Program v PDF

JEFFREY HATCHER
Překlad a režie / Zdeněk Bartoš
O AUTOROVI
Dramaturgie / Marta Ljubková
JEFFREY HATCHER
(nar. 1958)
americký dramatik
a scénárista; debutoval
hrou Neddy roku 1987.
Skutečný průlom v jeho dramatické kariéře
znamenala Krás(k)a na
scéně (Compleat Female
Stage Beauty). Text poprvé uvedlo Městské
divadlo v Pittsburghu v roce 1999, o pět let
později podle něj byl natočen film pod názvem Stage Beauty (režie Richard Eyre), ten
se dostal i do české distribuce. Jako scénárista je u nás známý i z filmu Casanova
(režie Lass Hallström), v němž hráli Heath
Ledger a Jeremy Irons; podílel se též na
detektivním seriálu Colombo. V Česku bylo
uvedeno jeho drama Picasso.
Žije se svou ženou a synem v Minneapolis.
Scéna / Dragan Stojčevski
Kostýmy / Andrea Králová
Hudba / Matěj Kroupa
Pohybová spolupráce / Blanka Burianová
OBSAZENÍ
Edward Kynaston / Jindřich Kotula
Thomas Betterton / Jan Vápeník
Samuel Pepys / Pavel Marek
Villiers / Martin Jurajda
Maria / Pavla Janiššová
Lady Meresvalová / Radmila Urbanová
Slečna Fraynová / Kateřina Pokorná
THOMAS BETTERTON
Sir Charles Sedley / Václav Liška
Margaret Hughesová / Diana Toniková
O PRAVDĚ NA SCÉNĚ
Karel II. / Petr Konáš
Autor sice vychází s historických skutečností, nicméně mnoho reálií si vymýšlí: jméno první anglické
herečky s naprostou jistotou neznáme, ale domníváme se, že poprvé vystoupila opravdu v roli Desdemony. Nell Gwynnová, milenka Karla II., byla ve
skutečnosti u divadla už ve chvíli, kdy se s králem
seznámila; navíc ve hře by jí muselo být pouze jedenáct let. Přechod mezi divadlem s výlučně herci-muži
a připuštěním žen na jeviště nebyl ve skutečnosti ostrý zlom, daný zákonem, ale zhruba roční poměřování
staré a nové praxe, atd.
Postavy však autor vystavěl na reálných předobrazech:
Nell Gwynnová / Terezie Palková
Hyde / Kamil Prachař
První výtržník / Václav Liška
Druhý výtržník / Martin Jurajda
Emílie, Třetí výtržník, Sir Peter Lelly, Thomas
Killigrew, Hromotluk / Jindřich Skopec
Elisabeth Barryová / Radmila Urbanová
Hospodská Revelsová / Kateřina Pokorná
EDWARD KYNASTON
(asi 1640-1712)
anglický herec, který ztělesňoval ženské role. Byl půvabnou a přesvědčivou ženou.
ČESKÁ PREMIÉRA
29. BŘEZNA 2008
PROGRAM KR.indd 1
nestojí.“ Pepys se s Kynastonem prokazatelně sešel
na večeři v srpnu 1660 po představení hry Bena
Jonsona Epicoene. Kynaston však hrál i mužské
role. Například úlohu Otta ve hře Rollo, vévoda normanský odehrál v prosinci 1660 jen několik týdnů
poté, co v témže dramatu ztělesnil ženskou úlohu
Arthiope. V lednu 1661 dokonce v jediném představení odehrál jednu ženskou a dvě mužské role. Jeho
kouzlo dost možná způsobovala jeho sexuální nevyhraněnost: mnohé dámy ho vyvážely na projížďky
kočárem do Hyde Parku v jeho ženském kostýmu;
mluvilo se o jeho milostné aféře s vévodou z Buckinghamu. Jednou se – podle dochovaných záznamů – opozdilo představení, protože se nestihl oholit.
Poslední ženskou úlohu si zahrál roku 1661, ale bez
obtíží se etabloval jako herec mužských rolí. Roku
1662 se oženil.
Hrát přestal roku 1699, kdy, ho „už zrazovaly paměť a duchaplnost“. Zanechal po sobě několik dětí
a „velmi pěkných“ nemovitostí.
(asi 1635-1710), anglický herec, syn kuchaře
na dvoře Karla I. Roku
1659 získal licenci na
provozování divadelní společnosti v Drury
Lane, v roce 1660 scénu
znovuotevřel a sám se
objevil na scéně. Díky
jeho talentu získala společnost další zakázky.
I Pepys se o jeho herectví vyjadřoval velice
lichotivě. Milovalo ho
nejen publikum, ale i Karel II., který ho vyslal do Paříže, aby se poučil o nových divadelních metodách. Byl to typický divadelní
podnikatel – spekuloval, krachoval a zažíval úspěchy. Naposledy se na scéně objevil roku 1710. Je pohřben ve Westminster
Abbey.
SAMUEL PEPYS
(1633-1703), královský námořní správce a autor zásadních deníků své doby, si
o něm poznamenal: „Nejhezčí
dáma, jakou jsem kdy viděl, jenom její hlas za moc
MARGARET HUGHESOVÁ
(1630-1685), často bývá považována za první profesionální herečku v Anglii. Poprvé se na scéně objevila
v prosinci 1660 v roli Desdemony v Královské společnosti Thomase Killigrewa. V šedesátých letech byla
údajně milenkou SIRA CHARLESE SEDLEYHO
(1639-1701), humoristy, dramatika a proslulého hejska, později měla snad krátký poměr i s Karlem II.
Žila s princem Rupertem, vévodou z Cumberlandu,
v nerovném sňatku, s nímž měla dceru Rupertu. I po
narození dcery hrála v divadle Dorset Garden (blízko
ulice Strand v Londýně). Propadla však hráčské vášni,
častému neduhu své doby, a tak musela po manželově smrti prodat náhrdelník, jejž od něj kdysi dostala,
Nell Gwynnové.
ELEANOR „NELL“ GWYNNOVÁ
(1650 až 1652-1687),
jedna z prvních anglických hereček. Získala si
slávu nejen jako milenka
Karla II. Samuel Pepys ji
označoval jako „krásnou
a vtipnou Nell“. Stala se
ztělesněním ducha anglické Restaurace. Lid ji
považoval za svou hrdinku, osudem totiž nápadně připomínala Popelku. Podle publikace
o prvních anglických herečkách od Elizabeth Howeové byla nejznámější herečkou své
doby s mimořádným komediálním talentem.
GEORGE VILLIERS
(1628-1687), druhý vévoda z Buckinghamu, anglický
státník. Pobýval v exilu s Karlem II. a měl pohnutou
politickou kariéru plnou intrik a úkladů. I jeho kritikové
se však shodli na tom, že měl smysl pro humor, byl
štědrý a mimořádně dbalý módy. Díky příjemné vizáži
a zábavné povaze byl oblíben mezi svými současníky, kteří mu mnohdy promíjeli jeho morální prohřešky
nebo dokonce zločiny. Jeho rozporuplný obraz ještě
dokresluje záliba v literatuře: psal příležitostné verše
a satiry, které tiskem poprvé vyšly na počátku osmnáctého století.
KAREL II.
(1630-1685), král anglický, skotský a irský z dynastie Stuartovců. Byl synem krále Karla I. a jeho
manželky Henrietty Marie
Bourbonské. V roce 1649
byl jeho otec v důsledku
občanské války popraven.
Karel II. dlel už v té době na kontinentě, neboť přívrženci monarchie se obávali o jeho
život, a de iure se tam stal novým králem.
Ve španělském a nizozemském exilu však
zůstal až do smrti Olivera Cromwella v roce 1658 a abdikace jeho méně schopného
syna Richarda. Roku 1660 byl Karel znovu
dosazen na trůn (tzv. stuartovská restaurace). Za jeho panování vládla na britském
dvoře značně uvolněná morálka: Karel sám
neměl legitimní potomky, ale zanechal po
sobě množství levobočků. Po jeho smrti se
králem stal jeho bratr.
EDWARD HYDE
(1609-1674), anglický historik, státník, děd dvou
britských monarchů: Marie
II. a královny Anny. Roku
1641 se stal neoficiálním poradcem krále. Sloužil mu za
občanské války. Do pokusů
o restauraci monarchie na
přelomu čtyřicátých a padesátých let se příliš nezapojoval, v té době psal dějiny
občanské války. K novému
králi navrátivšímu se z exilu se připojil až v roce 1660,
ale už roku 1658 se stal lordem kancléřem a s královskou rodinou se propojil i sňatkem s Annou, dcerou
králova bratra Jakuba. Po morové epidemii a velkém
požáru Londýna v letech 1665-1666 musel odstoupit.
V roce 1667 uprchl do Francie a v exilu žil až do konce
života.
O ANGLII 17. STOLETÍ
1625 – nástup Karla I. Stuarta na trůn
1628 – parlament donutí krále přijmout
Petici práv, zaručující významné
svobody
1642 – 1648
– občanská válka mezi parlamentem
a králem, vítězí parlamentní vojsko pod
vedením Olivera Cromwella,
pozdějšího lorda protektora
1649 – Karel I. obviněn z velezrady a popraven,
monarchie zrušena, zaveden přísný
puritánský režim
1658 – Oliver Cromwell umírá
1660 – abdikuje jeho syn Richard Cromwell,
na anglický trůn jsou zpátky dosazeni
Stuartovci v osobě Karla II.,
monarchie obnovena
O ŽENÁCH NA JEVIŠTI
Za cromwellovské diktatury bylo divadlo zakázáno
úplně, s nástupem Karla II. byl obnoven divadelní život a na jeviště se také dostaly ženy – poprvé v roce
1660 (do té doby jim bylo herectví v Anglii přísně zapovězeno). Tehdy se také začalo „nedoporučovat“,
aby se v tragických ženských úlohách objevovali
muži.
Kynaston hrál ženu naposledy v Killigrewově společnosti v inscenaci hry Beaumonta a Fletchera Tragédie panny. Ženy se na jevišti okamžitě zabydlely,
Thomas Killigrew dokonce uvedl svou vlastní hru
Parsonova svatba v kompletně ženském obsazení.
Inspice / Rudolf Voborník
Nápověda / Květa Pospíšilová
Světla / Ladislav Schejbal
Zvuk / Radek Šnajdr
Garderoba /
Vlásenky /
Rekvizity /
Program vydalo
Autorská práva
k představení
zastupuje
Aura-Pont s. r. o.,
tel. 354 432 522
26.3.2008, 1:01:49