Stavební vývoj kostela Zvěstování Panny Marie v
Transkript
Stavební vývoj kostela Zvěstování Panny Marie v
Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech Milan Falta M stys Pla any se nachází 12 km západn od Kolína v historicky velmi hust osídlené oblasti st edních ech. Z katastru Pla an je doložena antropogenní aktivita minimáln od mladší doby kamenné.1 St edov ká ves se zformovala na jižních svazích nad potokem Blinka podél Trstenické stezky nejpozd ji v 10. století. Z tohoto období má pocházet zd ný základ blíže neur ené stavby odhalený p i archeologickém výzkumu v románském kostele ve 30. letech 20. století.2 Dodnes hlavní dominanta sídla vzniká dle sou asného poznání ve t etí tvrtin 12. století jako jednolodní románský kostel se západní v ží a pravd podobn východní apsidou, která pozd ji ustoupila prostorn jšímu gotickému presbyteriu o dvou polích žebrové klenby. Dochovaná románská ást kostela je postavena z pe liv provedeného kvád íkového zdiva. Chrám Zv stování Panny Marie v Pla anech se jeví jako dob e zachovaná románská stavba s gotickým presbyteriem a n kolika pozd jšími p ístavky. P i zevrubn jším sledování objektu však vyvstanou mnohé otázky ohledn konstruk ních souvislostí a vzájemných vazeb jednotlivých stavebních ástí a vžitých stavebních postup . Na románské ásti objektu je možné z eteln pozorovat stavební postupy a etapizaci výstavby, ale i pozd jší novov ké úpravy s historizujícími tendencemi. O románské stavb , respektive románském období stavby, se v tšina badatel zmi uje jako o statickém faktu. Nikoliv jako o dynamickém procesu vzniku a vývoji památky, která sama o sob procházela mnohdy složitými prom nami. Ne jinak je tomu i u pla anského kostela. Na význam stavby a její um leckou hodnotu upozor uje na p elomu 19. a 20. století J. Braniš,3 následn F. J. Lehner4 a A. Podlaha.5 Etapizací výstavby a vztahem románské západní v že a štítového pr elí sakrální stavby se zabývá M. Radová-Štiková v u ebních textech VUT z roku 19726 a dále v P ísp vku k poznání románských stavebních postup , který byl publikován v Um ní XXIV roku 1976.7 Tato sta se problematikou zabývá p evážn v obecné rovin , podrobn ji popisuje pouze dva objekty (v obci Raná a ve 1 Vok ál, I.: Pla any – historie a místopis. Pla any 2008 (elektronická publikace). 2 Stojanovová, J.: Kostel sv. Jana K titele v Pla anech, Památky st edních ech 22/2008, . 1. s. 6. 3 Braniš, J.: D jiny um ní st edov kého v echách. Praha 1892, s. 38. 4 Lehner, F. J.: D jiny um ní národa eského I, svazek II, ást II. Praha 1905, s. 64 – 66. 5 Podlaha, A.: Posvátná místa Království eského ada I, díl IV. Praha 1910, s. 117 – 123. 6 Radová-Štiková, M.: Architektura románská - u ební texty VUT. Praha 1972. 7 Radová-Štiková, M. – Škabrada, J.: P ísp vek k poznání románských stavebních postup . In: Um ní XXIV. Praha 1976, s. 274 – 278. D JINY STAVEB 2009 Svárov ). U pla anského kostela se tohoto tématu dotýká A. Merhautová,8 avšak spokojuje se pouze s konstatováním, že mezi lodí a v ží je spára a ob t lesa vznikala sou asn . Pla anský kostel díky svému dob e itelnému líci zdiva na plášti lodi i v že umož ující detailní nahlédnutí na objekt v procesu jeho vzniku, m že rozší it srovnávací materiál v této problematice. Struktura románského zdiva a velikost použitých kamenných kvádr v jednotlivých ástech zdí jasn definují n kolik konstruk ních fází výstavby. Obr. 1: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny Marie. Celkový pohled na kostel od jihovýchodu (foto autor 2009). Objekt byl pravd podobn založen jako celek, avšak bez nov provedeného archeologického pr zkumu není možné toto konstatování prov it (jak již upozor ují Radová-Štiková se Škabradou9 u podobn komponovaných staveb). V nadzemních partiích byla t lesa lodi i v že zd na odd len , jak dokládá vertikální spára mezi t mito hmotami, ale i zachované a dob e itelné plomby v kapsách po n kdejších nosných prvcích lešení v mírn odlišných výškových úrovních. asovou prodlevu mezi výstavbou lodi a v že (nebo jejími partiemi) nejsme schopni prozatím ur it. V první nadzemní etap byly st ny lodi vyzd ny pravd podobn až do výše cca 1,75 metru nad terén, kde mohla být stavba p erušena. V následujícím období výstavba pokra ovala a zastavila se ve výši cca 4 metry. Ve t etí stavební etap bylo dosaženo 6,5 metru, což je úrove parapetu románských oken (hypoteticky je v této úrovni 8 Merhautová, A.: Ran st edov ká architektura v echách. Praha 1971, s. 192. 9 Citace v pozn. 7, s. 278. 165 M. Falta – Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech a velikost ádkování tolik diferencovaná jako na severním i jižním pr elí lodi (což samo o sob m že vypovídat o odlišném asovém údobí výstavby celé této hmoty). Etapizaci výstavby v že je tudíž nutné vyhodnocovat na základ dochovaných stop po konstrukci lešení. Výjimkou je pás zdiva, opticky odlišný od spodních i vrchních partií, který se nachází ve výši 8 – 9,5 m. Tento v ncový útvar leží v úrovni n kdejšího zastropení lodi a m že se jednat o jakési provizorní ukon ení v že. Z toho by vyplývalo, že p i dosažení požadované výšky lodi stavitelé soust edili veškeré síly na konstrukci štít a zast ešení a výstavba v že byla v této úrovni p erušena. Není vylou eno, že dostavba v že do požadované výšky nemusela pokra ovat ihned, ale až po n kolikaleté p estávce, která mohla být využita pro konstrukci empory. Obr. 2: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny Marie. Pohled do západní ásti chrámu (foto autor 2008). možné p edpokládat dosažení korunní ímsy apsidy, o níž nejsou prozatím k dispozici žádná m itelná data). tvrtá stavební fáze dosáhla nivelity 8,5 metru a v této etap byla konstruována ost ní románských oken. Pátá stavební fáze byla pro lo záv re ná. Bylo vyvedeno oblou kové podímsí, ozuby a ve výši necelých 10 metr byla lo zastropena. Je nutné poukázat na fakt, že pátá etapa výstavby byla na severní i jižní st n zhruba polovi ní nežli p edchozí. Zdánlivá nelogi nost výstavby je pravd podobn vysv tlitelná tím, že v této period bylo t eba lo nejen zastropit, ale i zast ešit, tudíž bylo nutné vyzdít štíty a z ejm zhotovit i krov. Je nasnad se domnívat, že jednotlivé stavební etapy se mohou shodovat s roky, respektive sezónami, které byly p erušeny zimní technologickou p estávkou. Toto konstatování však prozatím není možné ni ím podložit. V p ípad platnosti této hypotézy by byla hrubá stavba, tj. lo , apsida a ást v že, hotová po p ti letech. K postupu výstavby je t eba p ipomenout, že konstruk ní etapy se d lily na záb ry, které souvisely s t lesnou výškou zedník . J. Škabrada uvádí limitní výšku záb ru p ibližn na hranici 1,2 metru.10 Podrobné zam ení všech stop po lešení na fasádách objektu prozatím nebylo zhotoveno, ale i p es absenci geodetického nebo fotogrammetrického zam ení jsme schopni na severní fasád lodi kostela rozeznat plomby po prvcích lešení ve t etí a tvrté stavební etap , kterou vždy d lí na dva záb ry s výškou v rozmezí 1,1 – 1,4 m. Obdobnou výšku záb r m žeme p edpokládat i u druhé stavební fáze severního pr elí a štít . Vyhodnocení dislokace t chto plomb nadále zp esní úvahu o etapizaci výstavby, nebo budou m itelné vztahy konstruk ních záb r , a to zejména k podlaze I. a II. patra v že. Na plášti v že již není struktura zdiva Obr. 3: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny Marie. P dorys západní ásti chrámu v úrovni p ízemí s vyzna ením následnosti stavebních etap (autor 2010). O podob , pop ípad typové p íslušnosti tribuny není k dispozici mnoho p ímých informací. Není ale možné souhlasit s tvrzením V. Mencla,11 že zde byla kombinována valen podklenutá tribuna s emporou v žní, nebo pro to neexistuje žádný doklad. Sou asný valený pas v západní ásti lodi není poz statkem románské konstrukce, nebo je druhotn p isazen k p íložkám, které podpírají barokní klenbu. Nachází se také v míst n kdejší západní štítové st ny, která byla odstran na nejpozd ji p i adaptaci prostoru v prvním pat e v že pro umíst ní varhan. V této dob se stala západní štítová st na nepot ebnou, nebo krovová konstrukce již nejspíše nebyla podporována štíty (jak p edpokládáme v období románském,12 respektive p ekážela p i propojení v žového prostoru s interiérem lodi. Románské propojení pavla ové empory s v žním 11 10 Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb. Praha 2003, s. 37. 166 Mencl, V.: Panské tribuny v naší románské architektue. In: Um ní XIII. Praha 1965, s. 44. 12 Citace v pozn. 10, s. 183. D JINY STAVEB 2009 M. Falta – Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech stavebního konceptu, jak p edpokládá A. Merhautová,14 avšak nikoliv najednou jako jeden kompaktní celek. Uplatn ní t žkopádného konstruk ního principu dvojice zdí se spárou mezi západním pr elím a v ží není prozatím spolehliv objasn no, p esto je tento princip možné sledovat i na jiných stavbách roztroušených po celých echách.15 Na základ této analogie, podobnosti stavebních technik, ale i propor ních vztah nap . s kostely ve Sv. Jakubu (1165 – datováno autentikou16) a ve Svojšín (1159/60 – datováno dendrochronologicky17) je možné usuzovat o datu výstavby v rozmezí let 1160 – 1180. K dalšímu rozvoji stavby došlo ve 14. století, kdy byla snesena apsida a bylo vystav no gotické kn žišt s polygonálním záv rem. K výrazn jší p estavb románské lodi došlo v roce 1749, kdy byly ke st nám p ipojeny cihelné p ípory a prostor byl zaklenut mohutnou valenou klenbou s výse emi.18 K nenápadné, ale d ležité oprav stavby došlo v roce 1793, kdy byla p estavována vrchní ást románské v že, která se sesula následkem požáru z roku 1716 a následného p sobení pov trnostních vliv .19 Tato Obr. 4: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny Marie. Schéma severní obnova je zajímavá v tom, že tehdejší fasády s vyzna ením stavebních záb r a plomb po nosných prvcích lešení na stavitel p istoupil k rekonstrukci velmi citliv , s respektem k výtvarné románské lodi a v ži (foto autor 2010). podstat románské stavby. Na vrchní prostorem bylo z ejm daleko skromn jší nežli sou asný ásti románské v že tak bylo obnoveno panelování zavrotvor, který vypadá jako násilný pr raz. Více bude možné šené oblou kovým pod ímsím a ozuby. Orámování je ur it po provedení destruktivního pr zkumu v této ásti nov provedeno z tesaných (p vodních?) kvádr , avšak objektu. Poz statkem západního pr elí je pouze problevnit ní výpl je již ze zdiva lomového. Evidentn novodomatické napojení obvodových st n lodi k plášti v že, které b , ale taktéž z precizního, snad p vodního ádkového je prakticky „na st ih“, a také torza spodních partií štítu, 13 zdiva, jsou vyzd ny i nižší, zejména západní, partie v že. které Radová-Štiková se Škabradou myln interpretují P i studiu románské architektury je d ležité si pojako p vodní trojúhelníkové p izdívky k v ži v partiích všimnout i t chto pozdn st edov kých i ran novov p dy. kých úprav, které se snažily o výtvarnou celistvost díla O možné románské podob tribuny je možné usuzoa uchování jeho archaického charakteru, a které byly provat i na základ kompozice severního pr elí stavby. Ve vedeny v duchu dosud v této podob neznámého baroknívýchodní ásti se dochovala ost ní t í románských oken, ho historismu. která jsou symetricky situována zhruba ve t ech tvrtinách st ny, tedy v úseku pr elí p íslušejícího vlastní lodi. Z toho je možné usuzovat, že západní tvrtina lodi byla vypln na tribunou. P i platnosti tohoto p edpokladu by byla empora hluboká p ibližn 3,3 metru, což odpovídá polovin ší ky románské lodi, a tudíž by se jednalo o pavla ovou emporu s jedním st edovým sloupkem podklenutou dv ma poli k ížové klenby. Popsaný stavební postup dokládá, že lo i v ž kostela v Pla anech mohly být stav ny jako sou ást jednoho 13 Radová-Štiková, M. - Škabrada, J.: Románské stavitelství u ební texty VUT. Praha 1976 (II. vydání v r. 1992), s. 97. D JINY STAVEB 2009 14 Citace v pozn. 8. Citace v pozn. 13, s. 97. 16 Nap . v díle cit. v pozn. 4, s. 102. 15 17 Kyncl, T. – Rybní ek, M. – Vrbová, D. J.: www.dendrochronologie.cz/databaze. 2010, íslo datovaných objekt 3069. 18 Vok ál, I.: Sakrální stavby v obci Pla any a p ipojených vsích, architektonicko-historický popis. Pla any 2005, ást II. 19 Citace v pozn. 18. 167 M. Falta – Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech Bauentwicklung der Kirche Maria Verkündigung in Pla any Milan Falta Der Beitrag befasst sich mit der Bauentwicklung der Kirche in Pla any, vor allem mit dem Ausbau des Objektes in der romanischen Epoche. Bezüglich dieser Problematik zeigt der Artikel die konstruktiven Zusammenhänge, die wechselseitigen Bindungen der einzelnen baulichen Bestandteile und die Problematik der konstruktiven Beziehung der (Giebel) Westfront zu dem Körper des Turmes auf. Die Beschäftigung mit den einzelnen Ausbauphasen ermöglicht, die Kirche im Prozess ihrer Entstehung detailliert zu sehen. Der Beitrag bringt eine neue Sicht auf die Typenzugehörigkeit der erloschenen romanischen Tribüne. Die mögliche Form der Galerieempore und ihre Verknüpfung mit dem Turmraum werden auf Basis einer ausführlichen Analyse der Komposition der Nordfassade und der Chronologie der einzelnen konstruktiven Elemente im westlichen Teil des Schiffes beschrieben. In dem Beitrag wird darauf hingewiesen, dass es beim Studium der romanischen Architektur nötig ist, auch die späteren baulichen Veränderungen des Objektes wahrzunehmen. Die neuzeitlichen Baumeister, die die Rekonstruktion der mittelalterlichen Kirchen durchgeführt haben, bemühten sich oft um die künstlerische Ganzheit des Objektes und die Erhaltung seines archaischen Charakters, indem sie das ursprüngliche Material und die ursprünglichen Formen benutzten oder indem sie diese Elemente einfach durch Malereien imitierten. Damit entstehen interessante und bisher unbeschriebene Typen des Historismus. ABBILDUNGEN Abb. 1: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung. Gesamtansicht der Kirche von Südosten (Foto Autor 2009). Abb. 2: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung. Blick auf den westlichen Teil der Kirche (Foto Autor 2008). Abb. 3: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung. Grundriss des westlichen Teils der Kirche auf Ebene des Erdgeschosses mit Kennzeichnung der einzelnen Bauphasen (Autor 2010). Abb. 4: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung. Schema der Nordfassade mit Kennzeichnung der Bauabschnitte und der Löcher, die von den tragenden Gerüstelementen an den Wänden des romanischen Kirchenschiffes und des Turmes zurückgeblieben sind (Foto Autor 2010). (Übersetzung L. iháková) 168 D JINY STAVEB 2009