Listopad 2015

Transkript

Listopad 2015

listopad 2015
Presík
Ve stínu terorismu
Tragická událost v Paříži a její vliv na naše životy (Strany 27 až 32)
Další témata:
Výročí 17. listopadu – co zaznělo na besedách naší školy
Studenti píší noviny na téma Můj kraj, moje město
Rozhovor čísla – v čem je jedinečná druhá nejstarší průmyslovka v Praze
MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRUMYSLOVÉ ŠKOLY
Obsah
Dobrý den v adventním čase! ........................................................................................................................... 3
BESEDY K 17. LISTOPADU ............................................................................................................ 4
13. LISTOPAD- DVĚ HODINY DEMOKRACIE ....................................................................................................... 9
Workshopy k 17. listopadu ............................................................................................................................. 10
Vnitřní a zahraniční politika EU ...................................................................................................................... 11
AKCE A PŘEDNÁŠKY ................................................................................................................... 12
!SECURITY Fest! .............................................................................................................................................. 12
LinuxDays 2015 .............................................................................................................................................. 13
Science Camp, Bulharsko, Sofie, říjen 2015 .................................................................................................... 14
Science camp v Bulharsku .............................................................................................................................. 15
Evropská konference EMINENT 2015 - STEM IN EDUCATION AND LIFE........................................................... 16
S matematikou a fyzikou v Temešváru ........................................................................................................... 17
Nejen za tokamakem do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd .................................................................... 18
SECURITY Fest ................................................................................................................................................ 21
KONFERENCE OPENALT .................................................................................................................................. 21
eJustice .......................................................................................................................................................... 22
KONFERENCE O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NA UNICORN UNIVERSE ......................................................... 23
Přednáška s besedou na téma „Kriminalita mládeže“ (Josef Klíma) ............................................................... 24
STUDENTI PÍŠÍ NOVINY .............................................................................................................. 25
Můj kraj, moje město: budu tady žít? ............................................................................................................. 25
Bezpečí doma, na ulici i na síti ........................................................................................................................ 25
Můj kraj, moje město: Budu tady žít .............................................................................................................. 26
Můj kraj, moje město: budu tady žít? ............................................................................................................. 26
TERORISMUS A UPRCHLICKÁ KRIZE ........................................................................................... 27
ŽIVOT VE STÍNU TERORISMU .......................................................................................................................... 27
Můj názor na aktuální dění v Sýrii a uprchlíky ................................................................................................ 28
1
Útok na ruské letadlo Airbus A321 a na Paříž ................................................................................................. 29
Terorismus ..................................................................................................................................................... 30
Terorismus ..................................................................................................................................................... 30
Uprchlická krize .............................................................................................................................................. 31
Jsou lidé přicházející do Evropy hrozbou? ...................................................................................................... 32
BUDE TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA? ....................................................................................................................... 32
SPORT........................................................................................................................................ 33
Štěstí přeje (ne)připraveným aneb napravení loňského neúspěchu? ............................................................. 33
E-sport ........................................................................................................................................................... 35
OSTATNÍ ČLÁNKY ....................................................................................................................... 36
Soutěž Junioři v IT .......................................................................................................................................... 36
Škola .............................................................................................................................................................. 36
Na prvních pěti místech se umístili žáci .......................................................................................................... 36
Drogy ............................................................................................................................................................. 37
Protidrogová přednáška ................................................................................................................................. 37
Protidrogová přednáška ................................................................................................................................. 37
Internet of Everything - šest kol soutěže právě na startu! .............................................................................. 38
Pravda a její následky ..................................................................................................................................... 39
Dennis Ritchie a jeho (bohužel) upozaděné výročí ......................................................................................... 40
FYZIKA V KRIMINALISTICE .............................................................................................................................. 42
Předání certifikátů CISCO Akademie............................................................................................................... 43
Francouzská vlajka na Facebooku ................................................................................................................... 43
Proč lidé páchají sebevraždy? Proč to dělají? ................................................................................................. 44
Jak vycházet s trenérem? ............................................................................................................................... 45
Přijímací proces na vysoké školy v zahraničí ................................................................................................... 46
VÁNOČNÍ PROJEV ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO 1952 ....................................................................................... 47
Druhá nejstarší průmyslovka v Praze.............................................................................................................. 48
FORMULE 1 v naší škole ................................................................................................................................. 50
CITÁTY – LISTOPAD 2015 ................................................................................................................................ 51
2
Mgr. Zbyšek Nechanický
zástupce ředitele
Dobrý den v adventním čase!
Je tady prosinec, adventní čas a konec prvního pololetí je
nadosah. Naše škola se prezentovala na výstavě středních škol Schola
Pragensis v Kongresovém centru. Byl to již 20. ročník.
2. prosince nás čeká první termín DOD. Věřím, že se dostaví
hodně uchazečů a že je prostředí naší školy a prezentace jednotlivých
předmětů zaujme. Další termín DOD je pondělí 14. 12.
Naplánováno je divadelní představení pro vybrané třídy, projektový den pro žáky
devátých tříd základních škol a ještě další akce.
Blíží se vánoční prázdniny. Věřím, že to bude čas oddechu, klidu a pohody.
Nezapomeňte také dohonit, co jste zameškali!
Po vánočních prázdninách již „pojedeme z kopce“, od pondělí 4. ledna 2016 nás čeká závěr
prvního pololetí, další termíny dnů otevřených dveří, první ročník pojede lyžovat,vysvědčení,
ples, pololetní prázdniny, prázdniny jarní ...
Přeji krásný a úspěšný prosinec 2015 a stejný nebo ještě lepší rok 2016.
Program na prosinec 2015, leden a únor 2016:
PROSINEC 2015
2. 12.
(středa)
14. 12.
(pondělí)
22. 12.
(úterý)
23. 12. – 3. 1. 2016
1. den otevřených dveří
2. den otevřených dveří SSPŠ
ukončení výuky v roce 2015
vánoční prázdniny
LEDEN 2016
4. 1.
3. 1. – 8. 1.
14. 1.
21. 1.
25. 1.
28. 1.
29. 1.
(pondělí)
(čtvrtek)
(čtvrtek)
(pondělí)
(čtvrtek)
(pátek)
zahájení výuky v roce 2016
lyžařský výcvikový kurz (chata Lesana, Špindlerův Mlýn)
3. den otevřených dveří SSPŠ
uzavření klasifikace za 1. pololetí
pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí
ukončení 1. pololetí
pololetní prázdniny
ÚNOR 2016
3. 2.
(středa)
10. 2.
(středa)
14. 2. – 19. 2.
29. 2. – 6. 3.
maturitní ples v Lucerně
4. den otevřených dveří
lyžařský výcvikový kurz v Rakousku
jarní prázdniny
3
BESEDY K 17. LISTOPADU
V pátek 13. listopadu 2015 se uskutečnily od 10.00 do 11.40 hodin besedy se studenty nebo
mezi studenty. Studenti se mohli napsat na některou z nabídnutých besed, pokud tak neučinili,
zůstali se svým třídním učitelem a proběhly besedy ve zbytku třídy.
Dvě nabízené besedy byly zrušeny na základě malého zájmu studentů, jedna odpadla díky
onemocnění moderátorů z řad studentů.
Ředitel hovořil po skončení besed s některými z moderátorů a zaznamenal u nich dobrý pocit
z jejich besedy. Ti mu také sdělili, že studenti byli na besedách aktivní, až je jejich přístup
příjemně překvapil.
Přehled všech uskutečněných diskusních skupin a skutečný počet diskutujících je
uveden v příloze níže.
Ředitel velmi děkuje všem, kteří vykonávali roli moderátorů a velice si jejich aktivity
váží.
Podobná akce se uskuteční před letními prázdninami v měsíci červnu 2016. Naopak na přání
studentů se před vánočními prázdninami uskuteční setkání ve třídách, bude tedy záležet na
studentech daných tříd a jejich třídních profesorech, jak zajímavý program si připraví.
Přehled moderátorů a jimi nabídnutých témat:
p. Sáblík, ředitel školy
Téma: Nechci být ovcí, kterou někdo ovládá, nechci být někým, kdo přejímá vše, co slyší, a
jen papouškuje názory jiných
Učebna: Studentský klub
Počet diskutujících: 25
Anotace tématu – podtémata:
1). Má smysl se angažovat ve věcech veřejných?
2). Jsme schopni si v záplavě informací vytvořit vlastní názor?
3). Umíme vlastní názor formulovat a nebojíme se ho veřejně sdělit?
4). Kde leží hranice mezi zdravým sebevědomím a arogancí?
5). Jak vysoké cíle má smysl si dávat a jak pracovat na jejich dosažení?
p. Nechanický, zástupce ředitele
Téma: Nová generace v nové demokratické společnosti
Učebna: 201
1). ČSSR – totalitní systém rádoby zajišťující všem všechno nebo jen někomu téměř vše
2). Sametová revoluce 1989 – mechanismus reformy politického systému v ČSSR
3). 1993 – obnovení samostatné ČR
4). Zastupitelská demokracie, samospráva, angažovanost a odpovědnost občanů, politické
strany, volby
4
p. Havelová, vyučující anglického jazyka
Téma: A 21st Century Skills – how to succeed in career and life?
Učebna: 308
o Critical thinkers? • Problem solvers? • Good communicators? • Good collaborators?
o Information and technology literate? • Financially literate?
o Flexible and adaptable? • Innovative and creative? • Globally competent?
Poznámka: Diskuse proběhne v anglickém jazyce!!!
p. Hejhal, asistent ředitele, vyučující sítí, manažer projektů, absolvent školy
Téma: Zahraniční spolupráce, je to vůbec k něčemu?
Učebna: 309
Anotace tématu - podtémata:
Na naší škole se v posledních letech zrealizovalo poměrně hodně projektů, ve kterých
mohli studenti odcestovat do jiných zemí. Zahraniční stáž či výměnný pobyt je určitě skvělá
příležitost, jak poznat jinou kulturu, zdokonalit si své dorozumívací schopnosti, či jen poznat
nové přátele. Zájem o tyto projekty však není bohužel tak velký, jak by si dle mého
názoru zasloužil.
1). Proč se těchto projektů někteří studenti nechtějí zúčastnit?
2). Jazyková bariéra aneb bojím se, že se nedomluvím?
3). K čemu mi to vůbec bude?
4). A zase ty finance - nemám na to prostředky?
5). Nevím, že škola něco takového dělá. Kde najdu aktuální informace?
p. Flachs, asistent ředitele, člen IT oddělení, absolvent školy, student FEL ČVUT
Téma: Cloudové služby
Učebna: 206
Přednáška (cca 15. minut):
1) Jak to bude s licencemi pro studenty na SSPŠ
2) Co vše Microsoftí cloud nabízí?
3) Jak synchronizovat osobní zařízení
4) Porovnání s ostatními cloudovými službami
Diskuze (cca 85 minut):
1). Jaká jsou nejlepší cloudová úložiště a jak je využívat.
2). Různorodost cloudových služeb
3). Zkušenosti a doporučení
4). Získání bezplatné licence
5). Problémy se synchronizací
6). Bezpečnost přihlášení
7). Spojení cloudu s internetem věcí
5
p. Nehasil (předseda Studentské rady), p. Šesták, studenti třídy 3.D
Téma: E-sport – je opravdu sportem a jaká je jeho budoucnost?
Učebna: 211
1). Co je to e-Sport
2). Je e-Sport vážně sport nebo ne?
3) Výhody a nevýhody
4). Budoucnost tohoto odvětví sportu
p. Kalista, student třídy 4.L
Téma: Terorismus – zvrácený fenomén doby
Učebna: 208
1). Za posledních 30 let neuběhl takřka jediný rok bez většího teroristického útoku.
Primárním cílem teroristických útoků je vyvolání strachu.
2). Jak napomáhá strach k vaší manipulaci?
3). Kdo všechno ze strachu těží?
p. Sůva, student třídy 3.B, vedoucí zpravodajství SSPS TV
Téma: Videa na internetu, jak můžeme hodnotit jejich zpracování, jejich obsah a jakým
směrem se bude ubírat jejich vývoj?
Učebna: 108
1). Je možné, že videa, filmy či klipy nahradí televizní program?
2). Jaký je váš názor na způsob točení filmů, videí v poslední době?
3). Myslíte si, že je zapotřebí drahá technika k natočení dobrého videa či filmu?
4). Nebo by stačil kvalitní software na editování videa?
p. Smužanica, student třídy 3.L
Téma: Novodobé otroctví – proč je ve 21. století ve světě více zotročených lidí než kdykoli
předtím?
Učebna: 307
1). Problém dnešního otroctví
2). Debata ohledně příčin otroctví
3). Jak by se otroctví dalo řešit
4). Dopady otroctví na společnost
6
p. Novák, p. Štorek, studenti třídy 4.D
Téma: Bude Čína světovou velmocí číslo jedna?
Učebna: 110
1). Vývoj Číny za posledních třicet let
2). Vliv na Čínu ze světa
3). Život v Číně
4). Vliv Číny na světovou ekonomiku
Poznámka: Moderátor Novák pobýval celý říjen 2015 v Číně jako člen delegace českých
podnikatelů.
Poznámka: Oba moderátoři strávili po skončení druhého ročníku rok na studiu v USA.
p. Klouček, p. Fladung, studenti třídy 3.L
Téma: Vesmírné cestování – realita nebo fikce?
Učebna: 318
1). Obecné informace o vesmíru.
2). Teorie o cestování vesmírem.
3). Kam už se lidé ve vesmíru dostali a co dokázali?
p. Škrabal, p. Jeník (předseda Školské rady), studenti třídy 3.L
Téma: Vnitřní a zahraniční politika EU
Učebna: 107
1). Je vhodný model federální Evropy?
2). Jak řešit uprchlickou krizi – společně nebo každý stát zvlášť?
3). O čem všem má rozhodovat EU? O názvu marmelády?
p. Růžička (správce Studentského klubu), p. Zahrádka, studenti třídy 3.D
Téma: Bezpečnost a ochrana osobních dat na internetu a na sociálních sítích
Učebna: 322
1). Co jsou to osobní údaje?
a). Co si na internetu chránit?
b). Co útočníci vyhledávají?
2). Jak si zajistit bezpečí na internetu?
a). Nastavení silného hesla.
b). Co o sobě sdílet na internetu a co už ne ?
3). Zneužití osobních údajů.
a). stalking (špehování po internetu)
b). únos
4). Volná diskuze
7
p. Sýkora, p. Němec, studenti třídy 4.C
Téma: Digitální stopa, kterou zanecháváme
Učebna: 301
1). Jakou digitální stopu zanecháváte na internetu?
2). Jak regulovat stopy, které zanecháváme?
3). Je sledování uživatelů etické?
4). Proč se tomu bránit?
Poznámka: Oba moderátoři již několik let podnikají v oblasti IT.
Poznámka: Oba moderátoři spolupracují se školou na projektu Kybernetická bezpečnost,
zúčastní se různých konferencí či jednání s partnery z firem či vysokých škol, spolupracujících
s naší školou.
p. Stříbrný, třída 3.D
Téma: Novodobé městské dopravní prostředky
Učebna: 111
1). Jaké městské dopravní prostředky jsou dnes k sehnání?
2). Pomáhá to opravdu dopravě nebo ne?
3). Klady a zápory?
4). Má tento způsob dopravy budoucnost?
p. Chochlovský,třída 2.C
Téma: Svoboda jedněch na úkor druhých
Učebna:
1). Omezování svobod kuřáků a nekuřáků
2). Konzumace alkoholu v závislosti na věku
3). Dostupnost legálních drog
Besedy ve třídách s třídními učiteli (asi půjde jen o některé třídy):
Téma: Proč má smysl si připomínat 17. listopad 1939 a 1989?
Učebna: bude řešeno aktuálně dle počtu studentů nepřihlášených k diskusním skupinám
Počet diskutujících: kdo ve třídě zbude
1). Jaký význam měla smrt studentských vůdců v roce 1939 a zavlečení do
koncentračních táborů mnoha dalších studentů?
2). Dokážeme být hrdi na občany svého národa, kteří obětovali svou svobodu a někteří
i svůj život pro naši svobodu a demokracii?
8
3). Jsou dostatečně ve školách i ve společnosti vyzdvihováni tito hrdinové? Pokud ne,
tak co udělat, aby se situace zlepšila?
4). Česká republika má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, patří k zemím
s nejvyšší životní úrovní, daří se ekonomice, netrápí nás tajfuny, tornáda, zemětřesení ani
zatím teroristé. Tak proč je v národě tolik negativismu?
Zbytek třídy 1.A – třídní p. Nesvadbová, Učebna: 306, Počet diskutujících: 10
Zbytek třídy 1.C – třídní p. Kafka, Učebna: 314, Počet diskutujících: 23
Zbytek třídy 2.A – třídní p. Cimlerová, Učebna: 312, Počet diskutujících: 13
Zbytek třídy 2.B – třídní p. Řejhová, Učebna: 113, Počet diskutujících: 26
Zbytek třídy 2.C – třídní p. Lojdová, Učebna: 210, Počet diskutujících: 27
Zbytek třídy 3.A – třídní p. Rybáková, Učebna: 213, Počet diskutujících: 18
Zbytek třídy 4.A – třídní p. Krajčová, Učebna: 8, Počet diskutujících: 14
Zbytek třídy 4.B – třídní p. Kotek, Učebna: 216, Počet diskutujících: 13
Zbytek třídy 4.C – třídní p. Lochman , Učebna: 7, Počet diskutujících: 15
Michael Kalista
4.L
13. LISTOPAD- DVĚ HODINY DEMOKRACIE
Ke konci října byla svolána schůze předsedů jednotlivých tříd,
prostřednictvím které jsme byli seznámeni s programem výuky na
listopad. V tomto měsíci nás totiž čekala jedna významná událost,
17.listopad - mezinárodní den studenstva, svátek studentů. Jak je již
na SSPŠ tradicí, byla k této příležitosti, v pátek 13. listopadu, vytvořena
diskuzní akce „den demokracie“, mezi studenty přezdívaná „den D“. Studenti, kteří měli zájem
o aktivní účast na pořádání tohoto diskuzního klání, si předem určili témata, na jaká se svými
kolegy budou diskutovat. Když jsem poprvé nahlédl do seznamu témat, nebyl jsem překvapen,
že mnoho studentů, kteří hodlají diskuze vést, se rozhodlo pro témata přímo se týkající stavu
dnešní společnosti a krizím, které ve světě propukají.
K mé diskuzi. Měl jsem tu možnost si svůj „řečnický jazyk“ vypilovat již minulý rok, kdy
jsem několikrát vedl diskuzi v rámci své třídy, na zahraniční stáži v Bulharsku a na konci roku
také ve škole na dni demokracie, přesto, anebo možná právě proto* to bylo letos poprvé,co
jsem necítil žádnou trému, a mohl jsem se tedy plně soustředit na diskuzi samotnou.
Diskutovali jsme o terorismu. Byl to pátek, kdy jsme si se studenty procházeli různé teroristické
činy historie a snažili se přijít na jejich příčiny a důsledky. V současné době uprchlické krize
jsem čekal, že vzorek společnosti, 36 účastníků diskuze, bude naladěno tak jak se to na nás ze
9
všech mediálních stran hrne. Terorismus se spojuje především s islámem a s uprchlíky. Brzy
jsem zjistil, že když jsem očekával tvrdou diskuzi né-li hádku o to, jak to tedy vlastně s tím
terorismem je jednoznačné, mýlil jsem se. V místnosti, která z pro mě nevysvětlitelného
důvodu povstala, když jsem přišel do místnosti a kde jediný kdo narušoval diskuzi a podrýval
mou „autoritu“ byly dveře, se nacházelo 36 přemýšlejících studentů. Dobře, někteří možná
spali. Ale my ostatní jsme se shodli na tom, že každá mince má dvě de facto tři a více stran a
že pro boj s terorismem se zanedbává jedna velmi důležitá myšlenka: „Hledáme-li viníka,
ptejme se, kdo z terorismu vlastně má profit?“.
Diskutovali jsme v pátek, vzpomínáte co se stalo v pátek třináctého v noci? Nejsem
dostatečně zdatný ve formulaci svých myšlenek na papír, abych napsal, co přesně si myslím.
Přijďte si o tom se mnou promluvit, povím Vám to. Nicméně, chci říct především následující.
Z teoristických atentátů v Paříži neviňme nikoho kromě viníka – radikální islamisty. Radikální
islamisté svými útoky chtějí šířit strach a nenávist, chtějí rozštěpit západní společnost. Pokud
se jim povede radikalizovat západní společnost, dostanou to, co chtějí, svůj džihád.
Násilím teroristické organizace porazit můžeme, ale jen dočasně, nikdy to
nebude finální výhra. Porazit ideu, to dokáže jen jiná idea. Já a mnoho mých přátel
především z řad studentů věří, že evropské morální hodnoty a hodnoty člověka jako jedinečné
svobodně myslící bytosti, jsou tou nejsilnější ideou, kterou lidstvo dnes má. Evropa se musí
bránit především tak, že nebude za žádnou cenu ustupovat od demokratických zásad. Lidé,
kteří opouštějí svou vlast a imigrují k nám, mají v drtivé většině takovou „Paříž“ téměř každý
den doma. Co je podle mě největší zbraní proti DAESH? Solidarita, empatie a demokratické
principy. Až ty nenávistné zrůdy uvidí, jak se západní svět nenechá zlomit a i přes teror, kterým
mu hrozí, bude dál nastavovat lidskou tvář a pomůže každému, kdo o pomoc požádá a pomoc
si zaslouží, pak jim teprve dojde, že tuhle válkou nemůžou vyhrát, ne ve 21. století svobody a
tolerance.
Tomáš Nehasil
3.D
Workshopy k 17. listopadu
V pátek 13. listopadu se na naší škole uskutečnily diskuze k 17. Listopadu.
Díky benevolenci pana ředitele jsme nemuseli diskutovat pouze o
demokratických záležitostech, ale naše témata se mohla týkat jakékoliv
společenské problematiky, o které se studenti zajímají. Naše beseda se
týkala problematiky ohledně eSportu, s návštěvníky naší přednášky jsme
řešili, zdali je eSport vážně sport a jaká je jeho budoucnost.
Celá beseda probíhala v zasedací místnosti č. 211 a kapacita naší přednášky byla kvůli
enormnímu zájmu zvýšena z 30 na 60 míst. I tak se naše přednáška vedla v příjemném a
přátelském prostředí, každý mohl říci svůj názor a nebyl za něj nijak odsuzován.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem za účast a panu řediteli za možnost zorganizovat tyto
diskuze.
10
Jeník Michal
3.L
Vnitřní a zahraniční politika EU
Dne 13. 11. 2015 se konal na naší škole workshop na téma „Politika EU“.
Workshop pořádal Michal Jeník a Josef Škrabal. Debata se skládala
z hlavních témat -je vhodný federativní model Evropské unie, jednotná
armáda EU, rozšiřování EU a rozprava o všech krizích, které v dnešní
době Evropskou unii trýzní- řecká krize, uprchlická krize atd. Na celou
akci přišel poměrně malý počet účastníků, ale i přesto se rozvinula
bohatá a pestrá rozprava. Docela mne nakonec mrzí, že dnešní mladí se
o téma, které se jich tak dotýká, neprojevují větší zájem.
11
Akce a Přednášky
Bc. Martin Beránek
vyučující výpočetní techniky
!SECURITY Fest!
Dne 21.10.2015 proběhla akce společnosti CESNET nazvaná
!SECURITY Fest!. Nejprve pár slov právě k CESNETu. Pokud jste
někdy přemýšleli nad tím, jakým způsobem funguje otevřený
internet mezi univerzitami v České republice, věřte, že funguje
převážně právě kvůli CESNETu. Dnešní výzkum se bez vytváření a
sdílení dat neobejde. Ta jsou potom nutná někam uložit, případně přenést. K tomu slouží právě
CESNET.
My ale dorazili jen na konferenci, kterou CESNET pořádal. Byla připravena právě pro
studenty středních škol. Studenti měli možnost dozvědět se o tom, jaká bezpečnostní rizika
potkávají naše zařízení každý den. Ať to byl odposlech GSM nebo zabezpečení drobných
počítačů v IoT.
Konference trvala zhruba tři hodiny. Osobně jsem byl rád, že jsem měl možnost
studenty zavést do takového prostředí. Chodit na konference je totiž v IT dokonalá příležitost
se něco dozvědět a objevit to, co byste normálně negooglili. Budeme se těšit na příští ročník,
který bude zase v měsíci kybernetické bezpečnosti, říjnu roku 2016.
Přikládám ilustrativní kresbu k tématu od Petera Steinera:
12
Bc. Martin Beránek
LinuxDays 2015
Dne 10. a 11. října se konala dnes již tradiční konference LinuxDays.
My jsme samozřejmě dorazili také. Mimochodem, za posledních 5
let jsme nechyběli ani na jedné konferenci InstallFest a už tři roky
chodíme i na LinuxDays. Tento rok jste mohli na konferenci potkat
Lukáše Kotka, Martina Beránka, ale, k našemu potěšení, také pár
našich studentů a bývalých zaměstnanců.
Jedním z bodů programu byla třeba i možnost certifikace LPI. Jeden z našich studentů, Martin
Slanina, se tak pokusil o zvládnutí zkoušky Linux Essentials. Lukáš Kotek se také snažil doplnit
svou, dosud skrovnou, sbírku certifikátů a podstoupil stejnou zkoušku. A nakonec zmiňme
ještě Martina Beránka, který se pokusil zvládnout dvě zkoušky (101, 102) pro získání certifikace
LPIC 1. Vzhledem k tomu, že výsledky budou do tří týdnů, čekejte, že se dozvíte více v dalším
čísle Presíku.
Součástí programu bylo veliké spektrum přednášek. I začátečníci si mohli přijít na své díky
označení úrovně složitosti probíraného tématu u každé jednotlivé přednášky. Je dobré zmínit
třeba přednášku o Turris Omnia, který je jedním z mála opravdu českých routerů. A dodejme
k tomu, že pokud vše půjde dobře, můžete se s ním na SSPŠ setkat už příští rok.
V jednom z přednáškových sálů permanentně probíhal FIT Track, který měl za cíl seznámit
studenty prvního ročníku fakulty s tématy výuky na FIT ČVUT. Dále jste pak mohli přijít na
přednášky o IoE/IoT a zjistit, jaká je pro vás vhodná alternativa z nepřeberných existujících
Arduino zařízení.
Většinu z témat – a těch bylo doopravdy hodně – jste si mohli vyzkoušet na workshopech. Ty
se pořádaly v učebnách FIT ČVUT. Za zmínku rozhodně stojí například workshop na téma „Jak
si složit 3D tiskárnu“. Workshopů bylo doopravdy hodně a jejich kvalita vysoká.
13
Mgr. Věra Krajčová
vyučující fyziky
Science Camp, Bulharsko, Sofie, říjen 2015
Jsou akce, které pokládám za jednoduše výborné. Do této
kategorie patří Sciece camp, který organizuje bulharská
vzdělávací agentura, jejíž vlastníkem je můj Scientix kolega
Alexandr Angelov. Naše škola je jediná v ČR, která na tuto akci
dostává pozvání. Líbí se mi její pojetí. Camp je zaměřen na
vzdělávání formou workshopů a především na komunikaci a spolupráci. Témata jsou lákavá nanotechnologie, chemie, aerodynamika... Mám pocit, že samotní studenti ani sami netušili,
kdy se učili, kdy šlo jen o hru či "jen o takovém povídání".
Na setkání se sešlo 15 studentů a studentek ze tří zemí - Bulharsko, Turecko a ČR. Má funkce
byla v podstatě jen přihlížet a případně pomoci s organizací. Bylo opravdu krásné pět dní
pozorovat studenty, kteří s nadšením tvoří, baví se mezi sebou bez ohledu na národnost a
naprosto nenuceně se vzdělávají. Ve fyzice, technice, angličtině, komunikaci, diskuzi, empatii,
svobodném projevu názoru, ve vlastním rozhodování... v kompletním rozvoji celé své
osobnosti.
Pevně věřím, že se i díky grantu hl. m. Prahy, dostane na Science camp více našich studentů.
Třeba přesně za rok.
14
Tomáš Formánek
2.D
Science camp v Bulharsku
Letos v říjnu proběhl Science camp v Bulharsku. Zúčastnili jsme
se čtyři studenti z 2.D společně s paní učitelkou Věrou Krajčovou.
Vše začalo na letišti Václava Havla, kde jsme se sešli v pátek
23.10. v sedm ráno a vydali se letecky do Sofie s přestupem ve
Varšavě. Tam jsme měli na přestup pouze 30 minut, ale stihli jsme let
bez problémů. Oba lety proběhly příjemně a na letišti na nás již čekali
pořadatelé. Dozvěděli jsme se, že účastníků bude pouze 15, a to včetně
nás.
Program začal v sobotu ráno a to teambuildingem. Základem bylo se mezi sebou
poznat a správně se naučit jména ostatních. Většina programu totiž probíhala jako workshop
a základem bylo s ostatními spolupracovat. Veškerý rozhovor se odehrával v angličtině, takže
jsme neměli problém se domluvit.
Program se většinou odehrával v místě ubytování, kde jsme udělali i několik pokusů.
Jeden z nich byl i let rakety, ale jen na bázi vody a stlačeného vzduchu. Přesto ale byla raketa
schopna letět až 20 metrů, přičemž její sestrojení trvalo ani ne 30 minut. Dále nám předvedli
možnosti využití nanotechnologie, například materiál, který nelze namočit či ošetření
materiálu proti zamlžení. To se může hodit u brýlí nebo skel automobilů.
Kromě toho nás ale zavedli i do centra města a ukázali nám důležité památky a kulturní
místa. Navštívili jsme archeologické muzeum, katedrálu svatého Alexandra Něvského a několik
dalších míst. Část dne jsme strávili i v nákupním centru a na lezeckých stěnách Walltopia.
Kemp jsme opouštěli ve středu dopoledne a letěli zpět. Opět s přestupem ve Varšavě,
ale tentokrát jsme čekali přes dvě hodiny a do Prahy se dostali až po osmé místního času.
Na akci se nám moc líbilo. Poznali jsme plno nových lidí, naučili a dozvěděli jsme se
něco nového. Zároveň jsme objevili nový kousek světa. Bylo pěkné to zažít a určitě bychom si
to rádi někdy zopakovali. Tomu vděčíme i paní učitelce Krajčové, která nám tuto šanci dala a
my ji plně využili.
15
vyučující fyziky
Evropská konference EMINENT 2015 - STEM IN
EDUCATION AND LIFE
Jsou pozvání, která se neodmítají. Když jsem se dozvěděla, že
jsem byla vybrána jako zástupce STEM učitelů z ČR na konferenci
EMINENT 2015 do Barcelony, byla jsem nadšená. Tato
každoroční konference je zajímavá tím, že se zde setkávají vyslanci ministerstev školství,
vzdělávacích agentur, zástupci průmyslu a učitelé. Účast je jen na pozvání. V letošním roce,
přesněji 19. - 20. 11. 2015, se ji zúčastnilo 257 osob z 37 zemí světa.
Program konference byl pro mě nestandardní, z velké části tvořený z ministerských příspěvků
různých států. Inovace z nich vyplývající měly z velké části hodně společného. Měla jsem pocit,
že se vymýšlí stále dokola to, co už vymyšleno bylo a že o kvalitním vzdělávacím procesu zde
mluví teoretici a statistici se svými barevnými koláči, kteří o skutečných potřebách učitelů a
studentů vědí jen velmi málo a často ani nechtějí nic vědět. Skutečná výuka jim narušuje jejich
teoretické vize.
Zajímavý byl workshop, kde jsme byli všichni
záměrně promícháni. Skupinky po 4, každý s jiným
pohledem na vzdělání. Učitel, ministerský
úředník, zástupce firmy a zástupce vzdělávací
agentury. Jak různé pohledy! Praxe, teorie,
finance a vize. Měli jsme diskutovat problémy a
přání ze svého pohledu a HLAVNĚ vnímat, co si
přejí ostatní. Dozvěděla jsem se spoustu
informací o tom, jak co by učitelé měli, ale vnímal
také někdo pohled učitele? Je velký rozdíl mezi
poslouchat a naslouchat...
Ale abych nekončila článek negativně...
Konference byla skvělá. Jiná, ale velmi poučná v
pochopení názorů lidí mimo učitelkou profesi.
Navíc Barcelona bylo město, které jsem si přála
vidět už od doby, kdy jsem ve Španělsku
studovala. Bohužel tenkrát na ni nedošlo. Město,
kde se snoubí gotické centrum s mořským
pobřežím plným jachet, skleněné moderní stavby
s Gaudího originalitou. Dva pozdní večery volné
tak akorát k velmi rychlému projetí centra nedaly
vyniknout barevnosti města, ale černobílý
obrázek vytvořen byl. Jak jistě víte, večer a v noci
reagují v oku na světlo jen tyčinky, čípky při
slabém osvětlení "odpočívají". Ale to už jsme v
biologii, potažmo ve fyzice. A tu najdete všude :-)
16
Michael Kalista
4.L
S matematikou a fyzikou v Temešváru
Na začátku listopadu (2.listopadu - 6.listopadu) jsme se byli opět
podívat v Temešváru, nikoliv v Rumunsku, ale v učebním centru FEL
ČVUT v jižních Čechách. A jelikož jsme kluci chytří, tedy chtěli bychom
být, jeli jsme se tam vzdělávat. Byl to týden oficiálně nazvaný „S
matematikou a fyzikou v Temešváru“ a tak jsme počítali s tím, že
budeme počítat. A počítali
jsme, jak o závod. Každý den
nás
špičky
akademické
společnosti v ČR naplňovaly
novými
znalostmi.
Vyčerpávající matematické
přednášky
střídaly
ty
zábavnější,
přednášky
z fyziky a experimentální
bloky. Každý večer pak bylo
připraveno pozorování noční
oblohy, které sice několikrát narušila mlha, ale i tak jsme měli možnost spatřit objekty
hlubokého vesmíru (deep-sky objects) za poutavého komentáře opravdových odborníků, přes
fyziku a astronomii pana profesora Petra Kulhánka, přes pozorování samotné pana doktora
Vítězslava Kříhu. Fotky a další informace můžete najít na webu
www.aldebaran.cz/actions/2015_mft.
Osazenstvo soustředění jsme jako studenti Preslovky tvořili přibližně z 50%. Je tedy
otázkou zda jako fakultní škola máme jistou protekci nebo je paní učitelka Renata Zýková
nadmíru schopná vyjednavačka. Ať tak či tak, jsem jako student čtvrtého ročníku této školy
velice spokojen, že jsem se v průběhu let mohl účastnit několika podobných vzdělávacích
kurzů, které mi snad pomůžou v dalším studiu.
17
Lukáš Kotek
Učitel odborných předmětů
Nejen za tokamakem do Ústavu fyziky plazmatu
Akademie věd
Na začátku listopadu (konkrétně šestého) studenti a kantoři naší
školy pod vedením Mgr. Věry Krajčové navštívili Ústav fyziky
plazmatu Akademie věd České republiky, který se nachází v těsné
blízkosti stanice metra Ládví. Návštěva měla dva klíčové body: (1) prohlídku budovy s
tokamakem Compass a (2) seznámení se s prostory, ve kterých sídlí ve střední Evropě unikátní
laser PALS. Oběma těmto událostem předcházela obsáhlá úvodní přednáška z valné části
zaměřená obecně na problematiku jaderné fúze, což je záležitost, které se oba dva prve
zmíněné projekty dotýkají.
Obrázek 1: Před Ústavem jaderné fyziky a plazmatu AVČR
Jaderná fúze
Jaderná fúze jakožto potenciální zdroj energie budoucnosti je záležitostí, která z pohledu vědy
čerpá značnou pozornost. Bohužel už o něco menší pozornost čerpá, co se týká dostupných
financí získávaných ze strany vlád do dané oblasti investujících. To bylo (bohužel smutně
nepřekvapivé) nejvýraznější sdělení úvodní přednášky v ústavu. Odráží se to na charakteru
projektu ITER, který, ač je, co do svých (až megalomanských) parametrů, jedním z největších
světových vědeckých projektů vůbec, úrovní financování ho přesto zastíní mnohá jiná
angažmá soukromých firem.
18
Co tedy ve stručnosti ITER je? Jedná se o celosvětově financovaný na jihu Francie budovaný
tokamak, který bude první svého druhu už z hlediska neomezené možné doby provozu
(soudobé tokamaky dokážou být v provozu bez rizika poškození nejvýše desítky sekund), na
jehož základu lze odladit a dále zkoumat možnosti budování dalších principu jaderné fúze
využívajících už komerčních elektráren. O jaký základní princip se jedná? Při vysokých
teplotách (tzn. desítky či stovky milionů Kelvinů) lze docílit slučování atomů tritia. Při tomto
procesu dochází k uvolnění většího množství energie, než jaká je prve vložená. Zdá se to
triviální? Vskutku není.
Tokamak Compass
Český (tedy zcela přesně řečeno původem britský) tokamak Compass je vědeckým zařízením,
které dosahuje krátkodobého energetického odběru až 40 MW (je důležité podotknout, že
nikoliv ze sítě, ale prostřednictvím setrvačníků, schopných tento výkon dodat po dobu až 2
sekund, což odpovídá délce jednoho prováděného experimentu). A co je vlastně tokamak?
Stručně řečeno zařízení, v rámci kterého je izolace pomocí (ať již jakéhokoliv) materiálu
nahrazena extrémně silným magnetickým polem. V rámci tohoto pole je pak možné izolovat
plazma sice o extrémně nízké hustotě, ale zároveň také plazma, se kterým lze dosáhnout
teploty (u Compassu) až 20 000 000 Kelvina. Impozantní.
Obrázek 2: Tokamak Compass v celé kráse
Laser PALS
Realizovat funkční tokamak je extrémně náročnou záležitostí. Vyjma extrémních teplot a
namáhání materiálu dochází i k uvolňování rentgenového záření, což z tokamaku nečiní úplně
nejpřívětivější zařízení do nepohody. Jiným přístupem, jak docílit jaderné fúze, je použití laseru
o velmi silném výkonu a jeho zacílení do úzkého prostoru. Laser PALS (Asterix), který je
v Ústavu fyziky Akademie věd přítomen, sice není cílen na tento druh pokusů, ale experimenty
19
na něm prováděné nejsou o nic méně zajímavé a významné. Fascinující je už samotný prostor,
v němž je laser umístěn a jeho důraz na naprostou čistotu. Tento prostor je vyplněný mimo
sad zesilovačů i pokročilou optikou. Výkon? Energie impulsu (trvajícího velmi krátký okamžik)
má až 10 kJ. Opět impozantní hodnota.
Obrázek 3: Laser PALS s veškerou instalací
Závěr
V průběhu celé návštěvy se nám dostalo profesionálního výkladu ze strany pracovníků ústavu.
Výkladu ze zápalem a nadšením pro věc. Věřím, že tento rozměr se přenesl i na naše studenty.
Na mě tedy určitě, byť si nejsem jist, zda (či nakolik) jsem jako laik schopen ocenit vědeckou
krásu zde prováděných experimentů. Samozřejmě, už jen prve zmíněná čísla ohromí (pro
porovnání – výkon jednoho bloku JE Temelín je 1 GW, krátkodobý výkon tokamaku je pak 40
MW). Co ale mohu pochopit a ocenit jistě, je výjimečnost zdejší činnosti v evropském měřítku.
Takovéto projekty se opravdu běžně nedělají všude, v každé zemi, naopak. Lze tak jen doufat,
že v rámci popularizace vědy byli naši studenti kladně poznamenáni. Stejně tak nelze
pracovníkům ústavu upřít jednak přání obligátního zdaru v dalším působení, ale i jistotu a
perspektivu do budoucna, která, jak vyplynulo ze vzájemné konverzace, nemusí být bohužel
samozřejmá.
20
Jan Šefčík
4.L.
SECURITY Fest
Dne 21. října ve středu jsme se místo hodin VOP zúčastnili
souboru přednášek s názvem SECURITY Fest na Masarykově koleji.
Akce byla pořádaná organizacemi CESNET a CZ.NIC. Přednášky na
téma „Nástrahy v prostředí internetu“ byly pořádány ve čtyřech
půlhodinových částech. Časový harmonogram přednášek byl
naplánován od dvou do pěti hodin.
První přednáška byla zaměřena na téma „Já, anonym?“, kde jsme byli poučeni o tom,
jak lze vysledovat náš pohyb po internetu a kdo tyto data využívá.
Ve druhé přednášce jsme se dozvěděli bližší informace o mobilních sítích. Přednáška
nesla název „Mobilní zranitelnost“ s podtéma rizika spojená s používáním aplikací pro chytré
telefony.
Jako další následovala přednáška „Bezpečnost webových aplikací“, ve které jsme se
dozvěděli o rozdílech v zabezpečení webů a rizikách u používání těchto slabě zabezpečených
webů.
Poslední přednáška měla název IoT neboli „Internet of Things“. Protože se začíná v
dnešní době rozmáhat tento trend chytrých zařízení, jako jsou například chytré ledničky,
mikrovlnky, tak jsme si pověděli něco o problémech spojených s možným odposloucháváním
nebo přímo ovládáním těchto zařízení nějakou třetí osobou, což by mohlo mít v jistých
případech i fatální následky.
Na závěr celého semináře byla naplánovaná diskuze k probraným tématům nebo
síťařské problematice. Celá akce proběhla v dobré atmosféře a za sebe musím říci, že se mi
velice líbila a myslím, že jsem se dozvěděl spoustu zajímavých poznatků k této rozsáhlé
tématice.
Bc. Martin Beránek
KONFERENCE OPENALT
Dne 7.10 a 8.10 proběhla tradiční konference OpenAlt. Já jsem se
konference účastnil jako proctor LPI. Jedinou velkou chybou bylo to,
že se celá konference pořádala v Brně, proto jsem se spíš profesně
účastnil jen neděle.
Na konferenci bylo možné potkat spoustu známých tváří.
Příkladem bych uvedl členy 3D labu z FIT ČVUT. Miro
Hrončok dokonce vystoupil na ČT1 v živém vysílání na téma
3D tisk.
Nechybělo bezpočet workshopů, jako bylo třeba pečení
chleba. Na OpenAlt je také open kino, kde se celý den
promítaly otevřené filmy. Účastníci mohli zajít i na blok o
otevřeném vzdělávání.
Celkově byla konference vedena v otevřeném duchu a
rozhodně nelituju té dlouhé cesty.
21
Bc. Martin Beránek
eJustice
Dne 23.11 se v rámci Informatických večerů na FIT ČVUT pořádala
přednáška na téma eJustice. Přednášku vedl JUDr. Robert Pelikán
Ph.D (současný ministr spravedlnosti) a Ing. Jan Ladin. Osobně jsem
se na přednášku vydal s tím, že mi kvůli ní zbude daleko méně času
na to, abych se mohl učit. Na druhou stranu, kdy potkáte ministra a
dozvíte se něco o ICT v rámci ministerstva.
Pan ministr uvedl problematiku ICT na ministerstvu v několika příkladech. Mluvil o tom, jak
těžké je získat data z množství informačních systémů (dále jen IS), které ministerstvo
provozuje. Nejenom, že jsou systémy staré, ale i těžko měnitelné. Jeden triviální dotaz, který
by průměrnému znalci SQL zabral maximálně 10 práce, může znamenat výdaj až 15000 pro
ministerstvo.
Naprosto chybí možnost propojení systémů, takže většinu přenosu dat mezi systémy řeší
speciální zaměstnanci. V horších případech takové úkoly řeší zaměstnanci, kteří mají spoustu
vlastní práce.
Používané IS jsou dokonce tak staré, že jejich nákupní cena byla ještě v markách. Problém je,
že se firmám nevyplatí vyvíjet nové systémy, protože údržba starých je velice nákladná a to se
dá naúčtovat ministerstvu. Dostáváme se k fenoménu, který je znám jako Vendor Lock-in.
eJustice 2020 je tedy ucelený metodický postup, jak se z takové situace dostat (doufejme).
Cílem by měla být nezávislost na dodavatelích software, vytvoření samostatného silného ICT
oddělení na ministerstvu, lepší propojení a další vlastnosti. Posluchači přednášky měli možnost
se ptát, proto hned padla otázka, zdali se program udrží i po nových volbách. Odpovědí jim je
služební zákon. Ten by mohl zaručit, že úředníci budou moci práci dokončit.
Z celé přednášky jsem měl smíšené pocity. Bylo to poprvé, kdy jsem slyšel právníka
kompetentně mluvit o problémech IT, což je velice milé překvapení. Z minulých zkušeností (v
rámci konference LawFIT) jsem takový pocit neměl. Většinu přednášky však vedl Ing. Ladin,
který je za program eJustice zodpovědný. Pokud tedy bude mít program možnost se prosadit
a dokončit, osobně bych očekával zrychlení justice v ČR.
22
Filip Řežábek
asistent ředitele, člen IT oddělení
KONFERENCE O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
NA UNICORN UNIVERSE
Úvodem prezentace nás provázel pan Bartl, který je šéf
bezpečnosti ve firmě Unicorn Systems. Cílem konference bylo
rozšíření obzorů v oblasti kybernetické bezpečnosti, seznámení se zákonem o Kybernetické
bezpečnosti, který přišel v platnost 1. 1. 2015, seznámení s pojmy jako je klíčová
infrastruktura, cena dat s čímž jde ruku v ruce kyberkriminalita. Zároveň jsme byli upozorněni
na základní nebezpečí cloudových řešení.
Důležité je také změnit mentalitu, co se týče pohledu na ICT bezpečnost. Díky tomu je i nutné
neustále aktualizace v oblasti legislativy, neboť ICT se vyvíjí rychle.
Následovala přednáška o Security of Things, neboť aktuálním tématem je Internet of Things a
málokdo vidí druhou stranu mince spojenou s jejich zabezpečením a propojením
s infrastrukturou. Důležité pojmy – Integrity, Confidentiality, Authentication, Availability. Ve
zkratce se dá říct, že je důležité zajistit celistvost toku informací, jejich dostupnost, musí být
ověřeny a tím pádem i důvěryhodné co se týče jejich významu.
Nesmí chybět zmínka o motivaci, proč se zabývat touto problematikou. Tou je především
propojení ICT s klíčovou infrastrukturou a tím pádem škodu, kterou může útok napáchat. Díky
IoT přecházíme z ICT světa, jakou jsou servery, disková pole na non-ICT zařízení, které jsou
většinou připojeny bezdrátově. Bavíme se o domácích spotřebičích, CAD jednotky
v automobilech a mnoho dalšího. Z toho vyplývá, že problém bezpečnosti je komplexním a
všudypřítomným. Je důležité i aktualizovat legislativní prostředky a odpovědět na základní
otázku, kdo nese zodpovědnost v případě útoku například na automobil. Zároveň se
diskutovalo o otázce budoucího vývoje. S nárůstem výpočetního výkonu se začíná řešit i
možnosti šifrování a vývoje. Důležitá je taky možnost standardizace.
V odpolední
části
se
diskutovalo o vývoji v oblasti
návrhu softwarových řešení.
Je to především díky vzniku 3.
platformy,
které
spojuje
Social+Mobile+Big
Data+Cloud. Příkladem je
například aplikace Uber, které
nahrazuje standartní Taxi
služby. Následovala zmínka o
Wi-Fi od společnosti Aruba,
kterou bychom rádi používali i
u nás na škole.
23
Pavel Šmerda
1.C
Přednáška s besedou na téma „Kriminalita mládeže“
(Josef Klíma)
Dne 26.11 jsme se třídou vyrazili na zajímavý výlet, mělo se jednat o
přednášku na téma kriminalita mládeže, sešli jsme se na zastávce
Strašnická, jako obvykle pár studentů přišlo pozdě, ale asi o dvě tři
minuty, a tak jsme vyrazili. Když jsme dorazili k budově, kde se to mělo
konat, všichni jsme na danou budovu koukali a říkali si, jestli je to opravdu ona, byla to stará
začmoudlá budova, která nám připomínala budovy z minulosti, a také že to byla budova z
minulosti, na budově byla pamětní deska, na které stálo, že tato budova byla vystavěna roku
1941-1946 studenty z vysokých škol.
A tak jsme šli dovnitř, některé třídy už tam byly a čekaly, až přijdou všichni. Když už přišli
všichni, tak to začalo a na podium se objevila mně známá tvář pana Josefa Klímy z televize. A
začal nám vyprávět o případech, které řešil a natáčel a kde figurovala hlavně činnost mladých
lidí, bylo toho opravdu hodně a ve většině figurovala náhoda nebo jenom blbost lidí. Ale bylo
to vcelku zajímavé, ale i zastrašující, když jsme slyšeli, jak někteří aktéři skončili, a nebyly to
konce, které bych zrovna chtěl zažít, ale někteří samozřejmě skončili dobře, jak to někdy bývá,
ale tato přednáška pro mě osobně byla velmi naučná a pochopil jsem, že ne všechno je takové,
jak to zezačátku vypadá.
A to byl konec přednášky a vraceli jsme se do školy, cesta zpět byla nepříjemná, byla zima a v
tramvaji se tlačily tři třídy, takže se na mě permanentně někdo lepil, což nebylo zrovna dvakrát
příjemné, zvláště pokud to je můj smradlavý spolužák, ale ihned, jak se uvolnilo místo, tak jsem
si sednul a dál už probíhala cesta v pořádku, aspoň pro mě a vystoupili jsme na Smíchově před
budovou Městské knihovny, tam nás na požádání rodičů jeden spolužák opustil a my jsme to
brali jako zradu, ale co jsme mohli dělat, a šli jsme do školy a to byl konec naší dobrodružné
výpravy.
24
STUDENTI PÍŠÍ NOVINY
Jako každý rok, i letos se naši studenti přihlásili k projektu deníku MF Dnes „Studenti
píší noviny“. Níže jsou uvedené některé příspěvky, které byly do novin zaslány.
Lukáš Jordán
4.D
Můj kraj, moje město: budu tady žít?
Nad touto otázkou přemýšlím už několik let a stále nejsem schopen
získat správnou odpověď. K odpovědi na otázku se mohu přiblížit podle
toho, kam mně život po střední škole zavede. V dnešní době se však
setkávám především s lidmi, kteří dojíždějí i několik desítek kilometrů
denně do Prahy za prací. Důvodů k tomu může být hned několik.
Spousta lidí z venkova si neumí představit život v městě, neboť od
dětství vyrůstají a žijí mimo "betonovou džungli." Dalším důvodem může být i především cena
bydlení v Praze, která každoročně strmě stoupá, a tak lidé raději obětují pár hodin svého života
cestováním do zaměstnání a zpět.
Já bych rád zůstal v Praze hned z několika důvodů. Přemýšlel jsem ale i nad možností
vycestovat do zahraničí. Ze zkušeností přátel jsem slyšel pouze kladné hodnocení, ale má ti i
svá "ale." Především strach z neznáma a nedokonalá znalost jazyka, ačkoliv by se měla
postupem času v cizině zlepšovat. Především si však neumím představit život bez své rodiny a
bez přátel. Dá se sice říci, že si najdete nové přátele, ale nebude to jednoduché nemyslet na
ty staré. Proto jsem se do budoucna rozhodl, že bych po střední škole chtěl vystudovat také
vysokou školu v Praze a nadále tu žít i pracovat.
Jakub Kučera
4.D
Bezpečí doma, na ulici i na síti
Můj názor je takový, že velikému množství každodenních krádeží,
loupeží a zpronevěr by se dalo předcházet zvýšením společenského
povědomí o již předcházejících trestných činech. Především trestných
činech v oblasti internetu a jemu podobných médií; což já osobně
vnímám jako největší nebezpečí naší doby.
Ve svém okolí jsem se doposud nesetkal s žádným případem okradení
ve fyzické podobě, ale naopak se poměrně často doslýchám o případech internetových
podvodů. Nejčastěji jsou to případy týkající se internetových nákupů, které se často zvrhnou
tak, že zboží po zaslání předem uvedené částky nepřijde, čímž je klient okraden o zaslanou
částku. Myslím si, že kdyby si lidé více ověřovali stránky a jejich recenze od předcházejících
klientů, tento problém by se zredukoval na minimum. To je případ prvních několika lidí, kteří
by svými recenzemi mohli pomoci mnoha lidem předejít podobné finanční ztrátě.
Mezi další časté poblémy na internetu patří nedostatečné zabezpečení osobních informací, na
základě kterých se například někdo může vloupat do našeho bytu z důvodu našeho oznámení
na sociálních sítích a následného sdílení milionů fotek přímo z dovolené. Tomuto by se dalo
předejít lepším zabezpečením svých internetových profilů a větší opatrností s nakládáním
informací, které se rozhodneme sdílet. Další, teď už naštěstí ne tak častý případ, jsou podomní
25
prodeje a opravy, kdy se pachatel vkrade do obydlí (většinou postarší osoby) a tam jí následně
okrade o peníze a různé cennosti.
Tomuto problému by se dalo podle mého názoru předcházet větší opatrností před vpuštěním
kohokoliv neznámého do svého obydlí.
Tomáš Polák
4.D
Můj kraj, moje město: Budu tady žít
Často se zamýšlím nad tím, co bude, až dostuduji. Najdu si dobře
placenou práci, která mě bude bavit a kde bych nemusel každý den od
rána do večera otročit? Zůstanu stále v Česku nebo odjedu někam do
ciziny?
Vždycky jsem uvažoval, že bych odjel do Německa, Švýcarska nebo
USA s vidinou získání velkého platu. Kdyby toto nevyšlo, tak
minimálně pro rozšíření mých obzorů. Zkušenost by to byla určitě dobrá i zajímavá, bohužel
bych tím ztratil kontakt se všemi svými přáteli a rodinou. Samozřejmě existují různé sociální
sítě, ale to není ono. Není to ten reálný kontakt a ten by mi určitě chyběl.
Na druhou stranu žít pořád v Česku? To je otázka za sto bludištáků. Je tu rozhodně výhoda
domácího prostředí, které už velice dobře znám. Plus jazyk, který již od dětství piluji o sto šest,
a to by byla asi další velká překážka v přestěhování do ciziny (učení se nového jazyka), ale ne
zase ne tak velká. Ale celý život zase prožít jenom tady? To mi zrovna nepřipadá jako nejlepší
vyhlídka.
Jan Šrám
4.D
Můj kraj, moje město: budu tady žít?
Už několikrát jsem nad tímto tématem přemýšlel a nikdy jsem nedošel
k jasnému závěru. Oboje možnosti totiž připadají v úvahu. Od svého
narození žiju v Praze, tudíž je to samozřejmě město mého srdce a nyní
si nedokážu představit, že bych se odstěhoval od svých rodičů a nechal
zde všechny kamarády a všechno nechal za sebou. Ale v budoucnu nic
nevylučuji. Obě možnosti mají svoje výhody, například když se
přestěhujete do ciziny, tak se asi nebudete stěhovat někam, kam by se to nevyplatilo, myslím
po ekonomické stránce. Ovšem zůstat zde anebo se přestěhovat do jiné části České republiky,
by zase mělo tu výhodu, že budete mít svoji rodinu a přátele na dosah a nebudete si muset
zvykat na nové prostředí a jazyk.
Asi jako každého v mém věku, i mne láká odcestovat a zkusit “jiný život”. S tím je ale spojena
otázka zvládnutí cizího jazyka. Není to nějak velká překážka, ovšem ne každý je nadaný na
jazyky a dělá mu problém si cizí jazyk osvojit. V budoucnu si dokážu představit, že bych se
odstěhoval z Prahy, ale spíše bych se chtěl stěhovat někam do zahraničí. V úvahu připadá
nějaká anglický mluvící země, jako jsou USA, Velká Británie anebo Austrálie, ale nevím, jestli
bych zvládl odloučení od rodiny a od všech známých.
V jedné věci jsem si ale jistý, že ať zůstanu tady, nebo se přestěhuji, tak to bude správné
rozhodnutí.
26
Terorismus a uprchlická krize
Ing. Radko Sáblík
ředitel školy
ŽIVOT VE STÍNU TERORISMU
Terorismus se stává nechtěným fenoménem současnosti.
V listopadu, v pátek s pověstným datem třináctého, řádila soldateska
vrahů a náboženských fanatiků v Paříži. Tato událost, i díky
mimořádnému zájmu médií, jistě neunikla nikomu. Následně začal
hon na teroristy, kteří nezemřeli při této vražedné misi. Oni a jejich
přívrženci či spolupachatelé byli pronásledováni po celém světě,
především pak ve Francii a Belgii, přičemž se odehrálo mnoho dalších dramatických výjevů.
V částečném stínu těchto pařížských událostí zůstaly v různých koutech světa spáchané další
teroristické útoky, jejichž jmenovatelem je náboženský fanatismus tak zvaných islámských
radikálů. Ti řádí především od střední Afriky, přes blízký východ až po Evropu. Tyto extrémně
nebezpečné, fanatické a vraždící skupiny jsou různě propojené, možná i spolu na dálku soutěží,
kdo spáchá větší masakr, možná sledují mnohdy i své osobní cíle. Spojuje je však ortodoxní
výklad Koránu, kterému se říká radikální islám. Což ale není úplně přesné a naopak značně
zavádějící, neboť podobné principy výkladu islámu, jako zastává tak zvaný Islámský stát,
praktikují i mnohé světem uznávané arabské státy na čele se Saudskou Arábií. Ta ovšem své
částečně středověké zákony uplatňuje jen na svém teritoriu, se západní civilizací spolupracuje
a nevyváží za pomoci terorismu své pojetí práva, z našeho pohledu barbarské.
Zásadní problém pro Evropu, a západní civilizaci celkově, je život ve stínu terorismu. Jak se
s řáděním fanatiků vyrovnat, když mu stoprocentně nikdy zabránit nelze. Mohou ho páchat
jak osamělé osoby, tak izolované skupiny šílenců, ale i perfektně a vojensky organizované
týmy. Mnoha útokům se podaří díky tajným službám zabránit, vždy se ale najde skulina. Proto
není otázkou, zda přijdou další útoky, ale kdy se to stane, kde se to stane, a jakými prostředky
teroristé zaútočí.
Pokud bychom se oprostili od lidskosti a odmysleli si osobní tragédie postižených a jejich rodin,
tyto vražedné útoky nemohou ohrozit Evropu s půl miliardou obyvatel. Pokud přijmeme tezi,
že jsme ve válce, pak ztráty způsobené nepřítelem na lidských životech při těchto útocích jsou
marginální. I kdyby ale v dalších atacích šlo o tisíce obětí, stále to nijak významně neohrožuje
početní stav populace.
Naprosto k jiným závěrům ale dojdeme, když se na tyto útoky podíváme pohledem jejich
působení na společnost. Vnášejí do ní strach, přinášejí body extrémistům a populistům, sílí
volání po vládě silné ruky a radikálních řešeních. Znepříjemňují prožitky ze sportovních klání,
z koncertů, z posezení s přáteli v restauraci, neboť v povědomí lidí zůstává obava, zda se
nenacházejí v nesprávnou dobu na nesprávném místě a nestanou se terčem vražedného
útoku. Samostatnou kapitolou je pak posilování pravomoci policie a tajných služeb a
dobrovolného omezování vlastních svobod na úkor vyšší bezpečnosti. Bezpečností rámy,
kamery, odposlouchávání, monitorování pohybu osob, zjišťování totožnosti, to vše se stává
nedílnou součástí našeho života.
Dá se tedy žít normální život ve stínu terorismu? Nebo už nikdy nebude tak bezstarostný, jak
ho zažívala Evropa a západní civilizace obecně v posledních dekádách? Nejspíš bude do jisté
míry poznamenán, ale možná si lidé tak říkajíc zvyknou. Jako si zvykli lidé v Izraeli, kde
s hrozbou vražedných atentátníků žijí už velmi dlouhou dobu. Přijmou ho jako fakt.
27
Od počátku lidstva nás ohrožují různá nebezpečenství, která se dají shrnout do jediného
konstatování. Někdo má štěstí a za celý život ho žádné z nich nepotká, jiný má smůlu a
některému podlehne. Přičemž se to může brát jako vyšší moc, osud, je jedno, jak to nazveme.
Terorismus se tak může stát stejným ohrožením života, jako kdysi bylo sežrání dravou šelmou,
jako jsou v současnosti přírodní katastrofy, nehody, náhodná přepadení. Lidé neustále umírají
během zemětřesení, záplav, tornád, ale také při dopravních nehodách, stávají se obětí
klasických násilných činů, nejen zločinů za účelem obohacení pachatele, ale také sériových
vražd, většinou sexuálně motivovaných.
Všichni víme, že nebezpečí můžeme možná částečně snížit, například větší pozorností
v dopravě, vyhýbání se problematickým místům, ale nikdy ho nemůžeme zcela odvrátit.
Můžete být skvělým řidičem a naprosto ukázněným řidičem, přesto vás smete a usmrtí jiný,
co se buď choval jako šílenec, anebo prostě jen nebyl dostatečně pozorný. Taková nebezpečí
přijímáme, počítáme s nimi, a můžeme jen doufat, že se my ani naši blízcí nestaneme jejich
obětí.
Možná přichází doba, kdy k těmto „klasikám“ přidáme i terorismus. Naučíme se žít s tím, že
čas od času nás ti šílenci mohou zasáhnout a jen osud či náhoda rozhodne, zda se o takovém
ataku dozvíme ze zpráv, anebo se staneme přímým účastníkem. Pak rozhodne další dávka
štěstí či neštěstí, zda vyvázneme jen s traumatizujícím zážitkem, nebo se zapíšeme na listinu
obětí.
Daniel Brož
2.D
Můj názor na aktuální dění v Sýrii a uprchlíky
Před měsícem do bojů s IS vstoupilo i Rusko, ale nezdá se, že by
nálety ruských stíhaček nějak víc urychlily poražení IS, navíc Ruské
útoky nejsou zaměřeny nejenom na pozice IS, ale také jsou zaměřeny
proti umírněné syrské opozici. Pokud vím, tak Sýrii má pozemní vojsko
pouze armády Sýrie, IS a žoldácké organizace společně s místními
milicemi. NATO, USA ani Rusko nemá v Sýrii velké pozemní armády,
provádějí tam pouze nálety na vojenské cíle IS. Kdyby jedna z těchto
velmocí zaútočila na IS rozlehlým pozemním útokem, vedlo by to k rychlejšímu rozpadu
Islámského státu. Samozřejmě by tato operace byla velice nákladná a navíc by velká většina
vojáku do této války nechtěla kvůli brutalitě IS a také je Sýrie vzdálená od rodných zemí.
Zmínil jsem se tady o žoldáckých organizacích a milicích. Tyto vojenské útvary jsou
dobrovolné a přidávají se k nim často vysloužilí vojáci různých zemí. Četl jsem vyprávění
amerického žoldáka, který se přidal k jedné z milicí bojující proti IS, ve kterém popisoval způsob
boje jak IS tak i milice. Popisoval, jak velení milice ve které byl, je marxistické a způsob boje je
minimálně zastaralý. Já opovrhuji IS a nemám žádný respekt k těmto milicím, protože zvěrstva,
která obě strany konají, jsou pomalu neuvěřitelná. Popravy IS jsou brutální, ale tak i syrských
vojáků, kteří tyto popravy IS oplácí pomalu stejným způsobem.
Vůbec se nedivím, že odtamtud utíká tolik lidí. Denně do Evropy utíká nespočet
migrantů, kteří před těmito věcmi chtějí utéct a zaráží mě, proč utíkají tak daleko do Evropy,
když můžou utéct například do poměrně blízkého Egypta. Osobně nemám problém s migranty,
kteří se do Evropy dostanou legální cestou, spíše mi vadí ti, co se sem dostanou nelegálně.
Dost se mi nelíbí myšlenka, že by se do Evropy spolu s ostatními migranty dostali
členové IS a stalo se něco jako teroristický útok na francouzský týdeník Charlie Hebdo. Také
28
reakce muslimských dětí na tento útok mě opravdu dost zaskočily, když muslimští studenti
ospravedlňovali tento útok a podporovali útočníky.
Někteří lidé říkali o uprchlické krizi, že se jedná o invazi do Evropy. Myšlenka invaze IS
do Evropy je nemožná za stavu, ve které teď IS je. Jedná se o necelistvý stát, který se s obtížemi
udržuje. Většina migrantů jde do Evropy, protože si myslí, že tady dostanou bydlení a práci, i
když to se asi dost mýlí.
Když Maďarsko začalo stavět plot proti migrantům, přišlo mi to jako nejvíce logický
krok, co by země v tu chvíli mohla udělat, takhle je alespoň počet migrantů nějak regulován.
Policie od 10. srpna zavedla hraniční kontroly kvůli uprchlické krizi na hranicích Rakouska, což
vedlo už k několika zatčením nejen na hranicích, ale došlo i k zatčení jednoho uprchlíka na
Václavském náměstí.
Gleb Matveev
2.L
Útok na ruské letadlo Airbus A321 a na Paříž
V sobotu 31. 10. 2015 spadlo ruské letadlo uprostřed Sinajského
poloostrova. Ruská strana tvrdila, že letadlo se rozlomilo už ve vzduchu
bez jakýchkoliv na to příčin. Není to poprvé, co Rusové tvrdí, že se
letadlo rozbilo samo od sebe. Je to pravda nebo tak chtějí odpoutat
pozornost lidi od jiných věci?
Za ty dva roky, co Rusko válčí s Ukrajinou, o zemi, na kterou nemá žádná práva, můžeme jim
věřit po tolika letech zabíjení lidi, kdy navíc zůstávají bez jakéhokoliv trestu? Podle toho, co
bylo řečeno ve zprávách, se letadlo rozpadlo ve vzduchu po výbuchu bomby. Bylo ale také
řečeno, že letadlo letělo přes Sinaj, a přitom bylo předem všem oznámeno, že přelet přes tuto
část je zakázaný. Evropské linky o tom byly informovány také. Bohužel nikdo z těch 224 lidi, co
byli na palubě, pád nepřežil. Smutné je, že nevinni lidé musí umírat jen proto, aby vláda mohla
nadále pracovat a vydělávat si dál na smrti a zůstávat beztrestná.
Po týdnu pátrání Rusko zavolalo na pomoc FBI, Francie očividně nechtěla jim s tím pomáhat.
Podle posledních informací bylo toto letadlo zničené Islámskými teroristy, jak uvádí například
CNN a nyní i ruští vyšetřovatelé.
Po určité době se zapomenulo na letadlo, na bombu, i na lidi, co byli zabití při spadu letadla.
Všichni doufali, že podobné tragédie už skončily. Bohužel po třinácti dnech od pádu letadla,
byl proveden další útok, ale tentokrát na srdce Francii, na Paříž. Celý svět hásle soucítil s
francouzským národem. Bylo zavražděno dalších 129 nevinných lidi, co nemohli v tu chvíli
vůbec tušit, jaká tragédii dopadne na jich hlavy.
Teď je logické se zeptat, jsou-li to jen teroristé nebo jsou někým nebo taky něčím řízení. Já
osobně nechci to nijak moc rozebírat, protože uvažuji o tom, že největším teroristou v našem
životě stále je a bude i nadále vláda, kterou tak pečlivě každý čtyři roky volíme my sami.
29
Matouš Hyk
1.D
Terorismus
Obecně je terorismus definován jako: „Souhrn metod hrubého
zastrašování politických odpůrců hrozbou síly a užití různých forem
násilí. Může se jednat o skupinu lidí, kteří se snaží násilím dosáhnout
určité věci, která je pro ně tak zásadní, že jsou v extrému schopni pro
tuto věc obětovat i vlastní život.“ Podle mého názoru se jedná nejčastěji
o obhajování nějakého názoru nebo náboženského přesvědčení.
V současnosti se potýká celá Evropa s teroristickými útoky. Já jsem se nikdy s ničím, tak
nebezpečným nesetkal. Nyní si uvědomuji, že se nejedná jen o „zprávy z televizních novin“,
ale skutečnost, která se dotýká mojí osoby a všech blízkých. Nemohu zcela pochopit, proč
někdo dokáže v podstatě zneužít pomoci, kterou jim Evropa dává. Myslím si, že zdrojem
problémů s terorismem jsou právě lidé, kteří přišli mezi uprchlíky.
Co bude dál? Lidé v Evropě se začnou bát pomáhat druhým, kteří hledají mír a azyl. Co když
nám právě chtějí ten náš mír sebrat?
Stále nemohu uvěřit, že jsem účastníkem něčeho nebezpečného, hrozivého, tedy terorismu.
Já bych za sebe s tím hned něco udělal, než čekal, až začne skutečná válka.
Martin Pražák
1.D
Terorismus
Co to je terorismus? Terorismus je využití násilí k dosažení nějakého
cíle. Tento cíl může být například politický. Největší váhu mají
teroristické útoky, které se zaměří na určitou věc, která je sledována
médii, jako byl například teroristický útok na Bostonský maraton. V
lidech po celém světě takovéto věci vyvolají strach. Ale proč v nich
vyvolá strach událost, která se stane ve vzdálené zemi nebo dokonce
za oceánem? Myslím si, že je tomu tak proto, že v dnešní době je velice jednoduché
komunikovat a každý člověk, kterého neznáte, může být ve spojení s někým, kdo usiluje o
atentát nebo o podobné věci.
Myslím si, že teroristé mohou být také ovládáni vládou určitých zemí, které chtějí něčeho
dosáhnout, ale jejich postavení jim brání takovéto věci udělat. Přijde mi zvláštní, že došlo k
teroristickému útoku v době, kdy do Evropy proudí uprchlíci. Možná jde pouze o shodu náhod.
Mohla by za útokem v Paříži stát vláda nějaké země? Můj názor je, že teroristé využívají
náboženství a urážení náboženských postav jako důvod ke svému jednání, ve skutečnosti jim
však na těchto věcech tolik nezáleží. Myslím si to proto, že nevidím náboženství jako extrémně
vysokou autoritu.
Nevidím terorismus jako pozitivní věc, stejně tak ale nevidím jako pozitivní věc to, když
lidé říkají, že se Evropa nemá přizpůsobit, ale naopak. Nemyslím si, že je správné přemýšlet o
tomto problému způsobem, že máme pravdu jen proto, že nepoužíváme nemorální metody k
přenesení naší myšlenky. Přijde mi, že národy, ze kterých teroristické útoky přicházejí, tak
jednají proto, že jsou zvyklí na to, že teroristické útoky mají velký efekt a vlády všech zemí na
světě se o ně zajímají. Kdyby se snažili komunikovat normální cestou, nejspíše by byli
automaticky bráni jako hrozba. Pravděpodobně to souvisí s tím, že tyto státy nemají nejlépe
fungující vládu.
30
Pavel Špecht
4.B
Uprchlická krize
Není den, kdy přední česká média informují občany o akcích uprchlíků
na Balkánském poloostrově, v Maďarsku nebo již více na západ ve
Francii.
Chápu, že lidé utíkají před zlem války z dané oblasti do bezpečí, ale proč
směřují přes velkou část Evropy až do Německa, Francie a Velké
Británie?! Neměli se vybudovat uprchlické tábory v první bezpečné
zemi, tzn. v Turecku? Evropská unie i vlády jednotlivých států by jistě poskytly finanční i
materiální pomoc, aby zde lidé v nouzi přečkali do doby, než se dění v jejich domovině uklidní.
Mezi uprchlíky se infiltrovali i skupiny lidí, které neutíkají kvůli válce, ale kvůli lepším sociálním
podmínkám, než mají ve své zemi. Takové bych vůbec nevpouštěl na území Evropy. Jedná se
o nelegální vstup, a pokud si dotyční
přejí žít v Evropě, ať si podají žádost k
imigračnímu úřadu, splní všechny
podmínky a poté nevidím jediný
problém. Žádná chytrá hlava se v našem
státě neztratí a bude užitečnou.
Většina těch, co přicházejí, ale neumí
ani slovo minimálně anglicky, natož
třeba německy nebo francouzsky.
K čemu nám takoví noví obyvatelé
jsou?! Při nejlepším si otevřou stánek s
kebabem, při nejhorším budou
vyživováni státem, který se přeci o ně postarat musí. Jazyk a kulturu dané země se přeci učit
také nemusí a vybudují si uzavřenou komunitu, která bude terorizovat ostatní. "Korunu"
všemu nasadila německá vláda, když rozhlásila, že jsou zde všichni uprchlíci vítáni, s vidinou
levné pracovní síly. Není se čemu divit, když se pak polovina Blízkého východu a severní Afriky
rozhodla vydat za lepším životem, místo aby se snažili zlepšit hospodářskou situaci vlastní
země.
Ekonomičtí uprchlíci, jsou sice pijavice, ale pořád nejsou takovou hrozbou, jako
fundamentalističtí islámští teroristé, kteří se jako "spící" vojáci infiltrují do centra Evropy a
pomocí teroru, který jsme již zažili v Paříži, budou omezovat a ohrožovat naše životy. Zařídit si
syrský pas ovšem není nic těžkého, jak nám dokázal jeden z novinářů.
Můžeme začít s obavami zůstávat zavření ve sklepě a bát se o vlastní bezpečí. Jakékoliv veřejné
akce, kde se soustředí velké množství lidí, je doporučeno nenavštěvovat z obav kvůli dalším
možným teroristickým útokům. Vzdáme se svých tradic?! Necháme se utlačovat ve vlastní
zemi?! Ať se ti, kteří na to nemají právo, vrátí zpět na svou hromadu písku a zlepší ji, aby byla
obyvatelná!
31
Martin Rajchl
4. D
Jsou lidé přicházející do Evropy hrozbou?
V dnešní době, ve které jsme obklopeni medii a informacemi, by bylo
téměř nemožné, nevšimnout si problémů, do kterých se Evropa pomalu
ale jistě dostává. Ale dostává se k nám vše tak, tak jak je to ve
skutečnosti? Jsou ti, kteří se dostávají do Evropy zrovna ti, co to nejvíc
potřebují?
Rozhodně musím souhlasit, že lidé, kteří utkají před válkou, naší pomoc
potřebují. Ale na druhou stranu jsou tu lidé, kteří přebíhají do Evropy pouze přilepšit své
ekonomické situaci. Ale musíme se zamyslet nad tím, že lidé, kteří se nechají převést do Evropy
za nemalý finanční obnos, nemusí být zrovna ti, kteří to potřebují nejvíce.
Kde tedy berou peníze na cestu, když jsou na tom tak špatně? Tím nechci říct, že s nimi
nesoucítím, nebo mi je jejich situace lhostejná, ale v neustálém přívalu lidí je těžké odhalit lidi,
kteří naši pomoc potřebují a lidi, kteří mají v Evropě jiné úmysly. Ti, kteří pomoc potřebují
nejvíce, se většinou do Evropy vůbec nedostanou, jelikož nemají ani dostatečné finanční
možnosti na cestu.
Můj osobní názor je, že každý stát Evropy má právo se sám rozhodnout, nebo nechat občany
odhlasovat, zda přijme imigranty. Jak byste se rozhodli vy, kdyby rozhodnout o našem státu
bylo pouze na vás? Já bych hranice před uprchlíky nezavíral, ale vpouštěl bych je sem po
identifikaci a jistém zaznamenání jejich pobytu, aby se předešlo incidentům, jaké se nedávno
odehrály ve Francii.
Tomáš Polák
4.D
BUDE TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA?
Jak blízko jsme k 3. světové válce? Jak blízko je tato na spadnutí a
spoustu lidí si to přitom vůbec neuvědomuje?
Situace je už dost ostrá. Atentát v Paříži. Pokus o atentát v Německu.
To byl jenom začátek a já doufám, že na tohle zbytek světa začne
nějak reagovat a začne to řešit. Docela mě zaskočilo, když jsem viděl
naší vlajku na seznamu ISIS.
Dále uprchlíci. Spoustu lidí si myslí, že utíkají před válkou a to je
možná i pravda a pár takových jedinců se určitě i najde, ale mezi uprchlíky je spoustu mladých
mužů a přijde mi to spíš jako invaze. Ale to jsem trochu odbočil a je to pouze můj názor.
Podle mě by se tenhle problém měl vyřešit jednou provždy a to ne moc humanistickou
metodou. Prostě shodit na ně bomby a srovnat je se zemí. Zemře spoustu nevinných, ale ušetří
se další krveprolití. Ale to je ovšem jenom moje mladická představivost, která není skutečná,
a kterou si myslím, že by se to vyřešilo. Takové řešení je samozřejmě nesmysl.
32
Sport
Tomáš Bobok
2.L
Štěstí přeje (ne)připraveným aneb napravení loňského
neúspěchu?
Letos, stejně jako minulý rok, se výběr těch nejlepších florbalistů z naší
školy vydal hájit její čest ve florbalovém klání. Ale ne jen tak v ledajaké
středoškolské lize, nýbrž v Poháru českého florbalu středních škol. Zní
to honosně že? Nicméně v tomto poháru už jsme se jednou (za mého
působení na této škole) účastnili a nedopadlo to tehdy moc dobře,
jelikož jsme se dále než do prvního kola nedostali. Oproti tomu celkové
třetí místo ve středoškolské lize je docela kontrastní výsledek a každému dojde, že jsme měli
na víc. Všichni hráči to věděli, a proto jsme se těšili na novou výzvu, která měla přijít právě
letos. A myslím, že podle toho, co budete číst dále, budete velmi mile překvapeni a
v konečném důsledku snad i hrdí.
Tak tedy už nebudu zdržovat a jdu k věci. Nedali jsme jim šanci! Nemluvím o jednom, ale hned
o čtyřech zápasech. Musím to ovšem rozvinout, a to z důvodů, že bych skončil velice brzy, a
hlavně ti, kdo čekají na podrobnější analýzu, by se nedočkali. Největší problém byl v tom, že
jsme se ani nemohli sejít. Beze srandy jsem si myslel, že je zbytečné jít hrát, jelikož jsme tam
byli dva gólmani, ale hráčů jsme měli tak na jednu pětku. Do prvního poločasu prvního zápasu
jsem nenastoupil já, nýbrž oný druhý brankář, jehož jméno si nejsem schopen zapamatovat a
pokud to čte, moc se omlouvám. Ale odbíhám od tématu… Zase.
Po uplynutí dvou minut, kdy jsme se spíše plácali na vlastní polovině a občas přešli do výpadu
před branku soupeře, se najednou zjevil mrak našich hráčů v civilním oblečení. Běžel jsem
k nim a rychle osvětlil situaci s tím, ať se převlíknou hned teď (před zraky dalších dvou týmů a
pořadatelů) z důvodu nedostatku času a hlavně jsem je všechny seřval. Kromě Šantrůčka, který
byl dopředu omluven. Po tomto rychlém procesu už jsme měli dvě pětky a po vstřelení dvou
branek jsme uvažovali o vítězství.
Po prvním poločase jsem střídal a vedli jsme na sto procent. Už nevím kolik přesně, omlouvám
se za to, ale vím, že to bylo o několik branek a žádný stres jsem necítil. I přes obdrženou branku,
která byla podle mě velmi náhodn, jsme si odnesli první vítězství a podle stavu toho týmu jsme
soudili, že to nebude špatné a pokukovali jsme po dalším soupeři. S prvním zápasem jsem ale
ještě zapomněl na jednu věc. A ro na dvojité štěstí, když soupeř trefil tyčku v rychlém sledu za
sebou a já opravdu nebyl v záviděníhodné pozici. Jsem si jist, že by to tam padlo, ale k dobrému
gólmanovi se kloní štěstěna.
Jeden zápas volno a pak zase do akce. Před druhým zápasem jsem se rozchytával a moc se
necítil na nějaký brilantní výkon. Ovšem ten jsem ani nepotřeboval. Nastoupili jsme proti
Německé škole v Praze, která nebyla ani z daleka naším soupeřem. Šancí jsme měli mnoho, a
kdybychom jich proměnili alespoň polovinu, vedli bychom 16:0. Konečný stav byl však „jen“
3:0, což ovšem neznamená, že jsme zápasu nedominovali.
Dva zápasy pauza. Klábosení se známými z jiných týmů, svačina a další aktivity nám krátily čas
během čekání. Další zápasy se odehrávaly už jen ve dvou různých scénářích, které vám nyní
popíšu. První byl jasné kontrolování zápasu od začátku až do konce s jasným vedením. Ten
druhý byl hektičtější a to vedení, ztráta vedení, prohrávání, dorovnání a konečné vítězství.
Poslední jmenovaný ve zkratce popisuje naše poslední utkání, které vám blíže představím nyní.
33
V úvodu jsme se dostali do vedení a to díky brance Tommyho Kýhose. Bohužel po nešťastné
situaci, kdy náš brankář ztratil během zákroku botu a z následného blázince padl gól, to bylo
1:1. A dopravka pokračovala vstřelením poněkud pohlednější, ale z mého pohledu lacinější
branky. Po konzultaci s panem profesorem a samotným brankářem jsem se postavil do branky
já s tím, že chceme postoupit na 100% a chceme zvítězit. Po několika úspěšných zákrocích a
nabuzení týmu jsme se konečně zase dostali ke střelám a během chvíle jsme srovnali na 2:2.
V tomto zápase se prosadil už jen Honza Běloch, nebo již zmíněný Tommy. Nakonec jsme si
odvezli výhru 5:2 a jasně postoupili po samých vítězstvích.
Závěrem bych se chtěl zmínit o pokřiku, který vymyslel Honza Běloch a naprosto definuje naší
školu a velkou část jejích žáků… Zněl: „RAZ, DVA, TŘI, NERDI!“. To myslím vystihuje i náladu po
zápase a při focení. Tam pro změnu pronesl: „ Řekněte procesor“. Takže tak vypadal vítězný
turnaj Smíchovské střední průmyslové školy. Děkuji všem, co tam byly za výkony i podporu
34
Tomáš Vondráček
1.D
E-sport
Co to je vlastně e-sport a čím přispívá společnosti? Dalo by se říct, že esport je hraní počítačových her, které podle mě rozvíjí myšlení
jednotlivce i práci ve skupině. V této době je to velmi rozšířený koníček
mnoha lidí, zejména teenagerů. V současnosti se tento druh sportu
rozšířil natolik, že je možné se jím živit.
Ale proč se této zábavě říká sport, když není vlastně ani moc
namáhavá? Mě třeba namáhavá přijde, aby si takový profesionální hráč, jak ho nazýváme,
udržel formu a místo v týmu, musí neustále trénovat. Většina hráčů se musí zlepšovat a to tím,
že hrajou i přes dvanáct hodin denně.
Poslední dobou se ve světě pro-gamingu rozmáhá úmrtnost hráčů, či jejich manažerů na
nedostatek spánku, psychické vyčerpání nebo zástavu srdce. Ale na druhou stranu si zase
myslím, že když jste opravdu talentovaný a dostanete šanci hrát, tak o tom moc nepřemýšlíte,
prostě si jdete splnit sen. Někteří kvůli tomu nedostudovali střední školu. Kariéra
profesionálního hráče končí okolo pětadvaceti let, kdy se člověku zpomalují reflexi.
Ti skvělí hráči si vydělají opravdu hodně peněz. Většina peněz tvoří výhry z turnajů nebo
z platu, ale třeba i z propagování nějakého výrobku, prodeje předmětů, prostě z všeho, na co
si vzpomeneme. Nejbohatší hráči jsou opravdu milionáři. V Číně jsou tito hráči považováni za
celebrity, dokonce větší, než třeba fotbalisté a jiní sportovci. Podpora turnajů je vidět hlavně
na šampionátu ve hře DotA 2, kde se vybralo přes 70 milionů dolarů. Nakonec se soutěžilo
celkem asi jen o 30 milionů, ale i to je obrovská částka.
DotA 2 je hra, kde proti sobě hrají dva týmy po pěti hráčích a snaží se dobývat soupeřovu
pevnost. Tohoto turnaje se účastnilo 16 týmů a ten nejlepší si odnesl 10 milionů dolarů.
Někteří si vydělají miliony a jiní ne, ale co potom, až vaše kariéra skončí?
35
Ostatní články
Mgr. Ivona Spurná
Soutěž Junioři v IT
20. listopadu 2015 se uskutečnil 2. ročník této soutěže. Soutěž je
určena pro žáky 9. třídy, případně žáky odpovídajícího ročníku
víceletých gymnázií. Za školu mohou být nominováni až 3 žáci, kteří
soutěží jako jednotlivci a mohou získat hodnotné ceny.
Tématem soutěže byla algoritmizace. Žáci dostali několik úloh, které
formou slovního řešení či grafického znázornění řešili.
Ve srovnání s loňským rokem jsme zaznamenali významný posun v úrovni žáků. Těší nás to,
atmosféra byla výborná. Děkujeme učitelům základních škol za přípravu žáků a následnou
účast.
Žáci nemuseli znát žádný konkrétní programovací jazyk, stačilo, aby byli schopni analyticky a
logicky myslet. I když třeba v žádném programovacím jazyce zatím neměli zkušenosti, projevilo
se, zda jsou schopni algoritmicky přemýšlet a zvolený algoritmus znázornit.
Vyhodnocení a vyhlášení výsledků proběhlo v odpoledních hodinách.
Soutěže se zúčastnilo 43 žáků z následujících škol:
Škola















ZŠ T. G. Masaryka, Milovice
Gymnázium, Vlašim, Tylova 271
Masarykova základní škola Zruč - Senec
ZŠ Špitálská, Praha 9
2. základní škola a mateřská škola, Beroun, Preislerova 1335
Základní škola Šumperk, Vrchlického 22
Základní škola Kolín IV., Prokopa Velikého 633
ZŠ a MŠ Petřiny-jih
ZŠ s RVMPP, Buzulucká 392, Teplice
Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína, Hradec Králové
Základní škola Říčany, Bezručova 94, okres Praha-východ
ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem
FZŠ a MŠ Barrandov II
Základní škola, Praha 9 - Černý Most
Otevřená základní škola, Květnového vítězství 1554, Praha 4 – Jižní město
Na prvních pěti místech se umístili žáci
1.
2.
3.
4.
5.
Michal Vojáček (2. základní škola a mateřská škola, Beroun, Preislerova 1335)
Jakub Kostka (ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem)
David Bartoš (Otevřená základní škola, Květnového vítězství 1554, Praha 4 – Jižní město)
Dominik Novák (ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem)
Milan Mach (Gymnázium, Vlašim, Tylova 271)
Matěj Nejedlý (ZŠ Špitálská, Praha 9)
Žáci si odnesli pěkné ceny a bodové odpočty pro přijímací řízení na Smíchovskou
střední průmyslovou školu.
36
Michal Švagr
2.B
Drogy
Na přednášce o drogách jsme se dozvěděli o tom, že drogy nás mohou
zabít přímo (předávkování) nebo nepřímo (zhorší se nám např. odhad
rychlosti v autě, odhad vzdálenosti nebo rovnováha což může vést k
bouračce v automobilu nebo vypadnutí z okna). Většina z nás si to asi
neuvědomuje, ale alkohol je taky droga a to dokonce nejrozšířenější.
Ženy většinou snesou méně alkoholu než muži a to až o půlku.
Dále jsem byli poučeni o tom, že když už, tak alespoň tak, abychom se
nenakazili. Nejčastěji se dá nakazit virem HIV nebo žloutenkou, předejít tomu lze užíváním
vlastní injekční stříkačky (jehly). Byli jsme také seznámeni se zákony, co se týče drog. Nakonec
jsme dostali příklad toho, proč nepřevážet drogy, příklad byl uveden na mladíkovi, který
převezl drogy na jiný kontinent, tam na něj přišli a dostal 30 let. Osm let si doseděl v exotické
zemi, poté ho vydali do Čech, kde si měl odsedět zbytek trestu, ale byl předčasně propuštěn
kvůli zdravotnímu stavu který
se mu zhoršil v původním vězení. Asi o půl roku poté zemřel.
Ondřej Šebesta
2.A
Protidrogová přednáška
Přednáška mi přišla zcela zbytečná, nudná a nijak poučná, spíše naopak.
Nejvíce bylo vtipné, že přednášku vedl psycholog, jehož místem
zaměstnání je odborná léčebna, který se nám přiznal k tomu, že ve svém
živote vyzkoušel pár lehkých drog. Úsměvný mi přišel dodatek: ,,Užití bylo
pod dohledem."
Dále mi přijde, jako by starší část publika nabádal k tomu, aby kouřili
marihuanu. Stále nám vtloukal do hlavy, jak je alkohol špatná a nepředvídatelná droga, která
je metlou lidstva atd. Na celé přednášce se mi líbilo jen vypravování o dvou klucích z thajského
vězení, kteří si chtěli přivydělat převozem drog do jiné země. Myslím, že publikum si odneslo
pouze radost z absence výuky prvních tří hodin. Hodnotím přednášku jako celkově nezáživnou
a zbytečnou.
Olexandra Koshyba
2.L
Protidrogová přednáška
Většina lidí jakési povědomí o drogách má, zná jejich názvy, vzhled
a přibližně i to, co mohou se člověkem udělat. Málokdo ale ví o všech
jejich nástrahách a důsledcích. A na toto téma byla zaměřena
přednáška, kam se 02. 11. vydali studenti 2. ročníků.
Vzhledem k publiku byla přednáška pojata místy lehce komicky a
pan přednášející rozhodně dokázal upoutat naši pozornost. Všichni jsme
myslím ocenili, že nám nebyly jen suše podány odborné informace spolu s výstrahou, jak
nebezpečné drogy jsou. Přednášející volně připojil i pár historek, osobních zkušeností a
poukázal například i na souvislost legálních drog, jako je alkohol a cigarety, s ekonomikou.
37
Pověděl nám o drogách legálních i nelegálních, měkkých i tvrdých a o drogách stimulačních,
tlumivých i halucinogenních. Upozornil nás také na vztah drog se zákony, který se může
v každé zemi lehce lišit.
Cílem přednášky bylo nás spíše informovat, než vyděsit tím, jak špatně můžeme
dopadnout, ať už zdravotně či jinak. Dozajista každý si z toho odnese své a snad k dobrému
upotřebí. Možná dříve, možná později, jak říkal sám pan přednášející, až se budeme strachovat
o své děti, jestli v něčem takovém snad “nejedou“.
Mgr. Lukáš Kotek
Internet of Everything - šest kol soutěže právě na
startu!
Set obsahující Raspberry Pi a mnoho dalších
„vychytávek“Dne 22. října se ve společnosti Cisco konal úvodní
seminář zejména pro učitele středních skol za účelem
nadcházející soutěže zaměřené na tzv. „Internet of Everything“, ale i s tím související
problematiku Linuxu, který bude pro řešení mnoha zadání potřebný. Ostatně, i úvodní
seminář se nesl do značné míry v tomto duchu, protože jedním z nástrojů (a technických
libůstek), který bude moci být používán k řešení úloh, je počítač Raspberry Pi B+, který je ze
své podstaty linuxovou záležitostí. A proč zrovna Raspberry Pi? Každý z účastníků dostal
jako „studijní materiál“ jeden set, který právě i Raspberry zahrnuje.
Pojďme ale hezky pěkně krok za krokem. Soutěžit spolu budou (vzhledem k datu, kdy
si patrně tento článek čtete, možná již soutěží) v šesti kolech týmy středních a vysokých skol.
Jakkoliv by se mohlo zdát, že studenti vysokých skol zde budou mít výraznou výhodu,
38
zkušenost z minulých ročníků, kdy všechny vítězné týmy byly právě středoškolské, napovídá
opak. Ostatně je vhodné dodat, že většina týmů se rekrutuje právě ze středních skol. Přesný
rozstřel jednotlivých témat je dosud neznámý, nebo spíše jen „lehce“ naznačený. Platí pouze,
že do složení každého tříčlenného týmu byl doporučen student zaměřením na elektroniku,
programování (Pythonu), sítě a zmíněný operační systém Linux. Jako závdavek dobré, že..?
Zatímco úvodní hodiny semináře byly zaměřeny na podmínky soutěže, nezbytně nutnou
byrokracii a vůbec věci v podobném duchu, dále to bylo zajímavější. Každý z účastníků
workshopu (a že účast nebyla malá, jednalo se o vskutku symbolických 42 zástupců skol) začal
zkoumat zmíněný set obsahující krom Raspberry Pi i krokový motor, sadu diod, Wi-Fi modul
a mnoho dalších zajímavých prvků, jak ostatně můžete vidět na přiloženém snímku. Na pořadu
dne bylo seznámení se se způsobem konfigurace Raspberry a prací s ním vzdáleně přes ssh.
Nakonec se do stavu úspěšného přihlášení dostal každý a bylo možné pokračovat.
Neb Raspberry Pi používám již třetím rokem, tímto začalo být celé setkání zajímavější.
Jak tedy donutit Raspberry Pi použít GPIO piny (určené pro libovolný vstup a výstup)? Postup
spočívá v napsání programu např. v Pythonu o zhruba stejné složitosti, na které se pohybuje
jednočipový modul Arduino. (A popravdě řečeno, který by pro daný účel – tzn. rozblikání diod,
ovládání primitivních zařízení na bázi PWM signálu, práce se sériovou linkou – byl mnohem
vhodnější než zmíněná „Malina“, jejíž výhody se projeví až v perspektivě komplexnějšího
nasazení.) Opět platí, že do stavu „úspěšného“ blikání se nakonec dostal každý účastník.
Shrnu-li výstupy zmíněného workshopu, budu veskrze pozitivní. Soutěže daného typu
považuji za velmi podstatné a hlavně pokrývající důležitý segment v IT, jemuž lze (původně
jsem chtěl říci do budoucna, ale pravda je, že již nyní) přičítat značnou důležitost. Je jen a jen
dobře, že je na straně soukromého sektoru rozumná snaha tuto oblast popularizovat
a podporovat, zvlášť při zachování technologické neutrality (navzdory dříve řečenému, včetně
věcem okolo Raspberry Pi, žádná konkrétní technologie nebude pro žádný z úkolů podmínkou,
jako spíše variantou, jež může být brána jako vzorová). Nezbývá tedy než držet palce
iniciativám, jako je tato, a samozřejmě našim studentům, pro které soutěž začíná svým prvním
kolem už tento listopad.
Jan Ševic
1.D
Pravda a její následky
S pravdou se pojí problém její těžké dokazatelnosti. Pouze pravdivý
důkaz je schopný podporovat pravdu, ale lež může podporovat
jakýkoliv důkaz, jak pravdivý, tak lživý.
Vzhledem k těžké dokazatelnosti pravdy, jsou často potrestání
nevinní. A ještě častěji vinní uniknou spravedlnosti. A sehnat pravdivý
důkaz na podporu pravdy, není vždy jednoduché, protože když člověk
nedělá nic špatného, tak si zároveň neshání alibi, ale když člověk dělá něco špatného, tak si
jako první vždy shání alibi. Dopad toho lze vidět zejména v místech, kde trest není nic
příšerného, protože vyšetřující se neobtěžuju si shánět materiál ani čas na řešení případu a
radši rovnou potrestá všechny.
39
Mgr. Lukáš Kotek
Dennis Ritchie a jeho (bohužel) upozaděné výročí
Předně: Je to smutné výročí. 12. října 2011 zemřela jedna
z nejvýznamnějších osobností v oblasti informačních technologií,
Dennis Ritchie, mj. matematik, vývojář, profesor na MIT. Bohužel
se tak událo ve stínu smrti jiného člověka, který by (paradoxně)
pravděpodobně bez Ritchieho práce byl dnes patrně marginální
postavou. Proč zmíněné superlativy? Pojďme na to krok za krokem.
Spolutvůrci Unixu Ken Thompson a Dennis Ritchie (vpravo)
Programovací jazyk C
Ritchie je autorem programovacího jazyka C. Neznamená to, že by v dané době již neexistovaly
jiné programovací jazyky, naopak, byla jich plejáda (namátkou Basic, Fortran, ...). C však bylo
postaveno na do značné míry unikátní myšlence. Jeden zdrojový kód mělo být možné
zkompilovat na více platformách, samotný jazyk neměl být závislý na konkrétní hardwarové
platformě. Zní to naoko triviálně a samozřejmě, ale opravdu není. Na přelomu 60. a 70. let
tedy jistě ne. Tato vlastnost umožnila sdílet programátorům podstatné části kódu mezi
různými platformami, aniž by je bylo nutné znovu přepisovat.
Jazyk C se v průběhu let samozřejmě vyvíjel, nicméně i dnes se jedná o jeden
z nejpoužívanějších jazyků. Stačí letmo nahlédnout například na Tiobe index, který, ač není
dokonalý, pro představu stačí. Většina operačních systémů je napsána v C, stejně jako
základních systémových utilit a kompilátorů či virtuálních strojů jiných jazyků. C je ale
výjimečný mnożstvím dalších programovacích jazyků, které ho buď přímo dále rozvíjely (C++,
Objective C), čerpaly z jeho nadčasové syntaxe (Java, PHP, Javascript) nebo třeba jen
40
sémantiky (Python). Bez těchto jmen (a jedná se jen o stručný výčet z obrovské celkové
množiny) by IT vypadalo jinak a (za mě) zároveň také podstatně hůře.
Operační systém Unix
Další velká kapitola Ritchieho života se úzce váže k předchozí. Ritchie byl zásadním členem
týmu, který v Bellových laboratořích firmy AT&T navrhl a posléze se věnoval vývoji operačního
systému Unix (patrně nepřekvapí, že ten je z podstatné části napsán právě v C). Dnes se sice
přímo s Unixem setkáme spíše zřídka (název se používá jako ochranná známka), ale z jím
stanovené koncepce a zdrojových kódů vychází mnoho operačních systémů (různé varianty
BSD, Solaris, HP UIX, Mac OS X), některé pak přebírají pouze koncepci jako GNU/Linux. (Lze-li
vůbec říkat pouze, protože koncepce je zde onou revoluční složkou.)
Ať ale význam samotného Unixu nezanikne. Stejně jako u C, tak i u Unixu lze říci, že to byl jeden
z prvních operačních systémů, který mohl být jen s malými změnami zkompilován
a provozován na více zcela různých počítačích. I CP/M nasazovaný od počátku 70. let na
mnoha počítačích byl vázán na mikroprocesor Intel 8080. A když už zmiňuji CP/M, nelze
vynechat, že i ten z filosofie Unixu čerpal vybrané prvky. Soudobou nejvýznamnější reinkarnací
Unixu je však bezesporu GNU/Linux. Servery, routery, mobilní telefony až po, řekněme, auta
a pračky na něm běžně běží :-) Linus Torvalds by měl těžko na čem stavět, kdyby nebylo
Andrewa Tanenbauma a jeho MINIXu, který opět čerpal z Unixu.
Co se skrývá za K&R 1978?
Tahle část je mírně osobnější, kniha Programovací jazyk C z roku 1978 od autorů Kernighana
a (právě) Ritchieho je první knihou, kterou jsem kdy o programování četl. Pamatuji si strohé
ASCII a prostý TXT soubor, v jakéžto formě se ke mně v českém překladu na 3,5" disketě
dostala. (Bavíme se cca o roku 2005.) Jednalo se o původní vydání (lze-li něco takového o TXT
souboru říci), takže některé věci přelámat do podoby zkousnutelné pro tehdy aktuální
kompilátory byla legrace. Ale co je hlavní: byla čtivá, stručná (lehce přes 200 stran),
srozumitelná i vtipná. Dost možná je jedním z důvodů, proč se programování věnuji i dnes.
Zmíněná kniha se stala zároveň i první jednotící de facto normou, které se programátoři v C
mohli držet. Často se proto (jak kniha, tak norma) označuje jako K&R 1978. Nechci se mýlit,
ale původ slavného programátorského „Ahoj světe“, bych osobně hledal právě zde. I na tom
lze demonstrovat, jak široký zásah kniha měla a jaké množství programátorů ovlivnila.
O kvalitě knihy svědčí i stále nová a nová vydání knihy v průběhu posledních více než třiceti
let. Soukromě na závěr přidám názor, že k popularizaci programování přispěla jako málokterá
publikace a nejenom tak.
Závěrem
Osobnosti, se kterými se poměřujeme, ke kterým cítíme respekt, které jsou nám
předhazovány médii, nebo ty, ke kterým prostě z nějakého důvodu vzhlížíme, se často
rekrutují z oblasti podnikání, marketingu, mezi manažery velkých firem, lidé skloňují i jména
některých známých ekonomů. Vlastně nic proti tomu, jistě si to mnozí opravdu zaslouží. Ale
když se podíváme na extrémní případ naznačený v úvodu, nemůže být člověku jinak než líto,
že lidé s enormními zásluhami jako Dennis Ritchie zůstávají širkou veřejností (tedy mimo
veřejnosti odborné) takřka opomenuti.
Snaha alespoň v omezené míře tento stav změnit byla mojí motivací tento článek napsat. Bylo
by možné vypočíst řadu dalších jmen hodných připomenutí (osobností Ady Lovelace počínaje),
ale pro dnešek zůstaňme u Dennise Ritchieho, laureáta Turingovy ceny (aka Nobelovy za
informatiku), ale hlavně člověka, díky němuž současný svět informačních a komunikačních
technologií získal svou tvář.
41
vyučující fyziky a matematiky
FYZIKA V KRIMINALISTICE
Fyzika v kriminalistice - zajímavý název přednášky, od které
člověk hodně očekává a ještě více získá. Kdo nepřišel, neslyšel
a neviděl, o hodně přišel.
Středa 21. 10. byla zvláštní shodou okolností dnem velkých
přesunů fyzikářů napříč republikou. Pražští a brněnští jeli do
Českých Budějovic, budějovičtí do Brna a brněnští, nymburští i
pardubičtí do Prahy. Ve všech těchto městech se konaly zajímavé přednášky. Co se dělo v Brně,
netuším. Díky "malosti" České republiky jsem stihla "jen" dvě přednášky. Tedy stihla se
zpožděním.
Do Českých Budějovic měl cestu Zdeněk Bochníček z Masarykovy univerzity v Brně. Tento
velmi energický člověk a zapálený fyzik vždy přijde s novými a neobvyklými experimenty. Mám
pocit, že dokáže vymyslet relativně jednoduchý experiment úplně na všechno a se vším, co se
mu dostane do ruky. Tentokrát bylo jeho téma ucho a oko. Krásně propojil anatomii s fyzikou
a vysvětloval funkce obou těchto "zařízení". Proč zrovna slyšíme na konkrétních vlnových
délkách mechanického vlnění a ne na jiných? A proč zrovna vidíme dané vlnové délky
elektromagnetického vlnění a ne třeba v IR nebo UV spektru? Odpovědi se ode mě dozvědí
studenti ve 3. ročníku (akustika) a ve 4. ročníku (optika). Těším se na další přednášku pana
Bochníčka o fyzikálních principech v souvislosti s člověkem, tentokrát ale u nás ve škole.
Pan profesor Jiří Straus to neměl k nám daleko, vyučuje na soukromé pražské vysoké škole.
Nicméně to není jeho jediná činnost. Je to opravdu praktik a známý specialista, který je zván k
zajímavým i zapeklitým detektivním případům po celé České republice. Už jen jeho rychlý
nástin fyzikálních principů, které musí kriminalisté zohledňovat při řešení případů, by nikoho
nenechal na pochybách, že fyzika je opravdu všude okolo nás i v nás. Studium vlivu přetížení
na člověka, doba latence (zpoždění reakce) člověka, ale třeba i psa, zkoumání pádů chtěných
či vynucených, to vše je pole pro velmi zajímavé vyšetřování kriminalisty specialisty, který se
zabývá biomechanikou. Nadšení posluchačů po 3 hodinách plných fyzikálních aplikací v
kriminalistické praxi bylo skoro hmatatelné.
V nejbližší době se můžeme těšit na neméně zajímavé přednášky o exoplanetách od pana Jana
Veselého a kvantové fyzice a obecné teorii relativity od pana profesora Petra Kulhánka. Více
informací ráda předám :-)
42
Bc. Martin Beránek
lektor Cisco Academy
Předání certifikátů CISCO Akademie
Dne 25. září 2015 obdrželi studenti Jakub Hovorka, Jakub Prchal,
Jakub Pečenka a Filip Nezbeda certifikáty CISCO CCNA R&S: Scaling
Networks. To je předposlední semestr z kurzů CCNA, které Vám na
Smíchovské střední průmyslové škole můžeme nabídnout. Studenti
už také pracují na posledním semestru CCNA a snad je budeme moci
certifikovat koncem pololetí. Přejeme jim mnoho dalších úspěšně ukončených certifikací.
Viktor ŠULÁK
1.L
Francouzská vlajka na Facebooku
Jako reakci na teroristické ůtoky v Paříži vydal Facebook, jak jste si jistě
všimli, filtr Francouzské trikolóry na profilový obrázek na vyjádření podpory
a soucitu. Podobné filtry vydal Facebook již dříve, ale tento jako první sklidil
úspěch. Mě by zajímalo, kolik lidí si to tam dalo, protože má opravdu soucit,
a kolik jenom, protože si to tam dali ostatní.
Já jsem si ji nedal protože mi přijde, že to je jen formální podpora, která ničemu nepomůže a
navíc pochybuji, že Francouzi by si dávali českou vlajku, kdyby se něco takového stalo v Česku.
Zaujalo mě, jak to překrývá jiné události ve světě. Jenom na okraj jsem zjistil, že proběhl jiný
teroristický útok v Libanonu (40 obětí) nebo že bylo sestřeleno ruské letadlo (přes 200 osob).
Pátral jsem hlouběji a zjistil jsem, že na populárních webech jsou všichni politicky korektní a
orientováni na západ a na nezávislých webech zase vymýšlejí teorie a souvislosti přitažené za
vlasy. No jo média už dávno ztratila objektivitu, bohužel...
43
Jan Šárek
1.D
Proč lidé páchají sebevraždy? Proč to dělají?
Neexistuje přeci nějaké lepší řešení?
Jaké jsou asi nejčastější příčiny sebevraždy?
Nejčastější příčiny sebevražd jsou buď psychické problémy, nebo
problémy s okolím člověka. Záleží také na tom, jak moc je psychicky
narušený. Když má člověk nějakou psychickou poruchu, tak často
přemýšlí jinak než ostatní lidé. Připadají mu, třeba některé věci šílené a děsivé, které naopak
zdravého člověka vůbec netrápí a neděsí.
Okolí může být pro takto postiženého jedince velmi děsivé. Tmavé ulice, nepříznivé počasí a
tma. To všechno jsou věci, které můžou psychicky narušeného člověka vyděsit. A ztrápený
člověk, na kterého se za celou tu dobu nabalilo spousta šílených emocí a pocitů, může spáchat
sebevraždu, protože to už nemůže dále unést.
Třeba nechápu řeči patnáctiletých holek, které říkají, že svět nemá smysl, že se zabijou, když
se s nimi rozejde jejich kluk. Když se s nimi rozejde doopravdy jejich kluk, tak se např.: začnou
podřezávat, vyhrožovat, že se zabijí atd.
Kdo už v patnácti letech uvažuje o sebevraždě, je vážně divný a není dostatečně vyspělý. Žádný
rozchod v patnácti letech nemůže být tak strašný, aby se kvůli tomu musel někdo zabít.
Na jednu stranu nevím, jak se například mají zachovat, když jim lékař ohlásí vážnou nemoc
nebo když jim umře dítě. Chápu lidi, kteří přijdou o všechno, že začnou uvažovat o sebevraždě.
Nedokážu si představit, že bych byl v jejich kůži, ale i tak si myslím, že sebevražda je až to
poslední řešení. Ale i tak si myslím, že člověk nemusí vůbec spáchat sebevraždu, protože vždy
jdou problémy řešit, ale nesmí se člověk vzdát. Na druhou stanu ale existují i jiná řešení. Může
například požádat o pomoc psychologa nebo se může svěřit rodině.
Sebevrazi jsou také velmi sobečtí. Nemyslí na své okolí a na následky, které může způsobit tím,
že se zabije. Nepřemýšlí nad tím, jak psychicky zrání svoji rodinu, na které by jeho sebevražda
nechala stopu.
Myslím si, že sebevrazi jsou zbabělci kvůli tomu, že sice se zbaví svého problému, ale jeho
blízké nechá za sebou. Jak se musí například cítit matka dcery, která spáchá sebevraždu. Musí
být na tom psychicky hrozně špatně a poznamená jí to do konce života
Jako na závěr bych chtěl říct, že podle mě je sebevražda špatné řešení, i když je na tom
člověk hrozně špatně. A stejně vždy existuje řešení, jak se z toho dostat, a když neexistuje, tak
se člověk prostě musí se svým osudem smířit. Ale jak říká jeden citát: "Život je boj, tak běž a
bojuj!" A já bych nám všem přál, abychom z každého boje vyšli vždy jako vítězové.
44
František Ezr
1.D
Jak vycházet s trenérem?
Vztah trenéra s jeho žákem je velice specifický, ostatně jako
všechny ostatní vztahy, kde svoji roli hraje nějaká forma žáka a učitele.
Ze strany trenéra je velice obtížné najít rovnováhu mezi tím, jak je přísný
na své učně a také jak přátelsky se k nim chová. Tato rovnováha je velice
důležitá, jelikož když je trenér příliš přísný, tak většinou to vede k tomu,
že jeho žáci ho nebudou mít rádi nebo že z něho budou mít dokonce strach a ztratí u nich svůj
velice cenný respekt. Naproti tomu, když je trenér moc přátelský, tak ho žáci nebudou brát
vážně a to opět vede ke ztrátě drahocenného respektu.
A to mne vede k žákovi, z jehož strany je velice důležité, aby trenéra, co nejvíce respektoval a
dbal na jeho rady a poučky, ale existují bohužel případy, kdy není možné trenéra respektovat,
ať už je to proto, že vám jeho rady nepřijdou nijak užitečné, nebo z důvodu jeho předpojatosti
k vaší osobě.
Toto mě vrací k trenérovi, který musí za všech okolností udržet minimální rozdíl mezi tím, jak
se k jednotlivým žákům chová, aby se žáci netrpěli pocitem méněcennosti nebo dokonce
nadřazenosti.
A tak se dostávám k původní otázce „Jak vycházet s trenérem?“ Samozřejmě jako na všechny
otázky je i na tuto těžká odpověď. Podle mého úsudku, pokud si vás trenér neváží a nechová
k vám určitou míru respektu, tak byste se měli snažit mu dokázat, že jste lepší, než v jeho očích
vypadáte, a že toho zvládnete mnohem více, než si on sám myslí. Naproti tomu, jestli o vás má
mnohem lepší mínění a dává vám přednost před ostatními, kteří dosahují výkonnostně a
mentálně vaší úrovně, tak byste se měli snažit pomoci těm, jež jsou v jeho mysli pod vámi a
dostat je u něho na vaší úroveň a neprohlubovat vaši nadřazenost.
Neméně důležité je snažit se celkově vycházet s trenérem dobře, ať už se jedná o to, jak
posloucháte jeho rady, nebo jestli chodíte na tréninky včas a takové běžné malichernosti,
které mohu výsledně vést k lepšímu vztahu s vaším mentorem. Avšak souhlasím s tím, že
někdy s trenérem prostě nelze vycházet, protože osobně sám trénuji stolní tenis a
momentálně mám se svým trenérem mnohé sociální problémy, které pocházejí, jak z jeho, tak
z mé strany a nevypadá to, že by se v blízké době měly vyřešit.
To je asi tak vše, co bych mohl k tomuto tématu dodat a doufám, že vy budete se svým
trenérem vždy vycházet dobře a kdyby náhodou to tak nebylo, tak že se aspoň rozejdete
v dobrém.
45
Pavel Jahoda
4. C
Přijímací proces na vysoké školy v zahraničí
Pro studenty čtvrtého ročníku začíná období, kdy kromě maturity
přemýšlí i o tom, jestli si budou podávat přihlášky na vysokou školu.
Osobně jsem se spíše rozhodoval, kam se přihlásím, než jestli se
přihlásím. Po důkladném rozhodování jsem se rozhodl hlásit se na
vysoké školy do zahraničí (Británie), stejně tak jako můj spolužák
Blahoslav Rataj (Švédsko). A proto, se vám tu pokusím přiblížit
přijímací proces na zahraniční i tuzemské vysoké školy.
Pokud se plánujete hlásit do Anglie, USA, Nizozemska nebo nějaké skandinávské země, budou
po vás požadovat určitou úroveň anglické jazyka, kterou doložíte patřičným certifikátem.
Kromě USA (kde po vás mohou chtít TOEFL), po vás budou většinou požadovat IELTS
s celkovým bodovým ohodnocením 6.5 z 9, což je o dost náročnější než získat jedničku
z maturitní zkoušky z anglického jazyka. Jen pro srovnání, bývalý student naší školy Tomáš
Jančárek, který strávil rok v USA, získal 7 bodů.
Na většině vysokých škol v zahraničí po vás budou požadovat doporučení od vašeho učitele,
ředitele nebo zaměstnavatele. Pokud získáte doporučení od člověka, který vás zná a dokáže
vyzdvihnout vaše přednosti v anglickém jazyce, posouváte se o krok blíže k vašemu cíli.
Pokud se nyní ptáte, jestli jsou známky důležité, ptáte se správně. V Anglii se u zahraničních
studentů hledí na známky z maturity a předpokládané známky, které nejpravděpodobněji z
maturity dostanete. Předpokládané známky zapisuje osoba, která vám napsala doporučení.
V USA se hledí na průměr známek z každého ročníku střední školy a ve Švédsku se hledí jak na
známky za čtyři roky na střední škole, tak na maturitní vysvědčení. Celkově v zahraničí platí, že
známky mají o něco větší hodnotu, než tady u nás v České Republice.
Dále po vás budou požadovat napsání eseje. V Anglii budete psát de facto motivační dopis a
životopis v jednom. V oné eseji se snažíte ukázat váš zájem o obor a ukázat proč by měli vzít
právě vás. Můžete tam zmínit vaše ocenění, zajímavé projekty, certifikace, pracovní
zkušenosti z daného oboru nebo jakékoliv zkušenosti z vašeho oboru. Ovšem musí to stát za
zmínění, pokud se budete hlásit na dobrou školu na obor softwarové inženýrství a budete
vyzdvihovat vaši schopnost psát html stránky, moc nabídek nedostanete.
Pokud se hlásíte do USA, téma vaší eseje bude zadáno univerzitou, na kterou se hlásíte. V USA
po vás navíc budou chtít mimoškolní aktivity a skóre z SAT testů, které otestují vaší angličtinu,
schopnost vyvozovat z textu, matematiku a popřípadě další dobrovolné předměty.
V Anglii se na vysoké školy přihlašujete přes ucas.com, přes který se můžete přihlásit až na 5
anglických škol naráz. Přihlášku je nutné odeslat do 15. ledna, výjimkou je Cambridge a Oxford,
které chtějí přihlášky o 3 měsíce dříve (15. října). Pokud zrovna nedostanete pozvánku na
pohovor, čekáte na nabídku. Univerzity pak vybraným kandidátům posílají nabídky (např.
pokud dostanete 1,1,1,2,2 z maturity, budete přijat).
Důležité je vzít v potaz finanční stránku věci. Univerzity ve Skotsku, Česku a ve skandinávských
zemích jsou zadarmo, ale životní náklady jsou rozdílné. Univerzity v Nizozemsku a Německu
jsou poměrně levné okolo 30 až 60 tisíc za rok. V Anglii se ceny univerzit pohybují okolo 300
tisíc za rok a v USA se pro cizince můžou ceny vyšplhat až k milionu za rok. Určitě nedoporučuji
hlásit se na průměrnou nebo podprůměrnou vysokou školu do zahraničí, jelikož si myslím, že
to za ty peníze nestojí.
46
Ve srovnání s přijímacím procesem na zahraniční školy pak vypadá ten tuzemský stroze a
jednoduše. Abyste se dostali na ČVUT, postačí Vám pouze získat percentil 65 z národní
srovnávací zkoušky z matematiky pořádanou společností Scio, kterou navíc můžete několikrát
opakovat. Tento jednoduchý příjímací proces je způsoben tím, že vysoké školy v ČR získávají
peníze úměrně s počtem studentů, tudíž je v jejich zájmu přijmout co největší množství
studentů a vyhazovat je až v průběhu studií.
Motivací je pro mě bývalý student naší školy Tomáš Jančárek, který dokázal, že je možné dostat
se z naší školy na prestižní zahraniční školu (University of Surrey).
VÁNOČNÍ PROJEV ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO 1952
Chtěl bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit
k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem
vánočního stromku – k našim dětem a mládeži.
Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední
době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze
změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už
jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních
svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích
v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru
zapíchat jen do mechu za okny.
Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc.
Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě
narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše
děti?
Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického
panství , kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti
se tam rodily.
Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech.
I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a
otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši
pracující a jejich děti.
Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězda, nejen jediná
betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé
hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly
čtvrtého roku Gottwaldovy pětiletky.
Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se
stávají svátky radostné oslavy splnění úkolu celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce
vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen.
Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku
slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli, slibme našemu prezidentu, soudruhu
Gottwaldovi, všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom
své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě
rozvíjeli tak, aby úkoly vytýčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc
na všech pracovištích splněny.
Aby nad všemi , šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily
jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných
úkolů a plánů.
47
Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí
připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat
lidskou práci.
Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé Zemi pokoj a klid všem lidem dobré
vůle.
ROZHOVOR S ŘEDITELEM SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY ING.
RADKO SÁBLÍKEM
Druhá nejstarší průmyslovka v Praze
Pokud víme, vaše škola již vzdělává mladé lidi více než sto let.
Ano, to je pravda. Naše škola je druhou nejstarší průmyslovou školou v Praze. Byla
založena v roce 1901 a od té doby jí prošly tisíce a tisíce studentů.
Měnilo se zaměření školy během její dlouhé historie?
Jistě, ke změně došlo několikrát. Po druhé světové válce se z ní oddělila
elektrotechnická sekce a vznikla samostatná elektrotechnická průmyslovka, naše škola se pak
na dlouhá léta profilovala jako strojní. Další zlom nastal krátce po roce 1989, kdy se začala
naše škola intenzivně zabývat výpočetní technikou, respektive informačními technologiemi.
Co jste změnil vy, po svém nástupu do funkce v roce 2002?
Za využití grantů z Evropské unie jsme již dvakrát modernizovali obor Informační
technologie. Pro ten naše škola pomáhala vytvářet Rámcový vzdělávací program, což beru jako
velké ocenění naší školy. Stejně tak jako v současnosti, kdy jsme v rámci vzniklé sektorové
dohody byli osloveni, abychom se spolupodíleli na vytvoření nového oboru Kybernetická
bezpečnost a vybudování pilotního centra pro vzdělávání pracovníků ve školství v této
problematice.
Pokud víme, zavedl jste i obor Technické lyceum.
Ano, ten považuji za velmi kvalitní a pro studenty přínosný. Dalo by se říci, že
představuje něco jako bývalo za první republiky reálné gymnázium. Studenti jsou zde
připravováni na studium na vysokých školách a díky zaměření naší školy nepřijdou zkrátka ani
v oblasti informačních technologií. Technické lyceum je dle mého jedna z mála věcí, které se
povedla v rámci veletočů při různých reformách často se střídajících ministrů školství.
Projektová výuka
Vaši studenti zpracovávají ve čtvrtém ročníku celoroční práci. Můžete nám k tomu říci něco
více?
Nejen ve čtvrtém ročníku, ale i v ročníku třetím. V tom ji nazýváme studentský projekt
a ve čtvrtém maturitní projekt, který pak obhajují u maturity. Témata těchto celoročních prací
si studenti mohou zvolit z nabídky zaměstnanců, anebo přijít s tématem vlastním, a pokud je
vhodné svým obsahem a rozsahem, tak jim ho schválím. Většinou studenti pracují ve
vícečetných skupinách, čímž se zdokonalují v mnoha dalších dovednostech, nejen těch
odborných. Témata mohou být ze všech oblastí vzdělávání, jak ryze technická, tak i humanitní.
Můžete zmíněná témata projektů přiblížit na příkladech?
Opravdu jsou velmi rozmanitá. Například stavba robotů, kvadraktoptéry, 3D tiskárny,
leteckého trenažéru, počítačů, nebo i programování her, vytváření programů pro různé
spolupracující organizace. Rovněž tak tvorba učebních dokumentů, tvorba videí, včetně různě
48
profilovaných video pořadů pro internetové zpravodajství školy SSPS TV. Mnohé projekty
vznikají i v těsné spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Již druhým rokem běží velký
projekt z oblasti modelování, ve spolupráci s muzeem v Osvětimi modelujeme tento
koncentrační tábor. V letošním školním roce na něm pracuje dvacet studentů čtvrtého ročníku
a dvacet studentů třetího ročníku. Jde tedy opravdu o obrovský projekt, který se tím hodně
blíží reálné praxi.
Spolupráce se zahraničím
Důležitý je také pro studenty kontakt s kolegy v zahraničí.
Máte naprostou pravdu. Snažíme se umožnit studentům co nejvíc kontaktů se
zahraničím. Jak různými stážemi v rámci získaných grantů, tak výměnnými pobyty nebo i
poznávacími zájezdy. V loňském školním roce na některou z takových cest vyjelo 281 studentů.
To je opravdu vysoké číslo, když si vezmeme, že ve 20 třídách studuje 624 studentů. Další
desítky zahraničních hostů pak pobývaly u nás ve škole.
Mnoho nabízených aktivit pro studenty
Co považujete pro studenty za klíčové?
Za klíčový považuji fakt, že si mohou studenti sami rozhodnout, zda chtějí „jen“
maturitní vysvědčení, anebo si chtějí odnést i některé z mnoha nabízených mezinárodně
uznávaných certifikátů, či zda se chtějí zapojit do projektů školy, být aktivními a zdokonalovat
se i nad rámec běžné výuky. Těch nabídek je opravdu velmi mnoho, včetně spolupráce
s renomovanými firmami i vysokými školami, za což nás velmi chválila i Česká školní inspekce.
Ta uvedla ve své zprávě, že jsme v tomto příkladem dobré praxe. Toto studentům významně
pomáhá při studiu na renomovaných vysokých školách, někdy i v zahraničí. Na vysoké školy
nastupuje před devadesát procent našich studentů.
Co považujete za klíčové pro vás?
Pro sebe za klíčové považuji, že se mi podařil vytvořit tým velmi aktivních zaměstnanců,
složený jak z pedagogů, tak z absolventů naší školy, kteří studují na vysokých školách. Těch se
školou spolupracuje rovných patnáct a díky tomuto týmu naše škola nabízí studentům
nesčetně aktivit, projektů, odborných akademií, mezinárodních akcí. Tito vysoce aktivní a
pozitivní lidé jsou zároveň příkladem pro studenty, a já věřím, že se do tohoto týmu zapojí i
další současní studenti naší školy a ve spolupráci budou pokračovat i po jejím absolvování.
Můžete se pochlubit úspěchy studentů?
Ano, a není jich za poslední roky málo. Naše týmy studentů slaví úspěchy v kolektivních
odborných soutěžích, náš student se stal mistrem světa na MOS World Championship, další
skončil ve světové konkurenci desátý, jiný student vyhrál Elektrotechnickou olympiádu, další
byl zvolen Studentem roku v České republice, jeho kolega pak byl druhý.
49
Jan Štika
4.L
FORMULE 1 v naší škole
Zdravím vás zase po měsíci a rád bych vás zde informoval o
aktuálním vývoji v projektu Formule 1 ve školách, se kterým jsem vás
seznámil v předešlém čísle našeho Presíku.
Dnes bych vám představil dalšího člena týmu. Je Jím Adam Bališ, který si
pro mě připravil své odpovědi.
Jakou pozici zastáváš v týmu?
„ Jsem zástupce manažera týmu. Na této pozici jsem úspěšně už druhým
rokem. Tento rok usilujeme o lepším umístění a celkově o zdatnější
připravenosti celého týmu na soutěž. “
Na čem momentálně pracuješ?
„ V této chvíli se snažím s manažerem týmu, s Karlem Winterem zajistit finance a podporu
pro náš tým od firem, které nás sponzorovaly minulý rok. Poté se budeme snažit navrhnout
soutěžní box na prezentaci našeho týmu na hlavní závod. “
3)Jaký je tvůj názor na soutěž?
„ Formule 1 ve školách je jedinečná, celosvětově vzdělávací soutěž, určena pro týmy
studentů středních škol ve věku od 15 – 19 let. Naučíme se tu používat CAD software, pomocí
kterého tvoříme design modelu, virtuální větrný tunel, který je určen pro analýzu chování
modelu za jízdy. Součástí soutěže je i příprava ústní prezentace realizované práce, doplněná o
prezentaci konstrukční dokumentace, která dokumentuje kompletní návrh, konstrukci a
výrobu závodního modelu. Naší povinností je zajistit si finanční příjem od sponzorů a
hospodařit s ním. Vypracovat rozpočet a účelně financovat cestování a ubytování (týká se
dopravy, případně ubytování, spojeného s návštěvou jednotlivých kol soutěže). “
Náš projekt se nyní nachází v této fázi, obdrželi
jsme nová platná pravidla pro rok 2015/2016. Po
nastudování této verze jsme zjistili, že nedošlo k
žádným zásadním změnám v oblasti konstrukce.
Mohli jsme se tudíž rovnou zaměřit na design,
testování a postupné zdokonalování Formule.
Naši manažeři intenzivně vyhledávají sponzory
za
účelem
vyzískání
dotací.
Oslovují členy, kteří se účastnili loňského
projektu, snaží se vyhledávat i v řadách svých
přátel.
50
CITÁTY – LISTOPAD 2015
Jan Ženatý, psycholog, odborník na vztahy v pracovních týmech, vybráno z rozhovoru z MF
Dnes 26. října 2015: „Firmy se snaží nalézt ty, kteří v sobě mají transformační potenciál a
chtějí něco dokázat. Například Google nenabírá lidi kvůli schopnostem. Nikoho tam
nezajímá, co umíte, jakou máte s budoucí prací zkušenosti – není to důležité, to se naučíte.
Co všechny zajímá, je vaše osobnost, kultura, přístup k lidem a k životu a talent. Ptají
se vás, co jste dokázali a je jedno, jestli jste vylezli na Mount Everest, úžasně hrajete na
tahací harmoniku nebo se potápíte. Hledají vášeň a touhu člověka dělat věci, které leží za
horizontem všednosti. Když ho zaměstnají, vědí, že půjde za horizont všednosti i v tom, co
mu dají za úkol.
To je algoritmus, po kterém jdou, říkají tomu „googliness“. To, na čem záleží, je postoj
a osobnost, vůbec ne schopnosti, znalosti, škola, titul.“
Karel Steigerwald, publicista: „Češi rádi fantazírují a kladou si nedostupné cíle. Ty vzývají, ale
neusilují o ně. Z toho pak přichází pocit nespokojenosti i zoufalství. Proto je český blahobyt
plný vzteku a nepřátelství.
Až se objeví na obzoru nějaké nové neštěstí, Češi zkolabují a vzdají to. Už teď nejsou
schopni zvládnout imigrační islámskou krizi, dokonce ani v situaci, kdy u nás ještě není. Islám
nyní nenávidí, ale kdyby to tady zabral, první se k němu přihlásí a pohrnou se do mešit, jako
se hrnuli do KSČ.“
Zajímavost
LEGÁLNÍ VĚK PRÁVNÍ ZPŮSOBILOSTI K POHLAVNÍMU STYKU
(některé vybrané země – čerpáno časopis 21. století)
12 let - Angola
13 let - Španělsko, Argentina, Niger, Japonsko
14 let - Maďarsko, Německo, Rakousko, Itálie
15 let - Česká republika, Slovensko, Polsko, Francie, Švédsko
16 let - Kanada, Rusko, Velká Británie, Norsko, Nizozemsko, Indie
17 let - Irsko
18 let - Turecko, Egypt, Peru, Nikaragua
19 let - Indonésie
20 let - Tunisko
Až po svatbě – Saúdská Arábie, Irán, Afghánistán, Pákistán
51

Listopad 2015

Transkript

Podobné dokumenty

Adaptační kurz primy A

„ Ale je tady krásně!“ „To jo, tady jo“

Foto: Martin Novák

Dvanáct případů Sherlocka Holmese