Metodika pro předmět hudební výchova

Hana Váňová, Alena Tichá, Jaroslav Herden
Environmentální výchova ve výuce
hudební výchovy v základním vzdělávání
Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta
2007
Anotace
Metodika hledá cesty, jak ve specifickém předmětu Hudební výchova uplatnit požadavek
prostupnosti environmentální výchovy do všech vyučovacích předmětů. Východiskem se
stává hudební dílo a žákova komunikace s ním. Zprostředkujícím činitelem je estetický
prožitek, vznikající při účinném dialogu žáka s hudbou, při porozumění hudebnímu sdělení.
Zahrnuje v sobě jednotu estetických a kognitivních informací i emocionální reakce a ve svém
důsledku směřuje ke kultivaci dítěte a k nenásilnému dlouhodobému formování jeho
morálních vlastností a postojů. Hudebně výchovná práce v rámci deseti tematických celků je
zaměřena zejména na využití sémantické a strukturální analýzy lidových i umělých písní,
muzikoterapeutické prvky, práci s poslechovou skladbou v rámci integračních vazeb a
hudebně tvořivé úkoly. Metodika není návodem, ale pouze inspirací pro vlastní tvořivou
práci učitele.
Zpracovali
Doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc.
PaedDr. Alena Tichá, PhD.
Prof. PaedDr. Jaroslav Herden, CSc.
Recenzovala
Doc. PaedDr. Marie Slavíková, CSc.
© Hana Váňová, Alena Tichá, Jaroslav Herden
Technická spolupráce: Renata Skálová
Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou.
Tato publikace je vydávána jako součást projektu Ekogramotnost, který je financován z ESF,
státního rozpočtu ČR a rozpočtu HMP
2
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................ 5
1 Cíle environmentální výchovy v hudební výchově ........................................................... 7
2 Obsah učiva - přehled tematických celků ......................................................................... 7
3 Doporučené vyučovací metody, formy a postupy ............................................................ 7
4 Příklady vhodného hudebního materiálu, otázek a úkolů k jednotlivým tematickým
celkům .................................................................................................................................. 9
4.1 Slunce jako zdroj energie pro život .................................................................................. 9
4.2 Základní složky životního prostředí člověka ................................................................. 10
4.3 Biologická diverzita ....................................................................................................... 13
4.4 Ekosystémy .................................................................................................................... 15
4.5 Potravní řetězec .............................................................................................................. 16
4.6 Katastrofy a změny v životním prostředí ....................................................................... 17
4.7 Vztah lidí ke krajině a způsob života v minulosti .......................................................... 17
4.8 Láska k přírodě ............................................................................................................... 18
4.9 Odcizení člověka přírodě ............................................................................................... 19
4.10 Devastace přírody ........................................................................................................... 20
5 Doporučené hodnocení ...................................................................................................... 20
6 Samostatná práce žáků, řešení projektů apod. .............................................................. 21
Doporučená literatura .......................................................................................................... 22
3
4
„Vzdělání je podmínkou pro to, aby občané vzali myšlenku udržitelnosti za svou“
Bedřich Moldan
Úvod
Tato metodika vznikla v rámci projektu Vytváření a hodnocení programu pro
vzdělávání a výchovu k udržitelnému rozvoji v základních a středních školách Hlavního
města Prahy (Ekogramotnost pro udržitelný rozvoj v Praze). Reaguje na chystané výrazné
změny v našem školství, připravované VÚP v Praze. Rámcové vzdělávací programy a posléze
školní vzdělávací programy pro základní vzdělávání zavádějí tzv. průřezová témata 1 - jedním
z nich je právě environmentální výchova.
Environmentální výchova (ekologická výchova, výchova k péči o životní prostředí)
je považována za „proces cílevědomého osvojování a rozvíjení ekologického poznání ,
citlivosti a odpovědnosti, jež se promítají v chování a jednání jedince“ 2 Tato výchova je
společensky vysoce žádoucí, avšak znamená složitý problém filozofický, sociologický,
psychologický, antropologický, pedagogický, etický, estetický apod. Vyžaduje komplexní
přístup a syntetizující pohled na svět, prostupnost do všech vyučovacích předmětů. Jak
může v tomto směru přispět tak specifický předmět, jako je hudební výchova?
Upozorněme hned zpočátku na jistý problém. Je samozřejmě dobře, že škola bude
konečně i vychovávat. Předmět se jmenuje hudební výchova, nikoliv hudební vzdělávání, a
jak známo, komunikace s hudbou umožňuje nenásilné formování dítěte. Mnoho hudebních
skladatelů bylo při tvorbě inspirováno přírodou a jejími zvuky a zachytilo ve svých dílech
mnohostranné vztahy člověka k přírodě. Komunikace s jejich díly obohacuje recipienta a
interpreta citovými, estetickými i kognitivními zážitky stejně tak jako jejich tvůrce. Hledání
celospolečenských vazeb, historických a sociálních souvislostí, úcta k hudbě jako produktu
lidského snažení apod., to vše jsou pozitiva na cestě k humanizaci člověka a k jeho celkové
kultivaci. Analyzujme však i specifické cíle. Spojení ekologické a hudební výchovy je
v podstatě nové. Hledáme teprve cesty, jak ho v praxi nenásilně realizovat, na jakém
hudebním materiálu, v jakých hudebních aktivitách, jakými metodami. Jsme si vědomi toho,
že nutnost ekologické výchovy je novým společenským problémem, proto neměla šanci
odrazit se jako taková např. v procesu vývoje lidové písně, i když samozřejmě silné vazby
k přírodě a k prostředí zde nalezneme. Na příkladech lidových písní můžeme demonstrovat
obdiv, úctu a pokoru prostého lidu k přírodě a k prostředí, ve kterém žil. Většinou se tato
vyznání spojují do souvislostí
s osobními problémy lidskými, zejména s láskou.
Bezprostřední sepětí přírody se životem lidu je patrné ve vazbě na jednotlivé folkloristické
oblasti. Žák se tak prostřednictvím lidových písní seznámí s charakteristickými rysy krajiny a
se způsobem života lidí v minulosti. Při práci s lidovou písní, která je žákům pro svou
výrazovou jednoduchost a spojení s textem srozumitelnější než podstatně abstraktnější
poslechové skladby, se tedy učitelům otevírají jisté možnosti environmentální výchovy.
1
Průřezová témata mohou být v praxi realizována třemi základními formami:1integrací obsahu tematických
okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu, projektem, samostatným
předmětem, případně jejich kombinacemi (Manuál pro tvorbu ŠVP v základním vzdělávání. Praha : VÚP 2005,
str. 39).
2
HORKÁ, H. Ekologická výchova na 1. stupni ZŠ. Brno : MU 1993. str. 9.
5
V zájmu problému je však třeba docenit zejména současnou písňovou tvorbu - umělou tvorbu
pro děti a produkty z oblasti tzv. nonartificiální hudby, šířené masmédii, neboť soudobá
populární hudba reaguje v některých textech právě na problémy související s ochranou
životního prostředí.
Úspěšnost tohoto výchovného záměru bude jistě závislá nejenom na nápadech autorů
metodiky, ale zejména na citlivém přístupu, přiměřených dimenzích, vkusu a tvořivosti
vyučujících. Snažme se, aby spojení ekologických zřetelů s hudebním zážitkem nevyznělo
strojeně a nepřirozeně, abychom plně využili specifika hudební výchovy a hudby jako takové.
Zprostředkujícím činitelem je estetický prožitek, vznikající při účinném dialogu žáka
s hudbou, při porozumění hudebnímu sdělení. Zahrnuje v sobě jednotu estetických a
kognitivních informací i emocionální reakce a ve svém důsledku směřuje ke kultivaci dítěte a
k nenásilnému dlouhodobému formování jeho morálních vlastností a postojů. Určitý problém
je s výběrem skladeb. Je užitečné nabízet dětem hudbu, v jejíž struktuře si mohou něčeho
všimnout, mohou slovy popsat svůj zážitek z takového setkání a konečně mohou i uvažovat o
tom, co jej způsobilo (komunikace). Jakákoliv krátká spojení jsou násilná, „zvukové struktury
navazují na znakový vztah ke skutečnosti,“ 3 odhalení vztahu mezi prvky (pohyb) je pro
komunikaci důležitější než identifikace dílčího znaku (angažovanost posluchače, psychická
aktivita, myšlení v materiálu hudby).
Tato metodika není návodem, ale pouze inspirací pro vlastní tvořivou práci učitele.
Autoři
3
POLEDŇÁK, I. Stručný slovník hudební psychologie. Supraphon, Praha 1984, str. 31.
6
1 Cíle environmentální výchovy v hudební výchově
Cílem environmentální výchovy je rozvíjet žáka po stránce:
1) poznávací (kognitivní) – souhrn poznatků o ekologických problémech, informace, které
vytvářejí základy tzv. ekologické gramotnosti,
2) prožitkové, dovednostní, činnostní (přetvářecí) – různé podoby kontaktu s přírodou,
rozvíjení smyslového vnímání, osvojení praktických dovedností, odpovědné a šetrné
jednání, angažovanost v oblasti péče o životní prostředí,
3) postojové (hodnotící), pospolitostní – emocionální vztah k přírodnímu prostředí a jeho
etické a estetické hodnocení, upevňování pospolitosti v rodině, spolupráce ve skupině,
společné hledání optimálních řešení, ale i schopnost vlastního názoru apod.
Ve vazbě na hudební výchovu je však třeba mít neustále na zřeteli, že výchova k lásce
k životnímu prostředí vede přes výchovu k lásce k hudbě, a to jak k hudebním činnostem
samotným, které umožňují dítěti zažívat prožitky a postoje recipienta, interpreta i tvůrce, tak
i k hudebnímu dílu jako nositeli estetické informace. Hudební dílo (píseň, poslechová skladba,
vlastní tvořivý výtvor dítěte) zde vystupuje v trojím aspektu:
1. hudba jako zvukový fenomén
2. hudba jako specifická forma poznávání skutečnosti, zobrazení jevů vnitřní i vnější
pomocí hudebně výrazových , případně textových prostředků
3. hudba jako zdroj estetických a etických hodnot a prostředek formování životních postojů
žáka.
2 Obsah učiva – přehled tematických celků
1. Slunce jako zdroj energie pro život
2. Základní složky životního prostředí člověka
3. Biologická diverzita
4. Ekosystémy
5. Potravní řetězec
6. Katastrofy a změny v životním prostředí
7. Vztah lidí ke krajině a způsob života v minulosti
8. Láska k přírodě
9. Odcizení člověka přírodě
10. Devastace přírody
3 Doporučené vyučovací metody, formy a postupy
Každá ze složek environmentální výchovy nabývá v hudební výchově jistých zvláštností,
které jsou dané specifikem předmětu.
Ad 1) Na základě racionálních informací by si člověk měl vytvářet své vzorce chování a
jednání, případně mění již zažité zvyklosti. Kognitivní složka bude v rámci hudební výchovy
však upozaděna, v žádném případě nepůjde o teoretizování o přírodě a přeceňování
faktografických poznatků. Ty najdou uplatnění ve fázi motivace nebo jako doplnění při
reflexi na hudební zážitek z komunikace s hudebním dílem. Žák bude většinou čerpat
z vlastních znalostí získaných výukou v jiných předmětech, četbou denního tisku, sledováním
televize apod. K získání rozšiřujících znalostí k danému okruhu lze v mimoškolních aktivitách
využít internetu, odborných publikací, informací z místního tisku o zvláštnostech regionu,
přednášky či besedy apod., avšak tyto aktivity již přerůstají rámec hudební výchovy.
Ad 2) Tato oblast bude mít naprosto specifický charakter, daný zvláštnostmi předmětu a
hudebně psychickými předpoklady, nutnými k plnění úkolů hudební výchovy (soubor
základních hudebních schopností, interpretačních, poslechových a tvořivých dovedností i
7
schopnost estetické reakce na hudbu). Bude se řídit běžnými zásadami a metodami hudebně
výchovné práce. V přípravných cvičeních zaměřených na rozvoj jednotlivých hudebních
dovedností je příhodné využít potenciálu motivací,4 čerpajících z mnohostranných oblastí
environmentální výchovy. Základními přístupy k hudebnímu dílu jsou metody osvojování
písně (imitace, intonace či kombinace obou metod) s výrazně posílenou motivační a
výchovnou složkou, metody demonstrace hudebních skladeb (analýza historicko- genetická,
strukturální, sémantická a axiologicko funkční) 5 a metody hudebně tvořivého rozvoje žáků
základní školy. 6
Ad 3) Jednou z nejdůležitějších funkcí hudby je její sdělnost. V uměleckém díle je zakotvena
lidská životní zkušenost a dovednost prostřednictvím hudebních obrazů, realizovaných
hudebně výrazovými prostředky. Tvůrce hudby vyjadřuje prostřednictvím specifické hudební
řeči nejenom své city, myšlenky a postoje k objektivní realitě, ale je schopen zvukově ztvárnit
i jevy přírodní a společenské. Vnímající nebo interpretující žák dešifruje tento obsah svou
aktivní hudební činností a svým průnikem za hranici tónů je schopen přijímat estetické a
etické sdělení hudby. Poznávání hudebních děl vytváří žákovu zkušenost a připravuje
podmínky pro jeho vlastní hudební tvořivost. Právě volbou témat hudebně tvořivých úkolů,
výběrem textů pro rytmizace a následné melodické improvizace v rámci jednoduchých
hudebních forem můžeme nenásilně skloubit úkoly environmentální výchovy s hudebně
produktivní aktivitou žáka a s jeho hudebním rozvojem. K navození problémové situace lze
využít i některé techniky muzikoterapie, zejména pak tzv. simulační hry, jež umožňují
výchovu prožitkem a zkušeností a v následné diskuzi pomáhají nalézt hodnotu vlastních
stanovisek (např. hraní rolí, simulace diskusních pořadů k ekologickým otázkám apod.)
Základní principy práce s muzikoterapeutickými hrami stanovil Z. Šimanovský 7 :
ƒ bezpečný prostor – přátelská atmosféra bez ponižování, zesměšňování druhých
ƒ dialog – (je uměním naslouchat – Werich)
ƒ otevřenost – schopnost pojmenovat své pocity
ƒ diskrétnost – všechna „citlivá“sdělení ponecháme tam, kde zazněla
ƒ nenucenost – každá hra i debata po hře je jen nabídka, kterou může kdokoliv
odmítnout bez udání důvodů
ƒ nekritičnost – zdůrazňujeme to, co se komu daří, nekritizujeme. Případná kritika má
motivovat, ne deptat
ƒ zdravá komediálnost – kdo se nedokáže usmát (ne vysmívat) sám sobě, ten bývá
směšný apod.
Organizace části hodiny, věnované enviromentální výchově by pak mohla vypadat
následovně: volba tématu, úvodní cvičení, související s tématem a spějící k rozvoji dílčích
hudebních dovedností, hlavní činnost (práce s písní, s poslechovou skladbou, řešení hudebně
problémové situace), doznění a sdílení – reflexe. Po praktické hudební činnosti je třeba nechat
prostor pro doznění pocitů a dojmů. Pak následuje fáze reflexe – sdílení názorů, zážitků,
pocitů, myšlenek, asociací apod. Je třeba dát prostor jak pro sdělení pozitivních, tak i
negativních emocí či názorů. Tam, kde je výchova stavěna na prožitku, je fáze doznění a
reflexe důležitá stejně jako činnost sama.
4
Např. TICHÁ, A. Učíme děti zpívat. Praha : Portál TICHÁ, A. Učíme děti zpívat. Praha : Portál 2005. ISBN
80-7179-916-X.
5
PECHÁČEK. S., VÁŇOVÁ, H., aj. Praktické úkoly z didaktiky hudební výchovy pro l. st. základní školy.
Praha : Karolinum 2001. 282 stran. ISBN 80-246-0365-9.
6
VÁŇOVÁ, H. Pěvecká tvořivosti na základní škole. Praha : SPN 1984. 120 stran.
7
ŠIMANOVSKÝ, Z., ŠIMANOVSKÁ, B., Hry pro rozvoj zdravé osobnosti (Prevence problémů s agresivitou,
pasivitou a závislostí). Praha : Portál 2005. 157 stran. ISBN 80-7367-024-0, str. 28-9.
8
Metodika uvádí řadu písňového materiálu. Symbol ♫ označuje, že píseň je hůře k sehnání,
a proto je součástí přílohy. Zkratka JP1, JP2 a JP3 s uvedením strany upozorňuje, že píseň
je k nalezení ve známých publikacích Já, písnička. Zkratka JN označuje Písně Jaromíra
Nohavici od A do Ž, zkratka J+V+W Písně J. Ježka, J. Voskovce a J. Wericha obsažené
v publikaci Život je jen náhoda, zkratka JUZS1 nebo JUZS2 notové sešity J. Uhlíře a Z.
Svěráka. Zkratka www odkazuje na webovou adresu site:hudba.hradiste.cz
www.hradiště.cz, kde naleznou zájemci noty, text a akordy k velkému množství písní. Pro
část poslechovou je zvláštní příloha.
4 Příklady vhodného hudebního materiálu, otázek a úkolů k jednotlivým
tematickým celkům
4.1 Slunce jako zdroj energie pro život
Lidové písně
Lidová písnička je dokladem těsného spojení člověka s přírodou. Počáteční přírodní obraz
většinou otvírá základní sdělení. V lidových písních jsou vždy text a melodicko rytmická
stránka hudební fráze v dokonalém souladu.
Téma: život člověka je spjat s pohybem slunce po obloze
Vlaštovička lítá ♫ a Vlaštovička lítá ♫– písně k probuzení, tzv.svítáníčka
Prohlédněte si melodickou linku, nepřipomíná vám třepetání křídel vlaštovky?
Vyskytují se ve vašem okolí ještě vlaštovky? Co ohrozilo jejich pobyt v našich krajinách? (chemie,
bytová zástavba, proměny zemědělské výroby )
Kdysi bývaly teplé chlévy vlaštovkám útočištěm. Proč? (velké množství much - potrava, teplo, klid a
bezpečí)
Pridi ty šuhajko ráno k nám - radost z práce, optimismus, láska
Jaké povolání by sis zvolil?
Je důležitější mít z práce pocit uspokojení nebo bys dal přednost nezajímavé práci velkým výdělkem?
Je vůbec nutné pracovat?
Sadaj, slnko, sadaj ♫ a Sluníčko za hory zachází ♫, pusťte nás z roboty rychtáři - zapadající
slunce – konec obtížné práce
Jak by ses zachoval, kdyby majitel firmy zneužíval velké nezaměstnanosti v kraji, kde bydlíš, a
vyžadoval od tebe náročnou, avšak nedobře placenou práci? Co bys měl udělat?
Černé oči, jděte spát – ranní slunce je v písni poslem špatných zpráv
Museli jste už někdy sdělit zlou zprávu? Jak vám při tom bylo?
Pokuste se taktně sdělit svému spolužáku nepříjemnou skutečnost. Jakou sílu hlasu jste použili?
Nezacházej slunce, Zapadá slunečko ♫ – zacházející slunce – symbol konce lásky
Porovnej obě písničky (ve které je naděje na trvalý, pevný vztah?)
Pozoruješ rád západ slunce? Nápadně barevné mraky na západě jsou úžasné, a co teprve červené
slunce! Ekolog se však s tebou nebude nad tou barevností rozplývat. Proč? (znečištěné ovzduší).
Dobrú noc, má milá, Hvězdičky dobrou noc, Vyšla hvězda jasná ♫ - láska, něžný projev
vztahu i obav o bezpečí druhého
Jak lze vyjádřit něhu, strach o druhého, zažil jsi už ve svém životě tento pocit? Vyjádři ho slovem,
– možná, že tím, o koho jsi měl strach, byl tvůj nemocný pes, křeček, ptačí mládě vypadlé z hnízda,
zraněný kůň ….
Téma: život lidský se odvíjí s přírodním rokem (roční období je paralelou citového
rozpoložení)
Ej, padá, padá rosička, Padá, padá rosenka ♫ - listopad znamená smutek, odloučení, Kebych
byla ♫ – květen, vůně, touha po opětování lásky
9
Lehni si, uvolni se, můžeš zavřít oči, představ si něco příjemného v barvách, s vůněmi, s hudbou nebo
zvuky, které tvou představu provázejí (následuje sdělování prožitků). Jakému ročnímu období by tvůj
prožitý pocit odpovídal? Které roční období máš rád, proč?
Všímáš si proměn v přírodě?Jak na tebe působí voňavé jaro, podzimní plískanice? A co podzimní mlhy
a inverze? Proč nastávají, co je způsobuje?
Zima byla, bláto bylo - žití v souladu s přírodou, otužování a nemoc
Obsahem rozhovoru může být též problematika národnostních menšin a soužití s nimi. Slyšeli jste
někdy romské písně, jaké jsou? Zkus je charakterizovat. Co vypovídají o romském národu? ( jsou plné
emocí – smutku nebo radosti, odrážejí v sobě nejistý, ale svobodný život původně kočovného národa).
Jak úřady a též každý z vás může pomoci k zlepšení soužití s Romy?
Na Vánoce, dlouhý noce, Bude zima, bude mráz, atp.
Tématika zimy a vánočních svátků vybízí k mnoha otázkám a prožitkovým hrám (hluboký cit zrození,
láska k bližnímu, soucit a starost o druhé lidi, ale i o hladová zvířata, jež přišla mrazem a sněhem o
přirozenou potravu). Rozhovor může směřovat i do ekologie trávení volného času, relaxace a sportu
(budování lyžařských vleků v chráněných horských oblastech, lyžování neukázněných sjezdařů mimo
stanovenou trať, kteří tím ničí mladé lesní porosty a bezohledně plaší zvěř atp.)
Další hudební literatura
J. Krček: Radujme se, veselme se aneb český rok v lidových říkánkách a písních.
P. Jurkovič: České a moravské obřadné písně (ARED).
E. Jenčková: Podzimní zpívání, Vánoce přicházejí atd. z edice Hudba v současné škole.
Umělé písně
Obdobně lze pracovat i s umělými písněmi, v nichž je sdělení přímé a nekomplikované, často
vtipné:
Jaromír Nohavica: Voláme sluníčko (JP1 s. 97, JN s.147), Ahoj slunko (JN s.5), Jaroslav
Uhlíř, Zdeněk Svěrák: Jaro dělá pokusy (JUZS2 s.14), Září (JUZS1 s.30), Pavel Žák: Zima,
zima, zima, zima (www) apod.
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
- motivace:
Daidalos a Ikaros, četba, in: My pozor dáme a nejen
posloucháme 8 (E.Petiška, příloha V č. 1)
- hry na sluníčka a mráčky (tamtéž)
- zpíváme ve sboru: J. Herden: Sluníčko pláče, (tamtéž s. 12-13 – příloha V č. 2)
I. Hurník: Sluníčko se směje 9
- reflexe hudebních obsahů, srovnání, racionalizace výsledků pozorování (aktivity:
vyčleňování a srovnávání)
- poslech, aplikace na nové učivo:
P. I. Čajkovskij: Roční období, č. 3 Březen – Píseň skřivánka (jarní touha po něčem
neznámém, mlhavý opar nad dosud mrtvou krajinou, očekávání blahodárných
slunečních paprsků…podnět k pohybové improvizaci a nonverbálnímu vyjádření
pocitů z poslechu).
4.2 Základní složky životního prostředí člověka
Lidové písně a hry
Lidová píseň podává ve zkratce určitou zprávu o světě. Na počátku je mnohdy přírodní obraz,
který konkretizuje místo, kde se děj písničky odehrává (Široký, hluboký ty vltavský tůně).
Často velmi konkrétní obraz přírody přechází plynule do vlastního příběhu, s nímž tvoří
působivou paralelu (Běží voda, běží, po kameni šustí, vzkázal mně můj milý, že mě už
opustí…) – melodická linka se proplétá jako potůček mezi kameny, jež mu leží v cestě,
„přeskakuje“ je velkým obloukem a zase meandruje dál).
8
9
HERDEN, J. My pozor dáme a nejen posloucháme.Scientia, Praha 1997, ISBN 80-7183-087-9, str.11.
Poslech hudby, Praha 1971, str.75.
10
Příroda a lidská zkušenost - spojení člověka s přírodou dříve a dnes.
Téma: voda
Voda evokuje plynutí, průzračnost, čistotu hmotného světa (čistota vodních toků
nezanesených odpadky a splašky), ale i čistotu volního a citového mikrosvěta jedince a
lidských společenství (čistota lidských vztahů, klidné a mírumilovné soužití generací).
Voděnka studená, Červená růžičko, rozvíjej se, studená vodičko, rozlívej se…po kamení,
nastalo nám smutné rozlučení, A te Réhradice na pěkné rovině, teče tam voděnka…je pěkná,
je čistá…, Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama, Běží, voda běží v písničkách plynoucí voda symbolizuje konec lidského vztahu – voda s sebou odnáší lásku.
Rozloučení s někým, koho máme rádi je vždy bolestné. Zažil jsi takovou situaci, jakým způsobem jsi ji
zvládl? Hledejme spolu cesty, jak se vyrovnat s utrpením a smutkem (podle Z.Šimanovského))
Teče voda vodička, Okolo Pavlovic teče, teče voda, napij sa ji milá..však ona je dobrá,
Kysuca, Kysuca, studená vodička, keď sa ťa napijem… ♫. V širém poli studánečka apod.
Voda jako zdroj osvěžení, ale též setkání u ní dává příležitost k navázání milostného vztahu.
Jaké se nabízejí příležitosti k seznámení mezi chlapcem a dívkou dnes? Jakou roli v tom hraje
prostředí, tj. místo a čas, kde se vaše setkání uskuteční? Nebo vám na upravenosti okolí vašich schůzek
nezáleží?
A jen na okraj - můžeme našim předkům závidět, že se mohli bezstarostně napít ze studánky nebo
z potoka, který tekl kolem jejich vsi… J.B. Foerster složil na text J. V. Sládka o čisté vodě ve studánce
vícehlasou skladbu pro dětský sbor: Lesní studánka ♫. Poslechněte si ji nebo dokážete-li, společně si ji
zazpívejte. Srovnejte s ukázkami z kantáty B. Martinů: Otvírání studánek.
Téma: pole, louky, háje, lesy, hory
Louka široká, tráva zelená, Zda-li nám, panenky, povíte Trava neroste), Čí jsou to koníčky,
Haj, husičky, haj - píseň lze zpívat jako kánon s nástupem po 2 taktech, U kláštera pole ♫,
Hory, hory, černý les, Až já pojedu přes ten les… a mnoho dalších.
Různé příběhy, různé lidské osudy, ale vždy organicky vsazené do prostoru, který evokuje
představu klidné, „čisté“přírody, jež slouží člověku - aniž by ji on svým působením
zdevastoval (milá na louce pase jelena,… chodíme na ni do peren, roste tam travička
s jetelem….nebo obrazy, které v představě plasticky vystupují ve své průzračnosti…koně
pasoucí se na ouhoře od samého poledne či portrét husopasky, která žene husičky přes zelený
háj…).
Zpívejte píseň se zavřenýma očima (např. Louka široká nebo Čí sou to koníčky) a bez záměrného
snažení nechte za víčky odvíjet přírodní scenérii – vybavila se vám, je barevná, konkrétní, cítíte se
dobře, nebo vás celá situace dráždí, protože nejste schopni svou mysl zklidnit? Podaří-li se vám to,
pocítíte, že jste na chvíli v jiném časoprostoru - po písničce budete osvěženi, jako byste se přírodou ve
skutečnosti procházeli. Vybavila se vám v představě krajina, kterou dobře znáte, nebo jen dojem
krajiny, v níž byste si přáli být? Jaká je? Co se vám v ní líbí, co vás uklidňuje, dává sílu?Ze zkušenosti
jistě znáte nádherná místa české země, ale také jistě máte v paměti místa zdevastovaná, neútulná (např.
odumírající lesní porosty našich hor). Co je toho příčinou a jaké neblahé důsledky z toho plynou?
V našem rozhovoru se můžeme dostat až k aktuálním problémům současnosti - nekontrolovanému
kácení lesů nebo drancování přírodních zdrojů – lesy ustupují těžbě písku, kamenolomy zanechávají
jizvy v siluetách skal, cementárny práší daleko do kraje a dusí vše živé… nebo k omylům předchozích
generací – scelování polí do velkých lánů, při nichž zmizely meze, drobné lesíky, háje a s nimi nejen
přirozená vodní rovnováha, ale i ptactvo a drobná zvěř, která zde měla bezpečný úkryt…).
Téma: vzduch
Čistý vzduch a správný dech jsou základem nejen fyzického, ale i psychického zdraví (dech a
psychika jsou spolu úzce spjaty – vzájemně se podmiňují). Vedle známých ekologických
problémů zhoršování kvality vzduchu, probírejme s dětmi i druhý, ne méně závažný
civilizační jev, kterým je neschopnost plnohodnotně dýchat. Snížení tělesného pohybu a
fyzického zatížení vede k tomu, že lidé využívají při dýchání jen vrchní část plic (svrchní
dech). Celková tělesná ochablost vede k chybných dechovým návykům (svrchní dech,
„lapání“ po dechu na poslední chvíli). K nápravě vyberme několik her s dechem z publikace
A. Tichá: Učíme děti zpívat.
Dechová gymnastika
11
Rychlé dodechováním přes nos spojené s pohyby paží posiluje veškeré dechové svaly. Cvičíme ve
stoje, nohy mírně rozkročené. Vodorovně zvednuté paže ohnuté v předloktí se s každým nádechem
rytmicky kříží před hrudníkem - vždy střídavě nad sebou. Cvičení můžeme provádět také s předloktím
svisle nahoru.. Posilujeme buď svaly přední části hrudníku: předloktí se s nádechem rozpaží do
„svícnu“ s výdechem se dotknou před hrudní kostí, nebo procvičujeme nádechové svaly zad: s
nádechem se předloktí spojí, s výdechem oddálí. Obě cvičení výrazně posilují vnitřní dechové svalstvo
a v důsledku i sílu tónu při zpěvu. Cvičení rukou zapojí nádechové svaly, ale zároveň zabrání přepětí v
oblasti ramen. Tělo se cvičením stává stále pružnější!
Motivace: „Intenzivně nadechuj přes nos – jako udýchaný pes. Ústa mohou být pootevřená, jazyk na
spodním rtu, ale nadechuj nosem… Přidej pohyby rukou – cvič ohnutýma rukama ve výšce prsou tak,
že se s každým nádechem budou předloktí střídavě nad sebou křížit… Neustávej… Vydrž!… Cítíš, jak
ti pracuje celé tělo?“
Učitel by měl sledovat: Rozšiřují se dětem záda s každým nádechem? Mají pružné bříško? Tělo se
nesmí dostat do křeče; stane-li se tak, ihned hru zastavíme a tělo uvolníme lehkým poskakováním jako
„hadrový panák“.
Dech přijde sám
Děti mohou vleže na zádech relaxovat a při tom pozorovat přirozenou dechovou funkci, jež probíhá
v posloupnosti:
- výdech a následná pauza po výdechu (oživující pauza po výdechu přestavuje dokonalé
uvolnění),
- spontánní - nikoli úmyslný! nádech (nádechový impulz přijde sám s fyziologickou potřebou
vzduchu),
- malá chvilka klidu a následný prostý výdech.
Celý dechový cyklus navíc získá přirozený klid a plynulost, pustíme-li k dechovému cvičení
relaxační hudbu, prohloubí se brániční dýchání.
Učitelova motivace by mohla probíhat např. následovně:
„Lehněte si na záda, nohy mírně pokrčte. Paže – zejména ramena – jsou zcela uvolněné, hlava lehce
balancuje. Vydechněte našpulenými ústy. Zavřete oči a užívejte si klidu. Ruce přiložte na bříško. Cítíte,
jak se mírně zvedá a klesá? Nespěchejte. Dech přijde do vašeho těla sám. Poslouchejte své tělo.
Nastanou okamžiky, kdy jen tak uvolněně odpočívá? Dopřejte mu to.“
Učitel si při tom všímá, zda děti nenapínají ramena. Překulí se ležícímu hlava „bezvládně“ do strany,
dotkneme-li se jí? A co mimika - mají děti volné čelistní klouby, „měkkou“ dolní čelist? Učíme děti
vnímat zejména pocit klidu po výdechu. Naleznou v něm vnitřní klid, který je důležitý při přemíře
podnětů, jimiž je zaplavuje okolní svět.
Slyšíš svůj dech?
Hra navozuje prohloubený, plynulý nádech a výdech. Děti ozvučí svůj dech tak, že nadechují a
vydechují přes mírně přišpulí rty.
„Rozehraj svůj dech a poslouchej, jak ti zní. Vnímej při tom chlad na svých na rtech. Hledej různé
zvukové odstíny svého dechu. Zní ti jako sněhová bouře v horách? Nebo jako mírný vánek na pobřeží?“
Je třeba pohlídat intenzitu hry. Cílem má být pocit, že „to dýchá“ samo, nikoli násilné přehánění.
Zastavujeme koně „prrrr“
Hra posiluje pružnost a výkonnost břišního svalstva. Děti rukama (v loktech mírně pokrčenýma) „drží
opratě a zastavují koně na třikrát: prrrr- prrrr- prrrr (opakováno na jednom tónu). Hrudník zůstane
vzpřímený a vespodu přirozeně rozšířený. Volnost spodních žeber zajistí lehce zvednuté paže, které
„tahají za opratě“. Lokty jsou od těla. S každým prrrr se podvědomě zpěvní břišní stěna, kterou je však
nutné ihned uvolnit: „Zatáhni pořádně za opratě, a pak je ihned povol, abys mohl znovu a ještě pevněji
koně přitáhnout.“ Pozor: Cvičíme pružnost svalů - nikoli křeč.
Přivonění ke květině
Hra vede k nácviku prohloubeného nádechu a pružného, měkkého výdechu.
„Představte si, že držíte květinu a lehounce k ní přivoníte. Vychutnávejte její vůni a pak ji vraťte s
výdechem na fúúúú květině zpátky…Nyní sfoukněte jeden okvětní lístek po druhém. Zpočátku to
zkuste na dva, později na tři, nejvíce však na čtyři fouknutí…A teď prudce sfoukněte bílé chmýří
odkvetlé pampelišky.“ Mají děti při rozfouknutí lístků ústa našpulená a s malou skulinkou mezi rty?
Čím užší skulinka, tím je intenzivněji zapojena bránice.
Umělé písně
Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák: Chválím tě, Země má (JUZS2 s. 48), Neopouštěj (JUZS1
s.22), Voda, voděnka (JUZS2 s.34) apod.
12
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
- motivace:
četba literární ukázky: I. Hurník: Plamen 10
- malujeme špatné počasí:
vyberte k tomu hudební nástroje, tamtéž str. 14
vyslechněte čtyři úryvky a přiřaďte ke správnému grafu, úryvky
vyhledejte při poslechu celé skladby (ukázka 3b), tamtéž s. 15
- zpíváme ve sboru: P. Eben: Prší, tamtéž str. 9
- reflexe hudebních obsahů, racionalizace výsledků pozorování (psychické aktivity:
vyčleňování a srovnávání): Po skončení poslechu dvou ukázek
(J. Haydn: Roční doby, Léto, Dusno před bouřkou a L. van
Beethoven: Symfonie č. 6 Pastorální – ukázka ze 4. věty: Nečas a
bouře) znázorněte křivkou průběh hudbou zvukomalebně
nakreslených bouřek. Porovnejte s obrázky na str. 16-17.
- poslech, aplikace na nové učivo:
Nikolaj Rimskij-Korsakov: Šeherezáda
1. věta začátek- pozitivní síla moře
4. věta – ničivá síla moře, ztroskotání Sindibádova korábu na útesu
4.3 Biologická diverzita
Toto téma má v hudební výchově snad největší uplatnění, neboť existuje nepřeberné
množství písní o zvířatech a rostlinách, v nichž je opěvován některý z jejich životních
projevů, hledají se paralely s životem lidským nebo významy daného organismu pro člověka.
V tomto směru je písňová tvorba lidová i umělá opravdu nevyčerpatelným zdrojem pro
výchovné působení. Rovněž tak poslechové skladby programního charakteru (ať již
instruktivní povahy nebo ověřená umělecká díla) jsou plné inspirací zvířecím či jiným
přírodním světem, využívají zvukomalby a jiných hudebních a kompozičních prostředků
k vyjádření zvukových, vizuálních či pohybových charakteristik živočichů, jejichž název nebo
prostředí, ve kterém žijí, se povětšinou objevuje v názvu skladby.
Lidové písně a hry
Vosy, vosy, vosy, sršáni. Sykavky zvukomalebného slova „vosy“ podtrhují razanci úsečně
rytmizované hudební fráze. Slovní akcenty promění tříosminový takt na tři dvouosminové
(vosy) a jeden tříosminový (sršáni), jež spolu vytvářejí mateník. Rytmická nepravidelnost jen
podtrhuje osud nešťastníka zamilovaného do rozmarné, pichlavé „hubičky“ (jeho milé).
Co myslíte, může se bránit chlapec jednání svévolné dívčiny, jak vy byste situaci řešili? Proč se asi
dívka ke svému chlapci chová tak přezíravě a panovačně?
A ještě k vosám a sršáňům. Komu z nich hrozí vyhubení? Znáte jiné druhy zvířat, jejichž existence na
zemi (případně v moři) je ohrožena? Chráněný čmelák nám může být motivací k rozvíjení znění hlasu.
Bzučení čmeláka
Cvičení k postupnému rozeznění všech hlavových rezonančních prostor.
„Jsme na rozkvetlé louce. Kolem vás letí čmelák, zkuste jeho zvuk napodobit. Bzučivý zvuk se
postupně stěhuje s úst „m“ přes nos „n“ do hlavy „ng“. Zkuste kroužit rukama kolem uší a kruhy
zvětšujte. Zvuk jako čmelák pak letí velkým obloukem do dálky. Sledujte, kde zrovna čmelák bzučí a
kam se svým zvukem odletěl – naznačte jeho krouživý let prstem.“
10
HURNÍK, I. Plamen. In: Trubači z Jericha. Melantrich, Praha 1965, str. 59.
13
Při m rezonuje převážně ústní oblast, při n nosní oblast, při ng celá lebka. Krouživé pohyby rukou
posilují rozeznění rezonančních dutin hlavy. Prstem naznačený „spirálový“ let čmeláka do prostoru
navozuje vedení hlasu dechem přes vysoké rezonance.
Učitel by si měl všímat zda: Nevytvářejí děti zvuk tlakem dechu do hlasivek? Vydechují lehce s
uvolněnou čelistí (stoličky od sebe)?
Už mě koně vyvádějí, Okolo Třeboně
S modernizací zemědělství se v druhé polovině minulého století povážlivě snížil chov koní. Nyní je
situace jiná – z jakých důvodů se koně chovali dříve a nyní? Mohou koně pomáhat tělesně nebo
duševně postiženým lidem?(hipoterapie)
Téma: ohrožení
Sedí sokol na javori , Kačena divoká, letěla z vysoka , Tá kněždubská věž, Plavaly husičky
po Dunaji,
V uvedených písních jsou sokol, kačena i husy v ohrožení střelcem. Proč jsou první tři písně
v pomalém tempu a čtvrtá naopak vyzní vesele?
Jaké znáte nebezpečí, už jste někdy byli v situaci, že vás někdo ohrožoval či vám dokonce ubližoval?
Jak se cítí člověk, který je ohrožen, jak reaguje? Jak se chová v ohrožení pes nebo jiná zvířata?
(upozorníme na chování nemocných a zraněných zvířat, např. lišek nemocných vzteklinou, uhynulých
ptáků – ptačí chřipka)
Poplašné varování v opičí tlupě
Hra nám nejen pomůže uvolnit bránici a posílit dechové svalstvo, ale děti při ní zažijí pocit ohrožení
z pohledu zvířat. „Opičí tlupa je v ohrožení. Varujte ji opičími zvuky ho-ho ho-ho-ho. Rukou přitom
ukazujte k místu nebezpečí.“ Krátké impulsy propojují optimální nastavení artikulačního aparátu
s pružným dechem. Ve chvíli souhry dechu a artikulace se automaticky uvolní hrdlo. Tento okamžik lze
vyposlouchat - ozve se volný a znělý zvuk. V tu chvíli se děti plně ztotožnily se svou rolí.
Téma: agrese
Chovali jste se někdy agresivně? Myslíte, že byste dovedli ovládnout svou agresi? Jak cvičíte své
sebeovládání?
Zkusme s dětmi hru, kterou citujeme z knihy Z. Šimanovského „Hry pro zvládání agresivity a neklidu“,
Portál 2002 s. 30.
Hněv a hudba
Hra na odreagování, spontánní projev, komunikaci
Pomůcky: bubny, elementární nástroje
Učitel požádá hráče, aby vybubnovali svůj hněv, popřípadě aby jej zahráli na další nástroje – chřestidla,
valchu, pet lahve s hrachem. Mohou tak hrát i jiné emoce, např. obavy, radost, lítost, zklamání,
bezradnost, netrpělivost. Děti své emoce hrou nejen vyjadřují, ale zároveň je tak dostávají pod kontrolu
a částečně se jich zbavují. Není nutno vědět, co konkrétně má kdo na mysli. Důležité je nechat hru
„doběhnout“ do konce, i když se nám může zdát nelibozvučná a hlučná. Po hře zůstane skupina chvíli
bez pohnutí a v tichu nechá vše doznít. Mají-li hráči zájem, mohou pak mluvit o svých dojmech,
nápadech a pocitech.
Varianta: Hráči vedou za pomoci nástrojů dialogy, spory, posléze se mohou smířit a domluvit.
Umělé písně
Petr Skoumal, Jan Vodňanský: Kolik je na světě věcí ♫, Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák:
Svátek zvířat JUZS2 s.30), Když se zamiluje kůň (JUZS 2 s.44), Jaromír Nohavica: Tři
čuníci (JN s 132), Zajíci (JN s.150), Šnečí blues (JN s.130), Kozel (JN s.52), Lachtani (JN s.
57), Kapr (JN s.44), Delfíni (JN s. 16), J. Suchý, J. Šlitr: Malé kotě (JP1 s.85), J. Suchý, J.
Šlitr: Sluníčko (JP1 s. 102), Jan Werich: Hodné štěně (JP2 s. 66), K. Svoboda, Jiří Štaidl:
Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš?, Vladimír Čech, Jaroslav Cedidla: Pojďte s námi za zvířaty
♫, D. C. Vačkář, F. Hrubín: Rozvíjej se poupátko apod.
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
- motivace:
návštěva zoologické zahrady, beseda nad encyklopediemi o
životě zvířat, malujeme domácí mazlíčky
- třídění zvukových zkušeností:
poslech CD: Miloš Vacík: Mezi stromy ( klasifikace zvuků vysoké – hluboké, silné – slabé, hrubé – měkké apod.)
- poslech a následná sémantická analýza: C.Saint-Saëns: Karneval zvířat (Slon – Labuť, srovnání)
14
- změna barvy – změna výrazu: cb smyčcem, cb pizzicato, saxofon, panova píšťala
- změna funkce hudby: tango, Cool dance
- zpíváme ve sboru: J. Herden: Sen pana Sensána, píseň 11 (příloha V č. 3)
- aplikace na nové učivo, poslech: B. Britten: Kominíček, Noční píseň, závěr (hlasy
zvířat – příloha V č. 4)
4.4 Ekosystémy
Lidové písně
Tovačovský hatě ♫
Hatě-mokřiny tvoří osobitý ekosystém, který byl nešetrnými melioračními úpravami na mnoha místech
zničen. V době vzniku této lidové písně však byly tovačovské hatě v kraji dobře známé, posloužily
autorovi ke geografickému umístění milostného příběhu. Taneční charakter melodie a rytmus písně
zpočátku jako by nekoresponduje s lyrickým textem první sloky. Ve druhé sloce však má již tato
mazurka své oprávnění ..až se budu v kole točit , nedívej se na mě…
Už se ten Tálinskej rybník nahání
Jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem? Která z těchto vodních ploch vznikla podle plánu a s pomocí
lidských rukou? Liší se od sebe rybník a jezero svým využitím? A co novodobá jezera, jež vznikla
následkem těžby písku? Jaký mají osud? (Mohou zůstanou zachována a slouží lidem k rekreaci. Nebo
zůstanou opuštěná a často pak po letech vytvoří hodnotný ekosystém. V horším případě se mohou stát
skládkou často nekontrolovaného odpadu).
Téma: odpad – tříděné, likvidace
Pokuste se z věcí, které už doma nepotřebujete, vytvořit hudební nástroje. Podívejte se kolem sebe, vše
se dá rozeznít, jen je třeba se nebát experimentovat (papír: lze ho trhat, šustit s ním, mačkat, pet lahev –
jaké zvuky lze vyloudit „hrou“ je-li prázdná nebo naopak částečně naplněná vodou, kamínky atp., jak
využijete plechovka od coca-coly atp.)
Hej, haj, hej, haj, zelený háj, Ej, hora, hora zelená hora
Zelený háj, zelená hora - slova, jež evokují představu svěží barevnosti.
Srovnejme barvu jasné zeleně jihočeské přírody s nevýraznou zelení uprášených stromů v průmyslem
zahlcených středních Čechách, případně zeleň v okolí uhelný tepelných elektráren, hutí či cementáren...
Jaký význam má pro pokračování života na zemi fotosyntéza? Proč jsou lesy a stromy plícemi země?
Záleží na každém jednotlivém stromu. Neodborné kácení lesních porostů a likvidace lesů za
účelem získání peněz, ale i odumírání lesů vlivem kyselých dešťů ohrožuje rovnováhu na celé zemi
(kácení deštných pralesů - skleníkový efekt).
Myslíte, že každý z nás může ve svém okolí udělat něco, co přispěje aspoň částečně ke zlepšení
podmínek na Zemi? Co jsi pro to ochoten udělat ty sám?
Ptačí koncert ♫ - drobná skladba P. Jurkoviče je velmi blízká lidové písni.
Devítihlasý quodlibet zpíváme tak, že se nejprve první tři ptáčci představí sólově a pak v triu –
následuje refrén (společný zpěv všech dětí ve třídě), po něm se jednotlivě ozvou další tři ptáčci a ihned
zpívají dohromady s předchozími sólisty (zní šesti hlas), po refrénu třídy se ozvou melodie zbývajících
ptáčků a následně švitoří s ostatními sólisty (zní devíti hlas). Velký ptačí koncert uzavře dvakrát se
opakující refrén Vijte holky věnce.
Rozmanitost ptačí říše je učiteli i dětem velkou příležitostí k rozpravám, ale i ke hrám, např.
Hra Foukání do pírka (cviční k prodlužování výdechu).
„Foukejte do pírka tak, abyste ho udržovali nad sebou. Pírko nesmí spadnout na zem.“
Pírko si děti mohou představovat, nebo použít skutečné.
Všímejte si: Nenatahují děti hlavu za pírkem? Nevysouvají bradu? Tomu zabrání, když tělem zůstanou
stále pod vznášejícím se pírkem (klečí na kolenou, zaklánějí se celou horní částí těla).
Umělé písně
Už z hor zní zvon (tradicionál, Z.Borovec), Jaromír Nohavica: V moři je místa dost (JN
s. 139) apod.
11
HERDEN, J. Hej, pane datle. UK v Praze, Pedagogická fakulta, Praha 2000. ISBN 80-7290-010-2, str. 6-7.
15
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
- motivace:
četba literární ukázky: I. Hurník: Císařův slavík. In: Trubači
z Jericha 12
- poloha melodie:
vyhledávej na klaviatuře polohy vhodné pro hlasy zvířat: sova,
slavík, lev - tvořivá improvizace
- zabarvení lidského hlasu: podle hlasu poznej spolužáka
- zpíváme písničku s doprovodem: V.Trojan: Šla Nanynka do zelí (trio: akordeon,
housle, kytara), příprava na poslech (příloha V č. 6)
- V. Trojan, Císařův slavík, poslech ukázek filmové hudby
Porovnej: Mechanický slavík - Slavičí koncert, trio
Porovnej: Žabák – trio a dechový orchestr
- přenos:
E. Morricone: Tenkrát na západě, Muž s harmonikou
4.5 Potravní řetězec
Lidové písně
Téma: každý živý tvor potřebuje ke svému životu potravu.
Chytil jsem slepici ♫, Chytil táta sojku, Čí to husičky na tej vodě , Letěla husička s nadsázkou Letěla husička ... měla jsem milého byl z naší vesnice, vlez za mnou na půdu
snědly ho slepice…
Za horama svitá ♫
Vtipný text navodí problém kultury stravování (přejídání, problém anorexie, ale i plýtvání potravinami
nedostatek a hladomor v některých oblastech Afriky a jihovýchodní Asie).
Vztah člověka k přírodě je odrazem jeho hodnotového systému. Zvíře jako tvor, který vnímá a
cítí – Kačena divoká, Na potoce, nade mlejnem, Čí to husičky na tej vodě, Kvíčalička malá
(viz např. Věra Branislavová: Za písničkou). V těchto písních je zajímavé, že si lidé se
zabitím nelámou hlavu, často je to zabití jen tak, pro zábavu. Je třeba pěstovat úctu
k jakékoliv formě života, jak ji definuje Albert Schweitzer. Zvíře ani člověk nemá nekonečně
mnoho životů jako aktéři počítačových her. Může z toho vyplynout i to, že ve vztahu k okolí
máme uplatňovat empatii, a pokud nechceme, aby se nám dělo nepříjemného, nemáme se tak
chovat k druhým.
Umělé písně
Jaroslav Ježek, Jiří Voskovec a Jan Werich: Ezop a brabenec (JP2 s. 60, J+V+W s. 24))
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
Téma: mláďata – krmení - prostředí
- beseda nad obrázky krmení mláďat různých živočichů, kteří žijí ve svém prostředí –
PTÁCI ve vzduchu, povolání ptáčník
- příprava na poslech:
s pomocí nástrojů Orffova instrumentáře malujeme prostředí ptáků a ryb
- poslech:
W.A. Mozart:, Kouzelná flétna, Papageno: Ptáčník jsem já
- srovnání:
Mozartův originál - úprava pro dvě flétny
C. Saint-Saëns: Karneval zvířat, Voliéra
RYBY ve vodě, povolání rybář
- poslech:
K. Stockhausen: Zvěrokruh, Ryby
C. Saint-Saëns: Karneval zvířat, Akvárium
- srovnání:
zvukových prostředků, charakteristik vodního prostředí
- malujeme při opakovaném poslechu
12
HURNÍK, I. Plamen. In: Trubači z Jericha. Melantrich, Praha 1965, str. 28-31.
16
4.6 Katastrofy a změny v životním prostředí
Lidové písně
Téma: Přírodní katastrofy
Hromy bijú a déšť prší ♫, Kde ty jedeš ♫,Co sem zvoral včera, dneska, všecko mi to voda
snesla...
Téma: Válka, která vše ničí i přírodu
Mračí se mračí, Na té lúce na zelenej, Ja, keď sa Janoško
Umělé písně
Jaroslav Ježek, Jiří Voskovec a Jan Werich: Potopa (J+V+W s. 66)
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
Téma: úvaha – srovnání: bouře v přírodě - bouře v duši; přírodní a lidské katastrofy
- Vodník: srovnání
Z. Fibich, melodram –vodník, dcera, katastrofa
A. Dvořák, symf. báseň – vodník, dcera, katastrofa
- B. Smetana, Šárka, srovnání, kontrast jako podnět k samostatnému myšlení:
O lásce a zradě 13 : Milostný dvojzpěv Šárky a Ctirada Zrada, odplata
- L. Janáček: Káťa Kabanová, srovnání Ostrovského dramatu Bouře a Janáčkova
libreta
- Téma slohové práce: Přírodní a lidské katastrofy, srovnání
4.7 Vztah lidí ke krajině a způsob života v minulosti
Lidové písně
Téma: příběh člověka je těsně spjat s přírodou nebo jeho činností v přírodě (na poli)
Dyž sa buček zelená (pokud funguje zdravá příroda, jsme bohatí všichni), Když jsem já ty
koně pásal, Žalo děvče, žalo trávu, Zelení hájové, V širém poli hruška stojí, Mikulecké pole,
hluboko zorané, U panského dvora, Sil jsem proso na souvrati (paralela lidského života a
přírody), Sil jsem v háji konvalinku, Já som bača velmi starý, Žádný neví jako já apod.
Téma: názvy písní s místními názvy
Kdyby byl Bavorov, Ten chlumecký zámek, Žádny neví, co jsou Domažlice, Poděbradská
brána, Takhle v Rokycanech, Okolo Třeboně, Ty bechyňský zvony apod.
Vyhledejte v dostupných zpěvnících další písně, jejichž text obsahuje místní název. Znáte krajinu nebo
místo, odkud píseň pochází?
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu, tematický cyklus
- Cestujeme s písničkou, posloucháme a zpíváme lidové písně z různých regionů 14
výběr:
Zahrajte mi nahoru, Domažlicko
Není tu není, střední Čechy
Keď sem išél přes ten les, Horňácko
Rež, rež, rež, Uherské Hradiště
- Srovnej:
O proměnách světa (Kancionál J.A.Komenského) 15
- Cestujeme do minulosti - posloucháme a tančíme tance různých období, výběr
Thoinot Arbeau, Bránl pradlen, renesanční tanec
Jiří Linha, Tourdion, vokální úprava
13
HERDEN, J. My pozor dáme a nejen posloucháme. Scientia, Praha 1997, str.128-129.
Antologie české hudby, CD 5 – lidová hudba Čech a Moravy. Divadelní ústav Praha, 2004.
15
HRADIŠŤAN, Jiří Pavlica, Ozvěny duše (Z ticha času). Čs. rozhlas, Brno 1994.
14
17
Jean Baptiste Lully, Marche pour la cérémonie des Tures, filmov hudba (Tous les
matins du monde) - Gerard Dépardieu
- Srovnej:
hudba v proměnách času
Claudie Gervaise, Pavane d´Angleterre – Francis Poulenc, Pavane
4.8 Láska k přírodě
Lidové písně
Lidové písně často přinášejí poslání, které zasahuje do sféry mravních postojů (Vyšla hvězda
jasná), prohlubují vztah člověka k přírodě (Jetelíčku náš, Proč, kalino, v struze stojíš?),
k druhému člověku (Kebych byla jahodú).
Lyrické lidové písně bývají osobní výpovědí - monologem (Voděnka studená, Kebych byla
jahodú), epické písně mají formu dialogu (Vyšla hvězda jasná, Mračí se mračí) nebo se děj
vyvíjí na základě otázky a odpovědi (Kdes, holubičko, lítala?). Baladické písně „vyprávějí“
příběh (Bude večer), do něhož vstoupí někdy osobní přání (Na té lúce na zelené). Zvlášť
působivé jsou texty, jež odkryjí hlubší smysl v závěru (Lítala si laštověnka).
Téma: příroda a hluboký lidský cit :
Dybych byla vtáčkem, Čtyři koně jdou táhle za vodou, Lítala si laštověnka, lítala, Javorník,
Javorník ♫ , Přeletěla lašťověnka, Červená růžičko, Když jsem k vám chodíval pře ty lesy,
Kdes, holubičko, lítala,
U těch našich dvířek, Na našem dvoře je pěkná růžička, Měla jsem holoubka, Červená,
modrá fiala, Sivá holubičko, kdes byla, Znám já hájiček zelený.
Téma: krásná voňavá příroda, vztah člověka ke zvířeti:
Jetelíčku náš, Dybych já věděla, čí sú to koníčky, Dostal jsem koníčka sivovraného apod.
Téma: paralela člověk a příroda
Darmo sa ty trápíš ♫, Ej, od Buchlova, Rostó, rostó, rostó apod.
Umělé písně
G. Becaud, I. Fišer: Růže kvetou dál (JP3 s.184), Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák: Káča našla
ptáče (JUZS1 s.10), Jaromír Nohavica: Myš na konci léta (JN s.74), Kometa (JN s.49), Ivan
Mládek: Mravenci v kredenci ♫, E. F. Burian, J. Gruss: Chlupatý kaktus (JP2, s.73)
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
- motivace:
- zpíváme ve třídě:
Kukačka obecná, obrázek, vzhled, způsob života (encyklopedie)
Kukačka kuká, holoubek vrká – Nezmaři
podkládáme text základním kytarovými značkami, zpíváme s doprovodem
- Z. Lapčíková, E. Viklický: Kvítí milodějné
funkce zpěvního partu (folklor: optická představa dívky)
a doprovodného nástroje (džezová improvizace, citové problémy)
18
- Z. Lapčíková: Kukačka
inspirace milostnou písní ze 14. stol. (Dřevo se listem odievá)
srovnání s moravskou lidovou
- přenos, beseda o poslechu: L. Daquin: Kukačka – I. Hurník: Kukačka - C. Saint-Saëns: Karneval
zvířat, Kukačka – srovnání (Příloha V č. 7, 8)
4.9 Odcizení člověka přírodě
Téma: relaxace v přírodě
Hra Lesní studánka - návrat do přírody pomocí relaxační techniky (případně spojené
s hudbou).
Děti se vestoje zvolna protáhnou, pohodlně si sednou a zavřou oči. Ve škole, kde si nelze lehnout,
aspoň položí hlavu na ruce složené na lavici. Učitel jim potom klidným hlasem vypráví (a každý si
představuje): „Jste v lese, na horách, nad vámi se kývají koruny borovic, voní jehličí a mech mezi
kmeny má krásnou sytě zelenou barvu. Mohutné koruny stromů vrhají chladný, osvěžující stín.
Představte si, že jdete bosýma nohama po hebkém, chladivém mechu a přicházíte ke kameni, pod nímž
vyvěrá pramínek vody. Okolo něj se leskne studánka. Pomalu k ní přicházíte, tráva studí do chodidel a
voda je chladná. Leskne se v ní modrá obloha. Zkoušíte ji ochutnat, omýváte si v ní čelo, spánky a voda
příjemně chladí. Zkoušíte to znovu a několikrát po sobě… Vaše tvář je osvěžená,“ uzavírá vedoucí celé
vyprávění, „a cítíte se dobře, odpočatě a příjemně!“
Varianta: Děti jdou v představách po louce, zastaví se na břehu nehlubokého jezera, kde je upoutaná
loďka. Lehnou si do ni a loďka je kolébá, rákosí šumí a je cítit lehký chladivý vánek na čele. 16
Lidové písně:
Pod našima okny teče vodička apod.
Umělé písně:
Oldřich Říha, Ladislav Vostárek: Až ♫
Velký hit rockové skupiny Katapult z roku 1979. Už tehdy se autoři pokoušeli hledat odpověď na
otázku, jak bude vypadat náš svět v daleké budoucnosti, tedy v roce 2006. Text Ladislava Vostárka byl
ve své době kritizován pro malou uměleckost (Josef Vlček, Jiří Černý), nicméně píseň téměř zlidověla a
zdá se být myšlenkově nadčasová. Ocitli jsme se v roce 2006 a problémy přetrvávají.
„Až se bude psát rok 2006, až se všichni přestěhujem do obrovských měst, až dálnicí zeměkouli
opředem, až budem pyšní na všechno, co dovedem, pak bude možná pozdě na to, chtít se ptát co děti,
mají si kde hrát?“
Píseň je možné dát např. do protikladu s písní František (www) skupiny Buty.
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu
- Steve Reich: Different Trains - nejslavnější skladba z roku 1989. Pozoruhodné dílo kombinující
živě hraný smyčcový kvartet a magnetofonové pásy s pískáním lokomotiv a rozstříhanou mluvou.“ 17
- estetická beseda o poslechu
- přenos, srovnání
Steve Reich: America Before the War
E.Viklický: Homage to J. Plečnik, č. 3- konfrontace myšlenek v architektuře hudby, pocta
modernímu architektovi (Příloha V č. 9)
16
17
Podle ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pro zvládání agresivity a neklidu,Praha : Portál 2002 s. 63.
KOPECKÝ, F. Vývojové kořeny současné tzv. „taneční“ hudby, bakalářská práce, Olomouc 2002.
19
4.10 Devastace přírody
Toto téma je výhradně záležitostí současných umělých písní.
Ivan Mládek: Jožin z bažin - pesticidy (JP2 s. 78), Wabi Daněk: Stromy - výfukové plyny,
skládky, ničení lesa ♫, Vladimír Dvořák, Jana Spisarová: Ještě je čas - kyselý déšť ♫, Jan
Nedvěd: Hráz - zásahy člověka do krajiny (JP2 s. 70), Jiřina Doležalová: Strom - zásahy
člověka do krajiny (JP2 s. 135), Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák: Auta (JUZS2 s.18), Holky
z Polabí - problémy dopravy(JUZS1 s.40), Ivan Mládek: Medvědi nevědí – turistika ♫ apod.
Modelový příklad integrativně pojatého poslechu, výběr námětů pro cyklus
Téma: Úpravy, transkripce, inspirace - pozitivní hodnoty v novém tvaru, hledání
Poslech spojený s estetickou besedou
Christóbal de Morales: Parce mihi domine, oficium defunctorum
Hilliard Ensemble
Hilliard Ensemble a Jan Garbarek
J. S. Bach: Preludium č. 1 C dur (Temperovaný klavír)
Cembalo
Jacques Loussier Trio (Piano, bass, drums)
W. A. Mozart: Ah, vous durai-je, maman, téma s variacemi
Klavír
Swingle Singers
A. Dvořák: Moravské dvojzpěvy, Šípek
Bambini di Praga
Boni pueri (úprava L. Janáček)
A. Dvořák: Rusalka, ježibaba: Čury mury fuk
Původní opera
Muzikál
5 Doporučené hodnocení
Hodiny hudební výchovy se zaměřením na environmentální výchovu probíhají dle běžných
zvyklostí, pouze s tím rozdílem, že důraz je kladen na tematicky zaměřenou motivaci
jednotlivých hudebních činností a na volbu hudebního materiálu (písní, poslechových
skladeb, podnětů pro tvořivost), jehož sémantické zaměření odpovídá tematickým celkům
environmentální výchovy. Proto i způsob hodnocení hudebních aktivit nevybočuje z rámce
běžné hudebně výchovné praxe. Zvláště obezřetní však musíme být v případě vlastních
hudebně tvořivých aktivit žáka. Vlastními operacemi s hudebním materiálem, experimentací
s hudebně vyjadřovacími prostředky a s prvky hudební formy žák proniká k samé podstatě
hudby a k jejím sdělovacím možnostem. Odkrytím svého „já“, svých postojů k řešeným
problémům a v neposlední řadě i svého stavu hudebnosti však „nese svou kůži na trh“ a je
tedy citlivý na jakoukoliv kritiku, v horším případě negativní postoj hodnotitele či dokonce
náznak posměchu. Důležitým momentem v tvořivých činnostech jsou prvky sebehodnocení.
Hodnocením svých vlastních výtvorů si žáci vytvářejí estetické soudy a tuto dovednost pak
mohou uplatnit i ve vlastní receptivní činnosti, při posuzování vnímaných hudebních děl a při
vytváření postojů k nim.
20
6 Samostatná práce žáků, řešení projektů apod.
Kterýkoliv obsahový celek, uvedený v této metodice, se po domluvě s vyučujícími
ostatních předmětů na škole může stát námětem projektu. Opomineme-li kognitivní dopady
projektu, má pro environmentální výchovu velký přínos navozování modelových životních
situací a snaha je řešit, formující se smysl pro zodpovědnost a vnímání vztahů jak
v problému, tak i ve společné práci žáků. Hudební výchova v komplexu ostatních
vyučovacích předmětů pak umožňuje žákovi vhled do problému z úhlu estetického a etického
a obohacuje proces řešení problému emocionálními prožitky z vlastní poslechové,
interpretační a tvořivé činnosti žáků.
Náměty k samostatné tvořivé práci jsou uvedeny na CD. Jejich výsledkem je jak
myšlenková úvaha na dané téma, tak i její zpředmětnění v textovém vyjádření (pokud možno
ve verších), které se stává základem pro další tvořivou činnost žáka (rytmizace textu, jeho
melodizace s přihlédnutím k zákonitostem hudebních forem, zápis hudebního výtvoru do
notopisu a další následná práce s prvotním tvarem vznikající písně – vytvoření elementárního
hudebního doprovodu (na Orffovy nástroje, keabordy, případně nástroje klasické) a
nastudování písně v rámci třídy. Tato elementární kompoziční práce dovoluje žákovi
nejenom reflexi na ekologické téma, ale i poznání, že hudba je produktem lidské snahy a
nevzniká pouze zmáčknutím knoflíku reprodukčního zařízení. Je hodnotou, jejíž vznik
vyžaduje um, čas a úsilí. Poznání, jak takové hodnoty vznikají, je jednou z cest k respektování
a chránění hodnot kulturních, společenských i přírodních.
21
Doporučená literatura
BERÁNKOVÁ, E. Lidové písničky a koledy. Praha : Portál 2004. 166 s. ISBN 80-7178-915-1.
DEJMALOVÁ, K., PETERKA, J. Pozdě na budoucnost? (Ekologická čítanka). Praha : Fortuna 2001.
214 s. ISBN 80-7168-803-7.
EKOLOGIE (překlad z angl. originálu). Praha : Velryba 1993. 151 s. ISBN 80-901322-4-3.
GELNAR, J. Národní zpěvník. Praha : Supraphon 1991. ISBN 80-7058-264-2.
HERDEN, J. My pozor dáme a nejen posloucháme. Praha : Scientia, 1997. ISBN 80-7183-087-9.
HORKÁ, H. Ekologická výchova na 1. stupni ZŠ. Brno : MU 1993. 77 s. ISBN 80-210-0742-7.
MÁCHAL, A. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno : Rezekvítek 2000. 205 s.
ISBN 80-902954-0-1.
MEADOWS, D.H., RANDERS, D.L., BEHRENS, W.W. The Limits to Growth. Universe Books, New
York 1972.
MOLDAN, B., (Ne)udržitelný rozvoj (ekologie, hrozba i naděje). Praha 2001.
Já, písnička 1, 2, 3. Cheb : MUSIC CHEB, 1995, 1999.
JURKOVIČ, P. Lidová píseň ve škole. Praha : Muzikservis 1998. ISBN 97-580607-12.
JENČKOVÁ, E. Hudba a pohyb ve škole. Hradec Králové: Tandem, 2002, 320 s.,
ISBN 80-903115-7-1.
PECHÁČEK. S., VÁŇOVÁ, H., aj. Praktické úkoly z didaktiky hudební výchovy pro l. st. základní
školy. Praha : Karolinum 2001. 282 s. ISBN 80-246-0365-9.
Písně Jaromíra Nohavici od A do Ž. Brno : HITBOX 1994.
PRIMACK, R.B., KINDLMANN, P., JERSÁKOVÁ, J. Biologické principy ochrany přírody.
Praha: Portál 2001. 352 s. ISBN 80-7178-552-0.
SEDLÁK, F aj. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni ZŠ, Praha : SPN 1979.
STÁREK, J. Metodický pokyn pro předmět Hudební výchova. KEV 2002.
ŠAUER, P., DVOŘÁK, A. aj. Úvod do ekonomiky životního prostředí. Praha : VŠE 1997.
ISBN 80-7079-548-4.
ŠIMANOVSKÝ, Z, TICHÁ, A. Lidové písničky a hry s nimi. Praha : Portál 1999. 146 s.
ISBN 80-7178-323-4.
ŠIMANOVSKÝ, Z, TICHÁ, A., BUREŠOVÁ, V. Písničky a jejich dramatizace. Praha : Portál 2000.
154 s. ISBN 80-7178-477- X.
ŠIMANOVSKÝ, Z., ŠIMANOVSKÁ, B., Hry pro rozvoj zdravé osobnosti (Prevence problémů
s agresivitou, pasivitou a závislostí). Praha : Portál 2005. 157 s. ISBN 80-7367-024-0.
ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální práci a klinické
praxi. Praha : Portál 1998. 246 s. ISBN 80-7178-264-5.
UHLÍŘ, J., SVĚRÁK, Z. Není nutno. Praha : PRIMUS,1994. ISBN 80-85625-37-7.
UHLÍŘ, J., SVĚRÁK, Z. Písničky. Praha : Euromedia Group k.s. 1997. 57 s. ISBN 80-7176-626-7.
VÁŇOVÁ, H. Pěvecká tvořivosti na základní škole. Praha : SPN 1984.120 s.
VÁŇOVÁ, H. ČÁSTKA, T. Analýza obsahu disciplín hudební výchovy z hlediska výchovy k péči o
životní prostředí. In: Sborník Výchova k péči o životní prostředí ve vysokoškolské přípravě učitelů.
Praha : OBIS 1984.
VÁŇOVÁ, H. Průvodce učitele hudební výchovy tvořivou intonací. Praha : UK-PedF, 2004. 79 s.
ISBN 80-7290-155-9.
TICHÁ, A. Učíme děti zpívat. Praha : Portál TICHÁ, A. Učíme děti zpívat. Praha : Portál 2005.
ISBN 80-7179-916-X.
ŠIMANOVSKÝ, Z., BUREŠOVÁ, V., TICHÁ, A. Písničky a jejich dramatizace. Praha : Portál 2000.
ISBN 80-7178-477-X.
ŠIMANOVSKÝ, Z., TICHÁ, A. Lidové písničky a hry s nimi. Praha : Portál 1999.
ISBN 80-7178-323-4.
Život je jen náhoda. Cheb : MUSIC CHEB, 1993.
22