Geschichte der Juden in Königgrätz. Dějiny Židů v Hradci Králové.
Transkript
Geschichte der Juden in Königgrätz. Dějiny Židů v Hradci Králové.
.erst in diesem J. wurde durch die Initiative des H errn Jakob H irsch in K. ein F riedhof geschaffen und gleichzeitig eine Ch. K. gegründet. D em ersten Ausschuß gehörten folgende H erren an : Jakob H i r s c h , F riedrich R i t t e r , Edmund F e l d ' m a n n , Julius J. F i s c h e r, Julius M ä n d 1 und Theodor K o n i r s c h . H err Jakob H i r s c h , der seit Bestand der K. G ^dem Ausschuß derselben an gehörte und auch als T/i V. und Schriftführer fun gierte, verstand es auchtals erster Obmann der G h. K. mit Energie und Tatkraft in kurzer Zeit den jun gen Verein zu einer ;;a"nsehnlichen H öhe emporzu bringen. F ür seine Verdienste um den Verein wurde er am 12. D ezember 1897 zum Ehrenmitgliede er n an n t. Andere Ehrenmitglieder des Vereines sind: Prof. D r. Karl T h i e b e r g e r , Edmund F e l d m a n n , Karl G a n s , Siegfried H e l l e r , D r. S. K i r c h e n b e r g e r und Julius M ä n d 1. U n ter der Ägide děs H errn Jakob H irsch spendete die Ch. K. 1000 Kč für die Erbauung eines Jemenitéh heimes und wurde auch im J. 1910 die Bethalle auf dem F riedhofe zu einer Zeremonienhalle erweitert. Im J. 1919 trat H err H irsch wegen hohen Alters von seiher Stelle als Obmann zurück und wurde zum Ehrenobmahn ernannt. Ihm folgte H err Siegfried H e l l e r , der bereits seit 1903 die Stelle eines Ob mannsstv. bekleidete und sich nun als Obmann be stens bewährt. N achdem H err H eller infolge Ü ber bürdung im J. 1921 auf seine Stelle resignierte, wur de H err Alfred R i e s zum Obmann gewählt, welcher dieses Amt bis zum heutigen Tage in gewissenhafter Weise versieht. Die Renaissancebewegung im Judentum fand auch in unserer G emeinde Eingang und führte im J. 1904 zur G ründung des Vereines „Theodor Herzl". D ieser Verein hat sich um die Verbreitung und Vertiefung des zionistischen G edankens und des jüd. Lebens in unserer G emeinde große Verdienste erworben. D er erste Obmann war H err D r. F riedrich W e i h s , dz. Rb. in Teplitz. Ihm folgte D r. H ermann H i r s c h , der für seine Verdienste um den Verein zum Ehren obmann ernannt wurde, ferner Ing. T h e i n und D ř. S e l i g m a n n . Seit drei Jahren steht an der Spitze des Vereines ein Präsidium', bestehend aus 304 dem Obmann Robert H e l l e r und den Stv. S. 0. L i c h t n e r und Willi K o n i r s c h . Als N ational fondkommissär fungiert seit vielen Jah ren Leopold S c h i l l e r . Am 25. und 26. Mai 1929 wurde der 25 jähr. Bestand dies Vereines, sowie der 25. Todes tag H erzls durch ein Bankett und einen feierlichen G ottesdienst begangen. Beide Veranstaltungen stan den auf einem hohen N iveau und haben dem Verein viele F reunde und Anhänger gewonnen. N ach den U nruhen in P alästina/ im August 1929 wurde eine N otstandaktion durchgeführt, welche einen nahm haften Betrag erzielte. Auch die Aktion anläßlich des 80. G eburtstages des P räsidenten Masaryk zei tigte ein sehr schönes Ergebnis. D er jüd. Sport und Turnverein „ M akkabi" wurde im J, 1920 durch Robert H e l l e r ins Leben gerufen und macht sich die körperliche Ertüchtigung und sittliche H ebung unserer Jugend zur Aufgabe. Seit Bestand des Vereines .bis zum heutigen Tage wirken H ugo H i r s c h als Obmann und Robert H e l l e r als Turnwart. Im Jun i 1930 feierte der M akkabi K. in Verbindung mit dem Brudervereine Brüx, Aussig und Teplitz das 10 jähr. Vereinsjubiläum durch Ver anstaltung eines großen Sportfestes in Teplitz. Einer unserer jüngsten Vereine ist die durch F rau D r. Berta B r i 1 1 bewerkstelligte G ründung der Ortsgruppe K. des Landesverbandes jüd. Mädchen und F rauen. D ieser Verein, welcher unsere F rauen vertraut machen will mit den kulturellen und sozia len Problemen des Judentums und der speziellen Aufgabe der jüd. F rau, hat in der kurzen Zeit seines Bestandes sich viele Anhänger und F reunde erwor ben. D ie Ortsgruppe K. zählt heute bereits zu den mustergültigsten im böhm. Landesverbände. Seit Rücktritt der ersten verdienstvollen P räsidentin, F rau D r. Berta Brill, führte F rau Anna H irsch mit geschickter H and die Leitung des Vereines. Als Vize präsidentin fungierte F rau D r. K r a k a u e r . ' Zu erwähnen wäre noch, daß die Bibliothek eines ehemals bestandenen G eselligkeitsvereines „Concor1 dia" nach dessen Auflösung in den Besitz der Ge meinde überging, welche ihrerseits die Verwaltung der Bibliothek dem hiesigen Techeleth Lawan über trug. Dějiny Židů v H radci Králové. G eschichte der Juden in Königgrätz. Zpracoval Bearbeitet von OGR. L. Domečka, vrchn právn Königgrätz. r i r a d e c Král. byl důležitým m stem obchodn m již v době předhistorické a i pak v době kn žec a králov ské, pokud nebyl ještě městem. Obchodn ci ub rali se tudy po jedné z nejvýznamnějš ch cest, spojuj c Mo ravu přes Čechy se Slezskem a i po cestě, jež od n odbočovala ku P raze a po několika, rovněž od n od bočuj c ch cestách podřadnějš ch. Za doby kn žec a na počátku doby královské bydleli řemesln ci, jakož i někteř obchodn ci před hradem stoj c m na opev něném jednom z dvou návrš nad stokem Labe s Orlic a jin asi již tehda i v podhrad . A tehda snad tu byli také již židé jako v podhrad ve Znojmě, kde se při pom naj r. 1052 ). P řed r. 1225 král Přemysl Otokar I. založil nad stokem Labe s Orlic na předhrad , do něhož pojal i starý hrad a sousedn návrš , do té doby neopevněné, město H radec. Bylo to prvn město v Čechách, zalo žené podle práva německého, starš než Staré Město P ražské. Když prostora pro nove město byla vyměřo vána, bylo při tom pamatováno i na m sto, kde by mohli býti usazeni ž i d é . Zprávu o m stě tom máme sice až z konce 14. stol., kdy nazývá se Židovským ná měst m, nynějš to Kavč plácek, ale jistě bylo do plánu města H . K. pojato již při jeho založen . Jinak nebylo by možno si vysvětliti, proč by bylo vedle sa mého Malého náměst bývalo utvořeno ještě jiné náměst čko, kdyby nebylo vyhlédnuto pro zvláštn účel a proč by nebylo zastaveno domy. N áměst to bylo uzavřeno a do něho vedl jen úzký vchod z Ma lého náměst , dosud zachovaný. T en byl bu uzavřen branou nebo řetězem jako v jiných městech část je jich, kde židé bydleli, kde měli své ghetto vlastn domy. Zprávu o žid. náměst (platea judeorum) převzal kronikář královéhradecký K. J. Biener z Bienenberku do svých německy psaných dějin z bern ho rejstř ka města H radce z 1. 1390—1404, z něhož jen něco málo listů se zachovalo. P še v nich též, že byla škola ve druhé, t. j . východn části města. Ale na plánku, ke spisu svému připojeném, spletl si to a klade školu na Židovské n ám ěst 2 ). To svedlo později k domněnce, že to byla škola židovská. Ale, jak jsem z jiného pra mene dokázal, nebyla to škola židovská, nýbrž křes anská, a ta byla na jiném m stě, v nynějš Mýtské u lici 0 ) . Židé ve 14. stol. v H . K. neměli ani školy, ani syna gogy. N a Židovském náměst mohli m ti tři, nejvýše čtyři domy, obývané třemi nebo čtyřmi židovskými rodinami. Ještě v polovině 17. stol. bylo v H . K. pouze p ě t ž i d . r o d i n . P ro malý počet židů nebylo také tehda třeba ani synagogy, ani školy. Židé v H . K. udrželi se nepochybně i v době husit ské. Teprve nař zen m krále Ludv ka z 25. července 1454 byli ze všech zem koruny české, tud ž i z H . K. vypověděn i 4 ). Ale netrvalo ani dlouho a usadili se 'Hradec Králové 1 20 rada L. Domečka v Hradci Králové.. v H . K. zase. D ov dáme se o nich jako hradeckých, usedl c ch z listu vdovy po králi Ludv kovi I., daného v Linci 4. března 1521, kterým městu H . K. potvrdila dř vějš jeho privileje. V něm mezi jiným se nařizuje, že nikdo nesm u židů hradeckých mimo vůli a vědo most př sežných města H . K. žádných půjček, lichev, prodejů, frajmarků a jiných všech obchodů činiti pod propadnut m toho, čehož by se dopustil. K tomu se dodává, že se to v H . již prve pro uvarován těžkost a budouc ch lidských nesnáz n edopouštělo 5 ). Tento dodatek zároveň prozrazuje, že židé již před r. 1521 opět v H . K. bydleli. ' Zanedlouho musili se však židé opět z H . K. stěho vati. D le usnesen sněmovn ho z r. 1541 a dle násle duj c ho nato nař zen krále F erdinanda I . z r. 1542 byli židé ze zem českých vypověděni s t m, že kdyby byli tu přistiženi, maj býti na hrdle trestáni mimo ty, kdo by od krále měli povolen zůstati do př št ho sv. Jiř . R. 1545 pobyt židů v zem ch českých byl ná rok prodloužen a pak ponecháni v nich byli nadále °).. R. 1551 nař zeno bylo, že židé mus nositi ženský pláš a na něm na levé straně přišité kolečko ze žlutého sukna, aby se lišili od křes an ů 7 ). ~ V H . však po r. 1542 v ce žádný žid stálého bydliště neměl, ani zdržovati se nesměl, což vysv tá i z náiglédu j c zprávy: R. 1549 P avel, zámečn k, trestán byl šat lavou, že židy přechovával. Též r. 1549 H avel H.ořicka a Jan Zavagesta trestáni byli věž , že s židy činiti niěli a dluhu jim n ezaplatili 3 ). R. 1589 žid. děvečka u Markyty Choustnické, cht c se dáti pokřt ti, žádala, by byljt v H . K. přijata pod ochranu. Žádost jej byla městskou radou zam tnuta, ježto národ žid. v městě H . K. své stanoviště nemá a nev se, co by z toho vzej ti mohlo. I přikázáno j bylo, aby se jinam obrátila, ježto nemůže býti trpěno, by při městě v H . K. byt svůj měla. K tomu kron ikář hra decký F r. Švenda ve svém „Železném obraze města Králové H radce" poznamenal: „Tak ani z naděje křest přij ti židovinu Hradečt v městě těch časů ne trpěli*)." Listem daným ve Znojmě 28. července 1628 c sař a král F erdinand I I . městu H . K. potvrdil všecky jeho dř vějš privileje a v něm mimo to poručil, by židů mezi sebou ani v městě ani na předměst i na jiných gruntech svých netrpěli, nejsouce k tomu povinni, a jim tu žádného bytu nepřáli pod uvarován m jeho hněvu a nemilosti, jeho dědiců, budouc ch králů čes kých, též propaden všech dř vějš ch privilej 10 ). N ež H radečt se rozkazem t m neř dili. R. 1651 byd leli již v H . K. t ř i židié 26 let, jak n že podrobněji bude o tom psáno, tedy od r. 1626. A r. 1636 8. ledna městskou radou třem židům byly pronajaty do dne a do roka a nic dále dva domy v ulic ch s podm nkou, že mus se pokojně h oyáti a jiných židů žádných v ce k sobě nepřij mati. Do té doby maj svých pohledávek 305 Königgrätz 1 u sousedů si vyhledati. T m nemá býti přetrženo usta noven privilegia c saře a krále F erdinanda I I ., jež nedovoluje jich přechováván v H . K. Oni židé ná to prosili, by mohli na neurčitou dobu v H . K. zůstati. Městskou radou bylo jim odpověděno, že, budou li se pokojně chovati, za to žádati mohou a také laskavou odpově dostan ou 1 1 ). R. 1651 bylo v H . K. již několik židů usazeno a měli již dokonce svého rab na. Byl to D avid Tachovský, 43 lety vdovec. Bydlel v H . K. v nájmu 26 let a s n m po tři léta jeho ze ové V t a Izák se svými ženami Annou a L dou. Měl syna Samuela a dcery D orotu, Salku a Alynku, kuchařku Zuzanu a služebn ka Abra hama. Mimo ně bydleli tehda v H . K. v nájmu ještě židé: Lebl Bon 26 let se ženou Johanou, dcerami L dou a Esterou, synem Izákem, kuchařkou Eliškou, slu žebn kem Jakubem, kantorem Bernardem, který tu žil 4 roky, jeho ženou Reginou, syny Leblem a Jakubem a dcerou Sávou. Adam, žij c v H . K. 25 let, žena jeho Eva, synové Tobiáš a Samuel a dcera L da. Enoch Syk, 26 lety, v H . K. narozený, žena jeho M ariana, syn Wolf, kuchařka Alina a služebn k Samuel. Lebl, žij c v H . K. 4 léta, Anna, jeho žena, dcera Káča a syn J a ku b 1 2 ) . Rok nato c sař a král F erdin an d I I I . listem z 23. Června 1652 potvrdil H radeckým jejich dř vějš privi leje, při čemž jim nař dil, že žádné židy v městě svém nesměj trpěti. A tak ňiusili 4. prosince 1652 židé do jednoho H . K. o pu st it i 1 3 ) . D ne 18. ř jna 1658 dal purkmistrovský úřad v H . K. židu Leblovi Bonovi, který tu ještě r. 1651 bydlel a obchod vedl, vysvěd čen , že.ze žádné jiné př činy z nař zen obce do No vého Bydžova se nevystěhoval, než jediné z té, že v potvrzen privilegi městu H . K. c sařem F erdinan dem I I I . výslovně bylo nař zeno, že žádný žid v něm bydleti a zdržovati se nemá nyn i na věčné časy bu douc . Z téže př činy i jin židé hradečt jinam musili se o brát it i 1 4 ) . N edlouho nato r. 1665 prvn biskup královéhra decký Matiáš z Bilenberka o nešporách v jesuitském kostele pokřtil žida, kterého s sebou přivezl 1 5 ). Na potvrzen privilegi města H . K. c sařem F erdi nandem I I I . odvolala se i městská rada, když zam tla žádost nějakého žida, podanou 29. srpna 1746, aby mu o podzimn m výročn m trh u toho roku bylo povoleno prodávati. Ale brzo nato přijat byl do H . K. žid vino paln k s podm nkou, že žádný žid nesm u něho přes noc zůstati, leč by se u primasa ohlásil a městskému rychtáři poplatek za to zaplat il 1 0 ) . V r. 1747 začla se zmáhati náboženská sekta isra elitů čili Abrahamitů hlavně v okol N o v é h o B y d ž o v a a C h l u m c e n. C. K n přistupovali i četn tajn nekatol ci. D uševn m vůdcem sekty té býl rab n M endl z N ového Bydžova. Když se schůze israelitů prozradily, byl větš počet jich zatčen a uvězněn v H . K., kde je krajský hejtman Václav Vančura z Řehnic 24. února 1748 počal vyslýchati. P ři vyšetřován 62 z nich působil též známý jesuita Koniáš. Mnoz z uvěz něných israelitů byli, když se bludu svého odřekli a vyznán v ry učinili, propuštěni a pouze nad čtyřmi vynesen byl rozsudek smrti. U pálen z nich byl však v H . K. jen ovčák Jan Vacek, kdežto třem ostatn m udělena byla na popravišti milost a odsouzeni byli k obecn mu d lu na silnic ch. Mimo ně odsouzena byla ještě israelitka Ludmila Baurová, žena sedláka z chlum ského panstv , pro rouhám k useknut ruky a k upá len za živa. Rozsudek ten vykonán byl na n v H . K. také ještě r. 1748. P ředn z israelitů, krejč Jan Pita z Chudonic, upálen byl r. 1748 18. prosince v N ovém Bydžově a rab n Mendl teprve 7. března 1750 v P raze») . .^ ^ . . • V době, když H . K. stal se pevnost , jež začla se stavěti r. 1766, židům až na n epatrn é výjimky nebylo v H . K. dovoleno bydletij~~ále mohli sem docházeti; Když však chtěli z pevnosti vyj ti, musili m ti od veli telstv jeho povolen , aby byli z bran puštěni. R. 1773 městský rychtář poslal vojenské stráži l stek, aby z města židy pustila. Pevnostn velitelstv c tilo se t m v právu svém dotčeno, že rychtář neposlal l stek jemu, nýbrž dal rozkaz př mo stráži u brány. Vysvětlilo se pak, že l stek byl omylem donesen stráži m sto vo jenskému velitelstv 18 ). V r. 1774 bydlel v H . již žid A u s t e r 1 i t z. Roku toho židu E l i á š i W i n t e r n i t z o v i , který měl již dozor nad tabákem v kraji hradeckém, povolen byl prodej tabáku v H . K. I žádal městskou radu, aby mohl tu bydleti s usazeným židem Austerlitzem. Měst skou "radou žádosti jeho bylo vyhověno, ale s pod m nkou, že bude v H . K. bydleti bez rodiny tak dlou ho, pokud bydlen v městě tomto od gubernia nebude mu povoleno. Když povolen dostál, přestěhoval se do domu P ulpánova. D ěkan c sařskému rychtáři F r. Schneidrovi to vytýkal a žádal, aby se Winternitzovi byt vykázal někde stranou. Ze r. 1774 bylo již několik židů obchodn ků v H . K., dokazuje, že městská rada roku toho se usnesla, že židům má se nař diti, by se neopovažovali v čase proces m ti krámy otevřen y 1 9 ). Na počátku devatenáctého stolet přijat býl za obyvatele města H . K. žid Jos. W i n t e r n i t z . Od „ P ravovarn ho měš anstva" měl najatu vinopalnu. R. 1808 platil z n nájemného 12 set a r. 1810 15 set zl. C. M. R. 1822 „ P ravovarn měš anstvo" žádalo ma gistrát, aby mohlo Jos. Winternitzovi pálen kořalky vz ti a samo v domě u „ Zlatého lva" ji páliti. Ale bylo se žádost svou zam tnuto. Odvolalo se n ato ke gu berniu v P raze, u něhož to vyhrálo, ale pak Winter nitzovi přece zase vinopalnu na tři roky, t. j . do r. 1826, pronajalo 2 0 ) . Tento žid Winternitz byl dobrý člověk. R. 1804 a 1805 panoval velký hlad, zvláště v českých horách. Mnoho tkalcovských rodin proto je opustilo a stěhovalo se do Moravy. V Olomouci byli však zadrženi a domů přes H . K. počtem 205 posláni. Tu tábořili na Velkém náměst a domác lidé nosili jim j dlo. Žid Winternitz pak dal každému na cestu dva krejcary, jež tehda měly dosti velkou cenu proti krejcarům pozdějš m. I modlili .se za křes any i židy 2 l ) . R. 1800 zal. byla na děkanstv v H . K. kniha, obsa huj c matriku narozených a obřezaných a matriku oddac a úmrtn židů z H . K. a z obc k němu přifa řených. Posledn zápisy v n jsou z r. 1859. Mimo to zapsána byla do n též dř vějš narozen dět a sice r. 1790 Josefa Rousbergra, obchodn ka v Malšovic ch, k H . K. přifařených, r. 1795 Abrahama M ayera, tra fikanta v H . K. a r. 1799 Jos. G ráfa, obchodn ka v Malšovic ch. Židů bydlelo dle zm něných matrik v H . K. v době od r. 1800 do r. 1859 již několik. Vedle Abrahama Mayera Bernard B a r o c h (1802) a Jonáš T u r n o v s k ý (1803), jichž zaměstnán nen uvedeno. Israel W e i s s (1804), Emanuel L Ö w y (1808), Josef W i n t e r n i t z, o němž výše stala se zm nka. Byl to asi týž, který byl v H . vinopaln kem a, když j m přestal býti, měl lotern kolekturu. Zemřel r. 1844. M arkus Juda B o c h s h o r n , israelský domác učitel, který se oběsil r. 1828 ve vyšetřovac vazbě a byl pod N o vým H radcem pohřben. Leopold Winternitz (1844) byl synem Jos. Winternitze a měl po něm lo tern kolekturu. Byl též výběrč m okresn žid. daně. R. 1843 oženil se s Mari , dcerou Abrahama F l e i s c h r a z D oudleb. Mojž š P o l e k (1857), ná ham Mayer, trafikant, a Josef Winternitz, loterh ko jemce mýta v H . K., D avid S o m m e r , israelský uči lekt a n t 2 3 ) . tel (1857), N athan L u s t i g (1857), Jakub R ů ž i č R. 1841 10. dubna podkomořský úřad upoaornil ma ka , obchodvedouc (1832), a Marie K u b n o v á , služka, 90 roků stará (1835). V Malšovic ch, k H . K. gistrát v H . K., že nemohou býti žádány od židů př spěvky na osvětlován města, když je také křes ané přifařených a zčásti i náležej c ch, bydleli F ilip L ö n ep lat 2 4 ) . •vv y (1814), zm něn již Jos. G r a f a Jos. R o u s V letech 1850—1859 připom ná se již v H . K. žid. b e r g e r, dále V t T a u s i k, nájemce hostince učitel D avid S o m m e r . V téže době bydlelo již ně (1855), Jakub K l e i n , chalupn k a výčepn k (1859). kolik rodin žid. nejen v městě, nýbrž i na jeho před Ježto v H . K. nebylo židovského hřbitova, byli židé tu měst ch, Pražském P ředměst , Kuklenáeh. Novém H . a v okol zemřel pohřb váni na židovských hřbitovech a Malšovic ch. N ásledek toho byl, že r. 1860 utvořila v H ořic ch, N ov. Bydžově, Vamberku a v N ov. Městě se v H . K. israelská obec se zvoleným představen nad Metuj . stvem, ale byla dlouho trpěna, ježto nemohla do R. 1813 přistěhoval se do části Malšovic u H . K., s ci přes opětovné žádosti od m stodržitelstv potvr jež náležela ke statku D oln mu P ř m u, z panstv zen svých stanov. P rvn m starostou zvolen byl r. 1860 doudlebského žid F ilip L ö w y, podomn obchodn k. obchodn k Jáchym R i e m e r, po němž až do r. 1890 Od r. 1815 měl tu i trafiku. Ježto byl to obchodn k byli starosty Samuel B a u m e r, pensionovaný vojen čilý, který zacházel i do H . K. i okoln ch obc , šest hradeckých obchodn ků se střižným zbož m těžce neslo jeho konkurenci. I stěžovali si na něho ma gistrátu a žádali, aby byl vyhoštěn. Když se st žnost svou byli zam tnuti, rekurovali ke krajskému úřadu. P ři vyšetřován , jež úřadem t mto bylo zavedeno, bylo zjištěno, že otec F ilipa Löwyho Emanuel Löwy a jeho rodina byli dle t. zv. židovského paten tu připsáni k panstv doudlebskému a dle guber. dekr. z r. 1801 obdrželi č. 642; že F ilip Löwy byl ženat a otcem čtyř d tek, že provozuje podomn obchod a prodává v Malšovic ch tabák na základě úředn ho povolen . Poněvadž nemohlo se mu za vinu klásti nic nezákon ného, byl rekurs hradeckých obchodn ků i krajským úřadem zam tnut. Ale dva z nich a dva nov , z nichž jeden, Josef Riedel, nebyl vlastně obchodn kem, ný brž jenom prýmkařem, v pronásledován žida Löwyho Jáchym Riemer Samuel Bäumer i pak neustali. Odvolali se ke guberniu v P raze a v odvolán svém op rali se o některé, jak bylo zjiš ský lékař, a Jakub K a l b . R. 1864 byl přijat za ra těno, nepravdivé důvody. P roto nepochodili ani u to b na A b r a h a m K o l n , jehož otec J o s e f K ö h n hoto úřadu. Zaj mavé jsou důvody, jež uvedeny byly byl rab nem v Žamberce. Obdržel právo oddávati, za úřadem t mto pro zam tnut odvolán hradeckých ob pisovati do matriky a starati se o< vyučován náb. žid. chodn ků. Mezi nimi zvláště tyto: F ilip Löwy zdržuje se od r. 1815 jako trafikant v Malšovic ch, v d lu panstv přimského, a pobyt byl mu tu i guberniem r. 1819 povolen. H radečt obchod n ci snaž ise zmařiti konkurenci žida Löwyho, aby mohli si určovati libovolně a zištně ceny svého zbož na úkor občanstva. H radečt střižn obchodn ci maj malé sklady, kdežto Löwy, maje u továrn ků velký úvěr, vždy nej lepš m výběrem zbož může posloužiti. Obchod po domn provozuje nejen v H ., nýbrž i v okoln ch měs tech a vesnic ch. H radečt střižn obchodn ci prodá vaj zbož své hlavně o týdenn ch a výročn ch trz ch, dále o neděl ch a svátc ch. V H . K. připadaj trhy na sobotu, kdy Löwy jako žid neobchoduje a v neděli a ve svátek nesm , ježto ve dny ty podomn obchod ne Josef Bäum n dovolen. Rb. Abraham Kohn Ale zm něn hradečt obchodn ci neustávali dále v H . K. Též soukromně vyučoval vědám litern m. podávati st žnosti na žida Löwyho. A když v jedné st žnosti uvedli, že pož vá protekce úřadů a v jiné Bohoslužby konaly se v soukromých domech č. 17, 76 a 64. V tomto posledn m domě upravena byla mod st žnost , podané př mo c saři, nepravdou hleděli ho litebna. R. 1887 najat byl dům Č. 67. V něm "bydleli oklamati, byli krajským úřadem v H . K. r. 1824 od též rab n a šochet (spolusluha) a na dvoře postavena souzeni: Anton n Kyncler jako původce toho haneb 25 ného jednán ke třem dnům vězen a 10 zl. C. M. a byla synagoga ) . Tomáš Kapoun, Jan N ikelsgeld a Jan Riedel,, každý R. 1872 S. J. P o 1 a c k, švagr Abrahama K.o.h n a, ke 24 hod. vězen a 5 zl. C. M. pokuty. Odsouzen zař dil si v H . K, německou školu. Když žactva při proti tomyto nálezu podali ještě téhož roku odvolán bývalo, najal pro ni celý dům. Ježto neměl pro vy k zemskému guberniu v P raze. N ásledovalo dlouhé chovatelnu koncesi, okresn školn rada pro město 22 vyšetřován , jež ještě r. 1833 nebylo skon čen o ). Jak mu školu zakázala, ale nerozpustila ji, nýbrž pone to na konec s pronásledovateli žida Löwyho' dopadlo, chala do doby, až si koncesi pro ni o p a t ř 2 6 ) . Když se nen známo, ježto spisy o tom se nezachovaly. S. J. Polack z H . K. odstěhoval, německá škola za V r. 1836, jak zapsáno je v „ P amětn knize města nikla. Po r. 1860 v c a v ce židů v H . K. přibývalo. Tak H radce Králové", směli v městě H . K. bydleti jen dva dle matriky narozených bydleli t u r. 1867 Wolf židé se svými rodinami. Byli to již výše zm něn Abra u s n u e r , Jtupec, r. liSöü zm něný již rb. Abraham K o h n , Albert G i i n s b e r g e r , obchodn k s plo dinami, Emanuel K o h n, výčepn k kořalky, r. 1869 Samuel B a u m e r, lékař, a Jáchym J e i t e l e s , vý čepn k kořalky, r. 1870 Ludv k S t e i n , kupec, Moric I p p e n, obchodn k s obil m, r. 1872 N athan N e t t e l , výčepn k kořalky, Karel S t e i n , kupec, Josef F r ä n k e l , obchodn k s lihovinami, Ign. B a u m , kupec, a Josef E g e r, bez zaměstnán , a r. 1876 Sa muel S o u d e k , obchodn k s galantern m zbož m " ) . Domovské právo neměl v H . K. v té době žádný žid. R. 1879 žádal o ně Em. Kohn, ale byl zam tnut 2 S ) . Te prve později přece mu bylo uděleno. P rvn ze židů zakoupil si v H . K. dům (č. 210) r. 1872 obchodn k Karel S t e i n d l e r 2 0 ) . staveny a zař zeny obchodn kem, židem Jos. F r a n k 1 e m U hlami z bl zkého staveniště rozbity byly oken n tabule y př zem a uvnitř zrcadla a plynové lampy, leprve vojskem byli demonstranti vytlačeni. D ruhého R. 1877 ustavilo se bratrstvo pohřebn , jež zakou pilo na P o u c h o v ě od eráru pozemek pro žid. hřbitov v sousedstv hřbitova katolického a vojen ského. Téhož ještě roku hřbitov byl založen a částečně oplocen 3 0 ) . Pokud ho nebylo, byli dle matriky úmrtn konány pohřby žid. od r. 1874 do roku 1876 z H . Kr. a nejbližš ho okol na žid. hřbitovy v Ž a m b e r c e , D o b r u š c e , N o v é m M ě s t ě n. M. a N o v é m B yd ž o vě 3 1) . R. 1881 israelská obec založila nadaci pro žid. stu duj c ho reálky (420 K). R. 1890 všichni členové představenstva israelské obce vzdali se svých funkc , ježto nově usazen v H . K. židé neměli smyslu pro spořádané obecn hospodářstv , a mimo to> správu obce starostům po Jáchymovi Riemrovi následuj c m, Samu elu Baumerovi a Jakubu Kalbovi, stěžovali. Ale gene ráln shromážděn židů, svolané na den 24. srpna téhož roku, se usneslo, že nemaj se konati nové volby, nýbrž že se má ustaviti náboženská obec israelská pro H , Kr. a okol dle zákona ze dne 21. března 1890 (č. 57 ř. z.). Zároveň proveden usnesen toho a správa obce Julie Ganzová Leo Taussig svěřeny byly zvláštn mu komitétu. V čelo jeho od r. 1890—1894 byl advokát dr. Jos. T a u s i k. Ten za vedl české bohoslužby a provedl ustanoven ž. o., jej ž dne o polednách mládež podněcovaná dělnictvem vy tloukla ještě okna G randhotelu v prvém poschod . stanovy byly však schváleny teprve výnosem m sto držitelstv ze dne 16. března 1896. Žid. ohec v H . Kr. Josef F ränkel, rodák z bl zkého Chlumu, památného rozhodnou bitvou r. 1866, člověk hodný a dobrý, měl zauj má obvod soudn ho okresu královéhradeckého a nechanického s výjimkou obc D ohalic, D ubu, Klenice, velkou škodu, která nikýrn nahrazena mu nebyla. Hlu boce roztrpčen prodal pak G randhotel okresn mu za Lod na, Mokrovous, Lužan, Velkých Petrovic, Stra ÄS čova a Sovětic, s m sty a samotami k nim přidělenými, stupitelstvu královéhradeckému ). R. 1905 zbudována byla v H . Kr. dle plánu archi jež náležej k náboženské obci v H ořic ch. tekta Václava Weinzettla, později ředitele státn ka R. 1894 28. ledna zvolen byl za starostu ž. o. ob menické a sochařské školy v H ořic ch, s y n a g o g a chodn k Bohum r W e i s s, r. 1896 14. května advokát na rohu Tř dy českosl. vojska a Tř dy Posp šilovy a dr. Hugo G e d u l d i g e r a r. 1902 advokát dr. Josef byla 24. zář 1905 slavnostně zasvěcena. Mimo mod T a u s i k . Od té doby podnes jest stále starostou, vy litebnu jsou v nádherné budově té byty rab na, kos j maje dobu od 1. srpna 1914 do 20. dubna 1915, kdy teln ka, domovn ka a zasedac s ň s archivem. O stav za světové války konal v poli, pak jako velitel rekon bu synagogy hlavn zásluhu z skal si starosta dr. Tau valescentn ho odidělen ve Vys. Mýtě službu vojenskou isik. R. 1905 zemřel rab n Abraham Kohn a téhož roku jako záložn setn k. D r. Josef T a u s i k založil Spolek ustanoven byl za nástupce jeho dr. Vilém K 1 a u b e r, pro udržován válečných pomn ků z r. 1866 na bo který začal úřadovati 1. ř jna téhož roku, když byl již jišt ch a byl po 30 let jeho jednatelem, sepsal českého při zasvěcen synagogy věčné světlo rozžehl a kázán a německého „Průvodce po bojišti královehradec měl. kém, u České Skalice a N áchoda", a byl též jednatelem R. 1911 byl hřbitov na Pouchově rozš řen a r. 1918 „Spolku pro1 podporu propuštěných trestanců při kraj nově oplocen. R. 1915 15. března zemřel rab n dr. ském soudu v H . K . " S 2 ) . Za své zásluhy byl dr. Tau Vilém Klauber. Od té doby obstarává duchovn správu, sik několikráte vyznamenán a za .své služby v prvn Ivovské bitvě dostal záslužný kř ž s vyznamenán m a vyučuje náboženstv a spravuje matriky jako rab n od r. 1905 v H . Kr. působ c kantor Oskar E i s n e r, meči. který původně povolán byl na pomoc zestárlému ra R. 1897 ministerský předseda hr. Badeni padl hlav b nu Abr. Koh n ovi 34 ). ně pro odpor N ěmců proti vydaným j m jazykovým Za světové války již r. 1915 přibyli do H . Kr. prvn nař zen m. To bylo př činou k demonstrac m v Praze uprchl ci z východn ho bojiště a po nich následovali i v H . K. V. H . K. 2. prosince shlukla se mládež, děl n ci i někteř starš občané a za heslem: „N a N ěmce jin v letech 1916—1917. V H . Kr. utvořil se hned i židy!" procházeli městem a při tom roztloukli několik r. 1915 „Pomocný komitét péče o uprchl ky". Členové oken N ěmcům a německé nápisy na některých firmách jeho byli vesměs židé. Ve schůzi 14. dubna 1915 zvo len byl předsedou Arthur S i n g e r , m stopředsedou pomazali. P ak vrhli se na G randhotel právě nově vy Leo T a u s i g, referentem K. R. M ü l l e r , poklad • Hradec Krdlopé 4 308 Könlggratz 4 n kem B. S t ü c k g o l d , jednatelem Ed. M ü l l e r a účetn m Max F i s c h e r z H . Kr. Komitét staral se hlavně o< uprchl ky židovské, ale podporoval i uprch l ky jinověrce. Opatřoval jim šaty, obuv, přikrývky, slanin ky i potraviny. N ěkolika ženám opatřeny byly i šic stroje. Vydán kryla se z př spěvků poplatn ků ž. o. královéhradecké a z darů, jež docházely z Prahy, Brna, Liberce, Svitav a i z. některých měst v Ně mecku. Již v roce 1915 přijelo přes 400 uprchl ků, kteř byli rozděleni po obc ch okresu královéhradec kého. Byli z H aliče, Bukoviny a U krajiny. R. 1916 bylo jich na Královéhradecku 1606. N ěkteř vrátili se již r. 1917 do H aliče. Většina však tu ještě zůstala. R. 1917 byla pro děti uprchl ků zř zena škola polská a německá škola ukrajinská na Pražském Předměst u H . Kr. a polská škola ve Všestarech. Asi na 100 dět chodilo mimo to do českých škol. R. 1918 v červenci byly školy pro< děti uprchl ků na Pražském Předměst a ve Všestarech zavřeny. Do konce r. 1918 posledn uprchl ci vrátili se d o m ů 3 5 ) . N a žid. hřbitově na Pouchově pohřbeni byli ze mřel v H . Kr. za svět. války voj ni, dva důstojn ci a sedm m užů 3 e ), a mimo to 30 haličských a bukovinských uprchl ků. Také pochována tu byla jako obě světové války Marie Kreitnerová, cho továrn ka z Třebocho vic p. Orébem, jež zemřela nakazivši se skvrnitým tyfem při ošetřován válečných uprchl ků. V r. 1920 byla ž. o. y H . Kr. na oslavu dra T. G. Masaryka založena nadace v částce 14.000 Kč pro pět studuj c ch středn ch škol v H . Kr. bez rozd lu vy znán a r. 1927 na pamět 70. výroč narozenin starosty téže obce dra Josefa Tausika nadace v částce 10.000 Kč pro chudého studenta a chudého př slušn ka nábo ženské obce israelské. Mimo to israelská obec věnovala dlouholetému starostovi dru J. Tausikpvi pamětn desku mramorovou v synagoze um stěnou a dala v za sedac s ni vyvěsiti jeho podobiznu 37 ). V r. 1929 ž. o. v H . Kr. měla 437 členů, mezi nimi 170 poplatn ků. Potřeba v rozpočtu roku toho činila 33.814 Kč a úhrada státn dotace 2500 Kč, př spěvky členů 22.754 Kč, obvyklé poplatky rituáln , platy za sedadla v synagoze a dary. V r. 1890 byli v městě H . Kr. mezi 7816 obyvateli 292 židé, r. 1900 mezi 9767 obyv. 309 ž., r. 1910 mezi 11.065 obyv. 299 ž. a r. 1921 mezi 13.011 obyv. 314 Ž. R. 1930 židé advokáti byli v H . Kr. 4 a I ékan 2. Ně kteř lékaři i 2 advokáti, kteř dř ve byli židy, jsou nyn bez vyznán . Domů v H . Kr. maj židé 25, mezi nimi 15 pravovárečných. „ J ü d i s c h e r F r a u e n v e r e i n " byl v H . Kr. zal. r. 1880. — R. 1922 přezván byl: „Česko židovský spolek pan a d vek." Prvn předsedkyn byla Pavl na F r a n k l o v á , cho obchodn ka a druhou od r. 1891 do 1933 Julie G a n z o v á , cho obchodn ka. Od r. 1933 je předsed kyn Berta F r a n k l o v á , cho obchodn ka. Spolek podporuje chudé a zchudlé souvěrce a vypomáhá všude, kde je b da. Během r. 1930 postavena byla na žid. hřbitově v Pouchově dvorana dle návrhů rodáka královéhra deckého F rantiška B e r g r a, architekta v Praze, který bezplatně plány israelské obci vypracoval. Členové israelské obce v H . Kr., mezi nimiž jsou vynikaj c průmysln ci a živnostn ci, hlás se a také dř ve hlásili se k českému národu a mnoz konaj dobré služby všeužitečné. (D r. H ugo K a f k a jako člen měst. rady, Karel M ü l l e r jako předseda ředi telstv měst. spořitelny a Otto F r ä n k e l jako Člen výboru pravoyárečného měš anstva a j.) Představen stvo pak ž. o. snažilo se vždy o to, aby mezi jej mi př slušn ky a př slušn ky jmých vyznán náboženských panovala pravá občanská snášenlivost. Od r. 1932 do 1933 byl stár. o. ž. Karel M ü l l e r , továrn k. 1) D r . H . E i n h o r n : G e sc h ic h t e d e r J u d e n i n Z n a im v d le H u go G o ld : D ie J u d e n u n d J u d e n ge m e i n d e n M ä h r e n s i n Ver ga n ge n h e it u n d G e ge n wa r t , 574. 2) K. B ie n e r z B ie n e n h e r gu , G e sc h ic h t e d e r S t a d t K ö u ig gr ä t z, 189. 3) K d e byla m ě st ská Ško la v H r a d c i K r á l . ve st o l. 14. O svět a L i d u 1929, č. 1. I) D r . H . E i n h o r n , t a m t é ž , st r . 581. 5) J . J . Solař, D ě je p is m ě st a H r a d c e K r á l . n a d L a bem , 59. e) O t t ů v Slo vn k n a u č n ý, d. XVI I ., 833. F r . Šven d a, Ž elezn ý o br a z m ě st a H r a d c e K r á l. , r o zd l 3, st r . 16, 40. 7) F r . Šven d a, t a m t é ž , st r . 90. 8) F r . Šven d a, t a m t é ž , st r . 80. 9) F r . Šven da, t a m t é ž , r o zd l 4, 170. 10) J. J. Solař, tamtéž, str. 117. II) F r. Švenda, Měděný obraz města H radce Král. nad La bem, rozd l 1, str. 257. 12) Archiv ministerstva vnitra v Praze. 1.3) F r. Švenda, tamtéž, rozd. 2, str. 165. 14) F r . Šven d a, t a m t é ž , st r . 214. 15) F r . Šven d a, r o zd . 3, 1 1 . 16) F r . Šven d a, H lin ě n ý o br a z m ě st a H r a d c e K r á l. , r o zd . 2, st r. 74. ' ' . . : 17) Ant. Rezek, Dějiny prostonárodn ho hnut náboženského, 114, 115. Israelité čili Abrahamité, Kalendář česko židovský 1889—1890. F r. Švenda, tamtéž, rozd. 4, str. 108—111. 18) Vine. Paulus, Židé v H radci Král. H radecký kraj I I I , 195—196. . . 19) V. P a u lu s, t a m t é ž , st r . 196. 20) P sa n á k n i h a o d I gn l S t r a n ka , Ü b e r B r a n d we se n n e b st a n d e r e n G e ge n st ä n d e n zu K ö n iggr ä t z . M a je t e k R . H e lvie h ä v H r a d c i K r á l. 21) Pamětn kniha hlavn školy královéhradecké v ředitelně obecné školy chlapecké v H radci Král., 67. 22) R . Z u m a n , D va c e t i le t ý z á p a s k r á l o vé h r a d e c k ýc h st ř iž n c h obch odn ků s podomn m o b c h o d n k e m ž id e m F i l . L ö wi m v 1. 1813—1833. O b c h o d n L ist y 1928, 2 12 —2 14 , 2 2 2 —2 2 3 . 23) O p is jej v m ě st . h i st o r i c k é m m u se u v H r a d c i K r á l. , 24. 24) V. P a u lu s, B ýva lé o svě t lo vá n m ě st a H r a d c e K r á l . R a t i bo ř 3 1 . ř jn a 1908. 25) Sd ě le n J U D r a J o s. T a u sika . st a r o st y žid o vské o bc e v H r a d c i K r á l. ae) K r a ja n 1872, č. 2. 27) M a t r i k a žid o vské o bc e v H r a d c i K r á l. , *u lo ž e n á v t a m n syn ago ze. D o r. 1859 p sá n y byly žid o vské m a t r i k y n a d ě ka n st v v H r a d c i K r á l. O d r . 1860—1864 se žid o vské m a t r i k y zt r a t ily. V syn a go ze jso u o d r. 1864. 28) P r o t o k o ly o sc h ů z c h m ě st . za st u p it e lst va v H r a d c i K r á l . z r. 1879. 20) P o z e m ko vá k n i h a m ě st a H r a d c e K r á l . v list o vn ě t a m n h o o kr e sn h o so u d u . 30) Sd ělen d r a J . T a u sik a . 31) M a t r i k a u lo že n á v syn a go ze v H r a d c i K r á l . 32) Sd ělen d r a J . T a u sika . 33) R a t i b o ř 1897. 685, 700. H r a d e c k á r e vo lu c e v r. 1897, O svět a L id u , 1930, č. 27, st r . 4. 34) Sd ě le n d r a J . T a u si k a . 35) P r o t o k o l „ P o m o c n é h o k o m i t é t u p é č e o u p r c h l k y", u lo že n ý u E d . M ü lle r a v H r a d c i K r á l . se) N a žid o vské m h ř b i t o vě v P o u c h o vě p o c h o vá n i byli F r . Sin ger, d ě lo st ř e le c ký p o r u č k, Z i k m u n d K le in , p o r u č k, k t e r ý se u t o p i l p ř i ko u p á n , Sa m u el G o ld sc h m id t , št á b. šiko va t e l, a M ic h a l Sin ger, K a r . F in k , K o n r á d Blö d e , Š a lo m o u n E p st e in , J i n d ř . H e i m e r a K a r . E isn e r , vo j n i. S d ě le n d r a J . T a u si k a . 37) S d ě le n t é h o ž .