Stavební vývoj kostela Zvěstování Panny Marie v

Stavební vývoj kostela Zvěstování Panny Marie v

Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie
v Pla anech
Milan Falta
M stys Pla any se nachází 12 km západn od Kolína v historicky velmi hust osídlené oblasti st edních
ech. Z katastru Pla an je doložena antropogenní aktivita
minimáln od mladší doby kamenné.1 St edov ká ves se
zformovala na jižních svazích nad potokem Blinka podél
Trstenické stezky nejpozd ji v 10. století. Z tohoto období
má pocházet zd ný základ blíže neur ené stavby odhalený
p i archeologickém výzkumu v románském kostele ve 30.
letech 20. století.2 Dodnes hlavní dominanta sídla vzniká
dle sou asného poznání ve t etí tvrtin 12. století jako
jednolodní románský kostel se západní v ží a pravd podobn východní apsidou, která pozd ji ustoupila prostorn jšímu gotickému presbyteriu o dvou polích žebrové
klenby. Dochovaná románská ást kostela je postavena
z pe liv provedeného kvád íkového zdiva.
Chrám Zv stování Panny Marie v Pla anech se jeví
jako dob e zachovaná románská stavba s gotickým presbyteriem a n kolika pozd jšími p ístavky. P i zevrubn jším sledování objektu však vyvstanou mnohé otázky
ohledn konstruk ních souvislostí a vzájemných vazeb
jednotlivých stavebních ástí a vžitých stavebních postup . Na románské ásti objektu je možné z eteln pozorovat stavební postupy a etapizaci výstavby, ale i pozd jší
novov ké úpravy s historizujícími tendencemi.
O románské stavb , respektive románském období
stavby, se v tšina badatel zmi uje jako o statickém faktu.
Nikoliv jako o dynamickém procesu vzniku a vývoji památky, která sama o sob procházela mnohdy složitými
prom nami. Ne jinak je tomu i u pla anského kostela. Na
význam stavby a její um leckou hodnotu upozor uje na
p elomu 19. a 20. století J. Braniš,3 následn F. J. Lehner4
a A. Podlaha.5
Etapizací výstavby a vztahem románské západní v že a štítového pr elí sakrální stavby se zabývá M. Radová-Štiková v u ebních textech VUT z roku 19726 a dále
v P ísp vku k poznání románských stavebních postup ,
který byl publikován v Um ní XXIV roku 1976.7 Tato
sta se problematikou zabývá p evážn v obecné rovin ,
podrobn ji popisuje pouze dva objekty (v obci Raná a ve
1
Vok ál, I.: Pla any – historie a místopis. Pla any 2008 (elektronická publikace).
2
Stojanovová, J.: Kostel sv. Jana K titele v Pla anech, Památky st edních ech 22/2008, . 1. s. 6.
3
Braniš, J.: D jiny um ní st edov kého v echách. Praha
1892, s. 38.
4
Lehner, F. J.: D jiny um ní národa eského I, svazek II, ást
II. Praha 1905, s. 64 – 66.
5
Podlaha, A.: Posvátná místa Království eského ada I, díl IV.
Praha 1910, s. 117 – 123.
6
Radová-Štiková, M.: Architektura románská - u ební texty
VUT. Praha 1972.
7
Radová-Štiková, M. – Škabrada, J.: P ísp vek k poznání
románských stavebních postup . In: Um ní XXIV. Praha 1976,
s. 274 – 278.
D JINY STAVEB 2009
Svárov ). U pla anského kostela se tohoto tématu dotýká
A. Merhautová,8 avšak spokojuje se pouze s konstatováním,
že mezi lodí a v ží je spára a ob t lesa vznikala sou asn .
Pla anský kostel díky svému dob e itelnému líci
zdiva na plášti lodi i v že umož ující detailní nahlédnutí
na objekt v procesu jeho vzniku, m že rozší it srovnávací
materiál v této problematice. Struktura románského zdiva
a velikost použitých kamenných kvádr v jednotlivých
ástech zdí jasn definují n kolik konstruk ních fází výstavby.
Obr. 1: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny
Marie. Celkový pohled na kostel od jihovýchodu (foto
autor 2009).
Objekt byl pravd podobn založen jako celek, avšak
bez nov provedeného archeologického pr zkumu není
možné toto konstatování prov it (jak již upozor ují Radová-Štiková se Škabradou9 u podobn komponovaných
staveb). V nadzemních partiích byla t lesa lodi i v že
zd na odd len , jak dokládá vertikální spára mezi t mito
hmotami, ale i zachované a dob e itelné plomby
v kapsách po n kdejších nosných prvcích lešení v mírn
odlišných výškových úrovních. asovou prodlevu mezi
výstavbou lodi a v že (nebo jejími partiemi) nejsme
schopni prozatím ur it.
V první nadzemní etap byly st ny lodi vyzd ny
pravd podobn až do výše cca 1,75 metru nad terén, kde
mohla být stavba p erušena. V následujícím období výstavba pokra ovala a zastavila se ve výši cca 4 metry. Ve
t etí stavební etap bylo dosaženo 6,5 metru, což je úrove
parapetu románských oken (hypoteticky je v této úrovni
8
Merhautová, A.: Ran st edov ká architektura v echách.
Praha 1971, s. 192.
9
Citace v pozn. 7, s. 278.
165
M. Falta – Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech
a velikost ádkování tolik diferencovaná jako na severním
i jižním pr elí lodi (což samo o sob m že vypovídat
o odlišném asovém údobí výstavby celé této hmoty).
Etapizaci výstavby v že je tudíž nutné vyhodnocovat na
základ dochovaných stop po konstrukci lešení. Výjimkou
je pás zdiva, opticky odlišný od spodních i vrchních partií,
který se nachází ve výši 8 – 9,5 m. Tento v ncový útvar
leží v úrovni n kdejšího zastropení lodi a m že se jednat
o jakési provizorní ukon ení v že. Z toho by vyplývalo, že
p i dosažení požadované výšky lodi stavitelé soust edili
veškeré síly na konstrukci štít a zast ešení a výstavba
v že byla v této úrovni p erušena. Není vylou eno, že
dostavba v že do požadované výšky nemusela pokra ovat
ihned, ale až po n kolikaleté p estávce, která mohla být
využita pro konstrukci empory.
Obr. 2: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny
Marie. Pohled do západní ásti chrámu (foto autor
2008).
možné p edpokládat dosažení korunní ímsy apsidy, o níž
nejsou prozatím k dispozici žádná m itelná data). tvrtá
stavební fáze dosáhla nivelity 8,5 metru a v této etap byla
konstruována ost ní románských oken. Pátá stavební fáze
byla pro lo záv re ná. Bylo vyvedeno oblou kové podímsí, ozuby a ve výši necelých 10 metr byla lo zastropena. Je nutné poukázat na fakt, že pátá etapa výstavby
byla na severní i jižní st n zhruba polovi ní nežli p edchozí. Zdánlivá nelogi nost výstavby je pravd podobn
vysv tlitelná tím, že v této period bylo t eba lo nejen
zastropit, ale i zast ešit, tudíž bylo nutné vyzdít štíty
a z ejm zhotovit i krov.
Je nasnad se domnívat, že jednotlivé stavební etapy
se mohou shodovat s roky, respektive sezónami, které
byly p erušeny zimní technologickou p estávkou. Toto
konstatování však prozatím není možné ni ím podložit.
V p ípad platnosti této hypotézy by byla hrubá stavba, tj.
lo , apsida a ást v že, hotová po p ti letech.
K postupu výstavby je t eba p ipomenout, že konstruk ní etapy se d lily na záb ry, které souvisely s t lesnou výškou zedník . J. Škabrada uvádí limitní výšku
záb ru p ibližn na hranici 1,2 metru.10 Podrobné zam ení všech stop po lešení na fasádách objektu prozatím
nebylo zhotoveno, ale i p es absenci geodetického nebo
fotogrammetrického zam ení jsme schopni na severní
fasád lodi kostela rozeznat plomby po prvcích lešení ve
t etí a tvrté stavební etap , kterou vždy d lí na dva záb ry s výškou v rozmezí 1,1 – 1,4 m. Obdobnou výšku záb r m žeme p edpokládat i u druhé stavební fáze severního
pr elí a štít . Vyhodnocení dislokace t chto plomb nadále zp esní úvahu o etapizaci výstavby, nebo budou m itelné vztahy konstruk ních záb r , a to zejména k podlaze
I. a II. patra v že. Na plášti v že již není struktura zdiva
Obr. 3: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny
Marie. P dorys západní ásti chrámu v úrovni p ízemí
s vyzna ením následnosti stavebních etap (autor 2010).
O podob , pop ípad typové p íslušnosti tribuny není k dispozici mnoho p ímých informací. Není ale možné
souhlasit s tvrzením V. Mencla,11 že zde byla kombinována valen podklenutá tribuna s emporou v žní, nebo pro
to neexistuje žádný doklad. Sou asný valený pas
v západní ásti lodi není poz statkem románské konstrukce, nebo je druhotn p isazen k p íložkám, které podpírají
barokní klenbu. Nachází se také v míst n kdejší západní
štítové st ny, která byla odstran na nejpozd ji p i adaptaci
prostoru v prvním pat e v že pro umíst ní varhan. V této
dob se stala západní štítová st na nepot ebnou, nebo
krovová konstrukce již nejspíše nebyla podporována štíty
(jak p edpokládáme v období románském,12 respektive
p ekážela p i propojení v žového prostoru s interiérem
lodi. Románské propojení pavla ové empory s v žním
11
10
Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb. Praha
2003, s. 37.
166
Mencl, V.: Panské tribuny v naší románské architektue. In: Um ní XIII. Praha 1965, s. 44.
12
Citace v pozn. 10, s. 183.
D JINY STAVEB 2009
M. Falta – Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech
stavebního konceptu, jak p edpokládá
A. Merhautová,14 avšak nikoliv najednou jako jeden kompaktní celek. Uplatn ní t žkopádného konstruk ního
principu dvojice zdí se spárou mezi
západním pr elím a v ží není prozatím spolehliv objasn no, p esto je
tento princip možné sledovat i na jiných
stavbách roztroušených po celých
echách.15 Na základ této analogie,
podobnosti stavebních technik, ale i
propor ních vztah nap . s kostely ve
Sv. Jakubu (1165 – datováno autentikou16) a ve Svojšín (1159/60 – datováno dendrochronologicky17) je možné
usuzovat o datu výstavby v rozmezí let
1160 – 1180.
K dalšímu rozvoji stavby došlo
ve 14. století, kdy byla snesena apsida
a bylo vystav no gotické kn žišt
s polygonálním záv rem. K výrazn jší
p estavb románské lodi došlo v roce
1749, kdy byly ke st nám p ipojeny
cihelné p ípory a prostor byl zaklenut
mohutnou
valenou
klenbou
s výse emi.18 K nenápadné, ale d ležité oprav stavby došlo v roce 1793,
kdy byla p estavována vrchní ást
románské v že, která se sesula následkem požáru z roku 1716 a následného
p sobení pov trnostních vliv .19 Tato
Obr. 4: Pla any (okr. Kolín), kostel Zv stování Panny Marie. Schéma severní obnova je zajímavá v tom, že tehdejší
fasády s vyzna ením stavebních záb r a plomb po nosných prvcích lešení na stavitel p istoupil k rekonstrukci
velmi citliv , s respektem k výtvarné
románské lodi a v ži (foto autor 2010).
podstat románské stavby. Na vrchní
prostorem bylo z ejm daleko skromn jší nežli sou asný
ásti
románské
v
že
tak bylo obnoveno panelování zavrotvor, který vypadá jako násilný pr raz. Více bude možné
šené
oblou
kovým
pod
ímsím a ozuby. Orámování je
ur it po provedení destruktivního pr zkumu v této ásti
nov
provedeno
z
tesaných
(p vodních?) kvádr , avšak
objektu. Poz statkem západního pr elí je pouze problevnit
ní
výpl
je
již
ze
zdiva
lomového.
Evidentn novodomatické napojení obvodových st n lodi k plášti v že, které
b
,
ale
taktéž
z
precizního,
snad
p
vodního
ádkového
je prakticky „na st ih“, a také torza spodních partií štítu,
13
zdiva,
jsou
vyzd
ny
i
nižší,
zejména
západní,
partie
v že.
které Radová-Štiková se Škabradou myln interpretují
P i studiu románské architektury je d ležité si pojako p vodní trojúhelníkové p izdívky k v ži v partiích
všimnout i t chto pozdn st edov kých i ran novov p dy.
kých úprav, které se snažily o výtvarnou celistvost díla
O možné románské podob tribuny je možné usuzoa uchování jeho archaického charakteru, a které byly provat i na základ kompozice severního pr elí stavby. Ve
vedeny v duchu dosud v této podob neznámého baroknívýchodní ásti se dochovala ost ní t í románských oken,
ho historismu.
která jsou symetricky situována zhruba ve t ech tvrtinách
st ny, tedy v úseku pr elí p íslušejícího vlastní lodi.
Z toho je možné usuzovat, že západní tvrtina lodi byla
vypln na tribunou. P i platnosti tohoto p edpokladu by
byla empora hluboká p ibližn 3,3 metru, což odpovídá
polovin ší ky románské lodi, a tudíž by se jednalo
o pavla ovou emporu s jedním st edovým sloupkem podklenutou dv ma poli k ížové klenby.
Popsaný stavební postup dokládá, že lo i v ž kostela v Pla anech mohly být stav ny jako sou ást jednoho
13
Radová-Štiková, M. - Škabrada, J.: Románské stavitelství u ební texty VUT. Praha 1976 (II. vydání v r. 1992), s. 97.
D JINY STAVEB 2009
14
Citace v pozn. 8.
Citace v pozn. 13, s. 97.
16
Nap . v díle cit. v pozn. 4, s. 102.
15
17
Kyncl, T. – Rybní ek, M. – Vrbová, D. J.:
www.dendrochronologie.cz/databaze. 2010, íslo datovaných objekt 3069.
18
Vok ál, I.: Sakrální stavby v obci Pla any a p ipojených vsích, architektonicko-historický popis. Pla any
2005, ást II.
19
Citace v pozn. 18.
167
M. Falta – Stavební vývoj kostela Zv stování Panny Marie v Pla anech
Bauentwicklung der Kirche Maria Verkündigung in Pla any
Milan Falta
Der Beitrag befasst sich mit der Bauentwicklung der Kirche
in Pla any, vor allem mit dem Ausbau des Objektes in der romanischen Epoche. Bezüglich dieser Problematik zeigt der Artikel die
konstruktiven Zusammenhänge, die wechselseitigen Bindungen
der einzelnen baulichen Bestandteile und die Problematik der
konstruktiven Beziehung der (Giebel) Westfront zu dem Körper
des Turmes auf. Die Beschäftigung mit den einzelnen Ausbauphasen ermöglicht, die Kirche im Prozess ihrer Entstehung detailliert
zu sehen.
Der Beitrag bringt eine neue Sicht auf die Typenzugehörigkeit der erloschenen romanischen Tribüne. Die mögliche Form der
Galerieempore und ihre Verknüpfung mit dem Turmraum werden
auf Basis einer ausführlichen Analyse der Komposition der Nordfassade und der Chronologie der einzelnen konstruktiven Elemente
im westlichen Teil des Schiffes beschrieben.
In dem Beitrag wird darauf hingewiesen, dass es beim Studium der romanischen Architektur nötig ist, auch die späteren
baulichen Veränderungen des Objektes wahrzunehmen. Die neuzeitlichen Baumeister, die die Rekonstruktion der mittelalterlichen
Kirchen durchgeführt haben, bemühten sich oft um die künstlerische Ganzheit des Objektes und die Erhaltung seines archaischen
Charakters, indem sie das ursprüngliche Material und die
ursprünglichen Formen benutzten oder indem sie diese Elemente
einfach durch Malereien imitierten. Damit entstehen interessante
und bisher unbeschriebene Typen des Historismus.
ABBILDUNGEN
Abb. 1: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung.
Gesamtansicht der Kirche von Südosten (Foto Autor 2009).
Abb. 2: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung.
Blick auf den westlichen Teil der Kirche (Foto Autor 2008).
Abb. 3: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung.
Grundriss des westlichen Teils der Kirche auf Ebene des Erdgeschosses mit Kennzeichnung der einzelnen Bauphasen (Autor
2010).
Abb. 4: Pla any (Landkreis Kolín), Kirche Maria Verkündigung.
Schema der Nordfassade mit Kennzeichnung der Bauabschnitte
und der Löcher, die von den tragenden Gerüstelementen an den
Wänden des romanischen Kirchenschiffes und des Turmes zurückgeblieben sind (Foto Autor 2010).
(Übersetzung L. iháková)
168
D JINY STAVEB 2009