Lekce 7

Lesnictví
Les definice
• Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve
vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu
ekosystému nebo land cover)
• Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení (lesní
půda je les a ostatní plocha určená k plnění funkce lesa)
• DEFINICE LESA: za les považujeme plochu o rozloze alespoň 0,5 ha, na níž
stromy dosahují výšky nejméně 5 m, a kde koruny stromů v souvislém zápoji
pokrývají přinejmenším 10% této plochy.
• přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/DEFpaper.htm
Les původ slova česky
• Les, staroslověnsky je lesz, ukrajinsky lis, polsky las,
hornolužicky a dolnolužicky lěs, slovensky a bulharsky
les. Původní význam byl asi porost listnatý, což odpovídá i
faktu, že listnaté porosty původně převládaly, (v Čechách
máme 373 jmen osad upomínajících na lesy listnaté a
jenom 109 jmen osad připomínající lesy jehličnaté,
CHADT 1913).
•
Slovem háj dnes většinou označujeme křovinatý lesík, založený k ochraně a
úkrytu zvěře, že háj byl místo, kam se zakazuje vstoupit. Pravděpodobně v
pohanské době to byl posvátný les, kam bylo zakázáno vstoupit i místo asylu,
útočiště, kam nesměli vstoupit pronásledovatelé. Později les, do něhož nesměli
vejít poddaní, aby tam nelovili zvěř vyhrazenou feudálovi.
Les původ slova anglicky
• Latinské slovo forestare znamená zakázané nebo chráněné
území.
• The word foresta appears for the first time in the laws of
the Longobards, referring not to woodlands in general but
only to the royal game preserves.
• Manwood in Lawes of the Forest (1598) forest “a certain
territory of woody grounds, fruitful pastures, privileged for
wild beasts and fowls of forest, chase and warren, to rest
and abide in the safe protection of the king, for his
princely delight and pleasures.” (Encyclopedia Britannia
1910. p. 645.)
Význam lesa
ekosystémové služby lesa - produkční
•
•
•
•
Produkce dřeva
produkce zvěře
produkce paliva a steliva
produkce dalších surovin (med, lesní plody,
houby, byliny, pochutiny, koření,
pryskyřice, latex,
javorový sirup, atp.)
Význam lesa
ekosystémové služby lesa - regulační
•
•
•
•
•
Regulace toku vody v krajině
regulace toku živin
regulace produkce skleníkových plonů
čištění vody a vzduchu
omezení vodní a větrné eroze
Význam lesa
ekosystémové služby lesa - podpůrné
•
•
•
•
Primární produkce
vazba uhlíku v biomase
podpora biodiversity
tvorba půdy
Význam lesa
ekosystémové služby lesa - kulturní
• Rekreace
• kulturní a spirituální
• historická informace
Původní nenarušené lesy (zeleně) ostatní lesy (žlutě)
Mapy © Copyright 2009 SASI Group (University of Sheffield)
plocha
přírůstek
Plocha lesa 1900
pokles
plochy lesa
Plocha lesa 2000
Počet obyvatel
• les přírodní - je lesem bez dosavadního vlivu člověka, jako
synonymum je používán i termín prales (intact forest). Za prales je
možno považovat člověkem neovlivněný původní les, který v dané
oblasti představuje poslední článek fylogenetického vývoje.
• les přirozený - je lesem s přírodní druhovou skladbou a změněnou
strukturou došlo k ovlivnění např. výběrovou těžbou.
• les přírodě blízký - je les, v minulosti člověkem ovlivněný jež se
při absenci lidských zásahů spontánně vyvíjí. Mají polopřírodní
druhovou skladbu a sekundární strukturu.
• kulturní les
• plantáže
Přirozený vs. kulturní les
• Lokální druhy a
genotypy
• patrovitost
• mosaika plošek na
různého vývojového
stupně
• různověká struktura
• přítomnost mrtvého
dřeva
• spontánní obnova
• Cizí genotypy nebo i
exotické druhy
• jednoduchá prost
struktura
• stejnověkost
• umělá obnova
• odstraňování mrtvého
dřeva
ČR
2500
tis ha
2000
1500
1000
500
0
hos podášs ké
Australie
Lesy v kompetenci Mze 96%
(vč. MO)
Lesy v kompetenci MŽP 4%
oc hranné
zvláštní urč.
res ervac e a NP
jednotlivé strukturní typy se střídají na
rozlohách 300 až 700 m2, (ve smrčinách
0,5 ha a více).
plošný podíl jednotlivého stádia
odpovídá časovému podílu na trvání
celého vývojového cyklu.
1. Stádium optima
Jednotlivý jedinci se vyznačují výrazně delší dobou života, než
je doba jejich intenzivního růstu. Dochází tak k vytvoření
výškově vyrovnaného porostus velkými věkovými rozdíly
malým počtem stromů velkých dimenzí na plošné jednotce lesa,
výrazně převládají stromy nejvyšších tloušťkových tříd.
Typická je malá intenzita světla dopadajícího na povrch půdy.
Na konci tohoto stádia se porost dostává do fáze stárnutí, kdy
začínají odumírat jednotlivé stromy a nastupuje první obnova.
2. Stádium rozpadu
Zásoba a počet kmenů starší generace rychle klesá, zvyšuje
se počet a růst generace nové. Z jejího hlediska je porost ve fázi
obnovy. Rozmístění skupin a jedinců původního a
nastupujícího porostu je po ploše rozmístěno nepravidelně.
Zásoba odumírajících stromů není v plné míře nahrazována
přírůstem stromů mladých a někdy výrazněji, někdy méně
patrně klesá. Na povrchu půdy se hromadí mrtvé dřevo.
3. Stádium dorůstání
Podíl nového porostu se zvyšuje. Dostává se tak do stádia
dorůstání, do strmého vzestupu, kdy zásoba spodní a střední
vrstvy rychle roste. Zápoj je stupňovitý až vertikální (event.
výběrná fáze, výběrná struktura, výstavba). V tomto stádiu je
největší tloušťková, výšková i plošná diferenciace. Z hlediska
staršího porostu, pokud jsou jeho jedinci ještě přítomni, jde o
fázi dožívání.
1. První stádium
invazí pionýrských dřevin (bříza, jíva, osika, na
vlhčích stanovištích i olše, podobně i borovice a
modřín.
*odolné
* rychlým růst v mládí,
*bohatou úrodou semen,
* extenzitou ve využívání životního prostoru
* nižší konkurenční schopnost
2. Druhé stádium
vznikají podmínky pro obnovu náročnějších dřevin,
zpravidla polostinných a stinných (jedle, buk, smrk,
javor aj.).
* nesnášejí podmínky holé plochy,
* jsou poškozovány mikroklimatickými extrémy,
* snášejí zastínění
* snášejí dobře konkurenci
* v mládí rostou pomaleji, přírůst kulminuje později a
zachovává si vysokou intenzitu i v pozdějším věku
* jsou to většinou o dlouhověké organizmy
charakteru C-stratégů
tak vzniká les přechodný ,zpravidla dvojetážový.
3. Třetí stádium
Dřeviny závěrečného lesa (klimaxové) probíhá
obnova pouze dřevin klimaxových.
Klimaxový les se vyznačuje maximální
akumulací biomasy.
Obnova kulturního lesa
Školkování vs.přirozená obnova
•
•
•
•
•
•
•
•
volba obnovovaných dřevin nezávisí na mateřském porostu
založené kultury jsou rovnoměrné, optimálně husté a
přehledné,
následná těžba dřeva je jednoduchá,
umělá obnova není závislá na periodicitě plodnosti dřevin.
na holých plochách je omezena možnost výsadby stinných
dřevin,
vznikají převážně stejnověké a stejnorodé porosty,
kultury více než nárosty poškozuje zvěř,
umělá obnova je nákladnější než přirozená.
Přirozené obnova
• Buď pod porostem a následuje clonná seč
• nebo vedle porostu po holoseči důležitá je
vzdálenost mateřských rostlin
• V přirozeném lese hraje pro spontánní
obnovu zásadní význam mrtvé dřevo jako
mikrohabitat a zdroj živin
Pěstební zásahy
• Zásahy vedoucí k produkci co největšího
objemu dřeva co největší tržní hodnoty (bez
suku a co největší DBH)
• Tradeof zvýšení hustoty porostu zvyšuje
celkovou produkci (do určité míry) na
druhou stranu snižuje DBH
• Snížení hustoty zvyšuje DHB ale od určité
miry zvětšuje sukovitost
680
560
Růstové tabulky
• vytvořeny pomocí obecného růstového modelu
• Výchozí taxační data porostu, probírkový režim a scénář
popisující předpokládané změny růstu tvoří vstupy
• Růstové tabulky jsou členěny podle bonit. porosty různého
věku různě proto nevystačíme s tříděním vstupních údajů
podle bonit, ale v rámci jednotlivých bonit je nutno
vypracovat predikce vývoje pro jednotlivé věkové stupně.
• Vzhledem k tomu, že růstové tabulky popisují vývoj plně
zakmeněných porostů, byl probírkový režim stanoven tak,
aby byl porost po celou dobu, pro níž je zpracována
predikce, udržován na úrovni plného zakmenění.
Zakmenění
• Vypočítá se jako poměr skutečné výčetní základny porostu a výčetní
základny tabulkové. Lze je vypočítat také jako poměr skutečné a
tabulkové porostní zásoby. Vyjadřuje se desetinnými čísly.
• Plné zakmenění odpovídající plnému využití růstového prostředí má
hodnotu 1. (je dáno tabulkami)
• Zakmenění kritické je takové, při kterém porost produkuje ještě 95 %
maximálního přírůstu.
• Zakmenění maximální odpovídá maximální kruhové základně, kterou
může porost určité dřeviny daného věku na konkrétním stanovišti
dosáhnout.
• Zakmenění optimální je takové, při kterém porost dané dřeviny v
závislosti na věku a stanovišti produkuje maximální objemový přírůst.
Probírka a zakmenění
• Kolik ubrat aby to mělo efekt ale
nevedlo to k snížení zásoby (aby
odběr byl kompensován přírůstem)
• Kritické zakmenění
• zákon zakazuje výchovné zásahy
snižující zakmenění pod 70%
plného zakmenění