Projektovani elektrickych systemfi

Projektovani elektrickych systemfi
Na zaEatku by1 dopis, ze ktereho cituji:
.Bylo by vhodne akcentovat poiadavky na projekt a projektovou dokumentaci a z ni
vyzvednout kornplex stavebnich, strojirenskych a elektrotechnickych vykresh.
Elektrotechnicke j k r e s y tvoii jak znamo elektricka schemata vysvetlujici a provadeci
.U provadecich j k r e s h to jsou mimo jine situatni schemata, jejichi bezprostiednim
podkladem je stavebni j k r e s .
Dale bude pro studenty jist6 uiitetne a zajimave znat potiebnou legislativu
nezbytnou pro realizaci projektu.
Pro detailni navrhovani schemat elektrickych obvodi pro napajeni, ovladani a
signalizaci bude urEite dGleiite znat nezbytne stavebni podklady jako stavebni ekresy a
jejich naplh. Pii ieSeni problernatiky piivodh elektricke energie k systemu bude nezbytne
znat dispozice rozvodny urtene jako napajeci zdroj, dale trasu piivodu k objektu, kde se
nachazi projektovany system a koneEn6 i samotny objekt. U nej napiiklad sloieni zdiva a
podlah a dispozice objektu, ktere jsou dileiite pro navrh a rozmisteni rozvadeEi a skiini
s iidici a signalizaEni aparaturou. Provedeni zdi urEuje zpisob provedeni vnitinich rozvodh.
Domnivam se, i e tat0 temata by rnohla upoutat pozornost posluchaEh. Budou pro n6
cenna i pro piipad soukrome realizace staveb.
S pozdravern
Seborsky S."
Piipravil sem proto tuto pwni pornhcku jako moiny jednoduchy zaklad pro tvorbu budoucich
skript.
Praha listopad 2005
Ing. Josef Ladra
Veiejnopravni projednani stavby
2
2.1 Hlavnipiedpisy a zakony p r o piipravu a realizaci staveb
V@namnou soucasti platneho pravniho stavu jsou pravni piedpisy vydane pro oblast
qstavby. Zameiuji se jak na vztahy mezi uEastniky individualnich *stavbo*ch
procesfi vznikajicich
zejmena ve fazi piipravy, provadeni, uiivani a zm6n stavby, tak i na vztahy jednotli*ch uEastnikli
vystavby ke spoleEnosti, reprezentovane organy a institucemi, jejichi ukolem je ochrana veiejnych
zajmh. Osvojeni znalosti vSech techto piedpisu a zejmena udrieni jejich znalosti na aktualni urovni je
velmi naroEn8. Proto je tieba v praxi neustale sledovat i schvalovane novely a zmf!ny jednotli@ch
zhkonli a vyhlaSek, a piipadnf! si oveiovat u piisluSnych organ0 jejich platnost a tim i spravnost s q c h
rozhodnuti.
V souEasnosti je tieba vychazet zejmena z techto platnych zakonli a jejich novel:
Zakon E. 5011976 Sb., o Ozemnim plhnovani a stavebnim iadu (stavebni zakon), ve znBni
zakona E. 10311990 Sb., E.26211992 Sb., E.4311994 Sb., E.1911997 Sb., a E.8311998 Sb..
Uplne zneni stavebniho zakona vySlo pod E. 19711998 Sb..
VyhlaSka ministerstva pro mistni rozvoj E. 13111998 Sb., o uzemnf! planovacich podkladech a
uzemne planovaci dokumentaci
VyhlaSka ministerstva pro mistni rozvoj E. 1321 1998 Sb.. kterou se provad6ji nektera ustanoveni
stavebniho zakona.
VyhlaSka ministerstva pro mistni rozvoj E. 13711998 Sb., o obecnych technickych poiadavcich na
qstavbu .
Zakon E. 45511991Sb.. o iivnostenskem podnikani (iivnostenskp zakon)
ZAkon E. 51311991 Sb., obchodni zakonik (plati pro uzavirani smluv s pravnickpmi osobami).
Zakon E. 4711992 Sb., obEansky zakonik (plati pro uzavirani smluv s fyzickqmi osobami).
Zakon E. 4012004 Sb., o veiejnych zakazkach a provadeci vyhlaSka E. 23912004 Sb.Zakon CNR E.
36011992 Sb., o vykonu povolani autorizovanych architektli a *konu povolani autorizovanych
inienyrh a technikh Einnych ve vystavbe.
Zakon E. 39611992 Sb.. o statnim odbornem dozoru nad bezpeEnosti prace.
VyhlASka Ceskeho uiadu bezpeEnosti prace Ceskeho babskeho ~jiadu E. 32411990 Sb.. o
bezpeEnosti prace a technickych zaiizeni pii stavebnich pracich.
Zakon E. I4211991 Sb., o Eeskoslovenskych statnich normach.
Zakon CNR E. 201 1993 Sb., o zabezpeteni statni spravy v oblasti technicke normalizace,
metrologie a statniho zkuSebnictvi.
Poznamka:
Tyto zakony, jako kaide jine, byly od jejich schvaleni Easto novelizovany, a proto je tieba se
seznamit s jejich aktualnimi novelami. U stavebniho zakona a zakona o zadavani veiejnych
zakazek jsou jejich novely uvedeny.
2.2 Zplisoby projedndvani stavby
V6tSina staveb m h i e bfl realizovana p o schvaleni stavebnim uiadem v tzv. vefejnopravnim
projednani. Jeho rozsah je stanoven v souladu s platnymi zakony a piedpisy. Stavebni zakon
pak stanovi jake stavebni prace m h i e stavebnik realizovat bez jeho souhlasu , piipadnr! jake
stavby m h i e stavebni uiad stavebnikovi pPikAzat.
Podle druhu a rozsahu stavebnich praci je naplni veiejnopravniho projednani stavby zabezpeteni
Ozemniho a stavebniho iizeni, piipadne ohlaSeni stavby . Vysledkem techto praci je :
.
Clzemni rozhodnuti o umisteni stavby
stavebni povoleni
kladne vyjadieni stavebniho uiadu k podanemu ohlaSeni stavby
Veiejnopravni projednani stavby je obvykle rozdeleno do dvou diltich etap :
-
uzemni iizeni ( iidi se ustanovenimi § 32 - 42 stavebniho zakona )
stavebni iizeni ( iidi se ustanovenimi § 58 - 70 stavebniho zakona )
Tyto etapy na sebe vzajemne navazuji. Graficke znazornf!ni je na obr. 2.1. Stavebni uiad
rnljie uzemni a stavebni iizeni sloutit.
I
I
V e f e j n o p r h v n i p r o j e d n h n i stavby
I
drobne stavby
ax. 2 roky
~ z e m ni i z e n i
o umistEni stavby
F
Stavebni i i z e n i
OhlaSeni stavby
I
Obr. 2.1 : DilEi etapy projedndvani stavby
Cinnosti v teto piipravnb fazi jsou jednoznaEnf! dany stavebnirn zakonern a vydavanymi
provadBcimi vyhl8Skami. Vykonhvh je ze zakona stavebnik piipadnf! jirn pov6iena osoba. Jejich
splneni je velmi dirleiite pro optimblni piipravu a realizaci stavby.
.
Zejrnena je tieba zarnsiit se na :
Oplnost a piehlednost poiadovan6 dokumentace.
.
projednhni dokumentace s Mastniky iizeni, organy a organizacerni ktere urEi piislu8ny stavebni
uiad a operativni a rychl6 zapracovani jejich piiporninek do piedkladane dokumentace,
uplnost a piehlednost dokladG pro probihajici iizeni.
2.3 Soustava stavebnlch Mado
InvestiEni W t a v b u na uzemi Ceske republiky iidi a koordinuji stavebni Giady. Stavebnirni
uiady jsou podle souEasne platnych zhkonir okresni uiady. Okresni uiad mljfe v ramci sveho okresu
pienest pravomoci neb0 jejich East na vybranb obecni uiady. Tento stav plati do 31.12.2002. Po tomto
terminu piejdou pravomoci na krajske iriady, ktere budou s nejvgt8i pravd6podobnosti delegovat sv6
pravomoci na vybrane obce. Na uzerni Prahy jsou stavebnirni Oiady mestske uiady jednotli\jch Easti
.DalSi mesta jako jsou Brno, Ostrava. Plzell CeskB Budf!jovice, Karlovy Vary, Osti nad Labem,
Liberec, Hradec Kralove, Pardubice. Zlin. Olornouc, Opava a Haviiov jsou rozd6iena do vice obvodlj
se stavebnimi uiady. Cinnost stavebnich uiadir koordinuje a iidi ministerstvo pro mistni rozvoji CR.
.
Stavebni uiady vykonavaji tyto Einnosti:
uzernni iizeni.
stavebni iizeni,
iizeni o odstrangni stavby,
kolaudatni iizeni,
statni stavebni dohled.
Stavebni uiady vydavaji sva rozhodnuti pro v5echny druhy staveb s vyjimkou staveb na
uzemi vojenskych ujezdG, kde tuto Einnost vykonava vojenska sprava, a staveb specialnich
(stavby leteckeho provozu, stavby ZelezniCnich drah, vodohospodaiska dila, telekomunikatni
stavby, stavby pro policii apod.), kde rozhodnuti vydavaji specialni stavebni uiady podle
zvlaftnich piedpisir.
Je-li stavba neb0 jine opatieni v obvodu dvou neb0 vice stavebnich uiadfi, vyda rozhodnuti
jejich spoletny nadiizeny organ, ktej mfiie stanovit, i e rozhodnuti vyda nektej z nich.
Protina-li stavbu neb0 jine opatieni hranice mezi okresy, dohodnou se okresni uiady na tom,
ktej stavebni uiad vyda rozhodnuti. Nedojde-li k dohod6, urEi pPislu5ny stavebni uiad
ministerstvo pro mistni rozvoj Ceske republiky.
Pro piipravu staveb jsou nejdfiieiit6jSim podkladem platne uzemni plany (jako zakladni
kategorie) a uzemni projekty. Tyto dokumenty schvaluje obecni zastupitelstvo. Schvaleni si vSak muie
v urEitjch piipadech vyhradit i vySSi organ tj. okresni zastupitelstvo. ljzemni plany a uzemni projekty
velkych uzemnich celklj schvaluje ministerstvo pro mistni rozvoj cesk6 republiky piipadne vlada
Ceske republiky.
i kdyi povinnost zpracovani uzemnich plan6 neni dana iadnou vyhlaSkou ani zakonem, jsou
pro rozvoj kaide obce dcleiite a slouii piisluSnemu stavebnimu uiadu jako podklad pro iizeni
investitni flstavby v oblasti jeho pusobnosti.
Uzemni plany piip. uzemni projekty obsahuji zavazne a smerne Easti ieSeni. V zavazne Easti
jsou stanoveny veiejn6 prosp6Sne stavby, pro ktere lze pozemky, stavby a prava k nim vyvlastnit.
Dale jsou zde urEeny pozemky pro bytovou, obEanskou a prljmyslovou vystavbu. Schvalena
dokumentace je ve stanovenem rozsahu zavaznym nebo smernym podkladem pro uzemni rozhodnuti
a vypracovani projektove dokumentace staveb.
Vysledkem uzemniho iizeni je uzemni rozhodnuti. Toto spravni iizeni zabezpetuje a iidi
piisluSny stavebni Mad v jehof posobnosti se dane uzemi naleza. Postupuje piitom podle piisluSnych
ustanoveni stavebniho zakona (5 32 a2 42).
Uzemni rozhodnuti m6ie b$t vydano pro:
rozhodnuti o umistgni stavby,
rozhodnuti o vyufiti uzemi,
rozhodnuti o chrangnem uzemi neb0 ochrannem pasmu,
rozhodnuti o stavebni uz&v6ie,
rozhodnuti o dsleni a scelovani pozemklj.
Ozemni rozhodnuti o umistgni stavby sloufi k vymezeni stavebniho pozemku a ke stanoveni
podminek pro zpracovani projektu.
ljEastnikem uzemniho iizeni o umist6ni stavby jsou:
navrhovatel (stavebnik),
pravnick6 a fyzicke osoby, ktere jsou vlastniky nemovitosti, na kter)ich ma b$t stavba realizovana,
pravnicke a fyzicke osoby, ktere vlastni sousedni pozemky a jejichi prava
by mohla bj4 flstavbou prim0 dottena,
obecni zastupitelstvo v jehoi obci ma bfl stavba realizovana, pokud obecni Mad neni stavebnim
uiadem.
pravnicke a fyzicke osoby, ktej r n zvlaStni zakon toto postaveni piiznava (nap?. obEansk6
sdruieni, ekologicke organizace)
UEastniky uzernniho iizeni nejsou uiivatele bytlj a nebytovjlch prostor.
Uzemni iizeni zahaji stavebni uiad na pisernnou iadost navrhovatele. iadost musi obsahovat:
jrneno (nazev) a adresu navrhovatele,
piedmet uzernniho rozhodnuti,
druhy a parcelni Eisla dotyEnych pozernklj podle katastru nernovitosti s uvedenim vlastnickych a
jinych prav,
seznarn a adresy vbech OEastniklj Gzemniho iizeni znamych navrhovateli.
dokumentaci zpracovanou v rozsahu platnych piedpislj.
vyjhdieni ~Eastnikljuzemniho iizeni a piisluSnych organu.
2.4.1
Dokumentace pro uzemni
Rozsah dokurnentace stanovi v souEasne dobe priloha E. 1 vyhlabky E. 4311990 Sb.
Projektova dokumentace se zde n a j v a "Zadani stavby" a musi bfl zpracovana pravnickou nebo
fyzickou osobou, ktera ma patiiEn6 opravneni (iivnostensky list, autorizaci).
Projektova dokumentace zadani stavby obsahuje:
a1 ldentifikatni Odaje stavby a navrhovatele
b l Zhkladni udaje o stavbg
struEny popis stavby, poiadavky na urbanistickb, architektonicke a provozni ieSeni,
charakteristika uzemi, dottenych ochrannych pasern, kulturnich pamatek, poiadavky na
demolice, kaceni vzrostle zelen8, zhbor zernEtdBlskb a lesni pljdy,
vliv stavby a jejiho provozu na iivotni prostiedi, a navrh na omezeni piip. odstrangni
negativnich vliv6.
piedpokladane druhy produkovanych odpadlj a navrh jejich likvidace
u staveb pro veiejnost moinost uiivani stavby osobami s omezenou schopnosti pohybu.
C
Podrnifiujici
I
piedpoklady
napojeni stavby na inienyrske sit6 vE. piipadnych pieloiek stavajicich siti.
vyvolane investice.
doklad o vyjmuti pozernku ze zemgdelskeho a lesniho pljdniho fondu
vztahy ke stavajicimu veiejnbrnu a obEansk6rnu vybaveni irzerni vE. vazeb
na veiejnou dopravu,
potiebu hlavnich druhli energii a zpljsob jejiho zabezpeteni.
potty pracovniklj pro provozy a vjlrobu vE. ieSeni jejich dopravy na pracoviSt6.
Vykresovou East:
a1
SituaEni vjlkres v meiitku pozernkovb mapy s vyznatenim umisteni stavby a
stavenibt6 s jejich vazbami na okoli. Jako podklad by mela slouiit mapa, na ktere jsou vyznateny
pozemky podle evidence nemovitosti.
b l Situace stavby zpravidla v meiitku 1 : 500 nebo 1 : 200 s umistenirn stavby a
staveniSte a jejich vazeb na okoli vE. napojeni na inienyrske site a kornunikace,
zakresleni stavajicich inienyrskych siti, vyznaEeni ochrannych pasem, chrangnych
objektlj, porostlj urEenych k vykaceni a piedpokladanych demolic.
c l Architektonicke a dispoziEni ieSeni stavebnich objektfi v meiitku obvykle 1: 200 neb0
1 : 100 (plidorysy, iezy, pohledy).
2.4.2
VydAni uzernniho rozhodnuti
iadost o uzemni rozhodnuti je tieba doloiit vyjadienimi vybranych instituci statni spravy a
organizaci k projektove dokumentaci. U staveb slouiicich veiejnosti posoudi stavebni uiad, jak stavba
vyhovuje techn~ckympoiadavkum pro uiivani osobami s omezenou schopnosti pohybu. lnstituce a
organizace, se ktej m i bude tieba stavbu projednat, urti v prCIb8hu uzemniho iizeni stavebni Wad a
souCasne sdeli navrhovateli termin, do kdy ma poiadovane vyjadieni doplnit.
Dokumentace se projednava zejmena s temito institucemi:
utvarem hygienika, hasiEskym zachrannym sborem Ceske republiky, utvarem civilni obrany.
odbory zastupitelskych ljiadlj (kultury, iivotniho prostiedi, vodohospodaiskeho, zemedelskeho a
lesniho, dopravniho, piipadne dalSimi),
organizacemi zabezpeEujicimi dodavky a @robu elektricke energie, plynu, vody a kanalizace.
spravci slaboproudych rozvodli,
.
spravci komunikaci.
piipadne s dalSimi, podle poiadavku stavebniho liiadu.
V uzemnim rozhodnuti o umisteni stavby stanovi stavebni liiad podminky pro zpracovani
dalSiho stupne projektove dokumentace a rozhodne o namitkach uEastnikfi iizeni. V odCIvodn8nych
piipadech si m u i e vyhradit piedloieni podkladir, podle k t e j c h mliie stanovit dodateen6 dalSi
podminky, ktere musi b$l zahrnuty do stavebniho povoleni.
Rozhodnuti o umisteni stavby plati dva roky ode dne, kdy nabylo prhvni moci. Do teto doby
musi navrhovatel poiadat o stavebni povoleni. V odGvodn8nych piipadech lze po dohode se
stavebnim Madem tento termin prodlouiit.
ljzemni rozhodnuti se utastniktlm oznamuje dorutenim pisemneho vyhotoveni a nab)iva
oravni moci 15. den oo doruEeni. V odlivodniteln0ch
u velkkh staveb se znaEn0m oottem
, ~
, i i,o a d e c h
kastnikh se jednotlh ljtastnici ljzemniho iizeni informuji vyhlASkou &eSenou na piisluSnem
stavebnim uiade (pripadne obecnim uiad8).
2
.
2.5 Stavebni fizeni
Vysledkem stavebniho iizeni je stavebni povoleni, bez ktereho nelze realizovat tern67 isdnou
stavbu (@jimky jsou uvedeny dale). Stavebni iizeni navazuje na uzemni iizeni a zajiSt'uje je piisluSn9
stavebni uiad, k t e v postupuje podle ustanoveni stavebniho zakona, uvedenych v § 58 a i 70. U
specialnich staveb, jako jsou stavby vodohospodaiske, dopravni, radiokomunikatni a vojenske,
vydavaji stavebni povoleni jine poveiene organy napf. odbory iivotniho prostiedi, odbory dopravy Ei
vojenske stavebni uiady. Ty vSak maji obvykle jako vychozi podklad platne uzemni rozhodnuti
piisiuSneho stavebniho uiadu.
Utastniky stavebniho iizeni jsou:
stavebnik.
pravnicke a fyzicke osoby, ktere jsou vlastniky nemovitosti, na k t e j c h ma b$l stavba realizovana,
pravnicke a fyzicke osoby, ktere vlastni sousedni pozemky a jejichi prava by mohla b$l vystavbou
piimo dotEena,
.
obecni zastupitelstvo v jehoi obci ma b$l @stavba realizovana, pokud obecni Ofad neni stavebnim
uiadem.
dalSi osoby, ktevm zvlaStni zakon toto postaveni piiznava
u staveb provadenych svepomoci stavebni dozor
Stavebni uiad m l j i e ke stavebnimu iizeni piizvat jine pravnicke a fyzicke osoby napi.
projektanta, dodavatele stavebnich praci apod.. ty vbak nejsou utastniky stavebniho iizeni. Zahajeni
stavebniho iizeni sdeli stavebni uiad jeho uEastnik6m pisemne. UEastniky stavebniho iizeni nejsou
uiivatel6 bytovych a nebyfoqch prostor.
tadost o stavebni povoleni obsahuje:
jrneno (nazev) a adresu stavebnika,
piedmet iadosti o stavebni povoleni.
nezbytne doklady.
fadost je tieba doloiit:
platnym uzemnim rozhodnutim o umisteni stavby,
@pisem z katastru nemovitosti s uvedenim vlastnickfch a jinych prav k nemovitostern, na k t e j c h
ma bjd stavba realizovbna. Pokud neni stavebnik viastnikem zminenych nemovitosti je tieba
doloiit iadost souhlasem vlastnikd.
seznamem a adresarni vbech Utastniklj stavebniho iizeni,
dokumentaci zpracovanou podle platnych piedpist,
vyjadienirn utastnikt stavebniho iizeni a piislu5nych organli,
v piipadech, kdy by1 pozernek vyjmut ze zern8de)lskbho a lesniho plidniho fondu take vypottem
nahrady za toto vyneti,
v piipadech, kdy realizace stavby piedpoklada odstrangni stromd a jine zelene, vypoEet nahrady a
zplisob zabezpeteni @sadby ndhradni zelene,
.
dokladern o opravnenosti projektanta pro zpracovani dokumentace
2.5.1
Dokumentace pro stavebni iizeni
Rozsah projektove dokumentace piedkladane k tadosti o stavebni povoleni stanovuje obecne
vyhiaSka E.13211998 Sb 5 18. Podrobnejbi naplfi je obsaiena v pfiloze E. 2 vyhlaSky E. 4311990 Sb.,
kterou se vetbina stavebnich uiadd iidi. Projektova dokumentace je zde nazvana "projekt stavby" a
musi bfl zpracovana pravnickou neb0 fyzickou osobou, kterh ma patiiEne opravneni, tj. iivnostenskf
list pro projektovou Einnost v investitni WstavbB neb0 autorizaci.
Projektova dokumentace se sklhda z techto Ehsti:
A - PrQvodnizprava
B - Souhrnna technickh zprava
-
-
C Celkova situace stavby zastavovaci plan
D - KoordinaEni situace stavby
-
E Dokumentace a stavebni wkresy pozemnich a infenyrskych objektfi
-
F StaveniStB a prov&dBni vystavby (studie postupu realizace stavby).
Jeji jednotlive Easti obsahuji:
IdentifikaEni adaje stavby
Zakladni Odaje charakterizujici stavbu a jeji budouci provoz
Piehled wchozich podkladu
tleneni stavby
VBcne a Easove vazby na okolni vystavbu a souvisejici investice
Piehled ufivatelfi a provozovatelfi
Terminy zahajeni a dokonEeni stavby
ZkuSebni provoz a doba jeho twani ve vztahu ke kolaudatnimu iizeni,
popiipade terminy o postupnem piedavani stavby do uiivani
Piedpokladany celko* naklad stavby.
B - Souhrnna technickh zprava.
Charakteristika lizemi stavby
Zhodnoceni staveniSt8, udaje o stavajicich objektech, inienyrskych sitich, ochrannych
pasrnech, stavajici zeleni
Zhodnoceni provedenych prlizkumli (zejmena u modernizaci a rekonstrukci)
Podmifiujici piedpoklady (pielofky, doEasne zabory, piipadne dalSi vyvolane investice)
Rozdeleni stavby na jednotlive objekty
= Urbanisticke, architektonicke a stavebne technicke ieSeni stavby
StruEny popis ieSeni jednotlivych objektli vE. navrhu hlavnich materialfi
ReSeni dopravy a piistupoqkh cest pro p6Si
BezpeEnost prace a technickych zaiizeni
Protipoiarni zabezpeteni stavby
Pete o iivotni prostiedi, hospodareni s odpady
Druhy produkovanych odpadli a jejich likvidace
.
Vliv stavby a jejiho provozu na iivotni prostiedi
Zplisob ochrany iivotniho prostiedi a sniieni negativnich vlivir na okoli
Ochrana proti hluku
Upravy ploch a prostranstvi zeleni
Stanoveni novych ochrannych pasern
Napojeni stavby na inienyrsk6 site a zdroje energie vE. stanoveni jejich potieby (vodovod,
kanalizace, plyn, elektiina, teplo, telefon apod.).
U jednoduchych staveb mfiieme oddily A a B slouEit v jeden celek
C - Celkova situace stavby - zastavovaci plan.
Zastavovaci plan se zpracovava obvykle v m8iitku 1 : 500 neb0 1 : 200, piipadne
1 : 1000 (u rozsahlych staveb). Pii dvoubarevnem provedeni se pouiiva Eerna b a ~ pro
a stavajici
stav, Eervena pro novy stav. Pii jednobarevnern provedeni je tieba zieteln* rozliSit stavajici a novy
stav (nap?. tlouSYkou Ear).
Pii vicebarevnem provedeni oznaeujeme:
-
Eerne stavajici stav objektfi a inienyrskych siti,
hnede - vySkopisn6 zamefeni stavajiciho stavu - vrstevnice, vySkove koty,
.
rnodie - nov6 navriene inienyrske site,
E e ~ e n -e nove navriene stavebni objekty.
OznaEani jednotlivych siti a objektfi rn:, odpovidat
CSN 013410 "Mapy velkych rneiitek "
Zastavovaci plan obsahuje zejmena:
WSkove a polohopisnb vyznateni vSech dosavadnich objektfi vE. podzemnich inienyrskych siti a
jinjrch zakrytych zaiizeni podle udajli poskytnutych a ov8ienych jejich spravci,
nazvy ulic, Eisla dornlj a jinych pojmenovanych prostoru,
oznaEeni ochrannych pasern a bezpetnostnich vzdalenosti,
vyznaEeni obvodu stavby a doCasneho obvodu stavenigte mimo uzerni stavby.
vyznateni demolic a ruSenych nadzemnich i podzemnich infenyrskych siti a objekti,
vyznaEeni kaceni zelene.
polohopisne a vySkopisne vyznaEeni navrhovane nove vystavby vE. napojeni
na inienyrske sit6 a piipadnych pieloiek s uvedenim zakladnich rozm6rlj a kot urEujici polohu k
vytyEovaci siti,
.
.
vyznaEeni nove navrienych ochrannych pasem,
vyznaCeni polohy sond provedenkho prizkumu,
udaje o pouiitem vjlSkovem a polohopisnem nebo souiadnicovem systemu.
-
D KoordinaEni vykres stavby.
Je zpracovan obvykle ve stejnem m6iitku jako zastavovaci plan. Zvyraztiuje vyjadieni vztahir
navrhovane j s t a v b y na okolni objekty vEetn6 inienyrskych siti. Upiesfiuje rozrnerove, polohove
piipadne j S k o v e udaje stavby. U staveb s jednoduchym technickym ie3enirn se podrobnosti
koordinaCnich vztahlj vyjadii piimo v celkove situaci stavby. Obvykle se zpracovava ve vicebarevnern
provedeni (viz odstavec C).
-
E Dokumentace a stavebni vykresy pozemnich a inienyrskych objektfi.
Dokumentace se zpracovava se samostatn6 pro kaidy stavebni objekt a obsahuje:
a) Technickou zpravu:
popis architektonickeho a technickeho ieSeni, nosny konstrukEni system, fyzikalni vlastnosti
obvodoveho plaSt6, tipravy povrchi, druhy oken a dveii, konstrukce podlah, vnitini zaiizeni,
Lipravy pro osoby s omezenou schopnostl pohybu,
udaje o technickem vybaveni objektu (zdravotni technika, vytap6ni, v6trani, elektroinstalace
aped.),
prehled technologick6ho zaiizeni umist6neho v objektu.
b) Vykresovou Ebst, zpravidla v meiitku zpravidla 1 : 100 neb0 1 : 50 , a to:
stavebni East - vykopow plan, pddorysy zakladfi, jednotlivych podzemnich a nadzernnich podlaii a
stiechy,
iezy s vyznaEenim osazeni objektu do terenu a s vyznaEenou ustalenou hladinou spodni vody,
pohledy s urEenim zpdsobu upravy povrchi a jejich barevneho ieSeni, popiipad6 dalSi
poiadovan6 upravy,
doplhkove vykresy podle potieby (perspektivy, architektonicke detaily, detaily specificky
poiadovanych stavebnich uprav, vykresy tvari zameEnickych konstrukci, vykresy truhlaiskych
v)irobkfi apod.),
9
technicke vybaveni objekti (zdravotni a elektroinstalace, vzduchotechniky atd.) musi obsahovat
technickou zpravu s popisem ieSeni a bilanci potieb a dale v)ikresovou East, vyjadiujici
konstrukeni a prostorove ieSeni vEetn6 rozmisteni potiebneho vybaveni, nezbytne iezy, schemata
apod.,
inienyrske objekty - dokumentace obsahuje technickou zpravu, situaci zpravidla
v m6iitku 1 : 500 resp. 1 : 1000. podelne profily v m6iitku 1 : 100, u 1iniov)ich staveb
v mBiitku 1 : 10001100, vzorove piiEn6 iezy a charakteristicke piiEne iezy v rngiitku
1 : 100 a vytyEovaci vykresy.
V teto Easti se stanovi zakladni koncepce projektu organizace vystavby (POV), tj. studie
zaiizeni staveniStF:a zakladnich podminek pro provadeni a prlibeh stavby. U staveb, jejichf TeSeni je
technicky jednoduche, se obsah a rozsah projektu po dohod6 se stavebnlm ljiadem piimEtien6
zjednoduSi, piipadne ljplne vypusti.
Probiernatice navrhu zaiizeni staveniSti5 je venovana kapitola 6 t6to utebnice.
Dokumentace oddilu F - staveniSt6 a provadlini vystavby (POV) obsahuje:
a) Technickou zpravu, zahrnujici:
struEnou charakteristiku staveniste.
kapacitu stavajicich objektlj vhodnych pro vyufiti jako zaTizeni staveniSt6.
.
navrh n o q c h objektlj pro zaiizeni staveniSte.
vyufiti objektir zaiizeni staveniStE! jednotlivymi OEastniky v)istavby,
piedpokladany poEet pracovnikli pii v)istavb(! a jejich socialni zabezpetenl,
zabezpeeeni piivodu vody, elektricke energie, piipadne ostatnich potiebnych zdrojlj energie a
komunikatnich zaiizeni pro stavebni prace vE. stanoveni jejich mnofstvi a mist napojeni,
lidaje o dopravnlch trastich pro pi'esun rozhodujicich dodavek a materiallj, vEetne tras k zemnikljrn
a ulofiStim piebyteEn6 zeminy a ornice, ljdaje o pripadnych opatienich nebo navrienych ljpravach
na dopravnich trasach,
ljdaje o pouiitych technologiich, ktere vyfaduji zvl8r;tni bezpetnostni nebo jina opatieni,
vliv provadeni stavby na iivotni prostiedi a zpljsob omezeni nebo vylouEeni negativnich uEinkir
staveniStniho provozu.
podrninky a naroky na provadgni stavby.
lhirty v)istavby a piedpokladany terrnin zahajeni a dokonteni stavby, pilpadne piedpokiadane
terminy dokonEeni jednotlivych etap stavby nebo rozhodujicich objektir a zaiizeni,
Easove piany objektir a stavby,
urEeni stavebnich objektli, ktere bude nutno uvest do piedbefneho provozu s udanim techto
terrninli.
Easo\j postup likvidace zaiizeni stavenirjtli.
b) Situaci zakladni koncepce zarizeni staveniSti5
Situace se zpracovava v rni5iitku totofn6m s celkovou situaci stavby, do n i f se zpravidla
prornitne pritiskern, nebo se dodateEni5 zakresli.
V barevnem provedeni se poutiva pro zakresleni zaiizeni staveniSte zelena barva.
V situaci se zakresluje :
hranice staveniSt6 piipadne dal5ich vedlejSich stavenigt',
mista napojeni staveniSt6 na verejne kornunikace,
plochy, na ktewch je mofno vybudovat skiadky,
doEasn6 objekty zaiizeni staveniSt8, bez urEeni jejich vscneho a Easoveho vyuiiti,
umist6ni deponii a mezideponii pro skladku omice a zeminy,
pl;edpokladan)s system zakladnich vnitrostaveniStnich kornunikaci,
navrh umisteni jeiabowch drah a zpevnenych ploch pro hlavni montaini prostiedky,
oznaEeni odbernych a napojovacich bodG energetickych a inienyrskych siti pro potieby staveniStEt,
ochranna opatieni stavajicich objektu, zelene a porostli s vyznatenim bezpetnostnich pasem.
Poznamka: Podrobny navrh zaiizeni staveniSt6 zpracovava dodavatel stavby v ramci sve vyrobni
piipravy, a to v souladu s realizatni dokumentaci objektli a stavby.
2.5.2
Projednani dokumentace, stavebni povoleni
Dokumentaci je tieba projednat s ueastniky stavebniho iizeni a vybranymi institucemi statni
sprhvy a organizacemi. Rozsah techto organizaci u r t i stavebni uiad podle povahy a dljleiitosti stavby.
U vetSich staveb stavebni uiad take vyjgdieni Ceskeho inspektoratu bezpetnosti prace. U staveb
slouiicich veiejnosti poiaduje stavebni uiad vidy vyjadieni Svazu telesne postiienych osob, na
zaklade ktereho pak posoudi, jak stavba odpovida technickym poiadavklim pro jeji uiivani osobami s
omezenou schopnosti pohybu. VSechna vyjadrenl musi bjd pisemna a ukladaji se do mIaStni sloiky
podle piiloieneho seznamu, aby stavebni uiad mohl zkontrolovat jejich uplnost a respektovani v
piedkladane dokumentaci. V piipade, i e stavebnik nesplni nektere podminky, neb0 piedloiena
dokumentace neni dostateenym podkladem pro ihdne rozhodnuti, urti stavebni uiad termin, do kdy
musi bfl dokumentace doplngna, jinak stavebni iizeni zastavi.
Vysledkem stavebniho iizeni je vydani stavebniho povoleni.Ve stavebnim povoleni specifikuje
stavebni Orad zhvazne podminky pro provedeni a uiivani stavby a rozhodne o namitkach utastniklj
stavebniho iizeni. Stavebni povoleni zaSle vSem OtastnikGm stavebniho rizeni s poucenlm o
odvolani. Odvoiani mohou podat Xastnici iizeni do 15 dnfi ode dne doruEeni. Po tomto terminu
nabwa stavebnl povoleni pravni moci a stavebnik mliie zahajit stavebni prace.
Stavebni povoleni pozbjwa platnosti, jestliie stavebnik nezahajil stavbu do dvou let ode dne,
kdy stavebni povoleni nabylo pravni moci. Termin dokonteni stavby je stanoven ve stavebnim
povoleni. Pii nedodrieni tohoto terminu musi stavebnik poiadat piisluSny stavebni hiad o
prodloufeni terminu vystavby.
2.6
SlouEeni uzemniho a stavebniho i i z e n i
V 5 32 stavebniho zgkona jsou stanoveny piipady, kdy rnuie stavebni uiad sloutit uzemni a
stavebni iizeni. Je to zejmena u techto staveb:
u nastaveb, piistaveb a vestaveb,
u staveb menSiho rozsahu v lizemich, pro ktere je zpracovan a schvalen uzernni plan nebo
ljzemni projekt ,
pro uzemi, ktera tyto podklady nemaji je mofno slouteni provest jen pro jednoduche stavby, kdy
podminky umisteni stavby jsou vzhledem k pom8rim umisteni v uzemi jednoznatne,
u liniovych staveb, jejichi podminky umisteni jsou podrobne ieSeny ve schvalenem uzemnim planu
neb0 projektem zony.
2.7 OhlaSeni drobnych staveb a stavebnich uprav
Na z6kladB ohldseni stavebnimu lii'adu mohou b$t
zejm6na :
podle
5
55 stav. zakona realizovany
drobne stavby, ktere plni doplfikovou funkci ke stavbe hlavni a ktere nemohou podstatne ovlivnit
fivotni prostiedi,
stavebni upravy, kterjlmi se nemeni vzhled stavby, nezasahuji do nosnych konstrukci stavby a
nemeni se zp6sob uiivani stavby.
Drobngmi stavbami jsou podle stavebniho zakona
5 139b odst. 7 stavby:
-
piizemni, pokud jejich zastavena plocha nepiesahuje 16 rn2 a \jSku 4.5 rn, napi. kirlny,
sauny, Oschovny kol a koEark6, vratnice, Satny, stavby sportovnich zaiizeni apod..
-
podzemni, pokud jejich zastavena plocha nepiesahuje 16 m2 a hloubka 3.0 rn napi. sklepy, iurnpy
bez piepadu apod.,
-
piipojeni techto drobnych staveb na piipojky hlavni stavby,
- oploceni,
- nbstupni ostrljvky hromadne veiejne dopravy, piejezdy pies chodniky a
na sousedni pozemky, propustky apod..
-
stavby pro myslivost a lesni *robu na lesni pude o ploSe menSi n e i 30 m2 a do WSky 5.0 m napi.
krmelce, jednoduche piistieSky, sklady naiadi, posedy apod.,
- jakekoliv tieba i udribaiske prace na parnatkove chranenych objektech
Stavba se ohlasi stavebnimu uiadu napi. doporutenym dopisem s piilohou, ve ktere je
uveden strutny popis zamySlenou stavbu, piipadne piiloien jednoduchy naCrt. Stavbu na zaklade
ohlaSeni stavebnimu ljiadu muie stavebnik provest, pokud stavebni uiad do 30 dni ode dne ohlaSeni
nestanovi, i e tyto prace podlehaji stavebnimu iizeni.
Obdobnyrn zpirsobem je povinen postupovat stavebnik pii odstrafiovani staveb podle 5 88
stavebniho zakona.
2.8
Stavebniprace bez stavebniho povoleni a ohldbeni
Stavebni prace, pro ktere se nevyiaduje stavebni povoleni ani ohlhSeni, jsou uvedeny v § 56
stavebniho zakona. Z beinqch stavebnich praci jde o prace udrib8hk8, ktere nesrnl menit vzhled
stavby.
Na zhklade rozhodnuti stavebniho hiadu ,ie ,oovinen vlastnik nemovitosti
v souladu s !j87 stavebniho zakona zabezpetit provedeni urEenych stavebnich prbci, vyiaduje-li to
zajem spoletnosti, a to z dhvodir hygienickych, bezpeEnostnich, pofhrnich, provoznich nebo
estetickych.
Podle 5 88 stavebniho zhkona nafidi stavebni Wad vlastniku stavby odstranani:
zavadne stavby, pokud ji nelze opravit,
stavby postavene bez stavebniho povoleni, nebo stavby, pii ktere nebyly dodrieny podminky
stanovene ve stavebnim ~ovoleni.Pied wdanim rozhodnuti o odstrangni stavbv. piezkouma
.
stavebni "fad mofnost jejiho dodate~nehbpovoleni.
P?idodateEn6rn povolovani stavby se postupuje obdobn6 jako pA piiprav6 stavby nave,
3.
Zpracovdnl nabidky
Zpracovani nabidky je nutno v6novat velkou pBEi. Podle v$znamu a rozsahu zakazky
zpracovavaji nabidku v mnoha podnicich Easto i tymy nejzkuSen6jSich pracovniklj podniku i nekolik
tydnir. Musi postupovat v souladu s podrninkami Wberoveho iizeni. Dljleiite je take seznarnit se
s vlastnim staveniStBm a zpracovat si nhzor na moinosti realizace stavby, a to nejlepe forrnou
stavebn6 technologickb studie (viz East 2.12).
Nabidka musl obsahovat zejmena :
identifikatni ljdaje GEastnika,
popis nabidky,
termin dodavky,
cenu nabidky.
zhodnoceni jak jsou splneny piipadne poiadavky zadavatele.
podpis odpovedneho zastupce utastnika.
V nabidce je vhodne v uvest i dalSi Qdaje,ktere mohou sehrat dljleiitou roli v jejim posuzovani
zadavatelem. Jsou to napi. udaje o :
zabezpeteni zvpen6 kvality praci, doloiene prodlouienim zaruEni lh6ty
na realizovane prace.
ekologickem provadeni stavby,
.
referencich,
piipadne dalSi ( napi. navrh smlouvy o dilo ) .
ldentifikatnimi udaji se rozumi nazev a adresa LiEastnika, jmeno statutarniho zastupce,
ICO, DIC, bankovni spojeni, telefon, fax apod.
V popisu nabidky se uvadi jasny popis piedkladane nabidky. Mohou zde bj4 uvedeny
podklady, z ktewch se vychazelo, neb0 ktere byly piedany vyzyvatelem (projektova
dokumentace, vykaz vyrn6r. fotodokumentace apod.).
Termin se stanovuje bud konkretnim udajem (napi. pieddni stavby do 30.6.2003) nebo
obecnym terminem (napi. 8 m6sicSr od pfedani stavebniho povoleni). U slofivch a nAroEnejSich praci
mltrieme doloiit reslnost navrhovaneho terminu napi. harmonogramem nebo siYovym grafem.
Cenu nabidky je tfeba stanovit jednoznaEn6. Mirie se veak uvest, i e jde o cenu
souEasnou a stanovi se zpljsob, jak se v cenove nabidce promitne inflace, piipadne dal5i
objektivni vlivy, kter6 budou zahrnuty do ceny dodavky.
Reference (tj. zprava, dobrozddni, posudek) se doporuEuji uvdd6t v kaide nabidce,
protoie poskytnou vyzjvateli piehled o Einnosti firmy. Piedklada se zde piehled vhodnych akci
realizovanych firmou v danem oboru.
Vedle tohoto odborneho obsahu nabidky je zapotiebi venovat i stejne velkou pozornost
formalni nkplni nabidky a to zejmena je-li piedkladana k veiejne soutlSii. Komise ma pravo vyiadit ze
souteie nabidku, ktera nema potiebne formalni nalefitosti.
4. Druhy srnluv v investitni vystavb.5
V investiEni v);stavbe spolupracuje, jak jit bylo uvedeno, cela iada pravnickych a fyzickych
osob. Vyhledavani nejvhodnej5ich partnerir a stanoveni podminek a podkladir pro jejich spolupraci na
stavbe je jednou z dljleiitych Einnosti v ramci stavebne technologicke piipravy dodavatele stavby.
Vzajemna spoluprbce se iidi urEitymi obecnimi pravidly, ktera vychazi z platnych norem a zakonlj.
Spolupracujici osoby sjednavaji mezi sebou rlizne druhy smluv, pii nichi se vychazi zejrnena z
obchodniho zakoniku (zhkon E. 51311991 Sb. a jeho novel). Piedmet smlouvya zpirsob jeho plneni
musi bj.t ve smlouve zcela jednoznatne formulovAn, aby nemohlo dojit v prljbehu jejiho plneni k
rljznym v)ikladljm.
Kaida smlouva musi mit vedle obsahove Easti i piedepsane formhlni naleiitosti, jejichi
dodrieni mirie bj.t velmi dljleiit6. Proto je vhodne, aby se na jeji formulaci zuEastnil i zkuSeny pravnik.
Smlouva musl obsahovat:
ljdaje o druhu smlouvy, o zakonu, podle ktereho, piipadne jakych jeho paragrafir byla sepshna,
identifikatni Odaje smluvnich stran,
piedmet smlouvy.
datum a podpisy smluvnich stran.
To jsou tzv. zavazna (kogentni) ustanoveni. Nedodrienim techto ustanoveni je smlouva
neplatna
4.1 Smlouva o dilo
Je nejEast6jSi srnlouvou, ktera se v praxi pouiiva. Uzavirh se podle 5 536 a2 565 obchodniho
zhkoniku.. Smluvni strany tvoii objednatel a zhotovitel. Touto smlouvou se zhotovitel zavazuje k
provedeni urEiteho dila a objednatel se zavazuje k zapiaceni odrn6ny za jeho provedeni. Dilem se
rozurni hrnotny *sledek Einnosti. Srnlouva o dilo se uzavira napi. na vypracovani projektu nebo jeho
dilEl Easti, na zhotoveni stavby, na rnontai. udribu, opravu nebo upravu stavby nebo jeji Easti. Ve
srnlouvr! rnusi bj4 dohodnuta cena za dilo neb0 alespo* stanoven zpljsob urEeni ceny (napi.
stanoveni fakturovane hodinove sazby, stanoveni nakladlj na pouiite mechanizmy apod.)
Smlouva o dilo obsahuje zpravidla tyto body:
identifikatni udaje smluvnich stran,
piedmet plnr!ni, popis dila,
cena za dilo a zpfisob jeji valorizace,
splatky, fakturace.
termin ukonEeni dila, piipadnr! stanoveni dilEich kontrolnich terminlj,
penale, sankce za neplneni,
zakladni podrninky pro realizaci dila,
zpljsob pievzeti dila, kontrola kvality a zaruky za provedene dilo,
zviaStni ujednani,
datum a podpisy srnluvnich stran.
Smlouva o dilo zahrnuje Sirokou upravu pravnlch vztahlj. Kaida sestavena smlouva je v
podstatr! originalem. Shora uvedene body slouii jen pro orientaci, aby smlouva rnda vSechny
piedepsane nalefitosti a nebyly opomenuty dljleiite prvky, ktere by rnohly rnit vliv na plnBni a realizaci
dila.
K jednotlivym bodcm smlouvy :
IdentifikaEni udaje - uvadi nazvy smluvnich stran, adresy, piipadnr! telefonni neb0 faxova Eisla.
jmena osob opravn6nych jednat jrnenem srnluvnich stran a vymezeni jejich pravomoci, ICO. DIC,
bankovni spojeni.
PiedrnBt smlouvy - je tieba zcela jednoznatnr! definovat napi. realizace novostavby, rekonstrukce,
piistavby podle piedane iadnr! specifikovane dokurnentace vE. vyrobku uvedenych v piedane
dokurnentaci
Cena - je dljleiitou souEasti srnlouvy. Neni-li cena urEena ve srnlouvr! je objednatel povinen
zaplatit cenu, ktera se obvykle poskytuje za srovnatelne dilo v dobg uzavieni srnlouvy za
obdobnych obchodnich podrninek. V investiEni vystavbr! bjwA cena za dilo Easto urEovana podle
rozpottu. Zhotovitel rnljie pii takto stanoven6 cenr! poiadovat po objednateli piirn6iene zv)iSeni
ceny jen v tom piipadr!, i e ze smlouvy vypljwa, i e neni zaruEena uplnost piiloieneho rozpoEtu a
provedene prace vyplynuly teprve pii provadgni stavebnich praci a nebylo je moine piedvidat v
dobr! uzavieni srnlouvy.
RozpoEet s nezarutenou uplnostl je vhodnb poufivat pro stanoveni ceny zejrnena pii
rekonstrukcich a rnodernizacich. Sestavuje se podle neirplnych podkladlj a jeho skuteEnou v)ifii lze
zjistit a2 pii viastnim provadeni praci
Krornr! rozpoEtu s nezarutenou uplnosti rnGie bj4 cena navriena i podle rozpottu
nezavazneho. V tornto piipadB zhotovitel rn6fe pofadovat z\jSeni ceny o Eastku, o n i i pievySi
hEelnr! vynaloiene nakiady zahrnute do rozpoEtu. Nezavazne rozpotty je vhodne pouiivat
zejrnena v obdobi, v n 6 m i je rnoine piedvidat pohyb cen. Zhotoviteli nepostaEi jen prokazat, i e
do30 ke W S e n i cen, ale musi i prokazat, i e vstupy se Wgenou cenou musel nevyhnuteln6
pouiit. Pro piedejiti piipadnych sporli je proto vhodne podrobnej!jSiustanoveni ve smlouv8, jakym
konkretnim zplisobem bude v jednotlivych piipadech postupovano. Nap?. od jakych dodavatelli
bude zhotovitel nakupovat, ktere skuteEnosti budou mit vliv na zv)iSeni cen apod..
Nesouhlasi-li objednatel se zvj6enim ceny, urEi jeji W S e n i soud na navrh zhotovitele.
Zhotoviteli zanikne narok na zvySeni ceny podle ustanoveni o rozpoMu s nezaruEenou liplnosti a o
rozpoEtu nezavaznem, jestlife neoznami nutnost piekroEeni rozpoEtovan6 Eastky a vj6i
poiadovaneho nav)iSeni ceny bez zbyteEneho odkladu pote, kdy se ukazalo, i e piekroteni
rozpottove ceny je nevyhnutelne, tedy diive n e i k vlastnimu piekroEeni rozpoEtovych nakladli
doSlo.
Tato ustanoveni slouii k ochran6 zhotovitele. Na druhe stran&, aby nedochazelo k
podstatnemu zvySovani ceny, mljie objednatel odstoupit od smlouvy, poiaduje-li zhotovitel
zvySeni ceny, ktera piesahuje o vice n e i 10% cenu stanovenou podle rozpoEtu. V tomto piipade je
objednatel povinen nahradit zhotoviteli East ceny, odpovidajici rozsahu EasteEneho provedeni dila
podle rozpoEtu. Zakon umoiiiuje sjednat i jine limitni Eastky pro piipad odstoupeni objednatele od
smlouvy.
Pokud se smluvni strany dohodnou po uzavieni smlouvy na omezeni nebo rozSiieni dila, je
objednatel povinen zaplatit sniienou nebo zvySenou cenu s piihlednutim k rozdilu a v ~Eelnych
nakladech spojenych s dohodnutou zmenou.
Obecn6 jsou ceny v investitni vystavb6 cenami volnymi. To neplati pro piipady, kdy stavba
je financovana zcela nebo z EBsti ze sthtniho rozpottu, a to bud pHmo nebo prostiednictvim
mistnich organfi. V techto piipadech je sjednavani cen povinne
pro vyhodnoceni obchodni sout6ie.
Splatky, fakturace - pii uzavirani smluv je moino sjednat poskytnuti zhloh na cenu za dilo. Neni-li
zpljsob placeni zaloh dohodnut, vznika zhotoviteli narok na uhradu ceny provedenim dila. Proto
zejmena u vetSich staveb je vhodne dohodnout zplisob financovani stavby. Je tieba stanovit v s i a
terminy poskytnutych zaloh. Ihlity vystaveni faktur za provedene prace, jejich splatnost a zplisob
placeni, piipadn6 i zplisob potvrzovani realizace plateb.
Termin ukonEeni dila - musi b g ve smlouv6 konkretne stanoven. Je vhodne t 6 i stanovit n6ktere
duleiite meziterminy, ktere bjwaji naz)ivany uzly. Tim lze docilit plynuly chod stavebnich a
montainich praci. Tyto uzlove terminy se obvykle spojuji s poskytovanim piipadnych zaloh. Jako
vhodny uzel se napi. stanovi u rekonstrukci dokonEeni zastieSeni objektu, aby nedochazelo k jeho
zbyteEnemu provlhnuti neb0 napi, piipravenost pro montai ocelovych konstrukci Ei
technologickeho zaiizeni.
Penale za nepln8nl smlouvy - se stanovuje jak u terminli pii piedavani dila ze strany zhotovitele,
tak i u termin0 neplneni finantnich zhvazkli ze strany objednatele. FinanEni postih se stanovi bud'
procentni sazbou z konkretn6 stanovene Eastky nebo pevnymi EAstkami za dohodnuty Easovy
interval, napi. den, tyden apod. Ve smlouv6 je vhodne t 6 i stanovit i zp0sob piipadne sraiky za
prace, ktere svoji jakosti a kvalitou neodpovidaji CSN a jejichi oprava neni nutna z hlediska
provozu investora.
Zakladni podminky pro realizaci dila - zahrnuji stanovni zakladnich vztahli mezi objednavatelem a
zhotovitelem, jako je napi. piedani projektove dokumentace a jeji rozsah, piedani staveniSt6,
lihrada zaboru veiejneho prostranstvi, lihrada nakladli na energie (elektiina, voda, piipadne
vytapgni), vybudovani piijezdovych komunikaci na staveniSt8, stanoveni bezpeEnostnich a
ekologickpch opatieni pfi realizaci stavby apod.
Zhotoveni stavebniho dila vyiaduje v mnoha piipadech spolupraci dalSich pravnickych nebo
fyzickych osob. Pro zabezpeeeni iady praci si musi zhotovitel zabezpetit vhodne subdodavatele a
sjednat s nimi piisluSne smlouvy. Pii provadeni dila jinou osobou ma vSak zhotovitel odpov6dnost
jako by dilo provad6l Sam. Smlouvy musi tedy uzavirat ve shod6 s podminkami smluvniho vztahu s
objednatelem. Volba techto subdodavatellj je ponechana na vljli zhotovitele, pokud neni ve
smlouv6 uvedeno jinak.
Nemene dllleiite je take stanovit zpllsob vedeni stavebniho deniku a jeho uloieni na stavbe.
aby by1 k dispozici i pro operativni potiebu stavebniho dozoru. Naleiitosti stavebniho deniku jsou
uvedeny dale.
Kontrola a pievzeli a' a - iaone proveoene 0'10 m,s' b$ pro~hzhnopi'sluSnym~zkokSkam~.
Stavebni i i a o bklaoa staveonl6og povinnosl pieo 02 t p i kolauoaCnim iizeni pleoepsane protokoly
urEitych zkouSek. ZkouSkami oveiujeme zejmena kvalitu vstupnich materialir a komponentll, kvalitu
stavebnich konstrukci a uplnost a funkEnost objektu
Obvykle jsou zkouSky a jejich vystupy stanoveny normami neb0 piedpisy. Tam, kde druh
zkouSek neni piedepsan, je vhodne stanovit jejich rozsah a zpllsob ve smlouv8. Zhotovitel je
povinen pozvat objednatele k ljEasti na provadenych zkouSkach. NeliEast objednatele na
zkouSkach nebrani jejich provedeni, byl-li objednavatel vEas pozvan. Neni-li objednatel piitomen,
podepiSe zapis jina hodnoverna osoba, ktera se zkouSek uEastnila. Nedostavi-li se objednatel k
provedeni zkouSky ze zavainych dirvodfi, muie poiadovat opakovani zkouSky. Je vSak povinen
uhradit zhotoviteli veSkere naklady na jeji opetne provedeni. Dilo se povaiuje za dokonEene teprve
tehdy, kdyi zkouSky byly uspeSn6 provedeny a bylo jimi prokazano splneni piedepsanych
parametrli
Zhotovitel splni podle zakona svoji povinnost piedanim piedmetu dila objednateli. V
investiEni jlstavbe je obvykle a stavebni uiad pii kolaudaEnim iizeni vyiaduje i protokol o pievzeti
stavebnich praci. Proto se doporuEuje zahrnout do smlouvy ujednani o tomto zapisu a jeho
obsahu, d8ie kdo svola piejimaci iizeni a v jakem terminu piedem je nutno partnera uvedomit, jak
bude piejimka probihat, kdo sepiSe zhpis o nedodelcich a zjiSt8nych zavadach apod.. Zpcsob
piedani je stejne wznamny jako vlastni realizace dila.
Zhotovitel ruEi za kvalitu dila. Z toho duvodu je nutno ve smlouvFt petlive formulovat jak
ma dilo vypadat, jake parametry ma spliiovat a jakym zpllsobem se bude splneni techto parametrir
ov8iovat. Toto je velmi dlilefite, protoie iada norem se stala nezavaznymi a jejich piipadne plneni
ie tieba stanovit ve smlouv~.Zhotovitel odoovidB za vadv veci. ktere sam ooatiil. Za vadv veci
piedanych objednatelem k zabudovani odpovida zhotovitel jen v piipade, i e mely zjevnou vadu,
na kterou zhotovitel objednatele pied jejich zabudovanim neupozornil.
Pokud neni ve smlouv6 uvedeno jinak, zaEina zaruEni doba dnem piedani dila. Delku
zBruEni doby je vhodne uvest ve smlouve.
V zaveru srnlouvy je moino uvest i dalSi ujednani, napi. podminky odstoupeni od smlouvy, jak se
promitnou do plneni smlouvy nepiedvidane vlivy (napi. zaplavy, stavky apod.), poeet vyhotoveni
smlouvy, apod..
Je tieba zdcraznit, i e sestaveni smlouvy nelze podceiiovat a je nutne mu venovat nalezitou
pozornost. Smlouva zahrnuje Sirokou upravu prhvnich vztahll s cilem zhotovit konkretni dilo. Text ve
smlouve ma piednost pied striktnim zakonnym naiizenim. Podle zakona se tedy postupuje a i v tech
piipadech, kdy se smluvni strany nedohodnou. Jakakoliv nepiesnost ve formulaci vzajemnych
povinnosti rnliie mit vliv na koneEnou realizaci dila.
Citovana literatura
[I]
[2]
[3]
[4]
Doleial J., MareEek J.. VoboAl 0.:Stavebni zhkon v teorii a praxi. Nakladatelstvi Linde Praha,
as., 1994
HlouSek P.: Piiprava a realizace staveb. Akademicke nakladatelstvi CERM.
Brno 1997.
Tillrnan J.: Piehled pravnich piedpisfi pro jlstavbu a stavebnictvi. Vydala ABF Praha 1995
Zakony, vyhlaSky a normy citovane v textu.
Kotveni a piipeviiovani ve stavbach
Kotveni a piipevnovani ve stavbach b w a Easto podcefiovanym pNkem stavebniho dila. Neziidka je
nevyhovujici nebo nedostatetne kotveni a piipevneni zavBs6 potrubi piitinou nepiijemnych poruch.
Technicky dozor investora by me1 dostatetne znat moinosti kotevni techniky, me1 by umet take
posoudit dljleiitost provadeneho piipevneni Ei zavBSeni a rozhodnout, zda je zapotiebi jeho
v)ipoEtov& posouzeni.
Pro vSechny druhy kotveni je rozhodujici pevnost podkladu - stavebniho materialu. Rfizna konstrukce
kotvy lepe ti hljie vyuiiva fyzikalni vlastnosti podkladu, ale vidy je limitovana tlouSt'kou a pevnosti
k
piipevfiuje.
materialu stavebniho prvku, do ktereho se kotvi, neb0 ke kteremu se dalSi p ~ e kotvenim
Zakladni zakon kotveni iika: Nosnost a pevnost kotevniho spoje je piimo um6rnB pevnosti a kvalite
zakladniho materialu. Chovhni upevhovacich prvkfi pii zatiieni je ovSem ovlivneno mnoha parametry.
NejdirleiitejSimi z nich jsou pevnost betonu, vzdhlenost mezi sousednimi kotvami, vzdalenost k
volnym hranam konstruktniho dilce a stav zbkladniho stavebniho podkladu kotvy (beton tafeny nebo
tlaEeny). V zavislosti na smerech pfisobiciho zatiieni (tahove zatiieni, stiihove zatiieni neb0
kombinovane tahove a stiihove zatiieni) se efekt techto zatiieni mirie znaEn6 IiSit.
Rozeznavame tyto konstrukEni druhy kotveni:
1) napeYov)i - expansni styk (viz obr. 1)
Expansni, napet'ova kotva pii sve aplikaci vytvaii tlak na zakladni rnateria1.Cim v y S S i je vyvozeny tlak
na zakladni material, tim v6tSi je reakce zakladniho materialu a tim v6tSi je tieni, ktere brani vytaieni
kotvy. Kotva tedy pfisobi v zakladnim materialu jako klin, kte@vzhledem v vlastnostem stavebniho
materialu jej vlastnB trhh. Tato kotva proto vyiaduje v6tSi vzdalenosti od okraje pwku, do ktereho se
kotvi a v6tSi rozteEe tak, aby se nesnifila jeji nosnost. Vwodou je, i e pljsobi okamiite.
2) spojiq - lepeny styk (viz obr. 2)
Spojivh, lepenh kotva nevnaSi pii sve aplikaci do zAkladniho materialu thdne napeti. Kotva v materialu
nepfisobi jako klin. Zdkladni material je zatiien pouze spojitou silou od zatifeni kotvy po cel6 delce
kotvy. Nosnost je irm6rnB hloubce zakotveni a pevnosti zakladniho materialu. Tim, f e je kotevni otvor
-17-
pine vyplnen chemickou maltou pouiitou k lepeni, je kotva odolna proti erozi. Lepeny styk umofnuje
menSi vzdhlenosti od okraje a rnenSi rozteE kotev a n i i by byla sniiena nosnost kotveni vzAjemnym
ovlivnenim kotev.
3) tvarojl styk (viz obr. 3)
Tvarova, bezpetnostni kotva rovnei nevnaSi do zakladniho materialu iadne nap8ti.Kuielojl tvar teto
kotvy zajist'uje jeji nosnost kotvy i v okamiiku havarie zakladniho materialu. Osou kotvy m u i e projit i
prasklina veiikosti a2 0,7 mm. Spolehlivost kotvy je tim nezmensena, protoie kotevni ielezo zlistbvtr
viset za kuiel vytvoieny mechanicky pii vrtani kotevniho otvoru ( kotva je beznap6Yov6 rozevfena)
neb0 je kuiel vyhrarovan v ltliku chemickou maltou. Kotva je urtena pfedevsim pro kotveni do betonO
namahanych tahem. Umoihuje male roztete, malou vzdBlenost od okraje a malou hloubku kotveni pfi
vysoke jlpottove sile.
Pro volbu zpusobu kotveni je rozhodujici:
A) velikost a zpdsob zatiieni - statickel dynamicke
B) prostiedi - vn6jSi I vnitini
C)geometricke a fyzikalni parametry zakladnlho materialu, do ktereho se kotvi
D) jakost oceli pouiite kotvy
Je-li na kotveni a piipevneni nutno zpracovat projekt, potom dokumentace kotveni musi obsahovat
tyto udaje:
Zphsob kotveni ( kotva expanzni-nap6t'ova,Iepena tvarova)
hloubku kotveni h,
prumer vrtani
vzdtdenost od okraje materialu
rozteE a poEet kotev
velikost kotevni desky
nosny prdiez kotvy
wpoEtovou, zarutenou (garantovanou) tahovou silu
utahovaci moment
uvaiovanou kvalitu zakladniho rnateridlu do kterbho se kotvi
poiadavek na kvalitu oceli kotvy
poiadavek na certifikaci kotvy (stupen dle ETA)
.
Vpobce, dodavatel kotev je zodpovednp:
za jakost pouiitkho rnaterialu kotvy
certifikaci a oznaEeni kotvy
stanoveni technologickeho navodu rnontafe kotvy
Dodavatel monthfe kotvy zodpovidh:
za dodrieni projektu kotveni
dodrfovani technologick6ho navodu montafe daneho wrobcern kotev
dosaieni *oEtove nosnosti kotveni pii montati
Zodpovednost za navrh kotveni piejimh projekt, za jakost materiaiu kotvy Wrobce a za kvalitu
montaie dodavatel montafnich praci, montainik.
Definice zakladnich technickych pojm6
Hloubka kotveni - h,
piimo ovlivfiuje nosnost kotevniho spoje. Je dana konstrukci kotvy a technickymi rozmery stavebniho
pwku, do ktereho se kotvi. Obecne plati Eim vBtSi hloubka zakotveni, tim je vySSi nosnost
provedeneho kotveni.
Prdrner vrtdni
je dan konstrukci kotvy a poiadavkem projektanta na velikost nosneho prciezu. Je ekonomicke vrtat
co nejmenSi prljmer pii maximalnim vyuiiti nosneho prQiezu oceli Sroubu kotvy.
Vzddlenost o d okraje pwku, d o ktereho se kotvi
sniiuje unosnost kotvy, protoie hrozi moinost vylorneni kotvy pii jejim pietiieni. Pii rnalych
vzdalenostech od okraje je nutne zatiieni kotvy sniiit a nevyuiivat zplna jeji nosnost.
RozteE kotev a poEet kotev
Pii navrhu kotveni je nutne respektovat moinost vzajernneho ovlivneni sousedicich kotev. Nosnost
skupiny kotev je dan funkci, ktera respektuje jejich vzajemne ovlivn8ni. Znamena to tedy, i e pii male
rozteEi skupiny kotev nemusi bjd vysledna nosnost rovna nasobku nosnosti jedne kotvy!
Velikost kotevni desky
je dana rozteEi kotev, kter6 desku zakotvuji do stavebniho p ~ k uSiika
.
i tlouSfka pouiite kotevni
desky podstatne ovlivfiuji nosnost provedeneho kotveni pii ohybovem zatiieni.
Nosny pr6iez kotvy
je rozhodujici poioikou WpoEtu jak pro smyk tak pro tah
VypoEtovA, zaruEena tahova sila
To je maximalni zatiieni, ktere kotva za vSech okolnosti bude bezpeEn8 pienaSet a n i i by do510 jejimu
poruSeni. ZkuSebni metodikou ETA (Evropsky technicky atest) je dhn jeji normovjl vypoEet. Pro
projektanta je to sila, se kterou uvaiuje jako s maximalnim zatiienim konstrukce. Pii kontrole kvality
montaie kotveni je vhodne tuto silu ov8iit zkouSkou.
Utahovaci moment
je utahovaci sila na kotevnim Sroubu, pii jejimi dosaieni je pln8 vyuiita nosnost kotvy a doSlo k
, ktereho se kotvi).
plnemu dosednuti kotevni desky na zaklad ( p ~ e k do
Kvalita zakladniho materihlu
udAvA se v krychelne pevnosti (C xxlxx nebo B xx). Sniieni pevnosti zakladniho rnaterialu zasadn6
meni nosnost kotevniho spoje!
Poiadavek na kvalitu oceli kotvy
je vhodne stanovit povrchovou ljpravu oceli kotvy- galvanicke nebo isrove pozinkovani piipadng uiiti
nerezove oceli. BBine vvrabene kotvv isou ~evnostioceli 5.8 neb0 8.8. Kotva z nerezove oceli se
uiije v zavislosti na agresivit6 venko;{iho
prostiedi (nap?. chlor)
.
OsvLidCeni o shod6 (certifikace) pro u i i t e kotvy
Vzhledem k tomu, i e nevhodna kotevni technika m c i e pii svem pouiiti ohrozit iivot a zdravi lidi,
poiaduje evropska legislativa pro kotevni techniku pouiivanou na stavbach piisne metody zkouSek,
ktere hodnoti bezpeEnost a kvalitu uiivaneho vyrobku.
Katda zemB ve svych stavebnich zakonech na tuto skutetnost pamatuje swmi zakonnymi predpisy.
Proto je v CR od roku 1997 v platnosti zakon E. 2211997 Sb. a jeho zm8ny v zakone! E.20512002 Sb.,
narizeni vlady E.16312002 a E.19012002. Tyto piedpisy uklhdaji povinn6 dokiady o shode (certifikaci)
vSech vjlrobki zabudovanych do stavby.
Obrizek 4 - ZnaEka autorizovan6 osoby A 0 204 (Technick9 a zkuEeni ustav stavebni Praha
s.p. - T
~ Praha
S s.p.
NaSe zkuSebnictvi a statni dozor postupnl: piebira evropskou metodiku a legislativu. Proto je v zajmu
technicke veiejnosti znat vyznam oznaceni kvality, kterou nese kaidy vyrobek. Kvalita a vhodnost
vj/robku kotevni techniky je dana jednoduchou tabulkou C.1:
Tabulka 1 OznaEeni vyrobkd kotevni techniky podle stuptid ETA Ipfesizet tabnlku!)
I
EuropiiischcTcchniSchc Zulrssung
Oolion 7 fur unaerisaenen Beton
-
I
Obr. 5 zobrazuje znaEky ETA - EVROPSKY TECHNICKY ATEST (Europaische Technische
Zullasung). Modra znaEka se zlatymi hv6zdami EVROPSK~HOSPOLECENSTV~je umist6na na
vyrobcich.
Porovnanim tabulky C.l a znaCky ETA mame jednoduchou orientaci: Cislice ve znaCce (Sipka na obr.
5) znamena stupeti kvality 1 a2 12 podle tabulky.
Stupnlt kvality 1 a2 6 jsou kotvy do tahovj/ch, praskajicich betond kvality B20 a i B50 doporuEovane
pro teika kotveni. Stupeti 1 a 2 jsou kotvy pro dynamicka razova namahani v prasklinach, stupeti 3 a i
6 jsou kotvy pro staticke zatl:iove sily v tainych zonach. Kotvy iazene do skupiny 7 aZ 12 se
nedoporuEuji do stropd, tainych zon a pro kotveni tam, kde by mohlo dojit k piimemu ohroieni lidi
(napi. kotvy pro zabradli, konstrukce fasad, vjdahy, jeiaby, Zeleznice, metro, zavltsy nad hlavou atd.).
Jakost pouiiteho materialu kotvy
Je povinnosti vyrobce kotev dokladovat pouiitou kvalitu materialu kotvy (ProhlASeni o shod6 certifikaCni list kvality je souEasti kaideho baleni).
Stanoveni technologickeho postupu montaie kotvy
Dodavatel kotvy v navodu montaie stanovuje technologii montaie, tj. veSkere technick6 montaini
parametry (u jednoduchych kotev staEi formou piktogramd na obalech)
OznaEeni kotvy
Kaidh kotva ma svem tl:le tat0 oznaEeni:
ZnaEka vyrobce
tYP kotvy
.rozmBw
.- , kotw
Vysokopevnostni zavito* svornik a matice mtr na ploSe Eela identifikatni znaEku tak, aby k oveieni
typu kotvy po jejim namontovani byla znaEka titelna bez dernontaie, IdentifikaEni znatka je
zveiejnena v katalogu v)irobktG daneho Wrobce.
Zpcsoby selhani zabudovanych kotev
Nadrnerne namahani kotevnich bodfi, nespravna rnontai a nedostatetna pevnost kotevniho podkladu
mohou vest k nBkolika typhm selhani kotveni:
1) Vytrieni kotevniho podkladu (viz obr.6)
piiliS vysoktr ztrt8f ,. N"
piiliS rnaltr pevnost kotevniho podkladu
piiliS mala hloubka kotveni
2) Popraskani stavebniho dilu (viz 0br.7)
Vzdalenost
piiliS male rozmery stavebniho dilu
nedodrieni vzdalenosti od krajrj a osov6 vzdalenosti (roztete)
piiliS vysoky rozperny tlak
3) Vytaieni kotvy (viz obr.8)
uvolneno tfeci a spojive spojeni v dGsledku Spatne montaie
4) Pfetrieni kotvy (kotevniho Sroubu)
pevnost kotevniho Sroubu je pfiliS mala pro danou kotevni zatei
Dalgi informace
DalSi prakticke informace zlskajl zbjemci na webovych strankach
h t t p : l l w . j c s . c z (Vyrobky a postupy firmy Fischer) a na strankach
h t t p : / / w . h i l t i . c z( Vyrobky a postupy firmy Hilti)
Obe firmy nabizeji zajemcCm take programy pro dimenzovani a projektovani kotevnich pwkfi.
----------------.-------.---.
Pfipadne projektanty upozorliujeme, i e abychom ziskali optimhlni vyuiiti kotvy a souEasnf! jeji
ekonomicke provedeni, musime nezbytnf! rozliSit mezi smerem zatiieni a reiimem selhani. V e
vypoEtech se uiiva metoda CC (Concrete Capacity Method), ktera toto rozliSeni urnoifiuje. Vychazi z
navrhu Eligehausena [1.2] a byla vydana [3] v roce 1993 Deutsches lnstitut fur Bautechnik (DIBt).
Kromf! toho byla projednana pracovni skupinou 3.5 ..Piipevfiovani k betonovjm konstrukcim a do
zdiva " Comite Euro-International du Beton (CEB)a vydana v roce 1995 [4]. Metoda CC je take
zakladem pro vypotet v souladu s Evropskymi technickymi schvalenimi. [5].
[1] Eligehausen, R.: Bemessung von Befestigungen - Zukunffiges Konzept. Betonwerk + Fertigteil Jechnik, C. 5 roCnik 1988, S. 88-100 (v nf!mEinf!).
[2] Eligehausen, R.: Bemessung von Befestigungen in Beton mi! Teilsicherheitsbeiwerten.In
Bauingenieur C. 65 roCnik 1990, S. 295-305 (v nerntinf!).
[3] Deutsches lnstitut fur Bautechnik, Berlin: Bemessungsverfahren fur Dubel zur Verankerung im
Beton (Anhang zum Zuiassungsbescheid), Ausgabe Juni 1993 (v nemEin6).
[4] Cornit6 Euro-International du Beton (CEB): Design of Fastenings in Concrete. CEB Bulletin d'
information No. 226, str. 1-144.
[5] European Organisation for Technical Approvals (EOTA) (1997):
Smernice pro Evropsk6 technick6 schv3leni kotev (kovove kotvy) pro pouiiti do betonu, Cast 1: Kotvy
obecn6. &st 2 Expanzni kotvy s fizenym utahovacim momentem. C8st 3: Kotvy se zadnim iezem.
Piiloha A: informace o zkouSk8ch. Pl'iloha B: ZkouSky pro pfipustn6 provozni podminky, podrobne
udaje. Pfiioha C: Metoda vypoEtu pro kotvy
5 Ochranna pasrna inienyrskych siti
Jsou stanovena proto, aby nedochazelo k poSkozovani inienyrskych siti
zejmena pii vykopovych pracich, piipadni: aby nedoSlo k ~jrazupii praci v blizkosti
site. Kolize s inienyrskymi sitemi znamenaji $dy zdrieni praci,'dodate~nenaklady
na opravy, naklady na pokuty a velmi Easto i vain6 poSkozeni zdravi, neziidka i
ztraty na iivotech.
Ochrann6 pasrno je stanoveno jako prostor, vyrnezeny rovinarni v urtenych vzdalenostech od
vedeni. Toto vyrnezeni je dano obecnyrni zakonnymi piedpisy (zakony, vyhlaSky),norrnou, piipadn*
poiadavkern spravce sit&.
Zakon E. 458/2000 Sb., o podminkdch podnikani a o vykonu stdtnispravy v energetickych
odvetvich a o zm6n6 n6kterfch zdkonS (energeticky zakon)
Zaiizeni elektrizatni soustavy
6 46 Ochranna pdsma
( I ) Ochrannyrn phsrnern zaiizeni elektrizaCni soustavy je prostor v bezprostiedni blizkosti tohoto
zaiizeni urc'eny k zajiSt6nijeho spolehliveho provozu a k ochrane iivota, zdravi a rnajetku osob.
Ochranne pasrno vznika dnern nabyiipravni moci uzernniho rozhodnuti.
(2) Ochrannyrni pasmy jsou chrantina nadzernni vedeni, podzemni vedeni, elektricke stanice, vyrobny
elektfiny a vedeni rneiici, ochranne, iidici, zabezpeEovaci, informatni a telekornunikaEni techniky.
(3) Ochranne pasmo nadzemniho vedenije souvisly prostor vymezeny svislymi rovinarni vedenyrni
po obou stranach vedeni ve vodorovne vzdalenosti rnbien6 kolmo na vedeni, ktera Eini od krajniho
vodiEe vedeni na obe jeho strany
a) u napbti nad 1 kV a do 35 kV vEetn6
1. pro vodiEe bez izolace
7 rn,
2. pro vodiEe s izolaci zakladni
2 rn,
3. pro zav6sna kabelova vedeni
1 m,
b) u napeti nad 35 kV do 110 kV vCetn6
12 m,
c) u napeti nad I10 kV do 220 kV vEetn6
15 rn,
d) u napbti nad 220 kV do 400 kV vEetn6
20 rn,
e) u napeti nad 400 kV
30 rn,
f) u zav6sneho kabeloveho vedeni 110 kV
2 m,
1 rn.
g) u zaiizeni vlastni telekornunikaEni site driitele licence
(4) V lesnich prdsecich udriuje provozovatel pienosove soustavy neb0 provozovatel pfisluSne
distribucni soustavy na vlastni naklad volny pruh pozernkd o Siice 4 rn po jedne stran6 zakladd
podp6rnych bodd nadzernniho vedeni podle odstavce 3 pisrn. a) bodu 1 a pisrn. b), c), d) a e), pokud
je takovy volny pruh tieba; vlastnici Ei uuiivatele dotEen)ich nernovitostijsou povinni jirn tuto Einnost
urnoinit.
(5) Ochranne pasmo podzemniho vedeni elektrizatni soustavy do 110 kV vtetnb a vedeni iidici,
rndfici a zabezpetovaci techniky Eini I rn po obou stranach krajniho kabelu, nad 110 kV Eini 3 rn po
obou stranach krajniho kabelu.
(6) Ochranne pasmo elektricke stanice je vyrnezeno svislyrni rovinarni vedenymi ve vodorovne
vzdalenosti
a) u venkovnich elektrickych stanic a dale stanic s napstirn v6tSirn nei 52 kV v budovdch 20 rn od
oploceni neb0 od vn6jSiho lice obvodoveho zdiva,
b) u stoi6rovych elektrickych stanic s pievodem napeti z urovnei nad 1 kV a rnenSi net 52 kV na
Oroveil nizkeho napeti 7 rn,
c) u kornpaktnich a zdbnych elektrickych stanic s pievodern napeti z urovne: nad 1 kV a rnenSi nei 52
kV na urovefi nizkeho napeti 2 rn,
d) u vestavenych elektrickych stanic I rn od obestavbni.
(7) Ochrann6 pdsmo vyrobny elektfiny je vyrnezeno svislyrni rovinarni vedenymi ve vodorovne
vzdalenosti 20 m kolrno na oploceni neb0 na vn6jSi lic obvodoveho zdiva elektricke stanice.
(8) V ochrannbrn pasmu nadzernniho a podzemniho vedeni, vyrobny elektfiny a elektricke stanice je
zakazano
a) ziizovat bez souhlasu vlastnika techto zailzeni stavby Ei umist'ovat konstrukce a jina podobna
zaiizeni, jakoi i uskladfiovat hoFlav6 a vybuSn8 Iatky,
b) provadgt bez souhlasu jeho vlastnika zemniprace,
c) provadgt Einnosti, Mere by mohly ohrozit spolehlivost a bezpeCnost provozu techto zaiizeni neb0
ohrozit iivot, zdravi Ei majetek osob,
d) provadgt Einnosti, Mere by znemoifiovaly neb0 podstatne znesnadfiovaly piistup k temto
zaiizenim.
(11) Pokud to technicke a bezpeEnostnlpodminky umoifiuji a nedojde k ohroieniiivota, zdravi neb0
bezpeCnosti osob, mciie provozovatel pienosove soustavy nebo piisluSny provozovatel
distributni soustavy udglit pisemny souhlas s Einnosti v ochrannem pasmu. Souhlas neni souCasti
stavebniho iizeni u stavebniho uiadu a musi obsahovat podminky, za k t e j c h by1 udeien.
Plynarenska zai-izeni
5 68 Ochranna pasma
( I ) PlynBrenskh zaiizeni jsou chran6na ochrannymi pasmy k zajiSt6ni jejich bezpetneho a
spolehliv~hoprovozu.
(2) Ochrannym pasmem se pro cjCely tohoto zakona rozumi souvisly prostor v bezprostiedni blizkosti
plynarenskeho zaiizeni vymezeny svislymi rovinami vedenymi ve vodorovne vzdaienosti od jeho
pcidorysu.
(3) Ochranna pasma Eini
a) u nizkotlakych a stfedotlakpch plynovodi, a plynovodnich piipojek, jimii se rozvadi plyn v
zastav6nern uzerni obce, I m na ob6 strany od pcidorysu,
b) u ostatnich plynovodi, a plynovodnich piipojek 4 m na ob8 strany od pcidorysu,
c) u technologickych objektG 4 m na vSechny strany odpcidorysu.
(4) Ve zvlabtnich piipadech, zejmena v blizkosti tgiebnich objeMci, vodnich dB1 a rozs9hlych
podzemnich staveb, Mere mohou ovlivnit stabilitu uloieni plyn9renskych zaiizeni, mciie ministerstvo
stanovit rozsah ochrannych pasem a2 na 200 m.
(5) V ochrannem pasmu zaiizeni, ktere slouii pro vyrobu, pfepravu, distribuci a uskladfiovaniplynu, i
mimo nejje zakazano provadet Einnosti, Mere by ve svych dcisledcich mohly ohrozit toto zaiizeni, jeho
spolehlivost a bezpetnost provozu.
(6) Pokud to technicke a bezpeEnostnipodminky umoifiuji a nedojde k ohroieni iivota, zdravi neb0
bezpeCnosti osob, lze stavebni Einnost, umist'ovAni konstrukci, zemniprace, ziizovani skladek a
uskladfiovani materialu v ochrannem pasmu provadgt pouze s piedchozim pisemnym souhlasem
driitele licence, k t e j odpovida za provoz piisluSneho plynarenskeho zaiizeni Souhlas neni souCasti
stavebniho iizeni u stavebnich uiadlj a musi obsahovat podminky, za Mej c h lze tyto Einnosti
provad6t. Vysazovani trvalych porostlj koienicich do v6tSi hloubky nei 20 cm nad povrch plynovodu
podleha tomuto souhlasu pouze ve volnem pruhu pozemklj o Siice 2 m na ob6 strany od osy
plynovodu.
Zaiizeni pro *robu Ei rozvod tepelne energie
5 87 Ochranna pasma
(1) Ochrannym pasmem se rozumi souvisly prostor v bezprostiedni blizkosti zaflzeni pro vyrobu Ei
rozvod tepelne energie, urEeny k zajiSt6ni jeho spolehliveho provozu a ochrane
iivota, zdravi a majetku osob.
(2) Siika ochrannych pasem je vymezena svislymi rovinami vedenfmipo obou stranhch zafizeni na
vyrobu f i rozvod tepelne energie ve vodorovne vzdalenosti mgiene kolmo k tomuto zaiizeni, Mera
Eini 2,5 m.
(3) U vymtinikovych stanic urEen)ich ke zm6n6 parametrci teplonosne Ihtky, ktere jsou umistgny v
samostatnych budovach, je ochranne ptismo vymezeno svislymi rovinami vedenymi ve vodorovne
vzdalenost~2,5m kolmo nab~dorystechto stanic.
(4) V ochrannem pasmu zaiizeni, kterh slouZi pro vyrobu Ei rozvod tepelne energie, i mimo nti je
zakazano provad6t Einnosti, ktere by ve svych dljsledcich mohly ohrozit fato zanzeni, jejich
spolehlivost a bezpetnost provozu. Stavebni Einnosti, umist'ovdni konstrukci, zemni prace,
uskladiiov~nimaterialu a zfizovdni sklddek a vysazovani tn/alych porostlj v ochrannych pasmech je
moino provtid6t pouze s piedchozim pisemnym souhlasem a za podminek stanovenych driitelem
licence provozujiciho tato zaiizeni Tento souhlas neni souCBsti stavebniho iizeni.
- 24 -
(5) Prochazi-ii zaiizeni pro rozvod tepelne energie budovami, ochranne pdsrno se nevymezuje. Pfi
provadeni stavebnich Einnosti musi vlastnik dottene stavby dbat na zajiSt6ni bezpetnosti tohoto
zaiizeni.
Telekomunikace
Zakon C. 151/2000 Sb., o telekomunikacich a o zm.916 daljich zakonii
5 92 Ochranna pasma telekomunikafnich zafizeni
(1) K ochran.5 telekomunikatnich zafizeni se ziizuji ochranna pasrna.
(2) Ochranne pasrno podzernnich telekomunikaCnich vedeni vznika dnern nabyti pravni rnoci
uzemniho rozhodnuti o urnistgni stavby.
(3) Ochrann6 pdsmo podzemnich telekomunikafnich vedeni Eini 1,5 rn po stranach krajniho
vedeni.
(4) V ochrannern pAsmu podzernnich telekornunikatnich vedenije zakazano
a) provbdet bez souhlasu jejich vlastnika zernniprace s v)ijirnkounezbytne nutnych oprav vodovodlj a
kanalizaci ptijejich havariich; v techto piipadech je provozovatel vodovodir a kanalizacipovinen tuto
skutetnost oznamit bez zbytetneho odkiadu provozovateli dotteneho telekornunikatniho zaiizeni,
b) ziizovat stavby t i urnisi'ovat konstrukce neb0 jina podobna zaiizeni a provad6t Einnosti, kter6 by
znernoiriovaiy nebo podstatne znesnadriovaly piistup k podzernnimu telekomunikatnirnu vedeni
nebo Mere by rnohly ohrozit bezpetnost a spoiehlivost jeho provozu,
c) vysazovat trvale porosty.
(5) Ochrannd pdsma ostatnich telekomunikafnich zaiizeni vznikaji dnern pravni rnoci uzemniho
rozhodnuti o ochrannem pasmu.23)Utastnikem uzernniho fizeni o ochrannbm pasmu je &ad.
(6) Ochrann6 pdsmo nadzemnich telekomunikafnich vedeni vznika dnern nabyti pravni moci
rozhodnutipodle zvlaStniho pravniho piedpisu 23) a je v n6rn zakazano zfizovat stavby, elektricka
vedeni a ielezne konstrukce, urnisi'ovatjeiaby, vysazovat porosty, zfizovat vysokofrekventni zaiizeni
a neb0 jinak zpljsobovat elektrornagneticke stiny, odrazy neb0 ruSeni.
Vodovody a kanalizace
Zakon C. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacich pro vefejnou potfebu a o zmen.5 nektewch
zakonii (zakon o vodovodech a kanalizacich)
5 23 Ochranna pasma vodovodnich fade a kanaliza6nich stok
(1) K bezprostiedni ochran6 vodovodnich iadlj a kanalizatnich stok pied poSkozenirn se vyrnezuji
ochranna pasrna vodovodnich fado kanaiizaCnich stok (dalejen 'bchranna pasrnar7.
(2) Ochrannyrni pasrny se rozurni prostor v bezprostiedni blizkosti vodovodnich fad0 a kanaiizatnich
stok urteny k zajiSt6ni jejich provozuschopnosti. Ochranna pasrna vodnich zdroju podle zvlaStniho
zakonaz6)tirnto nejsou dotEena.
(3) Ochranna pasrna jsou vyrnezena vodorovnou vzdalenosti od vn6jSiho lice stgny potrubi neb0
kanalizatni stoky na kaidou stranu
a) u vodovodnich iadlj a kanaiizatnich stok do prljrngru 500 rnrn vEetn.5, 1,5 rn,
b) u vodovodnich iadlj a kanalizatnich stok nad prljrn.5r 500 rnrn, 2,5 rn.
(4) Vfiirnku z ochranneho pdsrna uvedeneho v odstavci 3 rnljie povolit v odljvodn6nych piipadech
vodopravni #ad. Pfipovolovani v)ijirnkypfihledne vodopravni Gad k technickfrn rnoinostern ieSeni
pfi soutasnern zabezpeteni ochrany vodovodniho iadu neb0 kanalizatni stoky a k
technickobezpetnostni ochrang zajrnlj dottenych osob.
(5) V ochrannern pasmu vodovodniho iadu nebo kanalizatni stoky ize
a) provad6t zernniprace, stavby, urnist'ovat konstrukce neb0 jina podobna zaiizeni t i provad6t
tinnosti, ktere ornezujipiistup k vodovodnirnu iadu neb0 kanalizaEni stoce neb0 Mere by mohly
ohrozit jejich technicky stav neb0 plynule provozovani,
b) vysazovat trvale porosty,
'J)
Zakon
26)§
E. 50/1976 Sb., ve zn6ni pozd6j5ich piedpisG.
30 zakona
E. 254/2001 Sb.
c) provadet skladky mimo jakehokoliv odpadu,
d) provadgt terenni upravy,
jen s pisemnym souhlasem vlastnika vodovodu neb0 kanalizace,popiipadg provozovatele, pokud tak
vyplfia ze smlouvy uzaviene podle 9 8 odst. 2.
(6) Neziska-li osoba, ktera hodla provddgt Einnosti uvedene v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5,
mfiie poiadat vodopravni uiad o povoleni k te'mto Cinnostem. Vodopravni cjiad mDie v techto
piipadech fyto Cinnosti v ochrannem pasmu povolit a soutasne' stanovif podminky pro jejich
provedeni.
(7) Pii poruSeni povinnosti stanovene v odstavci 5 naiidi obnovit piedeSlg stav piisluSny vodopravni
uiad u Cinnosti uvedene pod pismenem b) a piisluSny uiad podle zvladtnich pravnich piedpisD27)u
Cinnosti uvedenych pod pismeny a), c) a d).
(8) Vlastnik vodovodu neb0 kanalizace, popiipade provozovatel, pokud tak vyplfia ze smlouvy
uzaviene podle 9 8 dst. 2, je povinen na iddost poskyfnout informaci iadateli o moinem stietu jeho
zdmgru s ochranngm pasmem vodovodniho iadu neb0 kanalizaEni stoky a dalSi udaje podle
zvlddtniho z h k ~ n a . ~ ' )
PI? zasahovani do terenu, vCetn6 zasahl",do pozemnich komunikaci neb0 jinych staveb v ochrannem
pasmu, je stavebnik, v jehoi zajmu se tyto zasahy provadeji, povinen na svfij naklad neprodlen6
piizphobit nove ljrovni povrchu vedkera zaiizeni a piisludenstvi vodovodniho iadu a kanalizatni
sfoky majici vazbu na tergn, pozemni komunikaci neb0 jinou stavbu. Tyto prace smi provadgt pouze s
v6domim a se souhlasem vlastnika vodovodu neb0 kanalizace, poptipad6 provozovatele, pokud tak
vypl@a ze smlouvy uzaviene podle 9 8 odst. 2.
Vykres tvaru bedngni - rez
-&
L
4-;,
.
-
tesk.4 vysokb uEen~lechnlck.4 v Praze
I Fakulla stavebnl I Kaledra technologe staveb 1 Ing Ladra
31
) Napriklad zakon 6. 50/1976 Sb., ve zneni pozdgjiich pfedpisil, zakon C. 44/1988 Sb., ve
zngni pozdgjiich predpisd, zakon C. 125/1997 Sb., o odpadech, ve zngni pozd6jSich
predpisil, zakon C. 254/2001 Sb.
27
28
) 5 103 odst. 2 zakona C. 50/1976 Sb., ve zneni zakona C. 83/1998 Sb.
I'D0
t
-
-
.>:e
1
-
Xl'tlYI
.
I n-r..
<
w
.
..
-."5!
%
Yllbil.
I C-''.:
. m,
.ti!__
F
I..
"7°C-*n*o
*..O.D,T
irr.,*a
n,;l3,zl,C<"
'.
,_,
[;:;:::;2,;:
.,a*-.,
-Fa.,-?e
<.
m<
,6,,2
t?i.-iysoke uEent Iechnlcke v Praze ( Fakulla slavebni I Kaledra technologle staveb I Ing Ladra
~ e A-A'
z
dl.
""
t,p "
r-.m,,,
Ceske vysokb uteni lechnicke v Praze
.Cl.
b . r m P ! .-I
I Fakulta slavebni I Kaledra lechnolog~eslaveb I InQ.Ladra
32
~ e D-D'
z
/
Ces~e.i;soke t i t e ~l,e c - - : z ~ e ; PCazp Frlk~!llastavebni
I Kaledra lechnologte slzveb I Ing Ladra
34
Detaily (prostupy)
r
..-,
- ,
.<
Ceske vysoke uCen~lechn~ckev Praze
I Fakulla s h v e b n ~I Kaledra lechnolog~estaveb I Ing
Ladra
35
Dvojite podlahy
t ~ s iysoke
e
"€en, techn~ckev Praze
/ Fakulta stavebn~I Kaledra technologle staieb I lhg
K
tn lng
Ladra
40
J - I L ~ ~
-.-. . ..
Prostorove usporadani podle CSN 73 6005
. .
1
*
-.-
~
- '
-.
)r
I
I
I
Ceskb vysokk utenl techntcke v Pmze Fakulta stavebn~ Kaledra lechnolog~estaveb Ing Ladra
<