Data a souvislosti

Transkript

Data a souvislosti
dìjiny elektroniky
1746 P. van Musschenbroek (Holandsko) objevil kapacitanci
1752 Benjamin Franklin – studoval atmosférickou elektøinu
1800 a identifikoval pozitivní a negativní elektrický náboj
1800 Allesandro Volta vyvinul první elektrickou baterii
Podklady pro tabulku pøipravil Jan Valenta; © Vesmír; layout © Pavel Hošek
1820
1817 Jöns Jacob Berzelius izoloval ve Švédsku prvek selen,
který mìnil elektrickou vodivost pøi osvìtlení – první polovodiè
1819 Hans Christian Oersted (Dánsko) demonstroval,
že elektøina mùže magnetizovat
1822 Michael Faraday sestrojil první elektrický motor (stejnosmìrný)
1823 William Sturgeon postavil v Anglii první elektromagnet
1824 J. J. Berzelius, považovaný za objevitele køemíku, pøipravil pomìrnì èistý amorfní køemík
1831 Michael Faraday objevil vztah pro elektromagnetickou indukci
1832 Faraday postavil laboratorní model elektrického generátoru (dynamo)
1827 George Simon Ohm odhalil vztah mezi proudem,
napìtím a odporem – Ohmùv zákon
kolem 1835 zaèínala praktická drátová telegrafie
1837 Samuel Morse navrhl první elektrický telegraf
1840
1855 W. H. Preece demonstroval bezdrátovou telegrafii na vzdálenost více než míle
1860
zmìna mìøítka èasové osy
1864 J. C. Maxwell vytvoøil teoretický popis elektromagnetických vln
1873 G. May (Anglie) uskuteènil první pokusy se selenovými
krystaly a zaznamenal jejich fotoelektrickou citlivost
1880
1873 Maxwell publikoval teorii
elektromagnetických vln
1876 Alexander Graham Bell vynalezl telefon
1878 D. E. Hughes (USA) navrhl první uhlíkové mikrofony
1880 Jacques a Pierre Curieovi objevili piezoelektrický jev
1883 Thomas A. Edison vyrobil první vakuovou diodu
1884 Paul Nipkow (Nìmecko) vynalezl disk se spirálními otvory
na øádkování obrazu – systém používaný v prvních televizních systémech
1888 Heinrich Hertz dokázal existenci elektromagnetických vln
1900
1892 Nikola Tesla postavil první støídavý motor
1894 G. Marconi odeslal a pøijmul signály na vzdálenost nìkolika set stop
pamìti
bitù na èipu
cena za bit [$.10–8]
cena za èip [$]
mikroprocesory
tranzistorù na cm2
cena za tranzistor [$.10–8]
provozní napìtí [V]
technologie
minimální velikost objektu [µm]
velikost waferu
hustota nabitých poruch [d.m2]
1995
1998
2001
2004
2007
2010
64 M
17
11
256 M
7
18
1G
3
30
4G
1
40
16 G
0,5
80
64 G
0,2
130
4M
1000
3,3
7M
500
2,5
13 M
200
1,8
25 M
100
1,5
50 M
50
1,2
90 M
20
0,9
0,35
8
240
0,25
8
160
0,18
12
140
0,13
12
120
0,1
16
100
0,07
16
25
1886 George Westinghouse instaloval první støídavý generátor – deset let
bojoval za svùj systém proti stejnosmìrnému systému firmy General Electric;
roku 1896 byl støídavý systém standardizován
1896 Marconi demonstroval kódované vysílání na více než míli
1897 Braun (Nìmecko) pøidal fluorescenèní povrch na katodovou trubici
1897–1898 J. J. Thompson – objev elektronu
1988 F. Reinitzer pøipravil tekuté krystaly
1900 v USA je 1 350 000 telefonních pøístrojù
1901 G. Marconi odeslal první transatlantickou zprávu (z Cornwallu na Newfoundland)
1910
1906 Lee DeForest vynalezl vakuovou triodu
1907 Boris Rosing z Ruska navrhl metodu jak pomocí katodové
trubice reprodukovat obrázky – získal patent na TV−systém podobný dnešnímu
1911 první let Paøíž – Londýn bez mezipøistání
1912 Greenleaf Whittier Pickard – objevil usmìròující vlastnosti krystalù.
Polovodièové krystaly jsou používány jako AM detektory v prvních
radiopøijímaèích (tzv. krystalkách)
LITERATURA A PRAMENY
Èeskoslovenský èasopis pro fyziku, svazek 48 (1998)
(èíslo vìnované 50. výroèí tranzistoru)
Fowler: On some modern uses of the electron in logic
and memory, Physics Today, October 1997, s. 50–54
G. D. Hutcheson a J. D. Hutcheson: Technology and
Economics in the Semiconductor Industry, Scientific
American, January 1996, s. 40–46
J. Birnbaum a R. S. Williams: Physics and the information
revolution, Physics Today, January 2000, s. 38–42
M. H. Devoret a R. J. Schoelkopf, Amplyfying quantum signals
with the single−electron transistor, Nature 406 (2000)
s. 1039–1046
http://www.isoc.org/guest/zakon/Internet/History/HIT.html
http://ftp.arl.army.mil/~mike/comphist/
http://goldenink.com/computersandnetworks.shtml
http://www.pbs.org/transistor/album1/index.html
Vesmír 77, 630, 1998/11; 65, 373, 1986/7; 65, 446, 1986/8;
65, 509, 1986/9; 65, 567, 1986/10; 65, 617, 1986/11
1920 1919 první vakuové elektronky dostupné veøejnosti
1920 Edwin Howard Armstrong vyvinul superheterodynový pøijímaè
1923 V. K. Zworykin podal patent na ikonoskop, první televizní snímací elektronku,
kterou vyvinul v laboratoøích firmy Westinghouse
13. 6. 1925 Jenkins demonstroval ve Washingtonu, D.C.,
7. 9. 1927 Philo Farnsworth vytvoøil první zcela
první fungující TV−systém na svìtì
elektronický televizní obraz (ostatní užívali mechanické systémy)
1926 kvantová mechanika (E. Schrödinger, W. Heisenberg)
øíjen 1927 první zvukový film „The Jazz Singer“
1928 první experimentální TV vysílání v USA (v Anglii už roku 1927)
èerven 1929 v Bellových laboratoøích demonstrovali
barevnou TV; pøijímaè používal neonové a argonové lampy
1930
1931 A. H. Wilson – pásový model polovodièù,
vysvìtlil rozdíl mezi vodièi a polovodièi
1933 Armstrong oznámil vývoj vysílaní pomocí frekvenèní modulace (FM)
1936 spoleènost AT&T položila první koaxiální televizní kabel mezi Filadelfií a New Yorkem
1940
1950
1937 byly v ústí øeky Temže instalovány první radarové stanice
1939 zaèátek pravidelného vysílání TV v USA
1940 Russel S. Ohl (Bellovy laboratoøe) – objev p−n pøechodu
únor 1946 Eniac – první digitální poèítaè pracuje
(obsahuje 17 468 vakuových elektronek, váha 30 tun
prosinec 1947 v Bellových laboratoøích poprvé dosáhli (W. Shockley, Walter Brattain,
John Bardeen) tranzistorového jevu (hrotový germaniový tranzistor)
1948 P. C. Goldmark zavedl dlouhohrající desku – 33 otáèek za minutu, 275 vrypù na centimetr
1948 William Shockley vynalezl tranzistor založený na p−n pøechodu
1949 první sériová výroba tranzistorù s hrotovým kontaktem (výtìžnost 20 %)
1950 Y. Nakamoto vynalezl „floppy disk“ (licence prodána IBM)
1951 firma AT&T zaèala prodávat licence na technologii výroby tranzistorù
za 25 000 dolarù (bylo proti ní vedeno antimonopolní øízení)
1954 firma Texas Instruments – první sériová výroba
1954 na trh uvedeno první tranzistorové rádio Regency TR1
1956 Nobelova cena
1952 Sonotone Corp. uvedla na trh první výrobek s tranzistorem – naslouchátko køemíkových tranzistorù (výroba zaèala pouhé 4 týdny 1954 firma vyrobila první barevné TV pøijímaèe RCA
pro J. Bardeena,
1954–1955 první èeskoslovenské germaniové diody
poté, co se vedení dozvìdìlo o úspìšné realizaci této (cena 1000 dolarù, brzy zlevnìny na 500 dolarù); první poèítaè
W. H. Brattaina
1955 IBM nabízí první tranzistorový poèítaè IBM 7090
souèástky Gordonem Tealem)
s tranzistory bez elektronek – TRADIC (AT&T)
a W. Shockleyho
1955 Narinder Kapany vyvinul optické vlákno
1958 Jean Hoerni u fy Fairchild Corp. vyvinul planární techniku 1957 první jehlièková tiskárna IBM
1959 Xerox zaèal prodávat první kopírku
1956 IBM – vynález pevného disku; nesl název
pro výrobu tranzistorù – umožnìna masová produkce
1958 Jack Kilby u Texas Instruments postavil
1959 lepší (planární) integrované obvody vynalezl
1960 RAMAC (velikost 2 lednièek, ukládal 5 MB na
køemíkových tranzistorù a integrovaných obvodù
první skuteèný integrovaný obvod z krystalu germania Robert Noyce u Fairchild Semiconductors
50 diskù, každý 24 stop v prùmìru)
1959–1964 vyrábìny poèítaèe
1960 Theodore Maiman vyvinul první funkèní laser, (rubínový, pulzní)
2. generace (založené na
1961 zaèalo FM stereo vysílání
tranzistorech a tištìných spojích)
1961 udìlen první patent na integrované obvody R. Noyceovi, patentové spory
1964–1972
1962 první integrované obvody v prodeji
1963 Douglas Engelbart vyvinul v Stanford Research Institute myš
poèítaèe
1964
IBM
uvedlo
na
trh
první
sérii
kompatibilních
poèítaèù
–
IBM
360
1967 první kapesní kalkulátor vyvinut za 2 roky v TI skupinou vedenou J. Kilbym;
3. generace
1965
Gordon
Moore
formuloval
svùj
známý
zákon
cílem bylo pøedevším demonstrovat užiteènost integrovaných obvodù
založené
v
èasopise
Electronics
na integrovaném
1970 1968 R. Noyce a G. Moore založili spoleènost Intel (zkratka z INTegrated ELectronics)
1970 první RAM (random
1970 první jednoduchá poèítaèová sí ARPAnet
obvodu
1971 Intel vyrobil první mikroprocesor
access memory) Intel 1103,
vytvoøená agenturou ARPA amerického ministerstva obrany
(4004) (autor M. E. Hoff) – obsahoval
kapacita 1 kBit
2300 prvkù a mìl výkon jako
první mikroprocesor
legendární elektronkový poèítaè ENIAC
1975 kolem 50 poèítaèù spojeno v síti nazvané
1974 na trh uveden 8bitový procesor
ARPANET, pøedchùdci internetu
IBM 8080
1977 první poèítaèe Apple II v prodeji
1978 první komerènì rozšíøený 16bitový procesor Intel 8086
1978 Fujitsu prodává 64Kbitovou pamì DRAM
1980
1. ledna 1980 oficiálnì zaèal internet;
vyvinut komunikaèní protokol
1981 IBM – osobní poèítaè
(PC) založený
na procesoru 8088
1984 první CD−ROM pro PC
1984 Hewlett−Packard zavedl laserovou tiskárnu
1990
1990 Tim Berners−Lee (v CERN) stvoøil World Wide Web
(vyvinul HTTP a HTM)
1997 IBM Deep Blue – první poèítaè, který porazil
šachového mistra svìta J. Kasparova
2000 2000 firma IBM ohlásila ukonèení vývoje 130nm technologie
a zaèala s její pomocí vyrábìt první souèástky
1996 spoleènost TI oznámila
zavedení 180nm
technologie
první kapesní kalkulátor firmy
Texas Instruments
velký úspìch, na nìmž se podílel J. Kilby

Podobné dokumenty

Manuál alarmy YALE

Manuál alarmy YALE Prosíme postupujte dle návodu výrobce. Dbejte na maximální opatrnost při použití žebříku nebo schůdků. Buďte opatrní při použití nářadí a ručních elektrických přístrojů a postupujte dle montážních ...

Více

brans you trust. Technický datový list DEPA® DL-SLV/ DL

brans you trust. Technický datový list DEPA® DL-SLV/ DL Společnost Crane Co. a její pobočky nemohou převzít odpovědnost za možné chyby v katalozích, brožurách, dalších tištěných materiálech a informacích na webových stránkách. Společnost Crane Co. si vy...

Více

Voltampérové charakteristiky

Voltampérové charakteristiky Nelineární a lineární prvky (paralelní zapojení) - V/A charakteristiky Úkol Zobrazte V/A charakteristiky nelineárních a lineárních prvkù ( paralelní zapojení ). Zapojení Zenerova dioda OUT

Více

Praktická elektronika 8/1997

Praktická elektronika 8/1997 Jak jsem již øekl, dokonèujeme novou vývojovou øadu modulù s obvodem TDA3845T. Spoleènì s výrobou øešíme problémy s montáží technologií SMT v páté tøídì pøesnosti. Dále

Více

Ceny města pro tři muže Počet zastupitelů se nezmění

Ceny města pro tři muže Počet zastupitelů se nezmění v republikovém i celosvìtovém mìøítku. „Až do své tragické smrti pøi silnièním závodì v Hoøicích se aktivnì úèastnil závodù silnièních motocyklù s vynikajícími výsledky. V dobì své kariéry byl jedn...

Více

elektronika A Radio

elektronika A Radio Navštívili jsme AMPER 2007 ...................................................... 3/5 Naskenované roèníky Amatérského Radia 1952 až 1995 na DVD ............ 3/10, 3/11 Den spojovacího vojska v tech...

Více

John Deere | Síla výběru.

John Deere | Síla výběru. že naší největší výhodou je v současné době naše celosvětová síť a dodávky náhradních dílů. Tento systém byl budován a laděn více než 165 let a v současné době zahrnuje i dodávku většiny náhradních...

Více

MASNÁ plemena

MASNÁ plemena Masopustová, R., Gardiánová, I., Čapková, Z., Andrejsová, L.

Více

DIPLOMOV PR CE

DIPLOMOV PR CE Mechanismus Debyeova stínìní se mù¾e uplatnit pouze tehdy, podílí-li se na nìm dostateènì velký poèet elektronù, tj. nachází-li se ve stínícím oblaku dostatek èástic. Známe-li hustotu èástic n, lze...

Více