Sborník ze semináře

Transkript

Sborník ze semináře
11. stretnutie snehárov
Český hydrometeorologický ústav
OHV – pracoviště Jablonec nad Nisou
21. – 23. 3. 2006
Sborník ze semináře
ČHMÚ, Oddělení aplikovaného hydrologického výzkumu
červen 2006
Proceedings of the 11th annual Snow Meeting
Czech Hydrometeorolgical Institute, Department of the Applied Hydrological Research
Jablonec nad Nisou, 21st - 23rd of March 2006
Introduction
„The Snow Meeting“ took place after eleven years for the first time in the Czech Republic –
in the Nová Ves Village in the Jizerské hory Mountains. This characteristic meeting is a
tradition of Slovak colleagues – they have always had a little bit more experiences in the
hydrology of snow and also they have always willingly shared their theoretical and practical
knowledge with their Czech colleagues. Beginnings of mutual partnership are dated from the
end of 70´s of the last century, when the Czech hydrologists participated in a measurement in
the Nízké Tatry Mountains under the direction of skilled Jozef Turčan, who than helped to
establish the network of measuring profiles in the catchment of the water reservoir Nýrsko in
the Šumava Mountains.
In the days of 21st to 23rd of March came to Nová Ves obviously the record number of 25
participants for all the time of existence of this „Snow Meeting“. There were many
representatives from scientific organisations, universities, both of the Hydrometeorolgical
institutes (the major part of participants), but also the colleagues, who remember the
beginnings of snow hydrological research. The range of lectures was very wide – from the
new observations found out in experimental basins up to their practical utilization in a
forecasting service and water utilization problems. The practical demonstrations of snow
measuring by different snow samplers took place in the Jizerka Village, which is one of the
climate stations belonging to the experimental basin of CHMI in the Jizerské hory Mountains.
The excursion continued in the region of winding upper stream of the Jizera River in the
Velká Jizerská louka Meadow in Poland, which is in the vegetation season from the Czech
side inapproachable due to the scrub growth and the large peat bogs.
This collection of abstracts is a Czechoslovak contribution to the project NE FRIEND 5
Catchment hydrological and biogeochemical processes in a changing environment.
Úvod
„Stretnutie sneharov“ se letos poprvé po jedenácti letech uskutečnilo v České republice;
místem konání byla Nová Ves v Jizerských horách. Setkání tohoto typu je tradicí slovenských
kolegů, kteří s měřením sněhu byli vždy o krok dále a o své teoretické i praktické zkušenosti
se s českými kolegy vždy rádi podělili. Začátky vzájemné spolupráce se datují do konce 70.
let minulého století, kdy se čeští „snehári“ účastnili měření v Nízkých Tatrách pod vedením
zkušeného Jozefa Turčana, který poté pomáhal založit síť měrných profilů v povodí nádrže
Nýrsko na Šumavě a dalších.
Ve dnech 21. až 23. března přijel do Nové Vsi za celou dobu existence této akce zřejmě rekordní počet dvaceti pěti účastníků. Měli jsme mezi sebou zástupce z vědeckých organizací,
z univerzit, z obou Hydrometeorologických ústavů (těch přijelo nejvíce), ale i kolegy, kteří
pamatují počátky výzkumné činnosti hydrologie sněhu. Spektrum přednášek bylo široké - od
nových poznatků zjištěných v experimentálních základnách, až po jejich praktické využití
v předpovědním provozu a vodohospodářské problematice. Praktické ukázky měření sněhu
různými sněhoměry se uskutečnily na Jizerce – jedné ze stanic patřících do experimentálního
povodí ČHMÚ v Jizerských horách. Exkurze pokračovala v oblasti meandrujícího horního
toku Jizery na Velké Jizerské louce, která je ve vegetačním období z české strany kvůli
klečovým porostům a rozsáhlým rašeliništím nepřístupná.
Překládat již zaběhnuté a vžité sousloví „Stretnutie sneharov“ do češtiny tak, aby zůstalo
výstižné a jednoduché, by bylo velmi obtížné, myslím, že nemožné. Hlavně by to byla škoda.
Sborník je československym příspěvkem projektu NE FRIEND 5 Catchment hydrological and
biogeochemical processes in a changing environment.
OBSAH
Str.
Kulasová, A., Bubeníčková, L.: Sledování počasí v Jizerských horách
Holko, L., Kostka, Z., Parajka, J.: Prehľad súčasných aktivít Ústavu hydrológie SAV
v oblasti hydrológie snehu
1
15
Dvořák, I. J., Tesař, M., Harčarik,.J.: Vliv navátého sněhu na vodní bilanci malého
horského povodí, Modrý důl v Krkonoších, Česká republika
23
Hríbik, M., Škvarenina, J.: Vplyv nadmorskej výšky, expozície, porastu a druhu porastu
na hydrofyzikálne vlastnosti snehovej pokrývky v Biosférickej
rezervácii Poľana, v zimách 2003/04, 2004/05
Němec, L.: Vodní hodnota sněhové pokrývky
Kyselová, D., Wendlová, V., Hollá, M., Sokolová, L., Liová, S.: Operatívne údaje
a hydroprognózna služba verejnosti
Hančarová, E.: Využití výsledků měření sněhové pokrývky pro modelování předpovědí
průtoků
30
41
44
Jirák, Jan, Skalák, P.: Měření vodní hodnoty sněhu v povodí evropských řek
59
52
SLEDOVÁNÍ POČASÍ V JIZERSKÝCH HORÁCH
Alena Kulasová1)
Libuše Bubeníčková2)
1)
Český hydrometeorologický ústav, Želivského 5, 466 05 Jablonec nad Nisou,
Česká republika
2)
Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany,
Česká republika
Abstrakt
Příspěvek byl připraven jako úvodní informace o Jizerských horách. V prvé části je stručně
popsána historie sledování teploty vzduchu a srážek na území Čech. V Jizerských horách se
teploty i srážky začaly soustavně pozorovat v posledních třech dekádách 19. století. Po roce
1880 pozorovalo v horách a v jejich podhůří celkem 13 srážkoměrných stanic. Ne všechny
originály výkazů se však zachovaly, někdy jsou k dispozici pouze měsíční úhrny. Do
poloviny 20. století pozorovalo v Jizerských horách 12 stanic (nad nadmořskou výškou 700 m
7 stanic), v podhůří a blízkém okolí 13 stanic. V poválečném období byla měrná síť
redukována na 8 horských stanic a na 6 v podhůří a blízkém okolí. Nad výškou 700m
pozorovaly 3 stanice. Po roce 1982 byla v hřebenové části hor založena experimentální
povodí Českého hydrometeorologického ústavu s hustou měrnou sítí srážek, po roce 1996 i
teplot.
V další části příspěvku jsou porovnány normály teplot a srážek ze stanic na Bedřichově a
Desné - Souši za období 1901-1950, 19061-1990 a 1991-2004 a demonstrovány význačné
srážkové epizody, včetně mapek srážkových úhrnů ve dnech 27.-31.7. 1897 a 13.-18.8. 2002.
Závěrem byl porovnán průběh současné zimy se zimními obdobími 1943/1944, 1969/1970,
2004/2005 ve stanici Bedřichov.
Historie sledování počasí
Prvý odhad velikosti srážek vyskytujících se v Jizerských horách je uveden ve studii
územního rozložení srážek „Dešťopisná mapa zemí koruny České podle Sonklara“ (Studnička,1872). (Obr.1). Jak ukazují zkušenosti z pozdějších let, je velikost srážek, uvedená
v mapě, pro Jizerské hory podhodnocena.
1
Obr.1. Dešťopisná mapa zemí koruny české podle Sonklara
Fig.1 Rainfall map of the Crown Czech Lands by Sonklar
Teprve katastrofální povodeň na Berounce a Ohři 25.-27.5.1872 a velké sucho v letech 18721874 zdůraznily důležitost pravidelných ombrometrických měření, jejichž důsledkem bylo
zakládání nových srážkoměrných stanic. Měrná síť se v letech 1873-1882 z 12 stanic rozšířila
na 294, většinou v zemědělských oblastech. Jizerským horám se větší pozornosti dostalo až při
zakládání ombrometrických sítí zřizovaných meteorologickým odborem Hydrologické komise
pro Království české, ustanovené v roce 1875, a Lesnickou školou v Bělé pod Bezdězem, která
po roce 1877 zřizovala měření srážek převážně v lesnatých a horských krajích. V 80. letech
19. století pozorovalo v českých Jizerských horách a jejich podhůří celkem 13 stanic, většinou
patřících Lesnické škole (Purkyně, 1879). Obě sítě byly po roce 1885 sloučeny pod správu
Hydrologické komise pro Království české, (celkový počet ombrometrických stanic v té době
byl 750), v roce 1888 pak převzaty Hydrografickým oddělením technické kanceláře rady
zemědělské pro království České (Studnička, 1881-1889). Zachované historické materiály
nejsou homogenní. Z některých stanic jsou k dispozici denní srážkové údaje, někde pouze
měsíční přehledy. Způsob měření se také v průběhu doby měnil. Na příklad v r. 1889 bylo
denní měření v Jizerských horách redukováno pouze na stanici Wilhelmshöhe (Jizerka) oproti
roku 1888, kdy bylo prováděno v 7 stanicích. Později byla denní měření v některých stanicích
opět zavedena, ale originály cca do roku 1898 nejsou k dispozici. V publikovaných
materiálech vodoměrných pozorování často nalézáme pouze průměrné srážky na povodí
větších toků, eventuálně s uvedením některých denních extrémů (Harlacher, 1889;
Hydrografická služba v Rakousku, 1901).
Později byla v ročenkách Hydrologické služby v Rakousku, vydávaných ve Vídni, kromě
vodočetných záznamů uváděna i srážkoměrná a sněhoměrná pozorování včetně měření teplot
vzduchu na vybraných stanicích, mezi nimiž nalézáme i několik stanic z oblasti Jizerských
hor. Je nezbytné si uvědomit, že záznamy o počasí vznikaly díky dlouholeté soustavné
2
činnosti dobrovolných pozorovatelů, většinou lesníků, jejichž jména upadla v zapomnění a
význam jejich činnosti není ani dostatečně doceňován. Díky této jejich dobrovolné aktivitě
mohla být změřena i srážková činnost ve dnech 27.-31.července 1897, která způsobila v Jizerských horách a Krkonoších ničivou povodeň. Denní srážkový úhrn 345,1 mm, naměřený na
Neuwiese (Nové Louce) dne 29. 7., nebyl do dnešního dne překonán (Hydrografická služba
Rakouska ,1898). (Tab. 1).
Tab. 1. Srážky ve dnech 27.-31.července 1897 z povodí Jizery a maximem na Nové Louce
Tab. 1. Precipitations on 27th to 31st July 1897 from the Jizera basin with maximum recorded at Nová
Louka
Další zajímavou historickou studií jsou „Teplotní poměry sudetských zemí“(Augustin, 1899),
ve které jsou uvedeny měsíční a roční teplotní normály pro období 1851-1890 pro lokality
Gablonz (Jablonec), Neuwiese (Nová Louka) a Reichenberg (Liberec) v Jizerských horách,
včetně počtu let, v nichž bylo pozorováno (v Tab. 2, počet let doplněn ručně).
Pro stanici Liberec byla stanovena roční teplota 7,1 °C, pro stanici Jablonec 6,6 °C, pro Novou
Louku 4,3 °C, což odpovídá současným normálům. Ovšem v mapových přílohách (11),
obsahujících územní rozložení izotherm, byly pro vrcholovou partii hor odvozeny průměrné
roční hodnoty +9 °C, lednové -1 až –2 °C, červnové +19,5 °C, což je oproti hodnotám v Tab.
2 i současným poznatkům nadhodnoceno. 23.05.06
3
Tab. 2 Průměrné teploty pro období 1851-1890 ve stanicích Liberec, Jablonec a Nová Louka
Tab. 2 Average temperature in the season 1851-1890 in stations Liberec, Jablonec and Nová Louka
Po vytvoření ČSR předaly Ústřední ústav pro meteorologii a geodynamiku a Ústřední hydrografická kancelář ve Vídni a v Budapešti veškerou agendu příslušející novému státu
Československé republice. Veškeré práce přešly na nově založené ústavy Státní ústav
meteorologický (SÚM) pod Ministerstvem školství a národní osvěty, Státní ústav hydrologický (SÚH) pod Ministerstvem veřejných prací, Výzkumný ústav bioklimatický pod Ministerstvem zemědělství, Státní ústav pro geofyziku při Karlově universitě. (Krška, Šamaj,
2001). V SÚH byly pod vedením Ing. Alfreda Dratvy zpracovány a vydány na podkladě
starých publikovaných prací o srážkových poměrech bývalých zemí Rakouska-Uherska mapy
průměrných ročních izohyet pro území Československé republiky za období 1876-1900, později rozšířené na padesátiletí 1876-1925 (Dratva, 1941). Tyto normály byly používány ještě v 50. letech 20. století.
V období I. republiky byla zpracována též klimatografie některých malých oblastí, ale Jizerské
hory mezi nimi nebyly.
Po vzniku SÚM byl počet meteorologických stanic na území Čech byl výrazně rozšířen.
Kladen byl důraz na odborný výzkum a poskytování informací veřejnosti. Bylo zavedeno
vydávání úředních posudků na žádost jednotlivců i organizací a denních předpovědí počasí
včetně synoptických map a publikování ročenek (Krška, Šamaj, 2001 ). V roce 1935 SÚM
4
vydal pojednání o teplotních poměrech (Gregor, 1929), z nichž autor sestavil většinu
klimatických map do „Atlasu republiky Československé“.
Za protektorátu v roce 1940 vznikl Ústřední meteorologický ústav pro Čechy a Moravu
sloučením SÚM a srážkoměrného oddělení SÚH a dalších bioklimatických sítí. Po roce 1945
se ústav vrátil k původnímu názvu a obnovoval válkou utlumenou činnost. Již v průběhu války
bylo pozorování v některých stanicích v oblastech osídlených obyvateli německé národnosti
narušeno. Poválečný odsun Němců a následující vnitřní stěhování obyvatelstva vedly ke
značným změnám v pozorovací síti, protože nebylo možno zajistit pozorování v některých
původních stanicích jak z personálních, tak i materiálních důvodů.
Jizerské hory nebyly výjimkou. Pozorování byla přerušena, ve vrcholové části hor stanice
úplně zanikly. V podhůří byla 60. letech pozorování obnovena v původních lokalitách nebo
vznikly stanice nové. Pro porovnání, v období 1901-1950 pozorovalo v Jizerských horách 12
stanic, v podhůří a blízkém okolí 13 stanic, z toho s nadmořskou výškou nad 700 m 7 stanic.
V období 1951-1990 v Jizerských horách pozorovalo ve státní síti ČHMÚ 8 stanic, v podhůří
a blízkém okolí 6, nad výškou 700 m pozorovaly 3 stanice.
V roce 1954 byl novým vládním nařízením SÚM sloučen s Hydrografickou a hydrologickou
službou Vodohospodářských rozvojových středisek s názvem Hydrometeorologický ústav
(HMÚ). Následným regionálním rozčleněním HMÚ vznikla po roce 1980 oblastní pracoviště,
která plnila provozní úkoly zhruba na území krajů. Státní klimatická a srážkoměrná síť
v Jizerských horách je správně rozdělena do 2 poboček ČHMÚ. Do pobočky Praha patří
stanice v povodí řeky Jizery, do pobočky Ústí nad Labem stanice v povodí Nisy a Smědé na
území České republiky (Obr.2).
Obr.2 Povodí toků Jizery, Lužické Nisy a Smědé
Fig.
2 Basins of the Jizera, Lužická Nisa and Smědá rivers
5
Ve všech oborech na všech pracovištích ČHMÚ byly zavedeny jednotné metodiky měření a
pozorování základních prvků a jevů na všech typech pozorovacích stanic, včetně jednotné
metodiky zpracování a hodnocení dat. Založeny byly banky dat napozorovaných údajů na
pobočkách a jejich archivace v centrální databázi ústavu.Výsledky jsou poskytovány odborné i
občanské veřejnosti. Z oboru klimatologie bylo od roku 1960 provedeno mnoho studií. Nejvýznamnější je „Atlas podnebí“ z období 1901-1950, vydaný v roce 1958, souborné studie
„Podnebí Československé socialistické republiky“ (Tabulky, 1961; Souborná studie, 1969),
publikace „Podnebí a vodní režim ČSSR“ z roku 1984, zpracování klimatických charakteristik
za období 1931-1960 a 1961-1990 (Květoň, 2001) a význačné meteorologické situace (Štekl,
et al., 2001)).
V 80. letech byla na příkaz Ministerstva lesního a vodního hospodářství založena Českým hydrometeorologickým ústavem v Jizerských horách experimentální základna pro sledování klimatických a hydrologických poměrů a jakosti vody v měnícím se přírodním prostředí. Smrkové porosty, poškozené kyselými dešti, mrazovou a hmyzí kalamitou, usychaly a následně byly
velkoplošně mýceny. Experimentální základna zahrnuje 7 malých povodí od 1,87 do 10,6 km2
(Obr.3), v nichž se postupně od roku 1982 až 1985 sledují vodní stavy a jakost vody na tocích,
měří se průtoky, ve vegetačním období srážky, v zimě sněhové poměry na mýtinách a v lese.
Účelem těchto sledování je detailně postihnout klimatické a hydrologické poměry ve vrcholové oblasti Jizerských hor a jejich změny v souvislosti s měnícím se prostředím.
Obr.3 Mapa experimentálních povodích ČHMÚ
Fig.3 Map of experimental basins of CHMI
Od roku 1996 jsou v rámci programu PHARE povodí vybavena automatickými měřicími
přístroji a pozorování bylo rozšířeno o klimatické prvky a podkorunové srážky. Naměřená
data jsou zpracovávána a hodnocena pracovištěm Oddělení hydrologického výzkumu ČHMÚ
v Jablonci nad Nisou. Data jsou ukládána do databanky na tomto pracovišti a v pražském
centru ČHMÚ. Publikována jsou v ročenkách. (Hancvencl, et al., 1993-2005).
6
Klima Jizerských hor
Klimaticky patří území Jizerských hor k oblastem České republiky mírně chladným a bohatším na srážky. Vzhledem k charakteru oblasti – horský masiv s lokalitami v nadmořských
výškách od 650 m n. m. do 1124 m n. m. – jsou zde i značné diference v klimatických
podmínkách.
Teplota vzduchu
Teplota vzduchu je jednou z charakteristik, vyjadřujících klima studované oblasti. V období
1961-1990 ve stanicích základní klimatologické sítě Bedřichov, přehrada a Desná, Souš, které
teplotu v Jizerských horách nejlépe dlouhodobě charakterizují, dosahovala a překračovala
průměrně po dobu 242 dní v roce průměrná denní teplota 0 °C, po dobu 179 dní 5 °C a po
dobu 114 dní 10 °C (v průměru počínaje od 25. května do 14. září). Dlouhodobé průměrné
hodnoty teploty (normály) jsou uvedeny v Tab.3.
Tab. 3 Dlouhodobá průměrná roční teplota v období 1901-1950, 1961-1990 a 1991-2004 ve stanicích
v Jizerských horách
Tab. 3 Average long term annual temperature in seasons 1901-1950, 1961-1990 and 1991-2004 in the
stations situated in the Jizera Mts.
Období
Bedřichov
Souš
1901
1950
4,4
4,4
Průměrná teplota vzduchu 0C
Roční
Letní
1961
1991
1901
1961
1990
2004
1950
1990
4,6
5,4
11,5
11,6
4,6
5,4
11,6
11,7
1991
2004
12,6
12,7
1901
1950
-2,6
-2,6
Zimní
1961
1990
-1,6
-1,5
1991
2004
-1,7
-1,9
Z porovnání normálů vyplývá zvýšení roční teploty v období 1961-1990 oproti 1901-1950 cca
o 0,1 °C až 0,2 °C, v období 1991-2004 o 1 °C. Letní průměrná teplota vzduchu v období
1991-2004 je vyšší cca o 1,0 °C až 1,1°C než v období 1901-1950, zimní hodnoty teploty
vzduchu jsou vyšší o 0,7° až 1°C.
Nejteplejším měsícem v roce je červenec. Mezi nejstudenější měsíce patří leden, ale i únor a
prosinec. (Tab. 4).
Tab. 4 Dlouhodobá průměrná měsíční teplota v období 1901-1950, 1961-1990 a 1991-2004 ve
stanicích v Jizerských horách
Tab. 4 Average long term monthly temperature in seasons 1901-1950, 1961-1990 and 1991-2004 in
the stations situated in the Jizera Mts.
Stanice
Období
Bedřichov, Nová Louka
1901-1950
1961-1990
1991-2004
1901-1950
1961-1990
1991-2004
Bedřichov, přehrada
Desná, Souš
Výška
m n.m.
780
777
777
772
772
772
I
-4,8
-4,8
-3,5
-4,9
-5,0
-3,7
II
-4,0
-3,8
-2,8
-4,0
-3,8
-3,1
III
-0,8
-0,8
0,0
-0,8
-0,9
-0,2
7
Průměrná teplota vzduchu°C
IV V VI VII VIII IX
3,3 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7
3,3 8,9 12,2 13,6 13,3 9,9
4,6 10,2 12,9 14,8 14,9 10,1
3,1 8,8 12,1 14,0 13,1 9,8
3,2 8,9 12,4 13,8 13,4 10,0
4,4 10,4 13,1 15,1 15,1 10,1
X
5,2
5,9
5,7
5,2
5,9
5,6
XI
0,0
0,4
0,7
0,1
0,4
0,7
XII
-3,3
-3,2
-3,1
-3,4
-3,3
-3,3
Rok
4,4
4,6
5,4
4,4
4,6
5,4
Chladná Jizerka
Nejchladnější pozorovanou oblastí Jizerských hor je nejvýše položená horská osada Jizerka
(880 m n. m), obklopená Vlašským hřbetem, Středním Jizerským hřebenem a čedičovým
kopcem Bukovec. Údolí se otevírá k severozápadu, a z tohoto směru proudí většinou studený
vzduch, který je Bukovcem zadržován. Vzhledem k proudění chladného vzduchu a velkému
zastoupení rašeliny zde dochází k hlubokému poklesu teploty vzduchu v nočních a ranních
hodinách, a to nejen v zimním období, ale i v létě. Měření teploty vzduchu zde bylo v minulosti nesystematické, takže jediná zjištěná zmínka o teplotě vzduchu je z roku 1939, kdy její
hodnoty klesly dne 30.12.1939 na –38 °C, -40 °C a –42 °C. Po zavedení měření teploty
v experimentálním povodí zde byla dne 7.1.1985 naměřena minimální teplota –41 °C.
V současné době se pozorováním klimatu na Jizerce se kromě ČHMÚ zabývají odborníci
z lesnického výzkumu (VÚLHM – Výzkumná stanice Opočno), kteří pozorují klima na Středním Jizerském hřebenu (950 m n. m). Automatická klimatologická stanice byla instalována
v roce 1996. Zaznamenala nejnižší teplotu na přelomu let 1996/1997 –36 °C. (Bohužel se posléze zjistilo, že čidlo má omezený rozsah do -36 °C, a tak je možné, že teplota vzduchu byla
ještě nižší). Teplota vzduchu na Jizerce klesá i v letním období pod 0 °C. V roce 1998 zde
bylo dne 20.8. v ranních hodinách naměřeno -5,4 °C.
Srážky
Jizerské hory jsou známé vysokým úhrnem srážek. Dlouhodobé roční srážkové úhrny se
v období 1991-2004 zvýšily na Souši o 100 mm oproti 1901-1950 (vlivem zvýšení zimních
srážek), na Bedřichově se naopak snížily téměř o 200 mm. Zaznamenány byly nižší letní i
zimní srážky (Tab. 4).
Největší dlouhodobé průměrné měsíční srážky jsou červenci a srpnu, též v červnu, na horách i
v zimních měsících lednu a prosinci. Na Desné, Souši v těchto měsících dokonce srážky
překračují letní měsíční hodnoty. V dlouhodobém průměru nejmenší srážkové úhrny má
měsíc únor, březen, někdy i říjen (Tab. 5).
Tab. 5 Dlouhodobé průměrné roční srážky v období 1901-1950, 1961-1990 a 1991-2004 ve stanicích
v Jizerských horách
Tab. 5 Average long term yearly precipitations in periods 1901-1950, 1961-1990 and 1991-2004 in the
stations situated in the Jizera Mts.
období
Bedřichov
Souš
1901
1950
1373
1312
roční
1961
1990
1235
1340
1991
2004
1187
1412
Úhrny srážek mm
letní
1901
1961
1950
1990
561
488
470
464
8
1991
2004
488
473
1901
1950
503
550
zimní
1961
1990
466
590
1991
2004
442
466
Tab. 6 Dlouhodobé průměrné měsíční srážky v období 1901-1950, 1961-1990 a 1991-2004 ve
stanicích v Jizerských horách
Tab. 6 Average long term monthly precipitation in seasons 1901-1950, 1961-1990 and 1991-2004 in
the stations situated in the Jizera Mts.
Stanice
Období
Výška
m n.m.
I
II
Průměrný úhrn srážek v mm
VI VII VIII IX X XI XII
III IV V
Rok IV-IX X-III
Bedřichov,
přehrada
1961-1990
777
94 78 80 83 109 123 135 136 95 87
99 116 1235
681
554
Desná, Souš
1991-2004
1961-1990
1991-2004
777
772
772
80 80 95 76 96 114 149 117 108 85 94 92 1187
126 92 98 84 99 121 128 117 98 102 118 157 1340
133 127 130 81 85 99 148 116 111 104 117 162 1412
661
647
640
526
693
772
Významné srážkové epizody
Intenzivní srážky v Jizerských horách bývají příčinou povodňových situací. Srážkové situace
s velkými srážkovými úhrny se vyskytují zejména v letních měsících, nejčastěji v červenci a
srpnu, ojediněle v červnu a září.
Povodně se na Jizerských horách vyskytovaly již v minulosti. Od roku 1846 do roku 1958 je
doloženo 23 povodní většího významu. V červenci v roce 1897 postihly Jizerské hory intenzivní deště. Tento měsíc byl již od začátku deštivý. Nejintenzivnější srážky se vyskytly koncem měsíce, kdy od 29.7. do 31.7 spadlo na Nové Louce u Bedřichova 450,9 mm. (Viz Tab.1.)
Tato srážková situace způsobila v Jizerských horách a v Krkonoších povodňovou katastrofu.
Mapa srážek (Obr.4)byla převzata z vyhodnocení povodně 1897 na horním Labi v Rakousku
(Hydrografická služba Rakouska, 1898).
Obr. 4 Mapa srážek 27.-31.7.1897
Fig. 4 Precipitation map 27.-31.7.1987
V následující tabulce uvádíme nejvyšší naměřené úhrny v Jizerských horách od roku 1897 po
současnost.
9
Tab. 7 Nejvyšší dvoudenní srážkové úhrny naměřené v Jizerských horách od roku 1897 po současnost
Tab. 7 The maximum 2-days precipitations measured in the Jizera Mts. from 1897 up to the present
time
rok
dvoudenní
srážkové
datum
úhrny
větší než
200 mm
28.-29.7.
1897 29.-30.7.
28.-29.7.
28.-29.7.
1913 16.-17.8.
1920 27.-28.8.
1934 26.-27.6.
1938 24.-25.8.
398,2
369,0
245,1
204,9
313,5
275,8
264,0
242,7
206,9
271,7
264,4
231,5
191,6
221,6
217,3
270,9
243,9
206,4
naměřené v Jizerských
horách na území
Čech a Polska
v klimatických
a srážkoměrných
stanicích
Bedřichov - Nová Louka
Bílý Potok - Jizerka
Bílý Potok
Nová Ves
Bedřichov - Nová Louka
Bílý Potok U Studánky
Bedřichov - Kristiánov
Bílý Potok
Bílý Potok - Jizerka
Bedřichov - Kristiánov
Bílý Potok U Studánky
Bedřichov - Nová Louka
Bílý Potok - Jizerka
Bedřichov - Kristiánov
Bílý Potok
Bílý Potok U Studánky
Bedřichov - Nová Louka
Bílý Potok - Jizerka
rok
dvoudenní
srážkové
datum
úhrny
větší než
200 mm
1958
3.-4.7.
1978
7.-8.8.
7.-8.8.
8.-9.8.
7.-8.8.
7.-8.8.
1983
3.-4.8.
1997 18.-19.7.
2002 12.-13.8.
300,9
219,8
233,2
222,1
220,4
210,5
203,6
206,8
191,9
189,1
199,3
202,0
353,6
335,5
296,6
286,0
256,9
251,7
225,4
221,6
205,3
naměřené v Jizerských
horách na území
Čech a Polska
v klimatických
a srážkoměrných
stanicích
Bedřichov přehrada
Oldřichov v Hájích
Josefův Důl
Jizerka - Kořenov
Desná - Souš
Jakuszyce
Smržovka
Knajpa
Černá hora
Kristiánov
Jakuszyce
Lasičí
Knajpa
Smědavská Hora
Jizerská cesta
Kamenice
Blatný rybník
Černá hora
Swieradów Zdroj
Bedřichov, přehrada
Josefův Důl
V srpnu 2002 byly Jizerské hory zasaženy nejvýznamnější srážkovou činností od roku 1958.
Nejvyšší jednodenní srážky dosáhly v povodí Bílé Smědé v lokalitě Knajpa a Smědavská hora
v nadmořské výšce 967 m a 1006 m hodnot 278 mm a 271 mm, čímž se přiblížily srážce stoleté. Nižší jednodenní úhrny se pohybovaly v rozmezí srážek 10letých až 50letých. Dvoudenní
srážky v lokalitě Knajpa a Smědavská hora svými hodnotami 354 mm a 336 mm odpovídají
50leté době opakování.
Ostatní naměřené srážky odpovídaly srážce 30leté. Vzhledem k tomu, že srážkám předcházelo
dlouhé suché období a plošný rozsah srážkového centra nebyl příliš rozlehlý, průtoky svou Nletostí odpovídaly vodám 3letým - 10letým. (Bubeníčková, et al., 2003).
10
Obr. 5 Srážkový úhrn 12.-13.8.2002 na experimentálních povodích ČHMÚ
Fig. 5 Precipitation amount of 12.-13.8.2002 on the CHMI experimental basins
Přehrady v Jizerských horách
Katastrofální povodeň z roku 1897 urychlila budování vodních nádrží v Jizerských horách,
jejichž účelem by byla částečná ochrana před povodněmi. V průběhu let 1902-1911 bylo
vodovodní družstvo v Liberci celkem vybudovalo 5 přehrad (Bedřichov 1902-1906, Harcov
1902-1904, Fojtka 1904-1906, Mlýnice 1904-1906, Jablonec n. Nisou-Mšeno 1906-1911) a
v povodí Kamenice vybudovalo vodovodní družstvo v Polubném v letech 1911-1915 dvě
přehrady na Černé-Desné (Souš) a na Bílé Desné (byla zničena 9 měsíců po kolaudaci). Vlivem účinků spodních vod došlo k porušení hráze a dne 18.9.1916 k jejímu protržení a k následné katastrofě v Desné a v Tanvaldě, při které zahynulo 62 lidí.
V důsledku výše uvedené katastrofy byla přehrada na Souši v letech 1924-1927 rekonstruována. Po další rekonstrukci v 70. letech se změnilo i její určení ze záchytné a rekreační nádrže na
vodárenskou pro zásobování Jablonce, Tanvaldu a Železného Brodu.
Zdrojem pitné vody pro oblast Liberce je přehrada na Kamenici – Josefův Důl, vybudovaná
v letech 1976 až 1983.
Zimy v Jizerských horách
Zimy v Jizerských horách jsou známy svou bohatou sněhovou pokrývkou.
Měřením výšky sněhu se dlouhodobě zabývali pozorovatelé na srážkoměrných stanicích. Výkazy z těchto stanic nám podávají dobrý přehled o průběhu zim za stoleté období. Nejdelší
zachovaná řada výkazů s údaji o měření sněhu pochází ze stanic v Bedřichově. (Kulasová,
2005))
Dlouhé zimy s dostatkem sněhu se vyskytovaly na začátku 20tého století. V 20.a 30. letech
byly zimy spíše mírné, vyjma zimy 1928-1929, kdy celou Evropu postihla vlna mrazů.
Nejmrazivější a nejdelší zimy v Jizerských horách byly zaznamenány ve válečných letech
1941/1942 a 1943/1944. V 60. letech byly zimy s teplotou vzduchu kolem normálu a sněhu
bylo dostatek. Sérii krásných zim zakončila zima v 1969/1970, kdy byla naměřena nejvyšší
hodnota výšky sněhové pokrývky na Bedřichově od začátku pozorování 1896, a to 6.3.1970
235 cm. V 70. letech byly zimy mírné. Na počátku 80. let se vyskytla jedna z nejdelších zim
od začátku pozorování klimatu na Bedřichově. Zimní období 1981/1982 trvalo od 6.11.1981
do 6.5.1982, tj. 182 dnů. Období devadesátých let se vyznačuje teplými zimami. V zimě
11
2004/2005 dosáhla výška sněhu výšky srovnatelné s výškou sněhu na Bedřichově z roku 1970
(14.3.2005 235 cm). Letošní zima patří mezi zimy studené s bohatou nadílkou sněhu
(maximální výška sněhu 13.-14.3. 217 cm). Pro porovnání uvádíme průběh významných zim.
výška sněhu
250
průměrná teplota vzduchu
14.3. 235 cm
6.3. 235 cm
normály teploty vzduchu
20
13.3.-14.3. 217 cm
výška sněhu (cm)
28.3.-29.3. 170 cm
10
5
150
0
100
-5
-10
50
průměrná teplota vzduchu °C
15
200
-15
0
1943/1944
12.11.- 28.5.
1969/1970
25.11.- 4.5.
zimní období
2004/2005
19.11.- 11.4.
2005/2006
15.11.- 30.4.
-20
Obr. 6. Porovnání současné zimy se zimními obdobími 1943/1944, 1969/1970, 2004/2005.
Fig. 6. Comparison of present winter with winter season 1943/1944, 1969/1970, 2004/2005
Závěr
Měření teplot vzduchu a srážek v Jizerských horách má více než 100letou tradici. Měření byla
částečně přerušena v průběhu 2. světové války a v poválečném období v důsledku demografických změn.
Posouzením naměřených hodnot teploty vzduchu a srážek docházíme k následujícím závěrům:
Normály průměrné roční teploty vzduchu, odvozené z naměřených hodnot pro období 19011950, 1961-1990a 1991-2004, mají stoupající tendenci. Zejména v období 1991-2004 je zvýšení nejmarkantnější, neboť zimy, jaro i léto byly teplejší.
Závislost teploty vzduchu a srážek na nadmořské výšce je patrná. Četné odchylky jsou
způsobeny expozicí i místním mikroklimatem, které má podstatný vliv na zjištěné, měřením
podložené, extrémy teplot (viz Chladná Jizerka).
Normály průměrných srážkových úhrnů, naměřených v četných stanicích pozorujících v celé
oblasti Jizerských hor, nelze jednoznačně charakterizovat pro nestejnoměrně dlouhé řady dat
s častými výpadky měření. Při posouzení výsledků hodnocení srážek ze stanice Bedřichov,
přehrada a Desná, Souš nevyplynul jednoznačný závěr. Na Bedřichově je trend ročních srážkových úhrnů spíše setrvalý (rovněž tak i srážkových úhrnů ve vegetačním a nevegetačním
období), oproti údajům srážek ze stanice Desná, Souš, kde se hodnoty v ročním průměru
v období 1991-2004 zvýšily vlivem větších srážek v zimním období. Hodnoty letních srážek
jsou naopak menší.
V Jizerských horách často prší a srážky bývají vydatné. Nebezpečné pro vznik povodňových
situací jsou letní srážky trvalejšího charakteru s velkými srážkovými úhrny, trvající jeden či
více dní. Centrum srážek bývá nejčastěji lokalizováno na rozvodí toků Smědé, Kamenice a
Jizerky nebo na území těsně pod tímto rozvodím. Z dlouhodobé statistiky jejich výskytu není
opakování těchto srážek předpověditelné. Např. poslední význačná srážková situace, která
zasáhla centrum Jizerských hor v srpnu 2002, se vyskytla po 44 letech od roku 1958.
12
Nelze jednoznačně konstatovat, že historické zimy byly chladnější, na sníh vydatnější. Ze
zpracování zimních období ve stanici Bedřichov, Nová Louka a Bedřichov, přehrada bylo
zjištěno, že zimy bývají velmi rozdílné – studené i teplé v kombinaci s malou i velkou výškou
sněhové pokrývky a jejím krátkým či dlouhým, i občasně přerušeným trváním. Zdá se, že se
různé typy zim cyklicky opakují. I v posledním uplynulém období po teplých a na srážky chudých zimách následovala na srážky vydatná zima 2004/2005 a studená a dlouhá zima
2005/2006.
13
Summary
Kulasová, A., Bubeníčková, L.: The Weather Monitoring in the Jizerské hory
Mountains. The contribution was prepared as the introductory information about the Jizera
Mts. The first part contains the short history of temperature and precipitation measurements
that has more than 100 years tradition. The measurements were partly interrupted during the
2nd World War and in post wartime, as a result of demographic changes.
The results of measurement:
The tendency of average annual temperature long term standard in the periods 1901-1950,
1961-1990 and 1991-2004 is increasing. Mainly in 1991-2004, as winters, springs and
summers were warmer. The relationship between air temperature and elevation is noticeable;
the extreme temperature values in some localities (Jizerka) are caused by microclimate of the
spot.
The tendency of average annual precipitation long term standard is not single-valued. In the
station Bedřichov it is sustainable, but in Desná, Souš in 1991-2004 is increasing due to
bigger precipitation in winter seasons.
In the Jizera Mts. often rains and the precipitations are abundant. The dangerous flood
situations are caused by summer precipitations of bigger intensities and longer duration (one
or more days as 27.-31.7. 1897 and 13.-18.8.2002).
It is not possible to stay positively that the historical winters were colder and rich in snow
supply than the present-day winters. It seems, that the different winter types periodically
alternate. Also now, after the period of warm and on precipitations poor winters, followed the
winter 2004/2005 with abundant snow and the cold and long winter 2005/2006.
Literatura
KRŠKA, K, ŠAMAJ, F.: Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Universita
Karlova, Nakladatelství Karolinum, ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým
ústavem v Praze, Praha 2001, 568 s
STUDNIČKA, F. J.: O povětrnosti. Matice lidu ročníku VI, číslo 6. Nákladem spolku pro
vydávání laciných knih českých, Praha, 1872
HARLACHER, A., R.: Die Hydrometrischen Beobachtungen in den Jahren 1877, 1878 und
1879. Hydrographische Commission des Königreiches Böhmen, Hydrometrische
Sektion, N.III. Verlag der Hydrographischen Commission, Prag 1881
Hydrografická služba v Rakousku: Výroční zpráva c. k. ústřední kanceláře hydrologické. VII
roč. 1899. Povodí Labe a povodí Odry v Čechách. V komisi u V. Braunmüllera, c.k.
dvorního a universitního kupce, ve Vídni 1901
Hydrografická služba Rakouska: Příspěvky k hydrografii Rakouska. II sešit: Povodeň roku
1897 v Rakousku. IV. Povodí Labe. Vydáno C. k. ústřední kanceláří hydrografickou.
V komisi u V.Braunmüllera, C.k. dvorního a universitního kupce, ve Vídni 1898
AUGUSTIN, F.: Die Temperaturverhältnisse der Sudetenländer. Sitzungsberichte der königl.
böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. Mathematisch-naturwissenschaftliche
Klasse 1899. Verlag der königl. böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften . In der In
Commission bei Fr. Řivnáč, Prag 1899
14
DRATVA, A.: Mapy normálních isohyet 1876-1925 v horním povodí Labe. Vodopis Čech a
Moravy, Řada VIII. Ústav hydrologický a hydrotechnický v Praze. Nákladem „Ústavů“.
Reprod. Zeměpisný ústav Ministerstva vnitra, Praha, 1941
GREGOR, A.: Tepelné poměry Československa. Státní ústav meteorologický, řada C, sv.II,
Praha,1929, 57 s.
Podnebí Československé socialistické
ústav Praha 1961
republiky. Tabulky. Vydává Hydrometeorologický
Podnebí Československé socialistické republiky. Souborná studie. Vydává Hydrometeorologický ústav Praha 1969
KVĚTOŇ, V.: Normály teplot vzduchu na území České republiky v období 1961-1990 a
vybrané teplotní charakteristiky období 1961-2000. Národní klimatický program České
republiky, Praha, 2001
ŠTEKL, J., BRÁZDIL, R., KAKOS, V., JEŽ J., TOLASZ, R., SOKOL, Z.: Extrémní denní srážkové
úhrny na území ČR v období 1879-2000 a jejich synoptické příčiny. Národní klimatický
program České republiky 31, Praha 2001
HANCVENCL, R., KULASOVÁ, A., POBŘÍSLOVÁ, J.: Hydrologická ročenka. Experimentální
povodí. Roky 1989 až 2004. ČHMÚ, Jablonec nad Nisou, 1993 až 2005
BUBENÍČKOVÁ, L., HANCVENCL, R., KULASOVÁ, A., POBŘÍSLOVÁ, J.: Povodeň 2002 – Jizerské
hory. In: Příloha ke „Komplexní zprávě o hydrologickém vyhodnocení katastrofální
povodně v srpnu 2002. ČHMÚ, 2003
KULASOVÁ, A.: Průběh zim v Jizerských horách podle údajů stanice Bedřichov. In: Zborník
rozšírených abstraktov zo seminára s medzinárodnou účasťou, 10. stretnutie snehárov. ÚHSAV, Liptovský Mikuláš, 2005
15
PREHĽAD SÚČASNÝCH AKTIVÍT ÚSTAVU HYDROLÓGIE SAV
V OBLASTI HYDROLÓGIE SNEHU
Ladislav Holko1, Zdeněk Kostka1, Juraj Parajka1,2
1
2
Ústav hydrológie SAV,
Institute of Hydraulics, Hydrology and Water Resources Management,
Vienna University of Technology
e-mail: [email protected]
Abstrakt
V poslednom období sme sa na Ústave hydrológie SAV venovali priestorovo distribuovanej
simulácii vodnej hodnoty snehu v rôznych horských povodiach a využitiu voľne dostupných
satelitných snímok pri validácii simulácie vodnej hodnoty snehu. Okrem toho pokračovali
rutinné merania vo výskumnom povodí Jaloveckého potoka v Západných Tatrách. Validácia
priestorovo distribuovaného modelu WaSiM-ETH v rôznych povodiach ukázala, že
simulované vodné hodnoty snehu boli obvykle v zhode s meranými hodnotami. Porovnanie
simulácie priestorového rozdelenia snehovej pokrývky s údajmi zo satelitných snímok
MODIS ukázalo, že počas slabšej zimy model reagoval na odmäky s oneskorením. Čas
úplného roztopenia snehu bol simulovaný uspokojivo. Oblačnosť však aj pri pomerne veľkom
povodí horného Hrona (1767 km2) veľmi často znemožňovala validáciu modelu (zo satelitnej
snímky sa nedalo zistiť pokrytie povodia snehom). Odhad vplyvu zmeny klímy na snehovú
pokrývku pre povodia horného Hrona a Váhu naznačil, že ak dôjde k zmene klímy (najmä
rastu teploty vzduchu v zimnom období) predpokladanej v klimatických scenároch pre
horizonty 2010, 2030, 2075, dôjde k významnej redukcii snehovej pokrývky, najmä v
menších nadmorských výškach. Zima 2006 bola v horách len mierne nadpriemerná. Jej
špecifikom však bolo dlhé trvanie snehovej pokrývky v nižšie položených oblastiach (kotliny,
nížiny) a vysoké zásoby snehu na severozápade Slovenska.
Simulácia vodnej hodnoty snehu v horských povodiach Slovenska
V rámci projektu agentúry APVT 51-6502 “Scenáre zmien vybraných zložiek hydrosféry a
biosféry v SR v dôsledku klimatickej zmeny”, ukončenom v roku 2005, sme sa zaoberali
odhadom vplyvu zmeny klímy na časové a priestorové rozdelenie snehu v povodiach horného
Hrona a horného Váhu (Pekárová a Szolgay, 2005). Bol použitý klasický prístup s využitím
matematického modelovania. Priestorovo distribuovaný hydrologický model WaSiM-ETH
(Schulla, 1997; Schulla a Jasper, 1999) bol nakalibrovaný s využitím vstupných údajov
z hydrologických rokov 1962-2001 (denný krok). Na validáciu modelu boli použité merané
vodné hodnoty snehu a prietoky. Potom boli niektoré vstupné údaje (zrážky, teplota vzduchu)
upravené podľa dodaných klimatických scenárov (pre časové horizonty 2010, 2030, 2075)
a nakalibrovaný model bol opäť spustený. Vplyv zmeny klímy bol hodnotený pre celé
povodia, rôzne výškové pásma a niekoľko subpovodí. Výsledky naznačujú, že ak dôjde
k rastu teploty vzduchu predpokladanému v klimatických scenároch, snehová pokrývka bude
trvať kratšie a vodná hodnota bude podstatne menšia, ako v referenčnom období 1962-2001.
Tieto zmeny by mali byť v povodí horného Váhu relatívne menšie, ako v povodí horného
Hrona a výrazne by sa prejavili najmä v menších nadmorských výškach, ktoré predstavujú
väčšinu plochy povodí (tab. 1, tab. 2).
15
Tab. 1. Začiatok (Z), koniec (K) a trvanie (v dňoch) snehovej pokrývky s priemernou vodnou hodnotou
nad 50 mm v povodí Hrona po Banskú Bystricu a v jeho rôznych výškových zónach v období 19622001 a v časových horizontoch 2010, 2030 a 2075.
Tab. 1. Dates of beginning (Z), end (K) and duration (in days) of snow cover with mean water
equivalent equal or higher than 50 mm in the upper Hron river catchment (whole catchment and
different elevation zones) in hydrological years 1962-2001 and estimates for time horizons 2010, 2030
and 2075.
1962-2001
Z
K
27.12.
6.4.
101
1962-2001
Z
18.1.
50
K
8.3.
1962-2001
Z
K
2.1.
28.3.
86
1962-2001
Z
K
23.12.
11.4.
110
1962-2001
Z
K
15.12.
30.4.
137
1962-2001
Z
K
30.11.
18.5.
170
1962-2001
Z
K
23.11.
3.6.
193
Celé povodie – whole catchment
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
4.1.
30.3.
29.1.
17.3.
86
48
Zóna 300 – 600 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
Zóna 600 – 900 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
15.1.
19.3.
64
Zóna 900 – 1200 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
27.12.
6.4.
11.1.
30.3.
101
79
Zóna 1200 – 1500 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
18.12.
24.4.
24.12.
20.4.
128
118
Zóna 1500 – 1800 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
6.12.
12.5.
13.12.
9.5.
158
148
Zóna 1800 – 2100 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
26.11.
27.5.
1.12.
24.5.
183
175
16
GISS2075
Z
K
GISS2075
Z
K
GISS2075
Z
K
GISS2075
Z
K
GISS2075
Z
K
4.1.
4.4.
91
GISS2075
Z
K
20.12.
28.4.
130
GISS2075
Z
K
14.12.
15.5.
153
Tab. 2. Začiatok (Z), koniec (K) a trvanie (v dňoch) snehovej pokrývky s priemernou vodnou
hodnotou nad 50 mm v povodí Váhu po Liptovský Mikuláš a v jeho rôznych výškových zónach
v období 1962-2001 a v časových horizontoch 2010, 2030 a 2075.
Tab. 2. Dates of beginning (Z), end (K) and duration (in days) of snow cover with mean water
equivalent equal or higher than 50 mm in the upper Váh river catchment (whole catchment and
different elevation zones) in hydrological years 1962-2001 and estimates for time horizons 2010, 2030
and 2075.
1962-2001
Z
K
18.XII
8.V
142
Present
Z
25.I
K
15.III
50
Present
Z
26.XII
K
10.IV
106
Present
Z
11.XII
K
4.V
145
Present
Z
26.XI
K
23.V
179
Present
Z
18.XI
K
10.VI
205
Present
Z
11.XI
K
1.VII
233
Celé povodie – whole catchment
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
24.XII
1.V
2.I
25.IV
129
114
Zóna 600 – 900 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
3.II
8.III
34
Zóna 900 – 1200 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
1.I
3.IV
24.I
26.III
93
62
Zóna 1200 – 1500 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
17.XII
27.IV
22.XII
23.IV
132
123
Zóna 1500 – 1800 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
4.XII
16.V
10.XII
13.V
164
155
Zóna 1800 – 2100 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
22.XI
4.VI
25.XI
31.V
195
188
Zóna 2100 – 2400 m n.m.
GISS2010
GISS2030
Z
K
Z
K
16.XI
22.VI
17.XI
20.VI
219
216
GISS2075
Z
K
28.I
2.IV
65
GISS2075
Z
K
GISS2075
Z
K
GISS2075
Z
K
11.I
4.IV
84
GISS2075
Z
K
17.XII
3.V
138
GISS2075
Z
K
5.XII
22.V
169
GISS2075
Z
K
23.XI
9.VI
199
Na požiadanie SHMÚ sme už v minulom roku (2005) vykonali simulácie vodnej hodnoty
snehu a predpoveď odtoku počas jarného obdobia v povodí horného Popradu (Holko a
Kostka, 2005; 2005a) spolu so zaškolením pracovníkov SHMÚ do práce s modelom WaSiMETH. V tomto roku sme sa zaoberali kalibráciou modelu pre vybrané povodia hornej Oravy
(Biela Orava, Polhoranka). K dipozícii sme mali údaje z hydrologických rokov 1995-2005.
Z klimatických údajov boli k dispozícii len základné údaje (teplota vzduchu, zrážky), takže
17
sme použili jednoduchšiu simuláciu topenia snehu (teplotný index). Výsledky boli aj napriek
tomu pomerne uspokojivé (obr. 1 a 2).
0
[ mm ]
10
20
30
40
Zrážky (denné úhrny) - Precipitation (daily)
50
20
Teplota vzduchu (denný priemer) - Air temperature
[ °C ]
10
0
-10
-20
200
VHS - model - SWE simulated
[ mm ]
160
VHS - Orav. Polhora - SWE measured
120
80
40
0
15
Meraný odtok - Runoff measured
Modelovaný odtok - Runoff simulated
[ mm ]
12
9
6
3
2004-06-01
2004-05-18
2004-05-04
2004-04-20
2004-04-06
2004-03-23
2004-03-09
2004-02-24
2004-02-10
2004-01-27
2004-01-13
2003-12-30
2003-12-16
2003-12-02
2003-11-18
2003-11-04
0
Obr. 1. Príklad simulácie vodnej hodnoty snehu pre povodie Polhoranky po Zubrohlavu (plocha
povodia 160 km2, priemerná nadmorská výška 835 m n. m., sklon 9,6º, lesnatosť 55%).
Fig. 1. Simulation of snow water equivalent in the Polhoranka catchment; catchment area is 160 km2,
mean elevation 835 m a .s. l., slope 9.6º, forested area 55%.
Využitie satelitných snímok pri validácii simulácie snehovej pokrývky
V tejto práci sme overovali použitie satelitných produktov MODIS (rozlíšenie 500 m, snímky
sú k dispozícii denne) pri validácii simulácie priestorového rozloženia snehovej pokrývky
(Holko et al., 2005). Skúmaným územím bolo povodie horného Hrona po Banskú Bystricu,
porovnávali sme prítomnosť snehu podľa satelitnej snímky a podľa simulácie modelom
WaSiM-ETH pre zimu 2000 (obdobie 24.2.-30.6.2000) a 2001 (obdobie 1.11.200030.6.2001). Zima 2000 bola snehovo bohatá (jednoduchý priebeh akumulácie a topenia
snehu), zima 2001 bola snehovo chudobná (zložitejší priebeh s niekoľkými odmäkmi).
18
0
[ mm ]
10
20
30
40
Zrážky (denné úhrny) - Precipitation (daily)
50
20
Teplota vzduchu (denný priemer) - Air temperature
[ °C ]
10
0
-10
-20
500
VHS - model - SWE simulated
[ mm ]
400
VHS - Orav. Lesna - SWE measured
300
200
100
0
[ mm ]
300
VHS - model - SWE simulated
VHS - Zakamenne - SWE measured
200
100
0
400
VHS - model - SWE simulated
[ mm ]
300
VHS - Mutne - SWE measured
200
100
0
400
VHS - model - SWE simulated
[ mm ]
300
VHS - Novot - SWE measured
200
100
0
20
Meraný odtok - Runoff measured
Modelovaný odtok - Runoff simulated
[ mm ]
16
12
8
4
2005-05-31
2005-05-17
2005-05-03
2005-04-19
2005-04-05
2005-03-22
2005-03-08
2005-02-22
2005-02-08
2005-01-25
2005-01-11
2004-12-28
2004-12-14
2004-11-30
2004-11-16
0
Obr. 2. Príklad simulácie vodnej hodnoty snehu pre povodie Bielej Oravy po Lokcu (plocha povodia
356 km2, priemerná nadmorská výška 866 m n .m., sklon 11,1º, lesnatosť 51 %).
Fig. 2. Simulation of snow water equivalent in the Biela Orava catchment; catchment area is 356 km2,
mean elevation 866 m a. s. l., slope 11.1º, forested area 51%.
Práca ukázala, že aj v relatívne veľkom povodí (1767 km2) a napriek tomu, že produkt
MODIS je menej citlivý na oblačnosť (Maurer et al., 2003) veľmi často dochádzalo k tomu,
že oblačnosť pokrývala veľkú časť povodia, čo znemožnilo validáciu simulácie priestorového
rozdelenia snehu (obr. 3). Na čo najlepšiu validáciu matematického modelu by preto bolo
potrebné porovnať údaje z viacerých sezón, ako sme mali k dispozícii. Vyhodnotené údaje
však poukázali na to, že model vyhovujúco simuloval čas úplného roztopenia snehu v povodí.
Pri jednoduchšom priebehu akumulácie a topenia snehu boli prirodzene rozdiely medzi
19
pokrytím územia snehom podľa simulácie a podľa snímky menšie, ako pri zložitejšom
priebehu. Pri výraznejších odmäkoch simuloval model ubúdanie snehu pomalšie.
Obr. 3. Priebeh simulovanej vodnej hodnoty snehu [mm] a pokrytia územia snehom [%] v zime 2000 a
2001 a porovnanie zhodnosti simulácie a satelitnej snímky z hľadiska prítomnosti snehu v
jednotlivých štvorcoch územia; “zhoda” reprezentuje percento plochy povodia, na ktorom bola simulovaná vodná hodnota snehu a satelitná snímka potvrdila prítomnosť snehu; “chyba”
predstavuje percento plochy povodia, na ktorom sa simulácia prítomnosti/neprítomnosti snehu
nezhodovala s informáciou zo satelitnej snímky; “oblačnosť” je percento plochy povodia,
ktoré bolo podľa satelitnej snímky pokryté oblakmi (t.j. nedal sa získať údaj o prítomnosti
alebo neprítomnosti snehu).
Fig. 3. Simulated snow water equivalent [mm] and snow-covered areas [%] in winters 200 and 2001
and comparison of simulated and MODIS-derived presence of snow; “zhoda” represents
catchment area [%] where simulated and MODIS results indicated snow; “chyba” is
catchment area [%] cent where simulated and MODIS results differed; “oblacnost” is
cloudiness.
20
Priebeh zimy 2006 z hľadiska vodnej hodnoty snehu
Vodná hodnota v povodí Jaloveckého potoka (820-2178 m n. m.) v roku 2006, meraná v priemernej nadmorskej výške povodia 1500 m je znázornená na obr. 4. Podľa týchto údajov bola
vodná hodnota snehu v zime 2006 v horách len mierne nadpriemerná. Vďaka výdatnému
sneženiu v druhej polovici decembra 2005 bola vodná hodnota snehu na konci decembra a začiatku januára vyššia, ako býva pre to obdobie obvyklé. Veľmi malé zrážkové úhrny v januári
2006 však spôsobili, že na konci januára už vodná hodnota snehu bola len nadpriemerná a neskôr sa už výrazne nezvyšovala. V Liptovskej kotline sa však vďaka studenej zime snehová
pokrývka udržala dlhšie, ako obyčajne a topiť sa začala až v tretej marcovej dekáde. Zima
2006 bola výnimočná tým, že podobná situácia s neskorým začiatkom topenia snehu v nižších
polohách bola na celom Slovensku. Toto oneskorené topenie snehu, ku ktorému došlo približne v rovnakom čase na veľkom území, potom spôsobilo lokálne záplavy na dolných tokoch
riek. Na severozápade Slovenska k tomu prispeli aj vysoké zásoby vody v snehu.
800
2001
700
2000
600
2006
[mm]
500
400
300
200
100
9-May
29-Apr
19-Apr
9-Apr
30-Mar
20-Mar
10-Mar
28-Feb
18-Feb
8-Feb
29-Jan
19-Jan
9-Jan
30-Dec
0
Obr. 4. Vodná hodnota snehu v povodí Jaloveckého potoka v nadmorskej výške 1500 m n .m.
(priemerná výška povodia); zima 2006 v porovnaní so snehovo najlepším a najhorším rokom
od roku 1996.
Fig. 4. Snow water equivalent in the Jalovecký creek catchment at catchment mean elevation (1500 m
a. s. l.); winter 2006 compared to the best and worst winters since 1996.
Poradie zím v povodí Jaloveckého potoka od roku 1996 podľa veľkosti maximálnej vodnej
hodnoty snehu od najlepšej po najhoršiu je nasledovné – 2000 (VHmax 773 mm), 2002 (600),
2005 (557), 1999 (461), 2006 (409), 1998 (348), 2004 (333), 2003 (308), 1997 (280), 2001
(240), 1996 (237). Od roku 2000 sa teda vyskytujú snehovo dobré zimy dosť často.
Summary
Holko L., Kostka, Z., Parajka, J.: Recent activities of Institute of Hydrology SAS in
snow hydrology. Recent snow hydrology research at IHSAS was devoted to spatially
distributed simulation of snow accumulation and melt in several mountain catchments and
21
validation of the results with satellite images. At the same time, the routine snow
measurements in the research catchment of the Jalovecky creek were performed. Validation of
the spatially distributed model WaSiM-ETH (Schulla, 1997; Schulla a Jasper, 1999) against
measured values showed that the model was capable to simulate the snow water equivalent
satisfactorily (e.g. Figs 1 and 2). Comparison with satellite images MODIS showed that the
time of total melt of snow in the whole catchment of upper Hron river (1767 km2) was
simulated accurately (Fig. 3). However, during the snow-poor winter with several ablations
the model reacted more slowly (simulated snow-covered area was larger than the one derived
from MODIS). Assessment of the impact of expected climate change (mainly increase of air
temperature) resulted in conclusion that if the climate follows the scenarios provided by
climatologists, an important reduction of snow volume and duration can be expected,
especially at lower elevations (Tables 1 and 2). Routine measurements of snow water
equivalent in the Jalovecky creek catchment indicated that winter 2006 was just slightly
above-average (Fig. 4). However, due to cold weather the snow at lower elevations (valleys,
lowlands) started to melt rather late (the third decade of March). The delayed melting that
occurred almost simultaneously on large territory has resulted in local flooding in downstream
regions. It should also be noted that unusually high snow storage occurred in north-western
Slovakia.
Literatúra
HOLKO, L., KOSTKA, Z. (2005): Výpočet objemu vody v snehovej pokrývke pre povodie Popradu po
Kežmarok pomocou priestorovo distribuovaného modelu WaSiM. Čiastková správa. ÚH SAV
Liptovský Mikuláš, 14 s.
HOLKO, L., KOSTKA, Z. (2005A): Výpočet objemu vody v snehovej pokrývke pre povodie Popradu po
Kežmarok pomocou priestorovo distribuovaného modelu WaSiM. Záverečná správa. ÚH SAV
Liptovský Mikuláš, 19 s.
HOLKO, L , PARAJKA, J., KOSTKA, Z. (2005): Použitie satelitných snímkov MODIS pri
validácii priestorovo distribuovanej simulácie akumulácie a topenia snehu. Acta
Hydrologica Slovaca, 6, 2, ÚH SAV, Bratislava, 202-210.
MAURER, E.P., RHOADS, J.D., DUBAYAH, R.O., LETTENMAIER, D.P. (2003): Evaluation of the
snow-cover data product from MODIS. Hydrol. Process., 17, 59-71.
PEKÁROVÁ, P., SZOLGAY, J. (2005): Scenáre zmien vybraných zložiek hydrosféry a biosféry v
SR v povodí Hrona a Váhu v dôsledku klimatickej zmeny. VEDA, Bratislava, ISBN:80224-0884-0, 496 s.
SCHULLA, J. (1997): Hydrologische Modellierung von Flussgebieten zur Abschätzung der Folgen von
Klimaänderungen. Zürcher Geographische Schriften, Heft 69, ETH Zürich, 1997,161 s.
SCHULLA, J., JASPER, K. (1999): Model Description WaSiM-ETH (Water Balance Simulation Model
ETH). Institute of Geography ETH, Zürich, 166 s.
22
VLIV NAVÁTÉHO SNĚHU NA VODNÍ BILANCI MALÉHO HORSKÉHO
POVODÍ, MODRÝ DŮL V KRKONOŠÍCH, ČESKÁ REPUBLIKA.
Igor Jan Dvořák1, Miroslav Tesař1, Josef Harčarik2
1
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha, [email protected]; [email protected]
2
Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, [email protected]
Úvod
Velmi obtížně měřitelnou součástí vodní bilance malého horského povodí v oblasti Modrého dolu
je kromě mlhy a větrem hnané nízké oblačnosti (usazené srážky) také zásoba vody z navátého
sněhu, který je do povodí transportován silným větrem z přilehlých oblastí ležících mimo hranice
samotného povodí.
Nerovnoměrné rozdělení sněhové pokrývky je velmi dobře známým jevem vyskytujícím se všude
v alpských a arktických oblastech. Výsledkem takové nerovnoměrnosti je mosaika ploch s rozdílnou sněhovou pokrývkou, různou dobou tání a obdobím bez sněhu. Tyto rozdíly ovlivňují celý
ekosystém daného povodí. Plochami s vysokou sněhovou pokrývkou a tím také s krátkým vegetačním obdobím jsou sněhová pole. Mocnost sněhové pokrývky na sněhových polích se liší od
několika metrů až po 20 m a více (Wijk, 1986; Stursa et al., 1973; Kudo, 1991).
Měření sněhové pokrývky pomocí lavinových sond jsou spolehlivá do výšek kolem 3 m. Pro větší mocnosti je však nelze použít. Proto jsme pro získání sady spolehlivějších dat přistoupili ke kinematickým měřením GPS, která umožňují při použití jednofázových přístrojů určit polohu jednotlivých bodů s přesností na cm. Postupně byly vytvořeny z naměřených dat modely povrchu
sněhového pole v zimním období (sníh) a po roztátí sněhové pokrývky (podloží sněhového pole).
Porovnáním modelů byly získány vertikální výšky sněhové pokrývky sněhového pole pro jednotlivá období. Předpokládaná přesnost výšek sněhové pokrývky na měřené ploše vzhledem k postupu měření a následnému zpracování dat je řádově v dm.
Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na nemalý podíl navátého sněhu na vodní bilanci horských povodí, který nelze zachytit měřením srážek, a na příkladu povodí Modrého potoka v Krkonoších (2,62 m2, 1010 – 1554 m n. m., Obr. 1) a ukázat jeden z možných postupů, jak takový podíl alespoň částečně kvantifikovat a zpřesnit tak vodní bilanci.
Metodika
Kinematická fázová měření GPS s použitím přístrojů TRIMBLE Pathfinder (ProXR a Power) byla provedena v obdobích největší sněhové akumulace (březen až duben) a nepravidelně během
odtávání (květen až červenec) v letech 2000 – 2005. Z větší části sněhového pole, v místech
s předpokládanou největší akumulací sněhu, byla získána data kombinací liniového měření s metodou „stop and go“. Linie byly měřeny pomalou chůzí nebo na lyžích podél vrstevnic ve vzdálenosti 5 – 15 m od sebe, body měřené metodou „stop and go“ byly vzdáleny 10 – 20 m a doba observace jednotlivých bodů cca 30 sekund. V období maximální kumulace sněhu a předpokládané
nižší stability svahu byla část sněhového pole proměřena „na dálku“ spouštěním GPS přijímače
na kluzké podložce na tenkém laně (Obr. 2.) Doba měření jednotlivých fázových bloků pak byla
cca 2 až 2,5 hodiny.
23
Obr. 1. Situace v povodí „Modry potok“, Krkonoše.
Fig. 1. Situation in the catchment „Modrý potok“, the Giant Mountains.
Data vhodná ke konstrukci modelu podloží sněhového pole byla získána v polovině srpna 2000
po úplném roztátí sněhu. Byla použita liniová měření na ploše o rozměrech 400 x 250 m, která
pokrývá celou oblast zimních měření, tedy oblast s největší kumulací sněhu. Ke konstrukci digitálních výškových modelů (DEM), byl používán příkaz TOPOGRID programu ArcGis 8.3
(ArcInfo), pomocí kterého lze generovat výškové modely z 3D bodových, liniových nebo polygonových dat. Tato interpolační metoda, navržená především pro tvorbu hydrologicky korektních
3D modelů, je založena na programu ANUDEM, který vyvinul Hutchinson (1988, 1989) pro potřeby hydrologického výzkumu. Všechny parametry příkazu TOPOGRIDTOOL byly použity
v původním nastavení.
Dvojice digitálních modelů byly poté zpracovány v prostředí ArcInfo (model povrchu sněhu z daného období a model povrchu beze sněhu – srpen 2000) a jednoduchou aritmetickou operací byly
vytvořeny modely vertikálních výšek sněhu měřené oblasti.
Tyto modely pak byly využity jednak pro odhad vodní zásoby sněhu, rozlohu měřené plochy,
průměrné výšky sněhové pokrývky a plošné rozložení výšek sněhové pokrývky měřeného sněhového pole.
24
Obr. 2. Kinematická měření GPS prováděná různými postupy.
Fig. 2. Kinematic GPS measurement by various methods.
Výsledky a diskuse
Teprve po získání prvních výsledků sněhových měření pomocí systému GPS mohl být lépe posouzen vliv sněhové pokrývky včetně navátého sněhu na odtokové poměry v povodí Modrého
potoka. Již na počátku sledování odtokových poměrů při monitorování distribuce některých chemických látek v povodí byly zřejmé nesrovnalosti mezi měřeným množstvím vody ve srážkách a
na odtoku z něj. Bylo zřejmé, že množství vody, které odtéká z povodí, neodpovídá měřeným
srážkám, dokonce je mnohdy převyšuje. Uvážíme-li ještě evapotranspiraci, pak musíme konstatovat, že na vstupu vodních zásob se musí značnou měrou podílet jednak horizontální (usazené)
srážky ve vegetačním období a především, v případě Modrého dolu, silným větrem navátý sníh,
který by jinak zůstal ležet mimo hranice povodí. Porovnání srážkových úhrnů a odtokových výšek za jednotlivé hydrologické roky jsou uvedené v tabulce 1.
Tab. 1. Srážkové úhrny, odtokové výšky a rozdíly v jednotlivých letech (hydrologický rok)
Tab. 1. Sum of precipitation, runoff and their differences (hydrological year)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Precipit. Depth [mm]
1824
1944
1472
1715
1832
1295
1323
1387
1509
928
1145
1324
Odtoková výška
Runoff Depth [mm]
Rozdíl
1895
2307
1462
1633
2466
1912
1912
1946
2051
1034
1698
1991
-71
-363
10
82
-634
-617
-589
-559
-542
-106
-553
-667
Srážky
Difference of Level
[mm]
Za povšimnutí stojí údaje o srážkách do roku 1998. Ty se jeví jako mírně nadsazené oproti dlouhodobému průměru z let 1961 – 1990 ze Sněžky, který činí 1261 mm (Czerwinski et al., 1995).
Naproti tomu údaje od roku 1999 se již jeví jako přesnější. Také rozdíly mezi srážkami a odtokem jsou od roku 1999 velmi reálné kromě roku 2003, který byl extrémně suchý.
Oblast s extrémně vysokou sněhovou pokrývkou zabírá plochu zhruba 25 ha (10 % celkové plochy) ve vrcholových partiích povodí při jeho severním a severozápadním okraji. Jedná se o návětrná místa, která jsou ve směrech dvou křížících se větrných proudů. Hlavní systém je směru Z-V
a k němu napříč probíhá často proudění směrů SZ-JV až SV-JZ (Vulterin, 1969). Tyto směry velmi silných větrů, které často doprovází mohutné sněžení, jsou společně s vhodnými geomorfolo-
25
gickými podmínkami příčinou velkých kumulací sněhu v povodí (obr. 1). Dalších přibližně 10 –
–15 % plochy je se zvýšenou pokrývkou sněhu a na zbylých cca 75 % plochy je výška sněhové
pokrývky úměrná poloze a sněhovým srážkám. Kinematická měření GPS probíhala na ploše přibližně 5 – 10 ha v oblasti nejvyšší akumulace sněhu na lavinové dráze, jejíž horní část tvoří příčně protáhlé sněhové pole známé jako „Mapa Republiky”. Ve zbytku oblasti s vysokou akumulací
sněhu zatím pouze odhadujeme maximální výšku sněhu podle nepřímých pozorování a délky trvání sněhové pokrývky. Výsledky měření na ploše sněhového pole Mapa Republiky jsou shrnuty
v tabulce 2. Velikost měřené plochy, maximální výška sněhové pokrývky, celkové množství sněhu na měřené ploše a průměrné výšky jsou přímým výstupem analýzy v GIS, vodní zásoba byla
získána propočtem s odhadnutou hustotou sněhu pro jednotlivá období: únor až duben –
0,3 g/cm3, květen a červen – 0,4 g/cm3 a červenec – 0,45 g/cm3.
Obr. 3. Srovnání distribuce sněhu na sněhovém poli Mapa republiky v letech 2002 (nahoře) a 2003 (dole)
Fig. 3. Snow distribution in the snow-bed “Map of Republic” in the years 2002 (above) and 2003 (below)
26
Velmi cennými výsledky GPS měření jsou také mapy distribuce sněhu na sněhovém poli, včetně
znalostí absolutních maxim a jejich míst (obr. 3). Tyto údaje pak mimo jiné slouží např. botanickým studiím a studiím geomorfologickým (Dvořák et al., 2004, Hejcman et al., 2006).
Tab. 2. Výsledky kinematických měření GPS na sněhovém poli “Mapa Republiky”
Tab. 2. Results of kinematic GPS measurements of snowpatch “Map of Republic”
Období
Period
04/2000
05/2000
06/2000
05/2001
02/2002
05/2002
04/2003
04/2004
05/2004
06/2004
07/2004
03/2005
Plocha
Area
Max. výška
Max. Depth
Množství sněhu Průměrná výška
Amount of Snow Mean Depth
[m2]
41866
38423
18038
18200
41411
58108
52151
70432
52112
31348
2250
[m]
15,7
10,5
7,8
6,1
10,9
13,4
7,6
14,3
10,9
8,8
5,3
[m3]
317244
153226
60752
43446
196065
302054
115761
346666
184549
82629
6885
[m]
7,6
4,0
3,4
2,4
4,7
5,2
2,2
4,9
3,5
2,6
3,1
91669
15,3
506276
5,5
Odhadnutá vodní zásoba
Estimated Snow Water Storage
[m3]
95173
61290
24300
17378
58819
120821
34728
103999
73819
33051
3098
151882
[mm]
2273
1595
1347
954
1420
2079
665
1476
1416
1054
1377
1656
Závěr
O tom, že velmi významným podílem vodní bilance povodí Modrého potoka jsou sněhové srážky
včetně vodní zásoby uložené formou navátého sněhu z přilehlých oblastí, svědčí například skutečnost, že v dubnu a květnu vlivem tání odtéká z povodí kolem 50 % celkového množství povrchového odtoku naměřeného za období hydrologického roku. V současnosti však přesná kvantifikace celkového podílu samotného navátého sněhu na vodní bilanci povodí není možná. Chybí totiž GPS údaje z dostatečně velké plochy doplněné gravimetrickým měřením sněhu v průběhu
zimní sezóny na vybraných reprezentativních místech povodí. Zjištěné výsledky na sněhovém
poli Mapa Republiky jsou však poměrně slibné a ukazují, že tento způsob měření výšky sněhové
pokrývky v místech, kde selhává měření pomocí lavinových sond, má budoucnost a umožní
v kombinaci s klasickým postupem doplnit mapu výšek sněhové pokrývky pro celé povodí
Modrého potoka v dalších letech.
Poděkování
Příspěvek vznikl za podpory AV ČR (Výzkumný plán AV0Z20600510) a GAČR
(GA205/05/2312).
Summary
Dvořák I. J., Tesař M. and Harčarik J.: Wind drifted snow influence on the water balance
in the catchment „Modrý potok“, the Giant Mountains, Czech Republic. There are very
specific components of the water balance in the mountain headwater regions. Beside the point of
27
cloud- and fog-water deposition it is mainly accumulation of water in the snow cover drifted in
the watershed by the wind.
Uneven distribution of the snow cover over the mountainous terrain is a well known phenomenon
in all alpine and arctic areas. The result of this unevenness is a mosaic of microhabitats with
various snow depths, different melting dates and snow free periods. Sites with a deep snow pack
and, subsequently, with a short snow free period are called snow-beds. Snow pack in snow-beds
varies from several meters to 20 meters and more (Wijk, 1986; Stursa et al., 1973; Kudo, 1991).
Wire probes can be reliably used up to snow depths of 3 m only. To get more realistic data, two
digital models using cinematic carrier phase–based GPS measurements were developed: (1) a
model for snow surface data, applied at the end of five winter seasons from 2000 to 2005, and (2)
a model for the underlying snow free ground surface, applied after the snow melt in August 2000.
These two models, overlaid in the GIS environment, have identified snow depths.
The cinematic carrier phase–based GPS measurements with TRIMBLE Pathfinder ProXR and
Pathfinder Power receivers were conducted in periods of the highest snow accumulation. For a
greater part of the snow bed with potential high snow accumulation, relevant data were collected
by parallel line measurements 5 - 10 m apart (collection of line data by walking or slow
horizontal skiing or by a rope-driven sledge with a GPS receiver across the snowbed), combined
with a ‘‘stop and go method’’ (walking followed by a stop for measurement, collection of point
data, Fig. 2.) Complete data for the whole snow patch were collected in a regular network by the
‘‘stop and go method’’ in a later period of spring when the snow cover was safe enough for
surveying. Subsequent construction of the snow surface model was performed for data sets
belonging to each year. Data for the construction of the snow-free ground surface model were
collected after the snow melting in mid-August 2000. We used the line measurements in a plot
400 m x 250 m in size, which covered the entire snow bed area. For the creation of digital
elevation models (DEMs), the TOPOGRID command in ArcGis 8.3 (ArcInfo) was used, which
generated a grid of elevations from 3-D point, line, and polygon data. This interpolation method,
specifically designed for the creation of a hydrologically correct DEM, was based on the
ANUDEM program developed by Hutchinson (1988, 1989) for hydrological research. The snow
depths were obtained and snow maps constructed accordingly. These “snow“ results can be used
for more realistic estimation of water content of snow in the watershed, distribution of snow
depth during the winter seasons and define the water balance more precisely.
The objectives of this study were to highlight water storage in the snow-beds and show the GPS
cinematic measurements as a contribution to understand more the snow accumulating and
melting processes in the Modrý potok basin (2,62 km2, 1010 - 1554 m a. s. l.) in the Giant
Mts.(Fig. 1).
Literatura
CZERWINSKI J. et al.: Wysokogorskie obserwatorium meteorologiczne na Sniezce. Wroclaw
1995.
DVOŘÁK I.J., KOCIÁNOVÁ M. & PÍRKOVÁ L.: Příklad využití technologií GPS a GIS při studiu
kryoplanačních teras na Luční a Studniční hoře. In ŠTURSA J., MAZURSKI K.R., PALUCKI A.
& POTOCKA J. (eds.) Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad
2003, Szklarska Poreba, Opera Corcontica, 41, s. 18 – 24, Vrchlabí 2004.
HEJCMAN M., DVORAK I.J., KOCIANOVA M., PAVLU V., NEZERKOVA P., VITEK O., RAUCH O. &
JENIK J.: Snow Depth and Vegetation Pattern in a Late-melting Snow bed Analysed by GPS
and GIS in the Giant Mountains, Czech Republic, Arctic, Antarctic, and Alpine Research,
Vol. 38, No. 1, 2006, s. 90–98, Colorado, USA 2006.
28
HUTCHINSON M. F.: Calculation of hydrologically sound digital elevation models. Third
International Symposium on Spatial Data Handling, Sydney. Columbus, Ohio: International
Geographical Union 1988.
HUTCHINSON M. F.: A new procedure for gridding elevation and stream line data with automatic
removal of spurious pits. Journal of Hydrology, 106, s. 211–232, 1989.
KUDO G.: Effects of snow-free period on the phenology of alpine plants inhabiting snow patches.
Arctic and Alpine Research, 23(4), s. 436–443, Colorado, USA 1991.
STURSA J., JENIK J., KUBIKOVA J., REJMANEK M. and SYKORA T.: Snow cover of the Western
Giant Mountains in the abnormal winter 1969/1970, and its ecological meaning. Opera
Corcontica, 10, s. 111–146, Praha 1973.
WIJK S.: Performance of Salix herbacea in an Alpine snow-bed gradient. Journal of Ecology, 74,
s. 364–375, Blackwell Publishing 1986.
VULTERIN A.L.: Studie přízemních vzdušných proudů v Modrém dole v Krkonoších a jejich
důsledků. Opera Corcontica 6, s. 35-43, Praha 1969.
29
VPLYV NADMORSKEJ VÝŠKY, EXPOZÍCIE, PORASTU A DRUHU
PORASTU NA HYDROFYZIKÁLNE VLASTNOSTI SNEHOVEJ
POKRÝVKY V BIOSFÉRICKEJ REZERVÁCII POĽANA, V ZIMÁCH
2003/04, 2004/05
Matúš Hríbik, Jaroslav Škvarenina
Technická Univerzita vo Zvolene
Vplyv snehu na lesné porasty si najviac uvedomujeme v oblastiach nad polárnou i snežnou
čiarou, kde za spolupôsobenia chladu, nedovolí prežiť vegetácii. Nezanedbateľný vplyv má
pozitívne vnímaný izolačný účinok snehu na zamŕzanie pôdy a na tepelný režim pôd. Sneh je
zlým vodičom tepla, preto zmenšuje vyžarovanie tepla z pôdy a tým aj jej ochladzovanie.
Ultrafialové žiarenie a viditeľnú časť spektra absorbuje sneh len nepatrne. Absorpcia
infračerveného žiarenia však dosahuje až 99,5%. Preto pri nedostatočnej snehovej pokrývke
(asi 0,2m) na nezamrznutej pôde stráca pôda málo energie vyžarovaním a len slabo, prípadne
vôbec nezamrzne. Podľa výsledkov výskumu z minulých rokov lesné pôdy zo stredných
a vyšších polôh (nad 500 – 600 m n. m.) spravidla vôbec nepremŕzajú. Snehová pokrývka
totiž v týchto polohách obyčajne pôdu pokryje a pred následkami silných mrazov ju výborne
chráni. Snehová pokrývka teda spôsobuje, že pôdotvorné procesy môžu, síce v obmedzenom
množstve prebiehať aj v zime. ŠÁLY (1978).
Vysoká snehová pokrývka je pre nízku vegetáciu aj pre väčšinu drobných živočíchov
priaznivá, lebo ich chráni pred mrazom. Na veľké organizmy však pôsobí vysoký sneh
nepriaznivo, láme konáre stromov, zvieratám sťažuje prístup k potrave, obmedzuje ich
pohyblivosť. Avšak zamrznutý sneh robí potravu nedostupnou pre zver, ktorá si hľadá obživu
pod rozhrabaným snehom. Ľad a sneh na vodách zabraňuje výmene plynov medzi vodou a
ovzduším, čo vedie k duseniu rýb a pod. Sneh však môže narobiť aj veľké škody na
porastoch, alebo sťažiť resp. zamedziť prístup k nim.
Vplyv lesných porastov na snehové pomery je nesporne značný a jeho praktický význam
z hľadiska hydrických účinkov rastie tak, ako sa v ročnom úhrne atmosférických zrážok
zväčšuje podiel zrážok v tvare snehu. Vplyv lesa na sneh a jeho praktický význam pre
hydrické účinky závisí teda predovšetkým od klimatickej oblasti. Tam kde snehové zrážky
majú značný podiel na celkových zrážkach, ako je tomu napríklad v Kanade, Rusku,
Škandinávii, ale aj v horských oblastiach, má sneh podstatný vplyv na režim i množstvo
odtoku vody pri topení, na utváraní jarných povodní, na hydrologický režim riek a krajiny.
Snehová pokrývka je v našich podmienkach významným prírodným fenoménom. Zrážky
v zimnom období sa niekoľko mesiacov akumulujú v povodí a potom sa v relatívne krátkom
čase uvoľňujú, čo má nezanedbateľný vplyv nielen na kvantitatívne, ale aj na kvalitatívne
prejavy vodného cyklu. Z vodohospodárskeho hľadiska vplyv snehovej pokrývky prejavuje
najmä na jar a topenie snehu spôsobuje, že z hľadiska ročného rozdelenia odtoku sa maximá
v našich tokoch vyskytujú práve v jarnom období.
Pôsobenie lesa na sneh je veľmi rozdielne, pokiaľ ide o kontinentálny, alebo oceánický charakter zimného počasia V prípade kontinentálneho charakteru zimy prebieha počas celej zimy
akumulácia snehu bez prerušení odmäkom, rozdiely v hromadení zásob vody v snehu medzi
lesom a voľnými plochami závisia predovšetkým na intercepcii tuhých zrážok (resp. na tvorbe
horizontálnych zrážok v lesoch horských) a na účinkoch vetra na snehovú pokrývku na voľných priestranstvách. V prípade oceánického charakteru zimy akumuláciu snehu častejšie prerušujú odmäky, ktoré zapríčiňujú zmenšovanie výšky snehu ako aj zásob vody v snehovej
30
pokrývke, najmä však na otvorených miestach, kde býva všeobecne vyššia intenzite topenia
snehu: pri nich môže snehová pokrývka aj celá zmiznúť a potom sa zase znova vytvoril. Akumulačné vlastnosti lesa sú potom závislé predovšetkým na porastovej klíme, ale aj na dĺžke
odmäku; napr. ak nastane chladnejšie obdobie so snežením skôr, ako sa roztopí sneh v lesoch,
môže sa prejaviť hromadenie snehu lesom výraznejšie na rozdiel od voľného priestranstva
(Krečmer - Fojt 1972).
Pri rozbore problematiky snehovej pokrývky si osobitnú pozornosť zaslúži intercepčný proces
zachytávania snehu v korunách, ktorý je podstatne iný, ako u zrážok kvapalných. V tomto
smere by bolo potrebné rozlišovať intercepciu okamžitú, to je intercepciu spojenú s činiteľmi
pôsobiacimi v čase zrážky a intercepciu celkovú spojenú s činiteľmi pôsobiacimi počas
ďalšieho obdobia. Intercepcia celková je spravidla vždy menšia, ako intercepcia okamžitá,
pretože časť snehu, pôvodne zachytená v korunách stromov, sa dostáva na zem vplyvom vetra
(sfúkavanie snehu) a vplyvom teploty (skvapkávanie vody zo snehu pri kladných teplotách).
Porastová klíma ovplyvňuje sneh v lesnom poraste znížením intenzity topenia oproti bezlesiu,
menšou účinnosťou teploty vzduchu na topenie snehu, vylúčením odviatia snehu, pomalšie
prebiehajúcou metamorfózou snehovej pokrývky. Za určitých podmienok tak môže dochádzal
k tomu, že les aspoň v určitom období má väčšiu zásobu vody oproti voľnému terénu. Klíma
malých rúbanísk pôsobí všestranne k podpore hromadeniu snehu na ich plochách. K hromadeniu snehu tu prispieva aj systém vzdušného prúdenia, ktoré tam strháva zrážkové elementy
z okolia. Veľké rúbaniská majú príjem zrážok rovnaký s bezlesim. Výšky snehu ako aj zásoby
vody v snehu sú tu menšie ako pod porastom, čo je podmienené najmä tým, že tu dochádza k
odvievaniu snehu, ako aj tým, že na voľných priestranstvách je intenzívnejší výpar a topenie
snehu.
Hospodársky spôsob má veľký vplyv na ukladanie snehu, topenie snehu, premŕzanie a rozmŕzanie pôdy a preto aj na utváranie odtoku. V lesných porastoch, kde bol aplikovaný výberný a podrastový hospodársky spôsob, sú zásoby snehu obvykle po znížení zapoja korún väčšie
ako v porastoch nedotknutých ťažbou. Prevedenie hospodárskych zásahov v poraste - hlavne
však rubných a predrubných ťažieb - sa podstatne prejaví na ukladaní snehu. So zvyšovaním
intenzity výchovných zásahov (po určitú hranicu) sa zväčšuje výška snehovej pokrývky aj
zásoby vody v snehu. Prepúšťanie zrážok k povrchu pôdy je závislé aj na štruktúre porastov.
Porasty s etážami a porasty rôznoveké zadržujú väčšie množstvo zrážok ako porasty
jednoetážové a rovnoveké.
Les má podstatný vplyv nielen na ukladanie snehu , ale aj na jeho roztápanie. Pod korunami
stromov trvá topenie snehu dlhšie, roztápanie prebieha s menšou intenzitou ako na otvorených miestach. Základnými príčinami pomalšieho a dlhšieho topenia snehu v porastoch v porovnaní s voľnou plochou sú zoslabenie slnečného žiarenia spojené so stratami radiačnej energie v korunách stromov a malá intenzita výmeny tepla v poraste medzi ovzduším a snehom
v dôsledku oslabeného prúdenia vzduchu.
Dĺžka trvania a intenzita topenia snehu pod korunami lesa závisia na druhovej skladbe, zapoji
a veku porastov. Pri druhovej skladbe je rozhodujúci podiel ihličnanov, napr. prímes smreku k
listnáčom znižuje intenzitu a zväčšuje dĺžku topenia snehu (Pobedinskij, Krečmer 1984). To
isté bolo pozorované aj v borovicových porastoch. Najpodstatnejší rozdiel v trvaní a intenzite
topenia snehu medzi voľnou plochou a lesom sa pozoruje v porastoch smrekových a jedľových. Tak napr. intenzita topenia oproti voľnej ploche je tu 2-9 krát menšia a dĺžka trvania topenia snehu o 20 - 30 dní dlhšia (Klincov 1973 ex Pobedinskij, Krečmer 1984). Na severných
svahoch sa vplyv lesa na trvanie topenia snehu prejavuje menej ako na južných svahoch.
V lesných porastoch rovnakej druhovej skladby, intenzita topenia snehu rastie, avšak jeho
trvanie sa zmenšuje podlá zmenšovania zapoja. Vyššia intenzita topenia, napr. v listnatých
31
porastoch v porovnaní s porastmi ihličnatými však neznamená, že snehová pokrývka sa tam
roztopí skôr. Vplyvom vyššej zásoby vody v snehu v bukovom poraste oproti smrekovému
sa sneh roztopil skôr v poraste smrekovom, hoci s nižšou intenzitou (Kantor 1979 In
Krečmer 1984). Veľký význam pri topení má tiež vek lesných porastov. V žrďovinách a dospievajúcich lesných porastoch, ktoré sa obvykle vyznačujú hustým zápojom, trvá topenie
snehu dlhšie oproti mladinám a dospelému porastu. Nemenej významný pre intenzitu a
trvanie topenia snehu je aj hospodársky spôsob. Ak sa po clonných a zvlášť výberných ťažbových zásahoch zvyšuje intenzita topenia a skracuje jeho trvanie o pomerne malé hodnoty, tak
na holoruboch vzrastá intenzita topenia snehu o 1.5 - 2 krát.
Predmet výskumu
Vo svojej práci sa zameriavame na monitorovanie vplyvu meniacej sa nadmorskej výšky,
vplyvu lesného porastu, vplyvu expozície svahov a rôzny typ počasia na hydrofyzykálne
vlastnosti snehovej pokrývky. Zhodnotili sme nasledovné vlastnosti:
• Výška snehovej pokrývky
• Hustota snehovej pokrývky
• Vodná hodnota snehovej pokrývky
Charakteristika skúmaného územia a výskumných plôch
Základné fyzikálne vlastnosti sme monitorovali v roku 2004 približne v dvojtýždňových
intervaloch a v roku 2005 približne v trojtýždňových intervaloch v čase maximálneho
výskytu snehových zásob v horských polohách Biosférickej rezervácie CHKO Poľana.
Popis územia BR Poľana podrobne zachytávajú renomované publikácie venované tomuto
územiu, napríklad SLÁVIKOVÁ a KRAJČOVIČ (1996), MIDRIAK (1999), MIDRIAK a kol. (1997),
VRANA a kol (1986), ŠTOCKMANN (1986), SLÁVIK (1992), POLÁŠKOVÁ (1965), MIHÁLIK
A SLÁVIK (1991), ŠKVARENINA A MINĎÁŠ (2002), MINĎÁŠ A KUNCA (1997) a iné.
Celkovo sme mali vytýčených 11 výskumných plôch na voľnej ploche a 12 plôch v poraste
Podľa makroexpozície ich rozdeľujeme na severný výškový tranzekt pozostávajúci
z výskumných plôch: Bátovský balvan- Kyslinky – Zálomská –Otočka pod búdou – Dudáš –
hrebeň sedlo Priehybina o celkovom výškovom intervale 600 – 1281 m a na južný tranzekt
pozostávajúci z výskumných plôch: Priehybina – Podvlek – Spájka – Riedina – Nad lúky –
Bystré Vrátka o výškovom rozpätí od 1281 – 660 m n. m. Prehľadnejšiu charakteristiku
monitorovaných plôch podáva tabuľka 1.
Snažili sme sa podľa možnosti vybrať plochy, na ktorých sme porovnávali les z volnou
plochou, z rovnakými podmienkami vplyvu, tak aby mali približne rovnaký sklon, expozíciu,
nadmorskú výšku a aby sme sa vyhli nežiadúcim vplyvom (vietor, ležoviská zveri, turistické
lokality...). Voľné plochy nemali charakter makroplôch typu otvorených polí, oráčin,
úhorových pôd, boli to menšie plôšky ako políčka pre zver, lesné sklady, rázcestia.
Metodika monitoringu snehovej pokrývky
Fyzikálne vlastnosti snehovej pokrývky sme zisťovali hmotnostnou metódou pomocou váhového snehomera VS-43. Zároveň sme otestovali aj modernizovaný snehomer s digitálnymi
váhami. Avšak po negatívnych skúsenostiach nielen v extrémnych podmienkach (-25 °C),
sme používali, síce ťažší no omnoho spoľahlivejší, rokmi overený snehomer VS - 43.
Vychádzali sme z metodiky merania všeobecne používanej dlhšie roky. Na volnej ploche sme
robili tri odbery a päť v lesnom poraste na zistenie vodnej hodnoty snehu a desať krát sme
merali výšku snehu ako na voľnej ploche tak aj v poraste. Po predchádzajúcich skúsenostiach,
32
viacej odberov bolo časovo neúnosných a štatisticky málo významných. Menej odberov sa
však už prejavovalo na správnosti výsledkov.
Tab. 1. Lokality monitoringu hydrofyzikálnych vlastností snehovej pokrývky
Table 1. Places of monitoring hydro – physical characteristics of snow cover
Lokalita
nadmorská
výška
600 m n. m.
vegetačný
stupeň
3
vek
drev. zloženie a zasúpenie
zakm.
exp.
25r.
15 - 20r.
bk 90, hb 10
sm 100
0.9
1
S
Dolná Zálomská
790 m n. m.
4
120r.
sm 35,,jd 20 ,bk 20, smc 25
0.8
SZ
Horná Zálomská
940 m n. m.
5
70 - 80r.
bk 100
0.9
SZ
Otočka pod búdou
1000 m n. m.
5
60r.
sm 100
1
S
Dudáš
1120 m n. m.
6
do 150r.
sm 30, jd 25, bk 30, jvh 15
0.8
S
Sedlo Priehybina
1280 m n. m.
7
do 120r.
sm 50, bk 30, jvh 20
0.8
Pod vlek
1160 m n. m
6
110r.
bk 100
0.9
J
Spájka
1040 m n. m.
5
90r.
sm 40, jd 25, bk 20,smc 15
0.8
JZ
Riedka hora
900m n. m
5
120r.
sm 85, jd 15
0.7
J
Nad lúky
780 m n. m
4
80r.
0.9
JJV
Bystré - Vrátka
680 m n. m
3
40r.
sm 25, smc 25, vej 20, bk 20,
cv 10
sm 80, os 15, br 5
1
JJV
Pod Bátovským
balvanom
Výsledky a diskusia
V zime 2003/04 v dôsledku striedania chladných a teplých periód sa výška snehovej pokrývky počas jej trvania výrazne menila. Najvyššie hodnoty sme zaznamenali v termíne 12.3. – do
89 cm v najvyšších partiách BR Poľana. Tento termín môžeme považovať aj za vrchol zimy
v sledovanom výškovom tranzekte, nakoľko pri následnom monitorovacom termíne (26.3)
sme zaznamenali snehovú pokrývku už len v troch najvyšších lokalitách. Lesný porast mal
výrazný modifikačný vplyv na výšku snehovej pokrývky. Všeobecne môžeme povedať, že
pod korunami lesných porastov sme namerali nižšie výšky snehu, než na voľnom
priestranstve. Výška snehu v lesných porastoch sa tiež vyznačovala vyššou variabilitou
a variačným rozpätím. Tento stav sa najvýraznejšie prejavil pri meraní 27.2. V tomto termíne
napadlo veľké množstvo čerstvého, ťažkého snehu. V dôsledku rýchleho opadu snehu z korún
(hlavne v nižších polohách) došlo k jeho nerovnomernému rozloženiu. Táto situácia mala zotrvačný vplyv na výsledky merania výšok snehu v ďalších termínoch.
Zima 2004/05 bola bohatá na snehové zrážky a potvrdzuje to slová spokojných nadšencov
zimných športov. Monitoring tejto charakteristiky pre jednotlivé časové termíny roku 2005
podávajú obrázky 3 a 4. Maximálnu výšku snehu sme namerali na najvyššie situovanej voľnej
ploche 24.2.2005 a to až 147 cm, čo je o 58 cm viac ako v tom istom čase v roku 2004 cm
a skoro o 60 cm viac ako vo vrchole zimy 2003/2004.
33
Začiatok konca zimy datujeme od 4.4.keď v najnižších polohách začal miznúť sneh, ale v 7.
vegetačnom stupni bolo ešte okolo 80 cm snehu.
Pri porovnaní južného a severného výškového profilu môžeme zjednodušene povedať, že celkovo na severnej strane sa vyskytovalo viacej snehu. Avšak pri nástupe zimy a meraní vykonaných 29.1 a čiastočne 24.2 2005 vplyvom nástupu oblačnosti z juhu a pôsobení horstva Poľany ako určitej bariéry sa v južnom výškovom tranzekte vyskytovalo viacej snehu.
V roku 2005 sa porast tiež prejavil ako modifikátor výšky snehovej pokrývky, no nie až do
takej miery ako v roku 2004, čo vyplýva z absenciou odmäkov v zime 2005.
Hustota nového snehu sa pohybuje v rozmedzí 0,01-0,2 g.cm-3. Po určitom čase dochádza k
určitému zhutneniu snehu, pričom sa snehové kryštáliky menia na ľadové zrniečka o priemere
menšom ako 0,5 mm a hustota sa zvyšuje na 0,15-0,25 g.cm-3. V priebehu dlhšieho času sa
vytvára starý sneh, ktorý má hrubozrnnú štruktúru s priemerom zŕn 1-3 mm. Hustota starého
snehu sa pohybuje medzi 0,25-0,6 g.cm-3. Po niekoľkých mesiacoch sa zvyčajne vytvára firn s
hustotou nad 0,58 g.cm-3 a veľkosťou zrniečok nad 3 mm. Hustota čistého ľadu pre porovnanie je 0,917 g.cm-3.
Zima 2003/04: Variabilita medzi jednotlivými nadmorskými výškami na voľnej ploche je
nižšia ako u vzoriek z lesných porastov. Pohybuje sa zväčša v intervale 0.25 až 0.5 g.cm-3, čo
svedčí o pomerne teplom charaktere zimy 2003/04 (hlavne v nadmorských výškach do 800
metrov). Hustota snehu zistená v lesných porastoch má vysokú variabilitu (0.15-0.6 g.cm-3)
z viacerých príčin: napríklad z dôvodu opadu ľadových vrstiev námrazy v hrebeňových polohách, tiež vplyvom tvorby ľadových vrstiev po roztopení a následnom zamrznutí snehu a odkvapom tekutých zrážok z korún stromov. Maximálnu hodnotu hustoty predstavujú zľadovatené zvyšky snehu v smrekovej mladine (26.3.).
Zima 2004/05: Kontinentálny ráz počasia v prvej polovici zimy roka 2005 sa prejavil na vyrovnanosti hustôt snehu. Hustota, výraznejšie začala rásť najskôr v nižších polohách a hlavne
od sledovaného dňa 17.3. až do dňa 4.4.2005, kde maximálna priemerná hustota je 0.46 g/cm³
v nižšej polohe severného tranzektu. Maximálnu hustotu 0.56 g/cm³ sme namerali na južnom
výškovom tranzekte v exponovanom zmiešanom lese vo výške 1040 m n. m.
V snehovej pokrývke sa v zimnom období akumuluje značná časť (20-30 %) z celoročného
úhrnu zrážok. Stanovenie zásob vody v snehovej pokrývke poskytuje zaujímavé údaje pre
ochranu povodia pred povodňami, ako aj pre zistenie jarných zásob vody v pôde, využiteľných napríklad pri zalesňovaní. Vo všeobecnosti je vodná hodnota snehu v poraste nižšia,
v dôsledku vysokej intercepcie snehu (môže byť až do 35 %. Pobědinskij, Krečmer (1984)).
Túto skutočnosť sme zistili v roku 2003/04 aj na našich monitorovacích plochách z výnimkou
hrebeňovej lokality 1280 m n. m. sedlo Priehybina. V týchto polohách častá tvorba zrnitej námrazy v korunách smrečín a jej následný opad pod porast výrazne zvyšuje vodnú hodnotu
snehovej pokrývky v poraste. Obrázky tiež dokumentujú výrazne vyššiu variabilitu vodnej
hodnoty v porastoch. Absolútne najvyššiu vodnú hodnotu (skoro 300 mm) sme zistili na voľnej ploche v nadmorskej výške 1280 m n. m v dátume merania 12.3. 2004
V zime 2004/05 vďaka bohatým zrážkam pozorujeme aj vysokú hodnotu vodnej hodnoty
snehu. V sedle Priehybina sme namerali najvyššiu hodnotu 17.3.2005 a to až skoro 500 mm
čo je až 40 % z celoročného úhrnu zrážok v týchto polohách. V lesnom poraste hodnota klesla
na 332 mm v rovnakej nadmorskej výške. Je to však stále dosť a poukazuje to na vplyv
porastu zmierňovania extrémov. Lebo ku koncu sledovaného obdobia 15.4.2005 v poraste
bolo ešte 163 mm vody zatiaľ čo na voľnej ploche len 82 mm.
Vodnú hodnotu snehu v poraste, na voľnej ploche, v roku 2004 i 2005, v severnom aj južnom
výškovom tranzekte znázorňujú obrázky 5, 6. Je zaujímavé, že podľa maximálnej výšky
34
snehu bol v roku 2005 vrchol zimy 24.4.2004, zatiaľ čo podľa vodnej hustoty snehu vrchol
bol dosiahnutý 17.3. 2005.
Porovnanie druhu porastu na výšku a vodnú hodnotu snehu
Porovnávali sme smrekový asi 20 ročný porast, bukový porast vo veku 40 rokov a voľnú plochu. Zistené výsledky poukazujú na to, že do vrcholu zimy má vždy najvyššiu výšku voľná
plocha, potom nasleduje s malými odchýlkami bukový les. Výška snehu v smrekovom lese
však aj cez pomerne teplejšie počasie lepšie odoláva vďaka lepšiemu zápoju ihličnatých vetiev. Situáciu znázorňuje obrázok 1.
Vodná hodnoty snehu je tiež najvyššia na voľnej ploche do vrcholu zimy. V smrekovom lese
je väčšia vodná hodnota snehu v oceánickom type počasia v roku 2004. Ak však prebieha
kontinentálny typ počasia, vodná hodnota snehu do vrcholu zimy je vyššia v bukovom lese.
Pri topení snehu sa aj tu prejavuje tlmivý účinok ihličnatých porastov. Porovnanie popisuje
obrázok 2.
v ýška snehu (cm)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
4
00
.2
2
.
27
4
00
.2
2
5.
4
00
.2
3
.
12
4
00
.2
3
.
26
v oľná plocha
5
00
.2
2
.
24
5
00
.2
1
.
29
bukov ý les
5
00
.2
3
.
17
5
00
.2
4
4.
smrekov ý les
Obr. 1. Rozdiel výšky snehu na voľnej ploche, v bukovom a smrekovom lese
Fig. 1. Difference of deep of snow on the free area, in beech and spruce forest
vodná hodnota snehu (mm)
200
150
100
50
0
04
20
.
2
5.
04
20
.
.2
27
04
04
05
05
05
05
20
20
20
20
20
20
.
.
.
.
.
.
4
.3
.3
.1
.2
.3
4.
12
26
29
24
17
voľná plocha
bukový les
smrekový les
Obr. 2. Rozdiel vodnej hodnoty snehu na voľnej ploche, v bukovom a smrekovom lese
Fig. 2. Difference of water equivalent of snow on the free area, in beech and spruce forest
35
136cm
1500
116cm
1300
121cm
1100
mn. m.
97cm
107cm
86cm
67cm
v ýška snehu
63cm
900
51cm
47cm
70cm
700
500
0
2
4
6
8
sev erná exp.
10
12
km
j užná exp.
Obr. 3. Priebeh výšky snehovej pokrývky 17.3.2005 na výškovom tranzekte BR Poľana – voľná plocha
Fig. 3. Progress of deep of snow cover 17.3.2005 on the transect BR Poľana – free area
117cm
1500
97.2cm
1300
85cm
1100
mn. m
.
51.2cm
60cm
59.4cm
66.2cm
v ýška snehu
54cm
900
31.4cm
31.4cm
44.4cm
700
500
0
2
4
6
sev erná exp.
8
10
12
km
j užná exp.
Obr. 4. Priebeh výšky snehovej pokrývky 17.3.2005 na výškovom tranzekte BR Poľana – porast
Fig. 4. Progress of deep of snow cover 17.3.2005 on the transect BR Poľana – cross timber
482.7mm
1500
386.3mm
339.3mm
1300
mn. m
.
270mm
328mm
217mm
183.7mm
1100
171.3mm
v odná hodnota snehu
154mm
900
170.7mm
116mm
700
500
0
2
4
6
sev erná exp.
8
km
10
12
j užná exp.
Obr. 5. Priebeh vodnej hodnoty snehu 17.3.2005 na výškovom tranzekte BR Poľana – voľná plocha
Fig. 5. Progress of water equivalent of snow cover 17.3.2005 on the transect BR Poľana – free area
36
332mm
1500
277.8mm
190,6mm
mn. m.
1300
166.8mm
138.6mm
146.8mm
1100
174.6mm
115mm
v odná hodnota snehu
79.8mm
900
117,8mm
79.2mm
700
500
0
2
4
6
sev erná exp.
8
km
10
12
j užná exp.
Obr. 6. Priebeh vodnej hodnoty snehu 17.3.2005 na výškovom tranzekte BR Poľana – porast
Fig. 6. Progress of water equivalent of snow cover 17.3.2005 on the transect BR Poľana – cross
timber
Záver:
Snehová pokrývka predstavuje významný ekologický faktor predovšetkým v horských lesných ekosystémoch. Akumulácia snehu v lesných porastoch prispieva ku spomaľovaniu jarného odtoku a k tvorbe zásob vody v pramenných oblastiach. Zmeny klímy pravdepodobne
prinesú aj zmeny v trvaní a množstve snehových zrážok. Tieto skutočnosti môžu podmieniť
následné zmeny v premŕzaní pôd a v konečnom dôsledku ovplyvnia produkciu i ekologickú
stabilitu lesov. Je preto potrebné včasné monitorovanie prebiehajúcich environmentálnych
zmien v montánnych oblastiach, pričom sledovanie snehových zrážok môže poukázať na
zmeny a narušovanie ochranných vlastností atmosféry.
Táto práca prináša výsledky dvojročného monitoringu hydrofyzikálnych vlastností snehovej
pokrývky. Pozorovania sa uskutočnili v čase kulminácie snehu v horských polohách od 5. 2.
do 26. 3. 2004 na severnom výškovom tranzekte v Biosférickej rezervácii CHKO Poľana
paralelne na voľných plochách a v lesných porastoch a od 29.1. do 15.4.2005 na severnom aj
južnom výškovom tranzekte paralelne na voľných plochách a v lesných porastoch. Sledovali
sme horské lesné ekosystémy vo výškovom intervale 600 až 1281 m n. m. Závery by sme
mohli predbežne zhrnúť do nasledovných zistení:
• Výška snehu zákonite rastie s nadmorskou výškou, v lesných porastoch je táto veličina
mierne nižšia ako na voľnej ploche približne o 20 – 30 %,
• v porastoch sme zistili vyššiu variabilitu výšky snehu v porovnaní s bezlesím,
• maximálna výška snehu dosahovala 89 cm v najvyšších polohách BR Poľana v roku
2005
• 147 cm v najvyšších polohách BR Poľana v roku 2005
• drevinové zloženie a vek lesného porastu výrazne ovplyvňujú výšku a priestorové
rozloženie snehovej pokrývky,
• hustota snehu v roku 2004 sa na voľných plochách pohybovala zväčša v intervale 0.25
až 0.5, čo svedčí o pomerne teplom charaktere zimy 2003/04 a jej oceánickosti
a dlhšie obdobie v roku 2005od 0.2 do 0.3 g.cm-3, čo poukazuje na kontinentalitu
zimy.
• hustota snehu zistená v lesných porastoch mala vysokú variabilitu (0.15-0.6 g.cm-3)
hlavne z dôvodu opadu ľadových vrstiev námrazy v hrebeňových polohách, tiež vplyvom tvorby ľadových vrstiev po roztopení a následnom zamrznutí snehu a odkvapom
37
•
•
•
•
tekutých zrážok z korún stromov. Maximálnu hodnotu hustoty predstavujú zľadovatené zvyšky snehu v smrekovej mladine (0.6 g.cm-3),
vodná hodnota snehovej pokrývky vyjadruje množstvo zrážok viazaných vo forme
snehu v ekosystéme. Najvyššie vodné hodnoty snehu dosahovali hrebeňové polohy
BR Poľany až 500 mm, čo predstavuje cca 40 % ročného úhrnu zrážok. S klesajúcou
nadmorskou výškou sa znižuje aj podiel snehových zrážok na vodnej bilancii územia.
smrekové porasty 7. vegetačného stupňa predstavujú dôležitú zásobáreň snehových
zrážok. Intercepcia pevných horizontálnych zrážok vo forme námrazy nadlepšuje
hydrické pomery lesných ekosystémov,
zima 2004/2005 mala dva vrcholy. Vodná hodnota snehu kulminovala 17.3. a výška
snehu kulminovala 24.2.,
na severnom výškovom tranzekte sa celkovo vyskytovalo viacej snehu. Avšak pri nástupe zimy a meraní vykonaných 29.1 a čiastočne 24.2 2005 vplyvom nástupu oblačnosti z juhu a pôsobení horstva Poľany ako určitej bariéry, opak bol pravdou.
Summary:
Hribik, M., Škvarenina, J.: Influence of altitude, exposition, forest stand and type of
forest stand on hydro-physical characteristics of snow cover in Biosphere reserve
Poľana in wintertimes 2003/04 and 2004/05.
The report reffers to characteristics of hydrophysical features of snow pack on the altitudinal
transects in Biospherical reserve CHKO Polana. The observations took place at the time of
culmination of the snow in mountain areas of northern transect from 5th February 2004 to 26th
March 2004 simultaneously on the free areas and in the cross timber with northern exposition.
They were performed in the same way in 2005 from 29th January to 15th April however also
on the free areas and in the cross timber on the southern transect. There were monitored
mountain ecosystems in range from 600 to 1280 meters above the sea level, where the depth,
density and water equivalent of snow cover have been observed. These found out magnitudes
were in different values according to expositions of areas observed, their altitudes and they
also differentiated by the place taking - whether they were measured on a free area, in
a deciduous forest or in a coniferous one and depending on a stocking and age. It was found
out that spruce stand of 7th altitudinal vegetation stage shape a very important reservoir of
snow precipitation which is also significant from the water service point of view as there is
some 30 % of total year precipitation bound in snow pack during the winter time. Since the
wintertime 2004/2005 from the long-term view was above standard, we have compared the
difference in storing, holding and thawing of the snow precipitation by different types of cross
timber in different altitudes with the wintertime 2003/2004 which was from long-term view
below the average. By this observation the influence of the forest to more regular distribution
of snow precipitation and following slowed-down release to over ground and underground
waters was proved.
Literatúra
BORSÁNYI, P., SOTÁK, Š. 2005: Zásoby vody v snehu v regióne stredného Slovenska.
In:Svetový meteorologický den, Banská Bystrica, 31. 03. 2005. Prezentácia, 16 s.
ČABOUN, A KOL., 1993: Ekologický a ekofyziologický výskum v lesných ekosystémoch VDO
Poľana – Hukavský Grúň, LVÚ Zvolen, 191s.
GUTTENBERGER, J., 1995: Der Einfluss von Niederschlag und Schneeschmelze auf die
Hochwasserbildung im Mittelgebirge, Meteorol. Zeitschrift, N.F. 4, s. 246 – 256.
38
HOLKO, L., KOSTKA, Z., PARAJKA, J., 2001: Snehová pokrývka, Životné prostredie, 35,s. 138141.
HRÍBIK, M., 2004: Snehové pomery v Biosférickej rezervácii CHKO Poľana, (práca Švoč),
Lesnícka fakulta, TU Zvolen, 25 s.
HRÍBIK, M., 2004: Vplyv nadmorskej výšky na hydro-fyzikálne vlastnosti snehovej pokrývky
v Biosférickej rezervácii Poľana, (práca Švoč), Fakulta ekológie a enviromentalistiky B.
Štiavnica , TU Zvolen, 24 s.
HRÍBIK, M., 2005: Snehové pomery horských lesných Biosférickej rezervácii CHKO Poľana,
(práca Švoč), Lesnícka fakulta, TU Zvolen , 21 s.
KŇAZOVICKÝ, L., 1967: Lavíny, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, 264 s.
KŇAZOVICKÝ, L., 1970: Západné Tatry, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava,
216 s.
KANTOR, P.,1979: Vliv druhové skladby lesných porostů na ukládání a tání sněhu v horských
podmínkách, Lesnictví, č.3, s. 25
KREČMER. V.(RED), 1980: Bioklimatický slovník terminologický a explikativní, Academia,
Praha, 244 s.
KYSELOVÁ, D., HRUŠKOVÁ, K., 2003: Zhodnotenie zásob vody v snehovej pokrývke v povodí
horného Hrona, zima 2002/2003, Slovenský hydrometeorologický ústav, 6 s.
LUNDBERG, A., 1993: Evaporation of intercepted snow – Review of existing and new
measurement methods, Journal of hydrology, s. 267 – 290
MIDRIAK, R. A KOL., 1997: Racionálne obhospodarovanie a využívanie územia BR Poľana
z krajinnoekologických a lesnícko-ekologických aspektov. Záverečná správa, vedeckotechnický projekt, 60 s.
MIDRIAK, R. (ED), 1999: Biosférické rezervácie na Slovensku, Vyd. Technická Univerzita vo
Zvolene, Zvolen , 122 s.
MIHÁLIK, Š., SLÁVIK, D.,1987: Kyslé zrážky v oblasti Poľany, In: Zborník medzinárodných
vedeckých konferencií, Zvolen, s. 101 –106
MIHÁLIK, A., SLÁVIK, D.1991: Ovplyvňovanie chemického zloženia zrážok v smrekovom a
bukovom poraste CHKO Poľana. Ochrana prírody, 11, s.131-194.
MIHINA, V. 1987: Metódy vyhodnocovania zásob vody v snehovej pokrývke na povodí
Hrona. Etapová zpráva: II-5-1/05/03, SHMÚ, Bratislava, 56 s.
MINĎÁŠ, J., KUNCA, V. 1997: Chemické zloženie atmosférických a podkorunových zrážok
v poraste jedľovej bučiny na lokalite Poľana - Hukavský grúň.. Forestry Journal, 43, 5 6, s. 329 - 341.
MRÁČEK, Z. - KREČMER. V. 1975: Význam lesa pro lidskou společnost, Státní zemědělské
nakladatelství, Praha, 225 s.
OTN ŽP 3109:02, 2002: Kvantita povrchových vôd. Meranie a vyhodnocovanie snehových
zásob v povodí, Schválená 25. 9. 2002, MŽP SR
POBEDINSKIJ, A. V., KREČMER. V. 1984: Funkce lesů v ochraně vod a půdy. Státní zemědělské
nakladatelství, Praha, 256 s.
POLÁŠKOVÁ, M., 1965: Geologické a inženýrsko geologické poměry údolí Hučavy u obce
Hrochoť, časopis pro mineralogii a geologii 10., č. 3, s. 229 – 240
SLÁVIK, D., 1992: Chránená krajinná oblasť – Biosférická rezervácia Poľana, Vyd. správa
chránenej krajinnej oblasti – biosférickej rezervácie Poľana , Zvolen, 57 s.
SLÁVIK, D., URBAN, P., 1989: Chránená krajinná oblasť Poľana, Obzor, Bratislava 36 s.
SLÁVIKOVA, D., KRAJČOVIČ, V. A KOL., 1996: Ochrana biodiverzity a obhospodarovanie
trvalých trávnych porastov CHKO - BR Poľana, Vyd. Nadácia IUCN, Svetová únia
ochrany prírody, Slovensko, Bratislava, v rámci projektu Regionálneho európskeho
programu IUCN so sídlom v Cambridge, Veľká Británia a Gland, Švajčiarsko, s. 180.
ŠÁLY, R., 1978: Pôda základ lesnej produkcie, Príroda Bratislava, 240 s.
39
ŠKVARENINA, J., MINĎÁŠ, J., 2002: Imisná záťaž horských lesov v CHKO Poľana, Acta
facultatis forestalis, XLIV, Zvolen, s. 29 - 44.
ŠTAMM, Ľ.,1994: Látková depozícia snehovou pokrývkou pod vybranými druhmi drevín
v ekosystéme jedľobučiny, diplomová práca, Zvolen, 55 s.
ŠTOCKMANN, V.,1986: Chránená krajinná oblasť Poľana, Príroda, č.4, s. 143 - 146.
ŠAMAJ, F., VALOVIČ, Š.,1988: Zborník prác Slovenského Hydrometeorologického Ústavu,
14/III, Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry, Bratislava, 126 s.
TURČAN, J.,1973: Príspevok k určeniu zásoby snehu v horskom povodí, Vodohospodársky
časopis, 21, č. 3-4.
TRENKER, L., 1944: Hory a sníh, Orbis, Praha, 180 s.
VRANA, K. A KOL.: Hydrochemické pomery neovulkanitov Poľany a Javoria, In: Správy
o výskumoch GÚDS, regionálna geol. Západných Karpát, Bratislava, 1986, s. 223–240.
ZELENÝ, V., 1975: Příspěvek k poznání vlivu lesních porostů na hospodaření se sněhovými
srážkami, Vodohospodársky časopis, č. 4/5, s. 23.
40
VODNÍ HODNOTA SNĚHOVÉ POKRÝVKY
Luboš Němec
Český hydrometeorologický ústav
1. Měření vodní hodnoty
Vodní hodnotu sněhu by měly měřit všechny klimatické i srážkoměrné stanice ČHMÚ jednou
týdně (v pondělí) je-li výška sněhu alespoň 4 cm. Mimo to se vodní hodnota měří na vybraných místech (většinou expedičně) pro různé zvláštní účely v místech, kde není dostatečně
hustá síť stanic. Jako příklad těchto měření lze uvést měření pobočky Plzeň v povodí nádrže
Nýrsko, měření experimentálního pracoviště v Jablonci v Jizerských horách, jarní měření
pobočky Praha a CPP a rozšířené profilové měření na vybraných stanicích. Tato měření většinou slouží pro určení zásoby vody v povodí a tím i jako podklad pro lepší předpověď případných povodní, jsou potřebná pro správnou manipulaci na přehradách a v neposlední řadě
slouží k zpřesnění výpočtu klimatického zatížení stavebních konstrukcí sněhem.
Na většině stanic se používá k měření vodní hodnoty sněhu srážkoměr. Na horských stanicích
a při expedičních měření se používá váhový sněhoměr. V loňském roce vyvinul Meteoservis
Vodňany nový váhový sněhoměr, který byl testován na Lysé hoře? My jsme ho dostali teprve
nedávno a zatím jsme žádná měření neprováděli. Na první pohled se zdá, že pro měření na
stanici je vhodný, měření v terénu je třeba odzkoušet.
2. Problémy při měření
Měření vodní hodnoty není jednoduché a podle mého názoru možná třetina stanic nedodává
dostatečně kvalitní hodnoty. Při větším množství zmrzlého sněhu i při velmi pečlivém měření
není jistota, že změřená hodnota je správná. Je-li průřez odběrného zařízení dostatečně veliký,
není v lidských silách odebrat vzorek najednou. Při opakovaném nabírání vzorku ve stejném
místě pravděpodobně změříme větší hodnotu. Je-li průřez menší a lépe se vzorek dá najednou
odebrat, myslím, že zařízení před sebou sníh částečně hrne a změříme hodnotu menší. Dá se
předpokládat, že pozorovatelé, kteří si jsou vědomi těchto problémů, často vodní hodnotu
odhadují. Asi bude něco pravdy na tvrzení, že dobře vymyšlená hodnota je lepší než špatně
změřená. Vzhledem k poměrně velikým rozdílům mezi jednotlivými místy je i pro revizory
velmi problematické naměřené hodnoty opravovat. Zvlášť se systematickými chybami nelze
prakticky nic udělat.
3. Použitá metoda výpočtu vodní hodnoty sněhu
Vzhledem k těmto problémům při měření a rovněž pro potřebu mít hodnoty pro každý den
(v nižších polohách je měření jednou za týden nedostatečné.), jsem se snažil najít jednoduchou metodu, která by umožnila odhadnout vodní hodnotu sněhu.
Vycházel jsem z veličin, které jsou k dispozici na srážkoměrné stanici, a teprve během užívání této metody jsem postupně přidal i průměrný denní tlak par, který je potřeba vzít z nejvhodnější stanice klimatické
Seznam použitých veličin:
Vstup: SRA denní úhrn srážek [0,1 mm]
SNO výška nového sněhu [cm]
SCE celková výška sněhu [cm]
E
průměrný denní tlak par [hPa]
41
Výstup: SVHV vypočítaná vodní hodnota [0,1 mm]
Pomocné proměnné:
R
RP
FR
P1
P2
P3
hustota sněhu SVHV/SCE [%]
hustota sněhu [%]
funkce hustoty
přírůstek ze sněhových srážek [0,1 mm]
přírůstek z vodních srážek [0,1 mm]
přírůstek z vlhkosti vzduchu [0,1 mm]
Výpočet:
SVHV = (SCE - SNO-1)*RP + P1-1
když SCE > 0, jinak SVHV = 0
RP = [R-1 + (P2-1 +P3-1)/SCE-1]*[1 + (SCE-1 - SCE + SNO-1)*FR/SCE-1]
když SCE-1 > 0 a SCE - SNO-1 > 0,
jinak RP = 0
R = SVHV/SCE
když SCE > 0, jinak R = 0
3
FR = EXP [-R/(90 - R)]
když R > 0, jinak FR = 0
P1 = SRA
když SNO/SRA > 0,05
= 20*SNO
když SNO/SRA <= 0,05
=0
když SRA = 0
P2 = MIN(SRA – P1;SCE*FR*10)
P3 = E/2*FR*SCE
Obr. 1 Základní tíha sněhu So [mm]
Pro výpočet klimatického zatížení stavebních konstrukcí sněhem se dosud používá mapa
v příloze ČSN 73 0035. Na obr. 1 je mapa, která byla zhotovena po statistickém zpracování
ročních maxim vypočtených hodnot a vzhledem k mnohem většímu počtu zpracovaných
42
stanic (cca 800) a zpracovanému období (1961 až 2000) je dostatečným zpřesněním původní
mapy ve zmíněné normě a mohla by ji nahradit.
Obr. 2 Srovnání naměřené a vypočtené hodnoty sněhu Churáňov 1998 – 1999
Na většině profesionálních stanic vypočtené hodnoty velmi dobře odpovídají hodnotám
naměřeným. Příkladem je i stanice Churáňov (obr. 2). V uvedené sezóně je shoda až na malé
výjimky
výborná a zvlášť potěšujícím faktem jsou téměř shodné hodnoty sezónního
maxima.
Summary
Němec, L.: The water equivalent of snow cover. Each station of CHMI climate and
precipitation station network should measure weakly (on Monday) the snow water equivalent.
Out of those stations there are also an expeditionary measurements of the snow water
equivalent taken on selected places for different purpose. The measurement of the snow water
equivalent is not easy – by estimation the third of stations don’t deliver sufficient quality
values. Considering those problems during the measurement and also for a requirement to
have the values for each day, I tried to find some easy method, which could estimate the snow
water equivalent. At first I proceeded from values, which are measured on the precipitation
station. As late as during the utilization of this method I gradually joined the average water
vapour tension, which is need to take from the most suitable climate station.
43
OPERATÍVNE ÚDAJE A HYDROPROGNÓZNA
SLUŽBA VEREJNOSTI
Daniela Kyselová, Valéria Wendlová, Michaela Hollá,
Lucia Sokolová, Soňa Liová
Slovenský hydrometeorologický ústav
Procesy akumulácie a topenia snehu predstavujú v našich zemepisných šírkach významný
prírodný fenomén, ktorý má výrazný vplyv aj na činnosť hydroprognóznej služby. Hydrologická informačná a predpovedná služba (HIPS) Slovenského hydrometeorologického ústavu
(SHMÚ) je špecializované oddelenie pre vydávanie hydrologických informácií, predpovedí
a výstrah pre rôzne oblasti hospodárstva, v zimnom období poskytuje pravidelné informácie
o vývoji zásob vody v snehovej pokrývke.
Údaje o snehových pomeroch – výška snehovej pokrývky a vodná hodnota snehu sú dôležitým ukazovateľom tak pre odbornú, ako aj pre laickú verejnosť. Od začiatku decembra sa
začínajú raz týždenne zberať údaje zo siete snehomerných staníc a následne ich vyhodnotením sa získavajú informácie o zásobách vody v snehovej pokrývke ku konkrétnym oblastiam.
Základné údaje sú pravidelne zhromažďované na jednotlivých hydroprognóznych pracoviskách v Bratislave, Žiline, Banskej Bystrici a Košiciach, kde sa spracovávajú a vyhodnocujú.
V priebehu zimného obdobia HIPS systematicky uverejňuje v spolupráci s meteorologickou
a klimatologickou službou SHMÚ na svojich internetových stránkach mimoriadne snehové
spravodajstvo (http://www.shmu.sk/?page=687).
Mimoriadne snehové spravodajstvo
•
Meteorologické spravodajstvo
o
Predpoveď zrážok na 5 dní
o
Prepoveď počasia
•
Hydroklimatické spravodajstvo
o
Povodie Váhu
ƒ
Maximálne zásoby vody v snehovej pokrývke za sledované
obdobie
o
Povodie Hrona
ƒ
Maximálne zásoby vody v snehovej pokrývke za sledované
obdobie
o
Povodie Ipľa, Slanej a Bodvy
o
Povodie Hornádu
o
Povodie Bodrogu
ƒ
Maximálne zásoby vody v snehovej pokrývke za sledované
obdobie
•
Poprad - Tatry
o
Hypsometrická krivka
o
Maximálne zásoby vody v snehovej pokrývke za sledované obdobie
o
Zmena vodnej hodnoty snehovej pokrývky s nadmorskou výškou
o
Zmena výšky snehovej pokrývky s nadmorskou výškou
o
Rozdelenie vodnej hodnoty snehu
•
Výška snehovej pokrývky na Slovensku
•
Vodná hodnota snehovej p2okrývky na Slovensku
Obr. 1 Mimoriadne snehové spravodajstvo na internetovej stránke SHMÚ
44
Fig. 1 Special snow information on the web page of SHMU
Stránky mimoriadneho spravodajstva sú organizované tak, aby prezentovali povodia a rozloženie snehových charakteristík na ich území. K dispozícii sú aj porovnania s predchádzajúcimi obdobiami. Vo vybraných povodiach sú doplnené aj maximálne zásoby vody v snehovej
pokrývke za sledované obdobie a zásoby vody v snehovej pokrývke za predchádzajúcu zimu.
Obr. 2 Zásoby vody v snehovej pokrývke – povodie Váh
Fig. 2 Snow water supply – the Váh river basin
Obr. 3 Porovnanie ročných maximálnych zásob vody v snehovej pokrývke – povodie Váh
45
Fig. 3 Comparison of yearly maximum snow water supplies – the Váh river basin
V súčasnom zimnom období 2005/2006 zaznamenávame pomerne vysoké zásoby vody
v snehovej pokrývke, ktoré vykazujú značnú variabilitu rozloženia na území Slovenska
s najvyššími hodnotami v severozápadnej časti.
V porovnaní s minulým rokom, ktorý bol rekordný na množstvo snehu na všetkých povodiach, sú zásoby v tomto období na území Slovenska nižšie o 10-20 %, iba v niektorých lokalitách dosahujú minuloročné hodnoty. Najbohatšie zásoby vody v snehovej pokrývke sú na
severnom a strednom Slovensku. Najnižšie zásoby zaznamenávame na východnom Slovensku. Keď porovnáme maximálne zásoby v povodí Popradu do 14. marca. 2006 dosiahli iba
64% minuloročných zásob. Maximálne hodnoty sme v minulom roku zaznamenali v období
od 7.-14. marca 2005.
Významné pre súčasné zimné obdobie je, že snehová pokrývka od konca decembra nebola
prerušená výraznejšími odmäkmi a odtokom z topenia snehu, a tak zásoby sa akumulovali bez
epizód topenia. Priemerné zrážkové úhrny pre územie Slovenska v mesiacoch január a
február nedosahovali minuloročné hodnoty, naopak v mesiaci december 2005, kde sa
vytvorila značná časť tohoročných zásob, boli úhrny zrážok niekoľkonásobne väčšie ako
predchádzajúcu zimu.
Tab. 1 Porovnanie priemerných zrážkových úhrnov [mm] pre územie Slovenska
Tab. 1 Comparison of mean areal precipitation totals [mm] in Slovakia
Mesiac/rok
December
Január
Február
2004
34
2005
133
69
69
2006
43
52
Tab. 2 Porovnanie súčasných a minuloročných zásob vody v snehovej pokrývke.
Tab. 2 Comparison of actual and last winter snow water supplies
Povodie (medzipovodie)
Liptovská Mara
Orava
Krpeľany
Hričov
Nosice
Váh ústie
Hron po Brezno
Hron po B. Bystricu
Hron po ústie
Ipeľ
Slaná
Hornád po št.hranicu
Ondava po Domašu
Ondava po ústie
Laborec po Vihorlat
Bodrog po št.hranicu
(bez Ukrajiny)
Poprad
Zásoby vody
v sneh. pokr.
ku dňu
6.3.2006 (mil.
m3)
Zásoby vody
v sneh. pokr.
ku dňu
13.3.2006 (mil.
m3)
328
273
276
609
180
1665
109
320
788
227
151
253
43
166
125
327
338
262
292
674
186
1751
108
317
806
206
131
236
42
174
128
342
Max. zásoby
vody v sneh.
pokr. v
zime 2005/2006
ku dňu
13.3.2006
(mil. m3)
359
273
292
674
186
1751
109
320
806
246
157
262
53
194
136
386
232
236
236
46
Max. zásoby
vody snehov.
pokr. v zime
2004/2005
(mil. m3)
Rozdiel max.
zásob
v %
k min. roku
394
315
362
638
164
1826
119
343
703
400
177
304
57
228
205
487
91
87
81
106
113
96
92
93
115
62
89
86
93
85
66
79
366
64
Orientačne zmenu výšky [cm] a vodnej hodnoty snehovej pokrývky [mm] na území
Slovenska možno vidieť na mapách spracovávaných Odborom Klimatická služba.
Obr. 4 Priestorové zobrazenie vodnej hodnoty snehu
Fig. 4 Spatial interpretation of snow water equivalent
Vzhľadom na mimoriadne udalosti v Tatrách v novembri 2004 a zvýšený záujem verejnosti,
zvláštnu pozornosť je potrebné venovať oblasti Vysokých Tatier a povodiu Popradu. Na
týchto stránkach si záujemcovia môžu nájsť aktuálne informácie o snehových zásobách
a porovnanie s minuloročným zimným obdobím.
Obr. 5 Zásoby vody v snehovej pokrývke – povodie Poprad
47
Fig. 5 Snow water supply – the Poprad river basin
Obr. 6 Maximálne zásoby vody v snehovej pokrývke – povodie Poprad
Fig. 6 Maximum snow water supply – the Poprad river basin
48
Obr. 7 Zmena vodnej hodnoty snehu v závislosti od nadmorskej výšky
Fig. 7 Variation of snow water equivalent depending on altitude
V snahe zabezpečiť čo najlepšie hydrologické predpovede, týkajúce sa zásob vody v snehovej
pokrývke a následne odtoku vody z tejto oblasti, sa na RS – Košice začína používať model
WaSiM (Water balace Simulation Model). Je v skúšobnej prevádzke.
V prvej verzii, ktorá bola nakalibrovaná na povodie Poprad v spolupráci s EHZ ÚH SAV Liptovský Mikuláš na sieť všetkých staníc nachádzajúcich sa v povodí (Podbanské, Lomnický
Štít, Skalnaté Pleso, Štrbské Pleso, Poprad, Tatranská Lomnica, Javorina, Gánovce, Stará Lesná, Tatranská Polianka), sa ako vstupné údaje zadávali denné úhrny zrážok, priemerné denné
teploty, rýchlosť vetra, výpar, tlak pár, dĺžka slnečného svitu a žiarenie V prevádzkových
podmienkach však nie sú všetky údaje k dispozícii denne, preto bol model prekalibrovaný na
stanice Poprad, Skalnaté a Štrbské Pleso, kde sa ako vstupné údaje zadávajú priemerné denné
teploty a denné úhrny zrážok, ktoré dostávame ako predpoveď počasia pre Tatry od meteorológov.
Výstupmi z modelu sú špecifický odtok a zásoba vody v snehu, ktoré sa ďalej prepočítavajú
na prietok v danom profile v [m3/s] a zásoba vody v mil. m3.
Ako všetky metodiky a modely treba overovať a aktualizovať , tak aj modelovanie odtoku zo
snehu. Na overovanie slúžia expedičné merania výšky a vodnej hodnoty snehu, ktoré
pravidelne organizujeme na všetkých pracoviskách. Osobitná skupina bola vytvorená po
kalamite v roku 2004 vo Vysokých Tatrách v spolupráci opäť aj s pracoviskom EHZ ÚH
SAV v Liptovskom Mikuláši a s Ochranou prírody vo Vysokých Tatrách.
Hodnotenie bolo pripravené na základe údajov SHMÚ v spolupráci s EHZ ÚH SAV Liptovský Mikuláš
Obr. 8 Priestorové zobrazenie vodnej hodnoty snehu v oblasti Vysokých Tatier ku koncu Januára 2006
(po spracovaní expedičného merania)
Fig. 8 Spatial interpretation of snow water equivalent in the High Tatras region-end of January 2006
(adapted after expeditionary measuring of snow characteristics)
49
Odtok [mm] - profil Matejovce
14,0
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
24.5.2005
31.5.2005
31.5.2005
17.5.2005
10.5.2005
3.5.2005
26.4.2005
19.4.2005
24.5.2005
Merane
12.4.2005
5.4.2005
29.3.2005
22.3.2005
15.3.2005
8.3.2005
1.3.2005
22.2.2005
15.2.2005
8.2.2005
-2,0
1.2.2005
0,0
QGES WaSiM
Obr. 9 Model WaSiM - predpoveď odtoku
Fig. 9 WaSiM model – the runoff forecast
Zasoba vody v snehu [m3] - povodie po profil Matejovce
65000000,0
60000000,0
55000000,0
50000000,0
45000000,0
40000000,0
35000000,0
30000000,0
25000000,0
20000000,0
15000000,0
10000000,0
5000000,0
Obr. 10 Model WaSiM – modelovanie zásob vody v snehovej pokrývke
Fig. 10 WaSiM model – the snow water supply simulation
50
17.5.2005
10.5.2005
3.5.2005
26.4.2005
19.4.2005
12.4.2005
5.4.2005
29.3.2005
22.3.2005
15.3.2005
8.3.2005
1.3.2005
22.2.2005
15.2.2005
8.2.2005
1.2.2005
0,0
Po doladení parametrov budú poskytnuté výsledky výpočtov SVP Poprad, SVP Košice a pre
potreby SHMÚ.
Zásoby vody nahromadené v snehovej pokrývke vždy predstavujú určité riziko vzniku
povodňových situácií. Veľmi dôležitú úlohu pri ďalšom vývoji bude mať charakter počasiapriebeh nočných a denných teplôt ako aj výskyt zrážok. V závislosti na kombinácii týchto
faktorov sa bude formovať odtok z topenia snehu. Najnepriaznivejší scenár predstavuje
kombinácia: vysoké denné a nočné teploty a výdatné zrážky. Pri postupnom pozvoľnom
otepľovaní bude aj vzostup na tokoch miernejší a nemusí vyústiť do povodňovej situácie.
Summary
Kyselová, D., Wendlová, V., Hollá, M., Sokolová, L., Liová, S. : Operative information
and hydrological forecasting service to general public. Snow characteristics – snow depth
and snow water equivalent are important information for specialists and general public. The
accumulation process and snow melting present an important natural phenomena that have
strong influence on the operation of Hydrological forecasting service of Slovak
Hydrometeorological Institute (SHMI). Extra snow information is regularly published on the
web pages of SHMI. Selected river basins and their snow characteristics have their own
pages. The data are presented in tables and graphic charts. There is also some additional
information, e.g. comparison with past seasons. As a result of the extreme events in the High
Tatras in November 2004 and the increasing interest of general public, the extraordinary
attention has been devoted to the High Tatras region and Poprad river basin. The information
about actual snow characteristics and snow water supply calculations as well as comparison
with last winter is available on the SHMI internet pages. To improve the hydrological
forecasts in the Poprad river basin, the WaSiM hydrological model was calibrated in
cooperation with the external organisation, The Experimental Hydrologic Base of The
Institute of Hydrology of Slovak Academy of Sciences in Liptovský Mikuláš and it is in
testing operation now. The information is weekly evaluated, updated and published and so it
can help to estimate possible flood situation during snow melting period in particular river
basins of Slovakia.
51
VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ SNĚHOVÉ POKRÝVKY PRO
MODELOVÁNÍ PŘEDPOVĚDÍ PRŮTOKŮ
Eugenie Hančarová
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Hradec Králové
Předpovědní systém pro povodí horního Labe
Pro předpovědi průtoků na tocích používáme na hydrologickém pracovišti regionálního předpovědního pracoviště pobočky ČHMÚ v Hradci Králové předpovědní výpočetní systém – hydrologický model Aqualog, vytvořený a nakalibrovaný pro naše účely firmou Aqualogic. Provádíme operativní předpovědi průtoků ve stanovených profilech – významnějších hydrologických stanicích – na dva dny dopředu. Časový horizont předpovědi lze rozšířit, např. při loňském tání sněhu jsme počítali i pětidenní předpověď, letos testujeme i možnost desetidenní
předpovědi, ovšem vždy jsme závislí na kvalitě podkladů – meteorologické předpovědi srážek
a teplot. Logicky s délkou předpovídaného horizontu snižují předpovědi svou přesnost.
Hydrologický model lze rovněž využít pro simulaci proběhlých odtokových událostí.
V současné době máme modelem pokrytou převážnou část větších toků náležejících do působnosti pobočky ČHMÚ Hradec Králové. Hydrologický model zahrnuje povodí Labe až po
závěrečný profil Přelouč (6432 km2) a od loňského října zkušebně i povodí Cidliny se závěrovým profilem Sány (1156 km2). Předpověď průtoků nyní zpracováváme celkem pro 38 hydrologických profilů, dalších šest slouží ještě jako vstupy - jsou to odtoky z vodních nádrží.
Všechny tyto profily jsou vybaveny automatickými měřicími stanicemi, provozovanými buď
ČHMÚ (26 stanic) nebo Povodím Labe, s.p. (18 stanic). Dalšími vstupními daty jsou hodinové úhrny srážek z automatických srážkoměrů ČHMÚ (cca 30 stanic) a Povodí Labe, s. p.
(cca 40 stanic) a teploty vzduchu ze stanic ČHMÚ (16 stanic). Přestože automatické stanice
nyní již provádí měření v krátkých časových intervalech (ČHMÚ 10 min, Povodí Labe
15 min), pro výpočty modelu stačí data v hodinovém kroku.
Na obr. 1 je schematická mapka zachycující rozložení automatických srážkoměrných stanic
ve sledovaném území. Data z většiny stanic jsou využívána přímo pro výpočet, některé nově
zřízené stanice budou teprve do modelu zařazeny. Vzdálenější stanice ze sousedních povodí
rozšiřují informaci o srážkách v území, případně slouží pro nahrazení při výpadku dat bližších
stanic. Zároveň jsou v mapce znázorněna místa pravidelných měření vodní hodnoty sněhu
v zimním období, z nichž jdou hlášení pro operativu (každé pondělí).
Jako vstupní data pro předpověď používáme předpovědi srážek a teplot z meteorologického
modelu Aladin, které nám jsou poskytovány převedené do numerické formy v šestihodinovém
kroku.
Modelovací techniky v předpovědním modelu Aqualog
Předpovědní systém Aqualog využívá několik modelovacích technik, jimiž simuluje hlavní
hydrologické procesy. Tyto modelovací techniky byly vyvíjeny od 70. let pro potřeby
předpovědní služby USA (NWS), jako součást systému NWSRFS (National Weather Service
River Forecast systém).
Pro vytváření a tání sněhové pokrývky to jsou modely RSNWELEV a SNOW-17, pro
transformaci srážka – odtok to je srážko-odtokový model SAC-SMA a pro transformaci
průtoků v říčních korytech model TDR (transport-difúzní rovnice).
52
Celý systém je přitom modulární, takže umožňuje doplňování jak navazujících říčních úseků a
povodí, tak modelovacích technik. V současné době proto uvažujeme ještě o zařazení modelu
simulace a řízení provozu nádrží, zatím je v místech odtoků z nádrží kontinuita výpočtu
přerušena a vstupy doplňujeme dle hlášených předpovědí manipulací z Povodí Labe.
Obr. 1: Přehledná mapka automatických srážkoměrů využívaných pro modelování předpovědi průtoků
a rozmístění klimatologických stanic podávajících operativní hlášení o vodní hodnotě sněhu
Fig. 1: The map of automatic precipitation monitoring stations used to discharge forecast modelling
and the placement of climatologic stations announcing water equivalent of snow cover
Sněhové modely
V používaných sněhových modelech a v navazujícím srážko-odtokovém modelu jsou jednotlivá povodí, zvláště pokud jsou výškově členitější, dělena na více oblastí – podle jejich
nadmořské výšky, a to maximálně až na čtyři. Pro tyto oblasti jsou pak vždy stanoveny
53
vhodné parametry jak sněhového, tak srážko-odtokového modelu, včetně jejich střední nadmořské výšky a procentního podílu plochy v daném povodí.
Model RSNELEV je určen k výpočtu nadmořské výšky, ve které se mění sněhová srážka na
dešťovou, to jest rozhraní déšť – sníh. Vstupními proměnnými jsou teplota, alternativně nadmořská výška, kde teplota je 0°C. Dalšími parametry modelu jsou ještě pokles teploty s výškou během období srážky a nadmořská výška stanice měřící teplotu v oblasti.
Model SNOW-17, určený pro simulaci akumulace a tání sněhu, vytvořil Eric Anderson
(Hydrologic Research Laboratory). Je to tzv. koncepční model, to znamená, že všechny
významné fyzikální procesy ovlivňující akumulaci a tání sněhu jsou zde reprezentovány
matematickými vztahy.
Nejdůležitějšími veličinami ovlivňujícími tyto procesy jsou sluneční záření, albedo, dlouhovlnné záření, rychlost větru, tlak vodní páry ve vzduchu, teplota vzduchu a spadlé srážky.
Vzhledem k tomu, že dostatečné množství dat lze získat jen pro spadlé srážky a teplotu vzduchu, na níž však tání závisí nejvíce, jsou ostatní veličiny použity pouze jako indikátory výměny energie ve sněhové vrstvě a jsou vyjádřeny jako parametry modelu.
Výpočty se zabývají výměnou energie ve sněhové vrstvě a mezí ní a jejím okolím. Model rozlišuje tání sněhu v období beze srážky a tání během srážky na sněhovou vrstvu. Celkový objem odtoku je závislý na velikosti akumulace sněhové vrstvy, ta je zde vyjádřena hodnotou
vodního ekvivalentu – vodní hodnoty sněhu v milimetrech. Plošný rozsah sněhové pokrývky
určuje plochu, která přispívá k odtokovým procesům. Proměnné, které definují stav sněhové
vrstvy v modelu (vodní hodnota sněhu, teplotní deficit, obsah vody v kapalném skupenství ve
sněhové vrstvě) jsou definovány pomocí jejich průměrných plošných hodnot. Například tedy,
jestliže je průměrná výška sněhu vyjádřená vodní hodnotou sněhu 200 mm a zaujímá 25 %
plochy oblasti, tak plošná vodní hodnota sněhu je 50 mm.
Při každé nové srážce, vstupující do modelu, je prvním nejdůležitějším úkolem určit, zda má
formu deště nebo sněhu. To je určeno parametrem modelu PXTEMP, jenž indikuje teplotu ve
°C, která rozlišuje sníh od deště. Při teplotě vzduchu vyšší než PXTEMP se předpokládá, že
srážku tvoří déšť a naopak. Srážka, která je klasifikována jako sněhová, je přičtena k existující
sněhové vrstvě. Déšť, který padá na holou zem, okamžitě postupuje do výpočtu srážko-odtokového modelu. Déšť padající na sněhovou vrstvu je přičten k vypočítanému množství vody
vzniklé táním sněhu na povrchu.
Důležité je procento plochy, která je pokryta sněhem, aby bylo možné určit část plochy, na
které probíhá výměna energie a kolik případných srážek spadne na holou zem. Model využívá
vysledované závislosti, že plošný úbytek sněhu je především funkcí množství, které zbylo
z vodní hodnoty původní sněhové pokrývky, a zavádí parametr SI. Ten se rovná průměrné
plošné vodní hodnotě sněhu, nad níž se již předpokládá, že celá oblast již je pokryta sněhem.
Dalším parametrem pro každou oblast je křivka úbytku sněhu, závislá podobně jako SI na fyzicko-geografických vlastnostech povodí. Jedná se o závislost plošného rozsahu sněhové pokrývky a průměrné plošné vodní hodnoty sněhu. Když napadne nový sníh na holou zem, oblast se navrátí do stavu se stoprocentním pokrytím sněhovou pokrývkou, a to až do doby, než
je odstraněno 25 % nového sněhu. Potom se opět vrátí po přímce do bodu, kde se vyskytovala
na křivce úbytku před sněhovou srážkou.
Sněhové krystaly zadržují kapalnou vodu podobně jako půdní částice. Parametr PLWHC určuje maximální množství vody v kapalném stavu, které může být sněhem zadrženo. Parametr
je zde uvažován konstantní za všech podmínek, i když ve skutečnosti existují změny v závislosti na hustotě a zrnitosti. Například v čerstvém sněhu je zřejmě útlumový efekt i efekt zdr-
54
žení vody protékající sněhovou vrstvou větší, bylo by však příliš složité toto pro účely modelu
rozlišovat.
Výměna tepla na rozhraní sněhu a půdy je obvykle mnohem nižší než na rozhraní sněhu a
vzduchu. Může však být významná za celé období výskytu sněhu. Proto model předpokládá
konstantní množství tání na tomto rozhraní, je určené parametrem DAYGM [mm.d-1]. Takto
roztátá voda se připočítává k odtoku ze sněhové vrstvy a ke srážce spadlé na holou zem a vše
postupuje dále do výpočtu srážko-odtokového modelu.
Modelování odtoku, optimalizace a operativní modifikace výpočtu
Navazující srážko-odtokový model SAC-SMA vychází z charakteristik půdní vlhkosti.
Povodí je zde uvažováno jako soustava zón se stanovitelnými kapacitami v mm, které si lze
pro názornost představit jako nádrže propojené procesy ovlivňujícími výsledný odtok. Zóny
jsou naplněny, jestliže spadne dostatečně velká srážka, a jejich obsah se postupně vyprazdňuje
vertikální perkolací, evapotranspirací, laterálním odvodněním.
Pro efektivní popis fyzikálního systému byl půdní profil rozdělen na horní a spodní zónu a ty
pak ještě dále – horní zóna na dvě zóny a spodní na tři. Kombinací odvodňování těchto pěti
zón je možné aproximovat k různým typům odtoků, vyskytujících se v realitě.
Na model SAC-SMA ještě navazuje model IUH, neboli jednotkový hydrogram, který slouží
ke konverzi objemů odtoku na okamžitý průtok v uzávěrovém profilu povodí.
Z předchozího vysvětlení vyplývá, že pro modelování potřebujeme jako vstupy údaje o průtocích v hydrologických stanicích, údaje o spadlých srážkách a o teplotě vzduchu. Množství
sněhu si na základě vstupů model sám počítá.
V praxi při spouštění modelu má pak uživatel možnost optimalizace výpočtu, kdy lze
s využitím tzv. automatické optimalizace změnit naplnění jednotlivých zón ve srážkoodtokovém modelu tak, aby se počítaný odtok za proběhlé časové období co nejvíce přiblížil
měřeným hodnotám. Další možnost úprav má uživatel pomocí tzv. MODs – operativní
modifikace výpočtu – kde již „ručně“ v jednotlivých částech povodí může upravit například
opět hodnoty naplnění zón ve srážko-odtokovém modelu, zvyšovat či snižovat vstupní teplotu
vzduchu, vstupní srážky, modelem generované vodní hodnoty sněhu a podobně.
Simulace jarního tání v severovýchodních Čechách v březnu 2005
Jarní tání v roce 2005 bylo možností, jak prověřit spolehlivost hydrologického modelu, především v jeho části zabývající se sněhovými podmínkami. Povodňová situace, která proběhla ve
druhé polovině března 2005, byla totiž specifická v tom, že převážný objem odtékající vody
pocházel z roztáté sněhové pokrývky, dešťové srážky měly malý podíl. Její hlavní příčinou
bylo odtávání sněhu, způsobené výrazným oteplením a zesílené silným nárazovým větrem.
Výška sněhové pokrývky byla na konci sněhového období značná a zejména v horských
oblastech byly překonány nejvyšší do té doby pozorované výšky sněhové pokrývky za celou
dobu pozorování (v Krkonoších na stanici Labská bouda ve výšce 1315 m n.m. – 345 cm a
Horní Mísečky ve výšce 1040 m n. m. – 335 cm). Průměrná výška sněhové pokrývky byla
v Krkonoších 143 cm, v Orlických horách 97 cm. Objem vody ve sněhové pokrývce byl ke
dni 14.3.2005 v povodí Labe po Přelouč 774 mil. m3, což odpovídá v přepočtu na plochu povodí vodní hodnotě 121 mm, v povodí Orlice po Týniště nad Orlicí 227 mil. m3 a 142 mm, v
povodí Cidliny po Sány 63 mil. m3 a 54 mm.
Nejvyšší vzestupy hladin byly zaznamenány ve vrchovinných oblastech, především v povodích Loučné a Novohradky. U Doubravy a Chrudimky byly povodňové vlny z horních toků
55
částečně zachyceny a transformovány vodními díly. Kulminační průtoky na tocích odpovídaly
většinou době opakování 2-5 let, na horní Metuji, Tiché Orlici a horní Loučné 5-10 let.
Na hydroprognózním pracovišti RPP Hradec Králové jsme v této době kromě klasické předpovědi na dva dny připravovali i pětidenní předpověď. Výsledky byly zasílány na vodohospodářský dispečink Povodí Labe, s.p. a na Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ, pro
vybrané profily byly zveřejňovány na internetových stránkách ČHMÚ. Tyto výpočty byly
v době svého vzniku cennou informací, avšak při zpětném porovnání se ukázalo, že zvláště
v některých povodích nebyly odpovídající.
Proto byly dodatečně pomocí modelu Aqualog provedeny simulace výpočtů – a to za celé období tání sněhu – od poloviny března do konce dubna (od pondělí 14.3., kdy bylo na stanicích
ČHMÚ prováděno pravidelné týdenní měření výšky sněhové pokrývky a vodní hodnoty sněhu, do 29.4., kdy roztála veškerá sněhová pokrývka).
Pro úspěšný výpočet je důležité mít vhodně nastavené počáteční podmínky výpočtu – tj. naplnění jednotlivých zón ve srážko-odtokovém modelu. V zimním období je to vždy složitější,
neboť model SAC-SMA nezohledňuje zimní podmínky (např. zámrzy půdy). Pro přiblížení se
skutečnosti byla proto při prováděných simulacích zároveň využívána i automatická optimalizace počátečních podmínek. Přesto se ve většině profilů nepodařilo simulačním výpočtem přiblížit skutečným velmi rychlým vzestupům a skutečné výši průtoků.
Proto byla zkoumána možnost, že pro některá povodí nebo jejich části nejsou dobře nastaveny
vstupní teploty vzduchu. V některých případech, hlavně u horních toků v horských oblastech,
pomohlo zvýšení teploty. Dalo by se říci, že tímto způsobem byl částečně nahrazen i vliv silného větru podporujícího tání, který není ve sněhovém modelu nijak podrobněji zohledněn.
Podobně působí i zvýšení tzv. faktoru tání v modelu - MFC.
Vzhledem k tomu, že často během simulace ke konci období „došel sníh“ – průtoky poklesly
při simulaci rychleji než ve skutečnosti, byl prověřen i předpoklad, že model v předcházejícím
období nevygeneroval dostatečné množství sněhové pokrývky. Údaje o vodních hodnotách
sněhu jsou rovněž obsažené v počátečních podmínkách výpočtu, postupně se sem ukládají ze
srážek přijatých jako sněhové. Každá výšková oblast, na které jsou dělena jednotlivá povodí,
je v modelu určena svou střední nadmořskou výškou. Pro tuto nadmořskou výšku pak bylo
nutné zjistit pravděpodobnou vodní hodnotu sněhu, porovnat ji s modelem a případně ji opravit. Pro toto zjištění byly provedeny výpočty využívající funkční závislosti vodní hodnoty
sněhu na nadmořské výšce pomocí jednoduché lineární regrese.
Při operativním provozu předpovědního modelu máme k dispozici aktuální data o výšce sněhové pokrývky a vodní hodnotě sněhu vždy v pondělí, kdy se provádí měření na 20 klimatologických stanicích (viz obr.1). Pro následné simulační výpočty jsme již měli k dispozici více
dat, a to ze 42 stanic. Na jaře 2005 jsme měli ještě výsledky z expedičního měření provedeného 9.a 10.3.2005 v oblasti Orlických hor na 21 sněhových profilech.
Oprava vodní hodnoty sněhu se v řadě případů ukázala jako nejlepší varianta, především u
povodí v Orlických horách, kde jsme měli nejvíce údajů o sněhové pokrývce. Pro povodí
v nižších polohách (Loučná, Chrudimka, Novohradka) bylo jednak méně dat, protože v nižších nadmořských výškách nebylo prováděno tolik měření, jednak směrem k nižším hodnotám klesala i přesnost výpočtu lineární regresí. Dosazované hodnoty do modelu v těchto případech patřily spíše do sféry pokusných odhadů.
Nižší vodní hodnoty sněhu v počátečních podmínkách modelu oproti skutečnosti přitom pravděpodobně jdou spíše na vrub dat přijímaných z automatických srážkoměrů, než chybného
nastavení modelu. U automatických srážkoměrů se uvádí chyby měření až 40 %, většinou
poskytují spíše nižší hodnoty. Komplikovaná situace je u těchto přístrojů právě v zimním ob56
dobí (zamrzání, odvívání sněhu). Dále mohou nastat i chyby při načítání dat do databáze modelu, kdy u srážkoměrů, které mají z nějakého důvodu výpadek, předpokládá obsluha nulovou
srážku a nezkontroluje příslušnou stanici pomocí okolních stanic nebo radarových snímků.
Ukázka simulace průtoku modelem na obr. č.2 je jedním ze zdařilejších výsledků. Jedná se o
simulaci pro horní tok Dědiny, řeky stékající z Orlických hor. Výpočet průtoku jen po optimalizaci počátečních podmínek nedosáhl skutečných hodnot, teprve po navýšení vodní hodnoty
sněhu v povodí o 50 až 180 mm v jednotlivých výškových oblastech byla dosažena výraznější
shoda s měřenými průtoky.
Závěr
Provedené simulace potvrdily, že je třeba v zimním období věnovat zvýšenou pozornost
zásobám sněhu generovaným při pravidelných výpočtech modelu a používaným pak jako
výchozí počáteční podmínky v dalších výpočtech. Operativní hlášení o vodních hodnotách
sněhu přitom v současné době nezahrnují dostatečný počet lokalit v jednotlivých povodích
vzhledem k jejich výškovému členění, je proto vhodné doplňovat operativní data používaná
pro modelování předpovědi průtoků expedičními měřeními sněhu, především v době před
očekávaným jarním táním.
Obr.2: Profil Chábory, Dědina – měřené a simulované průtoky v období 13.3.2005 – 25.4.2005
Fig.2: The river Dědina cross-section Chábory – observed and simulated discharges during the period
13.3.2005 – 25.4.2005
57
Summary
Hančarová E.: Use of the results of the snow cover measurements for the hydrological
forecast
The Aqualog hydrological forecasting model is in use at the CHMI Regional Forecasting
Centre in Hradec Králové. Normally the 2 day forecast is computed, but it is possible to
widen this horizon to maximally 10 days in accordance to the meteorological forecast. The
discharge forecast includes the main river cross-sections in upper Labe and Cidlina
catchments. Inputs to the model came from automatic precipitation and temperature
monitoring stations; precipitation and temperature forecasts are obtained from the
meteorological model Aladin. Aqualog is assembled from several modelling techniques.
SNOW-17 model simulates the process of snow melting and snow cover creation on the basis
of precipitation and air temperature data. It expresses mathematically the calculation of snow
cover and its spatial extent, heat transfer between the snow and the air, and between the snow
and the soil, and the retention of the liquid phase. RSNWELEW model finds the borderline
elevation between water and snow precipitation. SAC-SMA model simulates a runoff process
in the catchments, IUH and TDR models follow.
When operating the model a hydrologist has the possibility to change initial conditions in
modelled catchments by automatic optimization or using MODs (modifications of
computation). It is possible to revise for instance water equivalent of snow cover, entering
temperatures, speed of snow melting. This was applied in the retrogressive model simulation
of the spring 2005 runoff situation. The best simulation results were obtained when water
equivalent of snow cover in the model was corrected on the base of real snow measuring.
These results confirmed the necessity of snow measuring expeditions.
Literatura
AQUALOGIC: Aqualog – modelovací systém hydrologických a vodohospodářských procesů,
teorie řízení systému a modelovací techniky (dokumentace k programu), Praha 1999.
HANČAROVÁ E.: Předpovědi průtoků v povodí Orlice. In: Workshop 2000 – Extrémní
hydrologické jevy v povodích, sborník příspěvků ke grantovému projektu reg. č.
103/99/1470, s. 221 – 228, ČVUT – ČVTVHS Praha 2000.
ŠIFTAŘ Z. A KOL.: Povodňová situace v oblasti severovýchodních Čech – březen 2005, zpráva
ČHMÚ Hradec Králové, duben 2005.
58
MĚŘENÍ VODNÍ HODNOTY SNĚHU
V POVODÍ EVROPSKÝCH ŘEK
Jan Jirák1), Petr Skalák 2)
1)
Český hydrometeorologický ústav, Želivského 5, 466 05 Jablonec nad Nisou,
Česká republika
2)
Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany,
Česká republika
Krátce po „Setkání snehárov“ (18.4. –21.4.2006) jsme se účastnili mezinárodního workshopu
s pracovním názvem „Standardization of Measurements of the Snow Water Equivalent in
European River Basins“, které pořádal Eidgenössischen Institut für Schnee- und Lawinenforschung v Davosu. Vzhledem k tomu, že tematika je podobná s problémy, které jsou diskutovány na setkání „snehárov“, rozhodli jsme na tomto místě přispět krátkou informací. Tato
akce byla prvním podobným setkáním v rámci projektu pracovní skupiny European Committee for Standardization (CEN) pro hydrometrii (CEN/TC 318). Jedním z dílčích cílů projektu
je standardizace metod a přístrojů k měření vodní hodnoty sněhu a vlastností sněhové pokrývky obecně a příprava dokumentu na toto téma. V rámci jednání přednesli účastníci ze 4 evropských zemí presentace o způsobech měření vlastností sněhu v jejich zemích a upozornili na
specifika, problémy a zajímavosti týkající se těchto měření, zejména s ohledem na následné
použití dat pro nejrůznější účely (ochrana před povodněmi a lavinami, regulace vodních toků
za účelem výroby elektrické energie apod., zatížení konstrukcí sněhem…), viz tabulka.
V rámci naší presentace jsme nejprve velmi stručně představili ČHMÚ. Následně jsme představili staniční síť ústavu, u nás měřené sněhové charakteristiky a postupy užívané k měření
vodní hodnoty sněhu. Velikost naší staniční sítě vyvolala mezi ostatními účastníky velké
pozdvižení. Dále jsme seznámili ostatní účastníky s empirickým algoritmem Dr. Luboše
Němce – vypočtenou vodní hodnotou sněhu (viz. Obr. 2) a na grafech a mapovém zpracování
v GIS demonstrovali její výhody a přednosti, ale i odlišnosti od měřené vodní hodnoty sněhu.
Konečně jsme se zaměřili i na použití dat v operativní praxi v průběhu letošní zimy. V druhé
části presentace jsme pak představili měření sněhu v rámci experimentálních povodí v Jizerských horách. V úvodu byla podána stručná informace o měřicí síti experimentálních povodí a
následně podrobněji o měření sněhu v Jizerských horách a západních Krkonoších. Byly ukázány metody měření sněhu se sněhoměry vlastní výroby a se sněhoměry typu „Metra“. Byla
podána informace o sněhoměrném polštáři, který je v Jizerských horách instalován od roku
1996. Diskutovali jsme jeho problémy a přednosti. V závěru byla představena síť sněhoměrných profilů v západních Krkonoších a v návaznosti využití dat z těchto měření v předpovědním modelu. V presentaci byly také představeny mapy generované v prostředí GIS, které zachycují rozložení sněhové pokrývky a jejího vodního ekvivalentu v povodí horní Jizery, v období měřeného maxima vodní hodnoty a následného tání na jaře 2005. V obrázcích 1 až 5 je
ukázka zpracování vodní hodnoty sněhu v letošním roce k 27. únoru. Z rozdílové mapy (obr.
3) je patrné, že vodní hodnoty počítané odvozeným vzorcem (obr. 2) jsou vyšší než vodní
hodnoty měřené ve staniční síti. Fakt, že měření v meteorologických stanicích jsou podhodnocená bylo také prokázáno při četných expedičních měřeních. V obr. 6 je znázorněna staniční síť ČHMÚ měřicí vodní hodnotu sněhu.
59
Obr. 1 Vodní hodnota sněhu na území ČR dne 27. 2. 2006 v 7 hodin ráno – zkonstruováno z všech
dostupných měření klimatologických a srážkoměrných stanic ČHMÚ (celkem cca 800 stanic)
Fig. 1 Snow water equivalent distribution on the territory of the Czech Republic on 27th February
2006 at 7 o’clock morning – computed from the data of all CHMI stations (ca 800 stations)
Obr. 2 Vodní hodnota sněhu vypočtená empirickým algoritmem Dr. L. Němce na území ČR dne 27. 2.
2006 v 7 hodin ráno – zkonstruováno z měření klimatologických stanic ČHMÚ (celkem cca 200 stanic)
Fig. 2 Distribution of snow water equivalent computed by the empirical algorithm of Dr. L. Němec
(CHMI) on the territory of the Czech Republic on 27th February 2006 at 7 o’clock morning –
computed from the data of CHMI climatological stations (ca 200 stations)
60
Obr. 3 Rozdílová mapa mezi vypočtenou a změřenou vodní hodnotou sněhu na území ČR dne 27. 2.
2006 v 7 hodin ráno (obrázek 2 mínus obrázek 1)
Fig. 3 Difference between computed and measured snow water equivalent distribution on the territory
of the Czech Republic on 27th February 2006 at 7 o’clock morning (Fig. 2 minus Fig. 1)
Obr. 4 Vodní hodnota sněhu na území ČR dne 27. 2. 2006 v 7 hodin ráno – zkonstruováno z
operativních dat dostupných následující den po pořízení měření na vybraných klimatologických a
srážkoměrných stanicích ČHMÚ (cca 300 stanic)
Fig. 4 Snow water equivalent distribution on the territory of the Czech Republic on 27th February
2006 at 7 o’clock morning – computed from the operative data available from the selected CHMI
stations a day after readings were taken (ca 300 stations)
61
Obr. 5 Rozdílová mapa vodní hodnoty sněhu na území ČR dne 27. 2. 2006 v 7 hodin ráno mezi
operativními daty a daty ze všech stanic ČHMÚ (obrázek 4 mínus obrázek 1)
Fig. 5 Difference of snow water equivalent distributions derived from operative and all data on the
territory of the Czech Republic on 27th February 2006 at 7 o’clock morning (Fig. 4 minus Fig. 1)
Obr. 6 Stanice ČHMÚ pravidelně měřicí vodní hodnotu sněhu
Fig. 6 CHMI snow water equivalent station network
62
Součástí programu bylo i představení činností pořádajícího institutu a exkurse na experimentální pracoviště s demonstrací různých měřicích metod. Výzkumná plocha se nachází v nadmořské výšce přibližně 2400 m v blízkosti původní výzkumné a administrativní budovy SLF
institutu v sedle Weissfluhjoch. V úvodu exkurze nám byly vysvětleny důvody výběru místa
pro výzkumnou plochu a stručně historie jejího vzniku. Dále nám byla postupně představena
jednotlivá měření a měřicí zařízení. SLF institut používá zejména měřicí systémy firmy OTT
a firmy Sommer Mess-Systemtechnik. Přímo v terénu nám byly ukázány výstupy z měření
sněhoměrným polštářem firmy Sommer a výstupy z konvenčního měření pomocí kopaných
sond a odběrných válců. Stručně jsme byli seznámeni s projektem SNOWPOWER, který
testuje nové zařízení a senzory na měření vodní hodnoty sněhu. Na projektu se současně podílí SLF institut a firma Sommer. V druhé části terénní exkurze jsme navštívili budovu SLF,
kde nám byly ukázány prostory bývalé „cold laboratory“ a prostory meteorologické stanice.
V závěru jsme diskutovali o orografii okolního terénu a jejího vlivu na ukládání sněhu a o důvodech pro výběr míst sněhoměrných profilů.
Summary:
Jirák., J., Skalák., P.: Standardization of Measurements of the Snow Water Equivalent
in European River Basins The meeting, organized by the Eidgenössischen Institut für
Schnee- und Lawinenforschung, was Held in Davos, Switzerland from 18th till 21st April
2006. During the meeting the authors presented the current status of measurements of
different snow cover characteristics measurement within the CHMI station network in the
Czech Republic. The emphasis was put on snow water equivalent, the methods and
instruments used to record it and also an empirical algorithm developed at CHMI to derive
snow water equivalent from other than direct measurements. The examples of GIS data
processing were demonstrated. The authors also explained their experience from direct
measurements of snow characteristics within the CHMI Experimental River Basins in the
“Jizerské hory” mountain range in the Czech Republic.
63
Tab. 1 Přehled metod a způsobu měření vodní hodnoty sněhu v Evropě
Tab. 1 Overview of the methods and instruments used to measurement of snow cover in Europe
Country
Organi- sation(s)
network
Number of
stations
SWE instrument
absolute relative sensor type
[nr.]
National
160
hydrological
[stations/
1000
km2]
0,5
manual
weighting
Operational method Data
Remarks
avaible
since
method time span
between
two
readings
[days]
d:
direct
i:
indirect
d
30
Finland
SYKE
France
EDF
Norway
NVE (Norwegian
water resources and
energy Directorate)
2
snow courses i
Norway
NVE (Norwegian
water resources and
energy Directorate)
22
Norway
NVE (Norwegian
water resources and
energy Directorate)
4
snow pillow
(PVC,
diameter= 2
m,
Snow depth
sensors,
ultrasonic
sensor type(s) etc.
number of (approx.
readings time
per winter span)
[nr.]
[years]
4…8
point
1991-,
areal
1945-
Instruments/methods
in test phase
SWE model remote sensing
run every day
(footnote 1)
Nivomètre à
Rayonnement
Cosmique
d
i
64
1 hour
1997
(1967)
Combined
with snow
pillows
Gamma sensors,
multiple snow pillowstudies
Norway
met.no (Norwegian
Meteorological
Institute)
550
manual
i
registrations of
snow depth
and cover
Norway
Glommens og
Laagens
brukseierforening
(energy company)
37
snow courses i
Norway
Glommens og
Laagens
brukseierforening
(energy company)
4
snow pillow
d
1 hour
1967,
1984,
1997,
1999
Norway
Trondhjem
Elektrisitetsverk
1
snow pillow
d
(PVC,
diameter=2 m)
1 hour
1998-
Norway
Trondhjem
Elektrisitetsverk
6
snow pillow
d
(steel, sqare)
1 hour
2005-
Norway
Trondhjem
Elektrisitetsverk
7
Snow depth
sensors,
ultrasonic
1 hour
2005-
Norway
Trondhjem
Elektrisitetsverk
13
snow courses i
Norway
Agder Energi
58
Norway
Sira Kvina Energi
17
Norway
Elkem
3
snow depth,
manual
snow depth,
manual
snow depth,
manual
i
i
i
i
65
In combination
with
metheorological station
2
1976-
square pillows of steel
In addition to
snowpillow
Norway
Hydro
1
snow pillow,
manual
d
Norway
Hydro
16
i
Norway
Narvik
Energi/Norlandskraft
17
snow depth,
manual
snow depth,
manual
Norway
Skagerak Kraft
3
i
Norway
Troms Kraft
9
Norway
Trønder Energi
22
Norway
Østfold
Energiproduksjon
27
snow depth,
manual
snow depth,
manual
snow depth,
manual
snow depth,
manual
Norway
E-CO Energi
4
i
Norway
Foreningen til
Begnavassdragets
regulering
50
snow depth,
manual
snow depth,
manual
Norway
OE- Energi
1
i
Norway
Tafjord Kraft
8
Norway
Tyssefaldene
17
Norway
Statkraft
30
snow depth,
manual
snow depth,
manual
snow depth,
manual
snow depth
sensors,
ultrasonic
i
i
i
i
i
i
i
i
66
1 hour
Norway
Statkraft
20
areas with
i
different kind
of snow depth
measurements
(point and
courses) in
combination
with snow
density
measurement,
all manual
Norway
Statkraft
3
Snow pillows d
Norway
Øst Telemark
Brukseierforening
6
snow depth,
manual
i
Norway
Pasvik Kraft
1
snow depth,
manual
Slovakia
SHMI
snow bar,
snow gauge
ETH-probe
SHMI
600
12,0
Switzerland SLF
VG
60
1,5
Switzerland SLF
IMIS
100
2,5
Switzerland MCH/SLF
KS/VG
200
5,0
automatic
snow station
HS-stick
snow bar,
snow gauge
differs between some
rather random
measurements of dept
to systematic courses
of 200 m to 2,5 km
1 hour
throughout
the winter
i
24 hours
daily, as
long as
there is
snow
d
7 days
d
i
i
Czech
Republic
CHMI (Czech
CHMI
Hydrometeorological
Institute)
788
10,0
d
Czech
Republic
CHMI (Czech
CHMI
Hydrometeorological
Institute)
26
0,7
snow courses, d
stations/ manual
1 km2
weighting
67
10 1970
30/winter
15
6....15
30...70 in addition to snowpillow,
(bimonthly)
snowprofiling snowpower,
1
100...(365) 2...5
SNOWPACK- radar, remote sensing
model
1
100...(365) 20....100 Martinec
(1977)
7 days
10 1961
SNOWPACK17model in Elbe
30/winter
r.basin
7 days
16 1981
24/winter
SNOWPACK17-
model in Elbe
r.basin

Podobné dokumenty

POVAPSYS

POVAPSYS ako súčasť Programu protipovodňovej ochrany v SR do roku 2010. Dosiahnutie cieľov spočíva vo vybudovaní integrovaného automatizovaného povodňového predpovedného a varovného systému zameraného na to...

Více

hydrologie malého povodí hydrologie malého povodí 2014

hydrologie malého povodí hydrologie malého povodí 2014 Kniha obsahuje plné texty vědeckých článků. Články byly připraveny jako příspěvky pro konferenci s mezinárodní účastí „Hydrologie malého povodí 2014“, která se konala 22. až 24. 4. 2014 v Praze. Ko...

Více

str. 11 12 13 14 15 16 17 Jaký vliv mělo povodí Střely na povodeň v

str. 11 12 13 14 15 16 17 Jaký vliv mělo povodí Střely na povodeň v Naposledy byly poznatky o této povodni shrnuty a doplněny v historickém sborníku ČHMÚ. Proč se tedy zabývat touto povodní znovu? Intuitivně cítíme, a ve sborníku ČHMÚ z r. 2012 jsme to zdůraznili, ...

Více

v. aktuální a regionální problémy a úkoly hydrologie v. actual and

v. aktuální a regionální problémy a úkoly hydrologie v. actual and necessary to develop for implementation of integrated management of the landscape and its water component. In conclusion the need for national coordination of research, applied, experimental and op...

Více