24 moderní remoska

internetový občasník nejen pro chataře a chalupáře
ČESKÝ
2016
CHALUPÁŘ
12
ZAHRADNÍ
ARCHITEKT
POUŽÍVÁ
KAMENY
16
24
26
ČESKÁ
CHALUPA
S VUNÍ
INDIE
MODERNÍ
REMOSKA
KÁ VA
S Ú SMĚVEM
28
POJIŠTĚNÍ
NEMOVITOSTI...
ZDARMA
www.ceskychalupar.cz
českýchalupář.cz
portál o chataření a chalupaření
[email protected]
Ahoj naši milí chataři a chalupáři,
v letošním roce to vypadá na krásné jaro, tak jsme
zapnuli forsáž a společnými silami připravili toto jarní
číslo. Trochu jsme posílili náš realizační tým a věříme,
že se tato skutečnost odrazí na celkovém vzhledu
časopisu a konec konců i portálu.
Dáme hlavy dohromady a zkusíme připravit nějaké
novinky. Užijte si v klidu a pohodě toto číslo a pokud
bude příznivá situace, uvažujeme v letošním roce o
účasti našeho portáli na podzimní Zahradě Čech, opět
se zajímavými produkty, letos ve znamení úspor
nejen pro Vaší chalupu, ale i třeba pro rodinný
domek. Vše je ale ještě v přípravě, takže uvidíme.
Zatím se na Vás budeme těšit.
Zároveň Vám přejeme bezvadné léto a pohodu na
Vašich chalupách.
V TOMTO
ČÍSLE
NAJDETE
12
ZAHRADNÍ
ARCHITEKT
POUŽÍVÁ
KAMENY
16
ČESKÁ
CHALUPA
S VUNÍ
INDIE
24
MODERNÍ
REMOSKA
26
KÁ VA
S Ú SMĚVEM
28
POJIŠTĚNÍ
NEMOVITOSTI...
Michal Novotný
grafik a šéfredaktor
Kdyby jste nevěděli, co je na fotografii,
tak je to makrofotografie rozkvetlého leknínu.
NA CHATĚ
A CHALIPĚ
JE VŽDY SO
DĚLAT
SUCHÁ KAMENNÁ
ZÍDKA
Každý chalupář nebo chatař si
chced vybudovat příjemné
místo u svého objektu, které
mu bude sloužit pro
odpočinek,okrasu nebo zpevní
terénní nerovnost. K tomu to
účelu mu múže sloužit stavba
suché zídky. Ta může být
zabudována např. do svahu,
čímž plní opěrnou a
vyrovnávací funkci. Suchou
zídku však také můžeme
vystavět i v otevřeném
prostoru, kde nám bude sloužit
i k ohrazení určitého vybraného
prostoru a jeho zkultivování .
Kameny na zídku bychom měli
použít ty, které se vyskytují v
okolí Vaší nemovitosti. Je to
přirozenější a vizuálně tak
nenarušujeme prostředí. Aby
byla postavená zídka stabilní,
musí být půda pod jejími
základy pevná. Když tedy
začneme navážet čerstvou
zeminu, musíme ji před
započetím stavby udusat tak,
aby si později nesedala.
Stavíme-li zídku proti svahu,
můžeme vysypat štěrkem i
prostor mezi svahem a budoucí
zídkou. Základy kopeme ve
sklonu cca 15 až 20 % proti
svahu, aby zídka dobře držela a
také kvalitně plnila svoji
podpěrnou funkci vybrané části
svahu. Cca u 1 m šířky zdi
počítáme, že bude na straně
svahu posazena o 15 až 20 cm
hlouběji. Pro vysokou zídku je
04
Jaro 2016
třeba vybudovat betonové
mrazuvzdorné základy, a to do
hloubky až 80 cm. Při hloubení
nezapomeňte na dodržení
minimálně desetiprocentního
sklonu ke svahu. Pro první
vrstvu zídky použijeme velké,
ploché kameny, které dobře
zapadnou do štěrkového lůžka.
Každá další vrstva by měla být
svázána kameny, kterým
říkáme vazáky. Ty provážou a
zpevní vrstvu kamenů pod
nimi. Pokládáme je tak, aby
ležely na celé ploše zdi a také
zezadu zasahovaly do země.
Aby byla zídka pevná a
vydržela řadu let, musí do sebe
jednotlivé kameny dobře
zapadat. K jejich opracování
budeme potřebovat např.
perlík, paličku a špičatý nebo
plochý sekáč. Prostory mezi
jednotlivými vrstvami, tj.
horizontální i vertikální,
vyplníme zeminou nebo jílem.
Tak bude zeď pevnější a
protékající dešťová voda ji
nebude vyplavovat. Ve
škvírách se budou usazovat a
růst rostliny, které pro ozdobu
zasadíme. Pokud chceme
nechat osázení zcela na
přírodě,tak počkejte, až se ve
škvírách rostliny samy
rozrostou. Při půdorysu a
velikosti vč.umístění zídky je
jen na Vás jak se rozhodnete a
jakou představu si zvolíte.
Zídku či její bezprostřední okolí
pak můžete doplnit např.
lavičkou , květináči nebo
dalšími nápady.
OPĚRNÉ ZDI
Bydlet nebo užívat svoji
chalupu s nezajištěným svahem
v zádech, kde hrozí sesuv půdy
není příjemné a ani bezpečné.
Zpevnění je pak jediným
řešením, jak případné možné
katastrofě zabránit. K tomu
slouží stavby opěrných stěn
např. z betonových tvárnic a
tvarovek. Tato řešení jsou nejen
dlouhodobě funkční , bezpečná
ale i velice estetická.
Opěrná stěna s ocelovou
výztuží Při výstavbě opěrné zdi
z dutých tvarovek je zcela
nezbytné dodržet správný
technologický postup a tím
zabránit nejen narušení stability
a nosnosti zdi, ale i pozdějšímu
možnému znehodnocení
povrchu stěny promáčením
vodou. Proto musí být stavební
konstrukce provedena tak, aby
nebylo možné hromadění vody
za zdí a její trvalé pronikání
přes zeď. To je důvodem proč v
úrovni základů opatřit zeď
drenáží pro odvod vody. Zásyp
za zdí musí být až k drenáži
vodopropustný k čemu nejlépe
poslouží hrubé kamenivo a
poté je dobré zasypaný povrch
zakrýt nopovou fólií. Takové
stavební provedení by mělo být
naprostou samozřejmostí,
protože u chybně provedené
opěrné zdi je pak tvorba
vápenných výkvětů trvalým
problémem. Tomu lze následně
zabránit pouze dodatečným
odkopáním zásypu a
provedením výše uvedených
stavebních úprav. Vzhledem k
velkému zatížení zdi zeminou
se před započetím stavby
doporučuje vypracovat statický
posudek.
jednotlivými body na skalce. Jen
celistvý dojem je příznivý. Měl
by to být výtvor jakoby
přenesený z kousku horské
přírody. Jsou však zahrady, kde
takováto přírodní vrstevnatá
skalka se nehodí. Tady přichází
ke slovu především tzv. suchá
zídka či záhon se sutí. Kámen na
Nejvhodnější je poloha na
skalce plní dvě funkce.
východní straně zahrady.
Estetickou, aby skalka vypadala
Rostliny tak budou dostávat
přirozeně a nenuceně a druhou
především dopolední slunce.
důležitější má pro rostliny.
Přes poledne uvítají pravé
Většina skalniček potřebuje více
skalničky stín vržený domem či chladu ke kořenům a stálé jemné
stromem, a to zvláště v létě.
vlhko. Kámen zapuštěný do
Nad skalkou musí být vždy
země tuto funkci dobře plní.
otevřené nebe. Nikdy ji
Navíc některým rostlinám
nebudujte pod stromy, zvláště
vytváří krátkodobé i
ne listnatými, či v jejich
dlouhodobé přistínění i ochranu
nejbližším okolí. Na toto
před větrem. Skalka s
pravidlo si vzpomenete každý
naskládanými kameny bez ladu
podzim při jejím čištění.
a systému nevypadá dobře.
Zásadně nepoužívejte směs
Snažte se držet směr vrstev a
různých druhů kamenů.
podle toho i s kameny pracujte.
Nejčastěji je na skalku používán
kámen, který se vyskytuje v
Zkušený skalničkář vám
blízkém či širším okolí zahrady. potvrdí, že jeden kámen se
Často se však vyplatí přivézt si vezme do ruky i několikrát,
kámen z větší dálky, zato
několikrát se převrátí a zkouší
krásný a vhodný pro rostliny.
pohledem odkud je nejhezčí, než
Hezkým materiálem je vápenec pro něj naleznete to pravé místo.
(omezuje však pěstování
Ověřte si to i vy. Na horách
některých druhů rostlin), s ním rostou skalničky na různých
příbuzný travertin a tuf
místech, často dosti odlišných.
(naprosto nedostatkový kámen Proto nelze vše sázet do
u nás, obvykle v chráněných
jednotné zeminy. Je užitečné
lokalitách), pěkný je pískovec,
vědět odkud rostlina pochází,
opuka, hrubozrnná žula či
kde roste v přírodě. To je základ
granodiorit, krásná je břidlice a úspěchu pěstování. Jiné nároky
z hloubky vytěžená břidla.
má rostlina ze spár skal, jiné ze
Naprosto se nehodí kameny
sutí, zcela jiné z horských lučin a
výrazně oblé až kulaté, jako
stepí. Proto má skalničkář v
například velké křemeny a
zásobě vždy základní materiály,
oblázky z pískoven, břehů řek
z nichž připravuje půdní
či potoků.
substráty. Např. Listovka –
kvalitní humózní zemina,
Postavení skalky musí být
obvykle z kompostu nebo
citlivé, je třeba snažit se
nabraná pod korunami
dodržovat směr vrstev kamenů vzrostlých buků, dubů, lip a
podle jejich štěpení, rovnat je
podobně. Drnovka – pěkná
tak, aby na sebe opticky
zemina, která je mělko pod
navazovaly a nebyly
trávníkem, proto nejlépe ji
SKALKY
05
Jaro 2016
získáte při vytřepávání zeminy
z drnů trávy. Snazší je nasbírat
si na louce hromádky krtin,
které po sobě na trávě zanechal
krtek. Rašelina je vynikající
materiál, který bude brzy
nedostatkový, neboť ložiska
začínají být vytěžená. Rašelina
výborně vylehčuje a
provzdušňuje půdu a dokáže v
ní udržet přiměřenou vlhkost.
Pozor ale, nesmí přeschnout,
pak vodu téměř nepřijímá. Štěrk
– materiál pro skalničkáře
základní a nezbytný. Dává se
téměř do všech půdních směsí
mimo rostlin vřesovištních.
Samozřejmě je nejlepší mít štěrk
z téhož materiálu jako je skalka.
Lze použít i lomový, ale ne na
zásyp rostlin na skalce. Lomový
štěrk by měl mít tu nejjemnější
frakci do 1 cm velikosti. Písek –
je materiál univerzální, kterým
nelze nic zkazit a přitom vylehčí
a provzdušní směs a ještě udrží
vlhkost v přiměřené míře.
Vhodnější je písek říční než
kopaný a je třeba přes síto z něj
odstranit všechny kameny a
kamínky tak, aby zůstala zrna
maximálně velikosti rýže. Písek
se používá do všech směsí, je
"prokysličovadlem" půdy a
zadrží jen tolik vody, kolik je
třeba. Ostatní voda proteče dál.
Jíl – je nejdiskutovanějším
materiálem mezi skalničkáři.
Někde mají mazlavý, jinde
sympaticky rozpadavý. Takže
můžete-li si vybrat, tak raději
ten druhý. Jíl se přidává do
směsí pro rostliny vyžadující
těžší půdu. Špatně se s ním
pracuje a tak je dobré ho usušit
a nadrtit na granule, které se
pak přidávají do polosuché
směsi.
Materiály je dobré uskladňovat
v kbelíkách, bedničkách nebo
polyetylénových pytlích. Tak je
máte kdykoliv po ruce na
míchání směsí: lehká humózní výstavbu okrasných lemů,
směs pro suchomilné rostliny = zpevnění mírných svahů nebo k
1 díl listovky, 2 díly štěrku, 1 vytvoření okrasné či protihlukové
díl písku univerzální směs pro stěny v zahradách slouží betonové
většinu alpínek = 1 drnovka, 1 tvárnice.
listovka, 2 štěrk, 1 rašelina, 1 Navzdory standardním
písek těžší směs (např. pro rod vlastnostem vibrolisovaného
Primula,Gentiana) = 1 drnovka, betonového prefabrikátu však
1 štěrk, 1 písek, 1 jíl Pokud
slouží pouze okrasnému účelu, ale
vytváříte skalku na rovné
nelze je použít ke stavbě nosné
zahradě, musíte (odplevelit!) opěrné zdi. Stěna z betonových
odkopat horních 20 cm zeminy, tvárnic může být kolmá nebo
kterou lze použít za základ
zpevňovat mírný svah do sklonu
"kopečku" a po vytvarování
cca 60°, a to vodorovně i svisle.
profilu skalky celou plochu
Hotová stěna se obvykle osází
posypat alespoň 5 – 10 cm
vhodnými trvalkami a okrasnými
vrstvou štěrku. Pak navážet
dřevinami, které svými kořeny
univerzální směs a do ní klást chrání místo proti přirozené erozi
kameny. Před použitím tuto
půdy. Stavbu vyšší jak 1,2 m je
směs naplňte do většího
nutno konzultovat se statikem s
květináče či kontejneru a zalijte ohledem na typ zeminy a další
PALISÁ DY
Palisády rozšiřují nabídku o
rozměrově menší prvky pro
vytváření obrub, záhonů,
lemů a menších stěn, které
jsou většinou určeny k
oddělení okrasné zeleně od
pochůzných ploch ve stejné
rovině nebo v různých
výškách. Umožňují vytvářet
pravoúhlé půdorysné tvary.
Z palisád lze zbudovat
libovolně tvarované obruby kruhy, elipsy, oblouky,
vlnovky aj. Také výška
obruby se může průběžně
měnit podle charakteru
terénu. Palisády se vyrábí z
vibrolisovaného betonu s
hladkým povrchem a fazetou
v přírodním, okrovém nebo
červeném odstínu. Pro
06
Jaro 2016
okolnosti daného místa.
Při stavbě z palisádových prvků
platí několik zásadních kroků,
které stejně jako u prefabrikátů
pro opěrné zdi, brání pozdějšímu
výskytu vápenných výkvětů,
růstu mechů nebo znečištění
zeminou. Všechny palisády se
kladou těsně vedle sebe (nebo za
sebou) do betonového lože. Při
zabudování je nutné kontrolovat
svislost každé palisády. Z důvodu
odformování při výrobě má každá
palisáda kónicitu v rozsahu 3 až
12 mm v závislosti na zvolené
výšce výrobku. Proto je nutné
před zatvrdnutím betonového
základu fixovat svislost palisád u
vrcholu dřevěným nebo
plastovým distančníkem (např.
obkladačským klínkem.
Doporučuje se také nepodceňovat
funkci nopové fólie za
předpokladu, že palisády byť i jen
částečně, budou z jedné strany
zasypány zeminou nebo budou
zabudovány v místě se zvýšenou
vlhkostí. Vždy je dobré se poradit
s někým, kdo již má s takovouto
stavbou zkušenost.Vyvarujete se
tak toho,že neodhadnete své
znalosti a při prvním dešti
nebo po oblevě se Vám opěrná
zeď zdeformuje či v horším
případě zcela zbortí.
ZAHRADNÍ PERGOLA
Snad každý chatař či chalupář
si chce časem vybudovat
klidné místo pro odpočinek a
na posazení s rodinou nebo
přáteli. Dříve nebo později
začne uvažovat o stavbě
pergoly, která je poměrně
snadným projektem a lze ji
postavit svépomocí. Zde
můžeme umístit stůl a židle,
lavice. Můžeme pod ní také
situovat zahradní krb.
Můžeme pergolu zastřešit a
nebát se tak nepřízně počasí.
Pergoly mohou být malé i
velké, jednoduché i složité,
masivní i odlehčené
konstrukce. Často u nich končí
zahradní chodník, může jimi
však i procházet. Patří mezi
významné zahradní prvky.
Tím citlivěji je třeba hledat
místo, kam je postavit. A
postaveny musí být také
dobře. Výběr vhodného místa
pro pergolu Jakýkoli zahradní
prvek může vypadat rušivě a
násilně, pokud ho umístíme na
nevhodné místo. V otevřené
zahradě ale i jako součásti
stěny objektu si proto musíme
dát pozor, kam pergolu
postavíme.
Připomeňme si nejdůležitější
principy stavby:
• Pergola se obvykle staví tak,
aby nás přilákala do
zajímavého zákoutí zahrady
nebo jí chceme dotvořit
charakter objektu. Umístění
stavby by nám mělo nabídnout
jiný zajímavý pohled na
zahradní přírodu nebo nás zvát
do prostoru, který je výjimečný
třeba svým účelem − je zde
zahradní krb apod.
• Pravoúhlé konstrukce
prodlužují pohled a rámují
jednotlivé výhledy, zakřivený
tvar spíše stavbu důmyslně
skryje v zeleni. • Pergola dobře
porostlá rostlinami, třeba
převislými růžemi, působí
vzdušně, barevně. Pergola bez
popinavých rostlin vynikne
jako dřevěná stavba, pěkně
postavená ozdobí zahradu
podobně jako sochy v parku.
• Pergola přiléhající ke zdi se
stává elegantním přechodem z
vnitřního prostoru do vnějšího,
zvlášť pokud je v harmonii se
stylem domu.
• Pergola může také stínit
terasu a vytvořit tak intimní
prostor k venkovnímu posezení
i prostor pro společné
stolování.
Z jakého materiálu stavíme
Ke stavbě velké, pevné,
samostatně stojící pergoly lze
použít cihlové nebo kamenné
sloupy, aby dobře udržely
těžké dřevěné překladové
trámy. Střední a menší stavby
se hodí stavět ze dřevěných
sloupků, trámků a nosníků
(vazníků). Dobré je používat
týž druh dřeva. Z jehličnanů se
hodí víc borovice a modřín než
smrk. Hrubě tesané hranoly
jsou dobrou volbou k selskému
stavení a do venkovských
07
Jaro 2016
zahrad. Do lesního prostředí
můžeme použít i kulaté kmeny,
dokonce s kůrou. Důležité je
ovšem dřevo správně ošetřit a
důkladně namořit.
MOBILNÍ DOMY
Jsou tzv. potencionální chataři,
kteří např. vlastní pozemek či
zahradu a uvažují o stavbě
vlastní chaty. Pro ně je
výborným řešením tzv. mobilní
dům. Je to hotový a zařízený
dům, který na stabilním místě
nabízí veškerý komfort
klasického domu. Může být i
rekreační chatou. Tímto
způsobem ho využívají
zejména Nizozemci. Ale tzv.
mobilheim a mobilhome
najdeme i v Německu, ve
Švédsku, v Anglii a USA, kde
jsou na okrajích měst tradiční
stanoviště s pevnými
přípojkami. Češi využívají
mobilní domy nejčastěji k
rekreaci, ale také v záplavových
oblastech. Cena za starší
mobilní dům z bazaru
dovezeného z ciziny se
pohybuje kolem cca 90 000 Kč.
V takových případech však
nakupujte pozorně, protože
použitý výrobek už může mít
své nešvary.
Mnoho švédských či anglických
mobilních domů se používá v
přímořských oblastech, takže
podvozek často bývá
zkorodovaný. Jeho výměna a
případné dodatečné zateplení
domu je pak komplikované a
prodraží se. Problémy mohou
být i s rozvody a připojením na
topení. Existují však čeští
výrobci mobilních domů, kteří
vyrábějí jak typové domy, tak i
ty na zakázku a jsou schopni je
dovézt na místo určení v ceně
zhruba od 250 000 Kč. Záleží na
rozměrech domu, počtu
místností, vybavení, atd. Pořídit
si ho můžeme i na hypotéku a
pojistit ho.
Samotný dům je možné
posunovat o několik stovek
metrů, pokud ho chceme
převézt dál, potřebujeme
traktor nebo tahač se
speciálním návěsem. Sezónní
mobilní dům váží kolem dvou
tun, celoroční až osm tun.
Na vlastním pozemku
K umístění mobilního domu
potřebujeme vlastní pozemek.
Na připravené inženýrské sítě
připojíme dům raději
pohyblivými nebo pevnými
přívody, což trvá jen několik
hodin. Přívod elektřiny (220 V)
zajistí standardní zásuvky.
Vodu přivádíme hadicí nebo
pevným přívodem, odpad
odvodem do kanalizace nebo
do nádrže připevněné k
podlaze mobilního domku.
Plyn čerpáme buď ze země,
nebo z propanbutanové lahve.
Připojení nebývá součástí
dodávky, obvykle si ho
zákazník zajišťuje a platí sám.
Na přípojky elektřiny a vody
musíme mít povolení
příslušných úřadů.
Konstrukce
Nosný rám domu bývá z ocele,
na něm je připevněna dřevěná
konstrukce podlahy, stěn a
střechy. Opláštění tvoří ve
většině případů téměř
bezúdržbové hliníkové
profilované panely. V
konstrukci je izolace a
potřebné rozvody. Tloušťka
zdiva je stejná jako u
klasických staveb, kolem 45
cm. Některé mobilní domy se
vyrábějí jako nízkoenergetické
dřevostavby. Rozhodně v nich
ani v našich klimatických
podmínkách v zimě
nezmrzneme. Střechy jsou
dimenzované na zatížení
sněhem ve vysokohorských
oblastech. Pokrývá je hliníkový
nebo pozinkovaný plech,
šindel, domy mají také okapy.
Životnost domku se počítá na
třicet let.
Osazení domu
Mobilní domy jsou většinou
vybavené manipulačním
rámem z oceli, vlastní
nápravou a ojí. V každém rohu
domu jsou aretační nohy, na
které se stavba usadí. Jsou
schopny vyrovnat nerovnosti
pozemku až do výšky půl
metru. Dům se z nákladního
vozu spouští po sjezdech,
opatrně díky navijáku vozu a
vlastní nápravě domu. Mobilní
domy se usazují buď z
pojezdu, nebo jeřábem.
Doprava mobilních domů
probíhá na valnících těžkých
aut. Nebo se také dům může
vyložit za pomoci jeřábu. Dům
se poté uchycuje
manipulačními pásy a
rozpěrami. Jako podklad pro
instalaci domu se používají
Dost místa pro rodinu
Mobilní domy sloužící jako
rekreační chatka mají rozměr
kolem 9x3 m, výjimkou ale
není ani 150 m2. Výška se
pohybuje mezi dvěma až třemi
metry, dům může mít také
08
Jaro 2016
patro. Na zakázku lze
zkonstruovat v podstatě cokoli.
Domy se totiž skládají z tzv.
modulů, dva umístěné vedle
sebe nebo do tvaru písmene L.
Ze tří modulů jsou pak
postaveny do tvaru písmene U
či Z. Mobilní chata s verandou
Mobilní chata Mobilní domy
bývají vybaveny
plnohodnotnou kuchyní a často
i krbovými kamny. Podlahy
bývají izolované polystyrenem,
v oknech najdeme izolační
dvojskla. Standardem jsou WC,
sprchový kout nebo koupelna,
pračka, lednice, řada domů je
klimatizovaných. Samozřejmě
vždy záleží na požadavcích a
cenových možnostech
zákazníka. Mobilní dům na klíč
např. rekreační chata má
plastová okna i vstupní dveře.
Střešní krytina je ze šindele.
Cena je cca 450 000 Kč.
betonové patky, zátěžové
dlaždice z betonu nebo dřevěné
fošny.
Mobilní domy a zákon
Obecně je lepší před samotným
umístěním zjistit stanovisko
příslušného stavebního úřadu a
zároveň se připravit na zcela
rozdílné postoje. Poté se uvidí,
jak dál postupovat. Z praxe je
známo, že ohlášení mobilního
domku bylo použito v
následujících variantách: stavba
dočasná (bez expirace),
výrobek, plnící funkci stavby,
stavba k rekreaci, stavba k
bydlení. V prvních dvou
případech stačí jednoduchý
nákres včetně pohledů, anebo
prohlášení o shodě. U
zbývajících variant je třeba
přiložit projektovou
dokumentaci včetně dalších
dokumentů, které bude
stavební úřad požadovat
(požárně-technické řešení
stavby, radonový průzkum,
průkaz energetické náročnosti
budovy - vztahuje se na
domky, jejichž plocha
přesahuje 50 m2 atd.). Výrobce
mobilního domu v těchto
případech musí dodržet
příslušné požadavky pro
stavby (vyhláška č. 268/2009
Sb.). Výjimkou není ani
rozhodnutí o tom, že mobilní
domek (pokud splňuje určité
parametry) není v režimu
stavebního zákona. Pokud si
tedy chcete postavit chatu a
případně si vyřešit za
rozumné peníze i trvalé
bydlení, zde se Vám skýtá
zajímavá možnost jak
mobilním domem vše rychle a
pohodlně vyřešit.
Po odkvětu broskvoní jim zkracujeme letorosty,
ponecháme pouze dva až tři pupeny. Jahody
zbavíme plevele, dobře okopeme, zalijeme a
pohnojíme. Jakmile začnou jahody kvést,
omezíme okopávku. Jahodníky v květnu
ošetřujeme proti plísni šedé.
Provedeme také kontrolu v porostech rybízu a
angreštu. V druhé polovině května vysazujeme
na stanoviště rajčata, papriky, okurky, lilky,
patisony, cukety a melouny. V květnu také
vyvazujte skleníková rajčata a okurky, z okurek
odstraňujeme samčí květy. Během května
začínáme sklízet rannou zeleninu, především
hlávkový salát, špenát, ředkvičky. Co nejdříve
zasaďte cibuli sazečku. Rané a pozdní odrůdy
brambor zahrňte zeminou, hrozí-li mrazy,
chraňte také listy.
Koncem května začínáme s výsevem dvouletek
pro podzimní výsadbu. Použijeme především
karafiáty, náprstníky, astry, pomněnky a
macešky (violky). V květnu odebírejte bazální
řízky trvalek, jako jsou například vlčí boby a
stračky, ještě předtím, než si tyto záhonové
rostliny vytvoří duté nebo dužnaté stonky. Poté
by se již nedali řízkovat. Ke chryzantémám
zapíchněte opěrné tyčky a rostliny jimi
podepřete (z vyjímkou kompaktních a
zakrslých chryzantém). V květnu zaštipujeme
velkokvěté, paprsčité a velké výstavní
09
Jaro 2016
N
TE
VĚ
V průběhu května odkvétají okrasné keře
kvetoucí na loňských výhoncích. Keře po
odkvětu je vhodné seříznout na dvě až tři očka.
Pokud jsme do poloviny května nevysadili
jehličnany, rododendrony nebo stálezelené
dřeviny s balem, musíme počkat až do srpna.
Pokud se chceme dočkat bohatých květů šeříku
i příští rok, odstřihneme po odkvětu suchá
květenství. V květnu začínáme stříhat všechny
listnaté a jehličnaté dřeviny, které chceme
tvarovat. Pěnišníkům (rododendronům)
zajistíme dostatek vláhy. Po odkvětu ihned
vylamujeme tvořící se semeníky
K
JARNÍ PRÁCE
NA ZAHRÁDCE
chryzantémy. Na jaře kvetoucí plaménky
(clematisy) po odkvětu seřízněte. Vyštípněte
růstové vrcholky keříčkových fuksií, dokud jsou
rostliny ještě malé.
Od dubna do května můžeme vysadit do zahrady
cibuloviny kvetoucí v létě. Uskladněné hlízy
mečíků, frézií, letních hyacintů, acidantery a lilií
vyneseme ze zimního úkrytu a překontrolujeme,
zda jim zima příliš neublížila. Plesnivé, shnilé či
suché cibulky odstraníme a případně koupíme
nové.
Právě nyní je správný čas pro předpěstování
pažitky v truhlících za oknem, fóliovnících nebo
sklenících. Časně zjara přirychlená pažitka je
významná pro obsah biologicky cenných látek
Na terasy, balkóny a do zahrad vracíme rostliny
pěstované v nádobách. Otužujte záhonové
rostliny a vysazujte je ven na místo. Pravidelně
sledujte předpověď počasí, a pokud jsou hlášeny
mrazy, buďte připraveni na nutnost poskytnout
rostlinám dočasnou ochranu . Nezapomeňte si
vypracovat rozvrh pravidelného pletí a kontroly
škůdců a chorob. Přesvědčte se zda má skleník
správné větrání i zastínění, aby se nepřehřál.
Začneme také s péčí o trávník. Koncem měsíce
posečte trávník, ve kterém jsou zplanělé
cibuloviny. Čepele sekačky nastavte na vysoko.
Kontrolujte výskyt chorob a škůdců, zejména
slimáků a hlemýžďů. Pravidelně sekáme a
posekanou trávu ihned odstraníme. Odumřelé
části rostlin, zbytky pokosené trávy, plevel a mech
časem utvoří v trávníku nepropustnou vrstvu travní plsť. Jako blokující vrstva brání pronikání
vody a výměně plynů.
Okrasným keřům pravidelně upravujeme jejich
tvar. Častěji řežeme i čerstvě vysazené opadavé
živé ploty, kterým tak vytvoříme podmínky k
bohatému zahušťování. Pokud v živém plotu
hnízdí ptáci, počkáme s prvním řezem na jejich
vylétnutí. Na přelomu jara a léta je vhodné
období k množení listnatých okrasných dřevin
pomocí vrcholových řízků. Polodřevnaté konce
letošních výhonů, které ustřihneme zhruba na 9
cm, namočíme do růstového stimulátoru a poté
zapíchneme na zastíněné, ale teplé místo do
půdy smíchané s pískem.
Trávník bychom měli v tomto období
pravidelně sekat a kropit (za suchých dní). Na
začátku měsíce zelený koberec přihnojíme a
pomocí pesticidů likvidujeme dvouděložné
plevely. Pokud si na zahradě nepěstujeme
trávník, ale udržujeme ji jako přirozeně
kvetoucí louku, v první polovině měsíce, kdy
už je většina lučních rostlin po odkvětu, děláme
první senoseč. Vhodnou alternativou k tradiční
kose je v těchto případech bubnová sekačka,
která si dokáže poradit se vzrostlou trávou a
současně umožní rostlinám přirozeně
vysemenit.
V červnu dozrává první ovoce. Zejména po
teplém jaru můžeme již v červnu sklízet třešně,
jahody, maliny nebo rybízy. Pod rostliny
jahodníků nastýláme piliny, trávu nebo slámu,
abychom je ochránili před kontaktem s vlhkou
půdou a předešli tak plísňovým chorobám. Ze
10
Jaro 2016
N
VE
ER
V červnu kvete velké množství okrasných
dřevin, trvalky, cibuloviny, dvouletky a
konečně i letničky. Pro toto období jsou
charakteristické kvetoucí pěnišníky
(rododendrony), pustoryly (bílý jasmín), růže,
kosatce, pivoňky nebo petúnie. Vedle těchto
rostlin kvetou dále například máky, hrachory,
fialy, kopretiny, lobelky, iberky, begonie a
nejranější lilie.
Č
JARNÍ PRÁCE
NA ZAHRÁDCE
ostatních stromů opadává na přelomu jara a léta
velké množství nedozrálých plodů, které bychom
neměli na zemi nechávat, aby se nám v zahradě
nešířili škůdci a choroby. Pro dosažení kvalitní
úrody je vhodná i ruční probírka plodů.
Také v tomto měsíci bychom měli upravovat tvar
koruny a zahuštění nových letorostů. Bujně
rostoucí stromy sestříháme, abychom zpomalili
jejich růst. Také bychom měli zkontrolovat naše
úspěchy ve štěpování a roubování a měli bychom
povolit úvazek. To bychom měli provést
především u mladých roubovaných stromů, které
přirůstají nejrychleji. Rybíz a angrešt množíme
patnáct centimetrů dlouhými zelenými řízky. Ty
ponoříme do růstového stimulátoru a zapíchneme
je do půdy na světlé místo.
V červnu sklízíme saláty, mrkve, ředkve, vodnici,
loňský pór, kadeřávek a rané zelí. Můžeme již také
sklízet brambory a rajčata ve sklenících. V první
polovině měsíce sklízíme rebarboru, v druhé pak
koření a bylinky, které sušíme na tmavém, dobře
větraném a suchém místě. Na nové vzniklé volné
záhony můžeme začít ihned vysévat keříčkové
fazole, ledový salát, ozimý pór, pozdější mrkve,
čekanku salátovou hlávkovou a dřeňový hrách. V
chladnějších oblastech můžeme vysévat rajčata,
okurky i papriky. V teplejších naopak vysazujeme
předpěstovaný lilek, vodní meloun a další
teplomilné druhy.
Zálivkou s přidanými hnojivy kropíme pozdní
košťáloviny a plodovou zeleninu. Zálivku
neprovádíme na listy, ale ke kořenům. Vodu
nestříkáme, protože bychom tím navíc přispěli k
pukání plodů a vzniku houbových onemocnění.
CHORVATSKO
stany a chatky v kempu
a
r
u
t
n
e
g
a
í
n
v
o
t
ces
z
c
.
o
r
s
a
t
a
n
a
j
.
w
w
w
a
t
a
n
ja
ZAHRADNÍ ARCHITEK
Každý majitel objektu si přeje mít krásnou zahradu. Pokud něco
přímo nepěstuje, tak uvažuje především o zahradě okrasné. Do
takové zahrady se hodí kameny různých druhů a velikostí.
Kameny na nás mohou zpočátku působit velmi chladně, obyčejně,
nezajímavě. Ale první pohled bývá zpravidla klamný. Kámen se
totiž může stát jak přirozenou součástí, tak netradiční ozdobou
naší zahrady. Stačí si vybavit třeba kamenitou skalku, stinná
zákoutí s kamennou zídkou nebo nádoby z kamene osázené
barevně kvetoucími květinami. Ano, kámen má v dnešní zahradní
architektuře velmi bohaté uplatnění. Může si tak dle svých
představ upravit netradiční zahradu s kameny a z kamenů. A
pokud by té kamenné krásy na Vás bylo přece jen moc, můžete si
kámen vybrat třeba jen jako jeden z dekoračních prvků. Stačí
například kamenná nádoba s bonsají, kterou můžeme umístit
například na venkovní terase.
Chceme-li si například vybudovat zahradu, v níž bude kámen
dominantním prvkem, měli by jste se držet několika zásad. Celá
koncepce zahrady totiž musí být v souladu s okolní přírodou, aby
Vaše "dílo" nepůsobilo přinejmenším nepřirozeně. Doporučujeme
Vám si předem nakreslit např. malý plánek nebo můžete i
improvizovat. Při samotné realizaci Vašich představ se totiž může
měnit počet kamenů, jejich výška a tvar. Co se týká výběru
kamenů, můžeme, což je nejjednodušší a přirozené, použít kameny
z blízkého okolí. Doprava kamenů ze vzdáleného okolí se Vám
může prodražit, ale také je to řešení. Máme-li kameny, pak už
nastává příjemnější fáze, pustit se směle do realizace našeho plánu.
Dnes již nabízí zajímavé a zvláštní kameny i řada větších
zahradnictví. Nejprve ale zahajte terénní úpravy. Při nich jsou
osadíte především velké kameny, vyhloubíte třeba i zahradní
jezírko, nebo naopak vytvoříte terénní valy. Vzhledem k tomu, že
většinou chcete, aby Vaše zahrada byla atraktivní a zajímavá i v
zimních měsících, k osázení do Vašeho "kamenného ráje" použijte
raději stálozelené dřeviny. Není pak vůbec špatné doplnit je i
opadavými listnatými keři, stromky se zajímavou barvou listů,
nebo trvalkami.
12
Jaro 2016
KT POUŽÍVÁ KAMENY
Zahrada s dominantními kameny není náročná na údržbu.
Zvláště když použijeme na vrchní úpravu všech osazovaných
ploch například mulčovací kůru, štěrk, kačírek nebo drobné
oblázky. Plevelu se zde také nebude tolik dařit. A pokud jde o
vysázené dřeviny, ty upravujte řezem a vyštipováním. A co
všechno tedy může na Vašem větším, či menším pozemku z
kamene být ? Například tzv. suchý potok, v němž leží kameny
vyskládané tak, aby navozovaly pocit tekoucí vody. Z kamene
může být chodník, cestička i schodiště. Kamennou zídku můžete
zajímavě osázet netřesky a karafiáty. Ty se ostatně hodí i do
kamenitých nádob, koryt nebo na zahradní skalku, jejíž základ je
rovněž z "obyčejného" kamene. Můžete postavit zajímavé
kamenné skulptury, velké solitéry nebo menhiry. Je vhodné
používat např. pouze jeden druh kamenů, nebo alespoň kameny
jedné barvy a struktury. I když i tady záleží na vkusu a
představivosti každého z Vás. Všem se nemusí líbit jen to jedno
řešení.
Kameny, kamínky a chodníky
Kameny v zahradách vytvářejí stezky, chodníky, jezírka, ale např. i
suchá vodní koryta. Jejich usazení pak může evokovat symboliku
jako např. želva v zahradě = dlouhověkost a zdraví. Různé druhy
kamenů a nášlapů v cestách slouží ke směrování vašich kroků,
udávají jim rytmus, nebo slouží jako nástupní kámen k přivítání
návštěvy před vstupem do domu, nebo altánu apod. Suchá koryta
řek bez použití vody dodají zahradě dojem vodoteče v zahradě.
Kámen, jako takový, je velmi oblíbený materiál a dotváří charakter
zahrady. Nebojte se použít i netradiční rozměry nebo netradiční
druh kamene, protože tím vytváříte osobitou tvář zahrady a
hlavně, dáváte tím najevo, že nejste konvenční člověk. Vaši
návštěvníci ocení strukturu, tvar i barvu Vámi vyrobené cesty
nebo chodníčku.
Gabionové zdi
Zkuste při stavbě opěrné či jiné zdi na své chalupě či chatě zvolit
zajímavé technické a velice účelné i estetické řešení. Zkuste si
postavit gabionovou zeď. Vypadá naprosto skvěle. Gabiony jsou
13
Jaro 2016
drátokamenné, příp. drátoštěrkové prvky, které se používají k
přenosu zemních tlaků. Využívají se ve stavebnictví v mnoha
oblastech - od běžných zdí až po architektonické stavby, jako např.
opevnění při stabilizaci břehů vodních toků. Výhodami
gabionových konstrukcí jsou díky metodě technologického
postupu zejména technická variabilita, stabilita a také vynikající
zvukový útlum. Montáž lze provádět i v zimním období, neboť
probíhá pouze suchou cestou. Díky možnosti nechat gabiony
prorůst zelení se po čase stávají i přirozenou a ekologickou
součástí terénu. Vzhledem k použití materiálu /kamene/ je možné
i rychlé odstranění stavby a zpětné využití již použitého materiálu.
přenosu zemních tlaků. Využívají se ve stavebnictví v mnoha
oblastech - od běžných zdí až po architektonické stavby, jako např.
opevnění při stabilizaci břehů vodních toků. Výhodami
gabionových konstrukcí jsou díky metodě technologického
postupu zejména technická variabilita, stabilita a také vynikající
zvukový útlum. Montáž lze provádět i v zimním období, neboť
probíhá pouze suchou cestou. Díky možnosti nechat gabiony
prorůst zelení se po čase stávají i přirozenou a ekologickou
součástí terénu. Vzhledem k použití materiálu /kamene/ je možné
i rychlé odstranění stavby a zpětné využití již použitého materiálu.
Použití gabionů:
Gabionové zdi slouží jako plná náhrada např. klasické zdi
vyrobené litím betonu či vyzděním betonových tvárnic. Mohou se
také provést formou gabionového obkladu stávající zdi. Výhodou
gabionu je atraktivní vzhled výsledné stavby a velmi čistá
instalace. Zároveň přísné normy při jeho výrobě a výběru
použitého materiálu zaručují vysokou pevnost a dlouhodobou
odolnost. Díky tomu, že samotné gabionové koše jsou v naprosté
většině případů vyráběny na zakázku, mohou zdi nabývat
požadovaných tvarů a zahrnovat například brány, vjezdy či
potřebné výklenky. Zároveň si ale zachovávají přírodní vzhled a
nevyžadují speciální údržbu, takže mohou na vaší zahradě či
stavbě sloužit dlouhá léta. Zajímavé jsou i estetické parametry.
Vzhledem k tomu, že jde o strukturu plněnou přírodním
kamenem, používá se všude tam, kde z různých důvodů není
14
Jaro 2016
vhodné instalovat pevnou betonovou či zděnou zeď nebo jiné
zpevnění svahu. Zároveň dovoluje prorůstání vegetace a
zachycení náletových dřevin, čímž se může stát po určité době
integrální součástí svahu i okolní přírody
Stavba gabionových zdí
Gabionové zdi se sestavují zásadně z prázdných gabionových
košů. Manipulace s plnými, více než např.600 kilogramovými
bloky by byla nejen obtížná, ale také zbytečně drahá. Proto je
gabionová zeď uložena na betonový nebo štěrkový základ a
následně skládána od spodních pater k vyšším. Základní
vykopaný rigol kopíruje rozměry koše a měl by být nejméně 30cm
hluboký. Při plnění gabionů kamenivem je nutné pečlivě vybírat
pohledové kameny, které se stanou fazónou budoucí zdi. Ne
každý kámen se k tomuto účelu svým vzhledem hodí a tak jsou do
pohledové stěny gabionové zdi vybírány rovné a barevně
vyvážené kameny, jejichž účelem je vytvářet příjemný kontrast s
pozinkovanou konstrukcí samotných košů. Nejprve plníme
pohledové strany a potom vyplňujeme vnitřek koše. Je také dobré
připevnit na dobu plnění podél koše z obou stran např.
lešenářskou trubku aby se nám koš nebortil. To po dokončení
plnění opět odstraníme. Stejně, jako se staví běžná zeď z cihel, je
sestavována z jednotlivých bloků také zeď gabionová. Pouze s tím
rozdílem, že jsou postupně kladeny a vyplňovány prázdné koše na
koše již dříve naplněné a uzavřené. Uzavírání gabionových košů je
náročnější manuální činnost, která spočívá v ručním vyvazování
drátěných spojek do otevřené části gabionového koše. Součástí
vyvazování, které probíhá ještě před samotným plněním košů, je
také pevnostní spojení jednotlivých košů do zdi. Gabionová zeď
by pravděpodobně stála i vlastní vahou (vždyť na dolní koše tlačí
tuny materálu z košů ve vyšších řadách), ale kvůli zajištění
pevnosti zdi a zejména k získání dostatečné odolnosti zemním
tlakům je třeba koše spojovat v řadách nad sebou i vedle sebe.
Stavbu gabionové zdi bez kvalitního a odborného projektu lze
doporučit pouze tehdy, pokud jde o kratší a nižší zídku.
U větších projektů je však nezbytné počítat se zákonnými
požadavky, které klade na stavebníka platná legislativa.
15
Jaro 2016
ČESKÁ CHALUPA
S VUNÍ INDIE
Indická kuchyně je kuchyně různých etnik a
náboženských skupin, žijících na území Indie.
K jejím typickým rysům patří hojné používání
koření, převaha vegetariánských pokrmů,
hlavními surovinami jsou rýže, obilniny,
luštěniny, mléčné výrobky (jogurty, máslo ghí),
zelenina a koření.
Indie je velká země a mezi kuchařskými
zvyklostmi v jednotlivých regionech jsou značné
rozdíly. Proto je těžké indickou kuchyni
charakterizovat jako celek.
Regionální kuchyně se od sebe odlišují
používanými surovinami, přísadami i způsobem
přípravy. Ve střední a západní Indii se jí placky,
luštěniny, zelenina, ovoce, mléčné výrobky,
případně ryby, skopové, kozí nebo drůbeží
maso, které jedí hlavně muslimové. V Kašmíru a
podhimálajské oblasti jsou v oblibě sýry, sušené
ovoce, plněné taštičky a luštěniny, ve východní Indii
se jí hodně ryb, plodů moře, drůbeže, ovoce a rýže.
Pro jižní Indii jsou charakteristické sladkosti, ovoce,
hojné používání kokosu, rýže a brambor či batátů.
Jihoindické pokrmy jsou zpravidla silně kořeněné a
pálivé. Zatímco v severní a střední Indii se jí hlavní
jídlo kolem poledne nebo po poledni, v jižní Indii až
večer, po setmění.
Nejčastější úpravou pokrmů v indické kuchyni je
pomalé vaření nebo dušení na mírném ohni. Oblíbené
je rovněž smažení na pánvi, grilování nebo pečení, k
němuž slouží hliněná pec tandúr. Maso, zelenina i
ostatní přísady se většinou upravují pokrájené na
kostky či plátky, méně často v celku.
Základní informace o
kari, aneb
co jste třeba nevěděli
pojem dnes rozšířen po celé Indii. Během
koloniální nadvlády však Britové začali tento
pojem používat pro koření, které se pro
přípravu těchto pokrmů používá; když se toto
koření (jichž existuje nespočet druhů) dostalo
do Evropy, zůstalo toto nesprávné označení. V
Indii samotné (a v celé jihovýchodní Asii) se
dodnes pod tímto pojmem rozumí jen pokrm,
koření se říká masálá (jako kari je vyráběno
výlučně pro export).
Pod pojmem kari (také karí, či anglicky curry) se
rozumí směs koření a také pokrm. Kari je svým
původem tamilské označení pokrmu,
připomínajícího ragú, tedy kousky masa, ryby
nebo zeleniny v omáčce. V tomto významu je
16
Jaro 2016
Pokrm kari je jistým druhem ragú (známé i z
němčiny jako Eintopf), tedy různé druhy na
malé kousky nakrájeného masa, ryby nebo
zeleniny, podávané v (většinou relativně) husté
omáčce; jako příloha slouží rýže nebo indický
chléb.
Koření, které se pro přípravu těchto pokrmů
používá, tedy masala (v Evropě známé jako
kari), je rozdílné nejen od oblasti k oblasti, ale i
od města k městu; je možno ho koupit
připravené v obchodě (jako prášek nebo ve
formě pasty), v mnoha případech si ho každá
rodina míchá sama. Masálá na severu Indie je
většinou jemnější nežli pikantní až velmi ostré
druhy v jižní Indii.
Složení kořenící směsi se může velmi odlišovat.
K nejčastějším komponentám patří kurkuma,
pepř, chilli, kardamom, koriandr, zázvor,
římský kmín, muškát, skořice a další.
VÝROBA SÝRU
PANEER NA
CHALUPĚ
Sýr vyrobený v domácích podmínkách za použití plnotučného mléka a srážecího činidla.
Nejdříve ingredience:
1 litr plnotučného mléka (osobně bych se
porozhlédl po mléku přímo z farmy nebo z
automatu, těm krabicovým moc nevěřím, i když
mají označení jako například celské lahodné,
apod. Zda se paneer povede nebo ne, závisí
především na kvalitě mléka. Vůbec nemusí být
bio, ale důležité je, aby mléko bylo tučné.
Mléko které chcete použít na výrobu paneeru
musí mít alespoň 3,5 % tuku. Z běžných mlék,
dosahovala nejlepších výsledků Madeta ale pokud
k vám zajíždí někdo s mlékem z farmy, uděláte
nejlépe)
4 - 5 lžic sitronové šťávy (lze nahradit 2 -3 lžícím
octa. Viděl jsem i recepty, kde byl citron nebo ocet
nahrazen tučným přírodním bílým jogurtem, cca
300g)
Připravte si:
vhodnou nádobu ve které budete mléko vařit,
cedník, jemné plátýnko
a můžeme se pustit do práce...
17
Jaro 2016
Výrobní postup:
1 Připravte si vhodnou nádobu, ve které budete
mléko vařit. Nádoba musí být dostatečně velká,
aby v ní mohlo mléko vzkypět, ale nepřeteklo.
2. Když se mléko začne vařit, vmíchjte do něj 2
lžíce citronové šťávy. Téměř okamžitě se začne
oddělovat syrovátka a sýrová hmota. Postupně
vlijte i zbytek citronové šťávy.
3. Hrnec odstavte z plotny.
4. Po úplném oddělení paneeru a syrovátky
přelejte obsah přes plátýnko, kterým jste
vystlali cedník. Asi půl minuty hmotu sýra bez
srovátky proplachujte pod studenou vodou,
abyste se zbavili zbytku vysráženého činidla,
tedy citronové šťávy. Zbavíte tím sýr
přebytečné kyselosti.
5. Vzniklý sýr nechte v plátýnku vykapat,
případně obsah zatižte, aby jste získali tuhý sýr.
6. Vložte do shladničky a nechte nejlépe 24
hodin odpočívat.
Skladování paneeru:
Dmácí sýr můžete uchovat čerstvý až dva
týdny. Paneer nakrájejte na plátky a vložte do
misky se studenou vodou. Sýr musí být zcela
ponořený. Každý den vyměňte vodu v misce za
čerstvou. Paneer můžete také nakrájet na porce
a zmrazit.
Tipy a triky:
1. Činidlo, tedy citronovou šťávu jze nahradit
150 ml jogurtu nebo také 300 ml kyselé
syrovátky. V některých zdrojíxh se to uvádí, ale
nikde jsem to neviděl.
2. Když máme paneer zbavený syrovátky, tak
ho před zatížením můžete ochutit čerstvými
bylinkami.
3. Potřebujete-li měkký sýr, utáhněte jednoduše
okolo paneeru plátýnko a vodu vymačkejte.
4. Když vyjmete sýr z ledničky, je také možné
ho na hvíli vložit do misky s teplou vodou. Cýr
by měl být zcela ponořen.
A na konec:
Originální indický paneer je mírmě slaný, ale
nemám to ověřeno. Až si vychytáte výrobu,
experimentujte.
PŘÍPRAVA KARI
NA CHALUPĚ
Tradiční směs
Garam Masala:
Smíchejte:
4 díly kmínu, kurkumy a anýzu
2 díly zázvoru, černého a kayenského pepře
1 díl kardamonu, fenyklu, papriky a
muškátového oříšku
½ dílu koriandru, hřebíčku, semen hořčice a
máku.
Smícháme:
20 g kardamonu
20 g skořice
7 g kuminu
3 špetky prášku muškátového oříšku
Postup přípravy:
Všechno koření jemně rozlučeme nebo
umeleme, smísíme. Uchováváme v tmavé,
vzduchotěsné nádobě.
Postup přípravy:
Rozemeleme první čtyři ingredience na jemný
prášek. Pak přidáme muškátový oříšek.
Smícháme a skladujeme ve vzduchotěsné
skleničce
A teď bychom si mohli něco uvařit, co říkáte?
10
18
Jaro 2016
KANADSKÉ BORŮ VKY, KAMČATSKÉ BORŮ VKY,
OSTRUŽINÍKY, MALINÍKY, KEŘOVÉ
ANGREŠTY, RAKYTNÍKY,
MIŠPULE, KDOULONĚ,
JOSTY, KUSTOVNICE,
MUCHOVNÍKY
EZS, s.r.o. (zahradnictví pod hradem Střekovem)
Litoměřická 1439 400 03
Ú stí nad Labem - Střekov
+420 602 346 606 www.ezs-ul.cz
JARNÍ
VAŘENÍ
NA
CHALUPĚ
PANEER
TIKKA MASALA
Suroviny na marinádu:
3 lžíce pořádného bílého
jogurtu
1/4 lžičky garam masala
1/4 lžičky pískavice
1 lžička chilli (podle vaší chuti
si upravte)
1 lžička česnekovo-zázvorové
pasty (velmi na jemno
nastrouhané)
sůl
1/4 lžičky šťávy z citronu
Sýr Paneer nakrájený na
kostičky, cca 250 g
Suroviny na omáčku:
2 středně velké červené
cibuleokechovka loupaných
rajčat
máslo
½ lžičky římského kmínu
1 bobkový list
1lžička česnekovo-zázvorové
pasty
½ lžičky chilli koření
1 lžička mletého koriandru
1/4 lžičky mleté kurkumy
1/4 lžičky garam masala
150 ml vody
1 a ½ lžíce sladké smetany
1/4 lžičky pískavice
koriandrová nať
Postup:
V misce smícháme vše na
marinádu, přidáme paneer
nakrájený na kostky a dobře
promícháme. Dáme na půl
hodiny do ledničky marinovat.
Rozehřejte troubu na 180° a
vložíme plech s alobalem,
kterýpotřeme olejem, můžeme
21
Jaro 2016
ho dát více. Paneer naskládáme
do jedné vrstvy a grilujeme asi
15 minut z jedné strany, pak
poobracíme a grilujeme do
zlatova.
Cibuli a rajčata rozmixujeme na
pyré. V hrnci rozehřejeme lžíci
másla a opečeme na něm
římský kmín a bobkový list.
Přidáme česnekovozázvorovou pastu, sůl a cibulorajčatové pyré. Promícháme a
na středně silném plameni
necháme provařovat asi 15
minut. Zmírníme oheň a
přidáme chilli, mletý koriandr,
gram masalu, kurkumu a
pískavici. Necháme restovat asi
3 minuty.
Přilijeme vodu a směs
přivedeme k varu. Přidáme
paneer, promícháme a zakryté
vaříme asi tři minuty. Přidáme
smetanu, necháme projít varem
a odstavíme. Necháme asi 15
minut zakryté odležet.
Připravte si:
paneer nakrájený na kostky
1 plchovka hrášku
2 střední cibule nebo šalotky
1 plechovka drcených rajčat
(vaříte-li v sezóně, použijte
čerstvá, cca 3 ks, které spařte a
oloupejte)
čerstvý zázvor, kousek
1 lžička kurkumy
chilli, dle požadované ostrosti
oled
sůl
KUŘECÍ VARIANTA
TIKKA MASALA
PALAK PANEER
A pokud máte chuť na
masovou variantu, místo
paneeru připravte stejným
způsobem kuřecí nebo vepřové
maso.
MATAR PANEER
Severoindický recept, který je
levný, chutný a velmi oblíbený.
Postup:
Paneer nakrájíme na kostičky
cca 3x3 cm a osmažíme v
rozpáleném oleji. Dáme stranou
a v témže oleji zpěníme na
drobno nakrájenou cibulku,
přidáme zázvor, chilli a po
chvíli hrášek s oloupanými
nakrájenými rajskými,
kurkumu a sůl. Dusíme pod
pokličkou. Na závěr vložíme
osmažený paneer a prohřejeme.
Připravte si:
600 g sýra paneer
velký svazek čerstvého špenátu
1 velká cibule
2-3 stroužky česneku
5 cm. čerstvého zázvoru
10 cm. celé skořice
250 ml. zakysané smetany
2 lžíce oleje ( či jiného tuku na
smaženií
chilli
mletý koriandr
mletý římský kmín
cukr, sůl, pepř dle chuti
Sýr nakrájíme na větší kostky a
na lžíci tuku opečeme tak, aby
měldozlatova opečené hrany.
Špenát omyjeme, spaříme a
posekáme, jak jsme zvyklí.
Rozmixujeme tak, aby vzniklo
hladké pyré.
Na duhé pánvi necháme na
zbytku tuku zesklovatět drobně
nakrájenou cibuli, přidáme
česnek a skořici, asi 1/4 lžičky
mletého koriandru a římského
kmínu. Směs pražíme, ale
opatrně, aby nezhořkla a
přidáme opečený sýr a
špenátové pyré. Vaříme asi 10
minut. Přidáme drobet cukru,
osolíme a opepříme dle chuti.
Přidáme chilli, pokud chceme a
zalejeme kysanou smetanou.
namačkaných
125 ml kokosového mléka
čerstvě namletý černý pepř
Postup:
Troubu předehřejeme na 180
stupňů.
Příprava omáčky :
Na pánvi rozehřejeme olej,
přidáme cibuli, česnek a zázvor
a na mírném ohni podusíme asi
5 minut dokud cibule nezměkne.
Přidáme římský kmín, koriandr,
mleté chilli a kurkumu,
povaříme ještě asi 2 minuty.
Přidáme rajčata a kokosové
mléko, přivedeme do varu,
zmírníme teplotu a pozvolna
vaříme asi 15 minut, dokud
omáčka nezhoustne. Podle chuti
A opět toto jídlo můžeme
připravit i s masem, kdy paneer přikořeníme černým pepřem.
Do mělkého pekáče naskládejte
nahradíme kuřecím masem
vejce a po lžičkách zalijte
nebo pečenou rybou.
omáčkou. Přikryjeme a v
Jako příloha je vhodná rýže
předehřáté troubě pečeme asi 20
basmati.
minut až se jídlo pořádně
INDICKÁ KARI VEJCE propeče.
GHEE
Potřebujeme:
6 natvrdo uvařených vajec
rozdělených na polovinu
Na omáčku:
1 žlice rostlinného oleje
1 najemno nakrájená větší
cibule
1 utřený stroužek česneku
1 lžička najemno nasekaného
čerstvého zázvoru
1 lžička mletého římského
kmínu
1 lžička mletého koriandru
½ lžičky mletého chilli
1 lžička mleté kurkumy
400 g sterilovaných rajčat
zbavených zrníček a
22
Jaro 2016
Ghee je pro indickou kuchyni
nepostradatelný, stejně tak jako
pro arabskou či vegetariánskou.
Podle dietologů je prospěšný
zdraví
Potřebujeme:
3 kg kvalitního másla
Jak dlouho trvá příprava:
4 hodiny
Postup:
Ghee je jednoduché na
zhotovení, ale náročné časově a
pozornosti. Dá se velice snadno
při nepozorností úplně zničit!
Do nejlépe nerez hrnce dáme 3
kg másla a na středním ohni
necháme rozpustit a bez
zakrývání vaříme dokud
nepění. V tomto momentě
snížíme plamen na minimum a
postupně odstraňujeme pěnu a
sražené kousky bilkovin.
Osobně v polovině udaného
času tj. 2 hodinách, proces
zastavují a máslo přes jemné
plátynko přecedím do jiného
hrnce. Usedlinu ponechávám
pro ochucení zeleniny či
polévek. Druhý den v procesu
pokračuji, ale na velmi mírném
ohni a ještě pokud se vytváří
pěna, tuto odstraňuji. Po
dosažení času přípravy, tedy
asi 2 hodinách, máslo-ghí
dostává typickou jemnou vůni
a barvu - jemné nažloutlé
naprosto transparentní
tekutiny. Vše přecedím a nalejí
do předem vydezinfikovaných
a osušených uzaviratelných
sklenic a ponechám ztuhnout
do druhého dne. Ukládat je
možné na temném chladném a
suchém místě, kde vydrží bez
problémů rok. Pokud to
necháme v chladničce vydrží
ještě déle.
Poznámka: Pozor když
připravujete čerstvou zeleninu
volte hlubší nádobu, neboť
ghee má tendenci prudce po
přidání zeleniny pěnit a z
kastrolu přetéct.
Ze 3 kg másla obdržíte cca 2,4
kg ghee. Samozřejmě že
můžete udělat menší množství,
ale pod kilo bych to
nepřipravoval. Na jedno kilo
počítejte cca 40 minut tepelného
zpracování.
A nyní zpátky na českou
chalupu...
CHALUPÁ ŘSKÝ
PEKÁ ČEK
Potřebujeme:
1 kg vepřového plecka
(libového bůčku)
2 klobásy (myslivecká, aj.)
2 cibule
4 stroužky česneku
1 cuketu, 1 červenou a žlutou
papriku
4 rajčata
grilovací koření, drcený kmín,
sůl.
Postup:
Maso nakrájíme na kostky,
osolíme a osmahneme na
rozpáleném sádle. Přidáme na
kolečka nakrájenou klobásu,
cibuli a plátky česneku.
Podlijeme vodou a asi 1 hodinu
pečeme v troubě.
K měkkému masu přidáme
nakrájenou zeleninu , ochutíme
grilovacím kořením, kmínem a
zasypeme 100 g strouhaného
sýra. Dopékáme, až se sýr
roztaví.
Podáváme s chlebem.
CHALUPÁ ŘSKÝ
BORŠČ
Potřebujete: 200 g paprikové
klobásy, 100 g uzené slaniny,
200 g brambor, 100 g cibule, 100
g rajčat, 100 g červené řepy, 100
g kysaného zelí, 100 g kořenové
zeleniny, 150 g bílého jogurtu,
23
Jaro 2016
bobkový list, nové koření, sůl.
Postup:
Slaninu nakrájenou
na kostičky osmahneme
společně s cibulí. Přidáme na
kolečka nakrájenou klobásu,
zeleninu, několik bobkových
listů a nové koření. Zalijeme 2
litry vody, osolíme a uvaříme
doměkka. Ochutíme, mírně
osladíme a na talíři zahustíme
lžící jogurtu. Podáváme s
tmavým pečivem.
RESTOVANÁ SYBA S
PIKANTNÍ OMÁ ČKOU
Suroviny:
4 - 6 porcí ryby,
olivový nebo rostlinný olej
Na omáčku:
1- 2 stroužky česneku
4 - 5 ančoviček v olivovém oleji
(nebo sardinky)
sherry
lístky tymiánu
kousek másla
Postup: Na pánev dáme
obyčejný olivový olej. Musíme
ho pořádně rozpálit, aby se na
rybě rychle udělala rychle
křupavá kůrčička. Vezmeme
nejlépe filet s čerstvé ryby a
položíme ho na pánev kůžičku
dolů, krátce restujeme a
obrátíme. Netrvá to dlouho.
Příprava omáčky: Nejdříve
nastrouháme do pánve s
výpekem po rybě trochu
česneku a vložíme do ní i
několik ančoviček. Raději
neříkejme, že v omáčce jsou
ančovičky. Hodně lidí má vůči
ančovičkám předsudky a jsou
přesvědčeni, že jim nechutnají.
Když ale nevědí, že v omáčce
jsou, tak jim velice chutná.
Přidáme i kapičku olivového
oleje, ve kterých byly rybičky
naložené. Děláme je asi
minutku a snažíme se je
rozmačkat, až udělají krásnou
sametovou omáčku. Přidáme
trochu sherry, trochu ho
odpaříme až vznikne sirupovitá
omáčka. Necháme ji chvilku
povařit a ještě přidáme několik
lístku tymiánu. Posledním
krokem je už jen zmírnění ohně
a přidání kousků másla, které v
omáčce rozmícháme. Máslo ji
lehce zahustí a dodá ten
správný lesk.
PEČENÉ KUŘE
S TYMIÁ NEM
Potřebujete:
nové brambory
červená paprika
červená cibule
8 stroužků česneku
olivový olej
tymián
Postup:
Když musíme něco vařit pro
dva lidi a nemáme energii na
něco kulinářského, zachrání nás
jídlo z jednoho pekáče. Máme k
dispozici dvě porce kuřete a
nové rozčtvrcené brambory,
kterými obložíme kousky
kuřete na pekáči. Nejlepší je
nakrájet všechno na stejné
kousky, protože to můžeme
péci všechno najednou.
Přidáme červenou papriku bez
semínek nakrájenou po délce.
Rozpůlíme jednu červenou
cibuli a pak ještě obě půlky tj.
na čtyři díly; loupáním se
nezabýváme. Můžeme přidat
další přísady. Jestliže jsme
vegetariáni, mohli bychom tam
přidat místo masa feta sýr nebo
kozí sýr. Ještě přidáme osm
stroužků česneku a necháme je
ve slupce, protože se tak ve
slupce vydusí a budou pak
krásně sladké. Na to nalijeme
olivový olej - nemusí být
panenský - a celé to posypeme
tymiánem, neboť ke kuřeti i
zelenině se dobře hodí. A teď to
dáme na hodinu péci do
trouby. K tomu můžeme
podávat salát, ale není to nutné,
protože tohle jídlo si vystačí
samo. A zatím, co se peče my
nemusíme dělat nic, což jistě
uvítáme. Na stůl to budeme
podávat, tak jak to je v pekáči.
ZTRACENÁ KUŘECÍ
JÁ TRA
Potřebujeme: 150 g kuřecích
jater, 6 rohlíků, 1 cibule, 2
stroužky česneku, 3 vejce, 2 dl
mléka, petrželka, pepř, sůl.
Postup: Pokrájené rohlíky
zalijeme horkým mlékem a
přikryjeme. Játra, cibuli, česnek
pomeleme, přidáme k
rohlíkům spolu se žloutky.
Osolíme, opepříme,
promícháme a zlehka
vmícháme ušlehaný sníh z
bílků, nasekanou petrželku.
Zapékací misku vymažeme
tukem, vysypeme
strouhankou, rozetřeme
24
Jaro 2016
polovinu směsi. Poklademe
vejci uvařenými natvrdo a
zakryjeme zbytkem směsi.
Pokapeme máslem a upečeme.
FAZOLE S UZE¨ÝM
KOLENEM
Potřebujete: 1 uzené koleno, 1
velkou plechovku červených
fazolí, 1 cibuli, 2 lžíce hladké
mouky, 3 dl mléka, ocet, cukr,
sůl.
Postup: Na tuku orestujeme
nakrájenou cibuli doměkka,
zaprášíme moukou a
vymícháme jíšku. Zalijeme
mlékem a prochladlým
vývarem z uvařeného kolena.
Přidáme fazole z konzervy
(nebo předem namočené a
uvařené), provaříme.
Okyselíme, osolíme a osladíme
podle chuti. Obrané maso z
kolena dáme do omáčky,
prohřejeme. Nejlépe chutná s
čerstvým chlebem.
Postup:
Červenou řepu, banán i zázvor
oloupeme, nakrájíme na menší
kousky a společně s vodou
vložíme do mixéru, kde vše
pořádně rozmixujeme. Mixujte
trochu déle, než jste běžně
zvyklí, protože řepa i zázvor
jsou poměrně tvrdé a chvíli
trvá, než je smoothie maker
pořádně zpracuje.
ZELENÉ SMOOTHIE
S JARNÍM ŠPENÁ TEM
Potřebujeme:
hrst baby špenátu
1 banán
1 pomeranč nebo kiwi
slunečnicová semínka
A něco zdravého nakonec:
Postup:
Špenát opláchneme pod teplou
tekoucí vodou a vložíme do
smoothie makeru. Dál přidáme
banán a pomeranč (je možné jej
zaměnit za kiwi). Dolijeme
vodou a přisypeme
sluečnicová semínka. Vše
rozmixujeme do hladka.
SMOOTHIE Z
ČERVENÉ ŘEPY
SMOOTHIE MIXÉR
NA PŘÏPRAVU
Potřebujeme:
1 malou červenou řepu
½ anánu
3 cm strouhaného zázvoru
minerálku na dolití
Smoothie mixér na ovoce,
neboli smoothie maker je v
podstatě jediná věc, kterou
budete potřebovat pro
přípravu smoothies.
Oproti tyčovému mixéru má tu
bezvadnou výhodu, že
všechny ingredience jednoduše
vložíte do nádoby,
zašroubujete víko a můžete
začít mixovat. Potom si koktejl
můžete vypít nebo vzít s sebou
do práce nebo na tůru.
Tradiční český výrobek REMOSKA®
se stále těší velké oblibě, a to nejen v domácích
kuchyních. Praktická ikona českých kuchyní si
najde své místo i u chatařů a chalupářů. Díky
praktickým rozměrům se s ní dobře
manipuluje, a tak jí snadno přibalíte s sebou na
víkendový pobyt na chalupě i na krátkou
dovolenou třeba v kempu. Stačí mít k dispozici
®
zásuvku s elektrickou energií. REMOSKA je
řešení, které umožňuje i v malých prostorech
rychle, chutně
a zdravě připravit vynikající pokrmy. To vše v
jedné nádobě, nemusíte se tedy při víkendové
relaxaci mořit s horami špinavého nádobí.
Když se řekne chata či chalupa ve většině z nás
to evokuje klid, relaxaci a pohodu. Relaxovat
znamená pro každého něco jiného - pro někoho
je to pletí záhonků a lenošení v houpací síti, pro
jiného úprava zahrady nebo sekání dříví. Bez
jídla to ale nejde, a tak s tím souvisí i práce v
kuchyni. Kuchyně našich víkendových obydlí
ovšem většinou postrádají výdobytky moderní
technologie, proto je příprava pokrmů složitější
a více se improvizuje. S Remoskou ale končí
veškeré kompromisy. Je velmi skladná, takže se
vejde opravdu všude. Má široké možnosti a
moderní design, stále si ale zachovává
přednosti, které uměly ocenit generace našich
babiček i maminek.
®
Elektrická pečící mísa REMOSKA se výborně
obsluhuje, má nenáročnou údržbu, dlouhou
životnost a hodí se k přípravě mnoha
nejrůznějších pokrmů. Je vhodná na vaření,
smažení, dušení, pečení, rozmrazování nebo
grilování. Pracuje na principu horního ohřevu,
přebytečná pára je odváděna ventily ve víku.
Připravené pokrmy jsou šťavnaté, dobře
tepelně upravené a přitom nevysušené. Ztráty
biologických živin a cenných vitamínů jsou
minimální. A ve srovnání s klasickou troubou
je spotřeba Remosky až pětinásobně nižší.
Řadu klasických typů v nedávné době rozšířily
zajímavé modely REMOKSA® R21TS
ORIGINAL Teflon® Select a REMOSKA®
R22TS GRAND Teflon® Select v módních
barvách. Je jen na Vás, zda kuchyni rozzáříte
červenou „Hot Chilli", modrou „Lavender
Blue" či zlatou „Champagne Gold“.
Elektrická pečící mísa REMOSKA® je na našem
trhu dobře známá a velmi oblíbená. Začala se
vyrábět kolem roku 1957 a brzy si našla velkou
oblibu v českých domácnostech pro svoji
univerzálnost přípravy všech druhů jídel,
dlouhou životnost a nenáročnou obsluhu a
údržbu. V oblibě ji měla nejen starší generace
našich maminek a babiček, které na její služby
nedají dopustit. Díky své všestrannosti, ceně i
výrazně nižší spotřebě energie získává nové
příznivce i v moderní době.
KÁVA S ÚSMĚVEM
Kávová semena jsou plody
rostliny zvané kávovník. Jedná
se o ovoce. Plod podobný naší
třešni, nejen tvarem ale i
barvou, která bývá v době
sklizně červená nebo
červenofialová. Uvnitř plodu
jsou ukryta dvě proti sobě
položená semena – kávová
zrna.
Tato rostlina patří do čeledi
mořenovitých rostlin. Původně
divoce rostoucí strom se pěstuje
na kávovníkových plantážích
na mnoha místech celého světa
buď jako strom nebo keř.
Existující druhy kávovníků se
mezi sebou kříží a šlechtí se,
aby bylo dosaženo větší
odolnosti proti škůdcům, kteří
pokud napadnou kávovníky na
plantážích, mohou způsobit
rozsáhlé škody. Například
cizopasná houba dokáže totálně
zničit i celé plantáže. Jako
příklad této zkázy můžeme
uvést ostrov Cejlon, kde musely
být kávovníkové plantáže zcela
nahrazeny čajovníky.
Pravlastí kávovníku je africký
kontinent, konkrétně Etiopie.
Zde existuje oblast Kaffa kde
káva dodnes roste i divoce.
Odtud se káva dostala do
Arábie, která je považována za
kolébku kávy. V současné době
se ovšem kávovníky pěstují po
celém světě. Všude v oblastech,
kde je pro jejich růst příznivé
podnebí a kde jsou vhodné
přírodní podmínky. Kávovníky
v průběhu svého růstu
potřebují dostatek vláhy i
slunce, proto se jim nejlépe daří
ve vlhkém tropickém pásmu.
Každému druhu kávovníku ale
vyhovuje trochu odlišné
podnebí. Kávovníkové stromy
nebo keře se dožívají poměrně
vysokého věku (až třiceti let),
ovšem v této době už poskytují
nižší úrodu; nejvyšší výnosy
dávají kávovníky po pěti až
šesti letech. Co nejvyšším
výnosům je třeba pomoci
správnou péčí. Kávovníky se
musí, stejně jako jiné pro nás
méně exotické rostliny,
pravidelně přihnojovat,
prořezávat a chránit nově
vzrostlé rostliny proti
prudkému a žhnoucímu slunci.
Existují tři základní druhy
kávovníků, které se odlišují
růstem, svými nároky na
pěstování i finální chutí kávy.
Oblast, ve které kávovník roste,
má rovněž vliv na chuť kávy,
kávovníky pěstované ve
vyšších nadmořských výškách
poskytují kávová zrna jemnější
a také s nižším obsahem
kofeinu.
Mezi nejvýznamnější druh
kávovníku patří Arabský
kávovník. Roste ve vysokých
nadmořských výškách.
Kávovníky rostoucí v těchto
výškách jsou méně odolné proti
škůdcům a chorobám, jsou také
velmi choulostivé na mrazíky.
Vyhovují mu mírnější teploty
nepřesahující 24 °C.
Plody poskytují nejkvalitnější
kávová zrna. Káva z tohoto
druhu má nízký obsah kofeinu
a její chuť je jemná a nasládle
lahodná. Tvoří až 70 % z
celkové produkce kávy na
světě. Její zpracování je
poměrně náročné, zrna se
zpracovávají takzvanou
„mokrou metodou“, což
KÁVA S ÚSMĚVEM
znamená, že káva projde
procesem fermentace. Tento
způsob zpracování je finančně
náročnější, a proto je také
výsledná cena této kávy vyšší
než u ostatních druhů.
Druhým významným
kávovníkem je robusta. Plody
tohoto kávovníku neposkytují
tak lahodná zrna jako arabský
kávovník. Robusta ale není
tolik náročná na pěstování, je
odolnější proti škůdcům a
poskytuje vyšší výnosy.
Tomuto kávovníku vyhovuje
stálejší počasí s vyššími
teplotami. Nejlépe snáší teploty
kolem 30 °C.
Jeho kávová zrnka jsou
výraznější, káva má tmavou
barvu a drsnější chuť a vyšší
obsah kofeinu. Kávová zrna
jsou zpracována tzv. „suchou
metodou“, která není tak
finančně náročná jako u druhu
arabika, proto je výsledná cena
této kávy výrazně nižší. Tato
káva se používá především do
směsí s ostatními druhy. Ve
směsi s arabikou snižuje
celkovou cenu kávy.
Nejméně významným druhem
kávovníku je Coffea liberica. Ze
všech druhů kávovníku je
nejvyšší (oproti maximální
výšce 10 metrů, které dorůstá
robusta) – může být vysoký až
18metrů. Je velmi silný a jeho
plody mají i velká kávová zrna,
která jsou hořké chuti. Liberica
sice poskytuje velké výnosy,
káva má pouze průměrnou
kvalitu.
Na našem trhu se prodávají
převážně směsi kávy, většinou
se skládají z více základních
druhů zrn. Teprve správnou
kombinací vhodně zvolených
druhů se vytvoří směs s
harmonickou a ucelenou chutí.
Tzv. „čisté druhy“ jsou k
dostání pouze ve
specializovaných obchodech.
Směsi se většinou připravují ze
zelených zrn a teprve pak se
dohromady praží. Při výběru
směsi jsou rozhodující nejen
požadované vlastnosti, ale také
cena kávy.
Nejčastěji a nejvíce se pije káva
ze zrnek druhu Arabica a
Robusta. Aby výsledná káva
byla co nejlepší chuti, záleží
nejen na odrůdě pěstovaných
kávovníků, ale především na
sklizni plodů, následném
zpracování kávových zrn, na
správném pražení, uskladnění
a expedování kávových žoků.
Každá z těchto dílčích prací má
svoje pevná pravidla a jejich
nedodržení se vždycky na
výsledné chuti kávy negativně
projeví.
Na farnářských trzích lze
zakoupit velmi kvalitní kávu
typu Arabica. Nepatří mezi
nejlevnější, ale nad kvalitou
kávy se zasníte a v duchu
procestujete exotické země.
Nechal jsem si poradit od
děvčat u stánku a zakoupil
Arabicu z Ekvádoru. Na
pytlíku je napsáno Altura EP
Fairtrade. Takže jsem ještě
udělal dobrý skutek. Kávu mi
holky namlely na požadovaný
způsob přípravy, takže doma
mi teď voní káva, která i skvěle
chutná.
A na základě tohoto zážitku,
vznikl tento článek. Díky,
děvčata, za inspiraci.
Pojištění nemovitosti
a občanské odpovědnosti.
Voda a Pepa mi vzali všechno. Majetek máme jen jeden!
Tento příběh se mohl odehrát kdekoliv,
kdykoliv a s různými jmény. Například v roce
1997 v Troubkách, v roce 2002 a 2013 v
Zálezlicích. Troubky se staly symbolem
zničujících povodní v roce 1997 a pro rok 2002 a
2013 to byly Zálezlice. My si jako místo děje
vypůjčíme pro náš příběh našich dvou
kamarádů například Zálezlice. Budeme jim
říkat Jarda a Pavel. Oba dva si hráli už jako
chlapci na sídlišti v nedalekém Mělníku, kde
bydleli s rodiči v klasickém panelákovém bytě.
A proto, když se časem v Zálezlicích naskytla
příležitost postavit nové domy pro svoje
rodiny, stali se znovu sousedy. Jak už to tak
bývá, chlapi se občas scházejí v hospodě na
pivo a řeší chlapské důležité věci, týkající se
politiky, počasí, ženských, aut, sportu a v
neposlední řadě PENĚZ.
Tak se stalo, že jeden podzimní večer se Jarda s
Pavlem sešli v místní hospodě u piva a Jarda
povídá: „Mám pro tebe Pavle skvělou novinu,
už dva měsíce dělám finančního poradce a
pomáhám lidem ušetřit na pojistkách, máš
vůbec pojištěný svůj barák?“ „Samozřejmě, co
kdyby se něco stalo.“, povídá Jarda. „To je
správný postup a kolik za tu pojistku vlastně
platíš?“ „Asi osm tisíc ročně.“ Pavel Jardovi
navrhl v ten okamžik skvělou věc, že prý za
Jardou zajde domů a na pojistky se podívají,
jestli by se nedalo něco ušetřit na platbách. Jak
se domluvili, tak se udělali. Po zevrubné
kontrole pojistné smlouvy Jarda povídá
Pavlovi: „Je to jasné, platíš zbytečně moc,
uděláme změnu, našel jsem pojišťovnu, u které
budeš místo osmi platit jenom čtyři tisíce
ročně.“ Pavel je nadšený, protože už si počítá,
co s těmi ušetřenými čtyřmi tisícikorunami
ročně všechno může udělat!
28
Jaro 2016
Netrvalo to dlouho a stala se tragédie. Do
Zálezlic přišla velká voda. Nejhorší den v
historii nejen Pavlova domu. Velká voda se
zvedla opravdu vysoko a podemlela mu
nosnou zeď jeho domu. Půl domu spadlo a
zbytek byl po prohlídce statikem určen k
demolici. Majitelé všech postižených domů
měli plné ruce práce a zároveň začali zjišťovat,
že se vlastně tvoří dvě skupiny majitelů
nemovitostí. Jednak, ti kteří měli domy
pojištěné a ti druzí, kteří pojistky neměli. Ta
druhá skupina prožívala místní katastrofu
mnohem hůře. Jarda naštěstí byl v té první
skupině, protože dům pojištěný měl.
Ještě než opadla velká voda, začal si Jarda
domlouvat demoliční četu a vyjednával
podmínky výstavby se stavební firmou, aby
mohl začít stavět základy nového domu. A
protože stavební firma chtěla zaplatit zálohu,
Jarda nelenil a začal se shánět po pojistce,
Zavolal do pojišťovny a domluvil si schůzku s
likvidátorem své pojišťovny, aby si mohl říci o
plnění za škodu. Schůzka s likvidátorem začala
slibně. „Tak jsem tady, voda mi vzala dům,
pojistku mám s sebou, zde je fotodokumentace
a potřebuji alespoň zálohově vyplatit peníze na
stavbu nového domu, stavební firma už je
nachystaná, tak prosím o co nejrychlejší
výplatu, chtějí po mně zálohu na práci.“
Likvidátor pojišťovny střídal pohled do svého
počítače s pohledem do Jardovy smlouvy a
zdálo se, že se mu na tom něco nelíbí. Pořád
něco zkoumal. Další zpráva byla pro Jardu ještě
horší. „Vy tam ale vůbec nemáte pojištěnou
povodeň, tak to Vám bohužel nemůžeme
vyplatit vůbec nic!“ To byla pro našeho Jardu
zdrcující zpráva. Nikdo neví, jak to s Jardou
nakonec dopadlo, ale když Jarda odcházel z
pojišťovny, říkal prý něco o Pavlovi a o rozbití
huby.
Náš příběh jsme vyprávěli pro případ povodně,
čímž se v pojišťovací terminologii rozumí
poškození vodou vystouplou z koryta řeky
nebo vodního díla. Pojišťovny totiž rozlišují
také pojem záplava, což znamená, že voda
poškodila majetek při zaplavení území při
soustředěném odtoku srážkových vod (déšť,
tání sněhu, chod ledu, poškození vodním
dílem). Obvykle se nevztahuje na škody
způsobené spodní vodou.
Naše vyprávění o Jardovi, Pavlovi a vodě
můžeme ovšem také obdobně převyprávět pro
případ jiných živelných katastrof (požár, vítr,
blesk, …), samozřejmě i pro případy krádeže,
loupeže, vandalismu a dalších podobných
událostí, kdy dochází k poškození Vašeho
majetku.
Rada pro Vás: Udělejte si rešerši
těchto pojistných smluv, ať vidíte,
jak dobře nebo špatně máte
pojištěný majetek.
Co se to vlastně Jardovi stalo? Jeden z
oblíbených triků nepoctivých
zprostředkovatelů pojistek je ten, že Vám
nabídnou úsporu na platbě pojistného. Podívají
se na Vaši smlouvu a nabídnou Vám levnější
řešení. Obecně lze říci, že pojišťovny se sice
cenově liší, ale jejich ceny jsou podobné. Pokud
tedy docílíte poloviční sazby, mohlo se stát tím,
že Vám pojišťovací zprostředkovatel navrhl
pojistnou částku nižší, než byla ta původní.
Dobře je tento trik patrný z tabulky níže. U
pojištění nemovitostí je důležité vnímat tři typy
cen u Vaší nemovitosti. První je tržní cena. To
je cena, za kterou by případně byla schopna
nějaká realitní kancelář Vaši nemovitost prodat.
Druhou je reprodukční cena. To je suma, za
kterou byste na původním pozemku postavili
stejnou novou nemovitost. Tato cena může být
stejná jako cena tržní nebo také
několikanásobně vyšší nebo i nižší. Toto je
závislé na konkrétním regionu, kde se Vaše
nemovitost nachází.
29
Jaro 2016
A ta třetí, pro Vás majitele nemovitostí,
nejdůležitější cena je její pojistná hodnota,
přesněji pojistná cena. To je částka, ze které
pojišťovna vychází při výpočtu částky plnění škodné
pojistné události. Tato suma, zvláště u nepříliš
starých nemovitostí, by měla být stejná jako
reprodukční cena a zároveň by nemovitost měla být
pojištěna na nové ceny, jinak pojišťovna může
uplatňovat snížené plnění z důvodu opotřebení
časem. U pojištění nemovitostí je důležité, aby
pojišťovna v případě škody nenamítala
podpojištěním nemovitosti. A k tomu může dojít
právě v případě, když přijde nějaký Pavel a tvrdí
Jardovi, že stačí být pojištěn na cenu tržní. Neznalý
Jarda tomu uvěří, platí nižší pojistné a je spokojený,
protože ušetřil. Pavel je taky rád, protože Jardovi
zrušil starou pojistku a za nově sjednanou inkasoval
svoji provizi. Problém nastane v situaci, která
postihla Jardu. Ztráty v těchto případech mohou být
řádu desetitisíců, ale v případě totálních škod (voda,
požár, vítr) až milionové.
Pojištění domácnosti
Při pojištění chaty či chalupy je stejně jako u jiného
bydlení vždy třeba rozlišovat pojištění nemovitosti a
pojištění domácnosti. K pochopení v čem, je mezi
tím rozdíl, stačí jednoduchý příklad. Představte si
Vaši nemovitost jako věc, kterou můžete vzít do
ruky. Pokud ji obrátíte, tak vše, co by z ní vypadlo,
náleží do pojištění domácnosti (pračka, lednice,
nábytek, knihy, oblečení a podobně). Vše co zůstane
uvnitř, pak spadá pod pojištění nemovitosti (zdi,
přišroubovaná kuchyňská linka, vestavěné skříně).
Svíčka zapálila chatu
Pan Roman si na své chatě zapálil svíčku a na chvíli
odešel na zápraží. Svíčku dal jen tak na stůl, ta se
tam převrátila na koberec a v místnosti došlo k
malému požáru. Naštěstí si toho hned všiml a
plameny uhasil. K žádným velkým škodám nedošlo,
jen nový koberec a ubrus za pár korun. Na co
všechno má Roman od pojišťovny nárok?
Řešení:
V tomto případě by pojišťovna vyplácela z jednoho
ze základních rizik, tedy z rizika požáru. Od
pojistného plnění by se pak případně odečetla
sjednaná spoluúčast.
Ale pojišťovna může přistoupit i ke snížení i z
jiných důvodů, podle obecně závazných předpisů je
totiž pojištěný povinen předcházet možným škodám.
V našem případě mohl Roman svým
zodpovědnějším chováním požáru předejít, a proto
by pojišťovna zřejmě snížila pojistné plnění.
Majitel by tedy pravděpodobně nějaké peníze
obdržel, ale snížené nejen o spoluúčast, ale také o
podíl vyjadřující jeho hrubou nedbalost.
Zloděj ukradl sekačku a poničil truhlu
Pan Petr po příjezdu na chalupu zjistil, že jej
navštívil neznámý poberta a ukradl mu jeho
elektrickou sekačku a drobné elektrické nářadí
v celkové hodnotě 25 tisíc korun. Navíc se
snažil odnést z pokoje starožitnou truhlu, která
už byla ale nad jeho síly, přesto ji poškodil. Petr
zavolal policii a vše i s policejním protokolem
nahlásil své pojišťovně. Co by měla jeho
pojistná smlouva obsahovat, aby se dočkal
náhrady?
Řešení:
Ukradené věci patří do domácnosti. Musí být
tedy pojištěna domácnost, nejenom nemovitost.
Nehoda by se řešila v rámci rizika krádeže nebo
odcizení (záleží na tom, jak pojišťovna riziko
nazývá). Při jeho sjednání si nezapomeňte zjistit
předem, jaké zabezpečení Vaší chaty či chalupy
pojišťovna vyžaduje. V případě
nedostatečného zabezpečení může pojišťovna
odmítnout vyplatit náhradu za ukradené věci,
nebo bude výplat peněz krátit.
U chat a chalup obvykle platí, že požadavky
pojišťovny na zabezpečení bývají přísnější než
u bytu nebo domu, kde se běžně bydlí.
Rekreační nemovitosti bývají po nějakou dobu
opuštěné, roste tak příležitost pro „nezvanou
návštěvu“.
Konkrétní nároky na minimální zabezpečení se
mají pojišťovny různé. Nemusí vyžadovat jen
uzamknutí všech vstupních dveří, ale také
zabezpečení oken. Nechte si předem vysvětlit,
kolik a kdy pojišťovna uhradí, když její
požadavky splníte, i pokud ne. Vyplatí se
porovnat náklady na zabezpečení, výši
pojistného a cenu věcí, které případný zloděj
může ukrást. Toto porovnání by si měl pak
každý zvážit sám za sebe. Investovat do
zabezpečení je sice ideální a pojistit je možné
téměř vše, ale s tím souvisí i výše pojistného.
Jaká je například pravděpodobnost, že odnese
krbová kamna nebo sporák na tuhá paliva,
jejichž hmotnost mnohdy přesahuje i 100 kg?
Anebo že ukradne velké skříně nebo postele či
jiné cennější kusy? Pojistné se liší také podle
toho, zda je chalupa na samotě, v takovém
případě je dražší, nebo v obci, kde je více lidí.
Zloděj nejen způsobí škodu krádeží, ale i něco
při své cestě poničí (např. okna). Škoda by se
řešila v rámci pojištění krádeže, nebo
vandalismu. Obě rizika jsou sjednávána
pohromadě. Riziko krádeže ale obvykle není
30
Jaro 2016
součástí základních produktů a je třeba se
připojistit, nebo zvolit pojištění se širším krytím.
Voda z prasklého zmrzlého potrubí
vytopila chatu
Pan Jakub odjel v neděli ze své chaty. Po
několika dnech prasklo mrazem vodovodní
potrubí a vytékající voda poškodila chatu, ale
hlavně její vybavení. Kdy by Martin dostal za
škodu zaplaceno?
Řešení:
Tento typ škody spadá do rizika nazývaného
vodovodní škody. V našem konkrétním případě
by zřejmě došlo ke krácení částky, možná by
muž nedostal nic. Proč? Problém je v novém
Občanském zákoníku, který dává lidem
povinnost předcházet škodám. Pojišťovna by
argumentovala tím, že majitel měl před svým
odjezdem vodu z vodovodního systému
vypustit a uzavřít přívod vody. V případě, že se
jedná o nemovitost, kde vlastníci používají
vlastní studnu a čerpadlo, je vhodné čerpadlo
vypnout a otevřít kohoutky tak, aby většina
vody vytekla. Tím by se škoda způsobená
prasklým potrubí minimalizovala. V zimních
měsících je nutné vodu z potrubí vypustit
úplně, aby nedošlo k poškození mrazem.
Podobná pravidla platí také pro případy, kdy se
pro ohřev vody používá elektrický ohřívač.
Hlavně v zimních měsících by měl být zapnut
aspoň tak, aby nezamrzl.
Skleník rozbily kroupy
Paní Eva přijela v pátek s rodinou na chalupu
a zjistila, že ve středu krupobití poškodilo
několik skleněných tabulí skleníku. Co by měla
její smlouva obsahovat, aby došlo k plnění
škodní události?
Řešení:
Samostatné pojištění skleníku není běžné, ale je
možné ho připojistit k pojištěné nemovitosti.
Ale pozor, každá pojišťovna to má jinak
nastaveno.
Jsou dvě možnosti. Buď pojišťovna uzavře
pojistku skleníku jako vedlejší (ostatní) stavbu,
pak by se na něj vztahovala stejná pravidla jako
k hlavní stavbě. V případě paní Evy tedy včetně
rizika krupobití, bylo-li sjednáno. Obecně platí,
že když je skleník pojištěn jen v rámci základní
pojistky, nevztahuje se na něj pojištění skel.
Nebo pojišťovna skleněné výplně pojistí pouze
v rámci pojištění skla, a pak je nutné to
připojistit. Jaký je mezi oběma typy pojištění
rozdíl? Pojištění skla zahrnuje všechna rizika,
která nejsou ve výlukách (pojištění se označuje
také jako „all risk“), kdežto u druhé varianty se
pojištění vztahuje pouze na přesně vyjmenovaná
rizika.
Při uzavírání smlouvy si tedy nechte vysvětlit, co
vše se skrývá ve výlukách k pojištění nemovitosti a
také k připojištění skla. Minimalizujete tím možnost,
že budete při nehodě na chatě nemile překvapeni.
Pojištění odpovědnosti v běžném
občanském životě
Velká část z nás vnímá tento produkt jako tzv.
„pojistku na blbost“, jinými slovy, když
někomu „něco“ způsobím svým konáním, tak
pojišťovna za mě škodu zaplatí.
Asi takto se setkávám s nejčastější odpovědí na
téma, k čemu tento produkt slouží. V tomto
článku se zaměříme na pojištění odpovědnosti,
které nás ochrání při škodě, kterou způsobíme
v běžném občanském životě nebo z titulu
vlastnictví nemovitosti. Tento produkt může
být sjednán samostatně či v kombinaci s
pojistkou na rodinný dům či domácnost.
Pojďme chvíli do teorie a poté na příklady
plnění.
Co vše tento produkt řeší?
Tento produkt nás ochrání v případě, kdy
způsobíme někomu škodu, za kterou
odpovídáme a kterou jsme povinni nahradit, či
zaplatit. Taková škoda může být způsobena
nejen na majetku, ale také na zdraví či životě.
Mezi typické příklady pojistného plnění, se
kterými se nejčastěji v praxi setkáváme, je, že
klienti vědí, že pokud jejich dítě rozbije zboží v
obchodě, pokud vytopí svého souseda
prasklým přívodem vody k pračce anebo při
rekreačním sportu někoho zraní či poškodí
majetek, tak pojišťovna škodu zaplatí.
V rámci jednoho produktu zpravidla bývají
pojištěny všechny osoby žijící s pojištěným v
jedné domácnosti, nejčastěji tedy jde o manžela
(ku), druha (družku) a děti, případně i
domácího mazlíčka. Pojišťovna neplní v
případě, že škodu si rodinní příslušníci způsobí
navzájem.
Jak již bylo zmíněno, produkt kryje čtyři různé
pojistné limity – pro škody na zdraví
31
Jaro 2016
(nejdůležitější), pro škody na majetku a pro
škody zahrnuté do regrese zdravotní pojišťovny
a dle nového občanského zákoníku nově i
psychické újmy. Regresy označují peněžní
náhrady za již poskytnutou zdravotní péči a
léčiva, které zdravotní pojišťovna dodatečně
vymáhá na tom, kdo autonehodu, pracovní
úraz, onemocnění či poranění svým činem nebo
jinak prokazatelně zavinil.
Pojištění občanské odpovědnosti kryje obvykle
následující škody způsobené při: běžné
občanské činnosti, provozu domácnosti,
rekreačním sportu, cyklistice, výkonu
vlastnických práv, svépomocných stavebních
pracích, v důsledku držby budovy, stavby nebo
bytu, používáním legálně držených zbraní s
výjimkou myslivosti a další
Jako příklad zde uvedeme příběh, který se mohl
stát kdekoliv a kdykoliv, ten náš se stal,
bohužel, se špatným koncem.
K létu patří pochopitelně pobyt na chatách a
chalupách. Asi každý z Vás, kdo vlastní
nějakého toho domácího mazlíčka, hlavně, v
našem případě, psa, byl někdy v životě na chatě,
chalupě, ať už vlastní nebo na návštěvě u přátel
i se svým domácím mazlíčkem a každý ví, co
někteří pejsci někdy dokážou.
Jednou se takhle stalo, že si naše rodinka i se
svým jezevčíkem Ferdou vyjela na svoji
chalupu. Kolem chalupy vede cyklostezka, po
které jezdí za pěkného počasí spousta cyklistů.
Ferda jako vzorný hlídač jednou po ránu vyběhl
s halasným štěkotem ven z branky a štěkal na
projíždějící cyklistickou rodinku. Malý Jirka se
ho lekl, spadl z kola do příkopu tak nešťastně,
že se mu stal vážný úraz. Jirkova diagnóza byla
bohužel tragická - zlomená páteř, tzn.:
celoživotní upoutání na invalidním vozíku.
Náklady na pojistné plnění bylo stanoveno
takto: Bolestné 1 mil Kč, Ztížení společenského
uplatnění 2 mil Kč, Náklady na péči o vlastní
osobu 3 mil Kč, Náklady léčení zdravotní
pojišťovny 1 mil Kč
V podstatě Ferda zapříčinil zdánlivě banální
pád z kola, který měl ale fatální následky a
poznamenal hned minimálně dva lidské životy
najednou: malého Jirky, který bude celý život
upoután na lůžku nebo invalidním vozíku a
majitele malého jezevčíka Ferdy, který nese
svou vinu z titulu jeho vlastnictví. Naštěstí byl
majitel psa pro tyto případy pojištěn
odpovědnostní pojistkou a tak všechny náklady
zaplatila pojišťovna.
Závěrem
Pojištění odpovědnosti v občanském životě je
dle našeho názoru velmi podceňovaný
produkt, zvláště co se týče výše pojistných
limitů. Pokud vznikne škoda na hmotném
majetku, nebývá to ještě taková tragédie, ale to
nejcennější a nejdražší co máme je naše vlastní
zdraví a náš vlastní život, to nám už nikdo
nevrátí a příklady, které jsme zde zmínily, se
může bohužel stát jen jednou v životě, a
zároveň nás poznamenat na celý náš život.
Tento článek připravil pro naše čtenáře
Tomáš Faistauer, specialista na pojištění u
společnosti Inveset.
www.inveset.cz
www.ekofarma-natural.cz
JSME JEDNA
VELKÁ
RODINA
REKLAMA V TOMTO ČÍSLE
www.zahradnictviusti.cz
www.ezs-ul.cz
www.remoska.cz/
www.inveset.cz
www.janatasro.cz
www.ekofarma-natural.cz/
českýchalupář.cz
portál o chataření a chalupaření
...je důležité mít správné kořeny