kultura - Bonusys

KULTURA
2016
ČINOHRA
Národní divadlo:
Strakonický dudák; Ze života hmyzu
Stavovské divadlo:
Jedenácté přikázání; Kámen; Les; Mikve;
Modrý pták; Othello, benátský mouřenín
Nová scéna:
Po sametu; Zemětřesení v Londýně
OPERA
Státní opera: Macbeth
BALET
Státní opera: La Bayadère; Romeo a Julie
LATERNA MAGIKA
Nová scéna:
Human Locomotion; Cocktail 012 – The Best of
Informační brožura
Strakonický dudák ( Národní divadlo)
Činohra
Josef Kajetán Tyl
Nejslavnější hra českého klasika. Báchorka určená dospělým i dětem. V půvabné pohádce se
prolínají reálné, typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil. Je
to také národní mýtus, součást naší společné paměti – vypráví o našich kořenech. O tom, jak
právě my vnímáme domov, přírodu a svět. Proto se právě této české hře jako jediné dostalo přídomku národní. Dudák Švanda nezná svou matku, nemá peníze a tak si nemůže vzít svoji milou
Dorotku. Vydá se do světa, kde mu očarované dudy přinesou úspěch, ale ne štěstí. Unikne vězení
a vrátí se domů. Zde však nenachází klid a propadá se na dno, jako by byl prokletý. Zachrání ho
až Dorotčina láska.
Fotograf inscenace Viktor Kronbauer
Délka představení: 2 hodiny 35 minut, 1 přestávka
Režie: Jan Antonín Pitínský Scéna: Ján Zavarský Kostýmy: Kateřina Štefková Hudba: Tomáš
Jeřábek, Matěj Kroupa Pohybová spolupráce: Jana Hanušová Dramaturgie: Daria Ullrichová
Video: Tereza Rullerová
Švanda: Igor Orozovič Vocilka: Karel Dobrý / Filip Kaňkovský Rosava: Taťjana Medvecká Dorotka:
Magdaléna Borová Kalafuna: Ondřej Pavelka Král Alenoros: Alexej Pyško Zulika: Antonie
Talacková Alamir: Radúz Mácha Lesana: Johanna Tesařová Divuka: Jaromíra Mílová Mihulice: Eva
Salzmannová Kordula: Kateřina Holánová / Hana Igonda Ševčíková Tomáš: Jan Hartl Koděra:
Oldřich Vlček Šavlička: Petr Motloch Trnka: Vladislav Beneš Nalejváček: Petr Pelzer Mikuli: Petr
Motloch
Ze života hmyzu (Národní divadlo)
Činohra
Josef a Karel Čapkové
Představovat slavnou alegorickou moralitu bratrských pilířů české meziválečné kultury je asi
zbytečné – málokdo nezná alespoň v obrysech příběh Tuláka, kterého omrzí lidé a rozhodne se
na ně dívat jako na hmyz a pozoruje efemérní a povrchní život Motýlů, kořistnické a sobecké
Chrobáky, Cvrčky a Lumky a nakonec bojovné a ve strašlivém životním tempu houfně hynoucí
Mravence. Hra byla poprvé uvedena v roce 1922 hned na dvou scénách – v Národním divadle
v Brně, kde měla světovou premiéru v režii Bohuše Stejskala, a o málo později i v Národním divadle v Praze, kde se jí ujal K. H. Hilar. Národní divadlo se od té doby k Životu hmyzu pravidelně
vracelo – krátce po skončení druhé světové války, v roce 1946, ho zde režíroval Jindřich Honzl,
v roce 1965 Miroslav Macháček, v roce 1990 Miroslav Krobot. Asi nejslavnější a dodnes vzpomínaná je Macháčkova inscenace ze šedesátých let ve scéně Josefa Svobody a s orchestrálním
doprovodem pod vedením Karla Krautgartnera. Na repertoáru se udržela pět sezon a dočkala
se bezmála dvou set repríz. Pro první uvedení v novém tisíciletí byla režie svěřena Danielu Špinarovi, jednomu z nejvýraznějších talentů mladé režisérské generace, který v Národním divadle
pracoval již vícekrát. Jedinečné divadelní vidění, silný důraz na formu a vizualitu a velká citlivost
pro současný svět a společnost činí z Daniela Špinara ideálního interpreta slavného textu, který
má zvláštní schopnost v každé době odrážet její rozpory a niterná pnutí.
Inscenaci doporučujeme divákům od 15 let.
Fotograf inscenace: Martin Kámen
Délka představení 2 hodiny 15 minut, 1 přestávka
Režie: Daniel Špinar Scéna: Henrich Boráros Kostýmy: Linda Boráros Světelný design: Martin
Špetlík Hudba: Petr Wajsar Choreografie: Irina Andreeva Dramaturgie: Daria Ullrichová, Jan
Tošovský
Tulák: Saša Rašilov Iris: Karel Dobrý Clythie: Lucie Žáčková Felix: Filip Kaňkovský Viktor: Martin
Pechlát Otakar: David Matásek Kukla: Michal Kern Chrobák: Petr Motloch Chrobačka: Sabina
Králová Jiný chrobák: Rostislav Trtík Cvrček: Igor Orozovič Cvrčková: Lucie Žáčková Lumek:
Vladislav Beneš Larvička: Jana Pidrmanová Parazit: Jaroslav Slánský Mravenci: Karel Dobrý, Filip
Kaňkovský, David Matásek, Petr Motloch, Igor Orozovič, Martin Pechlát, Jaroslav Slánský, Sabina
Králová, Jana Pidrmanová, Lucie Žáčková První slimák: Radovan Klučka Druhý slimák: Kristina
Sitková Diktátor: Vladislav Beneš Inženýr moderátor: David Matásek Inženýr moderátorka: Jana
Pidrmanová
Jedenácté přikázání (Stavovské divadlo)
Činohra
František Ferdinand Šamberk, David Drábek
„Nezapřeš ženy své!“ I tak by se mohla jmenovat nejhranější Šamberkova komedie o zapřisáhlých starých mládencích. Právě zapření vlastní manželky jednoho ze čtyř přátel, který se bojí
ostatním přiznat, že porušil sázku a oženil se, je základní zápletkou hry. K odhalení pravdy přispěje ženskou lstí a intrikami samozřejmě ona zapřená manželka. Staromládenecký spolek je
rozpuštěn. A zdá se, že v pravý čas, protože po staromládenectví už nikdo z nich netouží.
František Ferdinand Šamberk měl velký cit pro komediální situace a hra je mimořádnou hereckou příležitostí nejen pro čtyři mužské představitele „starých mládenců“, ale i pro ostatní postavy. Režisérem a autorem výrazné autorské úpravy je David Drábek, jehož dramatický a režijní
styl se vyznačuje mimořádnou ostrostí na hranici grotesky. Ve svých inscenacích se často opírá
o herecké improvizace.
Inscenace obsahuje monolog na vulgární téma.
Fotograf inscenace Pavel Hejný
Délka představení 2 hodiny 15 minut, 1 přestávka
Režie: David Drábek Scéna: Martin Chocholoušek Kostýmy: Simona Rybáková Hudba: Darek Král
Choreografie: Henrieta Hornáčková Dramaturgie: Iva Klestilová
Jiří Voborský: Saša Rašilov Emma: Martina Preissová Františka: Pavla Beretová Jičínský: David
Matásek Vojtěch: Jiří Panzner Emanuel Střela: Jan Bidlas Beránek: Martin Pechlát Jehuda
Králíček: Zdeněk Maryška Veronika: Jana Boušková Julie: Jana Pidrmanová Ferdík: Vladimír Jopek
Moucha: David Prachař
Les (Stavovské divadlo)
Činohra
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij
Ostrovského groteskní komedie neztratila nic na své aktuálnosti. Ohniskem hry je spor o les. Zatímco pro bohatou majitelku panství Raisu Gurmyžskou představuje les pouze šanci jak rozmnožit majetek a získat mladého milence, pro bezskrupulózního obchodníka Vosmibratova je les
pouze byznys. Druhou, neméně významnou linii hry tvoří postavy dvou potulných herců Nešťastlivce a Šťastlivce. Jejich život je naplněn ideály, které mohou v době, které vládne technokratický
přístup k životu a hodnotám, jen stěží uspět. Vypočítavost, intriky, měnící se hodnoty i konvence
jsou témata, která Ostrovského hře dominují.
Hlavním mediálním partnerem inscenace je Česká televize.
Fotograf inscenace: Martin Špelda
Délka představení 3 hodiny, 1 přestávka
Překlad: Leoš Suchařípa Úprava: Michal Dočekal, Jan Tošovský Režie: Michal Dočekal Scéna:
David Marek Kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková Hudba: Ivan Acher Dramaturgie: Jan Tošovský
Gurmyžská: Iva Janžurová Bulanov: Igor Orozovič Nešťastlivec: Igor Bareš Šťastlivec: Vladimír
Javorský Axjuša: Pavla Beretová Vosmibratov: Vladislav Beneš Petr: Filip Kaňkovský Karp:
Ladislav Mrkvička Ulita: Johanna Tesařová
Mikve (Stavovské divadlo)
Činohra
Hadar Galron
Mikve – prostor rituální lázně, v níž se věřící židovské ženy pravidelně očišťují – se ve hře současné izraelské dramatičky Hadar Galron stává místem střetu různých přístupů k víře i k životu.
Do ortodoxní komunity přichází Šira, nová lázeňská, před níž se pozvolna rozkrývají osudy místních žen – dramata, o nichž všichni vědí, ale nikdo o nich nemluví. Ve své snaze pomoci naráží empatická, ale přitom razantní Šira na bariéru náboženských pravidel i lidských předsudků.
Ženská komunita, stmelená léta kolem lázeňské Šošany, Širu nejprve odmítá, brání se novému
pohledu i nabízeným řešením, aby se posléze v dramatickém závěru ženy pokusily vzepřít svazujícím pravidlům svého společenství.
Na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá tato současná hra téma postavení žen ve společnosti, vztahu ortodoxní komunity k běžnému životu, především ale nabízí vynikající herecké
příležitosti prostřednictvím psychologicky bohatých postav a jejich dramatických osudů.
Fotograf inscenace: Bohdan Holomíček
Délka představení: 2 hodiny 50 minut, 1 přestávka
Překlad: Ester Žantovská Režie: Michal Dočekal Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Zuzana Bambušek
Krejzková Hudba: Miloš Orson Štědroň Dramaturgie: Daria Ullrichová
Šošana: Iva Janžurová Šira: Vanda Hybnerová Esti: Jana Boušková Chedva: Eva Salzmannová
Tehíla: Jana Pidrmanová Miki: Antonie Talacková Hindi: Taťjana Medvecká Eliševa: Pavla Beretová
/ Marie Poulová
Modrý pták (Stavovské divadlo)
Činohra
Maurice Maeterlinck
Modrý pták jako touha po prchavém, neuchopitelném štěstí. Dobrodružná cesta za duší věcí
a tvorů kolem nás, která sama o sobě je cílem - jen na cestě může ústřední dvojice pochopit,
že mezilidské vztahy a vzájemný soucit jsou tím, co nám přinese onoho "modrého ptáka". Nejznámější text vlámského symbolisty, nositele Nobelovy ceny Maurice Maeterlincka je jednou
z nejpůsobivějších alegorií světové literatury, a proto promlouvá jak k dospělému, tak dětskému
divákovi. Bohatá autorova fantazie oživující svět kolem nás inspiruje tvůrce k opulentnímu scénickému ztvárnění a slibuje podívanou pro všechny, kdo se rádi nechávají okouzlovat.
Překlad: Šárka Belisová, Alena Morávková Režie: Štěpán Pácl Scéna: Andrej Ďurík Kostýmy: Iva
Němcová, Lucia Škandíková, Tereza Kopecká Dramaturgie: Jan Tošovský Hudba: Jakub Kudláč
Pohybová spolupráce: Veronika Kotlíková
Mytyl: Pavlína Štorková Tyltyl: Filip Kaňkovský Chléb, Jedle, Bratříček, který se narodí: Jan Bidlas
Cukr, Břečťan: Radúz Mácha Víla, Béryluna, Sousedka, Vrba: Lucie Juřičková Pes: Pavel Baťek
Kocour: Saša Rašilov Světlo, Noc, Dcerka: Jana Pidrmanová Tatínek, Topol: Ondřej Pavelka
Maminka, Mateřská láska: Martina Preissová Babička, Lípa, Vůdce štěstí: Johanna Tesařová
Dědeček, Dub, Vůdce přízemních štěstí, Čas: Václav Postránecký Králik, Modré dítě: Patrik Děrgel
Othello, benátský mouřenín (Stavovské divadlo)
Činohra
William Shakespeare
Nejslavnější ze všech dramatiků stačil zpodobnit ve svém díle snad všechny lidské vášně a lidské
slabosti. Othello je jednou z jeho her nejproslulejších. Příběh statečného maurského vojevůdce,
který podlehl „zelenooké stvůře“ žárlivosti, je natolik sugestivní a přesvědčivý, že je ctěn nejen
jako umělecké dílo, ale je zmiňován i v odborné psychologické literatuře. Shakespeare ovšem
nezkoumá ve svých hrách pouze dispozici, vlastnost, posedlost jedné osoby – ostatně nemůžeme si být jisti, zda ještě hlouběji propadlým do pekla žárlivosti není Jago. Shakespeare ve svých
tragediích staví úplný svět, v kterém nezvladatelné vášně propukají. Benátky jsou ve válečném
stavu, nejvyšší hodnost v armádě má muž odlišné pleti, kdekdo chce udělat kariéru… Tak začíná
tragedie, ve které i ten nejstatečnější ztratí svou integritu.
Fotograf inscenácie Martin Kámen
Délka představení 2 hodiny 30 minut, 1 přestávka
Překlad: Jiří Josek Režie: Daniel Špinar Scéna: Lucia Škandíková Kostýmy: Iva Němcová Světelný
design: Martin Špetlík Dramaturgie: Daria Ullrichová
Othello: Karel Dobrý Jago: David Prachař Desdemona: Magdaléna Borová Cassio: Igor Orozovič
Emilie: Lucie Žáčková Bianca: Jana Pidrmanová Šašek: Jana Boušková Benátský dóže: Jiří
Štěpnička Brabanzio: Alois Švehlík Lodovico: Vladislav Beneš Roderigo: Patrik Děrgel Montano:
Jan Jankovský
Po sametu ( Nová scéna)
Činohra
Ivan Lamper, Jiří Adámek
V listopadu 2015 uběhlo již 26 let od Sametové revoluce. Je to vhodná příležitost se ohlédnout, připomenout si cestu, kterou jsme ušli a zhodnotit její nejvýraznější momenty.
Režisér Jiří Adámek, tvůrce originálního modelu hudebně-verbálního divadla (někdy nazývaného „novým
voice-bandem“), pro takové ohlédnutí našel ideální materiál v Minulém týdnu – rubrice, která týden co
týden vychází v časopisu Respekt. Její autor Ivan Lamper v ní shrnuje nejdůležitější domácí události
i zcela efemérní epizody v životě naší země – a činí tak s nezanedbatelným autorským vkladem, který
nepostrádá humor ani poezii. Při zpětném pohledu získáme panoramatický, někdy až závratný pohled
na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života. Můžeme se tak i sami na sebe
podívat s nadhledem... a třeba se i sami sobě zasmát.
Fotograf inscenace Jakub Fulín
Délka představení: 1 hodina 50 minut, hraje se bez přestávky.
Režie: Jiří Adámek Scéna a kostýmy: Jakub Kopecký Dramaturgie: Jan Tošovský Hudba: Michal Nejtek
Sound-design: Jan Veselý Pohybová spolupráce: Zuzana Sýkorová
Hrají: Saša Rašilov / Filip Kaňkovský / Pavol Smolárik / Petr Vančura / Taťjana Medvecká / Pavla Beretová
Zemětřesení v Londýně(Nová scéna)
Činohra
Mike Bartlett
Pozoruhodná hra úspěšného současného britského dramatika měla premiéru v Londýně v roce
2010. Autor se inspiroval Čechovovými Třemi sestrami. Právě na jejich osudech sledujeme příběh,
odehrávající se od šedesátých let 20. století do daleké budoucnosti.
Nejstarší ze tří sester Sarah se věnuje ekologické politice. Nemá děti a její manželství se rozpadá.
Prostřední sestra Freya prožívá traumatické těhotenství. Nejmladší Jasmine je nezodpovědná
a sexuálně nevázaná mladá dívka. Oproti Čechovovi nechal Bartlett otce tří sester na živu. Jeho
proklamace – nikdy jsem neměl mít děti – výrazně ovlivní životní kroky hlavních hrdinek. Zemětřesení v Londýně revuální formou vypráví příběh o odpovědnosti za vlastní život – ale také
o víře v budoucnost a důvěře ke světu, bez nichž nelze smysluplně žít.
Délka představení: 2 hodiny 25 minut, 1 přestávka
V představení dne 28. 1. 2016 a 7. 3. 2016 jsou použity anglické titulky.
Překlad: Lucie Kolouchová Režie: Daniel Špinar Scéna: Henrich Boráros Kostýmy: Lucia
Škandíková Dramaturgie: Iva Klestilová
Freya: Jana Pidrmanová Sarah: Jana Janěková ml. Jasmine: Pavla Beretová Steve: Michal
Sieczkowski Colin: Jan Bidlas Tom: Filip Kaňkovský Starý Robert Crannock: Vladislav Beneš
Grace, Stará paní, Marina: Magdaléna Borová Paní Andrewsová: Johanna Tesařová Peter, Emily:
Lucie Polišenská Simon, Businessman, Dr. Tim: Filip Rajmont Carter: Alexej Pyško Mladý Robert:
Radúz Mácha
Kámen ( Stavovské divadlo)
Činohra
Marius von Mayenburg
Marius von Mayenburg napsal hru Kámen u příležitosti 20. výročí pádu Berlínské zdi – jednoho
z nejznámějších symbolů svržení totalitních režimů ve střední Evropě.
Je rok 1993 a Heidrun – hlavní hrdinka hry – se se svou starou matkou a pubertální dcerou
vrací do svého rodného domu. Má to být nový začátek jejich života. Jenže v domě ožívají obrazy
z minulosti, na povrch se dostávají staré křivdy. Dům se tak stává jednou z hlavních postav. Je
mlčícím nositelem lidských osudů, ve kterém se příběh, zabírající časové období od nástupu fašismu až po nedávnou minulost, odehrává. Násilné vysidlování, zabavování majetků a opětovné
navracení je téma, které rezonuje i u nás.
Fotograf inscenace: Petr Veselý
Délka představení 1 hodina 40 minut, hraje se bez přestávky
Režie: Michal Dočekal Scéna: Martin Chocholoušek Kostýmy: Zuzana Bamnušek Krejzková
Hudba: Václav Havelka, Martin Tvrdý Dramaturgie: Iva Klestilová
Witha: Kateřina Winterová Wolfgang: Martin Pechlát Heidrun: Lucie Žáčková Mieze: Jana
Preissová Stefanie: Antonie Talacková
Macbeth ( Státní opera)
OPERA
Giuseppe Verdi
Bezuzdná ctižádost, nezřízená touha po moci a záhadné věštby, to jsou ingredience psychologického operního thrilleru a prvního ze tří unikátních spojení tvorby Giuseppa Verdiho a Williama
Shakespeara. Verdi patřil po celý svůj život k velkým obdivovatelům slavného alžbětinského
dramatika. Když v létě 1846 hledal námět pro svou desátou operu, vybral si posléze Macbetha.
Jako bytostný operní dramatik dobře poznal, kolik možností mu příběh o korumpující síle moci
nabízí. Libreto tentokrát důsledně respektovalo dramatickou linii. V Macbethovi Verdi zahájil
cestu k hudebnímu dramatu, v němž je zpěv podřízen dramatické situaci a odráží psychologii
a vnitřní pocity postav a v němž je dramatický obsah mnohem důležitější než belcanto neboli
„krásný zpěv“. Opera se po premiéře 14. 3. 1847 v Teatro alla Pergola ve Florencii vydala po Evropě a byla s úspěchem hrána až do roku 1865, kdy Verdi dílo zásadně přepracoval pro pařížské
uvedení v Théâtre-Lyrique.
Délka představení: cca 2 hodiny 50 minut, jedna přestávka po 2. dějství
Nastudováno v italštině, v představení jsou použity české a anglické titulky.
Hudební nastudování: Jiří Štrunc Dirigent: Jiří Štrunc Režie: Martin Čičvák Scéna: Hans Hoffer
Kostýmy: Marija Havran Sbormistr: Pavel Vaněk, Adolf Melichar Dramaturgie: Jitka Slavíková
Pohybová spolupráce: Tomáš Krivošík
Orchestr Státní opery
Sbor Státní opery
Macbeth: Martin Bárta Lady Macbeth: Anda-Louise Bogza Banco: Miloš Horák / Zdeněk Plech
Macduff: Richard Samek / Martin Šrejma Malcolm: Ondřej Koplík / Václav Sibera Doktor: Ivo
Hrachovec / Roman Vocel Dvorní dáma: Jana Sibera / Lucie Silkenová
La Bayadère ( Státní opera)
BALET
Ludwig Minkus
Romantický balet o chrámové tanečnici z exotického prostředí Indie na hudbu Ludwiga Minkuse
je dědictvím pozdního romantismu. Milostný příběh s orientálním námětem, pompézní výpravou
a virtuózními tanečními výkony je často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes.
Novou verzi tohoto slavného baletu, vytvořenou v duchu neoklasické taneční estetiky, nastudoval Javier Torres, mexický choreograf, kterého české publikum zná již z úspěšné inscenace
Šípkové Růženky. Příběh nenaplněné lásky, v bohaté scénické i kostýmové výpravě, je skutečným
bonbónkem pro milovníky velkých klasických děl a zároveň velkou výzvou pro soubor Baletu ND.
Fotografové inscenace: Anna Rasmussen, Martin Divíšek, Pavel Hejný
Délka představení: 2 hodiny 35 minut, 1 přestávka (25 minut)
Choreografie: Javier Torres, Marius Petipa Režie: Javier Torres Hudební nastudování: Václav
Zahradník Scéna: Annukka Pykälainen Kostýmy: Erika Turunen Světelný design: Daniel Tesař
Video: Lunchmeat Dirigent: Václav Zahradník, Sergej Poluektov Asistenti choreografie: Ingrid
Němečková, Michaela Černá Baletní mistři: Marie Hybešová, Tereza Podařilová, Jiří Kodym
Hudební úprava: Jan Valta, Václav Zahradník
Orchestr Státní opery
Nikia: Nikola Márová / Miho Ogimoto Solor: Michal Štípa / Karel Audy / Michal Krčmář Gamzatti:
Rebecca King / Alina Nanu Solorova matka: Michaela Černá / Nelly Danko Nikiina matka: Marie
Hybešová / Dadja Altenburg-Kohl Bráhman, velekněz: Jiří Kodym / Viktor Kocian Magdavea,
tantrický mistr: Mathias Deneux / Gianvito Attimonelli Aya: Jana Jodasová Rádža: Tomáš
Kopecký / Marek Svobodník
Romeo a Julie (Státní opera)
BALET
Sergej Prokofjev
Nová verze slavného baletního titulu vytvořená v duchu neoklasické taneční estetiky, k němuž
se zejména čeští tvůrci a diváci rádi vracejí. Balet Romeo a Julie měl právě v Čechách svou světovou premiéru 30. prosince 1938 v Národním divadle v Brně. Romeo a Julie patří vždy k velmi
úspěšným inscenacím a jeho uvádění na scénách Národního divadla v Praze má svoji tradici.
Patří k titulům, které zdobí repertoár velkých divadel.
V případě nové inscenace Baletu ND jde tedy kromě základní osy příběhu jako takového, o dílo
značně odlišné. Důvod zášti a věčného sváru mezi rody Monteků a Kapuletů není v původní
Shakespearově tragédii blíže určen. Petr Zuska si tento základní aspekt dovoluje v rámci inscenace pojmenovat coby věčný konflikt mužského a ženského principu, dvou polarit vzájemně vždy
oscilujících na hraně přitažlivosti i nevyhnutelného ostrého antagonismu. Konflikt rácia a iracionálna, dobrých plánů a nekontrolovatelného následného zmaru. Konflikt mezi člověkem a Bohem. Esence výše zmíněného bude „červenou nití“ celého představení jako faktor tzv. druhého
plánu, který však nestojí mimo samotný příběh, naopak ho prostupuje, ovlivňuje a spoluvytváří.
Fotografové inscenace: Martin Divíšek, Pavel Hejný, Diana Zehetner
Délka představení 2 hodiny 10 minut, 1 přestávka
Choreografie: Petr Zuska Režie: Petr Zuska Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Roman Šolc Světla: Pavel
Dautovský, Petr Zuska Dirigent: Václav Zahradník, Sergej Poluektov Asistenti choreografie: Tereza
Podařilová, Alexej Afanassiev, Michaela Černá, Radek Vrátil
Tančí sólisté, soubor Baletu ND a děti z Baletní přípravky ND
Hraje Orchestr Státní opery
Julie: Marta Drastíková / Andrea Kramešová / Magdaléna Matějková Romeo: Ondřej Vinklát /
Francesco Scarpato / Guido Sarno / Jiří Waňka Královna Mab: Nikola Márová / Miho Ogimoto
/ Sophie Benoit / Alina Nanu Lorenzo: Viktor Konvalinka / Alexander Katsapov / Karel Audy
Merkucio: Mathias Deneux / Matěj Šust / Petr Strnad Tybalt: Giovanni Rotolo / Marek Svobodník
/ Viktor Kocian Paní Monteková: Rebecca King / Michaela Wenzelová / Ivanna Illyenko Pan
Kapulet: Michal Štípa / Jiří Kodym / Ondřej Novotný Komediantka: Alina Nanu / Irina Burduja
/ Daria Lazucová / Klára Jelínková Komediant: Veaceslav Burlac / Gianvito Attimonelli / Sergej
Gherciu
Human Locomotion ( Nová scéna)
LATERNA MAGIKA
Práce Eadwearda Muybridge je veřejnosti dobře známá, ne tak jeho životní příběh. Ambiciózní
projekt režisérského tandemu SKUTR se zabývá světově známým a pro vývoj fotografie a filmu
velmi významným fotografem Eadweardem Muybridgem, který vynalezl chronofotografii, rychlou
závěrku, zoopraxiskop....
Laterna magika má s prací Eadwearda Muybridge mnoho společného – pohyb, fotografie, film.
Vizuálně pohybová inscenace Human Locomotion za pomoci principů Laterny magiky nechává
diváky nahlédnout Muybridgeův životní příběh.
Partnerem inscenace je Národní technické muzeum.
Fotograf inscenace: Marek Volf
Délka představení 1 hodina 20 minut, představení se hraje bez přestávky
Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) Choreografie: Jan Kodet Scéna: Jakub Kopecký
Kostýmy: Jana Morávková, Jakub Kopecký Hudba: Petr Kaláb Projekce: Lunchmeat, Jakub Kopecký
Asistenti choreografie: Zuzana Hrzalová, Pavel Knolle
Eadweard Muybridge: Marek Daniel Flóra: Zuzana Stavná Major Harry Larkyns: Jakub Gottwald
Tančí: Libor Kettner / Štěpán Pechar / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Alexandr Sadirov / Jakub
Sedláček / Ondřej Sochůrek / David Stránský / Pavlína Červíčková / Anna Dvořáková / Zuzana
Herényiová / Tereza Chábová / Kateřina Stupecká / Lucie Šimůnková / Lucie Šturcová / Eva
Zápotocká / Tamara Kšírová
Cocktail 012 – The Best of (Nová scéna)
LATERNA MAGIKA
V inscenaci Cocktail 012 - The Best of představujeme divákům průřez repertoáru Laterny magiky
ze současnosti i minulosti formou nejoblíbenějších scének z různých titulů. Komponovaný večer
je reprezentativní přehlídkou nejrůznějších témat a uměleckých postupů, které Laterna magika využívá, a umožňuje divákovi, aby se s nimi seznámil a některá představení třeba navštívil
v jejich celovečerní podobě. Uvádíme ukázky z minulosti (např. Krkolomná jízda z Variací 1963)
i současných projektů (Casanova, Graffiti, Legendy magické Prahy).
Součástí je také krátká revue Code 58.08, kterou Laterna magika oslavila v roce 2008 50. výročí
svého založení. Code 58.08 je malou podívanou na to, jak se film a digitální technologie mohou
jednou rozvinout spolu s taneční složkou v rukou mladé generace. Nechybí retro taneční výstup,
pohled do zákulisí a malá prohlídka míst spojených s Laternou magikou a jejím působením,
která diváci projdou spolu s ústřední dvojicí tanečníků.
Délka představení: 1 hodina 40 minut, 1 přestávka
Námět a dramaturgie: Václav Janeček Režie, střih a kamera: Jan Loukota Hudba: Stanislav
Abrahám Sound-design: Stanislav Abrahám Scéna: Miloslav Heřmánek Kostýmy: Jarmila
Konečná, Pavel Knolle, Roman Šolc, Šárka Polak Hejnová, Jan Skalický, Pavel Ivančic
Krkolomná jízda: Štěpán Pechar / Pavel Knolle / Daniela Koutná / Viktorie Vrublevská / Veronika
Blažejovská / Tereza Chábová / Zuzana Herényiová / Anna Dvořáková / Eva Zápotocká / Tamara
Kšírová
Tarantella: Daniela Koutná / Tereza Chábová / Zuzana Herényiová / Eva Zápotocká / Radka
Slatinská / Anna Dvořáková / Veronika Blažejovská / Tamara Kšírová / Pavlína Červíčková
Duše: Veronika Blažejovská / Radka Slatinská / Filip Janda / Libor Kettner / David Stránský /
Štěpán Pechar / Alexandr Sadirov / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Jakub Sedláček / Petr Münch
Graffiti: David Stránský / Ondřej Vinklát / Libor Kettner / Eva Zápotocká / Zuzana Herényiová /
Tereza Chábová / Štěpán Pechar / Alexandr Sadirov / Anna Dvořáková / Marek Svobodník /
Veronika Blažejovská / Jakub Sadílek / Jakub Sedláček / Tamara Kšírová / Pavlína Červíčková
Sochařství: Zuzana Herényiová / David Stránský / Veronika Blažejovská / Filip Janda
Východ slunce: Zuzana Herényiová / Tereza Chábová / Eva Zápotocká
Tanec: Radka Slatinská / Daniela Koutná / Petr Münch / Štěpán Pechar / Filip Janda / Libor
Kettner / Tereza Chábová / Alexandr Sadirov / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Tamara Kšírová/
Anna Dvořáková
Duet Papagena a Papageny: Veronika Blažejovská / Tereza Chábová / Štěpán Pechar / David
Stránský
Code 58.08: Veronika Blažejovská / Zuzana Herényiová / Tereza Chábová / Štěpán Pechar /
David Stránský / Libor Kettner / Eva Zápotocká / Anna Dvořáková / Alexandr Sadirov / Daniel
Rybicki / Jakub Sadílek / Tamara Kšírová / Petr Münch
PRAVIDLA POUŽITÍ INFORMAČNÍ BROŽURY
A OBCHODNÍ PODMÍNKY:
1. Informační brožura je platná do 31. 12. 2016 a opravňuje držitele k nákupu až 10 (deseti)
vstupenek na vybraná představení Národního divadla s 50% slevou.
2. Kupóny lze využít POUZE NA TATO PŘEDSTAVENÍ v Národním divadle, Stavovském divadle,
Státní opeře a na Nové scéně uváděná do 31. 12. 2016:
ČINOHRA
Národní divadlo: Strakonický dudák; Ze života hmyzu
Stavovské divadlo: Jedenácté přikázání; Kámen; Les; Mikve; Modrý pták, Othello, benátský
mouřenín
Nová scéna: Po sametu; Zemětřesení v Londýně
OPERA
Státní opera: Macbeth
BALET
Státní opera: La Bayadère; Romeo a Julie
LATERNA MAGIKA
Nová scéna: Human Lomocotion; Coctail 012 – The Best of
Některá představení mohou být v důsledku plánované rekonstrukce Státní opery v sezoně
2016/17, která začíná 1. 8. 2016, buď zrušena, nebo uvedena na scéně Hudebního divadla
Karlín či na jiné alternativní scéně. Národní divadlo si vyhrazuje právo na změnu programu,
obsazení, ceníku, zrušení představení nebo jeho přesunutí na jiné hlediště (jinou scénu)
u všech představení.
3. Kupóny z kupónové knížky nelze uplatnit na místa na I. a II. galerii, na místa se sníženou
viditelností a místa na stání v Národním a Stavovském divadle.
4. Vstupenky je možné obvykle rezervovat maximálně na 3 dny. V den představení a jeden
den před představením nelze vstupenky již rezervovat. V den představení a jeden den
před představením je nutné vstupenky zakoupit bez rezervace na pokladnách Národního
divadla.
5. Slevu při použití kupónů nelze kombinovat s jinými slevami, akcemi nebo s Kartou věrného
diváka.
6. Informační brožura je přenosná.
7. Nabídka je omezena kapacitou hledišť, a proto doporučujeme včasný nákup vstupenek.
8. Tato sleva neplatí při nákupu vstupenek prostřednictvím smluvních partnerů ND a při
nákupu přes internet.
9. Postup pro uplatnění:
– Rezervace vstupenek: online na www.narodni-divadlo.cz (max. 10 ks), telefonicky
(224 901 448), nebo e-mailem: [email protected]
– Vyzvednutí vstupenek na pokladnách ND: Osobně lze slevu uplatnit pouze v denních
pokladnách ND (ne ve večerních pokladnách otevíraných 45 minut před představením
ve foyer divadel), ne u smluvních prodejců, ne prostřednictvím internetu.
– Zaslání vstupenek poštou po ČR: Po vystavení rezervačního čísla si lze objednat
vstupenky na dobírku (poplatek 80 Kč), nebo na doručení poštou s předchozí platbou
(poplatek 50 Kč). Objednávka musí obsahovat originální kupóny, číslo rezervace, počet
vstupenek, název a datum představení, fakturační a dodací adresu objednávajícího.
Objednávku zašlete poštou na adresu: Národní divadlo – Oddělení objednávek,
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1.
10. Při nedodržení některého z uvedených pravidel Vám sleva nebude poskytnuta.
11. Komentované prohlídky divadla nejsou zahrnuty v ceně. Bližší informace naleznete
na www.narodni-divadlo.cz/cs/prohlidky.
12. Nedílnou součástí informační brožury je kupónová knížka.
13. Jakékoliv napodobování a kopírování této informační brožury a kupónové knížky je trestné.
Kupónová knížka je součástí informační brožury a je samostatné neprodejná.
14. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek týkajících se tohoto projektu nás, prosím,
kontaktujte na telefonním čísle zákaznického servisu BONUSYS +420 602 371 099. Zákaznický
servis BONUSYS je Vám k dispozici každý pracovní den od 9:00 do 17:00 hodin.
15. Kompletní program a další představení, na která se budou kupóny vztahovat, najdete
vždy aktuálně na stránkách www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel. Vyberte Národní
divadlo 2016.
16. Všeobecné obchodní podmínky jsou uvedeny v plném znění na našem webu
www.bonusys.cz/vseobecne-obchodni-podminky. Na těchto stránkách jsou také informace
sdělované spotřebiteli před uzavřením smlouvy a podmínky pro odstoupení od uzavření
smlouvy včetně formuláře o odstoupení od smlouvy.
AKTUÁLNÍ PROGRAM K TOMUTO PROJEKTU SLEDUJTE NA www.bonusys.cz
www.bonusys.cz
www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel
Denní pokladny Národního divadla:
Národní divadlo
(Hlavní pokladna ND ve foyer Nové scény)
Národní 4, Praha 1
Pondělí – Pátek 9:00 – 18:00 hodin
Sobota – Neděle a státní svátky 10:00 – 18:00 hodin
Informační brožuru vydává:
PRO BONUSYS s.r.o., Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1
IČ: 286 17 231
Obchodní oddělení a distribuce: Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1
Tel: +420 602 371 099, E-mail: [email protected]
www.bonusys.cz
Distributor je povinen Vám na vyžádání vystavit daňový doklad.
Cena informační brožury je 1 099 Kč.
Státní opera
Wilsonova 4, Praha 1
Pondělí – Neděle 10:00 – 18:00 hodin
Stavovské divadlo
Železná 24, Praha 1
Pondělí – Neděle 10:00 – 18:00 hodin
ND – Informace o vstupenkách a jejich rezervace:
www.narodni-divadlo.cz
Tel: 224 901 448 (Pondělí – Neděle 10:00 – 18:00 hodin)
E-mail: [email protected]
ND – Objednávky vstupenek:
Národní divadlo – oddělení objednávek,
obchodní odbor ND, Ostrovní 1, Praha 1, 112 30
Tel: 224 901 319 (Pondělí – Pátek 9:00 – 17:00 hodin)
E-mail: [email protected]