Abeoedaria

Abeoedaria - Abélard
11
glagol, dobro atd.) pokusil se někdy H u s uvésti také povyku a zlé krve. Jsa jinak výb. administrátor,
abecedu svou ve zvláštní úplný pořádek a uvázati byl by A . zůstal ještě déle v milosti: avšak nechtě!
ji smyslem náhožným, i naznačil pořádek liter če­ býti králi Ludvíkovi po vůli, když tento pověstné mi­
ských slovy takto: a oude celé čeledi dáno ďe- lostní« své Lole Montez-ové hraběcího titulu a obyvadictvie, ey /arář, genž /rospodin /li у král lidí,telství v Bavorsku uděliti chtěl; pročež složil ministerství
^ákán mnoho, raás ňekdy on pokojil, rád řádem 13. ún. 1847. N a to poslán co vyslanec clo Vídně
slúžil Šlechetným, ťak felesiV f/knzav tielikost a do Turína — 1850 šel na odpočinutí. — 5) A .
wsobě, .ril zany životem chtě. (Xil čti ksil, t. j.Niels Henrik, slovutný mathematik, narodil se ve
vydal ze sebe vzdech čái hlas umírajícího). Pokus Findoe (Findol*) v Norvegácli 5. srpna 1802, f 6.
však tento, jakkoli pozoru hodný, zůstal bez pro­ dub. 1829. Byl professorem na universitě v Chri­
spěchu i upadl v zapomenutí. V. pojed. pr. Seni- stianii. Předmětem prací jeho jest hlavně theorie
bery v Slav. Bibl. II. d. — 2) A . (Abc-schütz), tak funkcí elliptických. Spis> jeho sebrané vydal B.
někdy ve XIV. a X V . století nazýváni byli posměšně Holmboe fr. v Christianii' 1839. — 6) A . de Pujol,
mladší žáčkové chudí, kteří starším študentům při Alex. Denis, zn. fr. malíř historický, žák Davidův,
školách posluhovavše, pro ně často i po vesnicích nar. 1787 ve Valencieimes-u. Ozdobil výt. svými
žebrat chodívali.
Ps.
malbami mnoho kostelu, veřejných a privátních
Abecedaria (Acmella muuritiana fain. Com- stavení. Jest obzvláštní mistr v přísvětlí a v ná­
positů), rostl, na Ceylonu, tak zvaná, proto, že tamní podobení jednobarevných basreliefň, jakto n. př. jeho
obyvatelé dětem listy její к žvýkání dávají, domní­ 8 obrazů v bursovní síni pařížské dosvědčuje.
Abélard Petr, nar. ve fr. městečku Palais bl.
vajíce se, že ostrost její jim vyslovení spoluhlásek a
Nantes r. 1079, stal se pověstný pro svou podivu­
sikavek usnadňuje.
Abedechalas, sv., kněz biskupa Šimona v Seleucii, hodnou učenost, jakož i pro s-vou lásku к Heloise,
у co mučeník za perského krále Sapora. Sveti se a pro osobní spory své, v nichž náruživou ctižádo­
stí roznícen, nemálo vtipu, Hystrosti ducha i odvá21. duh.
A b e g g Jul., nar. r. 1796 v Erlangách, proť. žlivosti vyjevil. Otec jeho tierenger, šlechtic, dal
ve Vratislavi, znamenitý spisovatel něm. v oboru jej časně na klassické učení, jež si mladík do 16
trestního práva.
let již tak zamiloval, že se vzdal práva prvorozen­
Abeille Lud. Pav., nar. v Toulouse 2. červ. 1719, ství svého а к slovutnému tehdáž mudrci V i l í m o v i
f v Paříži 28. červce. 1807. Ekonomista školy fy­ de C h a m p e a u do Paříže se odebral. Byv prvé
siokratické, psal mnoho, zvlášť o svobodě obchodu bytem u něho, dal se s ním brzo do hádek úporných
v obiU. — 2) A . Jan Chr. Lud., * 1761 v Bajreutě o n o m i n a l i s m u a r e a l i s m u . Smířiv se s ním
poněkud, stal se znovu učněm jeho v řečnictví, ne­
f 1832. Slož. 2 opery a více koncertův atd.
A b e k e n Bern. Rud., spisovatel něm., nar. 1780 dlouho však starý spor s ním obnoviv, zarazil zvláštní
v Osnabrücku, ředitel gym. t. Ps. Belt. z. Studium novou školu. Když рак se stal Champeau biskupem
v Chalons, A . jsa bez odpůrce, nenalézal více pů­
der göitl. Comödie. (Berl. 1826.) Cicero in s. Briefen.
(Hannover 1835). Ein Stuck aus Gölhes Leben. (Berl. vabu vefilosofii,a oddal se bohosloví u nejvý1848). Vyd. též spis svého syna 2) A . V i 1 é m a f 1843. tečnějšího tehdáž učitele A n s e l m a v Laoně, s kte­
Mittel-Italien vor den Zeiten der röm. Herrschaftrýmž však také v učeno spory přišel, až m u tam
vyučování v Hohosloví skrze Anselma zcela zaká­
(Stuttg. 1843), а spisy Justa Mösera.
A b e l (hebr. hebel = dech, t. j. pomíjejí«), bibl., záno bylo. Navrátiv se opět do Paříže, našel množ­
druhý syn A d a m ů v a pastýř ovcí od staršího bratra ství posluchačů v bohosloví; ale když právě počínal
svého Kaina ze závisti zabitý. V e složení s jinými velikého jména si dobývati, zahořel náhle nesmírně
jmény užívá se toho slova ke značení všelikých míst náruživou láskou ku krásné a duchaplné H e l o i s e .
a osad v Palestině, ku př. A b e l - K e r a m i m , místo Bylať to neť přítele jeho, kanovníka Fulberta, a
za Jordánem, kde Jefta zvítězil nad Amonity. — A . jejím učitelem. Vstoupil s ní tajně v manželství,
1) A . Jak. Frid. v., nar. 9. máje 1751 ve Vaihingen což ale oba zapírali, aby to slávě A - O v ě na újmu
ve Würtembersku, f 7. červe. 1820, byl prof. filo­ nebylo. Když pak na to A . Heloisti z Paříže tajně
sofie v Tubingách, pak gen. superintendentem, psal odvedl, dal jej rozhněvaný Fulbert mužství zbaviti.
více spisův povahyfilos.-eklektické:O bytost! Boži. Heloisa utekla se do kláštera Argenteuilského, a A .
— O nesmrtelnosti atd. — 2) A . Jos., * v Ašachu stav se r. 1119 mnichem u Benediktinu v S. Denis,
v Rak., vzdělal se na akad. Vídeňské pod Füge- učá opět bohosloví, m n o h ý m rozumováním propléta­
rem, pak r. 1802 v Ř í m ě ; maloval výtečné obrazy nému, čímž získal množství posluchačů. Tehdáž se­
historické, f 1818. — 3) A . Karel Frid., vntuos psal díla: Theologia Christiana, a Hez pochyby též
u
na Viole di gamba, * v Köthen 1725, byl žákem „Introductio in Theologiam, v nichžto učení o nejsv.
Bachovým v Lipsku, cestoval s oslavou, stal se vir­ Trojici, ač též po Augustinově aAnsclmově spůsobě
tuosem královny ang., f v Londýně 22. ledna zní, nejvíce Sabelliově se podobá. Spisy ty byly na
1787. Skladby jeho četné vynikají melodií. — sboru cirk. v Soissontt (1121) zavrženy, on pak od
4) A . Karel von, nar. 1788 ve Wetzlaru, vstoupil téhož sboru k vězení odsouzen, ale z milosti propu­
1809 do státní služby bav., sloužil 1814 co dobro­ štěn ; když pak i z Denisu pro ustavičné spory tajně
volník proti Francouzům, načež opět střídavě v ad­ ujíti musil, obdržel povolení živu býti, kde by chtěl,
ministrativním asoudnickém oboru'zaměstnán jsa, po- i sbudoval si blíže Nogentu na poušti byt chatrný,
6toupá 1827 za radu v ministerium. R. 1831 jsa vládním k a m ž jej brzy množství učeníků následovalo ; vzdě­
komisařem na sněme, vystupoval svobodomyslně, zvlá­ lána tam i kaple Paraklet. Stav se pak opatem u S.
ště za svobodu tisku, o níž držel znamenitou řeč. Gildasa, daroval Paraklet Heloise а jejím společuiPobyv (1832—34) jako člen vladařstva v Řecku za cem, když se tam s ní po 11 letech opět shledal.
nezletilosti kr. Ottona, vrátil se (1837) zas do bav. Nové spory o jeho učení, zvláště vzhledem m r a ­
ministerstva vnitra, v jehož čelo vstoupil. V té době v n í n a u k y tvrdící, že v m y s l i a ne v s k u t k u
klonil se vždy zřejměji ke straně klerikální vede­ zásluha, že B ů h jedině na onu hledí a p. pohnuly
ním Gorresa sti, upustiv zároveň v nejedné věci i sv. B e r n a r d a , býv. učeníka jeho, proti němu,
od liberálních zásad politických, jež Hyl prvé za­ a znovu jest odsouzen 1140. V úzkosti obrátil se
stával. Souboj, jejž pro uražení knížete z Ottingen do kláštera Clugny, jehož opat Petr, m u ž vlídný a
bez prospěchu s tímto měl (1840), spůsobil imnoho nábožný, nad ním sa slitoval, i s Bernardem jej