá místa a návštěva kulturních akcí
Čtvrtek – sportovní aktivity v tělocvičně libeňské sokolovny
Pátek – hudební aktivity
3.4.3 Rozšiřující aktivity
Rozšiřující aktivity navazují v odpoledních hodinách na běžný provoz v dětské skupiny,
probíhají od pondělí do čtvrtka a děti si volí účast na těchto aktivitách: muzikoterapie,
pohybové aktivity, cvičení na nářadí, dramatická výchova. Vedení aktivit zajišťují pedagogičtí
pracovníci MŠ nebo externisté.
3.4.4 Tradice
Nedílnou součástí života dětské skupině jsou tradice, které jí dodávají charakteristické
rysy. V ZAJÍCi jsou to následující aktivity:
Oslava narozenin – oslavenec dostává od pedagoga přání a malý dárek, on spolu s rodiči
připraví pro třídu malou oslavu
Zahájení školního roku – jedná se o aktivitu, která se za příznivého počasí odehrává na zahradě
a má za úkol stmelit kolektiv dětí a rodičů, kteří se budou v následujícím roce potkávat
Adventní zastavení – je realizováno na začátku měsíce prosince, kdy je v kostele sv. Vojtěch
koncert malých a mladých umělců na podporu dětí s PAS a v prostorách ZAJÍCe je připravena
výtvarná dílna a pohoštění
Vánoční besídka – rodičům je promítán krátký film, který dokumentuje, co se děti za uplynulé
3 měsíce naučily
Pohádkový les – je venkovní aktivita v měsíci květnu, která má veřejnosti představit fungování
školky ZAJÍC, děti spolu s rodiči plní úkoly v Thomayerových sadech
Besídka ke dni otců – v měsíci červnu je rodičům promítán krátký film, který dokumentuje
vývoj dětí od podzimu do léta, tatínkům děti předávají malý dárek
Zažít nudu, to vadí! – je oslava na ukončení školního roku pořádaná na nějakém sportovišti,
kde jsou připraveny netradiční disciplíny
3.5 Řízení dětské skupiny ZAJÍC
Povinnosti a pravomoci všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Je vybudován funkční
interní systém prostřednictvím pravidelné komunikace jak personálu mezi sebou, tak i s rodiči.
(připravuje se intranet na webovém portálu)
Při vedení zaměstnanců se vedoucí snaží vytvářet ovzduší vzájemné důvěry a tolerance.
Pracovníci dětské skupiny na všech úrovních jsou zapojováni do řízení. Mají dostatek
pravomocí a jejich názor je respektován.
Dětská skupina spolupracuje se zřizovatelem (APLA Praha) a především s jeho
metodickým střediskem a speciálně pedagogickým centrem (SPC APLA). Dále spolupracuje
s majitelem objektu, tedy Tělocvičnou jednotou Sokol Libeň.
Vedoucí ZAJÍCe vyhodnocuje práci všech zaměstnanců. Snaží se o pozitivní motivaci
a snaží se o vzájemnou spolupráci.
Plánování pedagogické práce a chodu skupiny vychází z přechozí analýzy a snaží se
získat a využívat zpětnou vazbu zvláště od rodičů dětí.
Vzdělávání program vždy vypracovává ve spolupráci s pedagogickými pracovníky
(pedagog, asistenti pedagoga) a spolu s metodickým střediskem APLA Praha či SPC. Snahou
všech zúčastněných je, aby kontrolní a evaluační systém zahrnoval všechny oblasti chodu
dětské skupiny a z výsledků byly vyvozovány závěry pro další práci.
3.6 Personální zajištění
V dětské skupině je vysokoškolsky vzdělaný pedagog a vysokoškolsky vzdělané
asistentky pedagoga, které se věnují dětem s PAS (porucha autistického spektra). V MŠ je
přítomna i nepedagogická pracovnice, která se stará o úklid, provozní záležitosti a výdej stravy.
3.7 Spoluúčast rodičů
Snahou pedagogických pracovníků je spokojenost nejen dětí, ale i rodičů. Vzhledem
k malé kapacitě školky není zřízen Klub rodičů. Rodiče však mají možnost podílet se na dění
v MŠ a účastnit se různých programů setkávání (viz bod 3.4.4 Tradice).
Rodiče jsou pravidelně pomocí webové galerie informováni o tom, co se ve školce děje.
Pedagogičtí pracovníci chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost. ZAJÍC podporuje
rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Dětská skupina spolupracuje s poradci rané
péče, kteří pomáhají rodičům dětí s PAS v jejich nelehké životní situaci.
3.8 Děti v dětské skupině ZAJÍC
Dětská skupina má kapacitu 12 míst, z toho pět míst je obsazeno dětmi s PAS. Třída je
věkově smíšená. Děti jsou přijímány na základě předem stanovených kritérií, která jsou
uveřejněna na webu www.apla.zajic.cz na venkovní vývěsce.
Do dětské skupiny jsou přijímány děti, které v daném školním roce dosáhnou věku 3 let.
4. Charakteristika vzdělávacího programu
Program dětské skupiny ZAJÍC podporuje a doplňuje rodinnou výchovu. V programu
převažují sportovní aktivity, ale velký důraz je také kladen na komunikační dovednosti,
logopedickou průpravu a rozvíjení sociální vztahů, společenských a kulturních návyků.
4.1 Cíle programu
Cíle programu jsou: 1. rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učit se
2. osvojení si základních hodnot, na nichž je postavena naše společnost
3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako osobnost
působící na své okolí (u dětí s PAS využívat v komunikaci AKK)
4.2 Předpoklady k naplnění cílů
1. podpora:
podpoříme dítě především v tělesném rozvoji a osobní spojenosti. Budeme
rozvíjet řeč a procvičovat schopnosti a dovednosti, které umožňují dítěti další
rozvoj a učení. Budeme děti motivovat k aktivnímu poznávání skrze
povzbuzování přirozené touhy učit se novému. Dále budeme rozvíjet schopnosti
přemýšlet a rozhodovat se.
2. poznávání: pomůžeme dětem poznávat hodnoty jako je nedotknutelnost lidských práv,
individuální svobody, rovnost všech lidí, soucítění a solidarita, hodnoty spojené
se zdravím, životem a životním prostředím. Budeme přispívat k předávání
kulturního dědictví. Budeme rozvíjet schopnosti komunikovat a spolupracovat.
3. rozvíjení:
budeme rozvíjet poznávání sebe sama, vlastních zájmů a potřeb. Zaměříme se
na rozvoj sebedůvěry a podílení se na společném životě a činnostech ve škole
i v rodině. Budeme děti vést k svobodné volbě a odpovědnosti za své činy.
4.3 Vzdělávací obsah
Vzdělávací obsah je členěn do 10 integrovaných tematických bloků, které přibližně
korespondují s kalendářními měsíci. Ústřední témata reflektují aktuální dění (roční období,
svátky aj.). Vzdělávací program představuje nabídku, ze které pedagog vychází při tvorbě
třídního vzdělávacího programu v závislosti na aktuálním složení třídního kolektivu
(možnostech a potřebách konkrétních dětí). Kromě toho pedagog pracuje s individuálními
vzdělávacími plány (IVP), které jsou vypracovány pro děti s PAS. Při konkrétní práci s dětmi
jsou respektovány jejich individuální potřeby vycházející z aktuální úrovně rozvoje s cílem
dosáhnout rozvoje klíčových kompetencí předepsaných RVP PV. Pedagog tak postupuje
tvůrčím způsobem, vybírá si z nabídky vzdělávacího programu a pohotově ji obměňuje a
upravuje. Cílem je všestranný harmonický rozvoj dítěte. Rovnoměrně je podporována
pohybová i intelektuální výchova. Průběžně jsou procvičovány a opakovány osvojované
znalosti a dovednosti.
4.3.1 Tematické bloky
4.3.1.1 Seznámení se ZAJÍCem
Cíle, resp. záměry, výstupy
Tematický blok Seznámení se ZAJÍCem je zařazen na začátek školního roku. Docházka do
předškolního zařízení a pobyt v organizovaném kolektivu dětí je pro mnoho z nich novou
zkušeností. Od toho se odvíjejí i základní cíle, které chceme v daném období naplňovat. Děti
získávají velkou autonomii a samostatnost v řadě oblastí – citová samostatnost (pobyt bez
rodičů), samostatnost v sebeobsluze (oblékání, stravování) a rozvoj základních hygienických
návyků. Děti se seznamují s novým prostředím, které na ně zároveň klade nové požadavky.
Děti se musí v daném prostředí naučit orientovat (kde naleznou to, co chtějí, potřebují)
a osvojit si pravidla platná v daném prostředí (musíme uklízet, co si půjčíme, pro určité činnosti
jsou vymezena určitá místa, musíme dodržovat určitý stejný režim jako ostatní děti, nemůžu si
tedy dělat, co chci a kdy chci). Na děti je přenášena určitá zodpovědnost – mají svou značku –
svou šatní skříňku, botník, sami by tak měly vědět, kde mají své věci. Děti se učí kooperovat
s ostatními v kolektivu, učí se pravidlům společenského soužití, osvojují si dovednosti důležité
pro navazování a rozvíjení vztahů s druhými (ostatní děti, dospělí), jak se chováme k druhým
lidem, základy slušného chování (při příchodu a odchodu se pozdravíme, poprosím a poděkuji,
řeknu si o pomoc, řešení konfliktních situací). Rozvíjí se komunikační dovednosti dle možností
dětí (verbální či neverbální). Podporuje se vyjádření vlastních přání a potřeb – dítě je aktivním
členem společenství. Dítě je v prostředí MŠ obklopeno řadou nových podnětů, jsou mu
nabízeny nové činnosti – smyslem je podporovat všeobecný rozvoj tělesný, smyslový,
intelektuální, je podporována zvídavost, zájem o okolní svět. Jsou rozvíjeny základní znalosti
dětí – aktuálně k tématu podzimu, informace o existenci ročních období, co je typické pro
podzim.






Dítě zvládá strávit část dne v dětském kolektivu bez přítomnosti blízké osoby
Dítě se orientuje v novém prostředí, ví, co kde najde, příp. komu (pedagog) si má říct
o pomoc
Dítě zná svou značku, pozná svou skříňku a botník
Dítě zná jména dětí a dospělých ve školce
Dítě zná základní pravidla platná v kolektivu školky (neubližuji ostatním dětem, dělím se
o hračky)
Dítě se aktivně podílí na sebeobsluze (dle svých možností se samostatně obléká, používá
WC)
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Tady jsem ve školce – Děti se seznamují s prostředím dětské skupiny
 Já a kamarádi – Děti se učí znát svou značku a jména ostatních dětí a dospělých ve třídě
 Spokojené tváře – Děti se učí a upevňují si návyky a zásady správného chování v prostředí
MŠ
 Kde to najdu – Děti získávají informace, kam patří předměty a hračky ve třídě, seznamují
se při tom s piktogramy
 Pomůžu a rád – Děti se učí správně používat pomůcky a uložit je zpět na své místo
 Zajíc v podzimu – Děti si povídají o podzimu, co je pro toto roční období typické
Nabídka činností:
 říkadla: "Dobrý den", „Zajíc“
 písničky: Kočka leze dírou, Pec nám spadla, Jak si povídají zvířátka, rytmizace s nástroji
 výtvarná výchova: tupování zajíce (symbolu skupiny), otisk ruky, grafomotorická cvičení +
strukturovaná kresba, lepení na kolíček
 tematická hra: hry s obrázky značek dětí ve třídě, poznávání své značky, pexeso se
značkami, určování předmětů ve třídě, smyslová hra "Co se kde nachází" (zavázané oči +
popis), seznamování s novým vybavením třídy a školky, hry s hračkami ve třídě, co patří do
jídelny, do koupelny, tříděný odpad
 video: Mach a Šebestová – vzorné chování, utváření pravidel naší třídy, diskuse o
pravidlech v ZAJÍCi, na ulici (důvod nošení reflexních vest), zdravení
 řízená hra: skládání ze stavebnice, víček aj. podle modelu
 cvičení: pohybová hra „Bublina“, „Zajíček v své jamce“, kolektivní logopedická cvičení
 čtení a prohlížení knížek, vyprávění obsahu
 gesta a mimika (smích, pláč, zlobit se)
 téma podzimu: všímat si venku, jak vypadá podzim, sběr kaštanů aj.
4.3.1.2 Já a můj domov
Cíle, resp. záměry, výstupy
Tematický blok Já a můj domov se soustředí na poznání vlastního těla, jaké má části, jaké
máme smysly a k čemu slouží. Děti si uvědomují příslušnost k lidskému druhu, jaký je rozdíl
mezi člověkem a zvířaty. Pozornost se soustředí na poznání druhů bydlení, kde bydlím já, kde
bydlí druzí, kde bydlí zvířátka. Pracuje se s pracovními listy, kde děti mimo jiné rozvíjejí
grafomotoriku, zkouší nové výtvarné techniky. Osvojují si základy prostorové orientace.
Rozvíjejí hrubou i jemnou motoriku, motoriku mluvidel. Dramatizují jednoduché pohádky
a hříčky, podporuje se vnímání rytmu, dechová cvičení, učí se posloupnost děje, ale např.
i členy rodiny.




Dítě pojmenuje základní části svého těla (dle svých možností alespoň ukáže)
Dítě zná základní smysly a orgány, které k nim patří (dle svých možností alespoň ukáže)
Dítě si uvědomuje základní rozdíly mezi člověkem a zvířaty
Dítě rozlišuje základní pojmy nahoře, dole, vpravo, vlevo
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Co jsem zač – Děti se učí, co to znamená, že jsme lidé
 Můj domov – V dětech je vzbuzováno vědomí příslušnosti k rodině
 Jaký je rozdíl mezi námi a zajícem – Děti pozorováním zkoumají a učí se popsat rozdíly
mezi lidmi a zvířaty
 Kde bydlím – Děti se učí o rozdílech mezi životem ve městě, na vesnici, jak bydlí zvířata
 Učím se pojmy nahoře a dole – Děti se učí pojmy vlevo, vpravo, nahoře, dole, vpředu,
vzadu
Nabídka činností:
 pohybové hry: „Na tělo“, „Dáme ruku sem …“, napodobování členů rodiny s využitím
nářadí v tělocvičně (tatínek leze po žebříku, dítě se klouže …), „Paci, paci, pacičky“,
„Domečky s obručemi“, „Prašná brána“
 výtvarná činnost: strukturovaná kresba lidské postavy, dokreslování obličejů (individuální
i skupinová výtvarná činnost), obtiskování rukou a nohou, kresba rodiny, koláž
z donesených fotek
 pracovní listy: „Domeček“ (dokreslování chybějících částí), „zvířecí domečky“ (spojování),
prostorová orientace
 říkanky, písničky: „Hlava, ramena …“, „Malé kotě“, „Jede vláček kolejáček“
 tematická hra: naše smysly (Na co mám oči? Na co mám uši? …), stavba lidské postavy
z PET víček, zpívání ukolébavky – uspávání miminka, houpání dětí v dece (padáku), děti
houpou panenky a plyšáky jako maminka nebo tatínek
 dramatizace: O veliké řepě, využití při výtvarné činnosti (řazení postav – posloupnost),
„Boudo, budko“
 strukturovaná hra: stavba domečků, města ze stavebnice
4.3.1.3 Barvy kolem nás
Cíle, resp. záměry, výstupy
Děti si osvojují základní barvy, dále s nimi pracují a využívají barevné třídění k různým
činnostem. Děti si opakují, co se již učili o podzimu a změnách v přírodě – příroda je na
podzim plná barev, což se propojuje i s dalšími aktivitami zaměřenými na učení se barev.
V aktuální období přicházejí dušičky, děti si tak povídají, co se s daným obdobím pojí, zmíněn
je i svátek Halloween, který je dětem známější, dané téma se využívá pro výtvarnou činnost,
děti procvičují motoriku např. při dlabání dýní – propojují se smysly zrak, hmat a chuť
(ochutnávání dýňových semínek), pozorování hořící svíčky (povídání si o ohni, o bezpečnosti).
Barvy se nacházejí i na semaforu, děti si povídají, co která barva na semaforu znamená a jak se
tedy máme podle barev na semaforu chovat, prakticky jsou znalosti procvičovány při pobytu
venku. Seznamují se s pravidly cestování v prostředcích hromadné dopravy (kdo má přednost si
sednout, hovoříme tiše), povídají si, kde jezdí které prostředky (voda, vzduch, silnice, koleje).




Dítě rozliší základní barvy
Dítě zná základní znaky ročního období – podzim
Dítě chápe význam semaforu
Dítě zná základní pravidla cestování v prostředcích hromadné dopravy a umí je uplatňovat
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Dušičky – Děti se seznamují s tradicemi Dušiček, včetně zahraničních svátků jako
Halloween
 Barvy kolem nás – Děti se učí pojmenovat a rozlišovat barvy
 Co se děje venku – Děti si opakují znalosti o podzimní přírodě
 Zajíc malířem – Děti jsou podněcovány k výběru barev charakteristických pro určité téma
 Semafor – Děti jsou uvedeny problematiky dopravních předpisů, co je semafor, k čemu
slouží, jaké má barvy a co znamenají
Nabídka činností:
 výtvarná činnost: dlabání dýní, využití tematických šablon (čarodějnice, dýně, duchové) pro
různé výtvarné techniky, práce se společně nasbíranými barevnými listy, tvorba netopýra
z ruličky od toaletního papíru, výroba duchů z látky, výroba škrabošek (rej strašidel),
podzimní skvrny (dekalk), koláž z obrázků z časopisu
 říkanky, písničky: Bázlivý, Ať žijí duchové (tanec se šátky), rytmizování s využitím
igelitových pytlíků, relaxace při hudbě, Foukej, foukej větříčku, Vláček, Barvičky
 pohybové hry: Pan čáp ztratil čepičku, Na auta, Semafor
 tematická četba a povídání si (dušičky, Halloween), pohádka Meluzína, Červená Karkulka
 smyslová stimulace (barevná světýlka), poslech zvuků z CD (smích, výkřik aj.), CD se
zvuky dopravních prostředků, hlasitý a tichý zpěv
 pracovní listy: Barvy, Stromy a jejich plody (přiřazování), Dopravní prostředky (kdo jezdí
po silnici, kolejích, na vodě, ve vzduchu)
 tematické řízené hry: přiřazování a třídění podle barev (i s využitím tabletu), barvy
oblečení, které máme na sobě
 kooperativní hra: společné skládání puzzle, pexeso
4.3.1.4 Vánoce, Vánoce, přicházejí
Cíle, resp. záměry, výstupy
V předvánočním čase se prolínají dvě témata, přichází Mikuláš (děti trénují básničky, povídají
si o tom, kdo přijde) a připravujeme se na Vánoce. Činnosti se soustředí na výrobu vánoční
výzdoby. Přitom si děti osvojují základní geometrické tvary (stříhají nůžkami, lepí aj.), opakují
barvy, seznamují se s pojmy malý, velký, menší, větší (výroba sněhuláka). Procvičují jemnou
motoriku při výrobě a zdobení cukroví. Děti si čtou a povídají o vánočních zvycích. Některé si
společně vyzkouší (rozkrajování jablka, lodičky z oříšků aj.). Vyrážejí do města a všímají si
výzdoby. Společně navštíví knihovnu.




Dítě zná základní zvyky pojící se s Vánoci a Mikulášem
Dítě rozliší a pojmenuje (dle svých možností alespoň ukáže) základní geometrické tvary
Dítě stříhá nůžkami
Dítě rozlišuje pojmy malý, velký, menší, větší
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Zajíc poznává tvary – Děti se seznamují s různými tvary a učí se je popsat



Zajíc stříhá ušima, my nůžkami – Děti se zdokonalují v technice stříhání a lepení
Těšíme se na Vánoce – Děti si povídají o vánočních zvycích a tradicích
Barevné ozdoby – U dětí je podporována tvořivost a představivost, opakují se základní
barvy a tvary
Nabídka činností:
 básničky, říkanky, písničky: mikulášská tematika, opakování starších básniček a říkanek
(video pro rodiče na besídku), Větvička jmelí, Vánoční stromeček, Tvary, poslech
vánočních koled
 pohybová hra: Chlupatý čert
 pohybové aktivity: na sněhu (bobování, koulování, stavění ze sněhu), výroba papírových
koulí (muchlání) a koulování
 výtvarné aktivity: téma Mikuláš (koláž Mikuláš, čert a anděl), téma Vánoc (vánoční
výzdoba – výroba ozdob (řetězy, hvězdy, vločky) – vystřihování a lepení z barevného
papíru, muchlání a lepení krepového papíru), vykrajování a pečení perníčků, zdobení
perníčků, vykrajování z lineckého těsta, zdobení stromečku, kresba na téma Vánoce, malba
zvonečku prstovými barvami, výroba vánočních přání
 tematická činnost: geometrické tvary (vystřihování, obtahování, třídění, přiřazování –
grafomotorická cvičení s pracovním listem), stavění z geometrických tvarů, ozdoby na
stromeček, co kolem nás připomíná geometrické tvary, sestavení sněhuláka
z geometrických tvarů – práce s pojmy velký, malý, větší, menší, nejmenší
 tematická četba: Přišly první mrazy (Josef Lada), Adventní čas – popis ilustrací, vyprávění
na téma zima, návštěva knihovny
4.3.1.5 Paní zima v ZAJÍCi
Cíle, resp. záměry, výstupy
Za příznivého počasí tráví děti čas venku na sněhu nebo si alespoň povídají o změnách
v přírodě, které nás v zimě čekají – venku je zima, musíme se teple oblékat, jinak budeme
nemocní, na stromech už není listí, co dělají v zimě zvířátka, stopy zvířátek ve sněhu (venku
nebo alespoň na obrázku), co je to sníh, jak vzniká, kde se berou sněhové vločky (výroba
papírových vloček), co je to mráz (experiment s vodou v mrazáku). Děti si povídají o zimních
sportech, podle možností si i některé sami vyzkouší (bruslení, „klouzání“ na lyžích aj.)



Dítě zná základní znaky ročního období – zima
Dítě chápe základní vztah mezi vodou, sněhem a ledem
Děti znají základní zimní sporty
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Zajícova zimní dobrodružství – Děti se učí, co je to sníh a led a využívají je při volních
hrách
 Zima čaruje – Děti zjišťují, jak vzniká sníh, uvědomují si jeho vlastnosti
 Zimní sporty – Děti se seznamují s různými druhy sportů, umí je popsat a vhodně
napodobovat
 Paní zima a malíř Mráz – Děti vnímají přírodní prostředí v zimě (krása sněhových vloček,
jinovatka)


Zima kolem nás – Děti se učí rozlišit hlavní znaky tohoto období
Zajíc a jeho kamarádi v zimě – Děti se učí, jak můžeme pozorovat zvířata v zimě
v přírodě a pojmenovat volně žijící zvířata
Nabídka činností:
 básničky, říkanky, písničky: Eskymácká abeceda (Jiří Žáček), Vrabec v zimě, Kukačka,
Stopy ve sněhu
 pohybové hry: Mrazíci, Lachtani a lední medvědi (přitahování na lavičce …), Eskymáci
(chůze po balančních čočkách), Na sochy, Sněhová královna (tanec se šátky), Na hnízda,
U krmítka, Čížečku, čížečku
 stavba iglú a sněhuláků s využitím vybavení tělocvičny
 pracovní list: lyžař, teplo a zima, stopy zvířat ve sněhu, grafomototické cvičení (ptačí
zrníčka), opakování malý x velký (zvířátka a jejich domečky)
 výtvarná činnost: vybarvování rukavice, šály (různé techniky), Paní Zima (ze zbytků látek),
výroba krmítka (lůj a semínka), zvířátka v zimě
 experimenty s vodou, sněhem a ledem, zkoumání sněhu pod lupou, „kresby“ mrazu, kresba
do sněhu
 tematické hry: eskymácká řeč (přezdívky)
 poslech četby (O zimní víle Bibianě, O zimě (J. Lada)), sledování pohádky (Krtek
a sněhulák, Jak Rákosníček nezařídil sníh), bajka Jak mazaný vrabčák napálil mocného orla
 zimní hrátky a sporty
4.3.1.6 Zdravý ZAJÍC
Cíle, resp. záměry, výstupy
Dále je pozornost věnována tématu lékař. Děti si povídají o lékařích, k jakým chodíme (pediatr,
zubař), jak nám doktor pomáhá, dává nám injekce, ale nemusíme se bát. Děti poznávají
s některými lékařskými nástroji (fonendoskop), zkouší, jak fungují. Povídají si o tom, co máme
dělat, abychom byli zdraví (hygiena, vitamíny v potravinách, pohyb Dále si děti povídají
o návštěvě obchodu, hrají si na nakupování – jak se chováme v obchodě (nesmíme nic rozbít),
nákup musíme zaplatit (kde bereme peníze), zmiňují se základní profese, kdo ví, co dělají jeho
rodiče? Zmíněno je třídění odpadu, které se v ZAJÍCi aktivně realizuje. Co patří do kterého
koše, proč odpad třídíme?




Dítě ví, proč chodíme k lékaři, vyjmenuje několik lékařských specializací
Dítě zná základní znaky zdravého životního stylu
Dítě ví, jak to chodí při nákupu v obchodě
Dítě zná základní profese
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Zajíc v pohádce – Děti se učí soustředěně poslouchat, poznávat vlastnosti postav a jejich
rozdíly
 Lékař v ZAJÍCi – Děti si povídají o lékařích, lidském těle, zdraví, zásadách zdravého
životního stylu a zdravé výživy
 Nakupování – Děti jsou poučeny o nakupování, zdroji financí a profesích
 Zdravá Země – Děti si prohlubují znalosti o vlastnostech materiálů a jejich dalšího využití
Nabídka činností:
 pohybové hry: ucho na ucho, „Hlava, ramena, kolena …“, drzé myšky, pozor to pálí,
 básničky: O částech těla, Hlava, ramena
 pracovní list: nemocný brouček, obličej, zdravé zoubky, profese (přiřazování typických
předmětů, pomůcek)
 tematické hry: maňáskové, na obchod, na popeláře
 dokument Byl jednou jeden člověk
 výtvarná činnost: oblíbená pohádková postava (tempera), chrup (lepení bonbónů),
obkreslování postavy (hromadná činnost), obkreslování ruky, výroba modelíny
 tematická hra: měření a vážení dětí, fonendoskop, dotyková stimulace (hlazení, masáž),
obvazy
 tematická hra: třídění zboží – předměty, fotky (drogerie, potraviny aj.)
 experiment: různé materiály (pojmy tvrdý, měkký, pružný aj.), pytlík s předměty (poznávat
po hmatu)
4.1.3.7 Těšíme se na jaro
Cíle, resp. záměry, výstupy
Hlavním tématem jsou zvířátka. Děti se učí poznávat zvířátka, učí se, kde která zvířátka žijí
(doma, v ZOO, na vsi, v lese), jaké mají domečky (bouda, budka aj.), rozdělení na domácí,
hospodářská, lesní, učí se pojmenovat a přiřazovat mláďata k maminkám. Jaké dělají zvířátka
zvuky a jak se chovají. S příchodem jara se děti seznamují s novým ročním obdobím, opakují si
znaky těch předchozích, jaký je rozdíl, co se děje v přírodě (aktivně si všímají při pobytu
venku), o počasí. Děti si povídají o Velikonocích, o zvycích a tradicích, které se se svátkem
pojí, vyrábějí příslušnou výzdobu (perníčky, vajíčka, osení), dozvídají se, k čemu slouží
pomlázka. V rámci hudebních aktivit je kladen důraz na rytmizaci a rozklad slov na slabiky.






Dítě zná základní rysy ročního období – jaro
Dítě zná základní „typy“ počasí, umí je popsat
Dítě zná základní zvířata a rozlišuje, kde může takové zvíře potkat (doma, ZOO, les)
Dítě umí přiřadit obrázek mláděte ke zvířeti
Dítě zná základní zvyky pojící se s Velikonocemi
Dítě umí rozložit jednoduché slovo na slabiky
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Jaro ťuká na okna – Děti prohlubují poznatky o změnách v přírodě spjatých s příchodem
jara
 Počasí – Děti se dozvídají nové informace o počasí a jeho vztahu k ročnímu období
 Rozhýbeme si jazýčky – Děti jsou aktivně podporovány, aby při používaly všechny slovní
druhy, dbá se na gramatickou správnost jejich výpovědí
 Hrajeme si na zvířátka – Děti rozlišují a napodobují chování zvířat, procvičuje se tak
jejich obratnost
 Mláďata – Děti poznávají, pojmenovávají a rozlišují několik domácích a hospodářských
zvířat a jejich mláďata
 Velikonoční hody – Děti se seznamují s velikonočními tradicemi a zvyky
Nabídka činností:
 tematické hry: puzzle (zvířata a mláďaty), relaxace Sluníčko (děti leží hlavami k sobě
a svými těly tvoří paprsky, děti jsou postupně volány, aby se šly podívat na obzor, zda už
bude den)
 písničky, básničky: „Prší, prší“, „Foukej, foukej větříčku“, „Maluje sluníčko“, „Zimo táhni
pryč“ (důraz na rytmus, počítání slabik), Já mám koně, Když jsem já sloužil,
 sluchová hra: Kdo to ťuká, Slepička (Jan Čarek)
 pohybové hry: napodobování pohybu zvířat (pavouk leze po stěně, had se plazí po lavičce,
zajíc skáče přes překážky …), „Slunce, voda, blesk“, Zlatá brána, Přišlo jaro (s tancem ve
dvojicích), Na kvočnu a kuřátka (kniha Velikonoce), zvířátka ve tmě
 tematická hra: řazení obrázků (posloupnost ročních období)
 výtvarná činnost: malba na téma počasí, vykrajování a pečení perníčků (velikonoční
tematika), omalovánka Velikonoční slepička, výroba velikonočních zápichů do květináče,
vysévání osení, barvení vajíček (různé techniky)
 poslech četby: O sluníčku (Pavel Příhoda), video: Pat a Mat (velikonoční vajíčko)
 pracovní listy: Vajíčka, Velikonoce
 dramatizace pohádky: O neposlušných kůzlátkách (povídání si o bezpečnosti ve vztahu
k cizím lidem)
4.1.3.8 Auta jezdí tam, náklaďáky sem
Cíle, resp. záměry, výstupy
Ústředním tématem daného období jsou dopravní prostředky a věci s dopravou a cestováním
související. Děti se učí, jaké máme dopravní prostředky. Díky poloze ZAJÍCe mají děti
možnost řadu dopravních prostředků prakticky vyzkoušet (pravidelně cestují). Připomínají si
zásady cestování dopravními prostředky (slušnost, bezpečnost). Děti se seznamují s některými
dopravními značkami, hledají a poznávají je venku, co komu (řidičům, chodcům) takové
značky říkají. Navštíví dopravní hřiště. Děti se seznamují s mapou. K čemu nám taková mapa
slouží, jak může vypadat. Jak vypadají např. plánky v metru, jak poznáme, kam máme jet.
Opakují si orientační pojmy nahoře, dole, vpravo, vlevo. Děti si povídají o cestování. Co si
s sebou zabalíme do batohu? Co udělám, když se ztratím?





Dítě zná základní dopravní prostředky
Dítě zná některé dopravní značky, chápe, k čemu slouží a co znamenají
Dítě ví, k čemu slouží mapa, zvládá základní orientaci v jednoduchém plánku
Dítě ví, co si zabalit do batohu na výlet
Dítě ví, co dělat, když se ztratí
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Co mě doveze do školky – Děti se učí poznat a pojmenovat dopravní prostředky
 Bezpečnost v dopravním prostředku – Děti se seznamují se zásadami bezpečného
cestování v dopravních prostředcích (autosedačka, bezpečnostní pás, držet se v tramvaji,
když se ztratím)
 Dopravní značky a pravidla – Děti se seznamují se základními pravidly (rozhlížení na
přechodu), učí se, co jsou to dopravní značky a k čemu slouží

Cestujeme – Děti se seznamují s mapou a cestováním do zahraničí
Nabídka činností:
 pohybové aktivity: překážková dráha (do/z kopce, slalom), pohybová hra „Auta“, relaxace
„V garáži“, „Vláček jede do tunelu“, Semafor, hry orientované na bezpečnost na silnici
(semafor, přechod), pohybová hra Taxi
 říkanky, písničky: Auta, Tři čuníci, Vlak, Dopravní značky
 tematická hra: řazení obrázků podle děje (posloupnost), pexeso s dopravními prostředky,
poslouchání CD (zvuky dopravních prostředků) – poznávání
 výtvarná činnost: koláž (dopravní prostředky z časopisu – tvoříme město), modelování
dopravních prostředků (vykrajovátka ve tvaru dopravních prostředků), výroba letadla
(kolíček), výroba pexesa
 poslech četby: Mašinka Tomáš – dramatizace, pohádka O mašinkách (video), Zatoulané
kuřátko
 pracovní list: Vlak, Dopravní příručka
 tematická hra: „bojovka“ podle jednoduché mapy, na pana policistu
4.1.3.9 ZAJÍC ve světě rostlin
Cíle, resp. záměry, výstupy
V daném období se děti zaměřují na poznávání rostlin. Učí se některé základní květiny,
rozlišují, kde je najdeme (na zahradě, na louce, pokojové). Které rostliny teď kvetou venku
kolem nás? Učí se, co rostliny potřebují k tomu, aby rostly, a porovnávají to s tím, co potřebuje
člověk k životu. Společně zasadí semínko a starají se o něj, až vyroste rostlinka. Učí se poznat
některé stromy, rozlišit mezi stromem listnatým a jehličnatým. V kontextu kvetoucích květin se
zdokonalují v rozlišování barev, opakují ty základní a učí se rozlišit některé další (světlá,
tmavá, fialová aj.). Učí se rozlišovat mezi plody rostlin – učí se pojmenovat základní ovoce
a zeleninu, učí se třídit, co je ovoce a co zelenina. Společně navštíví trh.





Dítě pozná několik základních rostlin
Dítě ví, jak pečovat o rostlinu
Dítě zná rozdíl mezi listnatým a jehličnatým stromem
Dítě umí pojmenovat kromě základních i další barvy (odstíny)
Dítě zná základní ovoce a zeleninu, rozlišuje mezi ovocem a zeleninou
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Kvetu na zahradě, na louce, doma v květináči – Děti se učí poznat a pojmenovat alespoň
3 zahradní, 3 luční, 1 pokojovou rostlinu, poznat a ocenit krásu květin
 Mám krásnou barvu – Děti se zdokonalují v rozeznávání barev (odstíny barev)
 Jak rostou rostliny – Děti poznávají základní podmínky, které potřebují rostliny k růstu,
analogicky poznávají, co potřebuje člověk k růstu (vzduch, voda, potrava)
 Zajíc na stromech – Děti poznávají, že i stromy jsou živé, učí se poznat a rozlišit stromy
listnaté a jehličnaté
 Ovoce a zelenina – Děti se učí poznat podle vzhledu, chutě a vůně ovoce a zeleninu, učí se
pojmenovat základní plodiny a rozdělit je na ovoce a zeleninu
Nabídka činností
 písničky, básničky: Tulipán a tulipaní, Pampeliška, Tulil se pan Tulipán, Jak se roste, Pod
naším okýnkem, Měla babka …, Foukej, foukej …, Maluje sluníčko
 pohybové hry: Věnečky, Semínka, Sedmikráska, Břečťan (plazí se po lezecké stěně),
Řezání, Strom, Borovice, Kompot
 výtvarná činnost: modelování květů ze samotvrdnoucí modelovací hmoty, modelování
zeleniny z modelíny, origami tulipán, dokreslování tulipánu, omalovánky, setí semínka,
míchání barev
 pracovní list: Květiny a vázy, Květinka (vystřihování z barevného papíru, lepení, PET
víčko), Žlutá květina (bludiště), Kdo je navíc, Strom, Ovoce a zelenina, Stíny zeleniny
(přiřazování)
 poslech četby: Květinový zámek, Láska ze zvonečku, poslech Miminka stromů
 tematická hra: malování květinami venku na dlažbě, zkoumání květin lupou
 tematická hra: různé povrchy stromů (struktura kůra) – obkreslování na papír, hmatová hra,
vyhledávání listů a květin v přírodě (pojmenovávání, frotáž)
 tematická hra: poslepu ochutnávání ovoce a zeleniny
4.1.3.10 Zvonec a pohádky je konec
Cíle, resp. záměry, výstupy
Závěrečné téma je věnováno pohádkám, především těm knižním. Děti si donesou vlastní
oblíbenou knihu. Společně si čtou a prohlížejí knížky. Povídají si o ději. Kreslí ilustrace.
Vyrábějí vlastní knihu. Jaké máme knižní hrdiny? Jak pohádky končí? Děti si povídají, proč
lidé čtou (v práci, pro zábavu), je podporován pozitivní vztah k četbě. Aktivně se pracuje
s pohádkou – s poslechem i promítáním, zaměřujeme se na soustředěné sledování děje,
schopnost vyprávět děj, zapamatovat si hlavní postavy. Společně navštíví knihovnu. Opakují si,
jak se správně chováme ke knížkám. Jaké známe pohádky? Jaké pohádky čtou děti jinde ve
světě? Existují i jiné řeči než čeština. S koncem školního roku děti opakují, co všechno se
naučili, dále procvičují nové znalosti a dovednosti, opakují básničky a písničky. Povídají si, co
je čeká o prázdninách. Děti se loučí se školkou a kamarády, někteří odcházejí do „velké
školky“. Dítě soustředěně naslouchá společné četbě, je schopno povídat si o děti příběhu.




Dítě chápe, proč lidé čtou, ví, že to přináší radost, buduje si tak pozitivní vztah k četbě
Dítě ví, co obnáší návštěva knihovny
Dítě ví, jak se má správně chovat ke knize
Dítě ví, že existují i jiné jazyky než čeština
Přehled učiva
Hlavní tematické okruhy:
 Kniha jako poklad – Děti se seznamují a osvojují si správný způsob zacházení s knihou
 Kdo čte – Děti se učí vyjmenovat a odůvodnit, kdo a proč čte
 Zajíc hrdinou – Děti se seznamují s charakteristickými rysy hlavních hrdinů
 Má nejoblíbenější kniha – Děti představují svou oblíbenou knihu
 Poslední slova – Děti se loučí se školkou, opakují si všechno, co se naučily
Nabídka činností:
 písničky, básničky: Saxana, O knize










poslech, četba, promítání pohádek – děti mohou donést svou oblíbenou pohádku, Láska ze
zvonečku
rytmizace: vytleskávání slov (slabik)
tematická hra: tvorba posloupnosti (řazení děje), Povídám, povídám pohádku, Tichá pošta
společné prohlížení knih: vyhledávání obsahu (ilustrací) podle zadání, rozlišování různých
druhů knih (pohádka, encyklopedie …), jaké máme hrdiny (princezna, princ, hloupý Honza,
červený traktůrek aj.), jak končí pohádka (dobrý konec)
pohybové hry: improvizovaný tanec (s šátky)
relaxace: Obracení listů (děti leží na zádech a na pokyn zpevněné tělo převracejí)
výtvarná činnost: výroba vlastní (ilustrované) knihy, poslech četby a kresba ilustrace,
maluji svého kamaráda
návštěva knihovny
pracovní list: Zvon
společná hra: Oceňuji na tobě
4.4 Vzdělávání dětí s IVP
Individuální vzdělávací plán pro dítě s PAS je vytvořen na základě doporučení
Speciálně pedagogického centra APLA či jiného poradenského zařízení. Dále je plán korigován
na základě komunikace s poradci rané péče, kteří s rodinnou pracují. Pracovní body jsou
nastaveny tak, aby bylo možné na ně navázat i v domácím prostředí.
5. Evaluační systém
5.1 Autoevaluace pedagoga
Jedná se o vlastní zhodnocení práce pedagoga, které se provádí 1x do roka do
předtištěného formuláře.
5.2 Zpětná vazba tematických částí
Vždy po ukončení tematické části je provedena písemná zpětná vazba do plánů.
Průběžně je vyhodnocováno, jak zvolené činnosti napomohly naplnění cílů.
5.3 Vedení záznamů o dětech
Při nástupu dítěte do dětské skupiny je vypracován spolu s rodiči „Vstupní záznam“.
Minimálně 1x do měsíce jsou zaznamenávány projevy dítěte, kterých si pedagog všiml na
základě pozorování. Jedná se o zachycení pozitivního vývoje dítěte. Dětem je vedeno portfolio,
kam jsou vkládány výkresy či pracovní listy. Jedná se o seřazení prací chronologicky za sebou,
aby mohl být sledován pokrok dítěte v grafickém projevu. Rodiče dostávají portfolio 2x do
roka (u příležitosti vánoční besídky a dne otců). Všechny výkresy jsou ukládány do euroobalů
a vkládány do plastových rychlovazačů, které jsou opatřeny otvory pro možnost zavěšení do
šanonu.
5.4 Hodnocení třídního/školního kurikula
Třídní kurikulum, tj. naplňování cílů vymezených v třídním vzdělávacím programu
(TVP) je hodnoceno 2x ročně pedagogickými pracovníky ZAJÍCe na základě připraveného
formuláře. TVP vychází ze vzdělávacího programu, avšak umožňuje pedagogickým
pracovníkům lépe reflektovat aktuální složení dětské skupiny.
Vytvořeno pedagogickými pracovníky Dětské skupiny ZAJÍC v srpnu 2014.
Dětská skupina i tato metodika vznikly v rámci projektu ZAJÍC, který je financován z ESF
prostřednictvím Operačního programu Praha – Adaptabilita a rozpočtu hl. m. Praha.

Podobné dokumenty