docCo ji vedlo k založení Student`s Times?
download 
Stížnost Transkript
Co ji vedlo k založení Student`s Times?
D razí učitelé, milí studenti a vy všichni, kteří jste zavítali mezi naše řádky, květen stihnul už pořádně rozkvést, což znamená, že my maturanti máme za sebou státní maturity (díky nimž se někteří z nás konečně seznámili s Jidášem). Mnozí už dokonce škrtli ze seznamu úkolů přijímačky a zanedlouho se „dočkáme“ také ústních zkoušek. Než ale mezi zdmi školy opět nastane důstojná maturitní atmosféra, můžete si s námi vzpomenout na nedávné poslední zvonění nebo si přečíst článek Lucie Martinkové, v němž shrnula osmiletý život oktávy na půdě gymnázia. Když jsem ho pročítala já, zaleskly se mi v očích slzy, ale tuším, že to nebylo rozhodně tak zlé, jako když se před 45 lety dozvěděly fanynky nejpopulárnější skupiny všech dob, že se jejich milovaná čtveřice rozhodla své společné fungování ukončit. Ano, řeč je o Beatles, o kterých se můžete dozvědět v našem novém anglickém textu – a pokud nebudete mít chuť pročítat něco anglicky, můžete se alespoň podívat na jeden díl animovaného seriálu, ve kterém jsou Beatles v hlavní roli, nebo si poslechnout méně známé melodie jejich tvorby. Jelikož se blíží horké letní dny, naladila tentokrát Verča Baksová své recepty do tohoto tématu – důležitou informací pro vás je, že vám rozhodně nenaruší vaše pre-summer body. V dnešním čísle najdete i několik reportáží z proběhlých akcí, takže třeba získáte inspiraci pro další rok, dozvíte se, jaký ohlas měla vernisáž Zuzky Štěpančíkové, připraven je pro vás rozhovor s paní učitelkou Kamlerovou a jako obvykle i nějaká recenze. Doufám, že vám stále zbývá dostatek posledních předprázdninových sil na závěrečné červnové písemky a zkoušení, že učitelé najdou ještě poslední zbytky trpělivosti a že maturanti nejsou na pokraji nervového zhroucení, protože by byla škoda, kdybychom mezi tím vším přehlédli, že vytoužené volno je na dosah! (: Krásné prosluněné jarní/letní dny vám všem. Obsah STALO SE Factory fashion market Z vernisáže Zuzany Štěpančíkové Academia Film Olomouc AKTUÁLNĚ Poslední zvonění! The Beatles Jak šel čas… NAŠE CELEBRITY Sára Matůšová – Co ji vedlo k založení Student’s Times? ROZHOVOR P. uč. Kamlerová: Obnovování tradic je správná věc ANKETA Kam se hlásí naši maturanti? Z VAŠÍ TVORBY Léčivá Plná Kalkulačka Zvláštní TIPY A TRIKY Letní fitness dobroty! Recenze – Pád Filmy, které vás dostanou do letní nálady! Pozvánka - SPEAK Už 13. ročník Factory Fashion Marketu se konal 17. - 18. 4. v Brně. Hned po cestě Mlýnskou ulicí jsem na chodnících potkávala oranžově zářící FFM s šipkami, které mě zavedly až k plechovým dveřím do zchátralého areálu. Místo určení? Hala č. 11. Na první pohled se zdálo, že jsem snad na špatném místě, ale vůně a hudba napovídaly, že se mýlím. Factory Fashion není totiž jenom o módě, ale také o tom skvěle se bavit. Nechyběli tedy DJs, kapely, tanečníci, divadlo a v neposlední řadě skvělé jídlo a pití, které zde bylo pod záštitou Local Food Marketu. Tento ročník nesl název „Back To The Factory“, a tak byla tato zašlá stavba naprosto dokonalým místem. Po tom, co jsem se trochu rozkoukala ve staré hale, vydala jsem se na obchůzku stánků. A že bylo co k vidění! Na Factory Fashion se sešlo mnoho zajímavých lidí, jak kupujících, tak prodávajících. K navštívení bylo okolo 60 stánků. Osobně jsem se nejvíc těšila na stánek LoveMusic, Punktury, PAN MON a UCHOPYTEL. Obešla jsem je tedy jako první a je nejspíš jasné, že jsem si odvezla nějaké ty suvenýry. Na co jsem ale málem zapomněla, byla Jana Krejčovská, která se věnuje výrobě a malování keramiky. „Pasáž“ s jejím stánkem se mi nakonec stala z celého Factory Fashion nejmilejší. Přímo vedle kouzelně pomalovaných hrníčků, konviček a tácků od této příjemné paní byl stánek Naturiky, u kterého to nádherně vonělo. Naturika se totiž věnuje výrobě přírodní kosmetiky, jako jsou mýdla, šampony, balzámy atd. Třetím v řadě byly BUBIBUBI TIES s nevšedními vzory kravat a motýlků. U Čarbičkové.design nejenže byli moc milí lidé, ale byli to i lidé, nebo spíše slečna, se skvělým nápadem – a to ze slepených pastelek vybrušovat šperky. Teď jsou také velmi populární vinyly a právě do nich vyvrtával I1CO podobizny slavných osobností. Pro mě osobně byli teda tito vystavující nejzajímavější. Záleží však na vkusu, tudíž nebyl problém najít tady opravdu cokoliv. Celý den hrála hudba a poctivé jídlo provonělo prostory Haly č. 11. Jídlo nejenže úžasně vonělo, úžasně i vypadalo a ještě úžasněji chutnalo! První den bylo večer na programu také divadlo, které jsem zmeškala. Podle reakce Vladimíra od Čarbičkové.design ale pravděpodobně nebylo mnoho k politování, neboť celý výkon herců ohodnotil slovy: „ Ze začátku jsem to nepochopil, pak začali tančit a nakonec jsem si připadal, jako bych se díval na akt pohlavní.“ Ačkoli Factory Fashion trvá dva dny, tak se prodejci nemění, pouze doprovodný program je jiný. Druhý den jsem ale neměla čas věnovat se tomuto programu, protože jsem byla jednou nohou už na nádraží. Celá událost je vedená značkou LoveMusic, která nabízí krásné věci se zajímavou historií (http://lovemusic.cz/o-nas/). Myslím, že pro nadšence do módy a designu a pro lidi, co rádi poznávají nové věci a lidi je Factory Fashion Market úžasná příležitost, kterou by rozhodně neměli zmeškat! Proto pokud i vy patříte mezi takové, nezapomeňte příští rok sledovat datum, kdy se v Brně opět sjedou prodejci nezávislé módy, naskočte do vlaku a jeďte! Vždyť “vlez“ je vlastně zadarmo. (L. Šimarová, 4. G) Zuzany Štěpančíkové "...Byla jsem hodně překvapená. Vědělo se, že tvoří, ale zaskočilo mě, že 20letá dívka dělá něco takového. Bylo vidět, že na tom nechala kus práce, že ví, co tvoří, a rozumí tomu. Bylo zajímavé, že někdo, koho potkáváte každý den ve škole, dělá něco tak nádherného. Přeji jí, aby se dál rozvíjela a nepřestala lidi překvapovat a ať jí vyjdou přijímačky na vysokou školu, s takovým talentem by se o ni měli prát." Takhle vyjádřila své pocity jedna z účastnic vernisáže k výstavě Zuzky, která se konala 24. dubna. Já jsem se zde jen před začátkem mihla, abych ji vyfotila a v rychlosti také zachytila vystavené obrazy. Do teď jsou stále všechny k vidění v Galerii G. Chodím tudy dennodenně a vždy alespoň krátkým pohledem spočinu k některém z jejích obrazů. Mohla bych tudy ještě hodně dlouho procházet a kochat se, anebo jen tak sedět a hodiny pozorovat její práci. Stačil první pohled a hned mi bylo jasné, že bych si vybrala několik obrazů, které bych si vystavila k sobě do obýváku nad sedačku a pokaždé bych v nich našla něco nového. Mám ráda umění, moc. Umění má základní podmínku úspěšnosti, a to především šokovat, uhranout lidi. Jestli si tohle čte nějaký vystudovaný umělec, je možné, že kroutí hlavou a nesouhlasí s tím ani zdaleka, avšak když chcete zaujmout davy, je to potřeba. Z jejích děl mám tak dobrý pocit díky tomu, že je to pro mě propojením něčeho uhrančivého a také precizní práce. A ty barvy! Oči se vám usmívají a slova dochází. Děkuji za krásný umělecky zážitek. V tomhle vidím krásné estetično. Víte, že vás to tak příjemně pohladí na srdci a získáte nový, odlišný pohled někoho nadaného. (H. Martinková, 1. G) Academia Film Olomouc Academia Film Olomouc je mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů. Jinak řečeno je to týden, kdy máte možnost poznat vědu z té krásné stránky a především takovým způsobem, že ji pochopíte i jako „lajk“ a odnesete si s sebou obrovskou spoustu úžasných zážitků. Tímto rokem se v Olomouci odehrál již po padesáté a také překonal rekord v návštěvnosti, jelikož se ho zúčastnilo více než 5800 návštěvníků. Není se čemu divit, program festivalu je velice rozsáhlý a nabízí velkou spoustu neopakujících se událostí. Můžete začít u dokumentu o lidské výživě, pokračovat k tématice drog a od teoretické fyziky se dostat až k záhadnostem Velikonočního ostrova. Vše se odehrává v krásném centru Olomouce a hlavním zázemím je Konvikt Univerzity Palackého, a tím festival také láká. Každoročně přivítá i zajímavé hosty, kteří svými zkušenostmi ještě lépe zprostředkovávají právě zmiňovanou vědu. Letos mezi nimi byl například Lawrence Krauss, který je známým teoretickým fyzikem a kosmologem. S ním také dorazil britský zoolog, etolog a biolog Richard Dawkins, kterého můžeme znát pod přezdívkou „Darwinův rotvajler“, a to díky zapálení pro Darwinovu evoluční teorii. Společně s dalšími vás uvedou co nejblíže k jejich vědeckému studiu. Já osobně jsem byla zde letos v dubnu poprvé. Stačilo zaregistrovat spojení slov: věda a film. Měla jsem jasno. Z celého festivalu, který probíhal od 14. do 19. dubna, jsem byla účastníkem jen na dva dny, ale i to stačilo, aby mě to vtáhlo, a já společně s ostatními na chvíli žila vědou. Jelikož organizátoři chtějí návštěvníky bavit stále, jsou večery plné interaktivních koncertů, naplněné nejenom kvalitní hudbou, a pokud se zrovna cítíte spíše na něco klidnějšího, můžete zajít třeba na divadelní představení. O zábavu máte tak stále postaráno. Pro mě je to událost ještě s větším potenciálem, a proto jsem vám chtěla alespoň kousek z toho všeho přiblížit. Věda je všude okolo nás a každý den se s ní stále setkáváme, aniž bychom si to vždy uvědomovali. Závěrečným a velkým plus pro nás (nejen) studenty je, že festivalová akreditace je zdarma, takže další rok znovu! Pro více informací se můžete podívat zde: http://www.afo.cz/ (H. Martinková, 1. G) Poslední zvonění 30. duben pro mnohé znamenal den před májovým volnem, ale pro naši školu znamenal i něco výjimečnějšího, tento den se s učiteli a mladšími studenty loučily třídy 4. OA, 4. G a oktáva. Atmosféru posledního zvonění zná asi každý, takže je zbytečné popisovat, jak škola vypadala, jak se nikomu nepodařilo proběhnout do školy kolem číhajících maturantů, jak se vzduchem linula směs vůně octa, levných voňavek a kdovíčeho ještě – a jak si každý uvědomil, že většinu z těch ospalců, kteří celou noc nespali, možná už nikdy neuvidí. Rok co rok čtvrté ročníky přijdou s originálním tématem svého rozloučení a letos tomu nebylo jinak. 4. OA jako Anonymous, 4. G v převlecích Indiánů a kovbojů a oktáva jako praví farmáři. Je samozřejmé, že si tuto tradiční akci všechny třídy pořádně užily, vždyť se jednalo o poslední den před „maturitním režimem“. Více fotek má bohužel pouze oktáva, ty si ovšem můžete prohlédnout tady: http://helelen.rajce.idnes.cz/Posledni_zvoneni_OKTAVA_vol.2 (S. Matůšová, OK) The Beatles All good things must come to an end, and this was never more true in the world of rock and roll than it was on April 10, 1970, when it was announced that the Beatles were no more. Paul McCartney Announces His Split From The Beatles 45 Years Ago. The Beatles were an English rock band that formed in Liverpool in 1960. With members John Lennon, Paul McCartney, George Harrison and Ringo Starr, they became widely regarded as the greatest and most influential act of the rock era. Rooted in skiffle,beat and 1950s rock and roll, the Beatles later experimented with several genres, ranging from pop ballads and Indian music to psychedelia and hard rock, often incorporating classical elements in innovative ways. In the early 1960s, their enormous popularity first emerged as "Beatlemania". The Beatles built their reputation playing clubs in Liverpool (The Cavern Club) and Hamburg over a three-year period from 1960. Manager Brian Epstein moulded them into a professional act and producer George Martin enhanced their musical potential. They gained popularity in the United Kingdom after their first hit, "Love Me Do", in late 1962. From 1965 onwards, the Beatles produced what many consider their finest material, including the innovative and widely influential albums Rubber Soul (1965), Revolver (1966), Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (1967), The Beatles(commonly known as the White Album, 1968) and Abbey Road (1969). An interesting fact: The Beatles visited Buckingham Palace to receive their MBE medals from the Queen On October 16, 1965; two years later they wore them for the album cover photograph of Sgt Pepper's Lonely Hearts Club Band. Four years later John returned his in protest at British involvement in the Biafran war, Vietnam and "against Cold Turkey slipping down the charts." After their break-up in 1970, they each enjoyed successful musical careers of varying lengths. McCartney and Starr, the surviving members, remain musically active. Lennon was shot and killed in December 1980, and Harrison died of lung cancer in November 2001. Maybe you haven´t known, but The Beatles have also some films - A Hard Day´s Night, Help! or Magical Mystery Tour. And some lovely cartoons as well, which were really popular. You can watch one of them here (in each of the cartoons there is one Beatles song): I guess that you know a lot of songs by The Beatles, but there are some which aren´t famous so much: If you´re interested more, you can visit this page: http://www.thebeatles.com/ (sources: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Beatles, http://ultimateclassicrock.com/the-beatles-called-it-quits-42-years-ago-today/?trackback=tsmclip) (S. Matůšová, OK) Jak šel čas… 8 let se může někdy zdát jako opravdu hodně dlouhá doba. Když jsem si jako 11letá představila, že mám tolik let strávit na jedné škole, připadalo mi to jako věčnost. Ale teď mi to přijde jako včera, co jsem psala přijímací zkoušky na naše gymnázium. Ještě teď si naprosto přesně pamatuji, co jsem měla oblečené (ano, je to tak trochu moje úchylka). Tak to ale v životě bývá, nových věcí a životních etap se bojíte a jejich představa vás možná trošku děsí. Pokud se ale rozhodnete si to plnými doušky užít a dostat ze všeho co nejvíc, uběhne to až moc rychle. Najednou sedíte ve studovně mezi maturitou z českého jazyka a dáváte dohromady všechny vzpomínky a akce, které se udály během vašeho studia. Zdá se neskutečné, že to bylo doopravdy vaše mladší já, které tu nastoupilo ke studiu v roce 2007. Jsem člověk, který se nedojímá a bere život takový jaký je, ale možná že nastala chvilka na trochu nostalgie a dojetí. Vždyť já a celá moje třída končíme jednu velmi důležitou část našeho života. Jakou, to pochopí jen ti, kteří chodili právě na 8leté gymnázium, kteří spolu prožili roky svého dospívání. Poznali jsme se jako malé děti a loučíme se jako dospělí lidé. Takže nachystejte kapesníčky a pokračujte ve čtení o jedné (ne)obyčejné třídě… K e studiu nás nastoupilo 31. Mnozí jsme se znali ze základních škol, ale převážně jsme zde potkali a poznali nové lidi a tváře. Oproti našim předchozím školám-základkám se mnohé změnilo. Nikdy nezapomenu na to, jak nám jeden učitel vykal a my jsme z toho měli obrovskou legraci. Najednou jsme potkávali mnohem starší lidi. Ti nás také občas malinko mátli. Pamatuji si, že jednoho studenta 4. ročníku jsme pár měsíců zdravili „Dobrý den“, jelikož podle nás malých dětiček určitě patřil k učitelskému sboru. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že tomu tak není, si dokážete představit. Budova gymnázia nám první měsíc přišla obrovská a vyznat se v ní bylo naprosto nereálné. Jednou, hledající 3. patro, jsme omylem vyrušili líbající se pár na schodišti vedoucí k věži, když jsme si ho spletli s tím, které vede k jazykovým učebnám. Naše nadšení ze školy prohlubovaly i například sluchátka v již zmíněných učebnách. „Hustone, máme problém“ - tato věta se ozývala za doprovodu obrovského smíchu s každým nasazením sluchátek. Bohužel dnes už ale nejsou v provozu, a tak žáci přicházejí o hodně zábavy. Naneštěstí jsme byli poslední třída, která nezažila adaptační kurz, ale na druhou stranu jsme jako poslední třída měli povolený 2denní výlet. A na ten, strávený v Liščím mlýně, asi nikdo nezapomene. Zdejší ohromná koprová omáčka (ano, Karle, dojídala jsi ji s chutí za ostatní) nám zprotivila už navždy i tu maminčinu vážně dobrou. A nezapomenutelný byl taky výšlap na Radhošť tou delší, ale zato horší cestou. Odchází také třída, která jako poslední zažila v pozici učitele hudební výchovy p. uč. Maňase. High School Musical byl stálicí, když už bylo všechno učivo probrané a písničky odzpívané. Kvalitní filmy se vám vryjí do paměti navždy. Co se učitelů týče, tak jsme v primě stihli i p.uč.Kravalovou, která také na konci toho roku odešla. A v neposlední řadě jsme byli třídou, která začala tradici Halloweenu (díky p. uč. Mackové). Tato tradice se k naší radosti udržela až dodnes. V sekundě byl středobodem celého studia lyžařský výcvik na Soláni. Tam se taky stalo mnoho nezapomenutelných příhod. Některé hlášky se opakují do dnes. Oblíbené jsou vzpomínky na Soutěž Miss, kterou pro nás připravili žáci tehdejší kvarty. „Nemám ráda školu a ogary.“ Tato věta bude provázet jednu ze spolužaček asi už navždy. Test inteligence obsahující otázku - „Co si myslíte o situaci ve Východním Timoru?“ - a následné překvapené výrazy s odpověďmi aneb co fantazie vymyslela, zůstanou už navždy legendárními. Ve druhém ročníku studia se uskutečnila poprvé, dnes již tradiční, soutěž Play´n´sing. Účast na ní nás moc nevzrušovala, ale když jsme si uvědomili, že nechceme zůstat se místo ní učit, splácali jsme dohromady nezapomenutelné vystoupení. Každý má rád Večerníčka, tak jsme ho tam pěkně v pyžámcích zazpívali a samozřejmě sklidili velký potlesk. Tento rok začal fungovat pod vedením nového učitele hudební výchovy pana Polách pěvecký sbor. Tercie začala slavnostní akademií k 60. výročí založení gymnázia. Byla plná divadel, tance, hudby. Studenti mohli ukázat, co vše se v nich skrývá. Naše třída se také ukázala na této akci. Jelikož v sekundě a tercii byl jeden z volitelných předmětů i Dramatická výchova, hráli jsme zde Werichovu Lakomou Barku. Oblíbenou činností bylo i malovaní kulis, které by se snad i dnes našly někde ve sklepě. Právě s Dramatickou výchovou byl spojen pořad z gymnázia na rádiu Valaška. Při natáčení reportáží jsme získávali první zkušenosti s médii a užili jsme si spoustu legrace. Netuším, zda to bylo tento rok, ale asi ano. Dřív byl automat na kávu jiný a byl tam, kde je teď kopírka. Jednou se stalo, že se nějak porouchal a dával kávu při volbě bez kelímku za 2kč! Velká část studentů měla výraz veverky, dokud to teda nespravili (pokazili). V kvartě se už po druhé uskutečnila soutěž Play´n´sing. Tentokrát jsme se lépe připravili a naše třída vyhrála mladší kategorii s písní Glitter in the Air od P!nk. Důležitou událostí byla i soutěž Rubikon. Této soutěže se naše škola zúčastnila poprvé (taky naposled). Soutěž se týkala nižšího gymnázia, a tak se ve školním kole utkalo 6 týmů, z každé třídy 2. Můj tým byl ten, který v očích ostatních neměl vůbec žádnou šanci, vždyť jsme byly samé holky! Nakonec jsme ale překvapivě vyhrály, ale tohle vítězství poprvé rozvířilo klidné vody naší třídy. Jako postupující tým jsme si měly vybrat fanoušky do oblastního kola. Protože jsme nelovily v třídních vodách, která nám vůbec nefandila, ale po celé škole, tak jsme si prostě a jednoduše znepřátelily ostatní. Naštěstí to ale dlouho netrvalo díky našemu postupu do dalšího kola, kde s námi byla už celá třída. Rubikon jsme zakončily výletem do Prahy (už jen náš tým) a tam jsme celostátní kola opět vyhrály (a feministky se mohly radovat!). Přechod na střední školu jsme nijak výrazně nezaznamenali. Však už jsme tam prakticky 4 roky byli! Prvák se (opět) nesl v očekávání na lyžák. Ten jsme si užili velmi poklidně (byl to snad nejklidnější lyžák všech dob) i s novými vrstevníky ze 4letého gymnázia a obchodní akademie. Taneční byly také příjemným ozvláštněním školy. Díky nové třídní učitelce jsme byli součástí projektu Comenius. Na podzim k nám zavítali studenti z Dánska, Polska, Německa a Španělska. Někteří z nás byli „host families“, a tak si tenhle týden užili naplno. Na jaře se 7 studentek gymnázia, a z toho dvě z naší třídy, podívalo na Workshop Comenius v Německém Kielu. V sextě jsme se po třetí zúčastnili, hádejte, jaké soutěže? Ano, Play´n´sing. Tentokrát byla ale konkurence lepší a s písní Bad Day jsme odešli s prázdnou. Na jaře jsme se díky dotacím z Evropské Unie (thanks, EU) podívali společně s 2. G na 2 dny na Pálavu a do Lednice. A školní rok jsme stylově zakončili nám dodnes záhadami zahalenou ztrátou třídní knihy. Díky důsledné inspekci a chybějícím naskenovaným částem jsme ji přepisovali 2x! Alespoň máme další jedinečný zážitek, to se totiž jen tak nestává. Nejnáročnější třeťák nám zpříjemnilo vítězství v projektu Euroscola. Díky tomu jsme se podívali do Evropského parlamentu (thanks EU again). Výlet to byl nejen poučný, ale i zábavný a příjemný. Poznali jsme krásy francouzského Štrasburku a zakusili jsme práci europoslanců (a někteří dokonce strávili celý den bosky, vždyť kdo může říct, že byl bosky v Evropském parlamentu?). Po exkurzi do Dukovan jsme všichni zatoužili stát se inženýry, ale jak to vidím, tak nás to přešlo. Školní rok zakončil vodácký kurz na řece Moravě, na kterém jsem nebyla, takže nevím, jaký byl, ale podle vyprávění ostatních určitě stál za to. A najednou jsem už u posledního roku. Jak jsem se již zmiňovala, studium uběhlo možná až příliš rychle. Možná i proto, že ve třídě jsme nikdy neměli žádné větší problémy, hádky. To vše se nám tak nějak vyhýbalo. A pokud to tak i vy máte ve třídě, věřte tomu, že poslední ročník to změní. A není se čemu divit, jelikož musíte dohromady naplánovat mnoho akcí. Musíte se domluvit a každý má ten svůj názor a někdy to je hodně těžké. Ale nevěšte hlavu. Nakonec se vám po třídě bude ještě stýskat. Tak už to totiž bývá, že zapomínáme na ty nepříjemné věci a uchováváme si jen ty pěkné vzpomínky, a to je dobře. Je to nejrychlejší rok ze všech. Nejen proto, že máte konečně jenom předměty, co vás baví, a že máte týdně míň hodin (což je moc super) a v neposlední řadě končíte o 2 měsíce dřív, ale hlavně proto, že pořád něco plánujete a chystáte. Začne škola a vy už jedete do Prahy, kterou jsme si my moc užili. Nafotili bezpočet selfies a nabažili se krás naší matičky Prahy. Týden po tomto výletu se uskutečnila akademie. Pro nás už druhá, tentokrát k 65. výročí založení gymnázia a 20. výročí založení obchodní akademie. Když porovnám tyto 2 školní akademie, tak samozřejmě vidím mezi nimi rozdíl. Každá byla jiná a jedinečná. Největší rozdíl jsem viděla v tom, že první akademie toho nabízela tak trochu víc. To je ale samozřejmé, vždyť tehdy ve škole bylo o 5 tříd víc, a tudíž i více účastníků. Ale samozřejmě i tuhle druhou jsme si všichni užili. Zvaní na stužkovací večírek přecházely první spory a také nervy z toho, jak to dopadne. Část třídy tvoří „šílenci a magoři“, kteří se rozhodli udělat zvaní tak trochu jinak. Takže nás napadlo, proč nevyzdobit školu a nezatáhnout víc žáky do atmosféry našeho tématu. Věřte, že jsme toho měli naplánovaného ještě víc, ale to bychom se museli rozčtvrtit, abychom vše stihli. Po zvaní ale v celé třídě zavládla spokojenost s naším výkonem. Pohoda a nicnedělání netrvaly dlouho. Za dva týdny tu byl samotný stužkovací večírek a s ním další starosti. Co dát a nedát do programu. Ale i ten jsme nakonec zvládli skvěle. Upřímně bych vám všem (především ženám) přála vidět vrcholné číslo celého večera. My všichni i přítomní učitelé jsme „brečeli smíchy“. Blížící se pololetí nás na chvilku donutilo zaměřit se především na školu a zlepšit si ještě známky. Po období „Jak mám tu přihlášku vyplnit?!“ přišlo poslední velké rozhodování na téma tablo. Kolem tabla to ve třídě doslova vřelo ke konci, ale i tentokrát jsme se nějak domluvili. Na téma na poslední zvonění jsme se poprvé a už i naposledy shodli ihned a všichni! Tento nesmírně náročný den (noc) si všichni dosyta užili. Mnozí toho využili a na všech mladších studentech se pomstili za 7 let, kdy oni snášeli poslední zvonění. Věřte mi, že my jsme zažili i horší věci než ocet. Jeden rok se třeba nesl ve znamení přesnídávek, marmelád, Nutelly a tak podobně. No a to je konec našich společných zážitků. V neposlední řadě musím zmínit, že tento rok byl založen i náš školní časopis. Samozřejmě jsme celých 8 let pilně studovali, ale to nikoho myslím nezajímá. Za ty roky se toho moc změnilo. Z 31 žáků nás zůstalo 25. Mnoho učitelů odešlo a taky přišlo. Velkou změnou prošla celá škola. Její vybavení se v posledních letech hodně zmodernizovalo. Čeho jsme se ale nedočkali, jsou ručníky na záchodech, které byly předmětem každého žákovského parlamentu. Tak třeba příští generace se jich dočká. Na jednu stranu se o hodně zmenšil, a ještě zmenší, počet studentů. Když jsme začínali, tak se o přestávce chodby doslova zaplavily lidmi. Někdy tam absolutně nebylo k hnutí a vznikaly hotové zácpy. Na druhou stranu prázdné učebny se mohly využít např. jako studovna, která dozajista dříve chyběla. Myslím, že nejednou v dávných dobách i galerie občas sloužila jako učebna. Co ale hodnotím velmi pozitivně, je skutečnost, že škola začala v posledních letech mnohem víc žít a otvírat se světu. Děje se tu mnoho akcí, o kterých bychom dříve ani nepřemýšleli. Atmosféra ze začátku mojí školní docházky a teď se nedá srovnávat. Stejně jako ona i my jsme se posunuli dál. Někteří z nás prošli velkými změnami a ani se nezdá, že jsou to pořád ti samí lidé. Musím se přiznat, že je to zvláštní pocit, po takové době se ráno vzbudit a nejít do školy. Ještě mi to ale asi nedošlo, že se už nikdy nepotkám se všemi spolužáky. Předpokládám, že mi to dojde v září, kdy se už nesejdeme v lavici jako dřív. Je už ale na čase jít v životě zase o kousek dál. Vydat se vstříc další etapě. Věřím ale, že já a ani ostatní nezapomeneme na báječná léta prožitá pod střechou naší školy. Ať už jste chodili na jakoukoli střední školu, nebo ještě chodíte, už teď vám za sebe můžu říct, že je to jedno z nejhezčích období života. A já děkuji celé svojí třídě za báječných 8 let! (L. Martinková, OK) Co ji vedlo k založení Student’s Times? Den před uzávěrkou jsme si s hrůzou v redakci uvědomili, že nám chybí člověk do pravidelné rubriky "Naše celebrity". Mě hned napadlo, že by se tu perfektně hodila naše šéfredaktorka Sára Matůšová. Proč? Odpověď je jednoduchá. Protože ona splňuje všechny parametry celebrity (i když si to nikdy nepřizná). Je nadaná v mnoha směrech, školu nejednou reprezentovala v mnoha soutěžích, je oblíbená a výrazná. A především stála za vznikem tohoto časopisu a je jeho historicky první (doufám, že ne poslední) šéfredaktorkou. Tento nápad, udělat rozhovor právě s ní, ale nebylo úplně tak jednoduché si prosadit. Chvíli mi trvalo ji přesvědčit, že je tou pravou pro tuto rubriku a že by nepochybně mnohé zajímalo něco málo o ní. Mohla by ses nám představit? Myslím, že k představení mi bude stačit pár slov - věčně zaneprázdněná, nadšená téměř pro všechno, a ačkoli jsem malá, je mě často všude plno. A taky prý příliš rychle mluvím. Co Tě vedlo k založení Student´s Times? Nejlepší bude asi začít od začátku. Když jsem se v 1. třídě naučila několik písmenek psacím písmem, začala jsem je kombinovat s písmenky tiskacími - od té doby jsem v podstatě nepustila tužku z ruky a začala jsem s psaním příběhů, protože jsem se rozhodla, že budu spisovatelka. Když jsem přišla na gympl, došlo mi, že prosadit se jako spisovatel není v dnešním světě vůbec lehké, a tak se zrodil můj sen dostat se na žurnalistiku a stát se novinářkou. Když jsme byli v primě, vyšlo na gymplu poslední číslo tehdejšího školního časopisu, ke kterému jsem se po letech dostala znovu v sextě. Vždycky jsem si přála být součástí školní redakce, v jaké byla Rory v Gilmorkách (Seriál Gilmorova děvčata, pozn. red.), a tak jsem začala přemýšlet nad tím, jak galaktické by bylo vydávání časopisu obnovit. Na začátku dalšího školního roku se ke mně přidaly asi tři holky ze třídy, jenže bohužel ne nikdo z ostatních tříd, takže jsme se vzdaly. Na konci třeťáku jsme se ale rozhodly, že to zkusíme v oktávě znovu, když budeme na gymplu poslední rok - a na informační schůzce najednou bylo dvacet lidí. Za založením časopisu tedy stojí má dvě přání - novinařina a to, abych byla členem školní redakce. Sice se naše redakce postupem času hodně zúžila, ale podstatné je, že Student´s Times spatřily světlo světa. Jsi spokojená s fungováním Student´s Times? Nemrzí Tě, že nevychází v tištěné formě? Myslím, že bych ani nemohla být nespokojená, protože jde přece jen o první krůčky Timesů, což znamená, že se všichni postupně učíme, jak by takové fungování mělo vypadat. Jasně, že se občas nepodaří někomu dodržet termín uzávěrky, nebo si den před vydáním vzpomenu, že jsem mezi ostatními články naší grafičce neodeslala svůj úvodník - ale věřím, že pokud se časopis udrží (v což doufám), bude všechno fungovat stále lépe. A jestli mě nemrzí, že nejsme i v tištěné podobě? Občas mě sice napadne myšlenka, že by bylo fajn, kdybychom měli své čestné místo pod lavicemi v hodinách, ale na druhou stranu má elektronická forma tu výhodu, že neztrácíme čas kombinováním černobílých papírů u kopírky - a hlavně si nás může přečíst úplně každý, tudíž i ti, kteří už na gympl nechodí, ale mají chuť si přečíst, co se na škole děje, nebo zkrátka všichni, ke kterým se náhodně dostaneme. Chtěla by ses i v budoucnu věnovat žurnalistice? A máš nějaké své oblíbené novináře? Určitě chtěla, taakhle moc a ještě víc, vlastně si ani nedovedu představit, že bych dělala něco jiného, nicméně teď záleží hlavně na tom, jestli se mi podaří na žurnalistiku dostat. Oblíbených novinářů mám hned několik, ale nejmilejší mi je především Karel Čapek, Borovský a Peroutka. A pak je tady samozřejmě řada těch současných - jako třeba pan Stránský z Přítomnosti. Když jsi zmínila Ferdinanda Peroutku, co si myslíš o právě probíhající kauze Zeman vs. článek, co neexistuje? (Miloš Zeman při oslavách výročí osvobození Osvětimi zkritizoval prvorepublikového novináře Ferdinanda Peroutku a řekl, že napsal článek „Hitler je gentleman“, který údajně vyšel v Přítomnosti. Stále se ale tento článek nenašel a jeho tiskový mluvčí Ovčáček ho hledá. Vnučka Peroutky podala žalobu na český stát, jelikož Zeman na oslavách zastupoval jako prezident ČR, a žádá jeho omluvu. Tu on přislíbil, pokud se do konce června nenajde tento článek, ale také slíbil tomu, kdo ho najde, odměnu. Ovčáček mezitím zveřejňuje články, které mají dokládat Peroutkovy sympatie k nacistickému Německu. Za „vadný“ označil i článek, kvůli kterému byl Peroutka poslaný do koncentračního tábora.) Já se tím teď už jen bavím, i když asi ne v takové míře jako redakce Přítomnosti, která dokonce sdílela celý svůj archiv na Facebook, aby byl k dispozici všem těm, kteří by rádi získali hlavní cenu za nalezení odměnu od samotného pana prezidenta. Myslím, že by bylo ale docela vhodné, kdyby si na Hradě přiznali chybu, veřejně se omluvili za svou dětinskou tvrdohlavost a Peroutkovi jako omluvu položili na hrob nějaký pořádný věnec. Co si jako potenciální novinářka myslíš o tom, že část nejčtenějších médií patří miliardáři a politikovi Babišovi? (Andrej Babiš, ministr financí a lídr hnutí ANO, vlastní Mediální skupinu MAFRA, která vydává např. MF Dnes, Lidové Noviny, nebo vlastní televizi Óčko.) Nevadilo by Ti v takových novinách pracovat? Podle mě by žádný politik média vlastnit neměl, pokud chceme, aby si zachovala svou nestranickost, nezávislost a neangažovanost. MF Dnes i Lidovky se od změny svého majitele vydaly jiným směrem, ačkoli mnozí tuto skutečnost popírají. Naprosto výstižně se zrovna sem hodí tohle moudro: "Svoboda tisku: lidé se dovědí všechno, co noviny otisknou." (Rudolf Rolfs) Pokud se mi tedy podaří žurnalistiku vystudovat a získat práci v některé z redakcí, byla bych ráda, kdybych se dostala do novin, které jsou objektivní, přinášejí pravdivé informace a podílí se poctivě na utváření společnosti. Určitě by mi totiž vadilo, kdybych nemohla psát o skutečné realitě. Od čeho by tu potom tisk byl? Jaké jiné máš ještě koníčky kromě psaní? Tak těch je spousta, ale v první řadě je to violoncello, bez kterého si už svůj život neumím představit. Dále asi 14 let tancuju ve folklorním souboru, ráda experimentuju s pečením (protože pokud nevyjde žurnalistika, založím si bezlepkovo-bezmléčnou cukrárnu), miluju cestování, ráda čtu, poslouchám klasiku, Beatles nebo další "oldies", taky mám svůj blog a často plánuju abych ale nepokračovala několik dalších minut, shrnu to tak, že mě baví zkrátka téměř všechno, co se netýká sportu. (: Ty teď odcházíš z gymnázia, jak bys zhodnotila těchto 8 let? 8 let je neuvěřitelně dlouhá doba, která ve skutečnosti nesmírně rychle uběhla. Ale i přesto bude mé hodnocení stručné a výstižné - přejít z 5. třídy na gympl bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě, protože jsem díky němu poznala spoustu báječných lidí, zažila nespočet nezapomenutelných zážitků a získala řadu milých vzpomínek. (L. Martinková, OK) P. uč. Kamlerová: Obnovování tradic je správná věc V tomto čísle školního časopisu bych ráda přiblížila paní učitelku Renatu Kamlerovou. Všichni ji znají především díky jejímu smyslu pro humor, nadhledu nad věcí a ochotou pomoci kdykoli a s čímkoli - je vlastně takovým sluníčkem naší školy. Narodila se 11. září 1978 a během svého života prošla přes nejrůznější školy - od Základní školy v Lačnově a v Horní Lidči přes Gymnázium ve Valašských Kloboukách až po Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci (obor učitelství pro střední školy - matematika, fyzika). Nakonec se ale, stejně jako spousta jejích kolegů, vrátila na naše gymnázium, neboť právě tato škola zůstala jejímu srdci nejblíže. Oblíbené jídlo sice nemá, ale zato existuje hodně jídel, která zrovna nemusí, např. luštěniny, špenát… K jejím oblíbeným barvám patří černá, modrá, bílá a fialová a jako zajímavost mohu dodat, že v jejím šatníku určitě nenajdete nic zeleného. Jinak se zajímá vcelku o hodně věcí, ale jsou to spíš takové sezónní koníčky. Jmenovat mohu např. kolo, cestování, hokej, pečení cukroví či výroba adventních věnců. „Půjčím si citát spisovatele Karla Čapka: ,Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale chvíle, okamžiky, vteřiny…´ Proto přeji našim studentům, aby těch nejkrásnějších chvil, okamžiků a vteřin zažili co nejvíc!“ Bylo učitelství Vaším vysněným povoláním? Proč? A pokud ne, čím jste chtěla být? Ano, bylo, už od mateřské školky. Nevím přesně, co mě k tomu od dětství táhlo, ale baví mě má práce a jsem ráda, že se mi tento sen splnil. Jaké to bylo učit svoji vlastní sestru? Nebylo to jednoduché, ale mnohem horší to bylo asi pro Ladu. Musela čelit různým narážkám a hloupým připomínkám, že ví, jaké budou příklady do písemky apod. Nikdy to samozřejmě předem nevěděla. Naopak jsem na ni byla přísnější než na ostatní. Jinak jsme ale zažily i spoustu legrace a teď na to rády vzpomínáme. A ještě jedna otázka ohledně učení… pamatujete si nějakou vtipnou historku, která se během působení na naší škole stala? Tak těch je hodně, spousta jich je z různých přebreptů, které nám studenti s oblibou připomínají na stužkovacích večírcích. Mně se např. podařilo místo: "Doděláme toto učivo, a pak se vrhneme na…“ říct: "Doděláme toto učivo a pak si vrzneme." A bylo po hodině Jaký je Váš největší sen? Abychom byli všichni zdraví, a už nikdy jsme nezažili hrůzy válek. Všimli jsme si, že se ráda zapojujete do dění kolem Vás. Ať už to je organizace studentských plesů, nebo fašanky ve Vaší vesnici… Chtěla byste do budoucna začít na naší škole nějakou novou „tradici“? To je pravda, baví mě to. Myslím, že dodržování a obnovování tradic je správná věc, i když jejich organizace je často náročná. Co se týká akcí ve škole, tak pár nápadů v hlavě mám. Jelikož se ale ve škole momentálně pořád něco děje a akcí je mnoho, tak s nimi chvilku počkám Jsem ale ráda, že i např. akce „Darování krve" si u studentů našla své místo. Taky by mě potěšilo, kdyby nějakou novou „tradici" vymysleli i naši studenti, určitě je v tom podpoříme. (M. Rumánková, OK) Kam se hlásí naši MATURANTI? LÉČIVÁ Na stole dřímá oslazený čaj z kopřiv. Hřeje a prlí stejně jako pocity z tebe. Ale tebe bych si nikdy, vážně nikdy, nevypila. PLNÁ Louže v těle i vně proplouvající jako průzračná lavina celým mým organismem. Čekám, až se rozhoupeš, hledat můj nádech. KALKULAČKA Ale neboj, to bude, dobrý. Časem. Dnem, měsícem, rokem. To bude dobrý. Dva na prvou. ZVLÁŠTNÍ Zvláštní, život je zvláštní, a procesy v něm ještě zvláštnější, ale hlavně ty nad ránem se zaschlým inkoustem na očích. (Autorkou básní je Karolína Hruboňová, SX) Něco málo o projektu: Tento projekt se skládá z kurzů vedených zahraničními vysokoškolskými studenty. Lekce jsou zaměřeny na výuku cizích jazyků a mezikulturní vzdělanost. Účastnit se mohou studenti základních, středních i vysokých škol stejně jako široká veřejnost. Cílem kurzů je zvýšit konverzační úroveň cizího jazyka díky intenzivní interakci se zahraničními studenty. Přínos projektu Primární přínos pro každého je zlepšení jazykových dovedností, poznání cizí kultury a rozšíření slovní zásoby. Studenti základních škol: Motivace pro další studium jazyků, potenciálně lepší známky ve škole, zajímavý zážitek ve volném čase. Studenti středních škol: Motivace pro další studium jazyků, navázání přátelského vztahu s mladým člověkem ze zahraničí, výhoda při maturování z cizího jazyka či při přijímacích zkouškách a získání další profesní zkušenosti v oboru studia. Studenti vysokých škol: Motivace pro další studium jazyků, studium v zahraničí, snadnější cesta k získání práce, profesní stáže či certifikátu z cizího jazyka, výhoda před konkurencí na trhu práce. Veřejnost: Motivace pro další studium jazyků, výhoda před konkurencí, povzbuzení k hledání přátel či pracovních partnerů v zahraničí, pocit jistoty při konverzaci v cizím jazyce a konkurenceschopnost. Jak projekt probíhá? Vybraná skupinka 3-5 stážistů přijede do České republiky a vyučuje zainteresované skupiny cizímu jazyku. Jedna lekce trvá 90 – 120 minut (počet lekcí je 20) a v každé skupině je 4-8 lidí. Pro každou lekci je zvoleno téma (nebo několik témat), které se určilo během první lekce s vyučujícími praktikanty a s účastníky projektu. Podporujeme přátelskou a otevřenou atmosféru mezi stážisty a účastníky projektu a umožňujeme jim vybrat si vlastní témata a také místo, kde budou diskutovat. Tímto se snažíme zajistit, že účastníci získají kulturní a jazykové znalosti, které oni sami chtějí v prostředí, které je jim příjemné. Kdy bude projekt probíhat? 27. 7. – 7. 8. 2015 Kde? Zázemí poskytuje Gymnázium ve Valašských Kloboukách, ale místo konání je volitelné, záleží na domluvě s vyučujícími a s účastníky. Pro koho je projekt určen? Projekt je určen nejen pro žáky ať už základních, středních či vysokých škol, ale je určen také pro širokou veřejnost. Jaký jazyk si můžu vybrat? Konverzovat můžete v jazyce anglickém, ruském nebo španělském. Jaká je cena? Za 20 lekcí zaplatíte 990,- Kč. Kde se můžu přihlásit? Přihlásit se můžete na: bit.ly/PrihlaskaSPEAK Uzávěrka přihlášek je 14. 6. 2015 Pro více informací mě můžete kontaktovat na: email: [email protected] tel.: 733 283 598 nebo na facebooku: Sabina Tvarůžková Letní fitness dobroty! Květen už se přehoupl na druhou polovinu a léto je na dosah. Dneska pro vás máme 3 výborné recepty, které vám v horkém počasí jistě přijdou vhod, ale zároveň z nich nemusíte mít žádné výčitky. A ať už zní avokádová zmrzlina nebo milkshake, ve kterém zmrzlina chybí, jakkoli nelákavě, rozhodně to musíte vyzkoušet a budete moc překvapení! Tak vytáhněte mixéry a s chutí do toho! Tropický smoothie Ingredience: • • • • • Banánovo-cokoládový milkshake Ingredience: • • • • • hrnek kokosového (mandlového, sojového nebo klasického) mléka (asi 230ml) 1 banán 2 lžíce kakaa (stačí i 1, pokud chcete milkshake méně kakaový) 2 lžíce medu 4 kostky ledu asi 50 ml kokosového mléka (můžete nahradit pomerančovým džusem) 1-2 zmražené banány ananas (zhruba 180g) 1 menší jablko 1 kiwi Avokádovo-cokoládová zmrzlina Ingredience: • • • • 1 zmražené avokádo 1 lžíce kakaa 3-4 lžíce medu 2 lžičky kokosového mléka (můžete vynechat) Postup: U každého receptu stačí vše naházet do mixéru nebo kuchyňského robotu a mixovat, dokud nedostanete správnou konzistenci. Pozn.: Kokosové mléko v receptech sice můžete nahradit, ale taky si ho můžete jednoduše a levně udělat doma. Stačí zalít strouhaný kokos horkou vodou v poměru 1:2 a 5 minut mixovat. Pak přeceďte kokos přes utěrku nebo plátěný kapesník a máte své vlastní kokosové mléko! (V. Baksová, 2. G) Pád Lauren Kate Jestli jste fanoušek sci-fi románů a nadpřirozena, tak právě tato kniha je určena pro vás. Již na první pohled zaujme nenápadná černá vazba knihy. Tajuplný příběh je naprosto dech beroucí a navíc se tato kniha čte úplně sama. Autorka pojmenovala 1. díl Pád a jistě některým bystrým čtenářům dojde, že se jedná o pád andělů. Komu se tento záhadný zamilovaný příběh bude líbit, může se dočíst o jeho pokračování v dalších knihách (Muka, Vytržení, Vykoupení). Děj: Sedmnáctileté Lucindě se do internátní školy Meče & kříže vůbec nechce. Není divu: spíš než obyčejná internátní škola je to polepšovna pro mladistvé delikventy. Premiantka z prestižní novoanglické přípravky skončila v ponurém prostředí georgijských močálů kvůli úmrtí chlapce, k němuž došlo na jejím prvním (a jediném) rande v životě - úmrtí, které nedokázala uspokojivě objasnit ani ona, ani policejní vyšetřování. Luce sama nechápe podivné věci, které se kolem ní odmalička dějí. Ví jen, že kdykoli se vynoří temné stíny, které nikdo jiný nevidí, vždycky dojde k něčemu strašnému. Polepšovna je právě tak stresující a pochmurná, jak Luce předpokládala: mříže, ploty s ostnatým drátem, chátrající komplex budov se starým hřbitovem z občanské války, ale hlavně drsní spolužáci a spolužačky. Až na jednoho. Daniel Grigori upoutá její pozornost na první pohled, jenže tenhle povýšený mladík se o ni podle všeho vůbec nezajímá. Luce nechápe, proč je jí tak povědomý, a co jí nutí ho neustále sledovat, hledat si o něm informace a špehovat ho. A nechápe ani to, že kdykoli se ocitne v nějakém nebezpečí, Daniel se záhadně objeví vedle ní. Navíc se o ni začne zajímat i atraktivní zelenooký Cam, který je stále neodbytnější. Matou ji i místní dívky- divoká Arriane, která se chová potrhle a nevyzpytatelně, baculatá Penn, která tak ráda strká nos do cizích věcí, nebo krásná barbína Gabe, s níž se Daniel zřejmě schází… A pak se temné stíny z její minulosti vynoří v příšeří chodeb Meče & kříže a podivné tragické nehody se začnou odehrávat i tady. Kolik spolužáků bude ještě muset zemřít, než Luce odhalí pravdu o svém osudu? Nenechte se odradit 319 stranami a možná trošku „za vlasy přitaženým“ dějem. Otevřete ji a nahlédněte do fantazie úžasné autorky Lauren Kate, která vás nenechá spát. (M. Húšťová, 3. G) Filmy, které vás dostanou do letní nálady! Prázdniny a léto se rychle blíží, ale přece jen si na ně ještě nějakou chvíli musíme počkat. Abychom vám to čekání zpříjemnili a pomohli vám dostat se do pravého letního rozpoložení, přinášíme vám tipy na filmy, díky nimž na vás ona letní atmosféra určitě dýchne! Walter Mitty a jeho tajný život Po zhlédnutí tohoto filmu nejspíš dostanete chuť naskočit do prvního vlaku a spontánně cestovat do neznáma. Stejně jako hlavní hrdina (Ben Stiller), který na začátku pouze napůl sní a napůl žije svůj jednotvárný život. Brzy ale zakusí své skutečné dobrodružství. CSFD - 77% Divočina (2014) Další film, který ve vás vzbudí touhu cestovat. Tentokrát ale s ruksakem a po svých. Reese Witherspoon, v tomto snímku ztvárnila postavu Cheryl Strayed, která se rozhodla úplně sama vydat na tříměsíční túru Pacifik Crest Trail poté, co se jí začal hroutit celý život… CSFD - 72% Past na rodiče (1998) Příjemná rodinná podívaná, která byla jistě filmem dětství mnohých z nás. Identická dvojčata Annie a Hallie se nikdy nepotkali, ani o sobě navzájem nemají tušení a každá žije na druhé straně zeměkoule. Vše se změní, když se potkají na letním táboře a rozhodnou se vyměnit si své „role“. CSFD - 75% Pomáda (1978) Jeden z nejslavnějších muzikálů vůbec nás zanese do atmosféry americké střední školy v padesátých letech na konci letních prázdnin. Do posledního ročníku přibývá nová studentka. Brzy zjistí, že se zná se zdejším klukem. Prožili spolu totiž letní románek. CSFD - 82% Moje první láska (1991) Roztomilý i smutný příběh o dívce Vadě, která prožívá těžké období, především kvůli nové známosti jejího ovdovělého tatínka, platonické lásce do učitele a výčitkám ze smrti matky. Oporu má ve svém nejlepším kamarádovi Thomasovi, kterého ale potká hrozná nehoda… CSFD - 72% Zápisník jedné lásky (2004) K létu patří i pořádná romantika a tu tento film rozhodně zaručuje. Na začátku vypráví starší muž příběh o milencích, kteří se poznali v mladém věku a prožijí spolu krásné léto. Život ale jejich vztahu nachystal mnoho překážek… CSFD - 83% Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) Oblíbený český film a také volné pokračování filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku. Maminka Anna se se synem Vaškem a nově „nalezeným“ tatínkem Lubošem vydává na prázdniny k dědečkovi do okolí plného skal a kouzel Českého ráje. Místo vytouženého odpočinku ale Annu čeká trpění vylomenin Vaška, jeho tatínka i dědečka. CSFD - 87% Zábavný park (2009) James měl po ukončení vysoké školy velké plány, ale finanční situace mu to bohužel nedovolila, a tak začal pracovat v zábavním parku. Není to možná to nejlepší místo, ale rozhodně mu přinese nějaké štěstí, jako je třeba jeho hezká spolupracovnice Em. Děj se odehrává v 80. letech a kouzlo mu dodává prostředí zábavního parku a tehdejší hudby. CSFD - 66% Velká ryba (2003) Jeden z nejpovedenějších filmů úžasného režiséra Tima Burtona. Edward Bloom vypráví o své cestě kolem světa. Kde se v jeho příbězích plných obrů, vlkodlaků a čarodějnic fikce střetává s realitou, musí posluchač posoudit sám. A ať už je to pravda či ne, každý je jeho vyprávěním uchvácen. Až na jeho vlastního syna. CSFD - 85% Mamma Mia! (2008) Sophii čeká svatba a moc touží, aby ji k oltáři mohl vést její vlastní otec, kterého nikdy nepoznala. Díky nalezení matčina deníku ale dostane rovnou tři tipy, kdo by to mohl být. Rozhodne se tedy tajně všechny tři pozvat s naivní domněnkou, že toho pravého pozná na první pohled. Celá situace tady nabere nečekaný (nebo možná spíše očekávaný) zvrat. Další muzikál s písněmi slavné skupiny ABBA odehrávající se na slunečném řeckém ostrově. CSFD - 63% (V. Baksová, 2.G) STUDENT’S TIMES Ročník I. | číslo 8. | 17. 5. 2015 Šéfredaktorka: Sára Matůšová Grafická úprava: Sabina Tvarůžková Redaktoři: V. Baksová, L. Martinková, L. Šimarová, M. Rumánková, M. Húšťová, S. Matůšová, H. Martinková Kontakt: Student’s Times Box | [email protected]