Celé číslo ke stažení

zlom
16.3.2007 13:47
E
Stránka 1
Editorial
Milé kolegynû, váÏení kolegové,
otevfieli jste dal‰í ãíslo Bulletinu âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin
a Fyziologické sekce Slovenské botanické spoleãnosti. BohuÏel, zase musím opakovat,
Ïe vy‰lo opoÏdûnû. Ale opravdu se pofiád pfiibliÏujeme, byÈ pomalouãku, k pravidelnosti a vãasnosti vycházení tohoto Bulletinu. Máme-li dodrÏet slíbenou zásadu „dvakrát roãnû“, tak toto je ãíslo „Jaro 2006“. Trochu pfiekvapivû „Podzim 2006“ uÏ vy‰el, a to jako
soubor abstrakt a pfiíspûvkÛ 4. metodick˘ch dnÛ. A tím snad pfiekvapivost ãasového
znaãení skonãí. Pfií‰tí ãíslo Bulletinu bude vûnováno abstraktÛm DnÛ fyziologie rostlin
2007 s rozumn˘m oznaãením „Jaro 2007“.
Nejprve bych rád pfiipomnûl, Ïe v tomto ãísle je také 1. cirkuláfi DnÛ fyziologie rostlin
2007. Je pravdûpodobné, Ïe vût‰ina z Vás uÏ toto oznámení dostala v elektronické podobû. Prosím o roz‰ífiení tohoto cirkuláfie tak, aby se dostal do povûdomí v‰ech potenciálních úãastníkÛ – studentÛ i „dospûl˘ch“ v‰ech vûkov˘ch kategorií a profesní specializace. A samozfiejmû to podstatné: zafiaìme tyto Dny do svého ãasového i vûdeckého
programu! Minulé Dny v Bratislavû byly snad v‰emi úãastníky hodnoceny jako velmi
úspû‰né. Zkusme dodrÏet obdobnou vûdeckou prospû‰nost, ãlovûãí pohodu i pfiíleÏitost
setkat se se slovensk˘mi pfiáteli také v Olomouci.
Podstatnou ãást náplnû tohoto ãísla tvofií informace a pfiíspûvky z nedávné konference
vûnované profesoru Bohumilu Nûmcovi. Toto pfiipomenutí organizovala Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Úãast byla velmi dobrá.
A hlavnû: setkali se nejmlad‰í adepti vûd o rostlinách i nejstar‰í seniofii. A vût‰ina mûla
pocit, Ïe bylo pfiíli‰ málo ãasu na bezprostfiední setkání „ve dvou“ ãi „ve tfiech“. To povaÏuji za velmi kladnou charakteristiku. Odvozuji z toho, Ïe pfiedná‰ky a vzpomínky nás
natolik zaujaly, Ïe jsme peãlivû poslouchali. A proto nám zÛstalo ménû toho volného
ãasu. Tak snad pfií‰tû?
V tomto ãísle také pfiipomínáme Ïivotní jubilea v˘znamn˘ch osobností, jimÏ na‰e stavovská organizace i samotn˘ Bulletin vdûãí za léta sv˘ch aktivit. Je smutné, a padá to na
mou hlavu, Ïe v˘roãí pfiipomínáme zase se zpoÏdûním. Ale zkusme se radovat, Ïe jsme
nezapomnûli.
Informace o obhájen˘ch diplomov˘ch a disertaãních pracích nejsou poãetné. Zato jsou
uÏ doplnûny i fotografiemi tûch, které a ktefií úspû‰nû obhájili. A záleÏí jen na nás v‰ech,
jestli postupnû pfiehled bude úpln˘ a aktuální.
Zápis ze schÛze v˘boru âSEBRu snad také napovídá, Ïe noví ãlenové a ãlenky v˘boru
vûnují této ãinnosti nemálo ãasu a energie. Pfiejme si, aÈ nám to vydrÏí. A hlavnû: aÈ se
nበpoãet rozroste a nechÈ máme dÛvody, proã ãleny âSEBru b˘t a podílet se na jeho
aktivitách!
Praha únor 2007
Lubomír Nátr
Post skriptum: Není bûÏné, aby se v redakãním úvodu ozvaly dva hlasy. V tomto pfiípadu
to má snad své oprávnûní. Nejsa zamûstnancem Katedry fyziologie rostlin PfiF UK mohu
si dovolit chválu na v˘‰e uvádûnou jubilejní konferenci k 40. v˘roãí úmrtí prof. Nûmce.
Na její ‰irok˘ ohlas i dokonalou organizaãní pfiípravu a prezentaci rozsáhlého faktografického materiálu. Investice v‰ech generaãních skupin, která se vyplatila. Lubo‰ Nátr se
pak nemusí kát za ãasovou prodlevu ve vydávání Bulletinu. Dûlal co mohl, o ãemÏ
svûdãí i má sbírka jeho virtuálních vzkazÛ a mobilizaãních v˘zev. Okolnosti, jejichÏ
uvádûní by bylo pfiíli‰ zmateãné, byly silnûj‰í. TéÏ mea culpa.
Jan Krekule
1
zlom
16.3.2007 13:47
O
Stránka 2
Obsah
EDITORIAL
L. Nátr, J. Krekule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
KONFERENCE VùNOVANÁ PROF. BOHUMILU NùMCOVI . .
4
Úvodní slova
Proã profesor Bohumil Nûmec by zapomenut b˘t nemûl
(J. Albrechtová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Jak jsme vzpomínali na profesora Bohumila Nûmce…
(Z. Opatrn˘) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bohumil Nûmec a Karel Domin: osobnosti jednotné vûdy
a rozmyslné dûlby v její správû (P. Kováfi) . . . . . . . . . . . . .
5
6
7
Vûdecké a osobní vzpomínky na prof. Bohumila Nûmce
O Ïivotû profesora Bohumila Nûmce
a nûkolik vzpomínek na nûj… (B. Slavík) . . . . . . . . . . . . . 9
Prof. Bohumil Nûmec na Slovensku (O. Erdelská) . . . . . . 11
Vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin
(J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Z vûdeckého programu
V˘vojové aspekty vo v˘vine samãieho gametofytu chvojníka
(P. Boleãek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Protoplast swelling as a measure of auxin action
in BY-2 tobacco cell culture (J. Petrá‰ek) . . . . . . . . . . . . . . 23
Dojmy z konference
Konference k v˘roãí prof. Bohumila Nûmce (V. Krpe‰) . . . 24
Reakce na konferenci (P. Boleãek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Festival spomienok (J. Hudák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
V¯ROâÍ
Profesor Stanislav Procházka pûta‰edesátníkem (J. ·ebánek) . . . . .
80 let prof. Jifiího ·ebánka, DrSc. (L. Havel) . . . . . . . . . . . . . . . . .
65 let prof. Jana Hradilíka (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
·edesátiny RNDR. Jarmily BlaÏkové (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . . . .
Jan Krekule – 75 let Ïivota (I. Macháãková) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
28
30
31
32
ODE·EL
Miroslav Zima v súvislostiach priestoru a ãasu (P. Boleãek) . . . . . . 34
HISTORIE
Historie v˘zkumu rÛstové fyziologie rostlin
na ústavu botaniky V·Z v Brnû a sto let od vzniku
ãeské experimentální morfologie rostlin (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . 36
2
zlom
16.3.2007 13:48
O
Stránka 3
Obsah
DIPLOMOVÉ A DISERTAâNÍ PRÁCE
Sestavení a zprovoznûní aparatury pro mûfiení
fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul (TomበFessl) .
Denní zmûny fotosyntetické aktivity rozsivky
Thalassiosira weissflogii: vliv dynamického svûtelného
reÏimu a limitace dusíkem (Vojtûch Kasalick˘) . . . . . . . . . . .
The effect of diffusibility of atmospheric gas components
on stomata, leaf development and gas exchange between
leaf and atmosphere (Jana Tom‰íãková) . . . . . . . . . . . . . . . . .
Heterogeneity in photosynthetic performance as a result
of metabolic, physiological and genetic regulation
of photosynthesis (Naila Ferimazová) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Electrochemical biosensor for herbicide detection based
on the Photosystem II komplex (Jan Mal˘) . . . . . . . . . . . . . . .
The PsbH protein: A small membrane protein
of the Photosystem II as a model for structural
and functional studies (Zbynûk Halbhuber) . . . . . . . . . . . . . .
Limitation of Photochemical and Non-photochemical
Processes of Photosynthesis in Lichens
under Extreme Light (Hana Vráblíková) . . . . . . . . . . . . . . . . .
Fyziologické vlastnosti li‰ajníkov˘ch fotobiontov rodu
Trebouxia (Peter Vaczi) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mechanizmy smrti v bunûãn˘ch liniích tabáku s geneticky
modifikovanou citlivostí vÛãi PCD indukujícím faktorÛm
(Ondfiej Smetana) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Somatická embryogeneze smrku ztepilého (Picea abies
(L.) Karst.): Ovlivnûní v˘tûÏkÛ a kvality embryí zmûnami
v dostupnosti sacharidÛ bûhem zrání na tekut˘ch médiích
(Nikola DráÏná) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Effect of Schizosaccharomyces pombe cdc25 expression
on morphogenesis in tobacco Nicotiana tabacum L.,
cv. Samsun (Lucie Uchytilová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
46
47
47
48
49
49
51
52
53
54
AKTIVITY
Zápis ze schÛze v˘boru âeské spoleãnosti experimentální
biologie rostlin, která se konala v Praze na Katedfie fyziologie
rostlin Pfiírodovûdecké fakulty UK, 20. záfií 2006 (L. Nátr) . .
Zpráva o aktivitách evropsk˘ch spoleãností rostlinn˘ch
biologÛ (I. Macháãková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Memorandum úãastníkÛ semináfie „Hledání priorit
vyuÏití rostlin v âR v blízké budoucnosti (2006–2015) . . . . .
11. dny fyziologie rostlin
aneb Konference experimentální biologie rostlin . . . . . . . . .
56
59
61
63
3
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 4
Konference
Katedra fyziologie rostlin
Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
si Vás dovoluje pozvat na konferenci
Bohumil Nûmec
a souãasná experimentální biologie rostlin
Toto vûdecké setkání bude vûnováno památce profesora
Bohumila Nûmce (1873–1966) a v˘znamu jeho osobnosti
pro souãasné proudy experimentální biologie rostlin.
NáplÀ Konference také obohatí vystoupení vûnovaná osobním vzpomínkám na profesora Nûmce.
Konference se bude konat ve ãtvrtek 26. fiíjna 2006 v posluchárnû „Fotochemie“
na Pfiírodovûdecké fakultû UK, Viniãná 7, Praha 2.
***
Program:
8.00 – 9.00 Registrace úãastníkÛ s moÏností ranního obãerstvení
9.00 – 9.30 Zahájení (vedoucí katedry J. Albrechtová, dûkan PfiF UK P. Kováfi)
Bohumil Nûmec a Karel Domin (P. Kováfi – Praha)
9.30 – 10.15 Osobnost profesora Bohumila Nûmce (pfiedsedající: L. Nátr – Praha)
9.30 – 10.00 Osobní a odborné vzpomínky na profesora Bohumila Nûmce
(B. Slavík – Praha, O. Erdelská – Bratislava)
10.00 – 10.15 Bohumil Nûmec a jeho podíl na popularizaci vûdy (J. Krekule – Praha)
10.30 – 12.00 Gravitropismus a polarita rostlinného tûla a buÀky
(pfiedsedající: L. Nátr – Praha)
10.30 – 11.10 PIN auxin efflux transportery v kontrole gravitropního rÛstu kofiene
(K.RÛÏiãka – Tübingen)
11.10 – 11.30 Polarita transportu auxinu v bunûãn˘ch liniích (J. Petrá‰ek – Praha)
11.30 – 11.50 Polarita a vnitfiní uspofiádání rostlinné buÀky (V. Îársk˘ – Praha)
12.00 – 13.00 Obûd formou studeného bufetu
13.00 – 14.20 Experimentální morfogeneze a regenerace rostlin
(pfiedsedající: J. Hudák – Bratislava)
13.00 – 13.40 Vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin (J. ·ebánek – Brno)
13.40 – 14.20 Regeneraãní kompetence rostlin a moderní rostlinné biotechnologie
(Z. Opatrn˘ – Praha)
14.20 – 15.00 Diskuse u posterÛ s obãerstvením
15.00 – 16.00 Biologie kofienÛ – struktura a funkce (pfiedsedající: J. Hudák – Bratislava)
15.00 – 15.40 Neurologick˘ pohled na kofienovou ‰piãku:
Darwin, Nûmec a souãasnost
(F. Balu‰ka – Bonn/Bratislava)
15.40 – 16.00 Kofien v kontextu abiotick˘ch a biotick˘ch interakcí
(A. Soukup – Praha)
16.20 – 17. 00 Závûreãné poznámky
Spoleãenská úloha vûdce (I. Macháãková – Praha)
V‰eobecná diskuse a zakonãení konference.
V pfiestávkách obãerstvení a presentace posterÛ. V návaznosti se uskuteãní neformální
setkání úãastníkÛ ve sklenících Botanické zahrady Pfiírodovûdecké fakulty UK.
Na setkání s Vámi se tû‰í za organizátory
Z. Opatrn˘, J. Albrechtová a L. Steinbachová
Dal‰í informace najdete na http://kfrserver.natur.cuni.cz/cz/BN
Jména v‰ech pfiedsedajících, pfiedná‰ejících a organizátorÛ jsou uvedena bez titulÛ.
4
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 5
Konference
ÚVODNÍ SLOVA
Proã profesor Bohumil Nûmec by zapomenut
b˘t nemûl
Jana Albrechtová
V roce 2006 jsme si pfiipomínali 40. v˘roãí úmrtí
profesora Bohumila Nûmce, vynikajícího vûdce,
botanika a filozofa, a pfiedev‰ím mnohorozmûrné osobnosti a nezapomenutelného ãlovûka. Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty
(PfiF) Univerzity Karlovy (UK) v Praze, jako domovská instituce profesora Nûmce po desítky let,
u této pfiíleÏitosti pofiádala dne 26.10. 2006 konferenci s názvem „Bohumil Nûmec a souãasná
experimentální biologie rostlin“, které se zúãastnilo 126 vûdcÛ vãetnû pfiíbuzn˘ch profesora
Nûmce. Profesor Bohumil Nûmec byl naprosto
v˘jimeãnou osobností, jejíÏ rozmûr zcela pfiesahoval nejen akademické kruhy, ve kter˘ch exceloval, ale i dobu, ve které Ïil.
Profesor Bohumil Nûmec je nepochybnû nejv˘znamnûj‰ím ãeskoslovensk˘m biologem minulého století. Mûl zcela rozhodující vliv na formování mnoha generací rostlinn˘ch biologÛ nejen
v âechách a na Slovensku. Katedru fyziologie
rostlin PfiF UK v Praze zaloÏil na pfielomu devatenáctého a dvacátého století. Stál i u zaloÏení Pfiírodovûdecké fakulty UK poãátkem dvacát˘ch let
20. století. V˘znamnû ovlivnil chod vlastní univerzity Karlovy, nejen kdyÏ stál v jejím ãele jako
rektor. Jeho objevy, vãetnû popisu statolithového
‰krobu a jeho vztahu v kofieni pro pozitivní gravitropismus, jsou dodnes aktuální a patfií k základÛm botanick˘ch vûd. Jeho pfiístup zdÛrazÀující
propojenost struktury a funkce nabyl na v˘znamu. Sloh jazyka, ve kterém jsou jeho díla psána,
je dodnes ãtiv˘ a uchvacuje ãtenáfie sv˘m pÛvabem.
Profesor Bohumil Nûmec neovlivnil jen akademick˘ svût své doby, ale mûl i znaãn˘ vliv mimo
nûj na poli spoleãenském a politickém. Stál
u zrodu ãeské státnosti – vûhlas jeho osobnosti
otevíral dvefie v zahraniãí âeskoslovenské republice a jejímu pfiedstaviteli profesoru Tomá‰i
Garrigue Masarykovi. Mezi obûma tûmito v˘znamn˘mi pfiedstaviteli ãeskoslovenské vûdy
a spoleãnosti tehdej‰í doby panovala vzájemná
úcta a velk˘ respekt, o ãemÏ svûdãí dochovaná
korespondence z Prezidentské kanceláfie. Do politického a spoleãenského Ïivota se profesor Nûmec zapojoval v˘znamnû a odváÏnû i v pozdûj‰ích letech. V tom vidím velk˘ vzor a pfiíklad pro
v‰echny dal‰í generace vûdcÛ.
Jeho osobnost byla nezapomenutelná, o ãemÏ
svûdãí vfielé vztahy a vzpomínky mnoha kolegÛ
a jeho ÏákÛ. Já sama jsem nemûla ‰tûstí pob˘t
v jeho záfiivé spoleãnosti, ale ráda jsem poslouchala vyprávûní o panu profesorovi od manÏelÛ
Pazourkov˘ch. Profesor Jaroslav Pazourek, jehoÏ
jsem byla posledním Ïákem za jeho pÛsobení na
Katedfie fyziologie rostlin PfiF UK, byl jedním
z ÏákÛ pana profesora a pomohl udrÏet kontinuitu v˘jimeãné ‰koly anatomie a fyziologie rostlin
zaloÏené na na‰em pracovi‰ti profesorem Nûmcem. Také mi ve své osobû zprostfiedkoval krásu
spojení v˘znamné a inspirativní vûdecké osobnosti s hlubok˘m a moudr˘m lidstvím, kteréÏto
kombinace si na profesoru Nûmcovi velmi váÏil.
V osobnosti profesora Nûmce vidím poselství, Ïe
b˘ti vûdcem neznamená jen poznávat a zkoumat
svût a jeho zákonitosti, ale i odpovûdnost vûdce.
Tedy uvûdomit si, Ïe sounáleÏitost se vzdûlaneckou elitou národa by mûla pfiiná‰et i odvahu zapojit se dle svého nejlep‰ího svûdomí do dûní ve
spoleãnosti, jejíÏ jsme souãástí, a pfiitom si zachovat cenné lidské vlastnosti. Právû toto je také
dle mého názoru to hlavní poselství osobnosti
profesora Nûmce pro jakoukoli generaci vûdcÛ
v jakémkoli vûdním oboru a uÏ jen proto by pan
profesor Bohumil Nûmec by zapomenut b˘t
nemûl.
Závûrem za Katedru fyziologie rostlin PfiF UK
v Praze mohu fiíci, Ïe chceme nadále pokraãovat
v tradici zaloÏené profesorem Nûmcem, a to pfiedev‰ím ve v˘chovû ‰piãkov˘ch „mnohorozmûrn˘ch“ osobností rostlinn˘ch biologÛ, udrÏovat
kontinuitu ‰koly anatomie a fyziologie rostlin
s v˘znamem pfiesahujícím hranice âeské republiky a mající návaznost na mnohoãetná domácí
a zahraniãní pracovi‰tû. A povaÏujeme za svÛj
úkol pfiispût k tomu, aby osobnost profesora
Nûmce zapomenuta nebyla, a to nejen organizováním „Nûmcovsk˘ch“ konferencí.
5
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 6
Konference
Jak jsme vzpomínali
na profesora Bohumila Nûmce…
Z. Opatrn˘
Pokud si dobfie vzpomínám, prvnû na ono v˘roãí
upozornil „katedru“ kolega docent Kutík. Z pochopiteln˘ch dÛvodÛ – jednak je vûrn˘m Ïákem
nedávno zesnulého prof. Karla Bene‰e, jenÏ byl
zase Ïákem i obdivovatelem prof. Bohumila
Nûmce (dále BN), jednak obãas chodívá resp.
jezdívá kolem vilky, v níÏ BN bydlel. (A mj. pfiipomíná, Ïe by nebylo od vûci na ni nûkdy povûsit dÛstojnou pamûtní desku). Byla to v‰ak aÏ iniciativa Archívu Akademie vûd âR, jenÏ oznámil
konání „spoleãensko-historického semináfie“
o BN na 30. kvûtna 2006, jeÏ nás donutila se váÏnû zamyslet nad konáním konference „biologické“. Asi patfií k obecn˘m a prospû‰n˘m rysÛm
lidské psychiky, Ïe radûji vzpomínáme dat narození – snad pouze úmrtí tyranÛ mají jin˘ dopad.
TakÏe úmysl organizovat vlastní „odbornou nûmcovskou konferenci“ byl pojat aÏ v dubnu 2006.
A chvíli trvalo, neÏ dostal konkrétnûj‰í obsah: Jak
akci „profilovat“, jak optimálnû propojit blok
osobních vzpomínek na BN s pfiedvedením „Ïivé
vûdy“, na tu „jeho“ navazující? Jak nalákat
k úãasti nejen sbor vûdeck˘ch seniorÛ, ale také
jejich pokraãovatele, nástupce, mladé konkurenty? Jak zajistit sponzory, jak stvofiit doprovodn˘
program – ale vÏdyÈ to zná kaÏd˘, kdo podobnou
akci organizoval. A od samého jejího poãátku
mj. trpût obavami, Ïe pfii souãasné obecné nadprodukci akcí si na tento vzpomínkov˘ podnik
mnozí nenajdou ãas.
OrganizátorÛm se vzápûtí dostalo osobní, verbální podpory od vedení fakulty. Za moudré a logické jsme povaÏovali pfiání dûkana prof. Kováfie
upozornit (obdobnû jako to pfii své zmínûné akci
uãinil AA-MI) na vztahy BN – prof. Karel Domin
(viz úvodní pfiíspûvek prof. Kováfie). A v tomto
kontextu jsme pozvali na akci také pfiímé potomky (vnuk, vnuãka) BN, tak prof. Domina (vnuk
pan K. Domin). Potû‰ilo nás, Ïe pozvání pfiijali –
a byli také stfiedem fiady „kuloárov˘ch diskusí“.
PfiipusÈme, Ïe od samého poãátku jsme spoléhali na fakt, Ïe BN byl osobností nejen odbornû, ale
i lidsky mimofiádná. A Ïe mu tato mimofiádnost
zajistila reputaci zdaleka ne jen v zemích ãesk˘ch. A Ïe tedy – i pfii striktním ãasovém a tedy
programovém omezení jednoho dne – mÛÏeme
spoléhat na aktivní úãast na‰ich kolegÛ a pfiátel
také ze Slovenska. Vãetnû „pfiím˘ch pamûtníkÛ“
– zejména prof. Olgy Erdelské a prof. Luxe (jeho
rodiãe, manÏelé Luxovi patfiili nejen k ÏákÛm,
ale i blízk˘m pfiátelÛm BN). Pfiedsednictví jedné
ze sekcí (prof. Hudák) i nad‰ená pfiedná‰ka
o rostlinné neurobiologii (doc. Balu‰ka) jen dále
podtrhly onen tak mile „ãeskoslovensk˘“ duch
celé akce. Copak by asi oné pfiedná‰ce fiekl BN
v kontextu se sv˘mi více neÏ sto let star˘mi pracemi o dráÏdivosti rostlinn˘ch bunûk, statolithové teorii ãi pÛlstoletí po vydání „Du‰e rostlin“?
ByÈ právû v oné „Du‰i rostlin“ se k moÏnosti jejich nervové soustavy staví velmi skepticky – oã
pÛsobivûj‰í je pro nûj, pÛvodnû zoologa, nervov˘
systém ÏíÏaly ãi ‰krkavky …
Prv˘ návrh programu byl samozfiejmû jen kondenzaãním jádrem pro následn˘ „snow ball
efekt“. Teprve ten dal akci konkrétní podobu,
‰vih a du‰i. Podrobn˘ program na‰í konference
lze nalézt na webov˘ch stránkách katedry –
a rozsah tohoto pfiíspûvku nedovoluje, byÈ struãnû, komentovat kaÏdé z vystoupení. I tak by to
byl pohled subjektivní. Pfiesto – nemohu nevzpomenout alespoÀ nûkter˘ch. „·kolu brnûnskou“ –
odvíjející se zejména od osobnosti prof. Dostála
– skvûle representoval prof. ·ebánek. Jeho odbornû – vzpomínková (ãi vzpomínkovû odborná)
pfiedná‰ka sv˘m obsahem, formou, zanícen˘m
podáním zfietelnû zpochybÀovala fakt, Ïe se právû v tûchto dnech oslavují pánû profesorovy osmdesátiny. MoÏná pfiíklad „gene flow“, exprese
vlohy neukonãeného rÛstu rostlin v lidském organizmu? Popravdû – ‰arm (byÈ o mnoho let mlad‰ího) prof. Nátra, aktivnû moderujícího dopolední program, by také svûdãil ve prospûch této
hypotézy.
Jak skuteãné genové pfienosy v˘bornû vyuÏít
v recentním v˘zkumu – a v˘sledky mezinárodních t˘mÛ úspû‰nû publikovat v ãasopisech
úrovnû Nature ãi Science – demonstrovalo naopak ve ‰piãkov˘ch pfiíspûvcích vûdecké mládí
(Petrá‰ek, RÛÏiãka). Symbióza praÏské vûdy s tubingenskou (t˘my doc. ZaÏímalové a doc. Frimla) v bádání nad transportem auxinu jiÏ velmi
v˘raznû de‰ifruje mj. onen kultovní fenomén geotropické reakce rostlin, propojuje „molekulární“ úroveÀ s chováním bunûk, pletiv, organizmu.
BN by mûl jistû radost. (ByÈ, snad jako ozvûna
dávného nûmcovsko-haberlandtovského sporu
o prioritu statolithové teorie, se nám zase do
tûch ãesk˘ch nápadÛ plete nûmecká ‰kola a naopak …).
6
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 7
Konference
Zmínûním nûkolika jmen ãi pracovi‰È bych
v Ïádném pfiípadû nechtûl opominout v‰echny
ostatní úãastníky akce – od vûdcÛ v‰eho stáfií po
pilné, pfiesné a vysoce invenãní vãelky organizaãního/realizaãního t˘mu, vût‰inou v zelen˘ch
triãkách Katedry.
Nelze opominout sponzory – firmy, svojí orientací opût velmi blízké lásce BN k cytologii a zejména mikroskopick˘m ãi histochemick˘m technikám. Tedy Olympus C&S s.r.o., Carl Zeiss spol.
s.r.o., Nikon spol. s.r.o., Laboratory Imaging
s.r.o.. Copak by asi fiíkal BN souãasné úloze japonsk˘ch firem v optick˘ch technologiích? Dokázal by se vÛbec odtrhnout od moÏností, jeÏ nabízí – zdaleka nejen cytologovi – kupfi. anal˘za
obrazu??
Snad nebude nevhodné zmínit, Ïe konání akce
se ãasovû „strefilo“ do poãátkÛ funkãního období nové vedoucí katedry, doc. Albrechtové. DÛsledky – v tom nejlep‰ím slova smyslu – tak mohli úãastníci pocítit sami na sobû, vyváÏen˘
odborn˘ program byl provázen i spoleãensko –
kulturním. Diskuse mohly pokraãovat i v prostfiedí „hudby z respiria“, v klidu a míru skleníkÛ
Botanické zahrady, v tûsném sousedství budovy
Benátská 2, pÛvodním to sídle Nûmcova „Ústavu
pro fyziologii rostlin“ … A v‰ichni ti zbylí skalní
úãastníci (obdobnû jako pfiedtím asi naprostá vût‰ina z celkem cca 130 pfiítomn˘ch) si uvûdomovali, Ïe ono vzpomínání bylo zároveÀ i milou
pfiíleÏitostí se navzájem vidût – a Ïe by se mûlo
v nûjaké podobû opakovat, navzdory v‰em limitÛm ãasov˘m, pracovním, osobním.
Máme teì ãas váÏnû posoudit nejrÛznûj‰í nápady – od tûch „propagaãních“ (typu medaile BN,
cena BN…) po „pracovní „ (oprá‰it akce typu
„Nûmcovsk˘ch dnÛ“, pfiipravit obdobn˘ „Den
mlad˘ch“). Jejich dopad/rozsah by mûl mít opût
spí‰e charakter celostátní, ne-li mezinárodní (zejména ãesko – slovensk˘). Je nutná jejich koordinace (UK a SEBR, moÏná i UK x AV). Pokud
ov‰em nemají zÛstat jen pfiedmûtem „kavárensk˘ch diskusí“, je nutné jejich konkrétní, lidské,
zaji‰tûní. Tedy: kdo se hlásí???
Praha,1.XII.06
Bohumil Nûmec a Karel Domin: osobnosti
jednotné vûdy a rozmyslné dûlby v její správû
Pavel Kováfi
V kontextu loÀského 85. v˘roãí zaloÏení Pfiírodovûdecké fakulty (2005) se hodí fiíci hned v úvodu,
Ïe prof. Bohumil Nûmec byl tím, kdo v pozici
dûkana Filosofické fakulty UK v letech
1919–1920 pfiipravil ustavení samostatné fakulty
pfiírodovûdecké. JiÏ od r. 1903 byl pfiednostou
Ústavu pro anatomii a fysiologii rostlin, ale pfii
organizaãních zmûnách v rámci celé univerzity
a fakult podpofiil roku 1921 jeho rozdûlení ve
dva ústavy. Tuto my‰lenku razil prof. Karel Domin, kter˘ se o nûco pozdûji, v r. 1924 stal pfiednostou jednoho z nich – farmaceuticko-botanického.
Vûdecké dílo obou tûchto zakladatelsk˘ch osobností bylo rozsáhlé a mezinárodnû uznávané.
Bohumil Nûmec, kter˘ je povaÏován za iniciátora rozvoje experimentálních oborÛ u nás, reprezentoval ãeskou vûdu na mnoha mezinárodních
setkáních, byl nositelem ãestn˘ch ãlenství, fiádÛ
a titulÛ zahraniãních akademií, uãen˘ch spoleãností a univerzit, v letech
1921–22 rektorem ãeské univerzity v Praze. Byl
místopfiedsedou Mezinárodní akademie reáln˘ch
vûd v PafiíÏi a místopfiedsedou Mezinárodní rady
vûdeck˘ch unií, podílel se téÏ na organizaci domácí vûdecké práce jako ãlen a funkcionáfi âeské akademie vûd a umûní, Královské ãeské spoleãnosti nauk, âeskoslovenské národní rady
badatelské a dal‰ích; po jist˘ch peripetiích (intervenci sovûtského akademika Soãavy) se stal akademikem âeskoslovenské akademie vûd r. 1953.
Karel Domin se stal mimofiádn˘m profesorem
soustavné botaniky na UK od r. 1911 (titulárním
fiádn˘m 1916, v samostatné republice potvrzen
fiádn˘m profesorem 1918). Ve ‰kolním roce
1922/3 byl dûkanem fakulty, o rok pozdûji jejím
prodûkanem, v r. 1933 byl zvolen rektorem UK.
V roce 1924 se stal ãlenem âeské akademie vûd
a umûní. Po dlouhá léta pÛsobil jako jednatel
Spoleãnosti Národního Musea, vedl âs. botanickou spoleãnost, zorganizoval Ústfiední komisi
pro sbûr léãiv˘ch rostlin a byl také jejím pfiedsedou. Inicioval zaloÏení tzv. Karpatské geobotanické unie. Vedle geobotaniky resp. fytogeografie
a sociologie rostlin, pracoval v taxonomii, morfologii, teratologii, etnobotanice, v Kew Gardens
(Anglie) zpracoval a prostudoval za desítky let
7
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 8
Konference
nashromáÏdûn˘ materiál se západní a severozápadní Austrálie.
PfiestoÏe byl B. Nûmec vnímán pfiedev‰ím jako
reprezentant oboru anatomie a morfologie rostlin, zasáhl do nejrÛznûj‰ích podoborÛ botaniky
(pfiiãemÏ vze‰el z Vejdovského zoologické ‰koly); ve více populárním ladûní psal napfi. o ekologii rostlin. Zesílení experimentálního pfiístupu
v té dobû má své historické determinanty. Koncem 19. století bylo tfieba na jedné stranû demonstrovat úroveÀ vûdecké práce ãesk˘ch badatelÛ a institucí tuto práci za‰tiÈujících v reakci na
germanizaãní tlaky ze strany rakousko-uherského mocnáfiství, na druhé stranû modernizovat
a k moÏnosti mezinárodního srovnávání posunout tradici toãící se v prostoru vymezeném vlastivûdnou orientací místní pfiírodovûdy. B. Nûmec
programovû publikoval v renomovan˘ch zahraniãních nakladatelstvích kniÏnû stejnû jako
v pfiedních vûdeck˘ch ãasopisech vydávan˘ch
jinde. UÏ pfiípravu na svou habilitaci (k níÏ ho
pro fyziologii rostlin na ãeské univerzitû v r. 1897
vyzvali profesofii Vejdovsk˘ a Vrba navzdory oãekávanému „nástupnictví“ v oboru L. âelakovského mlad‰ího, kter˘ se nakonec stal pokraãovatelem svého otce na ãeské technice) trávil v Jenû
a v Bonnu. Jeho hlavní úspû‰né smûry v bádání
(statolitová teorie geotropismu, prokázání zmûn
konzistence cytoplasmy v prÛbûhu bunûãného
dûlení nebo objevení efektÛ nízk˘ch teplot na
meristematická pletiva) mûly základ ve správném
odhadu mezer svûtového poznání a ve vãasném
uskuteãnûní pokusÛ právû tam, kde bylo tfieba na
Ïhavé otázky odpovídat.
Karel Domin, NûmcÛv Ïák a zároveÀ univerzitní
spolupracovník, byl rovnûÏ vícevrstevnou osobností, jen dûlba tématick˘ch dÛrazÛ pÛsobila v˘boje jeho aktivity do ponûkud jin˘ch smûrÛ nauky o Ïivotû rostlin. Domin organizoval exkurse
pro evropské botaniky a fytocenology, rozmûro-
vé mûfiítko jeho badatelsk˘ch objektÛ zahrnovalo
hlavnû rozmezí od taxonu po biotickou formaci
spjatou s pÛdnû-ovzdu‰n˘m prostfiedím (dnes bychom moÏná fiekli biom nebo ekosystém). Oba
botanici nav‰tûvovali vûdecké kongresy a konference nezfiídka spolu, jak dokládají napfi. Nûmcovy Pamûti. Domnívám se, Ïe institucionální
rozdûlení, jeÏ etablovali a které mechanicky pfiejímáme dodnes (na pÛdû Akademie vûd Ústav
experimentální botaniky a Botanick˘ ústav, na
pÛdû PfiF UK Katedry botaniky a Katedry fyziologie rostlin) bylo v dobovém uspofiádání úãeln˘m
a racionálním správním aranÏmá, nikoli v˘razem
ostré delimitace oborÛ – na to byli oba protagonisté pfiíli‰ komplexními vûdci s ‰irok˘m zábûrem. Prostû takové jednotky jako byly jimi zfiízené ústavy se daly efektivnû fiídit a nepÛsobily
komplikace nadfiazené fiídící úrovni. Tak jak nové
metodologie v jedné ãásti podoborÛ vznikají
a „táhnou“ za sebou vûdu do nov˘ch ‰tûpení,
v dal‰ích v˘vojov˘ch kolech zpravidla nacházejí
znásobené vyuÏití v jiné ãásti podoborÛ – i tûch
pracujících v odli‰né ãásti prostorové pfiírodní
hierarchie. Zpravidla pak dochází k nov˘m syntézám a k modifikovan˘m organizaãním uspofiádáním s ohledem na efektivitu v˘stupÛ. Toho si
byli zajisté oba velmi dobfie vûdomi a kdyby byli
Ïivi, reflektovali by to i dnes.
Bohumil Nûmec dodnes pfiedstavuje vzor vnímavého v‰estranného vûdce (pomineme-li pfiesah
jeho pÛsobení aÏ do spoleãensko-politického
prostfiedí), kter˘ opakovanû dokázal pfiekonávat
zjednodu‰ená mechanistická v˘chodiska jak
v samotném disciplinárním proudu vûdy, tak ve
zpÛsobu, jak ji institucionálnû fiídit. ZároveÀ
umûl nacházet integraãní faktory, které podle
dal‰ího v˘voje znamenaly pro vûdu, v jeho pfiípadû biologii, hlavní smûr. Pokud chceme váÏnû
pfiem˘‰let o nûjakém odkazu pro souãasnost, pak
nenacházím v˘znamnûj‰ího.
8
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 9
Konference
VùDECKÉ A OSOBNÍ VZPOMÍNKY
NA PROF. BOHUMILA NùMCE
O Ïivotû profesora Bohumila Nûmce
a nûkolik vzpomínek na nûj…
Bohdan Slavík
Profesor Bohumil Nûmec se narodil ve tfietí ãtvrtinû pfiedminulého století (1873) a zemfiel ve vûku 93 let pfied sto lety. S panem profesorem jsem
se poprvé setkal na zaãátku padesát˘ch let a naposledy jsem ho s kolegy nav‰tívil uÏ v havlíãkobrodské nemocnici tûsnû pfied smrtí. Îivot Bohumila Nûmce a Ïivot mÛj se pfiekr˘valy natolik
krátce, Ïe by bylo nepochybnû velmi troufalé,
kdybych se o nûm odváÏil mluvit jako zasvûcen˘
oãit˘ svûdek. Ale ãas ‰el a jde rychle dál, Ïijících
pamûtníkÛ ub˘vá a tak fiada do‰la na mnû.
Sv˘m bohatû plodn˘m Ïivotem Nûmec pokryl pfiinejmen‰ím ãtyfii zcela a zásadnû odli‰né etapy v˘voje ãeské spoleãnosti a témûfi celé jedno století
stále se zrychlujícího a stejnû tak pfievratného v˘voje biologick˘ch vûd. A protoÏe jeho povahové vlastnosti – jak si je‰tû v‰imneme – mu nedovolovaly
nikdy zÛstat mimo dûní, zasahoval do vefiejného
Ïivota velmi aktivnû a intensivnû. A naopak zase samozfiejmû toto prostfiedí nûkdy zasahovalo – nûkdy
i dost tvrdû – také jeho osobu. A byly to zase tyto
a jiné jeho vlastnosti, které mu umoÏÀovaly pfieÏít.
Po prvé jsem se s profesorem Nûmcem setkal na
dvou nebo tfiech po sobû následující v˘roãních
shromáÏdûních Biologického ústavu âeskoslovenské akademie vûd .To bylo totiÏ tak: Díky své
pfiedváleãné vefiejné angaÏovanosti v pravicové
Národnû demokratické stranû a kandidatufie na
presidentsk˘ úfiad proti Bene‰ovi v roce 1935
(coÏ je samo osobû paradox), nebyl ) byl Nûmec
po roce 1948 u komunistÛ v naprosté nemilosti,
zkrátka neexistoval – ani jako vûdec. 1951 byla
zaloÏena âeskoslovenská akademie vûd a jmenována první várka akademikÛ, ãlenÛ Akademie,
Nûmec mezi nimi nebyl, aãkoli anebo právû proto, Ïe pfied válkou byl pfiedsedou âeské akademie vûd a umûní. Do Prahy pfiijel tehdy na náv‰tûvu sovûtsk˘ akademik fytogeograf Soãava,
a ptal se po akdûmiku Nûmcovi. Shánûli tedy narychlo, kde Ïe je Nûmec a následující rok se stal
dosud neÏádoucí Nûmec Ïádoucím ãlenem Akademie. ¤editel Biologického ústavu Ivan Málek
tehdy uÏ akademika Nûmce poÏádal, aby pfiednesl na v˘roãních zasedáních ústavu projev hodnotící roãní ãinnost ústavu. Nûmec pfiirozenû
vûdûl, co se od nûho oãekává, a práci ústavu
v dÛstojné fieãi pochválil.
Nutno fiíci, Ïe vlastnû komunisté pro Akademii
právû Nûmce skoro potfiebovali: byl to svûtovû
znám˘ vûdec, ve svûtû i doma representativní postava. Nadto byl akademik Ivan Málek, postava
ãíslo 1 tehdej‰í biologie, velmi slu‰n˘ a vzdûlan˘
ãlovûk, kter˘ dovedl podporovat odborníky i mezi nestraníky. Pro nás, fyziology i genetiky rostlin
bylo vynofiení se Nûmce poÏehnáním. Díky pochopení Ivana Málka jsme tehdy v Biologickém
ústavu âSAV na na‰em oddûlení fyziologie a genetiky rostlin mohli zaloÏit v roce 1959 ãasopis
s mezinárodními ambicemi (coÏ v dobû minimálních stykÛ se západním svûtem bylo ohromné), vznikla Biologia Plantarum pro experimentální botanické obory a Bohumil Nûmec se tak
mohl stát skvûl˘m za‰tiÈovatelem jako hlavní redaktor. S jeho poÏehnáním a Málkovou benevolencí jsme mohli napfi.redakãní radu a formu ãasopisu (jazyky) urãit relativnû svobodnû.
Tím pro mne jako v˘konného redaktora zaãala
doba velmi pfiíjemn˘ch setkávání se s profesorem
Nûmcem, kterého jsem na redakãních radách
a pfiedev‰ím pfii soukrom˘ch setkáních postupnû
poznával jako ãlovûka chápajícího situaci, racionálního, tolerantního, nekonfliktního, neobyãejnû pfiátelského a pfies znaãn˘ vûkov˘ rozdíl témûfi
kolegiálního. Zajímal se upfiímnû o práci nás
mlad˘ch a rád diskutoval o nov˘ch objevech biologick˘ch vûd.
KdyÏ jsme ho s na‰í redakãní tajemnicí paní Ljudewigovou nav‰tûvovali v jeho starém domû na
Smíchovû v ulici Na Václavce (jeho domácnosti
vládla jako hospodynû pfiísná ale srdeãná paní
Neubauerová), témûfi vÏdy nám pfiedvedl nûjak˘
mikroskopick˘ preparát z tûch, které si prohlíÏel,
a vÏdy zaujatû pohovofiil o problematice s ním
spojené. Pozval nás dokonce do své rekreaãní
chaty u rybníku Propast nedaleko Kostelce nad
âern˘mi Lesy (Svûfiil se nám tehdy, Ïe mu ãernokosteleck˘ zámek dokonce pfied válkou nabízeli
ke koupi.).
9
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 10
Konference
Nûmec byl aÏ do posledních let Ïivota velmi pracovit˘ a bylo zfiejmé, Ïe pracuje rád a s uspokojením. Na své úkoly spolehlivû pamatoval. VÛbec
mûl v˘bornou pamûÈ. I velká encyklopedická díla – jako napfi. osmisetstránkov˘ Îivot rostlin, pr˘
psal prakticky bez pfiedbûÏn˘ch poznámek. Psal
velmi ãtivû a jasnû. Pfiedná‰el zfietelnû, plynnû
a sám fiíkal, Ïe rád a snadno.
Z jeho celoÏivotní ãinnosti a díla je vidût, Ïe Ïil
a pracoval cílevûdomû. Své vûdecké v˘sledky
brzy publikoval (UÏ tehdy podle dne‰ního Work,
finish, publish!) a vyuÏíval jich i ve své bohaté
popularizaãní produkci. Z jeho Vzpomínek vypl˘vá, Ïe si na své práci zakládal. A právem.
Zajímavé je i Nûmcovo sebehodnocení, které
ãteme v jeho Vzpomínkách. OceÀuje svou dobrou pamûÈ, rychlou chápavost, velikou zvídavost, vytrvalost, píli schopnost snadného pfiedná‰ení a jazykové schopnosti. Jako nev˘hody
uvádí nestálost a roztfií‰tûnost zájmÛ, nedostateãné znalosti chemie, fyziky a matematiky ze
stfiední ‰koly.
Ale snad nejv˘raznûj‰í Nûmcovou vlastností byla
jeho ãinorodost – v tom nejvlastnûj‰ím slova
smyslu. Nepfiedstavitelnû rád se angaÏoval ve vûdeck˘ch institucích a poãinech, byl schopn˘m
organizátorem a vyjednavaãem. Ve svém jednání
byl velmi noblesní a taktní. A i taktick˘.
První etapa Nûmcova dospûlého Ïivota se tedy
odehrávala v politicky a spoleãensky kvasícím
ale stále je‰tû svírajícím prostfiedí rakouské monarchie. Mlad˘ student, kter˘ do Prahy pfii‰el
z bydÏovského gymnázia, se brzy zapletl do revoluãního studentského hnutí a málem byl odsouzen v procesu s tzv. Omladinou. Vûdeckou
práci zaãínal v tehdej‰ích dnes nepfiedstavitelnû
chud˘ch pomûrech universitních pfiírodovûdeck˘ch ústavÛ, které tvofiilo nûkolik málo nevybaven˘ch místností v tzv. Kaulichovû domû na rohu
Karlova námûstí a ulice na Zbofienci. Pracoval
nejprve v zoologickém ústavu vynikajícího experimentátora profesora Vejdovského, kde se seznámil s tehdy moderními mikroskopick˘mi
technikami a vûnoval se zoologické cytologii. Na
jeho radu pfie‰el pak na uvolnûné na uvolnûné
placené místo asistenta do Botanického ústavu,
kter˘ vedl neménû v˘znaãn˘m vûdec Ladislav
âelakovsk˘ (synem obrozeneckého básníka
F.L.âelakovského). Ze zoologa se stal experimentální botanik.
Tak zaãínal pevn˘ a neobyãejnû úspû‰n˘ celoÏivotní svazek NûmcÛv s vûdou, kter˘ v budoucnu
bude jeho bezpeãn˘m zakotvením i v dobách,
kdy ho politické tlaky budou ohroÏovat. V této Ïivotní etapû byl také vûdecky nejproduktivnûj‰í,
do ní patfií jeho hlavní objevy cytologické a experimentálnû morfologické práce, vãetnû svûtovû
v˘znamné monografie o oplozovacích procesech
u rostlin, svûtovû prioritních prací o statolitovém
vnímání gravitace v kofienov˘ch ‰piãkách, ãetné
studie o regeneraci a fyziologii dráÏdivosti a dal‰í. O tûch v‰ech se zfiejmû budou zmiÀovat ve
sv˘ch odborn˘ch pfiíspûvcích dal‰í fieãníci na‰eho setkání.
Vûdecké úspûchy jsou také základem jeho kariéry. Bûhem osmilet (1899, l903 a 1907) se postupnû habilituje, je jmenován mimofiádn˘m
a fiádn˘m profesorem. Jako zajímavost si pfiipomeÀme, Ïe jako asistent jiÏ tûÏce nemocného
profesora âelakovského zafiizuje novû postavenou budovu Botanického ústavu v Benátské ulici
(souãasnû vybudovanou v zrcadlové symetrii také pro nûmeck˘ botanick˘ ústav ve Viniãné 5)
a provází v ní stafiiãkého mocnáfie císafie Franti‰ka Josefa. Tam pozdûji Nûmec zaloÏil Ústav anatomie a fyziologie rostlin, kter˘ dodnes produkuje na‰e experimentální botaniky.
Ale Nûmcova ãinorodost ho neúprosnû vedla také k tomu, Ïe se samozfiejmû a logicky stával úspû‰n˘m organizátorem rychle se rozvíjející ãeské
vûdy. V letech 1908–1929 byl tajemníkem, a pak
pfiedsedou âeské akademie vûd a umûní. DÛleÏité je i jeho seznámení se s mecená‰em Josefem
Hlávkou a jeho nadací. V˘znamn˘m vlasteneck˘m poãinem bylo v pfiedveãer vzniku samostatné âeskoslovenské republiky vydání Národní
ãítanky. Vûnuje se i organizaci mezinárodní vûdy
v Mezinárodní radû vûdeck˘ch unií (ICSU)
a v Asociaci pro pokrok vûdy.
O popularizaãní ãinnosti Nûmcovû bude podrobnûji hovofiit kolega Krekule. Zde jen uvedu,
Ïe byl vedle redakãní práci postupnû ãasopisÛ
Îiva a Vesmír pfiedev‰ím vedoucím redaktorem
encyklopedie Ottova nauãného slovníku nové
doby Dodatky – dvanáct svazkÛ 1930–1943.
Druhou neménû aktivní aktivní etapou Nûmcova
Ïivota jsou léta první republiky. TûÏi‰tû jeho práce se nenápadnû pfiesouvá z práce experimentální na vûdecko-organizaãní. V letech 1919 a 1921
byl dûkanem a jedním z iniciátorÛ vzniku pfiíro10
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 11
Konference
dovûdecké fakulty (od‰tûpením z fakulty filosofické), v roce 1921 a 1922 byl zvolen rektorem
University. Napsal mimo jiné první dva díly do
kompendia tzv. Aventinského rostlinopisu (Úvod
do obecné biologie a Nauka o buÀce, Anatomie
rostlin), kter˘ rediguje jeho Ïák a následovník Silvestr Prát. Po ruské fiíjnové revoluci podporuje
zfiízení tzv. bûÏenecké university pro ruské emigranty a do ústavu pfiijímá rostlinného biochemika Iljina, cytologa Milovidova a dal‰í.
Je zcela logické, Ïe aktivita jiÏ vefiejnû známého
universitního profesora Nûmce ho vede také do
víru spoleãenské i politické ãinnosti. V letech
1926 aÏ 1929 je dokonce senátorem za „kramáfiovskou“ Národnû demokratickou stranu, která
byly z velké ãásti pokraãovatelkou pfiedváleãné
strany mladoãeské. Opou‰tí ji v roce 1935 pro
nesouhlas pfii jejím spojení s krajnû pravicov˘m
Národním sjednocením.
Tfietí etapou Ïivota profesora Nûmce je na‰tûstí
krátká, na‰tûstí proto, Ïe to jsou léta nacistické
okupace a druhé svûtlové války. V její pfiedveãer
dostává ãestn˘ doktorát Karlovy univerzity, v projevu pfiedvídá v pfiírodovûdn˘ch oborech vûdeckou revoluci. V roce 1938 je pensionován, na
podzim zavírají nacisté ãeskou Karlovu universitu. Nûmec se stahuje do soukromí, pí‰e knihy:
dvoudíln˘ Îivot rostlin a dal‰í díly: Aventinského
rostlinopisu: Jak rostou rostliny a RozmnoÏování
a pohyby rostlin.
Po válce se v novû získané budovû po nûmeckém
ústavu ve Viniãné 5 novû zafiizoval Ústav anatomie a fysiologie rostlin, veden˘ Nûmcov˘m nástupcem profesorem Prátem, ale ku podivu se
v nûm bohuÏel nena‰la pracovna pro emeritního
profesora Nûmce. Proto Nûmec nav‰tûvoval ve
Viniãné 5 své známé jen v genetickém ústavu novû jmenovaného profesora Hrubého.
O nemalé Nûmcovû ãinnosti a aktivitû na Slovensku, kde Ïil také jeho syn mikrobiolog Pavol
Nûmec, vám bude poutavû – jinak to nedovede –
vyprávût kolegynû Erdélská.
Bohumil Nûmec je evidentnû velikou ãeskou
osobností experimentální biologie, spolu s Janem
Evangelistou Purkynûm pravdûpodobnû nejvût‰í.
Vykonal nesmírnû mnoho pro ãeskou i svûtovou
vûdu. A je správné a hezké, Ïe obrazy tûchto
dvou velik˘ch lidí budou zdobit seminární místnost Katedry fyziologie rostlin.
Prof. Bohumil Nûmec na Slovensku
Oºga Erdelská
VáÏení kolegovia a priatelia,
s veºkou radosÈou som prijala pozvanie s v˘zvou
povedaÈ niekoºko slov ako pamätníãka takej v˘znamnej vedeckej, pedagogickej aj politickej
osobnosti akou bol prof. Bohumil Nûmec. Pokúsim
sa urobiÈ to za slovenskú vedeckú komunitu, ktorej
venoval od roku 1946 aÏ takmer do svojej smrti, teda v posledn˘ch dvadsiatich rokoch svojho Ïivota,
veºmi v˘znamnú ãasÈ svojho záujmu a pozornosti.
Súãasne je mi veºmi ºúto, Ïe sa na‰ej konferencie
nemôÏu zúãastniÈ jeho najbliωí spolupracovníci
zo Slovenska – RNDr. Mária Luxová, DrSc, RNDr.
Andrej Lux, CSc. a prof. RNDr. ªudovít Past˘rik,
DrSc. Îiaº, manÏelia Luxovci sa dne‰ného dÀa nedoÏili. Som rada, Ïe sú aspoÀ zastúpení synom,
prof. Alexandrom Luxom. Prof. Past˘rik, pri svojom
poÏehnanom veku 95 rokov, si uÏ cestu do Prahy
zo zdravotn˘ch dôvodov nemôÏe dovoliÈ.
Prvá etapa pôsobenia prof. Bohumila Nûmca
na Slovensku (1946–1948)
Prof. Nûmec sa po skonãení druhej svetovej vojny
ako vy‰e 70-roãn˘ uÏ nevrátil na svoje pôvodné
pracovisko na Karlovej univerzite, kde viedol
Ústav pro fyziologii a biologii rostlin Pfiírodovûdecké fakulty. Prijal v‰ak vo februári 1946 pozvanie vtedaj‰ej Slovenskej univerzity (SU), aby tam
pôsobil ako hosÈujúci profesor, ktor˘ by umoÏnil
vznik samostatného Ústavu fyziológie a biológie
rastlín Prírodovedeckej fakulty v Bratislave. Zárodok nového ústavu, v ktorom pôsobil Ïiak prof.
Nûmca z praÏskej fakulty – Dr. ªudovít Past˘rik uÏ
existoval na vtedaj‰om Botanickom ústave, ktor˘
viedol botanik-systematik Prof. Franti‰ek Nábûlek. Od ª. Past˘rika pochádzal typ na vhodnú
osobnosÈ, ktorá by mohla plne garantovaÈ vedecké smerovanie Ústavu po jeho zaloÏení. Pri zrode
nového ústavu stáli okrem prof. Nábûlka a Dr.
Past˘rika aj botanik Dr. Ján Futák, matematik
a univerzitn˘ funkcionár prof. Jur. Hronec a politici Laco Novomesk˘ a Ondrej Pavlík. Táto skupina
vtedy vplyvn˘ch osobností pozvala prof. Nûmca
v roku 1945 na pracovnú schôdzu Matice slovenskej do Turã. Sv. Martina. Predná‰ka na tému „V˘znam vedy pre kultúru národa“, ktorú tam prof.
Nûmec predniesol, bola bezprostredn˘m impulzom k jeho pozvaniu za hosÈujúceho profesora
fyziológie rastlín na Prírodovedeckej fakulte SU.
11
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 12
Konference
Prof. Nûmec nastúpil na Prírodovedeckú fakultu
v marci 1946. Ujal sa vedenia nového Ústavu fyziológie a biológie rastlín, predná‰ok a v˘chovy mlad˘ch odborníkov, vrátane zadania a vedenia dizertaãn˘ch prác. E‰te v tom istom roku umoÏnil
Dr. ª. Past˘rikovi, ktor˘ mal habilitaãnú prácu uÏ
pripravenú, aby sa habilitoval za docenta. Prof. Nûmec ur˘chlene dokonãil aj dvojdielnu uãebnicu
V‰eobecnej botaniky na vy‰e 1000 stranách, ktorá
vy‰la v roku 1948 (1. diel) a v roku 1951 (2. diel).
V˘borne slúÏila v prv˘ch dvoch desaÈroãiach práce
ústavu na základné biologické vzdelávanie nielen
pre fyziológov, ale aj cytológov, anatómov, genetikov, ãiastoãne aj mikrobiológov a odborníkov neskôr ‰pecializovan˘ch na poºnohospodárstvo, lesníctvo, ovocinárstvo a iné odbory. Pri dokonãovaní
a príprave knihy do tlaãe mu pomáhal docent
Past˘rik, ktor˘ ju aj preloÏil do slovenãiny. Mária
Tesafiová (neskôr Luxová) kreslila viaceré obrázky
a Andrej Lux pomáhal pri v˘bere a fotografovaní
preparátov Dr. Dohta z V˘skumného ústavu drevárskeho v Bratislave. Ústav sa pod vedením prof.
Nûmca vzmáhal ão do poãtu ‰tudentov, ale aj mlad˘ch asistentov a s t˘m súviselo pribúdanie pedagogick˘ch a organizaãn˘ch prác.
Pôsobenie prof. Nûmca na fakulte sa skonãilo po
dvoch rokoch. V roku 1948 odovzdal vedenie
Ústavu doc. ªudovítovi Past˘rikovi. Podºa „Vzpomínek“ prof. Nûmca (vydan˘ch v roku 2002
archívom AVâR) vzdal sa ho vtedy, keì ochorel
na ÈaÏkú bronchitídu a Ústav bol schopn˘ uÏ samostatnej existencie pokraãujúc v ním naãrtnutej
línii. Pokiaº viem, prof. Nûmec po uzdravení uÏ
na fakulte fyzicky nepôsobil, ale ostal ìal‰ie dva
roky v zamestnaneckom vzÈahu a v písomnom
styku s Ústavom aÏ do ãasu, k˘m bol doc. Past˘rik vymenovan˘ za profesora.
Azda posledná náv‰teva prof. Bohumila Nûmca
na bratislavskej prírodovedeckej fakulte sa viaÏe
na pozvanie, ktoré prijal v roku 1965. Bolo to pozvanie Slovenskej botanickej spoloãnosti (SBS),
v zastúpení jej vtedaj‰ieho podpredsedu a predsedu fyziologickej sekcie Doc. K.Erdelského, aby
predniesol na pôde fakulty predná‰ku na tému
geotropizmu u rastlín. O predná‰ku bol veºk˘ záujem a mala veºk˘ úspech, tak ako zvyãajne v‰etky jeho slovné i písomné prejavy. Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave si
uctila zakladateºské pôsobenie prof. Nûmca aj
zápisom na tabuºu zvlá‰È v˘znamn˘ch osobností
pôsobiacich na jej katedrách vo vestibule vstupného pavilónu fakulty v Mlynskej doline.
Druhá etapa pôsobenia prof. Nûmca na Slovensku, spätá s teraj‰ím Botanick˘m ústavom SAV
(1953–1965)
Keì som ako mladá absolventka Prírodovedeckej
fakulty nastúpila v roku 1956 do vtedaj‰ieho Laboratória rastlinnej biológie SAV, ktoré viedla Dr. Mária Luxová, stretávala som sa pomerne ãasto s prof.
Bohumilom Nûmcom. Bol v tom ãase ãlenom vedeckej rady pracoviska a svojimi znalosÈami a radami sa zúãastÀoval na príprave, priebehu a hodnotení v˘sledkov rie‰en˘ch úloh. Sedela som
s manÏelmi Luxov˘mi v jednej pracovni a tak som
mala moÏnosÈ hneì po zaãlenení do v˘skumného
procesu vnikaÈ do spôsobu myslenia a v˘meny názorov t˘chto v˘znamn˘ch osobností, ão povaÏujem za jednu z najcennej‰ích skúsenosti svojho Ïivota. Navy‰e medzi Luxovcami a prof. Nûmcom
boli priam otcovsko-synovské a dcérske vzÈahy
v tom najkraj‰om zmysle slova. Pamätám sa na radostné prípravy, keì mal prísÈ a úÏasnú pohodu pri
diskusiách na vedecké aj v‰eobecne ºudské témy.V‰etko sa zvyãajne zaãínalo klobáskou, kt. mal
pán profesor veºmi rád. Potom nasledovala káva,
a dlh˘ rituál prípravy cigary preru‰ovan˘ stroh˘mi
otázkami a odpoveìami o novostiach rôzneho typu na obidvoch diskutujúcich stranách. Pravá pohoda nastala, keì sa cigára rozhorela a problémy
sa pri obãasnom „bafkaní“ zaãali rozoberaÈ do
hæbky. Obãas v‰etci odskakovali k mikroskopu, vyÈahovali mikrofotky, separáty, porovnávali, kritizovali, ale aj chválili. V‰etko prebiehalo v naprostej
zhode, e‰te aj vzájomné pokarhania. Dr. Luxová
profesora pravidelne láskavo karhala za to, Ïe príli‰
veºa pracuje a Ïe zasa, ako zvyãajne, vyskoãil
z idúceho trolejbusu na otáãke pri ústave. (Nepamätám si v‰ak od nej ani jedno kritické slovo na jeho záºuby – cigaru a klobásky!) Skrátka, mali sa
v‰etci traja veºmi radi hneì od chvíle, kedy sa spoznali poãas pobytu na bratislavskej univerzite. V rokoch 1956–1958 písali spolu knihu „Jak Ïije ovocn˘ strom“(Nakl.âSAV, Praha, 1958, 517 strán). Text
bol spoloãn˘m dielom prof. Nûmca, prof. Past˘rika
a Dr. Luxovej, viaceré makro aj mikrofotografie
zhotovil Dr. Andrej Lux. Neskôr uÏ nevzniklo väã‰ie spoloãné kniÏné dielo, ale pán profesor sa konzultaãne podieºal na príprave knihy Dr. M. Luxovej,
ktorá vy‰la v edícii Zemûdûlská botanika ako ã. 1
pod názvom „Anatomie a morfologie rostlin“(I. vydanie, Státní zemûdûlské nakladatelství, Praha,
v roku 1965 na 303 stranách). ManÏelia Luxovci
v tom ãase zasa pomáhali pánu profesorovi pri príprave dokumentaãného materiálu do niektor˘ch
vedeck˘ch ãlánkov, ktoré vtedy písal a publikoval.
12
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 13
Konference
Krátka spomienka na práce prof. Nûmca z oblasti rastlinnej embryológie
Vo svojej spomienke sa krátko zmienim o prácach prof. Nûmca, ktoré sa dot˘kajú procesu rozmnoÏovania a rastlinnej embryológie. Iné oblasti
jeho bohatej vedeckej práce budú predmetom
záujmu ìal‰ích predná‰ateºov konferencie. V roku 1965 vy‰la jeho práca o zábrann˘ch mechanizmoch polyspermie u druhu Gagea lutea L.
K procesu oplodnenia tohto druhu sa vracal viackrát v Ïivote, vÏdy z iného pohºadu. Som presvedãená, Ïe tento jeho posledn˘ embryologick˘
pohºad vyprovokovali aj na‰e diskusie okolo
embryogenézy niektor˘ch trvácich ºanov (najmä
druhu Linum austriacum L.), ktor˘mi som sa v rokoch 1956–1959 zaoberala. VÏdy, keì sme sedeli pri mikroskope a hºadeli na zárodoãné mie‰ky
a zaujímavé útvary semien a zárodkov, mala som
pocit, Ïe sa mu du‰a usmieva tak ako aj mne.
Doslovne mi povedal, Ïe by bol rád, keby som sa
rozmnoÏovacím procesom mohla v budúcnosti
venovaÈ. Mal na v˘skum tejto vednej oblasti zo
svojej mladosti veºmi pekné spomienky.
V roku 1898, teda v roku objavu dvojitého
oplodnenia krytosemenn˘ch rastlín, ako 25-roãn˘ napísal v Rozpravách âeské akademie (císafie
Franti‰ka Jozefa) pro vûdy, slovesnost a umûní
(Tfiída II, roã.VII. ã. 17. 1–18) ãlánok o peli v petaloidn˘ch tyãinkách Hyacintu. V‰imol si, Ïe
v niektor˘ch petaloidn˘ch tyãinkách sa popri
mal˘ch peºov˘ch zrnách, obsahujúcich jednu vegetatívnu a jednu generatívnu bunku, vyskytujú
aj veºké peºové zrná s viacer˘mi jadrami alebo
bunkami. Tieto peºové zrná svojou polaritou
a celkovou stavbou pripomínajú zárodoãné
mie‰ky. KeìÏe peºové zrná a vrecú‰ka krytosemenn˘ch rastlín predstavujú samãiu pohlavnú
generáciu a zárodoãné mie‰ky samiãiu (samiãí
gametofyt), vyslovil Bohumil Nûmec domnienku,
Ïe ide o feminizáciu samãieho gametofytu. Toto
jeho pozorovanie moÏnej zmeny samãieho na
samiãí gametofyt vzbudilo veºk˘ záujem a zapísalo sa do dejín biológie ako „Nûmcov fenomén“. Po viac ako polstoroãnom odstupe sa tento fenomén dostal do popredia záujmu rastlinnej
embryológie, genetiky a ‰ºachtenia v súvislosti so
skúmaním pôvodu androgenetick˘ch embryí
vznikajúcich pri peºovej embryogenéze in vitro.
V roku 1910 publikoval knihu „Das Problem der
Befruchtungsvorgänge und andere zytologische
Fragen“ ( Bornträger, Berlin, 1–562). Bolo to v ãase, keì sa potvrdzovali a prehlbovali základné
údaje o dvojitom oplodnení a embryogenéze
v pohlavnom procese krytosemenn˘ch. Okrem
mnoh˘ch originálnych pozorovaní o spl˘vaní
jadier a vzniku polyploidn˘ch jadier uvádza aj
moÏnosÈ prenosu plastidov z generatívnej bunky
do zygoty pri oplodnení, teda dot˘ka sa otázky,
ktorá sa stala aktuálnou aÏ v ultra‰trukturálnych
prácach 80-tych rokov minulého storoãia.
V roku 1912 a 1923 sa zaoberal ‰peciálne oplodnením u druhov rodu Gagea. Vracia sa k tejto téme
v r. 1931. Vtedy sa zameral aj na proces polyspermie a vzniku anatomick˘ch (‰trukturálnych) zábran
tohto procesu po oplodnení. Popisuje predæÏenie
pútka oplodnen˘ch vajíãok, ãím sa ich mikropylárny otvor vzìaºuje od placenty a sÈaÏuje ãi celkom
bráni preniku ìal‰ích peºov˘ch vrecú‰ok do vajíãka.
Vo svojej poslednej práci tohto druhu v r. 1965, ktorú som uÏ spomenula, doplÀuje pozorovanie o upchatie mikropylárneho otvoru zvy‰kami peºového
vrecú‰ka, ktoré vniklo ako prvé do mikropylárneho
otvoru, ãím sa pôsobenie synergíd v atrakcii peºov˘ch vrecú‰ok k zárodoãnému mie‰ku oslabuje.
V rokoch 1935–37 ho zaujala tvorba plodu a semien u Lilium candidum L. Veºmi sa zaujímal aj
o partenogenézu a iné typy apomixie. Poznatky
o nich sprístupÀoval vo forme populárno-vedeck˘ch príspevkov ‰ir‰ej biologicky zainteresovanej
verejnosti.
V˘roãia narodenia alebo úmrtia prof. Bohumila
Nûmca boli aj v minulosti vzácnou príleÏitosÈou
na vedecké stretnutia. Som veºmi rada, Ïe súãasná konferencia na ne nadväzuje a pokraãuje tak
v tejto cennej tradícii. Iste ich bolo viac, ale uvediem aspoÀ niektoré z nich (v zátvorke sú mená
hlavn˘ch organizátorov):
1973 – 100 rokov narodenia Bohumila Nûmca „DeÀ rastlinnej cytológie“v Pruhoniciach,
(M. N. Konãalová),
1973 – „DeÀ rastlinnej cytologie“ v Bratislave venovan˘ B. Nûmcovi, SBS (Milan Bobák),
1993 – Stretnutie venované 120. v˘roãiu narodenia Bohumila Nûmca, v rámci SBS (Milada âiamporová),
1996 – „DeÀ rastlinnej cytológie“ k 30. v˘roãiu
úmrtia Bohumila Nûmca, SBS (Alexander Lux).
Moja veºká vìaka patrí organizátorom ná‰ho
dne‰ného stretnutia za pozvanie a za to, Ïe vystihli a zdôraznili hlbok˘ v˘znam spojiÈ súãasnú
uroveÀ poznania s poãiatoãn˘mi originálnymi
ideami, snahami a v˘sledkami, pri zrode ktor˘ch
stáli také vyznamné osobnosti ako prof. Bohumil
Nûmec, ktor˘ podstatne ovplyvnil minulé i súãasne smerovanie v‰etk˘ch odborov rastlinnej
biológie v âechách aj na Slovensku.
13
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 14
Konference
Vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin
J. ·ebánek
Bylo mi dopfiáno poznat zakladatele na‰í experimentální botaniky prof. Bohumila Nûmce pfii nûkolika setkáních. Pfii prvním to byl prof. Dostál,
kter˘ mû pfiedstavil panu profesorovi Nûmcovi
jako svého asistenta, tehdy naprostého zaãáteãníka na vûdeckém poli, a struãnû popisoval, ãím
se zab˘vám. Bylo to nûkdy na konci roku 1953.
Toto setkání jsem hluboce proÏíval a scénu z nûho vidím stále pfied sebou. D˘chlo na mû zvlá‰tní kouzlo velikosti a noblesy Nûmcovy osobnosti. Takov˘ch setkání pak uÏ mnoho nebylo.
Zhruba pfied 50 léty mne prof. Nûmec písemnû
vyzval, abych do ãasopisu Physiologia Plantarum
napsal ãlánek pfiipomínající pÛlstoletí Dostálovy
‰koly experimentální morfologie rostlin. Uãinil
jsem to spolu s Jaroslavem Pode‰vou, sv˘m pfiedchÛdcem v asistentské funkci u prof. Dostála.
A nyní tedy pfiibyla v kolobûhu ãasu k oné tehdej‰í padesátce dal‰í padesátka, a tak mÛÏeme
pfiipomenout, Ïe Dostálova ‰kola experimentální
morfologie rostlin je uÏ stoletá. Experimentální
morfologie rostlin jako vûda má ov‰em kofieny
star‰í. Sahají pfiedev‰ím do Nûmecka ke jménum
takov˘ch botanikÛ jako byli zejména Julius
Sachs, VŒchting, a zvlá‰tû mnichovsk˘ prof. Goebel. Ten vykládal rÛstové korelace mezi jednotliv˘mi ãástmi rostlinného tûla jen na podkladû
trofickém, ale uÏ Sachs svou naukou o ústrojetvorn˘ch látkách (1880) – jeÏ pozdûji prof. Nûmec oznaãil jako organogeny – ukázal novou
cestu v˘kladu utváfiení rostlinného tûla. Sachs
pak roku 1892 zjistil, Ïe z mlad‰ích listÛ Begonia
rex se tvofií bezkvûté pr˘ty, ale ze star‰ích listÛ
pr˘ty kvetoucí. Tento jev b˘vá oznaãován jako
tzv. SachsÛv fenomen. Pozdûji (roku 1911)
prof. B. Nûmec popsal tento SachsÛv fenomen
na velik˘ch dûlohách Streptocarpus wendlandii,
kde po jejich rozfiezání úseky z vrchní ãásti tvofiily nekvetoucí v˘hony a úseky z bazální ãásti pfiímo kvûty (obr. 1).
UÏ v˘sledky tûchto pokusÛ mohly budit pfiedstavu o existenci zvlá‰tních látek regulaãních. Jak
bylo uÏ pfiipomenuto, prof. Nûmec navrhl v roce
1930 pro tento druh regulaãních látek název
„organogeny“. A právû pro existenci tûchto organogenÛ odpovûdn˘ch za vznik kofienÛ svûdãil
v tomto roce i velmi zdafiil˘ pokus prof. Nûmce.
Na bazální fiezné plo‰e kofiene ãekanky se tvofií
normálnû pupeny, ale kdyÏ Nûmec potfiel tuto
plochu z poloviny Ïivnou pÛdou s bakteriemi
Pseudomonas rhizogenes, pak na této polovinû
vznikl místo pupenÛ kalus a kofieny. Jak se pak
ukázalo, jde tu v‰ak vlastnû o pozdûji izolovan˘
auxin uvolÀovan˘ bakteriemi. JiÏ pfiíklady tûchto
pokusÛ naznaãují, jak v˘znamnû obohatil prof.
Nûmec experimentální morfologii rostlin, do jejíhoÏ rámce lze samozfiejmû poãítat i v‰echny jeho
v˘znamné objevy t˘kající se regenerace, zejména regenerace kofiene.
V˘znamn˘ poãin pro v˘voj ãeské experimentální
morfologie rostlin uãinil v‰ak prof. Nûmec právû
jiÏ pfied 100 léty, kdy se rozhodl, aby se v tomto
oboru botaniky specializoval jeden z tehdej‰ích
jeho ÏákÛ Rudolf Dostál. A právû on to byl, kdo
tento obor u nás rozvinul a spolu s ním i ãeskou
fytohormonologii. Právû experimentální morfologie rostlin pfiispûla totiÏ sv˘m zkoumáním rÛstov˘ch korelací velmi podstatnû k objevu rostlin-
Obr. 1: Úseky z rÛzn˘ch krajin obrovské
dûlohy Streptocarpus wendlandii regenerují
rÛznû: a – na úseku z báze ãepele vznikají
pfiímo kvûtní v˘hony, b – z vrcholové krajiny
listnaté lodyÏky, c – ze stfiední ãásti vznikají
lodyÏky a listy s kvûtními pupeny; d – restituce kfiídlovit˘ch v˘rÛstkÛ po záfiezu do bazálního meristému dûlohy. (podle B. Nûmce).
14
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 15
Konference
Obr. 2. V˘voj ãtyfi zdánlivû nezávisl˘ch linií
fyziologie rostlin a jejich postupná syntéza
vyúsÈující do objevu rostlinn˘ch hormonÛ
(auxinÛ).
Pfievzato z monografie F. W. Wenta
a K. V. Thimanna: „Phytohormones.
MacMillan, New York, 1937“.
n˘ch hormonÛ, jak ve své monografii o rostlinn˘ch hormonech z roku 1937 uvádûjí profesofii
Went a Thimann (obr. 2).
Hned první experimenty, které Dostál konal pod
vedením svého uãitele prof. Nûmce pfied 100 lety, ukázaly pfiekvapující v˘sledek. KdyÏ byl klíãním rostlinám hrachu odfiíznut epikotyl, vyrÛstaly oba pupeny dûloÏní zprvu stejnû rychle, ale po
odfiíznutí jedné dûlohy vyrÛstal jen pupen dûlohy
odfiíznuté (obr. 3).
Obr. 3. Klíãní rostliny hrachu pûstované ve tmû: a – neporu‰ená rostlina, b – po odfiíznutí lodyÏky nad dûlohami vyrÛstají pupeny z úÏlabí obou dûloh, c – po odfiíznutí lodyÏky a jedné dûlohy roste jen pupen v úÏlabí
dûlohy odfiíznuté. PÛvodní Dostálova kresba.
To bylo v rozporu s Goebelov˘m trofick˘m v˘kladem rÛstov˘ch korelací, podle nûhoÏ by bylo
moÏno oãekávat, Ïe poroste ten pupen, kter˘ je
blíÏe v˘Ïivn˘m zdrojÛm, tedy pupen ponechané
dûlohy. Prof. Dotál, kdyÏ na tyto své vûdecké poãátky vzpomínal, zdÛrazÀoval, jak ho prof. Nûmec zprvu bedlivû kontroloval, nedo‰lo-li pfii odfiezávání dûlohy k po‰kození pupenu v jejím
úÏlabí. Pfiekvapující v˘sledek pak prof Dostál
publikoval roku 1908 v „Rozpravách âeské akademie pro vûdy, slovesnost a umûní“. Byla tam
ãtvrt století pfied izolací prvního fytohormonu
(auxinu) prezentována jasnozfiivá my‰lenka, proã
15
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 16
Konference
dûloha hrachu svÛj úÏlabní pupen brzdí. Pfiíãinou mají b˘t neznámé látky zábranné („Hemmungsstoffe“), které mají povahu látek regulaãních – hormonálních (korelaãních). Dostál o nich
roku 1908 pí‰e vûtu, která na tehdej‰í dobu aÏ
neuvûfiitelnû vystihuje zpÛsob, jímÏ se hormony
v tûle rostliny ‰ífií: „Z rÛzn˘ch partií rostliny se ‰ífií podráÏdûní od buÀky k buÀce – patrnû plasmodesmy – i na velikou vzdálenost a pÛsobí na
buÀky i jin˘ch ãástí“.
KdyÏ pak Dostál pfiedloÏil habilitaãní spis prof.
B. Nûmcovi záhy po vzniku ãs. státu, prof. Nûmec navrhl jako habilitaãní obor „Experimentální morfologii rostlin“. To v‰ak narazilo u prof. Velenovského, kter˘ ãasto polemizoval s názory
nûmeckého experimentálního morfologa prof.
Goebla, a Velenovsk˘ Nûmcem navrhovan˘ obor
nechtûl pfiipustit. Nakonec byl pro Dostála
schválen na tehdej‰í fakultû UK obor „Fyziologie
rostlin se zvlá‰tním zfietelem k fyziologii rÛstu“.
Po klíãních rostlinách hrachu se záhy staly dÛleÏit˘m experimentálnû morfologick˘m modelem
rostliny krtiãníku hlíznatého (Scrophularia nodosa). Na nich byl rovnûÏ (jiÏ v roce 1909) prokázán inhibiãní vliv dospûlého listu z báze lodyhy
a stimulaãní vliv listu mladého z vrcholové ãásti
lodyhy na rÛst axilárního pupenu. Jednoduch˘m
pokusem na témÏe modelu prokázal Dostál i stimulaãní vliv kofienÛ a pfiesvûdãivû i SachsÛv fenomén (obr. 4).
Hned po zaloÏení Vysoké ‰koly zemûdûlské
a Vysoké ‰koly zvûrolékafiské v Brnû byl Dostál
1919 povûfien funkcí pfiednosty botanického
ústavu na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské a souãasnû
pfiedná‰kami na obou tûchto vysok˘ch ‰kolách.
Místo pfiednosty botanického ústavu na Vysoké
‰kole zemûdûlské bylo od poãátku obsazeno
(zprvu prof. Bubákem a pak prof. O. VodráÏkou,
dal‰ím z ÏákÛ prof. Nûmce). Teprve po pfiedãasné
smrti VodráÏkovû v r. 1932 pfie‰el Dostál jako
profesor trvale na vysokou ‰kolu zemûdûlskou.
Ale je‰tû pfiedtím v roce 1930 shrnul svou dosavadní práci v první ãeské uãebnici Experimentální morfologie rostlin. Vy‰la jako 5. svazek Aventinského Rostlinopisu, a to v jediném svazku
s Naukou o dûdiãnosti prof. A. BroÏka. Dostál
zde – stále je‰tû pfied izolací prvního rostlinného
hormonu, auxinu – formuloval cíl experimentální morfologie: „Poznat pfiíãiny utváfiení rostlinného tûla“ a hned také zdÛraznil, Ïe „rostlina dosahuje za urãit˘ch podmínek urãitého tvaru, ale za
jin˘ch se utváfií jinak… Podoba, kterou na sebe
v pfiírodû rostlina bere, jest jen jediná z ãetn˘ch
podob, v nichÏ se nám objeví, mûníme-li podmínky pÛsobící na její tvar“.
T˘Ï SachsÛv fenomén ukázal i na dal‰ím svém
modelu, na ãárovníku (Circaea intermedia).
Tyto pokusy Dostál konal stále je‰tû v bezprostfiedním kontaktu se sv˘m uãitelem profesorem
Nûmcem jako gymnasiální suplent (na praÏském
gymnasiu v Truhláfiské ulici), ale v roce 1914 byl
pfieloÏen na gymnasium do Tfiebonû. I zde v‰ak
v odlouãení od Nûmcova ústavu pokraãoval ve
sv˘ch pokusech a pfiipravil tam svÛj habilitaãní
spis. Experimentálnû v nûm prokázal napfi. zmûnou vnûj‰ích podmínek pfii morfogenezi, Ïe hlíza
bramboru je stonkovou metamorfosou. Obdobnû
to prokázal i na krtiãníku.
Obr. 4. Odli‰n˘ charakter listu z horní, stfiední a spodní ãásti lodyhy pfii rÛstu pr˘tu
u krtiãníku hlíznatého (Scrophularia nodosa). Z horní ãásti lodyhy se tvofií kvûtenství
(a), ze stfiední ãásti listnatá vûtévka (b), ze
spodní ãásti hlíza (c). Na bezlist˘ch úsecích
se tvofií vÏdy jen listnat˘ pr˘t (d). Podle
R. Dostála.
16
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 17
Konference
zmûní ve stfiídavé. Pozdûji Dostál na Bryophyllum
crenatum objevil i nov˘ druh fotoperiodické adaptace, tj. adaptaci dlouhokrátkodenní.
Experimentální botanika se uÏ zvolna blíÏila
k Wentovu auxinu. P. W. Went publikoval v roce
1928 práci „Wuchsstoff und Wachstum“ a o 4 roky pozdûji vy‰la pak práce KŒglova „Über die
Chemie des Auxins und sein Vorkommen im
Pflanzen-und Tierreich“.
Obr. 5. Regulaãní vliv mlad˘ch a dospûl˘ch listÛ Bryophyllum crenatum: a – na úseku ze spodní ãásti lodyhy
dospûl˘ list brzdí rÛst svého pupenu, b – na úseku
z vrcholové ãásti mlad˘ list rÛst pupenu povzbuzuje,
c – sefiíznutá ãepel dospûlého listu poloÏená fieznou
plochou na agar, d – agar ve zkumavkách aplikovan˘
na fiapíky Bryophyllum: vlevo ãist˘ agar, vpravo agar,
na nûmÏ byly poloÏeny fiezné plochy dospûl˘ch listov˘ch ãepelí, e – rÛst pupenu vpravo je zadrÏován pod
vlivem agaru, do nûhoÏ difuzí pfie‰ly inhibiãní látky
z dospûl˘ch ãepelí. Podle A. Uhrové a R. Dostála.
To Dostál doloÏil napfi. na Ficaria verna. Kofienová
povaha hlízek této rostliny se nápadnû prokáÏe,
kdyÏ ji v zimních mûsících kultivujeme na krátkém dni, kdy se hlízky rychle mûní ve vláknité absorpãní kofieny a naopak pfii silném nepfietrÏitém
osvûtlení se tyto kofieny pfiemûní v hlízky. Je‰tû nápadnûj‰í pfiíklad morfogeneze v závislosti na vnûj‰ích podmínkách ukázal Dostál na Bryophyllum
verticillatum. Tento druh na jedné lodyÏní uzlinû
má postaveny 3 listy a má tedy listové postavení
pfieslenité. Pupeny na okrajích listÛ (marginály)
tvofií tento druh na dlouhém dni nebo na svûtle
vy‰‰í intenzity. Ale na krátkém dni nebo na slabém
svûtle klesnou inhibice v rostlinû natolik, Ïe se pupeny netvofií a navíc se pfieslenité postavení listÛ
Po trvalém uÏ pfiechodu Dostálovû na Vysokou
‰kolu zemûdûlskou v Brnû to byla jeho asistentka
AneÏka Uhrová, která se první zab˘vala regulaãním vlivem listÛ na Bryophyllum crenatum. I zde
mladé listy z horní ãásti lodyhy podporují rÛst
sv˘ch úÏlabních pupenÛ a dospûlé listy ze spodní ãásti lodyhy jej brzdí. Uhrová je‰tû pfied izolací IAA se inspirovala Wentovou difúzí auxinu
z vrcholkÛ koleoptilí trav do agaru a fie‰ila podstatu inhibiãního vlivu listÛ pomocí difuse inhibiãních látek z dospûl˘ch listÛ do agaru (obr. 5).
KdyÏ pak získala experimentální morfologie ke
své práci konkrétní látku, s níÏ mohla pracovat,
totiÏ kyselinu indolyl-3-octovou (IAA) (bylo to
díky KŒglovû práci „Über ein neues Auxin-Heteroauxin-aus Harn“ – 1934), záhy se ukázalo, Ïe
právû touto látkou pfii exogenní aplikaci bylo
moÏno napodobit i inhibiãní vliv dospûlého
listu.
Experimentální morfologii se tak otevfiela zcela
nová originální cesta k bádání: pomocí exogenních aplikací fytohormonÛ poznávat hormonální
podstatu morfogeneze. Tak se také napfi. záhy poznalo, Ïe i inhibiãní vliv dûlohy hrachu na rÛst jejího axiláru souvisí s auxinem (IAA) – (viz obr. 9e).
DostálÛv Ïák Jaroslav Pode‰va (pozdûj‰í profesor)
poãal pod Dostálov˘m vedením uÏ jako student
Obr. 6. Úseky z lodyhy krtiãníku hlíznatého
zbavené jednoho listu. Na úseku (a) byl vyfiíznut pupen ponechaného listu a roste jen pr˘t
u odfiíznutého listu, na úseku (b) byl odstranûn
pupen odfiíznutého listu a roste pouze pupen
u ponechaného listu. Adventivní kofieny vyrÛstají v obou pfiípadech na té stranû, kde roste
pr˘t. Úsek (c) byl zbaven jednoho listu a pupenÛ jak v úÏlabí ponechaného, tak i odfiíznutého
listu. âást lodyhy nad listy byla roz‰típnuta a na
stranû odfiíznutého listu o‰etfiena pastou s IAA.
Kofieny vyrÛstaly v˘raznûji na stranû s IAA. Podle R, Dostála.
17
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 18
Konference
neboÈ bylo moÏno vlivem IAA tento vliv pupenÛ
napodobit (obr. 6).
Obr. 7. Na klíãní rostlinû hrachu je strana lodyÏky pfiilehlá k dûlohám, z nichÏ vycházejí inhibice, inhibována, z obrácené strany stimulována. Vrchol lodyhy se
vÏdy háãkovitû oh˘bá na inhibovanou stranu, na níÏ také v blízkosti dûloh vyrÛstají adventivní kofieny, b – po
jdnostranném záfiezu do lodyhy Bryophyllum crenatum
pod jedním ze dvou vstfiícn˘ch listÛ stoupnou inhibice
v listu nad záfiezem v dÛsledku pfieru‰ení transportu
giberelinÛ z kofienÛ. To vede ke vzniku adventivních
kofienÛ nad záfiezem. Podle R. Dostála.
v roce 1933 zkoumat apikální dominanci u klíãních rostlin hrachu ve vztahu k auxinu. Nezávisle
na prof. Thimannovi a Skoogovi, jimÏ patfií priorita
tohoto objevu, se dopracoval k poznání zesilující
role auxinu v apikální dominanci (viz obr. 9d).
Záhy se tak poãala IAA uÏívat jako hormon k zakofieÀování fiízkÛ ovocn˘ch a okrasn˘ch dfievin.
U zrodu toho byl v‰ak uÏ originální DostálÛv pokus na krtiãníku z roku 1912, kdy se prokázal pozitivní vliv rostoucích pupenÛ na vznik adventivních kofienÛ. Nepochybnû souvisí s auxinem,
Obr. 8. Cel˘ izolovan˘ pr˘t krtiãníku hlíznatého tvofií
adventivní kofieny na bázi (1), ale po rozfiezání pr˘tu
tvorba kofienÛ klesá postupnû od apikálního úseku
k bazálnímu (2). Podle R. Dostála.
Pozdûji bylo dokázáno, Ïe také regulaãní vlivy
inhibiãní vyvolávají vznik adventivních kofienÛ.
Nápadnû to ukazují napfi. klíãní rostliny hrachu,
u nichÏ inhibiãní vlivy vycházející z dûloh podnûcují vznik adventivních kofienÛ jen na stranû
dûlohy. Ukazuje to i pokus na Bryophyllum crenatum. Provede-li se u této rostliny záfiez do lodyhy pod jedním z obou vstfiícn˘ch listÛ, rostou
adventivní kofieny pod záfiezem, kter˘ brání transportu inhibiãních látek z vrcholu lodyhy. Tím
stoupá v listu nad záfiezem obsah tûchto látek
(obr. 7).
Proto lze jako substance podnûcující zakofieÀování fiízkÛ uÏívat nejen auxinové látky, ale i tfieba
CCC i jiné retardaãnû pÛsobící látky, napfi. paclobutrazol. Inhibiãním látkám protikladnû pÛsobící
gibereliny rhizogenezi naopak potlaãují.
Pro rhizogenezi stonkov˘ch segmentÛ je dÛleÏitá
topof˘za – tedy rozdûlení hormonálních látek
v pr˘tu od báze k apexu. Je to nápadnû vidût na
modelu Scrophularia nodosa (obr. 8).
Tomu odpovídá vzestup endogenních auxinÛ od
báze k apexu a naopak vzestup endogenních giberelinÛ od apexu k bázi. Cytokininy mají pfiitom
své maximum ve stfiední ãásti lodyhy. U bylinn˘ch modelÛ je tedy nesporné, Ïe fiízky získané
z apikální ãásti pr˘tÛ o vysokém obsahu auxinÛ
a s nízk˘m obsahem giberelinÛ zakofieÀují nejlépe. U dfievin mÛÏe b˘t v‰ak mnohdy situace sloÏitûj‰í vzhledem k vzdálenosti od kofienové soustavy a k uplatnûní trofick˘ch látek ve dfievû.
Od poloviny ‰edesát˘ch let byla v Dostálovû vûdecké ‰kole postupnû zkoumána morfogeneze
nejen po exogenní aplikaci regulaãních látek, ale
byly sledovány i dÛsledky zásahÛ do morfogenézy ve vztahu ke zmûnám hladiny endogenních
fytohormonÛ. Zprvu, jak to bylo tehdy bûÏné,
napfi. tenkovrstvou chromatografií a biotesty na
gibereliny, pak na auxiny, ABA, cytokininy, pozdûji pomocí vysokoúãinné kapalinové chromatografie (HPLC), imunotestem ELISA apod. V téÏe
dobû se zaãaly uÏívat i radioizotopy ke znázornûní látkového transportu v rÛstov˘ch korelacích,
zprvu P32. Po vstupu prof. Procházky do Dostálovy vûdecké ‰koly v polovinû 70. let ‰lo pak
i o C14, napfi. C14-BA pfii objasÀování úlohy cytokininÛ v korelaci mezi dûlohou a jejím úÏlabním
18
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 19
Konference
Obr. 9. Korelace mezi dûlohami hrachu a jejich úÏlabními pupeny (kotyláry). U intaktní
rostliny vrchol lodyhy zadrÏuje rÛst kotylárÛ
(a), po dekapitaci lodyhy kotyláry vyrÛstají (b),
po sefiíznutí jedné dûlohy roste jen kotylár odfiíznuté dûlohy (c), IAA je schopna napodobit
zábrann˘ vliv vrcholu lodyhy na rÛst kotylárÛ
(d), IAA je schopna napodobit zábrann˘ vliv
dûlohy na rÛst kotyláru (e), cytokinin benzyladenin (BA) aplikovan˘ na ponechanou dûlohu
vymaní její pupen z inhibice (f), BA aplikovan˘
k pupenÛm intaktní rostliny vymaní pupeny
z inhibice vrcholu lodyhy (g), na svûtle vyrÛstají i po odfiíznutí vrcholu lodyhy a jedné
dûlohy oba kotyláry, neboÈ svûtlo aktivuje biosyntézu endogenních cytokininÛ (h), kyselina
2,3,5- trijodbenzoová jako inhibitor polárního
transportu auxinu vymaÀuje z inhibice nejen
pupeny v úÏlabí dûloh, ale i dal‰í v úÏlabí
‰upin na lodyze (ch).
pupenem u klíãních rostlin hrachu. Tuto korelaci
objasnily jiÏ pfied tím exogenní aplikace rÛstov˘ch regulátorÛ, jak to naznaãuje obr. 9.
V souladu s tím byly v˘sledky stanovování endogenních fytohormonÛ v axilárním dûloÏním pupenu dûlohy ponechané a odfiíznuté v ãasové závislosti od odfiíznutí dûlohy. Nejprve (v 60.
letech) ‰lo o exogenní gibereliny, od poãátku 70.
let pak stanovoval zvlá‰tû prof. Hradilík endogenní auxiny, cytokininy a ABA (v˘sledky jsou
zfiejmé z obr. 10).
Naznaãují poãáteãní pokles endogenní IAA
ABA a poãáteãní vzestup endogenních cytokininÛ bezprostfiednû po uvolnûní z inhibice
dûlohy.
Obr. 10. Schéma uvolnûní pupenu z rÛstovû korelaãní
inhibice dûlohy klíãních rostlin hrachu. Zmûny hladiny
endogenních fytohormonÛ do 12 hodin po odfiíznutí
dûlohy v pupenu dûlohy odfiíznuté a ponechané (a).
Zmûny do 48 hodin (b). Auxiny a ABA zprvu klesnou,
pozdûji stoupnou, cytokininy naopak zprvu stoupnou
a pak klesnou. Gibereliny od poãátku plynule stoupají.
Pfiímá inhibiãní role auxinu v apikální dominanci zfiejmá i z obr. 9d byla v‰ak pozdûji leckdy
zpochybÀována a je‰tû v roce 1985, kdy jsme na
Vysoké ‰kole zemûdûlské pofiádali mezinárodní
sympozium k 100. v˘roãí narození prof. Dostála,
mi fiíkal prof. Thimann, Ïe jiÏ o této roli pochybuje. Ale byla oÏivena. Napfi. pfied 7 léty publikova19
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 20
Konference
Obr. 11. DvoulodyÏní systém hrachu (naznaãen˘ vpravo): po dekapitaci lodyhy vyrÛstají oba dûloÏní pupeny
v pr˘ty, ale jeden (dominující) získá rÛstovou pfievahu nad druh˘m (zainhibovan˘m). Po dekapitaci dominujícího
dojde k uvolnûní zainhibovaného z rÛstové zábrany. Graf naznaãuje zmûny hladiny endogenního cytokininu (transzeatinu) v zainhibovaném v˘honu bûhem 0-72 hod. od uvolnûní tohoto v˘honu z inhibice.
la Dostálova ‰kola v˘sledky Dr. BlaÏkové a spolupracovníkÛ (shrnuté S. Procházkou a M. Truksou), jeÏ ukazovaly, Ïe za 6–48 hod. po sefiíznutí
vrcholu lodyhy hrachu nad 2. ‰upinou se obsah
auxinu v postranních pupenech sníÏí.
V apikální dominanci lodyhy se v‰ak uplatÀují
i gibereliny. O nich vyslovil jiÏ roku 1960 Dostál
hypotézu, Ïe apikální dominanci zesilují. Pozdûji bylo moÏno dokázat, Ïe bez ohledu na polaritu jsou gibereliny pfiitahovány auxinem (IAA)
a mohou b˘t tedy atrahovány i auxinem aktivovan˘m ve vrcholu lodyhy a tak podporou prodluÏovacího rÛstu vrcholové ãásti lodyhy pfiispívat
k zesílení apikální dominance.
Nechci v‰ak uÏ (a ani nemohu) rozvádût dal‰í
podrobnosti v˘sledkÛ Dostálovy vûdecké ‰koly.
Jsou shrnuty v nûkolika monografiích, napfi. ·ebánek et. al. „Experimental morphogenesis and
integration of plants“ (Academia Praha a Elsevier Amsterdam 1991) a v struãném pfiehledu
v kníÏce „Harmonie v rostlinách“ (Academia
Praha 2004).
Dovolím si na závûr je‰tû odkázat na 2 práce,
které máme nyní v tisku a pouÏít je jen jako mal˘ pfiíklad, jimiÏ se Ústav biologie rostlin zaloÏe-
n˘ na Vysoké ‰kole zemûdûlské v Brnû R. Dostálem zab˘vá v souãasné dobû.
První z nich s Dr. Fi‰erovou, prof. Hradilíkem,
prof. Procházkou a dal‰ími pracovníky fie‰í roli
cytokininÛ na tzv. dvoulodyÏním modelu rostlin
hrachu. Dekapitujeme-li klíãní rostliny, vyrÛstají
oba dûloÏní axiláry, ale jeden z nich záhy nabude pfievahy nad druh˘m. První je tedy dominující a druh˘ zainhibovan˘. Dekapitací dominujícího je zainhibovan˘ uvolnûn z inhibice a poãne
po 24–48 hodinách rÛst. Ale jiÏ 4–6 hodin po
uvolnûní z inhibice silnû stoupne v pÛvodnû
zainhibovaném v˘honu hladina cytokininu
trans-zeatinu, aby pak do 72 hod. plynule klesala (obr. 11).
Pokud jde o auxiny, je i zde uvolnûní z inhibice
spojeno naopak s poãáteãním poklesem.
Druh˘ pfiíklad souãasného v˘zkumu se t˘ká vzniku dichaziálního sympodia (vidliãnatého vûtvení)
u ‰efiíku (Syringa vulgaris). Toto vûtvení vzniká tak,
Ïe terminální pupen podlehne v druhé polovinû
dubna nekróze a postupnû se tak vyvíjejí dva listové axiláry místo odumfielého terminálu. Ten odumírá zcela nebo mÛÏe zÛstat zachován jeho zbytek. Po sestfiihování ‰efiíku, napfi. v Ïivém plotu,
20
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 21
Konference
Obr. 12.Vûtvení listnat˘ch dfievin(lípy a ‰efiíku). U lípy
(a)pravidelnû (spontánnû) odumírá vrcholov˘ pupen
(naznaãeno kfiíÏkem) a pfií‰tí rok vÏdy vyrÛstá nejbliωí
pupen postranní. Tak vzniká tzv. monochaziální sympodium. U ‰efiíku (b) odumírá vrcholov˘ pupen (naznaãeno ‰ipkou). Po opadu listÛ je tento odumfiel˘ pupen zfiejm˘ buì jako zaschl˘ zbytek (c), nebo není vidût vÛbec
(d). Oba pupeny pfií‰tí rok vyrÛstají ve vûtve vidiliãnaté,
ãímÏ vzniká tzv. dichaziální sympodium (e). Na pr˘tu
vyrostlém po sestfiihování ‰efiíku v dobû, kdy dfievina uÏ
vstupuje do dormance, zÛstává velmi ãasto vrcholov˘
pupen zachován (f).
vyrostou v‰ak velmi ãasto náhradní pr˘ty zakonãené zpravidla jen jedin˘m pupenem (obr. 12).
Je to proto, Ïe tyto pr˘ty vyrÛstají zpravidla aÏ
v ãervenci v dobû vstupu ‰efiíku do endogenního
odpoãinku. Tehdy stoupnou v rostlinû inhibiãní
látky natolik, Ïe zabrání odumírání terminálního
pupenu. Skuteãnû se ukázalo, Ïe normálnû v dubnu probíhající odumírání terminálního meristému
je spojeno s poklesem pfiirozeného inhibitoru –
endogenní ABA. To je nyní zfiejmé z práce prof.
L. Havla a jeho spolupracovníkÛ pfii objasÀování
fytohormonálních pfiíãin vzniku dichasiálního
sympodia u ‰efiíku. Ukázalo se, Ïe spolu s nekrózou terminálního pupenu vedoucí ke vzniku sympodia a tedy spolu s poklesem apikální dominance dochází nejen k poklesu endogenní ABA, ale
i IAA a naopak ke vzestupu endogenních cytokininÛ (zeatinribozidu a isopentenyladeninu). Tento
pokles apikální dominance u ‰efiíku je v souladu
s hormonálními zmûnami, popsan˘mi na obr. 10
v pupenu uvolnûném z inhibice dûlohy hrachu po
jejím odfiíznutí.
Závûr
Pokusil jsem se struãnû naznaãit vznik a v˘voj
experimentální morfologie rostlin i zásluhy prof.
Bohumila Nûmce o tuto vûdní disciplinu a souãasnû naznaãit její historii v Dostálovû vûdecké
‰kole od jednoduch˘ch zaãátkÛ aÏ po dva pfiíklady v˘zkumu této ‰koly z doby souãasné.
Îivá hmota je harmonicky promy‰lené jsoucno.
Ta harmonie mne po cel˘ Ïivot pfii studiu utváfiecích pochodÛ rostlin naplÀovala úÏasem a pokorou. Prof. Nûmec napsal v Aventinském rostlinopise ve svazku IV. l. nazvaném „Jak rostou
rostliny“ z roku 1943, Ïe utváfiecí pochody jsou
nejvût‰í záhadou biologie rostlin. Od roku 1943
uplynulo víc neÏ 60 let a do studia morfogeneze
rostlin vstoupily aspekty molekulárnû biologické,
známe ãetné geny a enzymy odpovûdné za syntézu fytohormonÛ atd. ·koda v‰ak, Ïe se dnes po
tûch 60 létech nemÛÏeme zeptat pana profesora
Nûmce, nakolik jsme oprávnûni se domnívat, Ïe
ty utváfiecí pochody uÏ nyní nejvût‰í záhadou biologie rostlin pfiestaly b˘t.
21
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 22
Konference
Z VùDECKÉHO PROGRAMU
V˘vojové aspekty vo v˘vine
samãieho gametofytu chvojníka
Roman Kuna1, Vladimír âamek1, Peter Boleãek1
Fylogenetické postavenie chvojníkov, ãi celého
radu Gnetales je uÏ pomerne dlho (asi 100 r.)
predmetom záujmu mnohorakého prístupu jeho
hodnotenia. Ani moderné molekulárno-biologické anal˘zy nepriniesli jednoznaãné stanoviská.
Zástupcovia radu Gnetales sa povaÏujú za najbliωích príbuzn˘ch krytosemenn˘ch rastlín, aj
keì genetické anal˘zy súãasn˘ch druhov ukazujú, Ïe najbliωie majú k borovicorastom. V na‰om príspevku venujeme bliωiu pozornosÈ reprodukãnej biológii chvojníka na severnej
hranici jeho roz‰írenia a snaÏíme sa posúdiÈ v˘vinové znaky na samãom gametofyte pri druhu
chvojník dvojklas˘ (Ephedra distachya L.). Jednou
z oblastí je samotná diferenciácia samãích strobilov a na strane druhej priebeh tetrádogenézy.
V prípade primitívnych krytosemenn˘ch rastlín je
tetrádogenéza procesom veºmi labiln˘m. Mnohé
primitívne krytosemenné rastliny sa vyznaãujú
prechodn˘mi formami redukãného delenia, ktoré
nemoÏno jednoznaãne zaradiÈ k simultánnemu,
alebo sukcesívnemu typu. (Furness et al., 2002).
Na základe v˘sledkov na‰ich pozorovaní usudzujeme, Ïe prechodné formy tetrádogenézy,
môÏeme charakterizovaÈ ako „modifikované sukcesívne“ delenie s nezreteºn˘m vytvorením bunkovej priehradky, ãi jej sekundárnym vymiznutím
po prvom meiotickom delení. V˘skyt izobilaterálneho usporiadania mikrospór, ako v˘sledok sukcesívneho meiotického delenia sa nepotvrdil,
hoci sme pozorovali ‰tádiá usporiadania jadier
mikrospór v podobnom postavení ako je tomu pri
1
ich izobilaterálnom postavení, ale bez vytvorenia
bunkovej priehradky medzi nimi. Nami zaznamenané a pozorované fázy tetrád poukazujú na
tetraedrické usporiadanie mikrospór. Sprievodnou ãrtou priebehu mikrosporogenézy sa stáva aj
jej v˘razná asynchrónnosÈ. Pozorovali sme rozdiely v priebehu mikrosporogenézy nielen medzi
mikrosporangiami lokalizovan˘mi v rôznych ãastiach samãích strobilov, ale v˘razné rozdiely sme
sledovali aj v rámci mikrosporangií umiestnen˘ch na jednom rozkonárenom sporofyle. Tieto
rozdiely v synchronizácii nás viedli k ìal‰ím
hodnoteniam samãieho gametofytu. Postavenie
mikrosynangií na sporofyle hodnotíme ako strapcovité a zároveÀ aj stopkaté. Na rozdiel od anal˘z, podºa ktor˘ch sú morfologické v˘sledky
v zhode so súãasn˘mi molekulárnymi ‰túdiami,
ktoré odmietajú blízky vzÈah medzi krytosemenn˘mi rastlinami a Gnetales (Mundry, Stützel,
2004). Autori opisujú kruhové usporiadanie jednotliv˘ch sediacich sporangioforov a kríÏovú orientáciu synangia a ‰trbiny sporangia pri otváraní.
FURNESS, C. A. – RUDALL, J. P. – SAMSON,
B. F.: Evolution of Microsporogenesis in Angiosperms. Identifiers International Journal of Plant
Science. Vol.163. 2002. p. 235
MUNDRY, M. – STÜTZEL, T.: Morphogenesis of
the reproductive shoots of Welwitschia mirabilis
and Ephedra distachya (Gnetales), and its evolutionary implications. Organisms, Diversity &
Evolution 4. 2004. p. 91–108
Podporováno grantem Roz‰írenie druhu Ephedra
distachya L. z aspektu generatívnej reprodukcie,
GAM XXIV/2006/FPV:
Katedra botaniky a genetiky, Fak. prírodn˘ch vied, Univerzita Kon‰tantína Filozofa, Tr. A. Hlinku ã. 1,
949 74 Nitra, SR
E-mail: [email protected] tel.: +42100907670207
22
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 23
Konference
Protoplast swelling as a measure of auxin
action in BY-2 tobacco cell culture
Milada âovanová1, 2, Jan Petrá‰ek1,
Eva ZaÏímalová1
Measurement of protoplast swelling belongs
among the methods that allow to record
changes in a living system in real time.
Protoplast swelling is thought to be caused by
a shift of transmembrane potential, uptake of
potassium and chlorine ions, and concomitant
water influx followed by increasing of cell
volume. Auxin is a plant growth regulatory
compound, which is known to interact with
plasma membrane and its action can results in
protoplast swelling as well (Ephritikhine et al.,
1987). Auxin seems to be recognized by
a specific receptor at the plasma membrane
(Steffens et al., 2001) and the signal is then
transduced to effector structures.
Among all tissues or cell types, which are
potentially sensitive to auxin, there are only
some of them where the auxin action results in
protoplast swelling (Long & Iino, 2001). We
have found out that protoplasts prepared from
suspension-cultured BY-2 tobacco cells are able
to swell in response to auxin. Therefore, this
technique is useful for analyzing auxin
sensitivity of these cells and may help to
characterize the effector structures involved in
transduction of auxin signal from plasma
membrane.
For this approach, we used a modified method
of Steffens & Lüthen (2000). The cells in
1
2
exponential growth stage were digested for
4.5 h by gentle shaking in a digesting solution
containing 1% cellulase and 0.1% pectolyase in
0,45M mannitol. After digestion, protoplasts
were collected by using 20_m-mesh-sieve and
incubated for 30 minutes in washing solution
(1mM CaCl2.2H2O; 10mM MES; 10mM KCl in
0,45M mannitol; pH 6.5). Protoplast solution
was then transferred into microtitration plate
wells and monitored for 2 hours. Auxin was
added after 60 minutes recording. Each well
contained about 25 protoplasts in 20 _l washing
solution. An inverted microscope Nikon
TE2000E (objective 40x) with monochromatic
camera COHU was used for observation and
image recording. Photographs of individual
protoplasts were taken every 10 minutes. The
image analysis program PROTOFORWIN by
Hartwig Lüthen (personal gift) was used to
determine the size of the protoplasts.
Ephritikhine G, Barbier-Brigoo H, Muller JF,
Guern J.: 1987 – Plant Physiology, 83: 801 – 804
Long Ch and Iino M.: 2001 – Plant Physiology,
125: 1854–1869
Steffens B, Feckler Ch, Palme K, Christian M,
Böttger M, Lüthen H.: 2001 – The Plant Journal,
27 (6): 591–599
Steffens B, Lüthen H.: 2000 – Plant Growth
Regulation, 32: 115–122.
This work was supported by the Ministry of
Education, Youth and Sports of the Czech
Republic, project LC06034.
IEB CAS, Rozvojová 135, 165 02, Prague 6-Dejvice, CR
Faculty of Sciences, Charles University, Department of Plant Physiology, Viniãná 5, 128 44, Prague 2, CR
E-mail: [email protected], tel.: 225 106 431
23
zlom
16.3.2007 13:48
K
Stránka 24
Konference
DOJMY Z KONFERENCE
Konference k v˘roãí prof. Bohumila Nûmce
Konference „Bohumil Nûmec a souãasná experimentální biologie rostlin“, konaná ke 40. v˘roãí
jeho úmrtí, pfiipomenula dÛstojn˘m zpÛsobem
v˘znamnou osobnost jednoho z nejvût‰ích na‰ich biologÛ minulého století.
Pfiispûla k tomu, abychom si znovu uvûdomili,
jakou cestou se na‰e biologie ubírala od sam˘ch zaãátkÛ a jak velk˘ch úspûchÛ zásluhou
tohoto mezinárodnû uznávaného vûdce dosáhla. Pro na‰i souãasnost je to velmi inspirující
poznání. NaplÀuje nás nejen obdivem k jeho
neobyãejnû rozsáhlému dílu, ale souãasnû nás
také nutí, abychom se zam˘‰leli nad na‰í vlastní prací. Îe se tato práce dafií, na tom mají zásluhu právû ti, ktefií pokládali její základy.
A k nim patfií v prvé fiadû právû prof. B. Nûmec.
Konference nám ukázala, Ïe Katedra fyziologie
rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy úspû‰nû navazuje na jeho velké dílo. Její
program urãitû oslovil kaÏdého úãastníka. V˘bûr vzpomínek na B. Nûmce a vysoce odborné
pfiíspûvky na vhodnû volená témata jako Gravitropismus a polarita rostlinného tûla a buÀky,
Experimentální morfogeneze a regenerace rostlin, Biologie kofienÛ, struktura a funkce obohatily na‰e poznání a pfiesvûdãivû ukázaly, jak
velk˘ pokrok uãinila souãasná experimentální
biologie rostlin v posledních desetiletích. Zakladatel Ústavu pro fyziologii rostlin a vûdec
svûtového jména, Bohumil Nûmec, mûl velké
pfiání dozvûdût se, ãeho se vûda o Ïivotû rostlin
dopracuje za 100 nebo 200 let. PfiestoÏe tak
dlouhá doba je‰tû zdaleka neuplynula, jsme
svûdky tak v˘znamn˘ch objevÛ a poznatkÛ, Ïe
by jimi byl prof. Nûmec urãitû nad‰en. MÛÏeme si klást i zajímavou otázku, jak by asi on
sám pfii sv˘ch geniálních schopnostech „svoji“
oblíbenou vûdu dále obohatil. Vûdecké t˘my
Katedry fyziologie rostlin PfiF Univerzity Karlovy jdou v jeho ‰lépûjích a úspû‰nû posunují
hranice na‰eho poznání o stále je‰tû tajuplném
Ïivotû rostlin k dal‰ím dÛleÏit˘m metám. Z toho by mûl prof. B. Nûmec urãitû velkou radost.
I pro mne jako úãastníka byla konference velk˘m pfiínosem, a proto bych chtûl touto cestou
pofiadatelÛm a v‰em, ktefií se pfiímo podíleli na
její organizaci upfiímnû podûkovat.
Václav Krpe‰
Katedra biologie a ekologie
Pfiírodovûdecká fakulta Ostravské univerzity
Reakce na konferenci k v˘roãí
prof. Bohumila Nûmce
Radi vyuÏívame priestor na vyjadrenie ná‰ho
uznania organizátorom konferencie, ktor˘m sa
podarilo zostaviÈ na relatívne malom priestore
veºmi kvalitnú ‰kálu príspevkov. Na jednej strane
sme mohli sledovaÈ prezentácie renomovan˘ch
odborníkov so súãasn˘mi najmodernej‰ími metódami v˘skumu biológie rastlín a na strane druhej sme mali moÏnosÈ získaÈ originálny pohºad
na komplexnú osobnosÈ prof. B. Nûmca. Vystúpili jeho uznávaní vedeck˘ pokraãovatelia, ktorí
dôstojne pripomenuli Ïivot a prácu prof. Nûmca,
ãím konferencia nadobudla okrem vedeckej aj
v˘raznú kultúrno-spoloãenskú hodnotu. ëakujeme prof. Nátrovi a doc. Albrechtovej za pozvanie
a moÏnosÈ zúãastniÈ sa na tejto vydarenej konferencií. Súãasne Ïeláme Katedre fyziologie rostlin
PfiF UK, aby sa im darilo rozvinúÈ tento vydaren˘
poãin do nemenej úspe‰nej tradície.
RNDr. Peter Boleãek, PhD.,
Katedra botaniky a genetiky, Fakulta prírodn˘ch vied,
Univerzita Kon‰tantína Filozofa v Nitre, Trieda
A. Hlinku 1, 949 01 Nitra
Festival spomienok
Katedra Fyziologie rastlin Karlovej univerzity
zorganizovala velmi pekne podujatie venovane
zivotu a dielu prof. B.Nemca.
Jednotlivi recnici sa predbiehali v osobnych zazitkoch zo stretnuti s prof.Nemcom a v realizacii jeho myslienok v sucasnej bunkovej biologii. Pre
mna osobne prof.Nemec predstavuje „symbolicky
most“ prepojenia vedy medzi Prahou a Bratislavou.
J. Hudák.
24
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 25
V˘ r o ã í
PROFESOR STANISLAV PROCHÁZKA
PùTA·EDESÁTNÍKEM
Dne 25. listopadu 2005 se doÏil v plné tvÛrãí aktivitû a du‰evní i tûlesné svûÏesti pûta‰edesáti let vedoucí Ústavu biologie rostlin a prorektor Mendelovy zemûdûlské a lesnické
univerzity (MZLU) v Brnû prof. Ing. Stanislav Procházka, doktor biologick˘ch vûd a doktor honoris causa, ãesk˘ rostlinn˘ fyziolog v˘znamnû reprezentující tento obor na fóru
národním i mezinárodním.
Narodil se ve Stfiílkách v kromûfiíÏském okrese v zemûdûlské rodinû. Maturoval v roce
1958 na Zemûdûlské technické ‰kole v RoÏnovû pod Radho‰tûm a t˘Ï rok se zapsal na
fytotechnickém oboru AF nynûj‰í MZLU v Brnû. Státní závûreãnou zkou‰ku zde sloÏil roku 1963 a do roku 1965 pak pracoval jako vedoucí fyziologické laboratofie na ‰lechtitelské stanici v Brani‰ovicích. Poté byl na místû asistenta, resp. odborného asistenta zprvu
na Ústavu pro vyuÏití radioizotopÛ a od roku 1976 na Ústavu botaniky a fyziologie rostlin AF MZLU v Brnû. V roce 1974 se stal kandidátem biologick˘ch vûd (jeho ‰kolitelem
byl doc. Milan Kutáãek z Ústavu experimentální botaniky âSAV v Praze). âtyfii roky poté
byl ing. Procházka jmenován docentem fyziologie rostlin. Doktorskou disertaci na téma
„Celistvost rostlin z hlediska role rÛstov˘ch regulátorÛ v látkovém transportu a v rÛstov˘ch korelacích“ obhájil v roce 1984 a rok poté byl jmenován profesorem fyziologie
rostlin.
Téma doktorské disertace naznaãuje hlavní vûdecké zamûfiení prof. Procházky. V roce
1976 se svou prací zapojil do vûdecké ‰koly experimentální morfogeneze a fyziologie
regulátorÛ rostlinného rÛstu rozvíjené na MZLU od poãátku tfiicát˘ch let profesorem Rudolfem Dostálem. Profesor Procházka pfiinesl do této vûdecké ‰koly nov˘ metodick˘ pfiístup spojen˘ s pouÏitím radionuklidov˘ch látek. Jako pracovník Ústavu pro vyuÏití radioizotopÛ se totiÏ zapracoval do metod studia transportu a distribuce asimilátÛ v tûle
rostlin, pfiedev‰ím obilovin. Mohl tak dobfie vyuÏít radionuklidÛ jednak pro studium transportu fytohormonÛ v rostlinách, jednak pro studium vlivu fytohormonÛ na transport látek nutriãní i regulaãní povahy. Do studia morfogeneze a integrity rostlin byl tak vnesen
nov˘ v˘znamn˘ pohled, neboÈ hlavním atributem podstaty fytohormonu je právû jeho
transport v tûle rostliny a integrita tohoto tûla je do znaãné míry dána transportem fytohormonÛ v nûm. Prof. Procházka soustfiedil velkou ãást své experimentální práce na klíãní rostliny hrachu, které se staly jedním z hlavních modelÛ studia rÛstov˘ch korelací ve
vûdecké ‰kole Dostálovû. Prof. Procházka zamûfiil svou pozornost na hlavní rÛstovou korelaci, na apikální dominanci objasÀující podstatu vûtvení lodyhy. Studium hormonální
povahy této rÛstové korelace prolíná celou vûdeckou aktivitu prof. Procházky. Svûdãí
o tom jiÏ jeho monografie z roku 1982 (Folia Univ. Agric. Brno) pfies jeho kniÏní publikace z let osmdesát˘ch a devadesát˘ch aÏ po ãasopisecké publikace z let 1999 aÏ 2002
fie‰ící interakci auxinu a cytokininÛ v rÛstu axilárních pupenÛ na klíãních rostlinách hrachu. Modelem pro studium apikální dominance se mu staly i klíãní rostliny lnu. Pfii studiu této rÛstové korelace se Procházka zamûfiil i na dal‰í fytohormony a jejich transport
ve stonku i v kofieni. V knize „Experimental Morhogenesis and Integration of Plants“
(Elsevier 1991) a v knize „Regulátory rostlinného rÛstu“ (Academia Praha 1997) shrnul
své v˘zkumy jak o transportu fytohormonÛ, tak i o jejich úloze v apikální dominanci.
Úloze fytohormonÛ v lodyÏní apikální dominanci vûnoval prof. Procházka s t˘mem
sv˘ch spolupracovníkÛ pozornost u transgenních rostlin a toto studium roz‰ífiil v posledních letech také o metody molekulárnû-biologické. S jejich pomocí konal v˘zkum exprese genÛ a jejich ovlivnûní fytohormony. Zmûny v jejich syntéze nalezl i na modelu
izolovan˘ch axilárních pupenÛ pfii jejich kultivaci in vitro. Originální pfiístup pfii pozná25
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 26
V˘ r o ã í
vání celistvosti rostlin je zfiejm˘ i z dal‰ích publikací prof. Procházky t˘kajících se fytohormonálního studia v kulturách in vitro, kde byly pfiíjem a distribuce fytohormonÛ vût‰inou sledovány pomocí radioaktivních látek regulaãní povahy.
Molekulárnû-biologick˘ v˘zkum prof. Procházky pfiinesl i nové poznatky t˘kající se programované bunûãné smrti (apoptóze), a to pfiedev‰ím na modelu tabákové kultury in
vitro. Tyto poznatky se t˘kají pfiedev‰ím cytokininÛ jako fytohormonÛ indukujících programovanou bunûãnou smrt.
O úrovni práce prof. Procházky svûdãí fakt, Ïe publikoval pfies 60 pÛvodních vûdeck˘ch
prací v ãasopisech (z velké ãásti v zahraniãí), dále pfies 100 pÛvodních vûdeck˘ch prací
ve sbornících, ãlánkÛ a abstraktÛ z vûdeck˘ch konferencí. Je autorem 8 monografií a vysoko‰kolsk˘ch uãebnic, v nichÏ je buì vedoucím autorem nebo spoluautorem. Prof. Procházka dovede dobfie organizovat t˘movou vûdeckou práci, coÏ se projevilo v úspû‰ném
fie‰ení fiady grantÛ.
Zásluhou prof. Procházky je nespornû i ten fakt, Ïe se mu na MZLU v Brnû podafiilo zachovat vûdeckou kontinuitu s dílem prof. Rudolfa Dostála, zakladatele ãeské experimentální morfologie rostlin a ãeské nauky o rostlinn˘ch hormonech. Pfii tom dovedl tento
obor posunout na nejmodernûj‰í metodickou úroveÀ a zachovat tak vûdeckou ‰kolu fyziologie rostlin na MZLU v Brnû v povûdomí svûtové vûdecké komunity. Ústav biologie
rostlin jím veden˘ byl vybaven nejmodernûj‰í pfiístrojovou a analytickou technikou potfiebnou pro fytohormonální v˘zkum, jakoÏ i dobfie vybaven˘mi laboratofiemi pro explantátové kultury. Také poãet a kvalifikace pracovníkÛ ústavu vedeného prof. Procházkou jsou dobrou bází pro moderní fyziologick˘ v˘zkum. Zásluhou prof. Procházky je
i to, Ïe se na MZLU podafiilo zachovat obor „anatomie a fyziologie rostlin“ jako studijní
program pro doktorandské studium, pfii ãemÏ tento obor se stal i tûÏi‰tûm na MZLU akreditovaného studijního oboru „biotechnologie rostlin“.
Mezinárodní ohlas vûdecké práce prof. Procházky opfien˘ o t˘m spolupracovníkÛ je
zfiejm˘ i z jeho aktivní úãasti na mnoha zahraniãních kongresech. Pfiedpoklad pro tento
ohlas vytvofiily ãetné dlouhodobé zahraniãní pobyty na univerzitách v Holandsku, SRN,
USA a Velké Britanii i ãetné krátkodobé vûdecké studijní pobyty v mnoha dal‰ích zemích. Prof. Procházka je od roku 1984 ãlenem Americké botanické spoleãnosti a od roku 1995 i ãlenem Americké spoleãnosti pro rÛstové regulátory, od roku 1991 je ãlenem
Evropské spoleãnosti agronomické (ESA). Do organizaãní vûdecké práce byl zapojen
aktivnû i na domácí pÛdû funkcí pfiedsedy âeské spoleãnosti experimentální biologie
rostlin (âSEBR), ãlenstvím v Akademickém snûmu AV âR, v âeské akademii zemûdûlsk˘ch vûd, v Akreditaãní komisi âR atd.
Prof. Procházkovi jako ãlenu (a v letech 1992–1994 jako prezidentovi) Federace evropsk˘ch spoleãnosti pro fyziologii rostlin (FESPP – od r. 2004 FESPB) se podafiilo úspû‰nû
uspofiádat mezinárodní kongres této spoleãnosti na pÛdû MZLU v Brnû roku 1994. Jako
viceprezident Evropské spoleãnosti pro nové metody v zemûdûlském v˘zkumu (ESNA)
uspofiádal prof. Procházka v roce 1998 konferenci této spoleãnosti na MZLU v Brnû
a v roce 2001 pfiipravil jako ãlen a prezident 17. Kongresu Mezinárodní spoleãnosti pro
regulátory rÛstu rostlin (IPGSA) svûtov˘ kongres této spoleãnosti na MZLU v Brnû. V‰echny tyto 3 akce se setkaly s velk˘m pozitivním ohlasem a v˘znamnû pfiispûly i k propagaci v˘sledkÛ dosahovan˘ch na na‰ich pracovi‰tích.
Prof. Procházka dovedl vÏdy dobfie promítnout vysokou vûdeckou úroveÀ své práce do
ãinnost uãitelské. Vedl pfies 100 diplomantÛ a dosud vychoval dlouhou fiadu kandidátÛ
vûd, resp. doktorÛ, a to jak domácích tak i zahraniãních. Pro své pfiedná‰ky z fyziologie
rostlin pfiipravil celou fiadu skript, spolupodílel se na vydání dvou uãebnic rostlinné fy26
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 27
V˘ r o ã í
ziologie (první vydané v roce 1983 ve SZN v Praze a druhé vydané v roce 1991 v nakladatelství ELSEVIER v Amsterodamu). Pod jeho vedením byla v roce 1998 vydána v nakladatelství Academia na‰e nejnovûj‰í uãebnice „Fyziologie rostlin“ urãená pro pfiírodovûdecké, agronomické a zahradnické fakulty v âR.
Velkou ãást svého organizaãního talentu soustfiedil prof. Procházka do dal‰ího rozvoje
a budování MZLU v Brnû. Na vysoké úrovni zabezpeãil rÛst Ústavu biologie rostlin, jejÏ
vede od roku 1986. Pracoval jako ãlen vûdecké rady V·Z, resp. MZLU a její agronomické fakulty, dále ve funkci prodûkana pro vûdu a v˘zkum a styky zahraniãní téÏe fakulty
(1979–1985) a ve funkci prorektora pro koncepci a rozvoj (1985–1986), resp. pro vûdu
a v˘zkum (1991–1994). V roce 1986 byl jmenován rektorem V·Z a v této funkci úspû‰nû
pÛsobil do 31. ledna 1991, neboÈ v roce 1990 byl akademick˘m senátem V·Z do funkce rektora zvolen. V roce 1999, a pak znovu roku 2002 zvolil akademick˘ senát MZLU
v Brnû prof. Procházku opût rektorem do roku 2006. V této funkci se zaslouÏil o moderní rozvoj MZLU a – mimo jiné – se mu podafiilo vybudovat nov˘ velk˘ pavilon univerzity, kter˘ sv˘m vybavením a rozsahem patfií k nejmodernûj‰ím univerzitním pracovi‰tím
postaven˘m v poslední dobû v âeské republice.
Vûdecké a pedagogické aktivitû prof. Procházky se dostalo i fiady vysok˘ch uznání a vyznamenání. Z nich jmenujme, Ïe v roce 2004 získal na zemûdûlské univerzitû v Nitfie
doktorát honoris causa a v roce 2005 dostal v Oxfordu vyznamenání „United Europe
Award“ udûlen˘ organizací Europe Business Assembly.
V˘sledky, jichÏ prof. Procházka do své pûta‰edesátky dosáhl v oblasti práce vûdecké, pedagogické i organizaãní, a to jak na poli národním, tak i mezinárodním, souvisejí nespornû s jeho pozitivními vlastnostmi lidsk˘mi. Je harmonickou osobností, dovede otupovat pfiípadnû vytvofiené hrany ve vztazích mezi lidmi, sv˘m klidem, vyváÏeností
a pfiátelsk˘mi postoji umí pozitivnû pÛsobit na lidi kolem sebe. Pfiejeme jubilantovi pevné zdraví a hodnû dal‰ích úspûchÛ do mnoha dal‰ích let.
Prof. Dr. Ing. Jifií ·ebánek, DrSc.
Omluva
Velmi se Standovi Procházkovi omlouvám za to, Ïe pfiipomenutí jeho v˘znamného Ïivotního jubilea vychází v tomto Bulletinu s roãním zpoÏdûním. Tohoto opomenutí je mi
moc líto. MoÏná je opoÏdûné blahopfiání dokonce trochu nepatfiiãné. Ale S. Procházka
je tak v˘znamnou osobností, Ïe urãitû tuto chybu, za niÏ také já nesu odpovûdnost,
velkoryse pfiehlédne.
A na druhé stranû pfiipomenutí v˘znamného a dobrého ãlovûka má svÛj smysl kdykoliv.
Pfiíspûvek Jifiího ·ebánka krásnû rekapituluje dosavadní aktivity jubilanta. Sám si dovolím
i jménem âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin pfiipojit uÏ aktuální blahopfiání k 66. narozeninám s pfiáním, abychom Standovi mohli blahopfiát je‰tû hodnûkrát
a vãas pfii v‰ech v˘roãích dûliteln˘ch pûti.
Stando, díky a dal‰í léta naplnûná tvÛrãími a prospû‰n˘mi aktivitami s vrchovat˘m osobním uspokojením.
TvÛj
Lubomír Nátr
27
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 28
V˘ r o ã í
80 LET
PROF. JI¤ÍHO ·EBÁNKA, DrSc.
Prof. ·ebánek experimentující s rostlinami hrachu na letním bytû. Letohrad,
srpen 2004.
Prof. ·ebánek se svojí manÏelkou
Mílou. Letohrad, srpen 2004.
Prof. ·ebánek se studenty. Brno, kvûten
2005.
âeská rostlinná fyziologie si pfiipomíná 16. 12. 2006 osmdesátiny prof. RNDr. Ing. Jifiího ·ebánka, DrSc. ·edesát let svého Ïivota spojil prof. ·ebánek s Mendelovou zemûdûlskou a lesnickou
univerzitou (dfiívûj‰í Vysokou ‰kolu zemûdûlskou) v Brnû. Pfii‰el
na ni po maturitû v roce 1946, kdyÏ s vyznamenáním absolvoval
niωí gymnasium v Brnû a stfiední ‰kolu zemûdûlskou v Podûbradech. Z tûch ‰edesáti let proÏil tedy na MZLU 4 roky jako student a zbytek jako uãitel, posledních 14 let jako dÛchodce
aktivnû se podílející na práci pedagogické i vûdecké. JiÏ jako
posluchaã fakulty zemûdûlského inÏen˘rství se zapracovával do
v˘zkumné práce na fytopatologickém ústavu u prof. E. Baudy‰e
a po sloÏení 2. státní zkou‰ky pÛsobil jako asistent na ústavu
anatomie a fyziologie zvífiat u prof. A. Pí‰i. Od 1. 2. 1951 byl
ustanoven asistentem botanického ústavu, v jehoÏ ãele tehdy
stál prof. R. Dostál. Zde pfiipravil disertaci o morfogenetick˘ch
úãincích kyseliny 2,3,5-trijodbenzeové a po její obhajobû byl
v roce 1952 promován na doktora technick˘ch vûd. KdyÏ pod
vedením prof. Dostála absolvoval vûdeckou aspiranturu, získal
v roce 1957 hodnost CSc. a po habilitaci v roce 1963 byl
jmenován docentem fyziologie rostlin. Bylo to na podkladû v˘zkumu morfogenetick˘ch a fyziologick˘ch úãinkÛ giberelinu
zejména s ohledem na jeho interakce s auxinem a s maleinhydrazidem.
Od roku 1963 zaãal prof. ·ebánek zkoumat rÛstové korelace
pfiedev‰ím na podkladû stanovování endogenních fytohormonÛ,
nejprve giberelinÛ a pozdûji i auxinÛ, cytokininÛ a kyseliny abscisové. Studoval zejména apikální dominanci na podkladû korelace mezi dûlohami a jejich axilárními pupeny u hrachu a na
témÏe modelu i korelaci mezi kofienem a lodyhou. UÏíval pfii
tom i látek radionuklidov˘ch (32P) k objasnûní transportních charakteristik rÛstov˘ch korelací. Z tohoto v˘zkumu vznikla doktorská disertace „Interakce endogenních a exogenních regulátorÛ
v korelacích rostlinného rÛstu“. Po její obhajobû na Pfiírodovûdecké fakultû mu roku 1967 Masarykova univerzita v Brnû
(tehdy universita J. E. Purkynû) udûlila vûdeckou hodnost doktora biologick˘ch vûd. V roce 1968 byl jmenován fiádn˘m profesorem botaniky.
V dal‰í etapû vûdecké práce objasnil prof. ·ebánek napfi. zesilující úlohu giberelinu v apikální dominanci lodyhy a pfii zkoumání úãinku rÛzn˘ch koncentrací IAA poznal, Ïe zesilující úloha
auxinu v této korelaci nespoãívá v atrakci trofick˘ch látek, n˘brÏ
ve specifickém inhibiãním vlivu IAA. Tuto problematiku podrobnû shrnul v referativní publikaci nazvané „Die Ursachen der
Apikal Dominanz des Hauptsprosses über die Seitenknospen“
(Biol. Rundschan 1973: 337–351). Na klíãních rostlinách lnu
zkoumal pak nejen korelaci mezi epigeick˘mi dûlohami a jejich
úÏlabními pupeny ve vztahu k endogenním fytohormonÛm, ale
28
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 29
V˘ r o ã í
popsal i inhibiãní vztah auxinu a stimulaãní vztah cytokininÛ a giberelinÛ pfii regeneraci adventivních
pupenÛ. Na izolovan˘ch epikotylech hrachu zkoumal endogenní fytohormonální vztahy pfii regeneraci adventivních kofienÛ. Model Bryophyllum crenatum uÏil k poznání hormonálních zmûn doprovázejících regeneraci marginálních listov˘ch pupenÛ se zfietelem na velikost listové plochy a také ke zkoumání polarity rozloÏení fytohormonÛ v pr˘tu ve vztahu k ontogenezi rostlin. Vztah stáfií listÛ k rÛstu
axilárních pupenÛ zkoumal na modelu Scrophularia nodosa poprvé i ve vztahu ke kyselinû abscisové.
Na bramboru studoval roli endogenního etylénu k tuberizaci a skladovatelnosti hlíz. Ve své vûdecké
práci v letech osmdesát˘ch zasáhl prof. ·ebánek i do merita dal‰ích aspektÛ rostlinné hormonologie.
Uvedu alespoÀ je‰tû jeho v˘zkum abscise listÛ na Ligustrum vulgare a zkoumání háãkovit˘ch ohybÛ
klíãních rostlin hrachu a poupat u rostlin máku.
V poslední dobû vûnoval prof. ·ebánek pozornost napfi. zkoumání role paclobutrazolu k regeneraci
adventivních kofienÛ a poznal pozitivní vztah tohoto retardantu k syntéze auxinu. Popsal zmûny v hladinû trans-zeatinu a etylénu spojené s uvolnûním zainhibovan˘ch axilárních v˘honÛ z inhibice. Zkoumal i úlohu quercetinu jako inhibitoru polárních auxinového transportu v korelacích rostlinného rÛstu. Podílel se na poznání role endogenních auxinÛ, cytokininÛ a abscisové kyseliny ve vzniku
dichaziálního sympodia u ‰efiíku atd.
V˘sledky svého v˘zkumu publikoval prof. ·ebánek ve 180 pÛvodních vûdeck˘ch pracích z velké ãásti zvefiejnûn˘ch v zahraniãních vûdeck˘ch ãasopisech. Mimoto publikoval více neÏ 100 prací referativních a populárnû vûdeck˘ch. Jeho publikaãní aktivita se odrazila i na stránkách tohoto Bulletinu.
Z 15 kniÏních publikací jsou nejv˘znamnûj‰í „Experimentální morfologie rostlin“ (Academia Praha
1983) a „Experimental Morhogenesis and Integration of Plants“ (Elsevier Holland 1991) (oboje spolu
se S. Procházkou a Z. Sladk˘m). Mimoto byl prof. ·ebánek vedoucím autorského kolektivu dvou uãebnic „Fyziologie rostlin“ (SZN Praha 1983) a „Plant Physiology“ (Elsevier Holland 1992). Z dal‰ích kniÏních publikaci uvádím „Regulátory rostlinného rÛstu“ (Academia Praha 1997 spolu se S. Procházkou
a kolektivem) a „Za tajemstvím rostlinného rÛstu“ (Scientia Praha 1999 – spolu s V. Psotou). V roce
2004 vy‰la kníÏka, v níÏ prof. ·ebánek shrnul odkaz svého uãitele R. Dostála a jeho vûdecké ‰koly pod
názvem „Harmonie v rostlinách“ (Academia Praha 2004).
·ebánkovu osobnost je v‰ak tfieba chápat v jednotû práce vûdecké a ãinnosti pedagogické, kterou vÏdy
velmi miloval. Kromû uãebnic napsal 16 uãebních textÛ (skript), a to jak pro pfiedná‰ky, tak i pro cviãení. Za 56 let své pedagogické ãinnosti vychoval v oblasti fyziologie rostlin a botaniky mnoho tisíc
zemûdûlsk˘ch , zahradnick˘ch i lesních inÏen˘rÛ, vy‰kolil 13 vûdeck˘ch pracovníkÛ pro hodnost CSc.,
resp. Ph.D., a to jak pro âeskoslovensko, tak i pro zahraniãí.
Zanedbatelná není ani organizaãní aktivita prof. ·ebánka. Zorganizoval napfi. vûdeckou konferenci
k nedoÏit˘m devadesátinám prof. Dostála (1975) a celostátní konferenci âs. rostlinn˘ch fyziologÛ
(1980), v letech 1969–1986 byl vedoucím katedry botaniky a fyziologie rostlin MZLU v Brnû a po tfii
léta vedl oddûlení experimentální fytotechniky na Ústavu pro systematickou a ekologickou biologii
âSAV v Brnû. Po mnoho let pracoval jako ãlen komisí pro obhajoby kandidátsk˘ch a doktorsk˘ch disertací a zastával i funkci prodûkana pro vûdu a v˘zkum. Úãastnil se a dosud se úãastní i vûdeckého
spolkového Ïivota jako ãlen Botanické spoleãnosti, âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin
a âeskoslovenské biologické spoleãnosti.
Prof. ·ebánek vûnoval vût‰inu svého ãasu fyziologii rostlin. Má v‰ak i encyklopedické znalosti v oblasti systematické botaniky. Na‰el si v‰ak i chvíle, coÏ není tak v‰eobecnû známo, pro poezii, a to jak pro
její ãetbu a pfiednes, tak i pro tvorbu ãas od ãasu zvefiejÀovanou. Jeho dal‰í velkou láskou jsou v‰ak opût
rostliny tentokrát okrasné, kter˘mi se neustále obklopuje a které s velkou peãlivostí pûstuje a opatruje.
Prof. ·ebánek, aã se stává osmdesátníkem, je stále neúnavn˘m, platn˘m ãlenem komunity rostlinn˘ch
fyziologÛ, coÏ dokazuje svojí vûdeckou i pedagogickou aktivitou. Rozhodnû se nechystá odpoãívat.
Pfiejme mu tedy do dal‰ích let pevné zdraví a inspiraci.
Ladislav Havel
29
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 30
V˘ r o ã í
65 LET
PROFESORA JANA HRADILÍKA
Prof. RNDr. Jan Hradilík, CSc. Zástupce vedoucího Ústavu biologie rostlin Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity
v Brnû, se narodil ve Zlínû 24. kvûtna 1941. Maturoval na stfiední prÛmyslové ‰kole konzervárenské v Bzenci. Nastoupil na
Krajskou hygienicko-epidemiologickou stanici ve Zlínû jako
chemik. Od roku 1963 pak pracoval jako technik ve V˘zkumném ústavu obilnáfiském v KromûfiíÏi. Tam se zapracoval do analytick˘ch metod ke stanovování fytohormonÛ a postupnû svÛj
zájem stále hloubûji orientoval smûrem k poznání fytohormonálních aspektÛ rostlinné morfogeneze. Poãal dálkovû studovat
obor fyziologie rostlin na pfiírodovûdecké fakultû Masarykovy
(tehdy PurkyÀovy) univerzity v Brnû. Jeho rostoucí zaujetí pro
fytohormonologii ho pfiivedlo na poãátku roku 1968 na katedru
biologie jihlavského oddûlení Vysoké ‰koly zemûdûlské (V·Z)
v Brnû. Tam se tehdy ve skromn˘ch podmínkách rozvíjela vûdecká ‰kola experimentální morfologie rostlin zaloÏená na V·Z
profesorem Rudolfem Dostálem. Hradilík záhy obhájil hodnost
RNDr. A stal se odborn˘m asistentem V·Z pro obor biologie rostlin. Na jihlavské katedfie záhy vybudoval explantátové pracovi‰tû a rozpracoval i metody pro stanovování fytohormonÛ ve vztahu ke studiu rÛstov˘ch korelací. Po zaãlenûní jihlavské katedry biologie do katedry botaniky a fyziologie rostlin
V·Z v Brnû vypracoval a obhájil kandidátskou disertaci vûnovanou studiu role cytokininÛ a 2-chloretylfosfonové kyseliny (CEPA) v korelacích rostlinného rÛstu. Zamûfiil se i na úlohu CEPA v korelaci mezi
pupeny a dûlohami a tuto korelaci (i ve vztahu k jin˘m regulaãním látkám) zkoumal zvlá‰tû u klíãních
rostlin hrachu a lnu.
Postupnû se podílel na objasnûní role endogenní ABA, IAA a cytokininÛ pfii uvolnûní pupenu z inhibice dûlohy u hrachu a tak v˘znamnû pfiispûl v 70. letech k poznávání fytohormonální podstaty apikální
dominance. V dal‰í etapû své práce studoval mimo jiné i problematiku rhizogeneze in vivo a in vitro
a stal se v˘znamn˘m odborníkem v oblasti studia rostlinn˘ch explantátÛ. V roce 1990 byl jmenován
docentem fyziologie rostlin a o 6 let pozdûji i profesorem tohoto oboru.
Prof. Hradilík v souãasné dobû zabezpeãuje v˘uku fyziologie rostlin a dal‰í speciální discipliny na lednické zahradnické fakultû Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû. Vybudoval tam v˘zkumné pracovi‰tû dobfie vybavené pro moderní fatohormonální v˘zkum a kultivaci rostlinn˘ch explantátÛ. Vychoval i dlouhou fiadu diplomantÛ a doktorandÛ. Publikoval na sto vûdeck˘ch prací,
pfiedná‰el na fiadû konferencí u nás i v zahraniãí, sepsal nûkolik uãebních textÛ pro pfiedná‰ky i cviãení a podílel se na sepsání monografií (napfi. Procházka et al. Regulátory rostlinného rÛstu, Academia
Praha 1997).
Prof. Hradilík se v˘znamnû podílel i na organizaci fiady vûdeck˘ch kongresÛ a symposií organizovan˘ch katedrou botaniky a fyziologie rostlin V·Z a byl také po mnoho let v˘konn˘m redaktorem ãasopisu agronomické fakulty „Acta Universitatis Agriculturae“.
Pûta‰edesátiny zastihují prof. Hradilíka v pilné práci, kdy s invencí fie‰í rÛzné aktuální problémy
zahradnické, zvlá‰tû vinohradnické praxe. Jubilant má vyrovnanû harmonick˘ a pfiátelsk˘ vztah jak ke
sv˘m spolupracovníkÛm, tak i ke studentÛm. Pfiejeme mu ze srdce hodnû zdraví a radosti z experimentální práce do dal‰ích let.
J. ·ebánek
30
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 31
V˘ r o ã í
·EDESÁTINY
RNDr. JARMILY BLAÎKOVÉ
Dne 13. bfiezna 2007 se doÏívá v dobrém zdraví a v pilné práci
sv˘ch ‰edesátin ãlenka redakãní rady tohoto Bulletinu a odborná asistentka Ústavu biologie rostlin MZLU v Brnû RNDr. Jarmila BlaÏková, CSc. Po maturitû na SVV· v Brnû absolvovala specializaci fyziologie rostlin na Masarykovû univerzitû v Brnû
v roce 1970 a od té doby se témûfi nepfietrÏitû podílí na v˘zkumné práci MZLU. Odrazilo se to v jejím apoluautorství více neÏ
35 vûdeck˘ch publikací, jejichÏ zamûfiení je z velké ãásti dáno
tématem její kandidátské disertace:“Role fytohormonÛ v apikální dominanci u klíãních rostlin hrachu“. Studovala v‰ak i rÛstové korelace a regeneraci na klíãních rostlinách lnu a podílela se
na v˘zkumu fytohormonální podstaty akumulaãní kapacity klasu u obilovin. Získala bohaté zku‰enosti jak v oblasti vyuÏití radionuklidov˘ch stopovacích metod, v transportu látek trofick˘ch
i regulaãních, tak i v moderních metodách stanovování fytohormonÛ v rostlinách. Vypracovala se na v˘znamnou ãlenku vûdecké ‰koly experimentální morfogeneze na Ústavu biologie rostlin
MZLU a tuto vûdeckou ‰kolu reprezentovala i na fiadû mezinárodních vûdeck˘ch symposií jak u nás, tak i v zahraniãí. Podílela se i na organizaci znaãného poãtu mezinárodních symposií
a vûdeck˘ch konferencí pofiádan˘ch na MZLU. Byla ãlenkou v˘boru Spoleãnosti pro experimentální biologii rostlin (SEBR), a je
ãlenkou Evropské spoleãnosti pro v˘zkum nov˘ch metod v zemûdûlství (ESNA), ãlenkou Federation Europien Societies of
Plant Physiology (FESPP) a Botanické spoleãnosti.
Dr. BlaÏková je pfiíkladem uãitele, kter˘ ve sv˘ch pfiedná‰kách
i cviãeních a pfii vedení diplomov˘ch prací dovede velmi vhodnû uÏívat dlouholeté zku‰enosti ve vûdecké práci. I studentské
vûdecké práce dr. BlaÏkovou vedené do‰ly ocenûní. Je také spoluautorkou fiady uãebních textÛ a skript.
Pfiejeme na‰í milé kolegyni mnoho dal‰ích úspûchÛ ve vûdecké
i pedagogické práci a ze srdce i dobrou pohodu a pevné zdraví
do mnoha dal‰ích let.
J. ·ebánek
31
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 32
V˘ r o ã í
JAN KREKULE –
75 let Ïivota
Uplynulo pût let od chvíle, kdy jsem psala pozdravn˘ ãlánek k sedmdesát˘m narozeninám pana doc. ing. Jana Krekule, DrSc. do ãasopisu Biologia Plantarum. Tûch 5 let ubûhlo velmi rychle, ani se ãlovûku nechce vûfiit, Ïe uÏ to 5 let je. Ale podíváme-li se na na‰eho jubilanta, máme dojem, Ïe se ãas zastavil. Je stejnû mladistv˘ jako pfied 5 lety,
stejnû aktivní v mnoha oblastech vûdeckého i spoleãenského Ïivota. âlovûk skoro ti‰e
závidí a ptá se, odkud se bere jeho nevyãerpatelná energie a aktivita.
PfiestoÏe Jan vyrÛstal v Praze, rozhodl se studovat agronomii. Vystudoval ji na Vysoké ‰kole zemûdûlské v Praze, a jiÏ jeho diplomová práce byla zamûfiena spí‰e neÏ na agronomii
na rostlinnou fyziologii, jmenovitû jarovizaci. Obecnû pak na ontogenezi rostlin. Po jednoroãní praxi se stal aspirantem v Biologickém ústavu âSAV a zde se rozhodlo o jeho trvalém odborném zamûfiení na ontogenezi a morfogenezi rostlin. Pfii zakládání Ústavu experimentální botaniky v r. 1962 se stal jeho zamûstnancem a je jím dodnes. Dlouhá léta byl
vedoucím skupiny studující regulaci kvetení. V˘zkum se soustfiedil zejména na fotoperiodickou indukci kvetení a regulaãní úlohu fytohormonÛ. Byl také jedním z prvních u nás,
kdo studoval elektrické signály u rostlin.To v‰e na modelové rostlinû, krátkodenním merlíku ãerveném, Chenopodium rubrum L., k níÏ posléze pfiibyl i dlouhodenní bratr, Chenopodium murale L. Jan byl také dlouhou dobu vedoucím Oddûlení regulace v˘vojové fyziologie a v letech 1995–1997 také zástupcem fieditele ÚEB. Byl koordinátorem velkého
úkolu technického rozvoje (1986–1992), ve kterém byly poprvé v na‰í zemi systematicky
rozvíjeny biotechnologické pfiístupy ve v˘zkumu rostlin. Podílel se také na v˘voji specielních maloobjemov˘ch klimaboxÛ, uÏívan˘ch zejména pro pûstování a pokusy s merlíkem.
To bylo v dobû, kdy nebylo moÏné bûÏnû získávat pfiístroje ze zahraniãí, velmi dÛleÏité.
UÏ z tohoto struãného v˘ãtu je patrné, Ïe jeho vûdecké aktivity byly ãetné a rozmanité.
Byly ocenûny dvûma cenami âSAV, v r. 1982 a v r. 1992 a zlatou plaketou G. Mendela
(1992). V r. 1989 obhájil práci „Multikomponentní regulace kvetení“ a získal titul doktora
vûd. Jan je autorem ãi spoluautorem více neÏ 100 vûdeck˘ch ãlánkÛ a je spoluautorem
a spolueditorem dvou velk˘ch uãebnic rostlinné fyziologie (·ebánek J. (ed.): Plant Physiology, Elsevier, Amsterdam 1992, Procházka S., Macháãková I., Krekule, J., ·ebánek J. (eds.)
Fyziologie rostlin, Academia Praha 1998). Nevûnoval a nevûnuje se pouze literatufie vûdecké. Má obrovsk˘ dar vûdu popularizovat a napsal fiadu populárních ãlánkÛ o vûdû, zejména pro ãasopis Îiva, ale i pro denní tisk. Ediãní ãinnost se stala v posledních letech i jeho „druhou profesí“; stal se zakládajícím ãlenem Ediãní rady AV âR a dnes je jejím
místopfiedsedou. Tato Rada navrhuje rozdûlení dotací AV âR na podporu vydávání odborn˘ch i populárnû vûdeck˘ch ãasopisÛ pracovi‰ti AV a odborn˘ch a populárnû vûdeck˘ch
knih. Jan úzce spolupracuje s ãasopisem Îiva, kter˘ povaÏuje za souãást kulturnû vzdûlávacího dûdictví a tradice spojené se jménem J. E. Purkynû. Úãastní se v‰ech dÛleÏit˘ch akcí
pofiádan˘ch ãasopisem Îiva a Nadací Îiva, mimo jiné také pfiedávání cen za nejlep‰í ãlánky. Spolupracuje také s nakladatelstvím Academia na ediãní politice a organizaci vernisáÏí
v˘stav a kfitÛ novû vydávan˘ch populárnû vûdeck˘ch knih v kavárnû prodejny nakladatelství Academia. AngaÏuje se také jako ãlen Rady pro popularizaci vûdy a organizuje rÛzné
popularizaãní pfiedná‰ky, pofiady a kulaté stoly, napfi. u pfiíleÏitosti T˘dne vûdy. Mnohokrát
mluvil v rozhlase, zejména v pofiadu Meteor, mnohokrát vystupoval i v âT.
A koneãnû – Jan se nezajímá pouze o vûdeckou literaturu – aÈ jiÏ tu profesní ãi popularizaãní, ale je velk˘m znalcem a milovníkem váÏné literatury a to jej pfiivedlo do poroty
pro v˘bûr nejlep‰ích knih roku v rÛzn˘ch oblastech a udûlování cen Magnesia litera. Tato
cena si získala celostátní uznání a udûlování cen vysílá i âT2, kde kaÏdoroãnû mÛÏeme
Jana vidût ve spoleãnosti krásn˘ch televizních hlasatelek.
32
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 33
V˘ r o ã í
Tím ov‰em v˘ãet Janov˘ch aktivit nekonãí (ostatnû si tento v˘ãet neãiní nárok na úplnost). Jan se úãastní i Ïivota vûdecko-spoleãenského a vûdecko-politického. V letech
1998–2005 byl ãlenem Vûdecké rady AV âR. AngaÏoval se zejména ve vypracování pravidel pro nové udûlování titulu doktora vûd (DSc.) a je ãlenem grémia pro udûlování tohoto titulu. Je také ãlenem Odborné komise pro Ïivou pfiírodu a chemii pfii Radû pro v˘zkum a v˘voj a podílí se v˘znamnû m.j. na pfiípravû stfiednûdob˘ch a dlouhodob˘ch
koncepcí V a V, zejména v oblasti rostlinné biologie a biotechnologií.
Jan byl a je nejen vûdcem, ale i pedagogem. Pfiedná‰el dlouhá léta v˘vojovou fyziologii
na Katedfie rostlinné fyziologie a anatomie PfiF UK v Praze a vedl práce mnoha diplomantÛ, aspirantÛ i doktorandÛ. Jeho popularizaãní schopnosti se projevily i zde – jeho
pfiedná‰ky byly velmi Ïivé a zajímavé a pfiivedly fiadu studentÛ do ÚEB.
Není divu, Ïe pfii sv˘ch ãetn˘ch aktivitách Jan navázal také fiadu mezinárodních kontaktÛ,
i kdyÏ to v dobách minul˘ch opravdu nebylo snadné. Má velk˘ obdiv pro Afriku a strávil
rok ve v˘zkumném ústavu kakaa v Ghanû. Má také trochu dobrodruÏnou povahu – rád
cestuje a testuje svoje síly. Úãastnil se pÛlroãní expedice rusk˘ch kolegÛ na vûdecké lodi
témûfi „kolem svûta“, pravidelnû chodí po horách. Kondici si udrÏuje i chozením a bûháním
se sv˘mi dvûma psy (rád prohla‰uje, Ïe je jen psovodem) a v létû si rád zahraje tenis. Je
vá‰niv˘m houbafiem a je‰tû jsem nezaÏila, Ïe by nûkdy z lesa pfii‰el s prázdn˘ma rukama.
Pfii tom v‰em si Jan najde i ãas zajít do divadla ãi kina, pfieãíst kníÏku, pravidelnû sledovat denní tisk a – to rád a ãasto – posedût a popovídat s pfiáteli u kávy ãi vína. Jak to v‰e
stihne? Musím pfiiznat, Ïe nevím, Ïe i pro mne je to tajemstvím. Jan je Ïiv˘m dÛkazem
toho, Ïe renesanãní lidé je‰tû stále existují, i kdyÏ je to druh vyhynutím ohroÏen˘.
Jene, za v‰echny Tvé kolegynû a kolegy a pfiátele Ti dûkuji, Ïe jsi jak˘ jsi, za kolegialitu,
pfiátelství, kamarádství. A v‰ichni pfiejeme, Tobû i sobû, abys takov˘ byl je‰tû dlouho.
Ivana Macháãková
Mil˘ Honzo,
chápu, Ïe moje omluva zní spí‰e sarkasticky neÏ provinile. Ale omlouvám se. Moc
nerad. Jsem spoluodpovûdn˘ za to, Ïe skoro pravidelnû v Bulletinu pfiipomínáme se
zpoÏdûním Ïivotní jubilea i tûch, ktefií mají naprosto nepominuteln˘ podíl na aktivitách
âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin. Moc se Ti omlouvám.
Vím, Ïe na ãinnostech na‰í stavovské organizace se podílelo a podílí mnoho znám˘ch
i zdánlivû bezejmenn˘ch ãlenÛ a ãlenek. Ale Honza Krekule není „rovnûj‰í mezi rovn˘mi“. Je v˘jimeãnou osobností, jíÏ âSEBR vdûãí za to, Ïe uÏ má za sebou dosti dlouhou
historii a spoustu prospû‰n˘ch akcí. Myslím, Ïe bez jeho neúnavné, nûkdy nenápadné
jindy nepfiehlédnutelné podpory bychom patrnû uÏ jen vzpomínali na Bulletin.
Moc rád i pfii této pfiíleÏitosti Ti dûkuji. NezmiÀuji svoje osobní podûkování za mnohé, co
bych bez Tvého pfiátelství nepoznal. Dûkuji za âSEBR. Vím, zní to trochu odtaÏitû. Ale za tu
zkratku na‰í organizace si, prosím, dosaì jednoho kaÏdého z nás. Z nás, ktefií s Tebou b˘váme ãastûji, ale i tûch, ktefií Tû potkají jen obãas. Nûktefií moÏná znají jen Tvoje jméno. Ale
my v‰ichni máme dÛvody a upfiímné pfiání fiíci Ti právû i na stránce Bulletinu: Díky, Honzo!
A pfiání do dal‰ích let? V minul˘ch dnech jsi sly‰el hodnû pfiání. Rád pfiidávám to jedno,
které patrnû je‰tû nezaznûlo:
AÈ mበje‰tû dlouhá léta radost aÏ trochu pfiekvapenou z rozvoje svého âSEBRu. A nechÈ
stále bohat‰í a pravidelnû vycházející i Ïádan˘ Bulletin Ti trvale pfiipomíná reprodukãní
plodnou fázi rostliny, jejíÏ jarovizaci i fotoperiodickou kvûtní indukci jsi zaji‰Èoval.
TvÛj
Lubo‰ Nátr
33
zlom
16.3.2007 13:48
O
Stránka 34
Ode‰el
Miroslav Zima
v súvislostiach priestoru a ãasu
Najkrásnej‰í a najhlb‰í pocit, ak˘ môÏe ãlovek zaÏiÈ, je poznaÈ
tajomno. To je základn˘m princípom náboÏenstva, podobne ako
aj seriózneho úsilia v umení a vo vede…
Albert Einstein
Îivot vedca je zloÏit˘ a krásny zároveÀ t˘m, Ïe ãloveku stavia do
cesty vÏdy nové a nové v˘zvy. Stále nové a nové „tajomno“. Jedno rozlúskne, zdôvodní a uÏ stojí pred druh˘m, je posunut˘ ìalej, k ìal‰iemu novému „tajomnu“. Aj ja teraz stojím pred v˘zvou, pred „tajomnom“, ktoré odhaliÈ bezozvy‰ku, vo v‰etk˘ch
súvislostiach priestoru a ãasu, v hlbinách, nie je moÏné. A to e‰te
v skratke a do pár riadkov! V skratke a do pár riadkov zhrnúÈ celú
Ïivotnú púÈ ãloveka. âloveka, ktor˘ cel˘ svoj Ïivot zasvätil vede
a poznávaniu „tajomna“, ãloveka, ktor˘ mi bol vzorom, uãiteºom a priateºom zároveÀ. Na prv˘ pohºad niã zloÏité, len Ïivot
a dielo… No v‰ak do pár riadkov zhrnúÈ curriculum vitae
doc. Ing. Miroslava Zimu, CSc., osobnosti, ktorá venovala cel˘
svoj Ïivot rozvoju vysokého ‰kolstva a vedeckého myslenia na
Slovensku, v˘chove mlad˘ch inÏinierov, biológov, pedagógov
a vedeck˘ch pracovníkov, osobnosti neustále otvárajúcej a objavujúcej nové a nové „tajomná“ vo svete fyziológie rastlín, osobnosti mocne zviazanej s kon‰tantami humanizmu, je v˘zva obzvlá‰È nároãná.
Doc. Miroslav Zima sa narodil v roku 1945 v obci Bukovec pri
Myjave. Svoje vzdelávanie otvoril na základnej ‰kole v Brezovej
pod Bradlom, odkiaº jeho kroky viedli na Strednú poºnohospodársko-technickú ‰kolu v Trnave. Vysoko‰kolské ‰túdium na
Agronomickej fakulte Vysokej ‰koly poºnohospodárskej v Nitre
ukonãil v roku 1968. Na Agronomickej fakulte sa zaãalo jeho
pedagogické pôsobenie, najskôr v pozícií asistenta, neskôr odborného asistenta. V roku 1977 ukonãil externú vedeckú a‰pirantúru a od roku 1984 pôsobil na katedre fyziológie rastlín ako
docent. V rokoch 1994–996 zastával funkciu vedúceho katedry.
Jeho organizaãn˘ talent a cit pre riadenie sa naplno prejavili
v rokoch 1996–1999, kedy pôsobil ako rektor Slovenskej poºnohospodárskej univerzity v Nitre. V roku 2000 sa stáva ãlenom
a následne aj vedúcim Katedry botaniky a genetiky, Fakulty prírodn˘ch vied Univerzity Kon‰tantína Filozofa v Nitre.
Poãas jeho viac ako tridsaȉesÈroãnej praxe vysoko‰kolského pedagóga sa podieºal na kreovaní viacer˘ch odborn˘ch disciplín.
Z jeho pôsobenia na Slovenskej poºnohospodárskej univerzite
môÏeme spomenúÈ fyziológiu rastlín, biologické základy rastlinnej v˘roby, biológiu poºnohospodárskych rastlín, fyziológiu zavlaÏovan˘ch rastlín, produkãnú fyziológiu rastlín atì. Od roku
2000, kedy sa stal vedecko-pedagogick˘m pracovníkom Univerzity Kon‰tantína Filozofa v Nitre k nim pribudli garancie in˘ch,
no v‰ak veºmi príbuzn˘ch ‰tudijn˘ch programov, v intenciách
34
zlom
16.3.2007 13:48
O
Stránka 35
Ode‰el
ktor˘ch predná‰al agrológiu, históriu biológie, evoluãnú biológiu, fytoremediáciu, pozberovú fyziológiu rastlín. Stal sa autorom a spoluautorom 15. vysoko‰kolsk˘ch uãebn˘ch textov a 3. vysoko‰kolsk˘ch
uãebníc. Jeho prepojenie pedagogického s vedeck˘m najv˘stiÏnej‰ie dokumentuje nasledovná ‰tatistika: 58 diplomantov, 7 kandidátov vied a doktorandov.
Svoju aktívnu pedagogickú a organizaãnú spôsobilosÈ v˘znamne dokumentoval v rokoch 1974 aÏ
1990 v pozícií tajomníka, neskôr zástupcu riaditeºa a dlh‰iu dobu i riaditeºa medzinárodn˘ch postgraduálnych kurzov UNESCO pre uãiteºov poºnohospodárskych ‰kôl, univerzít a pre vedeck˘ch pracovníkov z rozvojov˘ch krajín (IPTCT UNESCO) organizovan˘ch v Nitre.
ëal‰ie medzinárodné uznania majú podobu pozvaní na viaceré predná‰kové pobyty, napr. pre frekventantov postgraduálneho ‰túdia v rámci programu SOCRATES – ERASMUS (University degli Studi
di Udine, Taliansko), resp. predná‰ky, ktoré odzneli na akademickej pôde Cornell University, Ithaca,
New York (USA), Iowa State University (USA), University of California, Davis (USA), University of Lancaster (Veºká Británia). Predná‰al tieÏ v Moskve, v Grangeneuve (·vajãiarsko), ale aj na Filipínach ãi
v Mexiku. Ako jedin˘ zástupca Slovenska vystúpil v roku 1998 na Celosvetovej konferencii o vysoko‰kolskom vzdelávaní (WCHE) v sídle UNESCO v ParíÏi. Pri vymenúvaní zahraniãn˘ch aktivít M. Zimu
musíme spomenúÈ aj ‰tudijné pobyty. Od roku 1967 to boli postupne Veºká Británia, Dánsko,
Holandsko, Filipíny, USA a Taliansko. Aktívne pôsobil ‰esÈ rokov vo vedení AUDEM (Svetovej aliancii
univerzít za demokraciu).
Hlavnou oblasÈou jeho vedeckého záujmu boli v˘znamné fyziologické procesy v rastlinách. Doc. Miroslav Zima bol rie‰iteºom 3. medzinárodn˘ch a ìal‰ích 15. celo‰tátnych grantov˘ch projektov so zameraním na optimalizáciu podmienok a kauzálne reakcie rastlín vo vzÈahu s limitujúcimi ekofaktormi
(svetlo, voda, prístupnosÈ makrobiogénnych prvkov) s moÏnosÈou rie‰enia ich aklimácie a adaptácie.
Poãas svojej obsiahlej odbornej aktivity publikoval viac ako 150 prác vedeckého, odborného a popularizaãného charakteru, ktoré boli uverejnené v karentovan˘ch ãasopisoch, vo vedeck˘ch a odborn˘ch
ãasopisoch, zborníkoch i ‰peciálnych monografick˘ch publikáciách. Bol hlavn˘m organizátorom
medzinárodn˘ch (5) a celoslovensk˘ch (6) konferencií, spoluorganizátorom (5) medzinárodn˘ch vedeck˘ch sympózií, z ktor˘ch najv˘znamnej‰ie bolo sympózium v Krakowe, jedného svetového kongresu rastlinnej v˘roby a dvoch svetov˘ch pedagogick˘ch konferencií.
Pôsobil vo viacer˘ch vedeck˘ch radách, redakãn˘ch radách (Agriculture, Agrochémia), bol ãlenom
viacer˘ch vedeck˘ch spoloãností (Slovenská botanická spoloãnosÈ, Americk˘ biografick˘ in‰titút).
V rokoch 1994 – 2000 zastával v˘znamné posty v Európskej agronomickej spoloãnosti a v Slovenskej
akadémií pôdohospodárskych vied, kde pôsobil ako predseda. Vo vymenovávaní organizaãn˘ch, pedagogick˘ch a vedeck˘ch aktivít doc. Miroslava Zimu by sme mohli pokraãovaÈ. Jeho individuálna
Ïivotná i tvorivá realizácia je hlboko zakódovaná do ìaleko poãetnej‰ích pedagogick˘ch, vedeck˘ch
záznamov ãi organizaãn˘ch prejavov. Bola a je. ·koda záznamov a prejavov, ktoré e‰te mohli byÈ !
DÀa 26. júna 2006 sa príbeh doc. Miroslava Zimu uzavrel. Stresor, ktor˘ pôsobil v jeho tele bol silnej‰í
ako on. Ostalo po Àom prázdno, veºké prázdno! UÏ spoloãne nezaloÏíme nov˘ pokus, neprekonzultujeme predná‰ku ãi nezorganizujeme konferenciu, o ktorej sme v predstihu diskutovali. UÏ sa s ním
ako najbliωí z katedry nepoprechádzame po kopaniãiarskych kopcoch, neponúkne nás známou kopaniãiarskou slivovicou. Ale jedno viem isto, aj napriek tomu, Ïe na na‰ej katedre nebol dlho, jeho
pracovn˘ duch, tá zanietenosÈ „tajomnom“ a ochota pomôcÈ bude v nás v‰etk˘ch e‰te dlho, a pevne
verím, Ïe navÏdy, rezonovaÈ.
RNDr. Peter Boleãek, PhD.,
Katedra botaniky a genetiky, Fakulta prírodn˘ch vied,
Univerzita Kon‰tantína Filozofa v Nitre, Trieda A. Hlinku 1, 949 01 Nitra
35
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 36
Historie
HISTORIE V¯ZKUMU RÒSTOVÉ FYZIOLOGIE
ROSTLIN NA ÚSTAVU BOTANIKY V·Z V BRNù
A STO LET OD VZNIKU
âESKÉ EXPERIMENTÁLNÍ MORFOLOGIE ROSTLIN
Studium rÛstové fyziologie rostlin na Vysoké ‰kole zemûdûlské (V·Z), nynûj‰í Mendelovû zemûdûlské a lesnické univerzitû (MZLU) v Brnû trvá nepfietrÏitû jiÏ 87 let, tedy od zaloÏení této vysoké ‰koly v roce 1919. Toho roku dostal právû habilitovan˘ docent filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Rudolf Dostál dekret, jímÏ byl ustanoven pro
anatomii a fyziologii rostlin na novû zfiízenou V·Z v Brnû. Jeho habilitaãním oborem byla
„fyziologie rostlin se zvlá‰tním zfietelem k fyziologii rÛstu“. Tím zfietelem byla mínûna
experimentální morfologie rostlin, kterou zaãal Rudolf Dostál rozvíjet koncem roku
1906, tedy právû pfied sto lety, na praÏském univerzitním ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin vedeném prof. Bohumilem Nûmcem. Toto zamûfiení vtiskl pak Dostál i v roce
1919 studiu fyziologie rostlin na V·Z v Brnû a v nûm pokraãují jeho následovníci na
MZLU aÏ do souãasnosti. Právû toto na univerzitách nikoliv ãasté soustfiedûní a systematické prohlubování konkrétního vûdeckého smûru je nepochybnû pozitivním rysem.
Zásluhu o to mají v‰ichni, kdo tu pracovali bûhem tûch 87 let zprvu pod vedením
prof. Dostála, a pak v t˘mu jeho ÏákÛ a následovníkÛ.
Rudolf Dostál se narodil 28. 3. 1885 v Prorubech u Pot‰tejna. Maturoval na gymnasiu
v Rychnovû nad KnûÏnou v roce 1903. Na ãeské Karlo-Ferdinandovû univerzitû v Praze
získal v roce 1909 aprobaci pro pfiírodopis, matematiku a fyziku, ale jiÏ o rok dfiíve byl promován na doktora filosofie. Svou disertaci vypracoval pod vedením prof. B. Nûmce. T˘kala se korelaãních vlivÛ dûloh u klíãních rostlin hrachu. Dostál tu dospûl k pfiekvapujícímu
objevu, Ïe u rostliny zbavené lodyhy a jedné dûlohy se celistvost rostliny obnovuje rÛstem
pupenÛ odfiíznuté dûlohy. To pfiekvapilo, protoÏe rÛstové korelace se do té doby vysvûtlovaly jen troficky. Dostál z tohoto objevu vyvodil prozírav˘ závûr, Ïe rÛstovû – zábrann˘ vliv
dûlohy souvisí s pfiítomností zvlá‰tních regulaãních látek hormonálních. První rostlinn˘
hormon (auxin) byl pak získán aÏ na poãátku tfiicát˘ch let zásluhou profesorÛ Wenta a Kögla a k tomu nepochybnû v˘znamnû pfiispûl právû i soustavn˘ DostálÛv v˘zkum rÛstov˘ch
korelací na krtiãníku, ãarovníku, Bryophyllu a dal‰ích modelov˘ch rostlinách. Podrobnû
o tom projednává kníÏka J. ·ebánka „Harmonie v rostlinách“ (Academia Praha 2004).
Dostál pfies svou úspû‰nost ve vûdecké práci nalezl zprvu uplatnûní jen na stfiední ‰kole.
Ale v dobû, kdy pÛsobil na praÏsk˘ch gymnáziích (1910–1915), mohl dále pracovat i na
Nûmcovû univerzitním ústavu. Studoval tam v té dobû zejména korelace mezi listy a jejich úÏlabními pupeny a popsal tzv. SachsÛv fenomén na ãarovníku. Poznal uÏ v˘znam
regulaãních vlivÛ vycházejících z rostoucích pupenÛ pro tvorbu adventivních kofienÛ. To
je zásadní objev, kter˘ vedl k vyuÏití fytohormonÛ pfii zakofieÀování stonkov˘ch fiízkÛ
dfievin. KdyÏ byl Dostál pfieloÏen na tfieboÀské gymnázium (1915–1919), i tam experimentoval (zejména na krtiãníku a bramboru) a popsal morfogenézu hlíz v habilitaãní
práci „O formativní ãinnosti rezervních orgánÛ rostlinn˘ch“.
V fiíjnu 1919 se pak Dostál na V·Z v Brnû ujal pfiedná‰ek z anatomie a fyziologie rostlin
v rámci ústavu botaniky, v jehoÏ ãele stál fytopatolog a systematick˘ botanik prof.
PhDr. Franti‰ek Bubák (1866–1925). Ten byl i prvním rektorem V·Z v Brnû. Dostál byl
v roce 1919 povûfien i pfiedná‰kami z botaniky na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské v Brnû
a tam byl v tomto roce jmenován pfiednostou botanického ústavu a v roce 1921 profesorem. Na této ‰kole pÛsobil do roku 1934. Ale i po tuto dobu byl v kontaktu s ústavem
botaniky na Vysoké ‰kole zemûdûlské veden˘m v té dobû prof. O. VodráÏkou. Dostálovo
36
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 37
Historie
pÛsobení na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské je spojeno pfiedev‰ím s jeho objevem regulaãních vlivÛ
listÛ pfii regeneraci marginálních pupenÛ na Bryophyllum crenatum a s objevem rozmnoÏovacích
orgánÛ mofiské fiasy Caulerpa prolifera. Na pfiímofiské biologické stanici Willefranche v Normandii
poznal holokarpii této fiasy a popsal její rejdivé v˘trusy. Tento vynikající objev byl publikován ve
Francii v roce 1927 a Dostálovo jméno rázem proniklo do vûdeckého svûta. Dostál se v‰ak zab˘val
i regenerací a rÛstov˘mi korelacemi této fiasy. V˘zkum rÛstov˘ch korelací dospíval na poãátku tfiicát˘ch let k objevu fytohormonÛ a proto Dostálova pfiedná‰ka pfii instalaci do úfiadu rektora Vysoké
‰koly zvûrolékafiské v roce 1930 nesla pfiíznaãn˘
název „Otázka vnitfiní sekrece u rostlin“.
PhDr. Otakar VodráÏka (1883–1932) se ujal vedení ústavu botaniky na V·Z v Brnû v roce 1921
po odchodu Dostálovû na Vysokou ‰kolu zvûrolékafiskou. VodráÏka obhájil doktorát filosofie
u prof. B. Nûmce roku 1909. Zab˘val se v˘zkumem spánkodob˘ch pohybÛ rostlin. Podle B. Nûmce podal pfiesvûdãiv˘ dÛkaz v˘znamu statolitického ‰krobu v pohybech fiapíkÛ listov˘ch pro
percepci tíÏe zemské. Po habilitaci na V·Z
v Brnû byl VodráÏka v roce 1920 jmenován docentem anatomie dfieva a fyziologie dfievin
a v roce 1923 profesorem. Jeho slibn˘ vûdeck˘
v˘voj skonãil v roce 1932, kdy pfiedãasnû
zemfiel. Prof. Nûmec napsal o VodráÏkovi v nekrologu: „Mûl velmi vyvinutou schopnost k minuciésnímu pozorování fyziologickému a mikroskopickému. Propracoval moji inversní metodu
k barvení ‰krobu v buÀkách tak, Ïe ji virtuosnû
ovládal. První objevil pfiímé spojení mezi cévami
jmelí a hostitele, takÏe vodní proud pohybující se
dfievem hostitele pfiechází pfiímo do cizopasníka“.
Prof. Rudolf Dostál
Po smrti prof. VodráÏky byla ustanovena komise
pro obsazení uvolnûného místa profesora. O místo se ucházeli kromû prof.Dostála, PhDr. Silvestr
Prát (v té dobû asistent a bezplatn˘ mimofiádn˘
profesor Univerzity Karlovy) a PhDr. V. Morávek
(docent biochemie Masarykovy univerzity). Po
velmi zdlouhavém a komplikovaném jednání
(podrobnû popsaném v Acta univ. Agr. Silv. Mendel Brno 1998: 89–95) byl vybrán prof. Dostál,
kter˘ pak opustil Vysokou ‰kolu zvûrolékafiskou.
Její samostatn˘ ústav botaniky zanikl.
Dostálov˘m asistentem na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské byl RNDr. J. Kofiínek, pozdûji profesor
mikrobiologie na Univerzitû Karlovû. U Dostála
zkoumal korelaãní citlivost v rÛstu dûloÏních axilárÛ hrachu a korelaãní vliv dûloh lnu. VÛbec
prvním asistentem Dostálov˘m byl jiÏ roku 1921
je‰tû na V·Z lesník Dr. Ing. Rudolf Ille, kter˘
zkoumal periodicitu v rÛstu letorostÛ dubu a buku. Stal se pak asistentem VodráÏkov˘m, ale v roce 1930 ode‰el do lesnického v˘zkumu na Slovensko. Na jeho místo nastoupila RNDr. AneÏka
Profesor Bohumil Nûmec na vûdeckém symposiu v roce 1963 ve vile
Lanna (vpravo prof. Lang z USA,
vlevo dr. Lola Teltscherová).
37
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 38
Historie
denní fotoperiodické adaptace) a na hormonální
aspekty odluãování listÛ.
Od roku 1948 pÛsobila na ústavu botaniky jako
asistentka Jarmila Ma‰ková. Zab˘vala se morfogenetick˘mi úãinky hormonálních herbicidÛ
a hormonálními pfiíãinami vzniku letokruhÛ
dfievin. V roce 1951 ústav opustila souãasnû
s doc. Pode‰vou, kter˘ byl povûfien vedením
Ústavu pro kultivaci zeleninov˘ch a léãiv˘ch
rostlin na zahradnické katedfie v Lednici na Moravû. Z Lednice byl v‰ak pro svou politickou a náboÏenskou orientaci donucen odejít v roce 1960
a vrátil se na ústav botaniky aÏ v dobû „praÏského jara“ v roce 1968 (viz ãlánek k Pode‰vov˘m
devadesátinám v tomto Bulletinu, jaro 2005).
Prof. Jaroslav Pode‰va
Uhrová-Hrabûtová. Pod Dostálov˘m vedením
prokázala auxinovou povahu inhibiãního vlivu
listové ãepele na rÛst axilárního pupenu u Bryophyllum crenatum. Po neshodû s prof. Dostálem
opustila botanick˘ ústav V·Z v roce 1935 a ode‰la uãit na stfiední ‰kolu. Na uvolnûné místo asistenta pak nastoupil Ing. Jaroslav Pode‰va. Ten jiÏ
jako student poznal pod Dostálov˘m vedením
roli auxinu v apikální dominanci. Tehdy ‰lo
o auxin získávan˘ z plísnû Rhizopus suinus. Ve
30. a 40. letech se Pode‰va zapojil do studia hormonální stimulace osiva, do níÏ byly tehdy vkládány pozdûji nenaplnûné nadûje zemûdûlské praxe.
Zásadní byl Pode‰vÛv objev t˘kající se regulaãního
vlivu listÛ rÛzného stáfií u cukrové fiepy.
V prÛbûhu války vy‰la Dostálovi první ãeská
kníÏka o rostlinn˘ch hormonech („Rostlinné hormony a jejich praktické vyuÏití v zemûdûlství“ –
âAZ Praha 1940). Byly tam zahrnuty i v˘sledky
s aplikací fytohormonÛ pfii zakofieÀování stonkov˘ch fiízkÛ dfievin. Z let 1940–1945 pocházejí
i Dostálovy publikace u tuberigenním vlivu etylénu a inhibiãním vlivu auxinu na tvorbu kvûtÛ.
Po skonãení války vybudoval prof. Dostál spolu
s asistentem Pode‰vou válkou zniãen˘ botanick˘
ústav. Pode‰va se habilitoval a byl v roce 1947
jmenován docentem obecné botaniky. V˘zkum
ústavu byl zamûfien na studium fytoperiodismu
u druhÛ rodu Bryophyllum (objev dlouho-krátko1
Asistentské místo po doc. Pode‰vovi bylo na ústavu botaniky pfiechodnû obsazeno dr. Ing. Vladimírem Zachou (vynikajícím fytopatologem a pozdûj‰ím docentem tohoto oboru) a asistentské
místo po J. Ma‰kové Ing. Jifiím ·ebánkem. Ten
v roce 1952 obhájil na V·Z disertaãní práci zab˘vající se rÛstov˘mi úãinky kyseliny trijodbenzoové ve vztahu k tvorbû kvûtÛ a apikální dominanci.V roce 1962 se habilitoval na podkladû
spisu o morfogenetick˘ch úãincích giberelinu
a v roce 1966 mu Masarykova univerzita (tehdy
PurkyÀova) udûlila doktorát biologick˘ch vûd (disertace o roli endogenních a exogenních fytohormonÛ v nûkter˘ch korelacích rostlinného rÛstu).
Profesorem botaniky byl jmenován v roce 1968.
Od roku 1952 byl v âSR na vysok˘ch ‰kolách zaveden místo názvu ústav dfiíve u nás neznám˘
pojem „katedra“.* Toho roku nastoupili na katedru botaniky dal‰í asistenti, a to ing. Jaromír ·ikula a ing. Jan Sítafi. ·ikula pfii‰el ze zku‰ebního
ústavu zemûdûlského, vypracoval disertaãní práci na klasick˘ch objektech experimentální morfologie – zejména na Bryophyllu, ale záhy pfie‰el
na botanick˘ ústav veterinární fakulty. Vynikl pozdûji jako docent na Veterinární a farmaceutické
univerzitû v oblasti botaniky.
Sítafi byl prvním, kdo na V·Z v Brnû pfievzal pfiedná‰ky ze samostatného pfiedmûtu fyziologie rostlin. Doktorskou disertaci o rÛstov˘ch úãincích
melasy obhájil na pfiírodovûdecké fakultû v Bratislavû a pozdûji se zab˘val fyziologií vodního
provozu rostlin. Z politick˘ch a náboÏensk˘ch
dÛvodÛ byl donucen opustit V·Z 1. 9. 1953. PÛ-
Roku 1991 byly na VZ v Brnû opût dfiívûj‰í katedry oznaãeny jako ústavy.
38
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 39
Historie
sobil jako asistent prof. Frimmela na V˘zkumném
ústavu zelináfiském v Olomouci a jako fieditel
olomouck˘ch v˘stav Flora. Na Sítafiovo místo nastoupil roku 1953 RNDr. Franti‰ek Kühn, pozdûji
profesor, kter˘ se orientoval mimo oblast fyziologie rostlin (vynikl jako geobotanik a systematick˘
botanik). T˘Ï rok bylo obsazeno dal‰í místo asistenta RNDr. Marcelou Cílkovou. Aã systematická botaniãka, experimentovala pod Dostálov˘m
vedením s jeho modelov˘mi rostlinami, ale v roce 1958 byla z politick˘ch dÛvodÛ donucena
opustit V·Z v Brnû. Pozdûji pÛsobila jako vedoucí redaktorka nakladatelství Academia v Praze.
V roce 1954 byl pfiesunut z fytopatologické katedry na Katedru botaniky PhMr. Václav Vofií‰ek.
Vypracoval disertaci t˘kající se fyziologického
pÛsobení mikrobiogenních prvkÛ na rÛst zeleniny (1956). V roce 1962 se ve vztahu k této problematice habilitoval, stal se docentem fyziologie rostlin a pak vedoucím novû vzniklé katedry.
Pfiedãasnû zemfiel v roce 1975.
Prof. Dostál se v 50. letech zab˘val napfi. studiem
pfiíãin dichasiálního sympodia ‰efiíku. Po zfiízení
âSAV byla jeho celoÏivotní práce ocenûna jmenováním ãlenem-korespondentem âSAV (pfiedtím uÏ byl ãlenem Královské ãeské spoleãnosti
nauk). I po té, co byl Dostál v roce 1958 penzionován, pracoval dále na katedfie botaniky a publikoval do své smrti v roce 1973 je‰tû 30 vûdeck˘ch prací. Jmenujme zejména monografii
„O celistvosti rostlin“ (SZN Praha 1959) vydanou
péãí prof. Thimanna v USA pod názvem“ On
Integration of Plants“(v Harvard Univ. Press
1967). V roce 1962 vydal ve SZN objemnou
uãebnici fyziologie rostlin jako druh˘ díl „Zemûdûlské botaniky“.
Na místo profesora uvolnûné odchodem prof.
Dostála do dÛchodu nastoupil prof. RNDr. Jan
Calábek, pfied tím pÛsobící na brnûnské pedagogické fakultû. Vûdeckou dráhu zaãínal u prof.
V. Úlehly. Rozvíjel vûdeckou kinematografii
a v âSAV vedl externû pracovi‰tû pro studium
Ïivotních dûjÛ (pfiedev‰ím rostlinn˘ch pohybÛ)
filmem. Po pfiíchodu na V·Z se zapojil hned v roce 1959 do fytohormonálního v˘zkumu. Vytvofiil
napfi. filmy o vlivu giberelinu na rÛst a pohyby
rostlin. Úpû‰nû pÛsobil na V·Z a v âSAV v Brnû
i po svém penzionování v roce 1970. Zemfiel
v roce 1992. K stému v˘roãí narození prof. Calábka byla roku 2003 na MZLU v Brnû uspofiádána vûdecká konference (sborník z ní pfiipravil
J. Potáãek z ústavu vûdecko-pedagogick˘ch informací MZLU).
V roce 1961 byl v rámci katedry botaniky zfiízen
ústav fyziologie rostlin, z nûhoÏ vznikla v roce
1963 samostatná katedra, do jejíhoÏ ãela se
postavil doc. V. Vofií‰ek. Kromû autora této kroniky byli pfievedeni na tuto novou katedru RNDr.
Jifiina NoÏiãková, ing. Franti‰ek Pospí‰il a ing. Jaroslav Lasovsk˘. NoÏiãková pomáhala doc. Vofií‰kovi ve v˘zkumu rÛstov˘ch úãinkÛ mikrobiogenních prvkÛ a v roce 1964 ode‰la na ústav
biochemie. Pospí‰il se zab˘val botanikou a fyziologií tropick˘ch a subtropick˘ch rostlin a v roce
1963 ode‰el na V·Z do Prahy, kde se stal profesorem. Na jeho místo nastoupil ing. Lasovsk˘,
kter˘ pfie‰el z brnûnské pedagogické fakulty
a pracoval na své disertaci ve v˘zkumu rÛstov˘ch
korelací pod vedením doc. Milana Kutáãka
z ÚEB âSAV v Praze. V roce 1990 ode‰el do dÛchodu. Po odchodu dr. NoÏiãkové pfii‰la roku
1964 na ústav botaniky RNDr. Mária BoãkováHudeová. Obhájila disertaci t˘kající se studia
Porota studentské vûdecké konference v roce 1984 (zleva dr. J. BlaÏková, prof. J. Jurãík, dr. L. Rauscherová, prof. J. ·ebánek, prof. L.
Mar‰álek).
39
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 40
Historie
M. Kutáãek s J. ·ebánkem (vpravo)
pfied V˘zkumn˘m ústavem v Praze
Ruzyni roku 1964.
dormance u jeãmene jarního. Od roku 2005 je
v dÛchodu. V roce 1965 pfii‰la na katedru fyziologie rostlin z katedry botaniky Ing. Eva Stuchlíková, po jejímÏ odchodu z V·Z r. 1971 nastoupila na její místo RNDr. Marie Kummerová.
Studovala fyziologii minerální v˘Ïivy obilovin
a ode‰la z V·Z v roce 1976 na pfiírodovûdeckou
fakultu MU, kde se stala docentkou.
Jako asistentky doc. Vofií‰ka byly pfiechodnû zapojeny ve 2. polovinû ‰edesát˘ch let do studia
fyziologick˘ch úãinkÛ mikrobiogenních prvkÛ
i ing. Milada Findejsová a RNDr. Mannsbartová.
Zapojena byla i Ing. Zdena Tesafiová, která se pozdûji orientovala na fytohormonální problematiku a je na souãasném ústavu biologie rostlin stále ãinná jako dÛchodkynû.
Dnem 1. 9. 1964 byl do V·Z v Brnû vãlenûn zru‰en˘ Pedagogick˘ institut v Jihlavû, kde fungovala katedra biologie s fiadou uãitelÛ a technick˘ch
pracovníkÛ. Autor této kroniky byl povûfien tehdej‰ím dûkanem zapojit tyto pracovníky do rÛstové fyziologie rostlin. Do metod stanovování
fytohormonÛ se rychle zapracoval zejména
ing. Frati‰ek Kopeck˘ a prom. ped. Jan Hink. Vedoucí katedry biologie Ing. Ladislav Semotán
tento v˘zkum aktivnû podporoval.
V té dobû byl napfiíklad podán dÛkaz atrakce
giberelinu za zdrojem IAA, coÏ mûlo v˘znam pro
objasnûní úlohy giberelinÛ v apikální dominanci.
V˘zkum byl napojen na spolupráci s ÚEB âSAV
v Praze (s doc. M. Kutáãkem a Ing. L. Chvojkou)
pfii vyuÏití transportu 32P ve vztahu k úloze fytohormonálního sinku v rÛstov˘ch korelacích.
Na poãátku roku 1968 pfii‰el z V˘zkumného
ústavu obilnáfiského v KromûfiíÏi do kolektivu
jihlavského pracovi‰tû RNDr. Jan Hradilík. Na
jihlavském pracovi‰ti vybudoval laboratofi pro
tkáÀové kultury a zapojil se do v˘zkumu rÛstov˘ch korelací na klíãních rostlinách hrachu
a lnu, jakoÏ i do studií dormance rostlin. Po zaãlenûní jihlavského pracovi‰tû do brnûnské katedry botaniky a fyziologie rostlin obhájil disertaci („O roli cytokininÛ a etherelu v korelacích
rostlinného rÛstu“). V roce 1990 byl jmenován
docentem fyziologie rostlin a v roce 1996 profesorem. V˘znamnû se zapracoval do problematiky fyziologie zahradnick˘ch rostlin a na zahradnické fakultû v Lednici na Moravû
vybudoval laboratofie pro fytohormonální v˘zkum.
Na jihlavském pracovi‰ti se aktivnû zapojil do
v˘zkumu fytohormonálních aspektÛ tuberizace
a dormance hlíz bramboru doc. RNDr. Jan Beãka. Spolu s prof. Pode‰vou tam studovala dormanci ovocn˘ch dfievin i ing. Vûra Klejzarová.
Pfiechodnû se tu do v˘zkumu zapojil i ing. Bedfiich Zelinka, kter˘ se jako první zab˘val úlohou
abscisové kyseliny v rÛstov˘ch korelacích hrachu. V roce 1970 vstoupila do kolektivu jihlavského pracovi‰tû i RNDr. Jarmila BlaÏková
a o rok pozdûji RNDr. Libu‰e Obhlídalová-Rauscherová. Obû se podílely na fytohormonálním
v˘zkumu rÛstov˘ch korelací. Dr. BlaÏková se
zprvu zab˘vala i hormonálními aspekty stratifikace a obhájila pozdûji disertaci („Role fytohormonÛ v apikální dominanci u klíãních rostlin hrachu“). Také v souãasnosti se na ústavû biologie
rostlin podílí na fie‰ení úkolÛ apikální dominance. Dr. Rauscherová obhájila disertaci („Pfiíspûvek ke studiu celistvosti rostlin ve vztahu k cytokininÛm“). Pozdûji pracovala ve V˘zkumném
ústavu pícnináfiském v Troubsku a na Ústavu experimentální fytotechniky âSAV v Brnû.
40
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 41
Historie
Helena Císafiová jako pomocná síla vûdecká studovala na jihlavském pracovi‰ti dormanci naÏek
kmínu. Pozdûji (roku 1984) – uÏ jako ing. Helena
Fi‰erová byla pfiijata na katedru botaniky a obhájila disertaci(„Studium fyziologick˘ch podmínek
rÛstu révy vinné a dal‰ích rostlin“). Nyní se specializuje zejména na interakce rÛstov˘ch regulátorÛ k etylénu a spolu s prof. Hradilíkem je
zapojena do v˘zkumu rÛstové fyziologie zahradnick˘ch rostlin. Zab˘vá se i studiem dominance
mezi dûloÏními axiláry hrachu a dormancí obilek
jeãmene.
Do kolektivu jihlavského pracovi‰tû vstoupil jiÏ
v roce 1972 RNDr. Karel Slab˘. Obhájil disertaci
na téma „Topof˘za regulaãních vlivÛ v listech
a lodyhách Bryophyllum crenatum a Helianthus
annus“. V souãasné dobû je na ústavu biologie
zapojen do v˘zkumu somatické embryogeneze
u smrku.
Dnem 1. 10. 1970 ode‰el do dÛchodu prof. Calábek a opustil funkci vedoucího katedry botaniky. Souãasnû bylo jihlavské fyziologické pracovi‰tû spojeno s katedrou botaniky. Autor této
kroniky, kter˘ do té doby pracoval od roku 1964
na jihlavském oddûlení, byl povûfien vedením katedry botaniky. V srpnu 1973 zemfiel prof. Dostál.
Vûdecky pracoval do posledního roku Ïivota (nekrolog viz Biol. Plant. 1974).
K nedoÏit˘m devadesátinám prof. Dostála uspofiádala v únoru 1975 katedra botaniky celostátní
vûdeckou konferenci s mezinárodní úãastí
„O celistvosti rostlin“. Pfiíspûvky z konference vy‰ly ve zvlá‰tním ãísle Acta Univ. Agr. Brno (1975,
ã. 4).
V˘znamné datum pro historii rÛstové fyziologie
rostlin na V·Z v Brnû bylo 1. 10. 1976. Tímto
dnem se ústav fyziologie rostlin vyãlenûn˘ v roce
1963 z katedry botaniky (a pak pfiemûnûn˘ v katedru fyziologie rostlin zapojenou pozdûji do katedry ‰lechtûní rostlin) koneãnû zase vrátil do lÛna katedry botaniky. Tak skonãila 13 let trvající
desintegrace katedry botaniky a fyziologie rostlin
na V·Z v Brnû.
KdyÏ 1. 10. 1976 ode‰la z V·Z dr. M. Kummerová, pfii‰el na uvolnûné místo odborného asistenta
Ing. Stanislav Procházka, kter˘ do té doby pracoval na ústavu pro vyuÏití radioizotopÛ V·Z.
Absolvoval externí vûdeckou aspiranturu na ÚEB
âSAV v Praze u doc. Kutáãka. V roce 1978 byl
jmenován docentem. Doktorskou disertaci („Celistvost rostlin z hlediska role rÛstov˘ch regulátorÛ v látkovém transportu a v rÛstov˘ch korelacích“) obhájil v roce 1984 a rok po té byl
jmenován profesorem fyziologie rostlin. Prof.
Procházka pfiinesl do brnûnské experimentálnûmorfologické vûdecké ‰koly nov˘ metodick˘ pfiístup spojen˘ s vyuÏitím radionuklidÛ pfii studiu
transportu látek. Spolu s vyuÏitím kultur in vitro
a molekulárnû biologick˘ch pfiístupÛ pfieklenul
pÛvodní ménû nároãné metody studia experimentální morfologie na moderní metodickou
úroveÀ. Jako prezident Federace evrop. spol. pro
rÛstové regulátory (FESPP) uspofiádal svûtov˘
kongres této spoleãnosti na MZLU v Brnû (1994).
Obdobnû byl i prezidentem 17 kongresu Mezinárodní spoleãnosti pro regulátory rÛstu rostlin
(IPGSA – 2001). Jeho práce byla ocenûna napfi.
ãlenstvím v Americké botanické spoleãnosti
(1984) a mezinárodní cenou Spojené Evropy
(Oxford 2005).
J. ·ebánek (vlevo) a M. Kutáãek na
exkurzi.
41
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 42
Historie
Dne 1. 10. 1976 ode‰el z pfiírodovûdecké fakulty
do âSAV prof. Vladimír Rypáãek, jehoÏ zásluhou
byla udrÏována tûsná spolupráce mezi brnûnsk˘mi pracovi‰ti fyziologie rostlin na pfiírodovûdecké fakultû a na V·Z (do hlavního v˘zkumného
úkolu V·Z byl zapojen z pfiírodovûdecké fakulty
prof. Zdenûk Sladk˘).
Od roku 1976 prof. Rypáãek vedl oddûlení na
Botanickém ústavu âSAV v Brnû a rozvinul i zde
spolupráci s katedrou botaniky a fyziologie rostlin na V·Z. T˘kalo se to zejména fytohormonálních aspektÛ vegetativního mnoÏení a dormance
lesních dfievin.
V roce 1976 se zapojila do práce katedry botaniky
V·Z ing. ·árka Klíãová (od roku 1979 odborná asistentka). V roce 1986 obhájila disertaci na téma
„Pfiíspûvek ke studiu rÛstov˘ch korelací a ekologick˘ch stresov˘ch vlivÛ ve vztahu k regulátorÛm
rostlinného rÛstu“. Její velmi nadûjn˘ vûdeck˘ v˘voj pfieru‰ila pfiedãasná smrt v roce 2004.
‰el v roce 1980. Po 3 letech ode‰el na Ústav experimentální fytotechniky âSAV v Brnû, kde pokraãoval ve v˘zkumu zapoãatém na katedfie. Obhájil disertaci na téma „Rhizogeneze stonkov˘ch
fiízkÛ Alnus glutinosa a Quercus robur ve vztahu
k dormanci a regulátorÛm rostlinného rÛstu“. Po
mnoho let tûsnû spolupracuje s katedrou botaniky V·Z, nyní jako vûdeck˘ pracovník V˘zkumného ústavu sladafiského v Brnû (monografie Psota
a ·ebánek: „Za tajemstvím rÛstu rostlin“, Scientia, Praha 1999; Psota a ·ebánek: „Role fytohormonÛ v klíãení a sladování“, ÚZP, Praha 1999).
Od roku 1981 pracuje na katedfie Mgr. Helena
Vítková. Nejprve se podílela na v˘zkumu fytohormonálních zmûn po stresu suchem, pozdûji i na
v˘zkumu rÛstov˘ch korelací. Dal‰í pracovnice se
do v˘zkumu na katedfie zapojily jen pfiechodnû.
Nejdéle Ing. Miroslava Pospí‰ilová-Dundelová
(1984–1995). Studovala zejména aktivitu fytohormonÛ v prÛbûhu tvorby obilek u p‰enice a jeãmene. Disertaci na toto téma obhájila v roce 1988.
Ing. Agáta Hladká pÛsobila na katedfie botaniky
jiÏ v dobû, kdy od ní byla oddûlena fyziologie
rostlin. Po opûtovném spojení botaniky s fyziologií rostlin se zapojila do fyziologického v˘zkumu
a ilustrovala napfi. monografii „Nûkteré pokusnû
morfologické modely prof. R. Dostála“ (V·Z
Brno 1975). Tragicky zahynula pfii autobusové
havárii na sluÏební cestû do Jihlavy v roce 1978.
Dále byly do fytohormonálního v˘zkumu zapojeny Ing. Beata Jandáková (1982–1984), Ing. Olga
Ondráãková (1983–1986) a RNDr. Anna Putnová
(1985–1992).
Dne 10. a 11. VI. 1980 pofiádala katedra botaniky a fyziologie rostlin ve spolupráci s Botanickou
spoleãností âSAV II. Dny rostlinné fyziologie.
Z fytofyziologického v˘zkumu V·Z v Brnû tu byly prezentovány v˘sledky studia celistvosti rostlin, transportu fytohormonÛ do obilek, problematika dormance atd.
Ing. Josef Poppr z V˘zkumného ústavu bramboráfiského v Havlíãkovû Brodû („Produkãní
vlastnosti brambor ve vztahu k rÛstov˘m regulátorÛm“),
Od 2. do 5. IX. 1985 bylo katedrou botaniky a fyziologie rostlin uspofiádáno mezinárodní symposium k 100. v˘roãí narození prof. Dostála
(„Regulation of Plant Integrity“). Pracovníci ze
zahraniãí pfiednesli témûfi 50 referátÛ. Symposia
se zúãastnil i prof. K. V. Thimann z Univerzity
v Santa Cruz v Kalifornii a W. P. Jacobs z Princeton. Univ. v USA, s jejichÏ pracovi‰ti udrÏovala
katedra V·Z dlouholetou spolupráci. Ze symposia vy‰lo zvlá‰tní ãíslo Acta Univ. Agr. Brno 1985,
ã. 3. (editofii S. Procházka a J. Hradilík).
V letech 1980–1986 se do v˘zkumu na katedfie
zapojili dal‰í pracovníci: Ing. Vratislav Psota pfii-
K obhajobû disertací byli do r. 1987 na katedfie
vy‰koleni tito pracovníci z jin˘ch ústavÛ, nebo ze
zahraniãí:
RNDr. Arno‰t Pilát z V˘zkumného ústavu obilnáfiského v KromûfiíÏi („·lechtitelské aspekty
rozdílÛ v hormonálních mechanismech genotypÛ jarního jeãmene“),
Md. Matiur Rahman z Bangladé‰e („Studies on
growth correlations of pea seedlings“),
Hoangh Minh Tan z Vietnamu („Experimentální morfologie na klíãních rostlinách lnu“),
S. A. El Desouky z Egypta („Vznik hlízek na kofienech hrachu ve vztahu k auxinu a vliv rÛstov˘ch regulátorÛ na aktivitu nitrátreduktázy“),
D. M. Ibrahim z Egypta („Transport 14C-BA ve
vztahu k tvorbû obilek“),
42
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 43
Historie
Ing. Vladimír Borkovec z Ústavu pro v˘zkum
radioizotopÛ V·Z v Brnû („Interakce rÛstov˘ch
regulátorÛ v látkovém transportu“). Pozdûji se
stal docentem (1994) a velmi úspû‰nû se podílel na fytohormonálním v˘zkumu katedry. Jeho
nadûjn˘ vûdeck˘ v˘voj skonãil pfiedãasnou
smrtí (1994).
1. J. ·ebánek, Z. Sladk˘, S. Procházka, M. Kutáãek, M. Luxová a O. Erdelská: „Experimental
morphogenesis and integration of plants“.
Elsevier Amsterdam 1991
Ing. Josef Zehnálek z Ústavu chemie V·Z
v Brnû („Nûkteré fyziologické aspekty foliární
aplikace dusíkat˘ch látek“). V souãasné dobû
je docentem biochemie MZLU v Brnû.
3. S. Procházka, J. ·ebánek a kolektiv „Regulátory rostlinného rÛstu“. Academia Praha 1997
V roce 1983 se dlouholetá spolupráce pracovi‰È
fyziologie rostlin na V·Z a na Pfiírodovûdecké fakultû obnovila ve vydání monografie (·ebánek,
Sladk˘, Procházka „Experimentální morfologie
rostlin“, Academia, Praha 1983). Souãasnû byla
vydána uãebnice (·ebánek a kol., „Fyziologie
rostlin“, SZN, Praha 1983).
Autor této kroniky pfiedal dnem 1.9.1986 vedení katedry botaniky a fyziologie rostlin Prof.
Stanislavu Procházkovi. ZÛstal dále ãlenem katedry a po tfii roky externû vedl oddûlení experimentální fytotechniky Ústavu pro systematickou a ekologickou biologii âSAV v Brnû, kde
byla fie‰ena problematika lesních dfievin ve
vztahu k tkáÀov˘m kulturám, rhizogenezi stonkov˘ch fiízkÛ a autonomním pohybÛm (spolupráce s RNDr. Libu‰í Rauscherovou, Ing. Jifiím
Hfiibem, Ing. Janem Králíkem a RNDr. Blankou
Sladkou).
Bûhem posledního dvacetiletí do‰lo pod vedením prof. Procházky na MZLU v Brnû k dal‰ímu
posunu svûtové prezentace vûdecké ‰koly zaloÏené Prof. R. Dostálem. Byla jiÏ zmínka
o mezinárodních vûdeck˘ch kongresech uspofiádan˘ch na MZLU, zejména o 17 kongresu
Mezinárodní spoleãnosti pro regulátory rÛstu
rostlin (IPGSA) v roce 2001. Ústav botaniky
a fyziologie rostlin MZLU (od roku 2005 spojen˘ s genetikou rostlin v Ústav biologie rostlin)
se v letech 1986–2006 dále roz‰ífiil prostorovû
i personálnû. Získal nároãné pfiístrojové vybavení pro moderní fytohormonální v˘zkum. Pro
potfieby ústavu byl vybudován nov˘ pavilon se
skleníky a explantátov˘mi a analytick˘mi laboratofiemi.
Pracovníci ústavu vydali s dal‰ími spolupracovníky v posledních 15 letech tyto monografie
a uãebnice:
2. J. ·ebánek(Ed.) : „Plant physiology“ 1992 (autofii L.Gréc, J. Kupka, I. Macháãková, L. Nátr,
M. Penka, S. Procházka, Z. Sladk˘, J. ·ebánek).
4. S. Procházka, I. Macháãková, J. Krekule, J. ·ebánek a kolektiv „Fyziologie rostlin“. Academia Praha 1998
5. J. ·ebánek „Harmonie v rostlinách“. Academia
Praha 2004.
Novû byli v posledním dvacetiletí na ústav pfiijati:
Mgr. Vilém Reinöhl jako analytick˘ chemik byl
pfiijat na ústav v roce 1987. Obhájil kandidátskou
disertaci na Ústavu makromolekulární chemie
v Brnû, kde dfiíve pÛsobil, a zapracoval se do
chromatografick˘ch metod na stanovení rÛstov˘ch regulátorÛ. V souãasné dobû se podílí na
fie‰ení v˘zkumn˘ch úkolÛ ústavu, zejména ve
vztahu k apikální dominanci a dormanci semen,
zab˘vá se i rÛstovû fyziologickou problematikou
transgenních rostlin. Je také povûfien vedením
Ústavu molekulární biologie a radiobiologie
MZLU.
RNDr. Ladislav Havel, CSc. Pfii‰el na ústav v roce
1988 z olomouckého oddûlení ÚEB AV âR, kde
pracoval ve v˘zkumu rostlinn˘ch explantátÛ.
V roce 1988 byl jmenován docentem genetiky,
po habilitaci v roce 1996 docentem zemûdûlské
botaniky a v roce 1998 profesorem. V devadesát˘ch letech absolvoval nûkolik dlouhodob˘ch
pobytÛ v USA u kalifornského Prof. Durzana
a rozpracoval tam problematiku embryogeneze
a apoptózy (programované bunûãné smrti) u smrku. V poslední dobû studuje napfi. fytohormonální pfiíãiny vzniku dichaziálního sympodia u ‰efiíku a vliv tûÏk˘ch kovÛ na odumírání rostlin.
Ing. Helena Vla‰ínová pracuje na ústavu od roku
1988. Zprvu se zab˘vala mikropropagací dfievin
in vitro. Disertaci na téma „Transport rÛstov˘ch
regulátorÛ bûhem indukce somatické embryogeneze u smrku“ obhájila v roce 2006.
Ing. Martin Truksa pracoval na ústavu od roku
1988 a zab˘val se napfi. pfiíjmem, transportem
43
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 44
Historie
a metabolismem 14C-2,4-D v explantátech okurky. Disertace se t˘kala problematiky transgenních
rostlin ve vztahu k fytoremediaci. Obhájil ji v roce 1998. Rok poté opustil ústav i âR a v souãasné dobû pracuje v Kanadû ve vûdeckém ústavu
v Saskatonu.
Ing.Mgr. Marek Klem‰ je v pracovním kolektivu
ústavu botaniky od roku 1994. Disertaci „Pfiíjem
a metabolismus rÛstov˘ch regulátorÛ v explantátech okurek a tabáku“ obhájil r. 1997. V souãasné dobû studuje prÛbûh organogeneze in vitro ve
vztahu ke zmûnám hormonálních hladin a markerování dormance a stresu pomocí ABA.
Ing. Jozef Balla pfii‰el na ústav v roce 1996. Vûnuje se studiu apikální dominance u hrachu,
v roce 2001 obhájil Ph.D. („The role of auxin and
cytokinins in outgrowth of isolated pea buds release from apical dominance“).
Ing. Pavel Hanáãek pfii‰el na ústav rovnûÏ v roce
1996, Ph.D. získal v roce 2002 („VyuÏití molekulárních markerÛ k charakterizaci a sledování
stability klonÛ v somatick˘ch embryích smrku
ztepilého“). V souãasné dobû se zab˘vá problematikou tvorby vektorÛ pro transformaci rostlin
zvl. hrachu.
V letech 1999 aÏ 2005 pracoval na ústavu botaniky molekulární biolog RNDr. Petr Mlejnek, CSc.,
kter˘ se zab˘val problematikou programované
bunûãné smrti. Od roku 2000 se jako analytick˘
chemik podílí na v˘zkumu kapalinové chromatografie cytokininÛ RNDr. Petr DoleÏel, CSc.
Z dosavadních pracovníkÛ ústavu Ing. Petra Krejãí obhájila disertaci na téma „Transformace hrachu (Pisum sativum L.) : vyuÏitelné metody pfienosu genu pomocí Agrobacterium tumefaciens“
(2003). Mimo to byli vy‰koleni profesory ústavu
doktorandi pÛsobící nyní vût‰inou mimo ústav,
a to:
Ing.Petr Franz, obhajoba disertace 1997 („Regeneraãní schopnost vybran˘ch druhÛ dfievin
v podmínkách in vitro“).
Ing. Ludmila Ohnoutková, obhajoba disertace
2000 („Techniky indukce haploidního a polyploidního materiálu in vitro u obilnin“).
Ing.Petr Franz, obhajoba disertace 1997 („Regeneraãní schopnost vybran˘ch druhÛ dfievin
v podmínkách in vitro“).
Ing. Ludmila Ohnoutková, obhajoba disertace
2000 („Techniky indukce haploidního a polyploidního materiálu in vitro u obilnin“).
Ing. Helena Stavûlíková, obhajoba 2001
(„Morfologická reprodukãní variabilita ‰alotky
(Allium cepa var. ascalonicum)“).
Mgr. Jorge Iván Flores Solís, obhajoba v roce
2003 („Optimalizace metod pro transformaci
merlíku ãerveného (Chenopodium rubrum L.)).
Ing. Ivo Überall, obhájil v roce 2004 disertaci
„Mapování chromozomÛ smrku ztepilého
(Picea abies (L.)Karst.) pomocí chromozomovû
specifick˘ch sond“.
A. W. Alsalihy, obhajoba v roce 2004 („Fytohormonální regulace produkce ovocn˘ch dfievin v podmínkách in vitro“).
Ing. Bfietislav KfiiÏan, obhajoba v roce 2005
(„Exogenní a endogenní faktory rhizogeneze
vybran˘ch podnoÏí rodu Prunus L.“).
Ing. Jakub ·merda, obhajoba v roce 2005
(„Charakterizace druhu Paenibacillus mendelii
spec. nov. pomocí genov˘ch a sekvenãních
technologií“).
Mgr. Jan Víteãek, obhajoba 2006 („Oxid dusnat˘ ve stresové reakci rostlin“).
Ing. Jifií Petfiek, obhajoba v roce 2006 („Studium vlivu iontÛ vybran˘ch kovÛ na kulturu
ran˘ch somatick˘ch embryí smrku“).
Ing. Petr Kalousek, obhajoba v roce 2006
(„Vliv transportu auxinu na regulaci apikální
dominance“).
Ing. Helena Stavûlíková, obhajoba 2001
(„Morfologická reprodukãní variabilita ‰alotky
(Allium cepa var. ascalonicum)“).
Mgr. Jorge Iván Flores Solís, obhajoba v roce
2003 („Optimalizace metod pro transformaci
merlíku ãerveného (Chenopodium rubrum L.)).
Ing. Ivo Überall, obhájil v roce 2004 disertaci
„Mapování chromozomÛ smrku ztepilého
(Picea abies (L.)Karst.) pomocí chromozomovû
specifick˘ch sond“.
A. W. Alsalihy, obhajoba v roce 2004 („Fytohormonální regulace produkce ovocn˘ch dfievin v podmínkách in vitro“).
44
zlom
16.3.2007 13:48
H
Stránka 45
Historie
Ing. Bfietislav KfiiÏan, obhajoba v roce 2005
(„Exogenní a endogenní faktory rhizogeneze
vybran˘ch podnoÏí rodu Prunus L.“).
Ing. Jakub ·merda, obhajoba v roce 2005
(„Charakterizace druhu Paenibacillus mendelii
spec. nov. pomocí genov˘ch a sekvenãních
technologií“).
Mgr. Jan Víteãek, obhajoba 2006 („Oxid dusnat˘ ve stresové reakci rostlin“).
Ing. Jifií Petfiek, obhajoba v roce 2006 („Studium vlivu iontÛ vybran˘ch kovÛ na kulturu ran˘ch somatick˘ch embryí smrku“).
Ing. Petr Kalousek, obhajoba v roce 2006
(„Vliv transportu auxinu na regulaci apikální
dominance“).
V doktorském studiu se nyní pfiipravuje na ústavu
k obhajobû disertace 5 ãekatelÛ na diplom Ph.D.
ve vûdním oboru „Anatomie a fyziologie rostlin“.
Závûr
Je zfiejmé, Ïe ãeská experimentální morfologie
rostlin vzniklá v roce 1906 zásluhou Rudolfa Dostála pro‰la bûhem uplynul˘ch 100 let boufiliv˘m
v˘vojem spjat˘m s mnoha promûnami. Lze je poznat ze struãnû zde podané historie Dostálovy
vûdecké ‰koly. Jde o v˘voj od prost˘ch experimentálních zásahÛ ozfiejmujících rÛstové korelace a regeneraci in vivo, pfies fytohormonální objasÀování korelací a regenerace in vivo i in vitro
aÏ po studium celistvosti rostlin z hlediska látkového transportu, transformace a aspektÛ molekulárnû biologick˘ch. Nás star‰í naplÀuje radostí
nadûje, Ïe nastupující generace mlad˘ch vûdeck˘ch pracovníkÛ ústavu bude vûdeckou ‰kolu zaloÏenou R. Dostálem na pÛdû MZLU dále rozvíjet.
J. ·ebánek
45
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 46
Diplomové a disertaãní práce
Sestavení a zprovoznûní aparatury pro mûfiení
fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul
TOMÁ· FESSL
Aparatura pro mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul byla sestavena, zprovoznûna a testována metodick˘mi experimenty na jednotlivé molekule DIOC, chlorofylu
a jednotlivém komplexu fotosystému I. Aktivnû jsem se podílel na sestavení a zprovoznûní
aparatury pro mûfiení spekter jednotliv˘ch molekul. Provedl jsem metodické experimenty za
úãelem ovûfiení funkãnosti aparatury. Aparatura je schopna mûfiení signálÛ na úrovni jednotliv˘ch molekul. Pfiíãinou potíÏí pfii mûfiení spekter chlorofylu je zpÛsob pfiípravy vzorkÛ. Není tedy zpÛsobena nízkou citlivostí aparatury. Tato potíÏ je podle mû pfiekonatelná a nijak nebrání v dal‰ím pouÏití aparatury. Mûfiení spekter chlorofylu nebylo hlavním cílem, jednalo se
pouze o mezikrok v cestû k biologick˘m aplikacím. Aparatura není primárnû urãena pouze
k mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul.Velmi zajímavá je také dynamika
fluorescenãních dûjÛ, sledování ãasové závislosti fluorescence umoÏÀuje fluorescenãní
korelaãní spektroskopie. Právû ta bude tedy dal‰ím krokem ve v˘stavbû aparatury.
Diplomová práce
Autor: Mgr. TomበFessl
Vedoucí práce:
Doc. RNDr. Franti‰ek Vácha, Ph.D.
Místo a datum obhajoby:
BF JU â. Budûjovice, kvûten, 2006
Kontakt: [email protected]
Denní zmûny fotosyntetické aktivity rozsivky
Thalassiosira weissflogii: vliv dynamického svûtelného
reÏimu a limitace dusíkem.
VOJTùCH KASALICK¯
V této magisterské práci jsem sledoval denní zmûny
fotosyntetické aktivity v promûnném svûtelném reÏimu u mofiské rozsivky Thalassiosira weissflogii pûstované v ustálenû rostoucí kontinuální kultufie. Podafiilo se mi zjistit pravidelné denní rytmy v koncentraci
pigmentÛ v buÀce, aktivitû fotosystému II, maximální
fotochemické úãinnosti, kinetice reoxidace primárního akceptoru QA ve fotosystému II, maximální rychlosti fixace CO2 fotoaklimaci buÀek a dal‰ích parametrÛ mûfien˘ch u buÀek rostoucích v kompletním
médiu i u buÀek limitovan˘ch dusíkem. Mnohé
z tûchto parametrÛ byly patrny i po zmûnû svûtelného reÏimu na konstantní. Jako jeden
z prvních jsem pozoroval v˘razné denní rytmy intenzitû thermoluminescence z fotosystému II, i ve tvaru thermoluminescenãní kfiivky.
Pro nov˘ pfiístroj od firmy P.S.I. jsem zavedl metodiku mûfiení thermoluminescence z fotosyntetick˘ch mikroorganismÛ. Tato jednoduchá metodika je vyuÏitelná pfii sledování
46
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 47
Diplomové a disertaãní práce
denních zmûn v aktivitû fotosystému II, charakterizování fotosyntetick˘ch mutantÛ
i aktivity chlororespiraãních procesÛ. Poslední z tûchto moÏností lze sledovat pomocí
specifick˘ch inhibitirÛ oxidoreduktáz ãi infraãerven˘m záfiením. Dále jsem se zab˘val
metodickou otázkou rozdílu maximálního fluorescenãního v˘tûÏku získaného excitací
jedním krátk˘m zábleskem a celou sérií tûchto zábleskÛ („multiple turnover“) u izolovan˘ch thylakoidních membrán hrachu (Pea sativa).Fitováním kinetiky reoxydace primárního akceptoru lze urãit druh procesorÛ a jejich pfiíspûvek k nemûfienému fluorescenãnímu v˘tûÏku.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Vojtûch Kasalick˘
Vedoucí práce: Doc. Ondfiej Prá‰il, Ph.D.
Místo a datum obhajoby:
Biologické centrum AV,
â. Budûjovice, kvûten 2006
Kontakt: [email protected]
The effect of diffusibility of atmospheric gas
components on stomata, leaf development and gas
exchange betwwen leaf and atmosphere
JANA TOM·ÍâKOVÁ
The aim of thesis was to find out whether diffusibility of gas component in external
atmosphere plays a role in development of leaves (especially on stomata). Plant grown
in He10x (mixture of He 79%, O2 21% and CO2 and H2O added) where diffusivity was
2.3 times higher, in comparison to plant grown in standard ambient atmosphere
(N2 79%, O2 21% and CO2 and H2O) showed changes in stomatal patterning.
The hypothesis was that the main effect causing the changes was concentration of CO2
in ambient air and/or relative humidity of the air. This hypothesis was further tested.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Jana Tom‰íãková
Vedoucí práce: Doc. Ing. Jifií ·antrÛãek, CSc.
Místo a datum obhajoby:
MBÚ, TfieboÀ, kvûten, 2006
Kontakt: [email protected]
Heterogeneity in photosynthetic performance as
a result of metabolic, physiological and genetic
regulation of photosynthesis
NAILA FERIMAZOVA
Three following projects were major components of the thesis. (1) Photosynthetic
oscillations in individual cells of leaves and isolated leaf cell protoplast of four
Brassicaceae species were studied and characteristics of frequency spectrum and
dumping of oscillations under different actinic light irradiances and gas composition
47
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 48
Diplomové a disertaãní práce
have been analyzed. (2) Interactions between photosynthesis and nitrogen fixation in
the non-heterocystous marine cyanobacterium Trichodesmium IMS101 have been
investigated. (3) Regulation of photosynthesis during heterocysts differentation in
Anabaena PCC 7120 has been compared between three different sets of the step-down
experiment. All three projects were performed using two-dimensional (imaging)
technique and Fluorescence Kinetic Microscope that allowed the measurements of
chlorophyll fluorescence kinetics at a single-cell level.
Doktorská disertaãní práce
Autor: Naila Ferimazova
Vedoucí práce: RNDr. Ivan ·etlík, CSc.
Místo a datum obhajoby:
MBÚ, TfieboÀ, ãerven,2006
Kontakt: [email protected]
Electrochemical biosensor for herbicide detection
based on the Photosystem II complex.
JAN MAL¯
Environmental monitoring is important for rapid assessment of the status of ecosystems.
Practical monitoring methods require rapid, simple, and low-cost screening procedures
for the detection of harmful chemicals in aquatic and soil environments. The
development of photosynthetic biosensors represents a valuable step towards the
improvement of pollutant monitoring in ecosystems.
Till now, biosensors have not yet achieved the prominent commercial position that was
initially predicted – due to the strict criteria which a successful biosensor has to meet in
order to become a commercial application. The demands of accurate response,
precision, reproducibility and linear response over the necessary analytical range, as
well as a long life for its biological component, are often not guaranteed. The key point,
usually influencing the overall performance of the biosensor, is the method used for the
immobilisation of the bioactive part. It determines the effectiveness of the interaction
between the biochemical recognition moiety and the electrochemical transducer.
The purpose of the present work has been to study various immobilisation methods in
order to optimize the photosystem II-based biosensor for the detection of herbicides.
The application of several approaches based on: (i) immobilisation of PSII by grosslinking in gel; (ii) immobilisation of recombinant PSII in the form of monolayers with
mediated signal transduction; and (iii) mediator-less electron transport using PSII
immobilised. Moreover, a novel immobilisation method suitable for the
electrochemically-driven and spatially-distinguished immobilisation of biomolecules in
a chip-array has been developed and presented.
Doktorská disertaãní práce
Autor: Jan Mal˘
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jifií Masojídek, CSc.
Místo a datum obhajoby:
Západoãeská universita, PlzeÀ, listopad, 2005
Kontakt: [email protected]
48
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 49
Diplomové a disertaãní práce
The PsbH protein: A small membrane protein of the
Photosystem II as a model for structural and functional
studies
ZBYNùK HALBHUBER
Interaction of the PsbH protein of the photosystem II was analyzed by combination of CD,
NMR spectroscopy, and computer modelling. CD and NMR spectroscopy indicated that
interactions of the PsbH protein to all bilayer-forming lipids, including those extracted
directly from cyanobacterial thylakoid membranes, interacted with the PsbH protein nonspecifically. The molecular dynamic calculation of the PsbH-bilayer forming lipid
interactions indicates that both salt-bridge formation and hydrogen bond formation in the
lipid-water interface are feasible and stabilize a fraction of at least 10 lipid molecules in
the neighbourhood of the protein. This may lead to formation of lipid domains which
were hypothesized to be involved in assembly of membrane protein complexes.
Doktorská disertaãní práce
Autor: Zbynûk Halbhuber
Vedoucí práce: RNDr. Dalibor ·tys, CSc.
Místo a datum obhajoby:
ÚFB JU, Nové Hrady, fiíjen, 2006
Kontakt: [email protected]
Limitation of Photochemical and Non-photochemical
Processes of Photosynthesis in Lichens under Extreme
Light
HANA VRÁBLÍKOVÁ
The main aim of this thesis was to evaluate the response of photosynthetic apparatus
and photoprotective compounds (zeaxanthin and glutathione) of different lichen
species to short-term high-light (HL) exposure. Hydrated thalli of several lichen species
collected in maritime Antarctica (Usnea antarctica, Umbilicaria decussata, Umbilicaria
antarctica) and in the Czech Republic (Lasallia pustulata) were exposed under
laboratory conditions to short-term HL to evaluate the response of photosystem II (PSII),
zeaxanthin (Z) and glutathione (GSH) pool and its redox state. The response of PSII was
measured by means of modulated fluorometer using chlorophyll (Chl) fluorescence
induction curve supplemented with analysis of quenching mechanisms. Z (expressed as
de-epoxidation state of xanthophyll cycle pigments, DEPS) and GSH were determined
by means of HPLC analysis. All Chl fluorescence parameters and antioxidants levels
were evaluated before and several times after exposition to HL in order to characterise
the extent of photoinhibition and subsequent recovery.
Short-term HL exposure (1500–2000 mmol m–2 s–1 for 30 min, at 5 °C or at 20 °C) of
fully hydrated thalli led to a decrease in FV/FM and fII in all studied species.
Particularly higher degree of photoinhibiton was found in fruticose (Usnea antarctica)
than in foliose (Umbilicaria decussata) lichen species. Immediately after HL treatment,
U. decussata exhibited a lower HL-induced decrease of FV/FM than U. antarctica.
Values of FV/FM fully recovered in U. decussata after 3 h in dark, while they did not in
U. antarctica. The interspecific difference in the extent of photoinhibition was also
apparent in fII. It could be, therefore, suggested that both potential and actual
49
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 50
Diplomové a disertaãní práce
photosynthetic processes might be more photoinhibited in the lichen with fruticose
rather than foliose thallus type when exposed to HL under full thallus hydration.
In all studied species, FV/FM and fII values fully recovered during subsequent recovery
lasting several hours. However, species-specific differences were apparent. Fast phase
of recovery was distinguished, especially in U. antarctica, as a steep rise of FV/FM
values within the first 40 min after the end of photoinhibitory treatment. Slow phase of
recovery was characterized by less pronounced FV/FM rise ongoing within following 4 h.
High values of non-photochemical quenching (NPQ) induced by HL recovered much
faster and in more extent in U. decussata than Usnea antarctica. Therefore, the capacity of
the photoprotective mechanisms involved into NPQ may be considered to be higher in the
former species. In Umbilicaria antarctica, NPQ was highly correlated to oxidized
glutathione (GSSG) and Z values, indicating the involvement of these antioxidants in the
resistance of U. antarctica to HL stress. However, the Z-related protection was not involved
equally in the two studied species. In L. pustulata, maximum level of Z was reached at
relatively low NPQ. This indicates that Z formation represented a major component of nonphotochemical quenching of L. pustulata. In U. antarctica, contrastingly, the maximum
level of Z was reached at very high NPQ. Also different slope of DEPS to NPQ relation may
suggest that in U. antarctica, other mechanism than Z formation played substantial role in
non-photochemical dissipation of absorbed light energy.
Exposure of Umbilicaria antarctica and Lasallia pustulata to HL led to a decrease of
total GSH and an increase in oxidized glutathione (GSSG). In the subsequent recovery,
total amount of GSH was resynthetised slowly. The content of total GSH differed
between Umbilicaria antarctica and Lasallia pustulata. Thalli of L. pustulata contained
nearly twice as much total GSH than U. antarctica, and the decrease of total GSH after
the HL exposure was lower in L. pustulata. Obtained data suggested that L. pustulata
could be considered generally more resistant to stress than U. antarctica.
In conclusion, the results suggest that in situ photoinhibition is likely in lichens. The
capacity of the photoprotective mechanisms in fully hydrated thalli, although different
in the studied species, was sufficient in coping with HL-induced stress in all the
species. This finding might be of great importance, suggesting that lichens may resist HL
doses in the field under those microclimatological conditions that make drying of the
thallus impossible.
The results of the thesis were summarized in the bellow-listed publications
[I] BARTÁK M, VRÁBLÍKOVÁ H & HÁJEK J (2003) Sensitivity of photosystem 2 of Antarctic
lichens to high irradiance stress: A fluorometric study of fruticose (Usnea antarctica)
and foliose (Umbilicaria decussata) species. Photosynthetica 41: 497-504.
[II] BARTÁK M, HÁJEK J, VRÁBLÍKOVÁ H & DUBOVÁ J (2004) High-light stress and
photoprotection in Umbilicaria antarctica monitored by chlorophyll fluorescence
imaging and changes in zeaxanthin and glutathione. Plant Biology 6: 333-341.
[III] VRÁBLÍKOVÁ H, BARTÁK M & WÖNISCH A (2005) Changes in glutathione and
xanthophyll cycle pigments in high light-stressed lichens Umbilicaria antarctica and
Lasallia pustulata. Journal of Photochemistry and Photobiology, B: Biology 79: 35-41.
Ph.D. thesis
Author: Mgr. Hana Vráblíková
Head of Ph.D. thesis: Doc. Milo‰ Barták, CSc.
Place and time of defence:
Department of Plant Physiology and Anatomy
Faculty of Science, Masaryk University,
Brno 2005
Kontakt: [email protected]
50
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 51
Diplomové a disertaãní práce
Fyziologické vlastnosti li‰ajníkov˘ch fotobiontov
rodu Trebouxia
PETER VÁCZI
Dizertaãná práca sa zaoberala ‰túdiom fyziologick˘ch vlastností li‰ajníkov˘ch symbiotick˘ch rias rodu Trebouxia. Cieºom práce prispieÈ k prehæbeniu poznatkov o vplyve teploty, svetla, toxicity ÈaÏk˘ch kovov a osmotického stresu na rast a procesy primárnej
fotosyntetickej produkcie u li‰ajníkov˘ch fotobiontov. Táto problematika bola rie‰ená
v sérii experimentov. V experimentoch s toleranciou fotobiontov voãi medi boli v sérii
testov porovnávané odpovede postupnou selekciou (postupne sa zvy‰ujúcim selekãn˘m
tlakom obsahu iónov Cu2+ v médiu) získaného „tolerantného“ kmeÀa a „divokého“ kmeÀa li‰ajníkovej symbiotickej riasy Trebouxia erici. Anal˘zou rastu oboch kultúr i anal˘zou obsahu chlorofylov boli medzi kmeÀmi dokázané signifikantné rozdiely a tolerantn˘ kmeÀ vykazoval niekoºkonásobne lep‰ie charakteristiky rastu (pestovanie na
celulózo-acetátov˘ch diskoch) a produkcie (anal˘zy obsahu chlorofylov) i na médiách
s obsahom medi aÏ 4 mmol.l–1 ako kmeÀ divok˘. V˘ledky poukázali na rozdiely v toxicite medi medzi kultúrami pestovan˘mi na pevnom (obsah Cu2+ 4 mmol.l–1) a v tekutom
médiu (obsah Cu2+ 0,5 mmol.l–1).
Dal‰ia skupina experimentov studovala vplyv oÏiarenosti a sacharózou indukovaného
osmotického stresu na vzÈah primárnych fotochemck˘ch dejov na úrovni PS II a biochemick˘ch parametrov. U nestresovanej riasovej suspenzie, bol vzÈah medzi OER (r˘chlosÈ
v˘vina kyslíka) a fII (kvantov˘ v˘ÈaÏok elektrónového transporu fotosystémom II) lineárny. To svedãí o v˘raznej efektivite prenosu absorbovanej energie fotónu v rámci fotochemick˘ch a biochemick˘ch procesov fotosyntézy. V podmienkach osmotického stresu bol
sledovan˘ vzÈah OER a fII nelineárny (krivkov˘) a bola zistená v˘razne niωia OER
(v porovnaní s kontrolou), ão bylp pripísané zníÏenej fotosyntetickej fixácii CO2 u stresovanej suspenzie T. erici kvôli zv˘‰enej fotorespirácii. Zvlá‰È pri vysok˘ch PPFD
(500 mmol.m–2.s–1) za osmotického stresu dochádzalo u T. erici k váÏnemu zníÏeniu
OER [0,04 pg(O2).(1000 buniek)–1.s–1]. Bolo zistené, Ïe osmotick˘ stres inicioval nárast
nefotochemického zhá‰ania (NPQ), predov‰etk˘m komponenty qE. Z dosiahnut˘ch v˘sledkov vyplynulo, Ïe u osmoticky dehydratovan˘ch buniek riasového symbionta (T. erici) je práve qE hlavnou zloÏkou NPQ.Je moÏné zhrnúÈ, Ïe v protiklade s kontrolou,
osmoticky stresovaná T. erici vykazuje nelineárny vzÈah fII a OER. Zistenú nelinearitu je
dobré maÈ na zreteli v terénnych ekofyziologick˘ch ‰túdiách li‰ajníkov vyuÏívajúcich v˘hradne techniky Chl fluorescencie. V niektor˘ch prípadoch, predov‰etk˘m pri ãiastoãnej
dehydrácii, nemôÏe byÈ teda PN priamo odvodená od fII v dôsledku nepredvídateºného
vzÈahu medzi fII a PN. Preto, pre presné zhodnotenie fotosyntetick˘ch procesov u ãiastoãne dehydrovan˘ch li‰ajníkov je pouÏitie paralelného fluorometrického (fII) a gazometrického (PN) merania nevyhnutnosÈou.
Doktorská disertaãná práca
Author: Mgr. Peter Váczi
Vedoucí práce: Doc. Milo‰ Barták, CSc.
Místo a datum obhajoby:
Katedra fyziologie a anatomie rostlin
Pfiírodovûdecká fakulta, Masarykova Univerzita,
Brno 2005
Kontakt: [email protected]
51
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 52
Diplomové a disertaãní práce
Mechanizmy smrti v bunûãn˘ch liniích tabáku
s geneticky modifikovanou citlivostí vÛãi PCD
indukujícím faktorÛm
OND¤EJ SMETANA
Cílem práce bylo ovûfiit platnost hypotézy o úloze cytokininÛ jako pfiirozen˘ch induktorÛ programované bunûãné smrti (programmed cell death – PCD) u rostlin. Jako modelov˘ materiál byly vyuÏity bunûãné linie tabáku – a to jednak pÛvodního „wild“ typu linie
BY-2, jednak novû pfiipravené linie transgenní. Jako potenciální PCD induktor slouÏil
6-benzylaminopurin (BAP). V˘sledky byly získány pomocí ‰irokého spektra molekulárních, bunûãn˘ch i biochemick˘ch anal˘z a lze je shrnout do následujících závûrÛ:
1) Pfiídavek BAP do kultivaãního media ovlivÀuje fenotyp bunûãné linie BY-2 v závislosti na aktuálním fyziologickém stavu kultury. Inokula nízké denzity ve fázi exponenciálního rÛstu jsou nejcitlivûj‰ím biotestem.
2) Nízké koncentrace BAP (cca do 20 mM) nevyvolávají smrt bunûk, pfii dlouhodobé
aplikaci mûní fenotyp kultur (porucha polarity bunûk i agregátÛ) a mohou vést k postupné selekci BAP – tolerantních sublinií.
3) Vysoké koncentrace BAP (cca nad 30 mM) velmi rychle sníÏily viabilitu kultury, indukovaly tedy bunûãnou smrt, detekovatelnou rÛzn˘mi technikami.
4) SniÏování viability kultur bylo doprovázeno specifickou fragmentací DNA, která byla
detekována jiÏ v brzk˘ch fázích úãinku vysok˘ch koncentracích BAP. Rychlost fragmentace DNA korelovala s dynamikou zmûn v architektufie bunûk.
5) Cytologická charakteristika kultur potvrdila v˘skyt nejménû dvou typÛ PCD vyvolané
vysok˘mi dávkami BAP. V prvním pfiípadû ‰lo zfiejmû o PCD autofagického typu, kdy
se po vakuolárním kolapsu vylily hydrolytické enzymy do cytosolu, coÏ bylo doprovázeno smr‰Èováním bunûãného obsahu. V druhém pfiípadû k autofagii nedocházelo.
6) Byly vytvofieny 4 transgenní linie exprimující geny s „funkãním vztahem“ k PCD – Ïivoãi‰né Bax (obecnû fieãeno, PCD v Ïivoãi‰n˘ch systémech podporující), Bcl-2 (PCD
potlaãující ) a pÛvodnû rostlinné, leã nikoliv tabákové Bax – inhibitorové BI-1/GFP
a BI-1 AS (antisense). Nûkteré z transgenních linií mûly sice transformací pozmûnûn˘
fenotyp (ztráta polarity), nicménû byly nadále pouÏitelné pro detailní cytologickou
anal˘zu. Vnitrobunûãné zmûny vyvolané BAP byly obecnû a kvalitativnû srovnatelné
s chováním pÛvodní linie BY-2, rozsah reakce v‰ak byl ovlivnûn transformací v souladu s pfiedpokládanou funkcí tûchto genÛ. PfiedbûÏné studie s liniemi BY-2/Bax1
a BY-2/Nt3 (s vnesen˘m Bax- inhibitorem v antisense formû) potvrdily oãekávanou
vy‰‰í senzitivitu k PCD indukujícímu efektu BAP. To mj. odpovídá pfiedstavû, Ïe
v PCD reakci na vysoké koncentrace BAP se úãastní systém apoptotick˘ch „caspase-like“ enzymÛ.
7) Byla vytvofiena transgenní linie BY-2/Y3, exprimující fúzní gen pro CFP a YFP a umoÏÀující tak sledovat „caspase-like“ proteázovou aktivitu technikou FRET anal˘zy na
úrovni jedné konkrétní buÀky. Díky této metodû, vÛbec poprvé pouÏité pro tyto anal˘zy u rostlin, byly rozli‰eny tfii typy bunûk. Typ 1 odpovídal buÀkám, které zfiejmû
pfiedãasnû ukonãily proces PCD. FRET anal˘za v dal‰ích dvou typech ukázala aktivitu proteáz bûhem exekuãní fáze PCD, v jednom pfiípadû (typ 3) se zfiejmû jedná o aktivaci metakaspáz a v druhém (typ 2) o aktivitu VPE. Tato pozorování jsou ve shodû
s v˘sledky uveden˘mi v bodû 3.
52
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 53
Diplomové a disertaãní práce
Na základû obdrÏen˘ch v˘sledkÛ nebylo moÏné s urãitostí odpovûdût na otázku, nakolik je moÏno pozorovan˘ letální úãinek BAP povaÏovat za prÛkaz jedné z jejich standardních funkcí in vivo, ãi za pouh˘ toxick˘ úãinek nefyziologicky vysok˘ch koncentrací dané látky. K jejímu objasnûní je nezbytná dal‰í analytika, kupfi. definující dynamiku
skuteãn˘ch aktuálních hladin funkãních – tedy voln˘ch – cytokininÛ v situacích jimi fiízené cytodiferenciace resp. histogeneze, zahrnující i PCD.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Ondfiej Smetana
Vedoucí diplomové práce:
Zdenûk Opatrn˘
Místo a datum obhajoby:
Katedra fyziologie rostlin PfiF UK,
Praha 2006
Somatická embryogeneze smrku ztepilého (Picea abies
(L.) Karst.): Ovlivnûní v˘tûÏkÛ a kvality embryí
zmûnami v dostupnosti sacharidÛ bûhem zrání
na tekut˘ch médiích
NIKOLA DRÁÎNÁ
Abstract:
Somatic embryogenesis of Norway spruce (Picea abies) presents both promising means
of propagation and valuable model system for investigating the structural, physiological
and molecular events occurring during embryo development. Somatic embryogenesis is
a process in which a bipolar structure, somatic embryo develops from non-zygotic cell
through series of developmental steps similar to zygotic embryogenesis. The efficiency
of every phase depends on the previous ones. Important changes in structure and
physiology of somatic embryo happen in maturation phase. Embryo accumulates
storage compounds (saccharides, lipids and proteins), that are necessary for postmaturation phases. Manipulation of the culture conditions during the maturation can
increase both quality and number of embryos produced in culture. Between factors that
influence somatic embryogenesis belong growth regulators, osmotic stress and
carbohydrates. Maturation is supported considerably by abscisic acid and nonpenetrating osmotica (e.g. PEG). The role of carbohydrates during maturation phase has
not been fully elucidated yet. Carbohydrates serve as source of energy and carbon,
osmotica, participate in protection of membrane and recently it is assumed that can be
signal molecules.
Presented study was made using the embryogenic line genotyp Picea abies AFO 541
(AFOCEL, France). Embryogenic culture was grown on Gupta and Durzan modified
liquid medium supplemented with ABA and different types of carbohydrates. To
contribute to elucidation of the role of carbohydrates during somatic embryo
maturation four variants of maturation of SE were conducted: 1) medium with 3%
sucrose and one week subcultivation interval, 2) medium with 1,57% glucose and
1,57% fructose and one week subcultivation interval, 3) medium with 3% sucrose and
subcultivation every second, fourth and seventh day in a week, which lead to limitation
of sucrose hydrolysis in medium, 4) medium with 3% sucrose first two days, 2,25%
sucrose next two days and 1,5% sucrose next three days in week.
53
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 54
Diplomové a disertaãní práce
Substitution of sucrose in maturation medium by glucose and fructose decrease yield of
mature somatic embryos. Limitation of sucrose hydrolysis in medium lead to partial
decrease of yield of mature somatic embryos. However, the significant decrease in
embryo yield was also observed in cultures grown on a series of media with declining
sucrose/hexoses ratio and three transfers to a new medium per week. Content and
spectrum of endogenous carbohydrates in somatic embryos during maturation were
similar in all variants. Analysis of maturation media confirm, that sucrose presented in
media is completely hydrolyzed to glucose and fructose after one week cultivation.
Dynamics of pH of media during six weeks of maturation of SE was similar in all
variants. There was a decrease of pH from the first week to the lowest value in the third
week of cultivation. From the fourth week, increase of pH of media until the end of the
sixth week was observed. There was not statistic difference in content of storage lipids
and proteins in SE after maturation among variants.
The effect of non-penetrating osmoticum PEG in maturation media on accumulation of
storage proteins and lipid in somatic embryos was studied. It was found, that the content
of storage lipids was higher in somatic embryos treated by PEG during maturation.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Nikola DráÏná
Vedoucí diplomové práce:
RNDr. Helena Lipavská, Ph.D
Konzultant Mgr. Martin Kube‰
Místo a datum obhajoby:
Katedra fyziologie rostlin PfiF UK,
Praha, podzim 2006
Effect of Schizosaccharomyces pombe cdc25
expression on morphogenesis in tobacco Nicotiana
tabacum L., cv. Samsun
Lucie Uchytilová
Abstract:
Morphogenetic processes including process of de novo organ
formation is governed by the rate, frequency and orientation
of cell division. Cell cycle is a complex process with
complicated regulation. CDKs (cyclin-dependent kinases) are
taken for the key proteins regulating cell cycle progression.
These proteins are well conserved among eucaryotic
organisms. CDK activity strictly depends on specific subunit –
cyclin. The activity of the CDK-cyclin complex can be further
modified besides others by phosphorylation/dephosphorylation. In yeast (and in most eukaryotic organisms)
activating defosforalation of CDKs is performed by Cdc25
phosphatase. Situation in plants is still not fully elucidated.
A small CDC25-like tyrosine-phosphatase was recently identified in Arabidopsis thaliana
(Arath;CDC25), which could not, however, complement the temperature sensitive
Spcdc25-22 mutant (Landrieu et al., 2004).
54
zlom
16.3.2007 13:48
D
Stránka 55
Diplomové a disertaãní práce
This study is focused on the effect of expression of the foreign gene (S. pombe) coding
for Cdc25 phosphatase on the morphogenesis, especially on the ability of de novo
organ formation, in tobacco. Plant material used for experiments: Nicotiana tabacum
L., cv. Samsun, wild type, two independent lines transformed with Spcdc25 under
a constitutive promotor (designated as lines A and C) (Bell et al., 1993) and inducible
line with Spcdc25 under tetracycline-inducible promotor (designated as Tx) (McKibbin
et al., 1998). Cultivation of internode stem segments proceeded on MS medium with or
without growth regulators.
The transformation led to dramatic change in process of de novo organogenesis. On
medium without growth regulators the significantly higher amounts of de novo formed
buds were found in A and C lines, in Tx line on medium with tetracycline (inductive
conditions) compared to Tx line on medium without tetracycline and wild type on the
both types of media. Application of tetracycline effected the process of organogenesis
and led to increase in the amounts of de novo formed buds on the segments of lines
A and C. To study Cdc25 involvement during particular stages of de novo organogenesis
different arrangements of inducible condition were used – time of exposure to tetracyclin
was limited to 3, 5 or 7 days out of 21 days of cultivation. The results indicate that the
first 5 - 7 days of cultivation under inductive conditions are essential for the process of
de novo shoot formation. As lovastatin had no effect on de novo organ formation on the
stem segments of Spcdc25 transformed plants, it is likely that Cdc25 affects the process
of organogenesis de novo independently of the endogenous level of cytokinins.
The transformation led also to differences between transformed and wild type plant
material as regards shoot apical meristem structures at very early developmental stages
under in vitro conditions. It could be causation of observed flowering of nodal-stemsegment-derived transformed plants under in vitro conditions.
The expression of Spcdc25 affects organisation of cells and accumulation of starch in
internodal-stem-segment-derived cell suspension cultures.
The results confirmed the hypothesis that the transformation with S. pombe cdc25 has
cytokinin-like effect on morphogenetic processes and support the model of upregulation of a plant Cdc25 homolog by cytokinin.
Diplomová práce
Autor: Mgr. Lucie Uchytilová
Vedoucí diplomové práce:
RNDr. Helena Lipavská, Ph.D
Konzultant Mgr. Petra Ma‰ková
Místo a datum obhajoby:
Katedra fyziologie rostlin PfiF UK,
Praha, podzim 2006
55
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 56
Aktivity
ZÁPIS ZE SCHÒZE V¯BORU âESKÉ SPOLEâNOSTI
EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ROSTLIN,
KTERÁ SE KONALA V PRAZE NA KATED¤E
FYZIOLOGIE ROSTLIN P¤ÍRODOVùDECKÉ FAKULTY
UK, 20. ZÁ¤Í 2006.
Pfiítomni: Dubová J., Blahou‰ek O., Rolãík J., ·antrÛãek J., Nátr L.
Hosté: ·tajnrtová O., Fischer L., Strnad M.
Omluveni: Macháãková I., Barták M.
Novû zvolen˘ v˘bor povaÏuje za potfiebné podûkovat vhodn˘m zpÛsobem ãlenÛm pfiedchozího v˘boru, ktefií zaji‰Èovali v‰echny dosavadní aktivity. Pfiíhodnou formou bude podûkování na V˘roãním jednání v rámci DFR v Olomouci 2007 a v Bulletinu. Po jednání
s nûkter˘mi ãleny pfiedchozího v˘boru pfiipraví pfiíslu‰n˘ text pro Bulletin L. Nátr do
30. 10. a elektronicky jej roze‰le ãlenÛm stávajícího v˘boru k doplnûní nebo úpravám.
Uvefiejnûn by mûl b˘t v pfií‰tím ãísle Bulletinu.
Jednání dále probíhalo podle schváleného programu.
Stav âSEBRu:
Základní aktivity âSEBRu se projevují zejména organizací nûkolika akcí:
(a) Dny fyziologie rostlin.
(b) Metodické dny.
(c) Dny mlad˘ch fyziologÛ.
(d) Dny anatomie a cytologie rostlin.
(e) Vydávání Bulletinu.
(f)
Spolupráce s FESPB.
(g) Tématické (pfiíleÏitostné) konference.
Tyto aktivity je tfieba i nadále podporovat. Relativnû úspû‰né akce v‰ak nejsou v˘sledkem
ãinorod˘ch aktivit organizace, ale spí‰e nad‰ením jednotlivcÛ. Z fiady dÛvodÛ je nezbytné dát pravidelnost práci v˘boru, roz‰ífiit povûdomí mezi studenty a pracovníky v oblastech experimentální biologie rostlin o smysluplnosti âSEBRu a mnohostrannû rozvíjet
aktivity definované ve stanovách. Proto v˘bor rozhodl:
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
Aktualizovat stanovy tak, aby tyto odpovídaly souãasné realitû a staly se základní
smûrnicí pro ve‰kerou ãinnost âSEBRu. Návrh úprav stanov bude projednán a v koneãné podobû schválen na ãlenské schÛzi pfii pfiíleÏitosti DFR v Olomouci v pfií‰tím
roce.
Zfiídit webovou stránku âSEBRu, která by se postupnû stala ústfiedním bodem komunikace mezi ãleny a zdrojem informací o v‰ech pfiipravovan˘ch i uskuteãnûn˘ch
aktivitách.
Aktualizovat seznam ãlenÛ a vytvofiit seznam potenciálních ãlenÛ (na univerzitách,
v ústavech AV i aplikovaného v˘zkumu), s nimiÏ bude postupnû navazován kontakt.
Provést revizi finanãního hospodafiení. K tomu úãelu jsou kooptováni do v˘boru
L. Fischer a L. Adamec.
Funkci hospodáfie bude vykonávat J. Dubová. (Bûhem následného jednání bylo na
Ïádost L. Nátra upfiesnûno, Ïe pfiímou správu úãtu, vyhotovování objednávek atp.
povede z praktick˘ch dÛvodÛ L. Fischer.)
56
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 57
Aktivity
Bulletin:
Je nezbytné zajistit vãasnost a pravidelnost (jaro a podzim) jeho vydávání. Zatím vy‰lo
„Jaro 2005“. Pro Metodické dny (zaãátek fiíjna) vyjde dal‰í ãíslo (Podzim 2006) obsahující ãlánky a abstrakta této konference. Do 20. 10. 2006 vyjde dal‰í ãíslo (podzim 2005),
které je uÏ dle informace O. Blahou‰ka v tiskárnû. Do konce roku 2006 zajistí L. Nátr
vyjití dal‰ího ãísla („Jaro 2006“). Tím bude v leto‰ním roce doplnûn plánovan˘ stav ãísel.
Od roku 2007 je tfieba zajistit pravidelné vydávání 2 ãísel (jaro a podzim). Zaji‰Èovat obsahovû bude L. Nátr, redakãní pfiípravu rukopisÛ bude provádût M. Barták. Obsahová
náplÀ:
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
(F)
(G)
(H)
Historie fyziologie rostlin v âesku a na Slovensku (historie kateder, ústavÛ, pracovi‰È apod.)
Informace k v˘znamn˘m v˘roãím (100 let endosymbiotické teorie vzniku chloroplastÛ a mitochondrií atp.)
Obecná pojednání o rozvoji oborÛ, problematice vysoko‰kolské v˘uky, spolupráce
s praxí.
V˘sledky zahraniãních kontaktÛ.
PrÛbûÏné informace o obhájen˘ch diplomov˘ch a doktorsk˘ch dizertaãních pracích.
PrÛbûÏná (pûti a desetiletá jubilea) star‰ích kolegÛ a kolegyÀ (cca od 50 let): jen
fotografie, v˘roãí a pracovi‰tû.
Volná zamy‰lení, úvahy, pozoruhodnosti atp.
Abstrakta a pfiíspûvky na konferencích a semináfiích (dosud realizováno samostatné
ãíslo k 4. Metodick˘m dnÛm a pfiipravuje se ãást pfií‰tího ãísla vûnovat pfiíspûvkÛm
na Konferenci pofiádané Katedrou fyziologie rostlin UK v Praze k pfiipomenutí
osobnosti prof. B. Nûmce).
Finanãní zaji‰tûní bude primárnû z prostfiedkÛ âSEBRu. Dále budou vyuÏívány:
(a)
(b)
(c)
Pfiíspûvky kateder, a to zejména tûch, jejichÏ historie bude v uvedeném ãísle uvefiejnûna. Lze totiÏ oprávnûnû pfiedpokládat, Ïe pfiíslu‰ná katedra si také objedná
vût‰í poãet v˘tiskÛ.
Pfiíspûvky související z uvefiejÀovan˘ch reklam, pokud se bude dafiit nacházet
zájemce. VyuÏity mohou b˘t také inzerce a propagace na webu âSEBRu na jeho
webov˘ch stránkách.
Sponzorské pfiíspûvky.
Je tfieba vûnovat více pozornosti urychlené distribuci vydaného ãísla Bulletinu.
Je Ïádoucí, aby na katedrách a vût‰ích laboratofiích byl vhodnû vystaven aktuální v˘tisk
Bulletinu.
Po zfiízení webové stránky âSEBRu budou opûtovnû zváÏeny moÏnosti umisÈovat na nû
také jednotlivá ãísla Bulletinu v elektronické podobû.
Dny fyziologie rostlin 2007 v Olomouci.
Základní informace poskytl M. Strnad. Zatím je v‰e potfiebné pfiipraveno s tím, Ïe XI. Dny
se budou konat poãátkem ãervence (rezervace místností i noclehÛ). Dále je tfieba:
• Pfiipravit první informaci pro uvefiejnûní v Bulletinu a na webu. Ve‰kerá elektronická
agenda spojená s tûmito DFR bude zaji‰Èována prostfiednictvím webu âSEBR, coÏ
zajistí i propagaci tûchto stránek.
57
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 58
Aktivity
• Na návrh M. Strnada se projedná moÏná zmûna konference Dny fyziologie rostlin na
Konferenci (nebo Dny) experimentální biologie rostlin. M. Strnad pfiipraví návrh zdÛvodnûní této zmûny, kter˘ se elektronicky roze‰le stávajícím i potenciálním ãlenÛm
s Ïádostí o jejich vyjádfiení. Závûry pak budou projednány na v˘roãní schÛzi bûhem
DFR v Olomouci.
• M. Strnad nepfiedpokládá potíÏe pfii finanãním zaji‰tûní DFR 2007. To umoÏní
odpustit konferenãní poplatek vybran˘m seniorÛm a úplnû hradit ve‰ker˘ pobyt na
DFR 2007 nûkolika osobnostem.
• V programu DFR je tfieba zajistit vhodn˘ ãas pro uskuteãnûní v˘roãní ãlenské schÛze.
FESPB
Velmi kusou informaci pfiednesl J. ·antrÛãek. L. Nátr tlumoãil informace I. Macháãkové
vztahující se zejména k EPSO (European Plant Societies Organisation). Zatím je obtíÏné
formulovat zásady dal‰ích aktivit. Je v‰ak potfiebné uvefiejnit v Bulletinu informaci o dosavadních zku‰enostech a v˘sledcích spolupráce s FESPB i EPSO.
Spolupráce s Fyziologickou sekcí Slovenské botanické spoleãnosti.
Vzhledem k tomu, Ïe pfiedsedkynû této Sekce, K. Slováková, se omluvila, bude projednáno na pfií‰tí schÛzi v˘boru. Pfiedpokládá se v‰ak, Ïe ve‰keré aktivity âSEBRu budou
i nadále probíhat ve spolupráci se slovensk˘mi kolegy, jejichÏ zástupci budou pravidelnû informováni o na‰ich aktivitách a zváni na v‰echny akce vãetnû schÛzí v˘boru.
Nejsou dÛvody pro pfiípravu formální dohody o spolupráci.
RÛzné
(aa)
(bb)
(cc)
âSEBR souhlasí s návrhem J. Krekule, aby podpofiil jeho iniciativu na pfiípravu pamûtní desky Juliu Sachsovi v Praze.
Je tfieba formalizovat statut Ceny doc. Kutáãka.
Pfii pfiíleÏitostech konferencí, dnÛ ãi semináfiÛ je Ïádoucí usilovat o udûlování cen
nejlep‰ím pfiíspûvkÛm, a to nejlépe formou periodick˘ch ãi jednorázov˘ch cen
spojen˘ch a dotovan˘ch firmami (napfi. Olympus pro práce s jejich pfiístroji atp.).
Pfií‰tí schÛze v˘boru se bude konat v lednu 2007.
Zapsal: L. Nátr
58
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 59
Aktivity
Zpráva o aktivitách
evropsk˘ch spoleãností rostlinn˘ch biologÛ
VáÏené kolegynû, váÏení kolegové,
donedávna jsem byla národní delegátkou âR ve Federaci evropsk˘ch spoleãností pro
rostlinnou biologii a také ãlenkou jejího exekutivního v˘boru a zatím je‰tû jsem (do konce roku 2006) zástupkyní v Evropské organizaci pro rostlinné vûdy. V tomto pfiíspûvkÛ
vám chci podat zprávu o ãinnosti tûchto dvou dÛleÏit˘ch organizací.
1) FESPB
Federace evropsk˘ch spoleãností pro rostlinnou biologii (FESPB) sdruÏuje evropské rostlinné biology na bázi individuálního ãlenství. Automaticky se pfiedpokládá, Ïe kaÏd˘
ãlen národní spoleãnosti je i ãlenem FESPB. Roãní pfiíspûvky ãiní v této chvíli 13 Euro
(pro v˘chodní zemû polovinu) a ãlenové mají sníÏen˘ konferenãní poplatek na kongresy
FESPB. âinnost FESPB je fiízena exekutivním v˘borem, kter˘ se skládá ze 6 ãlenÛ (jmenovitû lze nalézt na webu www.fespb.org, stejnû jako fiadu dal‰ích informací). V ãele
exekutivního v˘boru stojí generální tajemník (tajemnice) (v této chvíli prof. Kaliopi Roubelakis-Angelakis z ¤ecka/Kréty). âlen v˘boru odpovûdn˘ za publikace a propagaci
(v této chvíli dr. Peter Lumsden z University of Central Lancashire, Anglie) vydává
2–3x roãnû FESPB Newsletter, kter˘ je rozesílán elektronicky v‰em ãlenÛm.
Hlavním úkolem FESPB je organizovat jednou za 2 roky kongres evropsk˘ch fyziologÛ,
na kter˘ je vûnována vût‰í ãást finanãních prostfiedkÛ FESPB. Tento kongres vÏdy tématicky pokr˘vá celou oblast rostlinné biologie. Jsou na nûm udûlovány 2 ceny pro nejlep‰í mladé vûdce (do 35 let) a nûkolik cen za nejlep‰í plakátová sdûlení mlad˘ch vûdcÛ.
Exekutivní v˘bor poskytuje cca 30 - 35 doktorandÛm ze zemí b˘valé v˘chodní a stfiední
Evropy cestovní grant, kter˘ jim dává moÏnost úãastnit se kongresu. Zcela v˘jimeãnû lze
s podporou FESPB uspofiádat men‰í specializovan˘ workshop.
Poslední kongres FESPB se konal v leto‰ním roce (17.-21. ãervence) v kongresovém centru
v Lyonu. Úãastnilo se ho okolo 1000 kolegÛ. Po vûdecké stránce byl vynikající (vÏdyÈ také
velká ãást rozpoãtu jde na zvané fieãníky), v organizaci byly nûkteré vûci pfiedmûtem sporÛ,
napfi. konferenãní poplatky, levné ubytování apod. Pfií‰tí kongres se bude konat 17.–22. 8.
2008 v Tampere ve Finsku a lze jiÏ najít informace na uvedené webovské adrese.
KaÏdá zemû má svého národního delegáta, kter˘ se úãastní schÛze na kongresu a v dobû mezi kongresy komunikuje s exekutivním v˘borem. Za âR jsem dlouhá léta byla národním reprezentantem já, posledních 6 let jsem byla i ãlenem v˘boru exekutivního
a mûla jsem na starost specifické potfieby b˘valého v˘chodního bloku a cestovní granty
na kongresy FESPB. Na leto‰ním kongresu FESPB jsem se vzdala obou funkcí a navrhla
jako svého nástupce pana kolegu Jifiího ·antrÛãka, kter˘ byl zvolen nov˘m v˘borem âSEBRu nov˘m národním delegátem. Dal‰ími kandidátkami byly prof. Anna Rychter z Polska a prof. Radmila Stikic ze Slovinska. Ve volbách zvítûzila paní prof. Anna Rychter.
Jaké byly moje zku‰enosti se získáváním podpory pro ty nejchud‰í evropské zemû? Musím bohuÏel pfiiznat, Ïe velmi Ïalostné. Jejich hlavní potfiebou byly knihy a ãasopisy.
S v˘jimkou nûkter˘ch knih se mi nepodafiilo získat témûfi nic a bylo to pro mne velké rozãarování.
Od vzniku organizace EPSO (European Plant Science Organization) (viz dále) se vedení
FESPB snaÏilo vyjednávat s vedením této organizace o vzájemné spolupráci, pfiípadnû
o spoleãném pofiádání kongresÛ. Dohoda se dlouho nedafiila, aÏ na leto‰ním kongresu
59
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 60
Aktivity
v Lyonu se snad podafiily dost zásadní kroky k moÏné spolupráci tûchto dvou organizací.
Ale o tom aÏ na konci, po popisu aktivit EPSO.
2) EPSO
Organizace European Plant Science Organization (EPSO) byla zaloÏena skupinou rostlinn˘ch biologÛ kolem Marca Zabeau a Marca van Montagu v r. 2000 jako lobistická
organizace. Dosud nemá individuální ãlenství a ãleny mohou b˘t pouze v˘zkumné
organizace, aÈ jiÏ státní ãi soukromé, pfiíp. universitní seskupení. Vzhledem k vysokému
ãlenskému pfiíspûvku (2500.- Eur) jsme se rozhodli povûfiit zastupováním âR v této organizaci od r. 2002 ÚEB AV âR (poplatek se platí ze zdrojÛ zahraniãního odboru AV) a odpovûdnou osobou jsem byla já. EPSO byla a je daleko aktivnûj‰í organizací neÏ FESPB.
Organizuje rovnûÏ kongres, kter˘ se koná také jednou za 2 roky, ale je specializovan˘.
KaÏd˘ je vûnován ponûkud jiné aktuální tématice. Mimo to jsou pofiádány kaÏd˘ rok
2–3 workshopy vûnované aktuálním otázkám v˘zkumu rostlin. EPSO vyvíjí velmi v˘raznou politickou aktivitu v Bruselu a vypracovalo fiadu materiálÛ, vãetnû jakési koncepce
v˘zkumu rostlin v nejbliωích 10 aÏ 25 letech „Plants for Future“. Na jeho základû byl
zpracován velmi pûkn˘ ãlánek uvefiejnûn˘ v Journal of Experimental Botany (ãerven
2005). Tento dokument i dal‰í materiály mohou b˘t nalezeny na webu www.epsoweb.org.
Vedení EPSO se velmi aktivnû úãastnilo pfiípravy 7. rámcového programu, kter˘ má b˘t
vypsán zaãátkem pfií‰tího roku. EPSO organizovala jakousi „inventuru“ potfieb a v˘zkumn˘ch smûrÛ jednotliv˘ch evropsk˘ch zemí, coÏ se pak projevilo ve zmínûném dokumentu. V rámci tûchto aktivit byla taková „inventura“ provedena i v âeské republice. První akcí bylo setkání v˘zkumníkÛ a ‰lechtitelÛ. Záznam a závûry tohoto setkání byly uvefiejnûny
v Bulletinu Jaro 2005. Druhou akcí, pokr˘vající celou oblast rostlinn˘ch vûd a vyuÏití rostlin pro fiadu úãelÛ, i netradiãních, bylo setkání v âesk˘ch Budûjovicích v návaznosti na
mezinárodní symposium Recent Advances in Plant Biotechnology, From Laboratory to Business v záfií 2005. Memorandum z tohoto setkání je pfiílohou tohoto pfiíspûvku. EPSO je
jednou z organizací, které jsme zavázáni za to, Ïe se v 7. RP opût objevily zemûdûlství,
potraviny a biotechnologie. Na leto‰ním symposiu ve Visegradu byl zvolen nov˘ v˘bor,
kter˘ je daleko více naklonûn úzké spolupráci s FESPB (jeho jmenovité sloÏení najdete na
zmínûné webovské adrese). Mimo to byl také podán návrh, aby i EPSO mohlo mít individuální ãleny. Tento návrh byl pfiijat pozitivnû, ale zatím byla na pfiechodnou dobu ponechána moÏnost jak ãlenství organizací, tak individuálního. Zatím se v‰ak na webovsk˘ch
stránkách EPSO nabídka individuálního ãlenství neobjevila.
EPSO tedy udûlala obrovsk˘ kus práce na vypracování programu rozvoje rostlinn˘ch vûd
v Evropû v nejbliωí i vzdálenûj‰í budoucnosti a je první organizací tohoto typu, které
zaãala za rostlinnou biologii i lobovat v politick˘ch kruzích.
3) MoÏná spolupráce FESPB a EPSO
Jak jsem se jiÏ zmínila v˘‰e, na leto‰ním kongresu FESPB zaãalo v této oblasti svítat na
lep‰í ãasy. Úpln˘ zaãátek byl na setkání delegátÛ EPSO na leto‰ní konferenci ve Visegradu. Tam novû zvolen˘ ãlen v˘boru prof. Dirk Inzé z Belgie vystoupil s názorem, Ïe existence dvou evropsk˘ch spoleãností rostlinn˘ch biologÛ nepÛsobí vûrohodn˘m dojmem
a Ïe by mûla b˘t vyvinuta snaha o tûsnou spolupráci, eventuelnû spojení do jedné spoleãnosti. Ne v‰ichni byli tímto názorem nad‰eni, ale hodnû kolegÛ jej podpofiilo. Na kongresu v Lyonu se se‰li u obûda zástupci obou organizací a bylo pfiedbûÏnû dohodnuto,
Ïe kongres v r. 2008 v Tampere bude spoleãn˘. Zástupci obou organizací se mûli sejít
v fiíjnu (nevím, zda k tomu do‰lo) jednat dál o co moÏno nejtûsnûj‰í moÏnosti spolupráce. Sama toto povaÏuji za velmi dobr˘ v˘voj a drÏím palce, aby se rozumnû dohodli.
Také bych ráda popfiála sv˘m nástupcÛm ve funkci ãesk˘ch delegátÛ v tûchto dvou organizacích (Jirkovi ·antrÛãkovi, o tom druhém se je‰tû jedná), aby jim tato ãinnost pfiiná‰ela nejen práci a starosti, ale i radost.
Ivana Macháãková
60
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 61
Aktivity
Memorandum úãastníkÛ semináfie
„Hledání priorit vyuÏití rostlin v âR v blízké
budoucnosti (2006–2015)
âeské Budûjovice, 16. a 17. záfií 2005-10-09
V ãervnu r. 2004 byla s podporou komisafie Busquina vyhlá‰ena evropská biotechnologická platforma „Plants for the Future“ (Rostliny pro budoucnost). Formulace jejích
cílÛ prezentované jako akãní plán do roku 2010 a strategická vize do roku 2025 odráÏejí uvûdomûní nového v˘znamu, kter˘ rostliny nab˘vají pro Evropu na poãátku 21.
století. Evropa potfiebuje zlep‰ené zemûdûlské plodiny a nové uÏitkové rostliny. Dal‰í
naléhavou potfiebou se stávají dieteticky citlivû orientované produkty, ve zvy‰ující se
mífie rostliny v úloze biomateriálÛ, obnoviteln˘ch energetick˘ch zdrojÛ i surovin farmaceutického prÛmyslu. ZároveÀ je v‰ak nezbytné stabilizovat ãi zv˘‰it v˘nosy, sníÏit
vstupy agrochemikálií a energií, zachovat stávající biodiverzitu, péãi o krajinu a její estetické hodnoty. Pfiedpokládá se i pomoc Evropy rozvojov˘m zemím, spojená pfiedev‰ím s poskytováním technické pomoci a know-how. Prostfiedkem k dosaÏení tûchto
cílÛ má b˘t: (i) vyuÏití poznatkÛ základního a aplikovaného v˘zkumu ve ‰lechtûní;
(ii) v˘voj nov˘ch technologií a nové poznatky v˘zkumu pro soustavné vytváfiení nov˘ch moÏností vyuÏití rostlin (získání produktÛ s novou kvalitou a uÏitnou hodnotou);
(iii) prohloubení znalostí metabolismu a metabolitÛ, které umoÏní integrovat ‰lechtûní
s agronomickou praxí zamûfienou na nové potfieby lidské v˘Ïivy a zdraví; (iv) zdokonalení stávajících a nalezení nov˘ch plodin pro vznik nov˘ch odvûtví ekonomiky zaloÏen˘ch na rostlinn˘ch produktech; (v) pokrok ve v˘zkumu vyuÏiteln˘ pfii stabilizaci
v˘nosÛ i v oãekávan˘ch extrémních zmûnách klimatu; (vi) zmûny pûstitelsk˘ch technologií a systémÛ hospodafiení umoÏÀující minimalizovat negativní vlivy zemûdûlství
na prostfiedí (vii) studium a v˘bûr vhodn˘ch genetick˘ch zdrojÛ a v˘voj genetick˘ch
linií vyuÏiteln˘ch za podmínek oãekávan˘ch klimatick˘ch zmûn (podpora a vyuÏití
agrobiodiverzity).
Aby se âR mohla do této evropské platformy zapojit, bylo tfieba nejprve si ujasnit vlastní
priority. Proto byl 20. ãervna 2005 uspofiádán semináfi o spolupráci ‰lechtûní a v˘zkumu,
ze kterého vy‰lo memorandum shrnující priority této oblasti v˘zkumu a vyuÏití rostlin.
V návaznosti na mezinárodní symposium Biotechnology in Agriculture s podtitulem
From Laboratory to Business bylo uspofiádáno v âesk˘ch Budûjovicích setkání v‰ech zainteresovan˘ch subjektÛ v oblasti vyuÏívání a v˘zkumu rostlin v âR.
Na semináfii byla pfiednesena fiada pfiíspûvkÛ shrnujících poznatky a problémy nejdÛleÏitûj‰ích oblastí vyuÏití rostlin. Úvodem vystoupil prof. J. Gleba jako reprezentant organizace EPSO, poté zástupce Ministerstva zemûdûlství ing. Jifií Stehlík a zástupce Rady
vlády pro v˘zkum a v˘voj Ing. Jan Marek, CSc., ktefií informovali o v˘zkumn˘ch programech t˘kajících se rostlin i o obecné strategii podpory v˘zkumu v nejbliωích letech.
Vystoupili i zástupci Ministerstva Ïivotního prostfiedí ing. Karel Bláha a RNDr. Dagmar
Novotná. Dále se sv˘mi pfiíspûvky vystoupili:
1. Mgr. Jan Lipavsk˘, CSc. (VÚRV Ruzynû): Hlavní plodiny, v˘nosy a kvalita, „potraviny na míru“, ekonomické aspekty,
2. Prof. MUDr. Michal Andûl, CSc. (II. Interní klinika 3. LF UK): Zdravotní poÏadavky
na potraviny,
3. Ing. Petr Homolka, PhD, (VÚÎV): V˘nos, kvalita, ekonomické a veterinární aspekty,
61
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 62
Aktivity
4. Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc. (PfiFUK): Nepotravináfiské zemûdûlství,
5. Ing. Ludmila Ohnoutková (ÚEB AV âR, University of Tennessee): Biodegradabilní
plasty (in absencia, pfiednesl prof. Drobník),
6. RNDr. Noemi âefiovská, CSc. (ÚEB AV âR): „Molecular farming“ – nové produkty
pro farmacii i dal‰í odvûtví prÛmyslu,
7. Ing. Sergej UsÈak (VÚRV Praha): Plodiny pro vyuÏití v energetice,
8. Ing. Bohumil Vokál, CSc. (VÚBHB): ·krob, etanol,
9. RNDr. Vratislav Psota, CSc. (VÚ sladovnictví): Slad, pivo,
10. RNDr. Jan Pokorn˘, CSc. (BÚ AV âR, TfieboÀ): Biodiverzita, ekologie, management
krajiny (jak slouãit ekonomiku vyuÏívání rostlin s tûmito oblastmi)
Po obsáhlé diskusi se úãastníci shodli na následujících 4 oblastech, které lze v souãasné
dobû a v˘hledu do budoucna povaÏovat v âR za prioritní:
1. Nepotravináfiské vyuÏití rostlin a vedlej‰ích produktÛ a odpadÛ z jejich zpracování
s dÛrazem na bioenergetiku, biodegradabilní plasty a fytoremediace
2. Nové odrÛdy kulturních rostlin s poÏadovan˘mi vlastnostmi získané s vyuÏitím moderních biotechnologick˘ch metod (napfi. molekulární genetiky). Jde zejména o zv˘‰enou odolnost vÛãi biotick˘m a abiotick˘m stresÛm, produkci farmaceuticky a dieteticky v˘znamn˘ch látek (molecular farming) a tvorbu v˘chozích materiálÛ pro
‰lechtûní (viz memorandum ze semináfie o potfiebách ‰lechtûní z 20. 6. 05).
3. V˘zkum a zvy‰ování biodiverzity a agrobiodiverzity, vyuÏití nov˘ch a netradiãních
plodin. Management krajiny s ohledem na doporuãované a ekologicky vyváÏené
zastoupení polí, luk, lesÛ a vodních ploch, udrÏitelné hospodafiení s pÛdou a vodními zdroji.
4. Zdravé a nezávadné potraviny, krmiva, suroviny a obecnû kvalita rostlinné produkce (funkãní potraviny a krmiva, vy‰‰í nutriãní hodnota, potravinové doplÀky). V˘zkum genov˘ch zdrojÛ rostlin, ‰lechtûní a pûstování rostlin s dÛrazem na kvalitu
a nové genetické znaky, zejména pak z hlediska v˘Ïivy lidí, hospodáfisk˘ch zvífiat
a jejich prÛmyslového vyuÏití.
Rozvoj v‰ech tûchto oblastí samozfiejmû vyÏaduje také intenzivní v˘zkum, zejména
v oblasti genomiky, proteomiky, transgenose. Nezbytné je vyuÏití tûchto v˘sledkÛ a metod ve ‰lechtûní a získávání nov˘ch typÛ rostlin.
Byly také diskutovány problémy a moÏnosti spolupráce základního a aplikovaného v˘zkumu, zejména v oblasti hodnocení vûdecké práce. Pfii krat‰ích v˘zkumn˘ch programech (napfi. 3leté granty) nemohou v aplikovaném zemûdûlském v˘zkumu vzniknout
v prÛbûhu fie‰ení kvalitní publikace. Publikace pro odbornou vefiejnost v ãe‰tinû, které
jsou velmi dÛleÏité a nezbytné pro ‰ífiení nov˘ch poznatkÛ a metod, nejsou adekvátnû
hodnoceny. Systém hodnocení v˘zkumu by mûl i tuto formu prezentace v˘sledkÛ pro ‰ir‰í odbornou vefiejnost akceptovat a úmûrnû ohodnotit.
Závûr: Úãastníci semináfie reprezentující v˘zkumné, vysoko‰kolské i v˘robní instituce
apelují na pfiedstavitele RVV a pfiíslu‰n˘ch ministerstev, aby pfii vyhla‰ování dal‰ích programÛ v˘zkumu zohlednily dÛleÏitost rostlin pro rozvoj národní ekonomiky v blízké budoucnosti a do programÛ zahrnuly v˘zkum a vyuÏití rostlin s dÛrazem na v˘‰e zmínûné
prioritní oblasti.
62
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 63
Aktivity
zlom
16.3.2007 13:48
A
Stránka 64
Aktivity