únor 2012 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

2
Školní krounský občasník
únor/2012
Zprávy z ředitelny

 V polovině ledna proběhl zápis do I. třídy.
K zápisu přišlo v doprovodu rodičů celkem 20
dětí narozených od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006
nebo těch, kterým byl v r. 2011 povolen odklad
zahájení povinné školní docházky o jeden rok.
K zahájení povinné školní docházky od září
2012 jich bylo přijato 19.
První pololetí letošního školního roku
máme zdárně za sebou. Z hlediska školních
výsledků by se dalo asi nejlépe zhodnotit
rčením „každý svého štěstí strůjcem“. Žáci, kteří pracovali a kteří se snažili, mohou
být ve většině případů se svými výsledky a hodnocením spokojeni. Naopak ti, kteří
se místo učení věnovali vyrušování, obtěžování spolužáků a vymýšlení lumpáren,
splakali nad výdělkem. Právě u nich totiž obvykle došlo k výraznému zhoršení
prospěchu. Věřím, že je to přivede k rozumu a že se ve druhém pololetí jejich práce
i přístup ke spolužákům i vyučujícím výrazně zlepší a nebude nutné přijímat další a
důraznější opatření. Na druhou stranu všem, kteří v uplynulém období poctivě
pracovali nebo se učili, patří obrovský dík.
 Deváťákům se nezadržitelně blíží jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich
dosavadního života - přijímací řízení na střední školy. Věřím, že si s pomocí rodičů i
učitelů vyberou střední školy zodpovědně a přiměřeně svým schopnostem, budou
přijati a v dalším studiu spokojeni. Kromě povinných přijímacích zkoušek
na maturitní studijní i učební obory je však letos čekají dvě další důležité změny –
počet podávaných přihlášek byl snížen na nejvýše 2 a zápisový lístek nemohou, až
na výjimky spojené s výsledky odvolacího řízení, vzít zpět. Je proto potřeba s tím
počítat. Přeji jim mnoho úspěchů a i kousek tolik potřebného štěstí. Ti, kteří dávali
ve škole pozor a popřípadě se ještě doma poctivě učili, se ale určitě nemají čeho bát.
 Píšu to opakovaně a nedá mi se o tom nezmínit ani v tomto čísle Škrobu - mrzí
mne, že každé přilepšení k obědu v podobě mandarinek, kiwi nebo jogurtů je
okamžitě spojeno s nepořádkem okolo školy. Cožpak je opravdu tak těžké vyhodit
slupky nebo kelímek do koše nebo do popelnice? Doma také vyhazujete odpadky
na zahradu? Opravdu je jogurt pro vás tak bezcenný, že se musíte bavit jeho
„rozpleskáváním“ o chodník? Prosím, uvědomte si, kolik lidské práce a úsilí stálo,
než jste tyto věci dostali v jídelně u okénka na tác.
 Abych ale jen nehudroval – zajímavé je, že s ovocem, které žáci dostávají v rámci
celostátního projektu spolufinancovaného z EU „Ovoce do škol“, se tolik
„nešeredí“. Všem ukázněným dětem za to děkuji.
3
únor/2012
 Od prosince v naší škole pracuje nový vyučující – slečna Kateřina Odstrčilová,
která nastoupila po dobu mateřské dovolené paní Martiny Novákové (té se
mimochodem na konci ledna narodila dcera Eliška).
 Naše škola uspěla s velkým projektem na podporu rozvoje výuky přírodních
věd a získala dotaci přesahující 3 mil. korun. Věřím, že jeho realizace umožní
pedagogům, ale i žákům, kteří budou mít zájem se něco nového dozvědět, něčemu
se přiučit a přijít do bližšího kontaktu s přírodními vědami, se posunout o notný
kus dál.
 Od 1. února platí také změny v klasifikačním řádu školy. Přinášejí především
limity nejvyššího možného počtu zameškaných hodin. Při absenci větší než tyto
hranice nebude žák moci být za pololetí v příslušném předmětu hodnocen, což
v podstatě znamená, že neprospěl. Zejména ti, kteří si rádi častěji zůstávají
ze všelijakých důvodů doma, by si měli najít chvilku času a změny si důkladně
prostudovat. Jsou uvedeny, stejně jako všechny další důležité informace,
na webových stránkách školy – www.zskrouna.cz .
Únor 2012
Mgr. Josef Kyncl
Omluva: Omlouváme se vedoucí dětského oddělení Městské knihovny
v Hlinsku paní Stanislavě Procházkové, že jsme v rozhovoru v minulém
čísle Škrobu omylem pozměnili její jméno.
Bleskáč (naše interview)
Ve čtvrtek 16. února 2012 se vypravili redaktoři Škrobu do Rosic u Chrasti, kde
navštívili místní základní školu. Pořídili zde rozhovor s paní ředitelkou Danou
Brdíčkovou, prohlédli si prostory školy a vyzpovídali některé místní žáky.
Redaktoři Škrobu s paní ředitelkou D.
Brdíčkovou
Jak dlouho již učíte na této škole a jak
dlouho vykonáváte funkci ředitelky?
Pracuji zde od loňského roku.
Chtěla jste být učitelkou už od mala?
Částečně ano.
Co Vás k této práci přivedlo a jaké má
Vaše práce klady a zápory?
Vždy jsem ráda pracovala s dětmi,
ukazovala jim nové věci a seznamovala
je se zajímavostmi, které se mohly
dozvědět. Za klad své práce považuji
okamžiky, když vidím na dětech, že
projevují zájem, že se rády něco
dozvědí, něco nového poznají a potěší
je to, co jim učitel připravil. A zápory?
V posledních letech přibývá dětí, které
si neuvědomují, že škola je jejich
základní povinností, a proto nás učitele
mrzí, že místo aby se snažily něco
dozvědět, tak se spíše snaží ty své
povinnosti
obcházet.
Také
se
v kolektivu dětí stupňuje agrese. To
jsou věci, které narušují práci učitele.
Jaké předměty vyučujete a který z nich
máte nejraději?
Já jsem původně učitelka pro první
stupeň a tělocvikářka, ale v podstatě už
od devadesátých let učím jenom
angličtiny, protože se do toho prostě
nikdo moc nechtěl pouštět. Takže mým
hlavním předmětem v současné době je
anglický jazyk a dále vyučuji také
informatiku. Z toho vyplývá, že
angličtina mě musí bavit, jinak bych ji
neučila.
Kdy byla vaše škola založena, kolik dětí
ji v současné době navštěvuje a kolik
máte zaměstnanců?
Založena byla v roce 1926, to
samozřejmě mluvíme o této budově.
Předtím se učilo na různých místech
v Rosicích.
Letos navštěvuje naši školu 134
žáků, což je málo, a zaměstnanců máme
dvacet.
Jak vycházíte se svými žáky?
Jak s kterými. Ale myslím si, že
nakonec se vždy snažím dohodnout se
tak, aby děti, pokud se nám něco nelíbí,
pokud mají nějaký problém, si ho samy
uvědomily a přišly na to, proč tomu tak
je. Problémy potom společně vyřešíme.
Nabízí škola žákům nějaké zájmové
kroužky?
Rosice mají takovou zvláštnost,
protože tady se školou zároveň funguje
ještě takzvaná komunitní škola, která
byla založena zhruba před pěti lety.
Znamená to, že v současné době u nás
pracuje v rámci komunitní školy jedna
paní učitelka, jež je samostatně
fungujícím subjektem. Pořádá aktivity
pro děti, ale i pro dospělé. Cílem je, aby
4
únor/2012
se více provázal život obce se životem
školy. Komunitní škola u nás nabízí
kroužek
matematiky,
anglického
jazyka, keramiky, karate a zároveň
probíhají pravidelné víkendové kurzy,
většinou každý měsíc jeden, a ty mají
své speciální zaměření, například
na keramiku,
plstění,
malování
na hedvábí, floristiku (to znamená práci
s přírodním materiálem) a další. Těch
rukodělných nabídek je mnoho. Všech
akcí se samozřejmě mohou zúčastnit
děti i dospělí. Nabízíme také školní
dětský pobyt zaměřený třeba na výuku
angličtiny. U nás se také konají tréninky
místních fotbalistů a volejbalistů,
protože naše škola jim jako jediná
v obci může poskytnout potřebné
zázemí, neboť žádná sokolovna nebo
jiný sál v obci nejsou.
Slyšeli jsme, že ve vaší škole pracuje
žákovský parlament. Můžete nám říci,
kolik má členů a co má na starosti?
Jak funguje spolupráce mezi vedením
školy a žákovským parlamentem?
Žákovský parlament se schází jednou
za měsíc. Každá třída v něm má
jednoho žáka a jednoho člena, který je
zástupcem svého kolegy v dané třídě.
Děti se se mnou schází a společně
řešíme pořádek nebo naopak nepořádek
ve škole, navrhují, co by chtěly ve škole
změnit, jak by se mohly podílet na jejím
zvelebení, jak si uhlídat to, aby se
neničil majetek. Samozřejmě, když je to
třeba, je k jednání přizván další
vyučující nebo zaměstnanec školy. Dále
řešíme akce a aktivity, například
v současné době má každá třída
připravit písemný návrh školního výletu
(včetně rozpočtu) a na základě toho, jak
to bude vypadat, jim to my učitelé buď
schválíme, nebo neschválíme. Děti si
tak mohou vyzkoušet, jak je práce
na přípravě výletu náročná. A občas
řešíme i věci, kdy děti třeba
připomínkují stavbu rozvrhu nebo jiné
výukové záležitosti.
Pracujete ve škole na nějakých
speciálních projektech?
V současné době u nás probíhá
projekt „Život nejen ve tmě“, kdy
někteří učitelé zpracovávají a ověřují
materiály pro žáky, kteří mají problémy
se zrakem. Buď mají částečnou ztrátu
zraku, anebo úplnou ztrátu zraku a to,
co učitelé potom vytváří, zkouší
aplikovat v „normální třídě“. Děti
v těchto třídách by měly zažít, jak se
cítí žák, který nevidí a má se vzdělávat.
Do tohoto programu jsme zapojeni
nejen my, ale i dalších asi deset škol
v Pardubickém kraji. Dále u nás stejně
jako u vás běží projekt Evropské unie
„Peníze do škol“, ze kterého máme
některé aktivity, a nedávno skončil
projekt, kdy učitelé vytvářeli materiály
na interaktivní tabuli.
Co je podle Vás největší chloubou této
školy?
5
únor/2012
Prostředí, ve kterém se škola
nachází. Škola je v klidném místě, je
stavebně velmi pěkně řešena a předností
je i menší počet žáků, protože učitelé
mají možnost více se jim věnovat.
V současné době získáváme ohlas jako
škola, která tady z regionu stahuje žáky,
kteří mají nějaké vzdělávací problémy.
Tyto děti k nám rodiče rádi přihlašují
právě proto, že zde je ve třídách méně
dětí a učitelé jim mohou věnovat větší
pozornost. Jedna naše paní učitelka má
vyhrazen jeden a půl dne na přípravu
těchto dětí do klasických hodin.
Plánujete v nejbližší době nějaké
změny ve vaší škole?
Bohužel ano. Máme málo zapsaných
žáků, takže budeme muset v příštím
roce spojit na prvním stupni dvě třídy.
Jednu z tříd budou tedy muset
navštěvovat dva ročníky. Další změny
se budou týkat personálního obsazení.
Budeme se také snažit udržet ty
aktivity, které zde máme zavedeny.
Připravili redaktoři Škrobu
Anketa mezi žáky a zaměstnanci ZŠ Rosice u Chrasti:
Co se vám na vaší škole nejvíce líbí či nelíbí?
1. třída (celkově)
Michal Kusý, 3. třída
Ester Fričková, 5. třída
Veronika Stroukalová, 5.
třída
LÍBÍ:
interaktivní tabule,
písanka, angličtina,
přestávky, matematika,
slabikář, psaní
třída
počítače, ping-pong,
můžeme chodit o
přestávkách ven
počítače
NELÍBÍ:
5. třída (celkově)
Tereza Novotná, 6. třída
Zdena Jakoubková, 6.
třída
Michal Bendík, 6. třída
Filip Orel, 6. třída
Martina Chmelíková, 9.
třída
Michaela Dostálová, 9.
třída
p. uč. Helena Boušková
p. uč. Eva Martincová
p. zástupkyně Marcela
Kohoutová
6
boxy, které jsme vyhráli,
interaktivní tabule, pingpong, pěkná děvčata
přestávky, hodiny volna
zeměpis, přestávky,
volno
tělesná výchova
prostředí, informatika,
tělesná výchova
interaktivní tabule
počítače, p. uč. na český
jazyk
celkový duch budovy,
knihovna
kolektiv, důvěra
menší kolektiv, rozumíme
si
únor/2012
venkovní omítka, celá
škola, dveře, p. školník
hlučnost, vulgarita
REPORTÁŽ Z CESTY DO ZŠ ROSICE
Ve čtvrtek 16. února jsme se brzo ráno vydali s naším časopisem
do Základní školy v Rosicích. V Krouně jsme nastoupili s panem učitelem
do autobusu a odtud odjeli do Skutče. Po příjezdu následoval krátký
rozchod a čekání na autobus, který měl zpoždění. Nikdo z nás v Rosicích
ještě nebyl, takže jsme měli obavy, abychom školu našli. Naštěstí před námi
šel jeden žák, který mířil také do školy, a tak jsme se vydali za ním.
Když jsme dorazili do školy, paní ředitelka nás zavedla do knihovny,
kde jsme s ní pořídili rozhovor. Rozhovor s ní byl moc příjemný, dozvěděli
jsme se mnoho zajímavých věcí o jejich škole. O přestávkách jsme se
podívali do některých tříd a udělali se žáky anketu. Ptali jsme se na to, co se
jim nejvíce líbí na jejich škole. Skoro všichni žáci, kterých jsme se ptali,
na otázku odpověděli, dokonce i někteří učitelé. Po celé škole nás provázely
dvě moc milé žákyně z páté třídy. Nejvíce nás zaujal ping-pongový stůl
na chodbě a na zdi obtisknuté ruce žáků tříd, které už vyšly.
Škola se nám celkově líbila, ale docela nás zamrzelo to, že se k nám
někteří žáci nechovali moc hezky a měli na nás narážky.
V 10:45 hodin jsme se museli rozloučit a opustit školu, abychom stihli
autobus. Autobusem jsme jeli do Chrasti a odtud dalším autobusem
7
únor/2012
do Skutče. Ve Skutči jsme měli opět rozchod, který trval zhruba hodinu.
Do Krouny jsme přijeli kolem čtvrt na dvě. Byli jsme rádi, že jsme nikde
nezapadli a dojeli v pořádku domů, protože počasí bylo opravdu škaredé.
Michaela Sklenářová
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
Jednoho
podzimního
deštivého dne jsme se skoro
všichni z druhého stupně
vydali
do
AFI
Palace
v Pardubicích.
Ráno, chvilku po zvonění,
nám přijel autobus, kterým
jsme vyrazili do Pardubic.
Cesta rychle ubíhala a my jsme
si při ní užili spoustu legrace.
V Pardubicích jsme byli
D. Nováková a M. Lehká v AFI Palace
za chvilku. Vystoupili jsme
přímo před AFI Palace, spočítali se a chvilku čekali, než nastane otevírací
doba. Potom pro nás přišel pán a pustil nás dovnitř. V tu chvíli jsme se
všichni rozprchli po obchodech.
Zhruba za hodinu jsme si dali sraz před eskalátory vedoucími do kina,
ale než přišla paní učitelka Pejchová s panem učitelem Schmiedem, ještě
jsme se na nich stihli chvíli povozit. Když učitelé dorazili, šli jsme si koupit
něco dobrého na zub, aby se nám lépe dívalo na film. Děj druhé části
Harryho Pottera a Relikvie smrti byl velmi napínavý. Naštěstí všechno
dobře dopadlo a kouzelnický svět byl zachráněn od zlého lorda
Voldemorta a jeho stoupenců.
Po skončení filmu jsme se sbalili a šli k autobusu. Zpáteční cesta byla
spíše o chlubení, protože všichni ukazovali, co si koupili. Při cestě domů
jsme vyložili „Otraďáky“ a pokračovali v jízdě. Domů jsme se velmi těšili,
abychom povyprávěli o zážitcích a pocitech, které jsme prožili.
Lucie Drahošová
8
únor/2012
V sobotu 3. prosince 2011 se konalo každoroční rozsvícení vánočního
stromečku. Na úvod zarecitovaly a zazpívaly koledy děti ze školní družiny. Velmi
hezké a milé vystoupení s nimi nacvičila paní učitelka Skalová.
Poté následoval vánoční jarmark, kde si mohli návštěvníci koupit vánoční
dekorace, keramiku, adventní věnce, svícny a další výrobky. Samozřejmě bylo
připraveno také občerstvení jako například teplý čaj a trdelník.
Sama za sebe mohu říct, že toto předvánoční setkání bylo moc hezké a
návštěvníci z něj odcházeli spokojeni.
Kateřina Machová
Ve čtvrtek 24. listopadu 2011 se žáci druhého stupně vydali
na varhanní koncert do evangelického kostela.
Po příchodu do kostela nás přivítal pan varhaník, který žáky seznámil
s dobou baroka. Pohovořil také o několika významných českých
skladatelích tohoto období a poté zahrál jejich nejznámější skladby.
Přednáška byla doplněna fotografiemi barokních památek.
Většina žáků byla s koncertem spokojena a po jeho skončení se všichni
opět vydali na cestu do školy.
Simona Pešková
V pondělí 5. prosince jsme se my,
deváťáci, rozhodli, že se jako každý rok,
převlečeme za čerty, Mikuláše a anděly a
trochu postrašíme děti.
První
hodina
byla
věnována
převlékání, líčení a vymýšlení způsobů,
jak děti nejlépe postrašit. Druhou hodinu
konečně započala naše cesta do tříd
za zlobivými dětmi. Děti ale byly
překvapivě hodné, jak nám sdělili kantoři.
Čertům to ale nedalo a každého, kdo jim
přišel do cesty, začernili.
Čerti na návštěvě v jedné ze tříd
9
únor/2012
Třetí hodinu se Mikuláš, anděl a několik čertů vydali do školky, kde už čekali
malí předškoláci. Čerti je malinko postrašili, děti přeříkaly předem připravené
básničky nebo zazpívaly písničky a anděl jim za odměnu rozdal sladkosti.
Po návratu do školy se čerti a andělé v čele s Mikulášem vydali do vyšších
ročníků. Mládež se nebála a čerty přivítala jako příjemné zpestření nudného dne.
Pátou hodinu následovalo převlékání zpátky do civilu. Myslím, že to byl
hezky strávený den.
Iveta Sodomková
V pátek 16. prosince se u nás v přístavbě konal vánoční koncert, kde
vystupovaly děti z hlinecké základní umělecké školy. Na začátku nás přivítala a
poté celý koncert moderovala ředitelka ZUŠ paní Mgr. Zdeňka Venzarová.
Nejdříve žákům vysvětlila pravidla, podle kterých by se měli na koncertě
vážné hudby chovat. Pak uváděla jednotlivé účinkující a doplňovala vše
informacemi o hudebních nástrojích. Postupně jsme tak zhlédli a vyslechli flétnový
soubor ZUŠ, sólové skladby hrané na pozoun, trubku, kytary, akordeon a dále také
duety klarinetů a akordeonů.
Pořad vyvrcholil vystoupením smyčcového orchestru, který pod vedením pana
učitele Ondřeje Kozderky zahrál skladby některých našich autorů a koncert
zakončil několika známými českými koledami.
Celé vystoupení bylo velice milé a příjemné. Koncert se nám velice líbil.
Krásně jsme se u něj odreagovali.
Jarmila Šubecová
V pondělí 13. února jsme se po sedmé
hodině sešli s paní učitelkou Urbanovou,
Broulíkovou
a
paní
Balounovou
před budovou školy. Batohy a lyže jsme
naložili do auta, které nám je odvezlo
do Daňkovic.
Společně
jsme
došli
na autobusovou zastávku a autobusem jeli
až do Svratky, kde jsme hned přestoupili
do
autobusu,
který
nás
odvezl
Lyžařský výcvik 2012
do Sněžného. Odtud jsme vyrazili pěšky
do Daňkovic. Ubytovat jsme se stihli ještě před obědem. Hned odpoledne jsme
vyrazili na lyže.
10
únor/2012
Úterý: Dopoledne a odpoledne jsme byli lyžovat, večer se našel čas i
na nějaké ty soutěže.
Středa: Ten den nebylo nejlepší počasí, na pokojích nám skoro celý den nešel
proud, proto jsme se po obědě vydali na procházku do Sněžného, kde jsme zašli
do cukrárny na čaj a něco dobrého na zub.
Čtvrtek: Celý den chumelilo, proto jsme lyžovali jen krátce a čas jsme využili
hraním stolního tenisu, který nás moc bavil. Večer bylo vyhodnocení soutěží.
Pátek: Sbalili jsme si věci, uklidili pokoje a následovala cesta pěšky
do Sněžného, poté autobusem do Svratky a odtud jsme jeli na lyžích až
do Čachnova. Protože se počasí zhoršilo, docela jsme uvítali, když nás pan starosta
odvozil autem do Krouny, kde na nás už čekali rodiče.
Myslím, že se lyžařský výcvik každému líbil a všichni máme spoustu nových
zážitků. A vzhledem k tomu, že některé třídy před námi nemohly lyžovat, protože
nebyl sníh, tak nám určitě přálo i štěstí, protože letos jsme lyže díky bohaté
sněhové nadílce opravdu využili.
Simona Pešková
OTÁZKY NA TĚLO
Michaela Sklenářová, žákyně IX. třídy
Kolik je Ti let a kde ses narodila?
Je mi 15 let a narodila jsem se v Poličce.
Čím bys chtěla být, až budeš dospělá?
Chtěla bych být úspěšnou interiérovou
designérkou
nebo
pracovat
ve zdravotnictví jako zubní technik.
Chodíš ráda do školy?
Jak kdy. Musím přiznat, že někdy se mi
tam jít opravdu nechce.
Jsi pilný žák?
Myslím, že ano.
Jak hodně ve škole zlobíš?
To nevím, ale myslím si, že nezlobím.
Měla jsi někdy sníženou známku Ne, nikdy.
z chování?
Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět Výtvarná výchova a informatika.
na ZŠ?
Jaký předmět nesnášíš?
Chemii, protože nemám ráda všelijaké
vzorce, a přírodopis, protože je teď dost
těžký.
Kdo je Tvým životním vzorem?
Nemám žádný vzor.
Které lidi ze svého okolí máš ráda?
Hlavně rodinu a přátele.
Jaký je Tvůj největší zážitek během Těch je opravdu hodně, ale největší
školní docházky?
zážitky mám z výletů do zahraničí.
Které země jsi ve svém životě Slovensko,
Rakousko,
Německo,
navštívila?
Chorvatsko a Francii.
Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či
skupina?
Tvá oblíbená osobnost
obrazovky, film?
z televizní
Tvůj oblíbený politik?
Co sleduješ nejčastěji v televizi?
Myslíš si, že máš v životě štěstí?
Čeho se nejvíc bojíš?
Na co se nejvíc těšíš?
Máš nějaké tajné přání?
Co Tě dokáže nejvíc rozčílit?
Jaké roční období máš nejraději?
Jaké máš koníčky?
Jak odpočíváš?
11
únor/2012
Ze zpěváků mám nejradši Davida Deyla
a ze skupin to je kapela Škwor. Mám
ráda i další jako je třeba Harlej,
Komunální odpad, Alkehol atd. Je jich
opravdu mnoho.
Osobností mám ráda hodně. Jednou
z nich je třeba Johny Depp. A oblíbených
filmů mám ještě víc, ale žádný není
nejoblíbenější.
Žádný. Politiky nemám ráda a ani se
o politiku moc nezajímám.
Hodně
sleduji
kriminálky
nebo
romantické filmy a seriály.
Někdy ano a někdy ne. Teď si myslím, že
ho mám.
Pavouků.
Na to, až budu mít dům, rodinu a dobré
zaměstnání.
Ano, mám.
Třeba když v písemce něco napíšu dobře
a pak to škrtnu nebo když to vím
správně, ale do písemky to nenapíšu,
protože si myslím, že to je špatně.
Stoprocentně léto.
Ruční práce, malování, jízdu na kole,
bruslení, badminton, tenis a počítač.
Odpočívám tak, že si lehnu k televizi.
Připravila redakce Škrobu
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE
SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Nové notebooky a chytré telefony jsou rok od roku výkonnější, což má neblahý
dopad na jejich výdrž. Vědci proto stále hledají nové způsoby, jak tyto přístroje
12
únor/2012
efektivně napájet. Například ve společnosti Sony vyrobili akumulátory, jejichž
základem jsou staré noviny a použité obaly z vlnité lepenky.
Podle www.novinky.cz připravila Jana Pokorná
V Indii se objevil nový druh
onemocnění
tuberkulózou,
na který nepomáhá žádný z léků,
jež jsou k dispozici. Odborníci
v Bombaji nový druh choroby
nazývají TDR (Totally Drug
Resistant, v překladu zcela odolný
vůči lékům). Indové zaznamenali
rostoucí počet nemocných, u nichž
neúčinkují žádné léky. Poprvé
o novém druhu TBC lékaři
informovali 21. prosince poté, co se od října snažili bez úspěchu vyléčit čtyři
pacienty. O pár dní později napsal list Times of India, že případů je v jediné
nemocnici Hindudža v Bombaji už nejméně dvanáct. Server Wired upozornil,
že tuberkulóza je již tak jedním z největších zabijáků na světě. Jen
v předloňském roce byla příčinou smrti 1,7 miliónu lidí. Dalších 7,7 miliónu se
jí ve stejném období nakazilo. Léčba TBC je náročná a trvá několik měsíců.
V minulosti již byly identifikovány případy odolnosti bakterií vyvolávajících
tuberkulózu vůči lékům pro jednotlivé fáze léčby. Tyto druhy tuberkulózy se
podle toho označují MDR či XBR. Těchto variant bylo zaznamenáno několik
desítek tisíc a Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v letošním
roce jimi budou nakaženy dva milióny lidí. Varianta XBR byla poprvé
zaznamenána v roce 2006 a od té doby se rozšířila do 69 zemí. Tuberkulóza
TDR představuje ovšem riziko zcela nových rozměrů.
Podle serveru www.novinky.cz připravila Lucie Drahošová
Foto: fotobanka Profimedia
VĚDCI NAŠLI V OCEÁNU POZŮSTATKY PRADÁVNÉHO
K O N TI N E N TU G O N G W A N A
Vědci při zkoumání v Indickém oceánu asi 1600 kilometrů západně
od pobřeží Austrálie našli dva ostrovy. Jsou velké asi jako Skotsko. Fosilie,
které kameny u těchto ostrovů obsahují, dokazují, že kdysi byly nad, či těsně
pod mořskou hladinou. Nyní jsou ostrovy v hloubce 1600 metrů.
13
únor/2012
„Je to velký objev, který nám snad objasní, jak se Gondwana rozlomila
na dnešní Austrálii, Antarktidu a Indii,“ řekla geofyzička Joanne
Whittakerová. To se stalo před 80 až 130 milióny lety.
Vědci tušili, že pozůstatky se budou nacházet někde ve východní části
Indického oceánu. Oblast je ale nejméně prozkoumanou částí světa vůbec.
Gondwana byla jedním z prakontinentů, byla součástí velekontinentu
Pannotie. Postupně se od něj odtrhly Laurentie (část dnešní Severní
Ameriky), Baltika, (kontinent později zanikl a stal se součástí více
kontinentů) a Siberie (území dnešní Sibiře). Kontinenty se dál rozpadaly a
formovaly se nové.
Podle serveru www.novinky.cz připravila Simona Pešková
Foto
(3. březen 1847 – 2. srpen 1922)
Alexander Graham Bell se narodil
3. března 1847 ve skotském Edinburghu. Bell se
proslavil jako vynálezce telefonu.
V Londýně studoval medicínu. Už tehdy se
věnoval pokusům v akustice, možná i proto, že
jeho otec Alexander Melville Bell byl učitelem
dětí s vadami sluchu. Jeho matka Eliza Bell (Elisa
Grace Symonds) byla skoro hluchá.
V roce 1871 se
rodina vystěhovala přes
Kanadu do Bostonu
v USA. Roku 1873 se
Bell stal profesorem na
univerzitě v Bostonu.
Alexander Graham Bell vlastně nezamýšlel
vynalézt telefon. Původně chtěl vyvinout násobný telegraf - přístroj, který by
umožnil najednou přenést více zpráv. Tento přístroj pojmenoval harmonický
telegraf.
Alexander Graham Bell představil svůj telefon 25. 6. 1876 na stoleté
výstavě ve Philadelphii (Centennial Exhibition). Telefon se stal hlavním
exponátem výstavy uspořádané k
100. výročí podepsání Deklarace
nezávislosti.
Alexandr Graham Bell zemřel
2. 8. 1922
Foto: cs.wikipedia.org a www.conventer.cz
Podle www.conventer.cz připravila Simona Pešková
14
únor/2012
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Hádej, o jakou kulturní zajímavost se jedná
Zřícenina
hradu
v Železných horách se
nachází
na skalnatém
návrší
v nadmořské
výšce 480 m n. m.
nad městem Třemošnice,
jihozápadně od města
Chrudim. Zřícenina leží
při
hranici
Národní
přírodní
rezervace
Kaňkovy hory a je
součástí CHKO Železné
hory. Původní hrad byl postaven rodem Ronovců, a to buď Jindřichem
ze Žitavy, nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu.
O zřícenině hradu se vypravuje, že se zde nacházela tajná chodba.
Právě touto chodbou utekly tři dcery tamního rytíře, když hrad dobyl
nepřítel. Schovaly se u lidu, který žil pod hradem.
Zřícenina hradu má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech
120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou s přístupovou
cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. Příkop se táhl i
pod jihozápadní stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí.
Každoročně se zde pořádají folkové a rockové festivaly.
Pokud jste poznali, o jaké kulturní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď
spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března zaneste panu učiteli
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné
ceny.
Podle serveru converter.cz připravila Michaela Lehká
Foto: converter.cz
15
únor/2012
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Tento muž se narodil 6. 1. 1948 v Praze.
Pracuje jako sportovní redaktor, spisovatel a
televizní scénárista.
V letech 1970 – 1980 byl sportovním
redaktorem v časopisu Stadion, pak se stal
spisovatelem „na volné noze“. Napsal řadu
povídek do různých antologií, jiné z žánru sci-fi
uveřejnil v povídkové knize Pavilón J. Byl velmi
činným scénáristou pro Československou televizi,
kde uplatnil desítky scénářů. Je autorem řady
písničkových textů, básniček, fejetonů i pohádek.
Psal také do dětských časopisů Mateřídouška a
Sluníčko.
Jeho nejznámějšími knihami jsou čtyři díly
Pachatelů dobrých skutků. Z televizních děl ho
proslavily hlavně pohádky, například Taneček přes dvě pekla nebo Žáku Kašíku,
nežeň se.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi.
Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Podle článku serveru www.osobnosti.cz připravila Helena Pražanová
Foto: cs.wikipedia.org
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
V další a také závěrečné části strhující upíří ságy se Edward Cullen a
Bella Swan rozhodnou uspořádat svatbu. Po svatbě se vydají na líbánky
do Ria de Janeira, kde se naplno oddají své lásce. Jejich štěstí ale netrvá
dlouho. Bella zmítaná prudkou vášní k upírovi Edwardovi, ale zároveň
upřímnou náklonností k vlkodlakovi Jacobu Blackovi, brzy zjišťuje, že čeká
dítě. Těhotenství s upírem pro ni však znamená fatální hrozbu. Zažije tedy
bouřlivý rok plný lásky, pokušení a ztrát. Musí se s konečnou platností
rozhodnout, zda vstoupí do temného, ale lákavého světa nesmrtelných,
nebo zda bude žít plnohodnotným lidským životem. Nevyhnutelnost
16
únor/2012
tohoto rozhodnutí se vine celým Belliným
příběhem jako červená nit, na níž visí osudy
obou kmenů – upírů i vlkodlaků. A jakmile se
Bella rozhodne, dojde k celému řetězu
nečekaných událostí, jež mohou mít nedozírné
následky.
REŽIE: Bill Condon
HRAJÍ: Kristen Stewart, Robert Pattinson, Maggie
Grace, Taylor Lautner, Dakota Fanning, Ashley
Greene, Jackson Rathbone, Kellan Lutz, Nikki
Reed, Peter Facinelli, Elizabeth Reaser, Billy
Burke a další
ČESKÁ PREMIÉRA: 15. 11. 2012
Dobrodružný / Drama / Fantasy / Romantický /
USA, 2012
Podle serveru http://www.csfd.cz připravila Jana Pokorná
Foto: http://www.csfd.cz
C. S. Lewis: Letopisy Narnie (komplet)
Tato kniha je soubor všech sedmi dílů. Vypráví o době
od vzniku Narnie až po její zánik. Narnii stvořil lev Aslan
a také ji nechal zaniknout v temnotě. Narnie zanikla, ale
všechna hodná zvířata a všichni hodní lidé, kteří umřeli, byli
někdy v Narnii a nepřestali v ni věřit, odešli do Aslanovy
říše.
Nakladatel: Fragment
Formát: 680 stran, 152 x 228 mm, česky, vázaná
Překladatel: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2011
Zdroj a foto: www.fragment.cz
Připravila Helena Pražanová
NIGHTWORK - TEPLÁKY ANEB KROKY FRANTIŠKA
SOUKUPA
Skupina Nightwork vznikla v Praze v roce 2005. Je to česká skupina a
údajně byla založena jako záminka k záškoláctví. Tato skupina hraje různé
žánry, patří mezi ně alternativa, dance music, world music, funk, pop a pop
rock. V roce 2009 se stala skokanem roku v anketě Zlatý slavík, kdy
postoupila z 94. místa na 11. místo. V roce 2010 byla ve stejné anketě na 3.
17
únor/2012
místě. Kapela nazpívala v roce 2006
soundtrack k filmu Prachy dělaj člověka a
k filmu Panic je na nic. A v roce 2010
titulní píseň s názvem Slunce v duši
k filmu Ženy v pokušení. V roce 2007
vydala svoje první CD s názvem
Respectmaja a o rok později další
s názvem Respectmaja reedition. Jejich
doposud poslední CD s názvem Tepláky
aneb Kroky Františka Soukupa vydali
v roce 2010.
Složení kapely:
Vydaná CD:
Jan Maxián – piáno
František Soukup – zpěv, tanec
Jakub Prachař - kytara
2007 – Respectmaja
2008 – Respectmaja reedition
Vojtěch Dyk – zpěv
Jakub Antl – baskytara
Ondřej Sluka - bicí
2010 – Tepláky aneb
Kroky Františka
Soukupa
CD Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa obsahuje tyto skladby:
1. Intro
7. Španělská
2. Dyktátor
3. Drevosústruhár
8. Slunce v duši
9. Shut The Fuck Up
4. Andělská dívka
10. Tepláky
5. Kladivo
6. Der Wunderbaum
11. Válka atomů
12. Thepláky (Remix by DJ
Mario)
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/NightWork
Foto: http://www.nmnl.cz/
Připravila Michaela Sklenářová
Škrob doporučuje: ČASOPIS SVĚT FILMU
Jak už název napovídá, tento časopis se zabývá filmy.
Najdete zde informace k filmům zahraničním, ale i českým.
Není nouze o zajímavé obrázky. Uprostřed je plakát k filmu,
který je v časopisu recenzován. Najdeme zde také profily
známých herců a hereček a nebyl by to pořádný časopis,
18
únor/2012
kdyby zde nebyl i nějaký ten drb ze světa šoubyznysu. V každém čísle je také
rozhovor.
Počet stran:
Formát:
Rok vzniku:
Šéfredaktor:
Vydavatelství:
Běžná cena:
40 + 4
210 x 297 mm
2010
Oldřich Widman
Magicworks s.r.o.
44 Kč/vydání
Připravila: Iveta Sodomková
Foto: holmessherlock.blog.cz
TIP NA VÝLET – TAJEMNÉ
HRADY OKOLO KDYNĚ
Kopce nad Kdyní ukrývají
zříceniny starých středověkých
hradů, které střežily obchodní
stezky a odkud přepadali čeští
loupeživí rytíři sousední Bavorsko.
Když se podíváte na mapu,
určitě vám bude nápadné, že
nad západočeským
městečkem
Kdyně se to zříceninami starých
hradů jen hemží. Důvod je
jednoduchý. Samotná hranice
u Všerub nemá horský charakter a
tohle byly první kopce ve vnitrozemí, které bylo možné bránit. Zřícených hradů je
tu šest, tři zajímavé propojuje značená turistická trasa. Pokud použijete vlak,
nezbývá vám nic jiného než vyšplhat od města nahoru do kopců, ale pokud
pojedete autem, můžete zaparkovat na malém parkovišti na rozcestí, kterému se
říká Vejpřahy. Cesta odtud vede po hřebenech.
Z této křižovatky se můžete vydat po zelené na rozhlednu a turistickou chatu
na kopci Koráb (cca 2 km). Rozhled je tu hezký. Opačným směrem odtud vycházejí
dvě značky. Okružní červeně značená trasa a běžná červená značka. Ta vás
okolo hájovny uprostřed ovocných sadů dovede na úpatí kopce, na jehož vrcholu
stojí zbytky hradu Nový Herštejn. Zřícenina je to docela rozlehlá a zarostlá
chráněným bukovým lesem. Když místní šlechta tento hrádek opustila, postavila si
další o pár kilometrů dál. Jmenuje se Rýzmberk, je zachovalejší, věž slouží jako
19
únor/2012
rozhledna a najdete tu i
občerstvení. Mezi oběma hrady
leží hezká lesní studánka a také
starobylé hradiště a tábořiště
husitských vojsk Příkopy. Pokud
parkujete pod Korábem, vraťte se
od Rýzmberka do vsi Podzámčí a
odtud po okružní červené trase
přes vrchol Kravař na parkoviště.
Cestou
budete
překvapeni
rozhledy do hlubokého údolí
pod vámi. Můžete také sestoupat
dolů
k velkému
koupališti
v Kojeticích nebo se podívat do Kdyně. V okolních vesnicích je i několik malých
koupališť například Úžlebec a Němčice.
Foto: http://www.treky.cz, http://www.kudyznudy.cz
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co je to:
KOLBIŠTĚ
Vyberte z následujících možností:
a) stopa po kolech vozů
b) místo konání rytířských her
c) parkoviště pro jízdní kola
Co to znamená:
„TEN MÁ ALE KURÁŽ“
Vyberte z následujících možností:
a) Ten má ale odvahu.
b) Ten ale vypadá.
c) Ten ale páchne kouřem.
Řešení naleznete na straně 31.
20
únor/2012
POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY?
V listopadovém čísle Škrobu jsme zveřejnili další hádanku z oblasti českého
filmu. Připravili jsme pro vás úkol, při jehož řešení jste měli poznat, ze kterého
díla jsme vybrali známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli
úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká
komedie S tebou mě baví svět režisérky Marie Poledňákové. Abyste se s filmem
lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.
Každoroční pánská jízda tří otců se vlivem
razantního zásahu manželek stává něčím jako
mateřskou školou v zimní přírodě. Ukáže se, že
v jistých situacích jsou otcové lepšími mámami
nežli mámy samé, což platí hlavně tehdy, když
mámy nejsou v dohledu. Jejich výchovné metody
jsou velmi svérázné a vyvolávají plno zmatků a
úsměvných situací....
Připravil Petr Schmied
Zdroj: csfd.cz; foto: http://img.csfd.cz
Do únorového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře populárního
filmu, tentokrát od režiséra Jiřího Stracha. Uhodnete jeho název? Řešení se
dozvíte v příštím čísle.
Panna Maria: „Ježíšku, kam letíš? Co snídaně?”
Ježíšek: „Jdu si hrát s Jidášem!”
Panna Maria: „Aha. Ale ne, že se zas vrátíš s brekem!”
(Abatyše právě utrhla nebeské kvítí.)
Petronel: (na abatyši) „Jedeš?! Dáš tu kytku zpátky?!”
Abatyše: „Já jsem ctihodná abatyše Magdalena, já do ráje patřím.”
Petronel: (čte z notýsku) „V dětství kradla bonbony a lkala!”
Čert Uriáš: „Lhala, ty trumbero!”
Bůh: „Pane Bože! Co to zase provádíte?”
Panna Maria: „Neber svoje jméno do úst nadarmo.”
Zdroj: hlaskyzfilmu.cz
Perličky ze žákovských knížek
Při tělocviku kopnul do míče!
21
únor/2012
Při vytleskávání úmyslně rušil jiným tleskáním.
Při vyučování je neklidný a mluvením neustále ruší své
okolí.
Při vyučování měla nohy mimo budovu školy.
Při zkoušení drze šeptal! Dostal nedostatečnou!
Při zkoušení z chemie místo benzoového jádra nakreslil
prase.
Příliš mnoho energie, doporučuji odčerpat.
Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej
drog.
Přinesl do školy benzín a zápalky.
Přinesl do školy časovač, aby následně o hodině odpálil odpadkový koš. Podávám
návrh na sníženou známku z chování.
Perličky ze školních lavic
Literatura: Karel Čapek vynalezl roboty.
Po pádu komunistů si už může každý psát, co
chce a jak chce, a podle toho to taky vypadá.
Dějepis: Mumie, to je vlastně stará vysušená
mrtvola.
Pyramidy jsou hrobky faraónů. Byly stavěné
tak, aby se do nich po faraónově smrti nikdo
nemohl dostat. Ale lidi se tam stejně dostali,
protože zloději se dostanou všude.
Z období Velkomoravské říše se dochovaly převážně legendy. Tak třeba o knížeti
Svatoplukovi. Když kníže Svatopluk zemřel, zavolal si své tři syny…
Karel IV. měl čtyři manželky. Postupně, ne najednou. Čtyři manželky najednou můžou
mít jenom muslimové a to Karel IV. nebyl.
Biologie, botanika, zoologie: Krtek špatně vidí, takže někdy udělá hromádku tam, kde
to nechceme.
Kukačka je nezodpovědný pták, který nechává svá mláďata na krku jiným.
Většina dravců si kořist loví sama, až na supa, který čeká, co zbyde.
Holub je škodlivý pták, protože znečišťuje sochy velikánů.
Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz
22
únor/2012
Vtipy
„Paní učitelko, mohl bych vás o něco poprosit?” hlásí se František.
„Samozřejmě, co potřebuješ?”
„Mohla byste mi tu pětku z písemky napsat do žákovské bílou propiskou?”
„Tatí, proč ses oženil s maminkou?“
„Vidíš?“ obrací se muž k ženě, „ani to dítě to nedokáže pochopit!“
„Mami, mami, tatínek se na půdě oběsil!“ křičí Pepíček na maminku.
Maminka celá zděšená běží na půdu a Pepíček za ní volá: „Apríl! Visí
ve sklepě!“
Připravila Jana Pokorná
Zdroj: bolehlav.cz
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB NAŠE
LITERÁRNÍ POKUSY
BRÁCHA S MODRÝMA OČIMA
Ty oči na mě pořád zírali. Jako kdyby mě
chtěly varovat. Civěla jsem na ně jako
zhypnotizovaná. Tyhle oči už jsem jednou viděla.
Bylo to na poslední pouti. Šla jsem do strašidelného
hradu a první, čeho jsem si všimla, byly ty oči. Tak
jasně modré oči snad nikdy nikdo neviděl. Měla
jsem pocit, že se do nich propadám a ony mě
pohlcují. Cítila jsem, že se ke mně přibližují a mám
je na dotyk. Tak nádherné, průzračně čisté oči může
mít jenom anděl.
Odsunula jsem se od stolu a chtěla zatáhnout závěs, aby na mě oči neviděly, ale
když jsem natáhla ruku, najednou zmizely. Z hrdla se mi vydral úlevný vzdech.
Konečně jsou pryč. Poslední dobou se nemohu ubránit dojmu, že mě ty oči neustále
pozorují, i když je nevidím. Kéž bych věděla proč.
Pustila jsem si rádio a lehla na postel. Zaposlouchala jsem se a najednou zase ten
zvláštní pocit. Otevřela jsem oči a podívala se do okna. Předpokládala jsem, že je tam
zase uvidím, ale tentokrát nic. Vypnula jsem rádio a šla do kuchyně. Znenadání jsem se
zastavila a otočila se. V křesle seděl muž s modrýma očima, s těma očima, které jsem
už několikrát viděla, a díval se z okna.
Pak otočil hlavu a zahleděl se na mě. „Co tady chcete? Okamžitě odejděte nebo
zavolám policii!“ štěkla jsem na něj, abych ho zastrašila. On ale nehnul ani brvou. Jako
23
únor/2012
by na něco čekal. Několik chvil jsme na sebe hleděli. Pak se konečně pohnul. Přivřel
oči a zavrtěl hlavou. „Copak jsi nevěděla, že přijdu? Každý mě vždycky čeká. Nebo
snad nevíš, kdo jsem?“ zeptal se, jako by čekal, že ho vážně znám. „Jak mám vědět, kdo
jste, když vás vidím poprvé?“ nechápavě jsem zavrtěla hlavou. „Ano, mě sice neznáš,
ale co moje oči. Ty jsi už určitě někde viděla. Vzpomeň si. Strašidelný zámek. Okno
tvého pokoje, tvoje sny.“
Začala jsem si vzpomínat. Jeho oči jsem viděla ještě na jednom místě. Bylo to
v takové dřevěné chajdě uprostřed lesa. Přesně tam, kde se to stalo mému bratrovi.
Naposledy jsem ho viděla tam. Pak už nikdy. Dneska je to deset let. Ten muž je můj
starší bratr. Můj jediný milovaný starší bratr.
Tíha vzpomínek na mě padla jako obrovský kámen. Svezla jsem se po zdi na zem.
„Ty nemůžeš být on. Nemůžeš. On je pryč. Zmizel.“ A pak jsem se rozbrečela. Co to se
mnou je? Já nikdy nebrečím. Páni. Můj bratr, jestli je to doopravdy on, mě rozbrečel.
Je to opravdu on? Rozbrečela jsem se ještě víc. Tentokrát štěstím. Vrhla jsem se
mu do náručí. „Bráško, můj milovaný bráško! Konečně jsi přišel! Tak dlouho jsem
na tebe čekala. Zůstaneš teď se mnou napořád?“ „Zůstanu, sestřičko.“
Když jsem se vyplakala, začala jsem vyzvídat, co se tenkrát stalo. „Moc si toho
nepamatuju. Přišel jsem do chajdy, ale něco bylo jinak než minule. Nevěděl jsem co,
tak jsem nad tím mávl rukou. Jenže pak přišel nějaký muž a začal na mě řvát, že je to
jeho dům. Tak jsem mu řekl, že tenhle domek jsem si postavil já. No a pak už mám
jenom tmu. Zbytek znám jenom z vyprávění. Prý jsi mě tam našla ty. Odvezli mě
do nemocnice. Že prý jsem si podřezal žíly. Jenže to není pravda. Když jsem jim řekl
o tom muži, nevěřili mi a táta mě poslal do blázince. No a teď jsem zas tady.“
Iveta Sodomková
Obrázek: http://www.shutterstock.com
1. část
„Eli, prosím tě, už přestaň. Chci spát!“ vykřikla jsem na tvrdohlavou fenku, jejíž
štěkot stále nepřestával. Nejvíce mě štvalo, že mé sestře Dianě ten zuřivý a hlasitý
štěkot vůbec nevadil. Spala tak silně, že to asi vůbec
neslyšela. „Elino, mám toho už opravdu dost!“ křikla
jsem a zároveň jsem vstala z postele. Můj spánek je
v háji.
Přesně vím, že Ela chce jít ven, ale proč bych s ní
měla jít já?! Převážně se o ni starám jenom já, takže
by s ní mohla jít někdy ven i Diana! Přišla jsem k Dianě
a zakřičela jí do ucha: „Diiioooo! Vstávej!“ „Víš co? Jdi
si křičet do ucha někomu jinému a už konečně
přestaň!“ zamrmlala. „Ela chce jít ven, tak se laskavě
zvedni a jdi s ní!“ řekla jsem ještě stále ospalým, ale zato energickým hlasem a
zároveň jsem si lehla do postele. „Abys věděla, nejsem tvá služka! Ale udělám to kvůli
Ele! Aby se ti náhodou něco nestalo! Pojď, Eli.“
24
únor/2012
Dianina odpověď
mě
překvapila,
ale
zároveň mi to padlo
vhod. Diana otevřela
dveře našeho pokoje a
Ela odcupitala za ní. Já
jsem v klidu zavřela oči
a znovu usnula. Za půl
hodiny
se
otevřely
dveře: „No, dlouho jsem
si nepospala…“ „Můžeš
litovat, že jsi nebyla
s Elou ty! Představ si, že
nelituju!“ odvětila jsem.
„Myslím si, že bys ráda
viděla Martina.“ „Cože?
Co?“ vyskočila jsem z postele.
Martin je můj sen. Kluk s nádhernýma modrýma očima. „Náhodou šel po ulici,
tak jsme hodili řeč. Kdybys viděla, jak mě zkoušel sbalit!“ Diana se šibalsky usmála.
„Moje milá, on je můj! Nevlastníš ho!“ provokovala Diana dál a já jsem nevěděla, co
říct. „No, nevlastním, ale víš přece, jak velmi ho zbožňuju!“ podívala jsem se na ni
smutnýma očima. „V klidu! Ty zase víš, že není můj typ a nestojím o něj!“
Dianina odpověď mě uklidnila. Bylo teprve sedm hodin. Diana si spokojeně lehla
do postele a opět spí a bude spát ještě dobré dvě tři hodiny. Zezdola se už ozýval pláč
malého Patrika. „Půjdu tam,“ pomyslela jsem si. Trochu jsem se upravila, převlékla a
vyčistila zuby.
Když jsem sestupovala po schodech dolů, v domě panoval každodenní stres a
shon. Mamka běhala nahoru dolů po schodech, protože hledala Patrikovy džíny.
Taťka běhal taky po domě a hledal nějaké dokumenty. Radši jsem se otočila a vrátila
se zpátky do pokoje. „Jak jen lituju, že jsem nešla s Elou ven já,“ zafňukala jsem si
pro sebe. Mohla jsem potkat Martina, nádherného Martina. Bože, proč jsem tak
hloupá? Chci vrátit čas. Z myšlenek mě vytrhla mamka: „Miláčku, jdeš s námi snídat?
Kde je Diana? Udělala bys pro mě laskavost? Zavolala bys ji? A dones i Elu, ta je určitě
taky hladová.“ „Máme pro vás s tatínkem zprávu!“ dodala ještě. „Ale mami…,“
nedopověděla jsem, protože se na mě hned škaredě zamračila. Fajn, vešla jsem to
pokoje a vzbudila jsem Dianu. S patřičným komentářem nakonec vylezla a společně
jsme šly dolů.
Dole už byl klid. Taťka seděl v kuchyni za stolem a mamka připravovala snídani.
Jediný, kdo nebyl v klidu, byl Patrik. Běhal a nezastavil se. Divím se, že má tolik
energie. Posadili jsme se za stůl a já jsem se znuděně dívala do blba. Nesnáším
společné snídaně. Nejradši bych si ji vzala do pokoje a tam bych se nacpala. Ale zase
to nemůžu přehánět. Co kdybych ztloustla? Potom by se na mě Martin už ani
nepodíval. Teď se na mě alespoň usměje. I když spolu nechodíme ani nic podobného,
dobře ví, že se mi líbí. Proč musí mít rád právě moji sestru?! Ještěže má Diana tak
dobré srdce a nevšímá si ho. No, jak kdy.
25
únor/2012
Mamka začala povídat a byl to úplný trapas. Taťka se na ni podíval, a když něco
zapomněla říct, tak to jednoduše řekl on. „Zavolala jsem si vás sem, abychom vám
s tatínkem pověděli úžasnou zprávu,“ podívala se na nás radostně mamka a oči jí
zářily jako křišťálky. „Tatínek si našel práci v Německu, bude pracovat v jedné
významné firmě. Je to pro něj obrovská nabídka a my ho nemůžeme zklamat.“ Nevím,
co tím zklamáním myslí, ale zatím je to trochu nudná zpráva. Dobře, těším se, že si
táta konečně našel práci, a když bude jezdit přes týden do Německa, tak to bez něj
nějak zvládneme. Maminka pokračovala dál. „A abychom mu to ulehčili a aby tam
nemusel jezdit každý týden, protože je to poměrně daleko, tak se tam přestěhujeme!“
Otevřela jsem ústa a snažila se něco namítnout, ale začal mluvit taťka. „Už máme
zarezervovaný dům, je to velký přistavěný dům, každý z vás v něm bude mít svůj
vlastní pokoj. Katko, Diano, vy už nebudete mít společný pokoj.“ Taťka to říkal
s takovým nadšením, že jsem se nezmohla na slovo. Nakonec jsem ze sebe konečně
vypravila: „Tati, je to poměrně daleko a my tu už máme kamarády i školu a…“ Tahle
zpráva mě prostě strašně šokovala.
Daniela Nováková
Foto: asistentka.cz a lecitelstvi.estranky.cz
Bitevní pole
Iveta Sodomková
Odbíjí půlnoc
Plyš se blíží
Na bitevní pole
Chystá se válka plyšáků
Pacičky zarývají
Do plyšového nepřítele
Vytrhávají mu z těla
Hory plyšového masa
Nebude konec
Neskončí to
Dokud se plyšáci
Nesmíří
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
CHOVÁNÍ DĚTÍ MIMO DOMOV
Toto téma jsem si vybrala, protože čím dál víc slýchám a vidím, jak děti
mluví sprostě, nadávají si a kouří. Týká se to nejen žáků z druhého, ale i
z prvního stupně. Určitě si teď říkáte, že to není možné, že vaše děti by si to
26
únor/2012
nikdy nedovolily, ale není to tak úplně pravda. Ony se sice doma chovají
slušně, ale ve škole, na zastávkách a v autobusech mluví sprostě, nadávají
si atd. Je pravda, že některé děti jsou slušné i mimo domov, ale to je
bohužel jen pár výjimek.
Když občas slyším, jak se baví
v autobuse nebo na autobusové
zastávce nebo vidím, jak kouří,
nejradši bych v tu chvíli ohluchla a
oslepla. Musím se přiznat, že i mně
někdy z pusy vypadne nějaké to
sprosté slovíčko, ale určitě to není tak
často a aspoň si dávám pozor na to,
abych z pusy nevypustila ani jedno,
kdežto ty mladší děti to vypouštějí
záměrně a do toho si dovolí polovina
z nich kouřit před ostatními a ani nemají strach, že je někdo, kdo by to
na ně mohl říct, uvidí. Chtějí tím zaujmout pozornost, být drsní nebo se tak
cítí dospěle? To je otázka, kterou si kladu vždycky, když něco sprostého
slyším, ale zatím jsem na ni nenašla odpověď.
U kluků mi takové chování přijde docela běžné, i když někdy mají
pořádně prořízlou pusu, neslyším to od nich tak často jako od holek a to mě
docela dost zaráží. Na jednu stranu se holky líčí a oblékají co nejlépe, aby se
líbily klukům, a na druhou stranu mluví sprostě. Takovým chováním se asi
těžko nějakému klukovi zalíbí.
Často také na zastávkách čekají na autobus i dospělí lidé a kroutí
nad tím hlavou stejně jako já. Někteří dospělí vědí, kdo dotyčné děti jsou,
protože bydlí ve stejné vesnici, ale co si o těch dětech potom mají myslet,
když je považují za slušné děti, které je vždycky zdraví. A teď se najednou
chovají k ostatním spolužákům tak strašně a někteří si před nimi dokonce i
zakouří? Takhle akorát rodičům udělají ostudu a ostatní si o jejich rodičích
pak myslí, že si neumí ani svoje vlastní děti vychovat. Ale to je těžké, když
si rodiče myslí, že jejich děti jsou hodné a slušné, protože se doma chovají
taky tak. Rodiče totiž často ani netuší, že mimo domov to je jinak.
Také je pravda, že kdyby nemluvili sprostě ti starší, tak nebudou
mluvit sprostě ani ti mladší. My jsme v šesté třídě taky mluvili nevhodně,
ale určitě ne tolik jako dnešní žáci ze šesté třídy nebo třeba mladší. Beru to,
že třeba malé děti ani tolik nevědí, co ta slova vlastně znamenají, a i přes to
27
únor/2012
je říkají, protože tak mluví i ostatní. U starších je to naopak. Ti na rozdíl
od mladších vědí, co to znamená, ale používají to neustále místo toho, aby
šli mladším vzorem. Toto chování asi opravdu nikdy nepochopím.
Foto: http://vsekolemmne.blog.cz
Co nebo kdo je normální? Když tuto otázku uslyšíte poprvé, bez rozmyšlení
odpovíte to, co je normální pro vás. Normální je být hubený, nekouřit, docházet
do kroužků, jezdit autem nebo chodit na zábavy a mohl bych jmenovat další
příklady. Někdo se však zarazí, chvíli přemýšlí a nedokáže na otázku odpovědět.
Podle jakého měřítka se tedy určuje, co je a co není normální? Myslím si, že
o tom, zda je někdo, popřípadě něco normální bohužel ve většině případů
rozhoduje četnost výskytu. V dnešní době je například úplně normální vlastnit
alespoň jeden počítač. Najde-li se však člověk, který počítač doma nemá, je často
označován za divného, nenormálního. Proč? Je snad povinností mít vše, co má
většina společnosti? Není!
Pro mě je například normální chodit několikrát týdně na tréninky a strávit
tam celé odpoledne a přitom bych mohl ten čas, který tomu věnuji, doma
prosedět jako všichni ostatní. Mnozí lidé z mého okolí nad tím kroutí hlavou a
připadá jim to přinejmenším zvláštní. Ale v čem to není normální? Když se něčemu
věnuji a chci v tom být dobrý, musím tomu obětovat kousek svého času. A to, že
někdo nemá žádné záliby nebo koníčky, kterým by se mohl věnovat, neznamená,
že by měl ostatní odsuzovat kvůli tomu, že chtějí něco dělat! Každý by měl
přiměřeně tolerovat druhé lidi.
Ondřej Bouška
Na žádost paní ředitelky Mgr. Martiny Vrbické ze studijního centra BASIC
Pardubice, o.s. otiskujeme následující přílohu. Ta byla vytvořena společně
se studentem tohoto centra Lukášem a má za úkol jeho vrstevníkům „dodat
odvahu a ukázat jim, že "cool" může být také makat na sobě a něčeho
dosáhnout!!!“
28
únor/2012
29
únor/2012
Průzkum na naší škole:
Jaká je vaše nejoblíbenější barva?
Jeden hlas získaly barvy tyrkysová, oranžová, průhledná (?).
Michaela Lehká, Daniela Nováková
Anketa:
Jakou zemi bys chtěl/a/ navštívit? Proč?
Aneta Filipiová, 5. třída – Chtěla bych navštívit Německo, protože jsem tam nikdy
nebyla.
Prokop Hostomský, 6. třída – Nevím.
Jana Pokorná, 7. třída – Belgii. Belgie se hezky vyslovuje.
Michal Hromádko, 8. třída – Řecko, protože je tam hodně památek.
paní učitelka Šmahelová – Chtěla bych navštívit Egypt, protože toužím vidět korály
v Rudém moři a také pyramidy.
Připravily Simona Pešková a Helena Pražanová
30
VYMALUJ OBRÁZKY
Obrázky: omalovankyprodeti.cz
únor/2012
31
únor/2012
HLAVOLAM
ŘEŠENÍ HLAVOLAMU KOZA, VLK A ZELÍ: Postup převážení je tento: nejprve naloží
a převeze kozu, pak se vrátí pro vlka a při vysazování na druhém břehu si vezme
kozu zase do člunu a vrátí ji na původní břeh. Tam ji vysadí, naloží zelí, aby ho
koza nesnědla, a odveze ho k vlkovi na druhý břeh. Pak už se jen vrátí pro kozu. A
hurá za babkou domů.
ZÁKEŘNÝ KRÁL
Zadání:
Byl jednou jeden mladý kouzelník a ten se šíleně zamiloval do jediné dcery
krále, kterému sloužil. Ta ho taky hrozně milovala, protože jí kdykoliv dokázal
vykouzlit květiny.
Ale otec král jejich lásce vůbec nepřál. Chtěl pro svou dceru nějakého
urozeného a bohatého ženicha a ne takového nekňubu, za jakého kouzelníka
považoval. Intrikami se mu kouzelníka podařilo křivě obvinit z krádeže a uvrhnout
do žaláře.
Ale kouzelník byl moc populární mezi lidem, a tak ho král nemohl dát jen tak
jednoduše popravit, jak by rád. Vymyslel tedy na něj lest: u soudu mu dal možnost
losování vlastní smrti. Řekl: „Zde v klobouku jsou dvě kuličky: černá a bílá.
Vylosuješ-li si bílou, budeš žít. Ale vytáhneš-li z klobouku černou, zemřeš.“
Vypadalo to jako férová šance, ale král, který nechtěl nic riskovat, mu dal
do klobouku obě kuličky černé. Kouzelník naštěstí nebyl hloupý a dovtípil se to. Jak
to jenom navléct, aby přežil…?
Řešení přineseme v dalším čísle.
Petr Schmied
Zdroj: http://hlavolamy.stylove.com
Řešení úkolu: Co je to: „KOLBIŠTĚ“. Správná odpověď je b; Co to znamená:
„TEN MÁ ALE KURÁŽ“. Správná odpověď je a.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43,  469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVIII.
Redakční rada: L. Drahošová, N. Szenteczká, S. Pešková, J. Pokorná, H. Pražanová, M.
Lehká, K. Machová, D. Nováková, M. Sklenářová, I. Sodomková, O. Bouška, Mgr. Petr
Schmied
Illustrations: Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Únor 2012
32
únor/2012
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
V novém občanském zákoníku, který by měl vstoupit v platnost od ledna 2014, se objevují
pojmy (v podstatě stará česká slova), které nejen naše legislativa, ale i běžná mluva
po mnoho desetiletí a možná i staletí vůbec nepoužívala. Působí sice jako archaismus, ale
přesto si budeme muset zopakovat, co to je „pacht“ (… 1. tajenka) nebo co to jsou
„rozhrady“ (… 2. tajenka).
VODOROVNĚ: A. Onačení brzd u aut; neobutý; Josef. – B. Zápis z úředního jednání; pomluva.
– C. Mořský pták; citoslovce podivu; značka dusíku; jméno krutého římského císaře. – D.
Zdravotnická pomůcka; vyhlídkový prostor na věži nebo jiné vysoké stavbě. – E. Zkratka pro
nápoje bez alkoholu; 1. část druhé TAJENKY. – F. Slovensky jednotka výměry pozemků;
mladší doba kamenná; latinsky „já“; označení základní jednotky délky. – G. Výročí; síla
přepočtená na jednotku plochy. – H. Označení evropských norem; část dětských úst; hovorový
souhlas; 2. část první TAJENKY. – I. 2. část druhé TAJENKY; medvídek; shluk lidí. – J. Části
těla hmyzu; příslovce určení místa.
SVISLE: 1. 1. část první TAJENKY. – 2. Afroasiat; název značky poloměru; poskytovatel
internetového připojení v Krouně a okolí. – 3. Slovensky „čáp“; co nejdříve. – 4. Bolestný vzdech;
rumunská měna; nervový záškub. – 5. Středomořská zátoka ohraničená strmými skalami; tyčka
zaražená do země; spojka. – 6. Orgán zraku; přepravní firma; označení všeho, co souvisí
s ochranou přírody; římsky 500. – 7. Hlavní město Jižní Korey; průmyslová slitina. – 8. Bez
volného místa; chem. značka astatu; přístavní hráz. – 9. Iniciály známého anglického alchymisty
pobývajícího na dvoře Rudolfa II.; komorní skladba pro devět nástrojů; potom. – 10. Vyválcovaný
kov; eskymácká stavba; ruský souhlas. – 11. Dřívější pojmenování letadla; zájmeno; mužské
jméno. – 12. 3. část druhé TAJENKY; římsky 5.
Pomůcka: Riunal, DHL, ego.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března zaneste p. uč. Schmiedovi.
Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

únor 2012 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Podobné dokumenty

Foto: Martin Novák

Adaptační kurz primy A

Test kunnskapene dine 11.

Dvanáct případů Sherlocka Holmese