Validace kyvetových testů pro analýzu pitné vody

APLIKAČNÍ ZPRÁVA
LABORATORNÍ ANALÝZA
KYVETOVÉ TESTY
PITNÁ VODA
Validace kyvetových testů
pro analýzu pitné vody
V roce 2007 byl Ústav pro poradenství a vývoj v oblasti vodohospodářství
v Porýní-Westfálsku (Rheinisch-Westfälische Institut für Wasser Beratungsund Entwicklungsgesellschaft mbH, IWW) pověřen provedením studie s cílem
zjistit, zda by bylo formálně možné používat kyvetové testy v analýze pitné
vody podle Vyhlášky o pitné vodě z roku 2001 (Trinkwasserverordnung
2001). Studie došla k závěru, že pokud jde o analytické metody, přesnost, správnost a meze detekce u zkoumaných kyvetových testů
LANGE, tyto odpovídají požadavkům vyhlášky o pitné vodě (VPV).
Kyvetové testy jsou tedy v principu vhodné pro úřední analýzu pitné vody.
Autor:
Ralf König
- Diplomovaný inženýr
- Vertical Market Manager
HACH LANGE
2
ANALÝZA PITNÉ VODY_POŽADAVKY
Splňují kyvetové testy legislativní
požadavky týkající se pitné vody?
Akreditace
V principu lze do akreditace zahrnout nestandardizované metody, pokud u nich bylo prokázáno, že jsou vhodné pro uživatele, a pokud
byly v souladu s tím zvalidovány.
¾ Vlastnosti analytické metody musejí splňovat požadavky specifikované v dodatku 5
Vyhlášky o pitné vodě. Kromě základního
ověření vhodnosti těchto metod (např. prostřednictvím této studie) musí laboratoř také
předložit zjednodušené ověření, že splňuje
požadavky s ohledem na charakteristiky.
¾ Testovací metodu musí schválit akreditační orgán v rámci akreditačního procesu
(ISO 17025) a je třeba ji zahrnout do osvědčení (nebo do dodatku k osvědčení).
¾ V této souvislosti je nutné prokázat vhodnost metody pro příslušný účel (v souladu
s paragrafem 5.4 normy ISO 17025). Laboratoř
nebo výrobce testu (je-li to nutné) musejí
provést potřebnou validaci.
¾ Laboratoř pro danou metodu provede
sjednané interní (kontrolní karty) a externí
zajištění jakosti (úspěšná účast v okružních
testech).
¾ Nakonec musí notifikační orgán formálně
potvrdit nebo nostrifikovat dodržování výše
zmíněných požadavků v souladu s paragrafem
15 (5) příslušné vyhlášky o pitné vodě.
Jsou-li tato kritéria splněna, neexistuje už
žádná zákonná překážka pro začlenění kyvetových testů mezi interní metody laboratoře.
www.hach-lange.com
Základní informace
V Německu se úřední analýzy pitné
vody řídí zákonem. Smějí je provádět pouze notifikované laboratoře se
zvláštním osvědčením za využití metod,
které jsou specifikovány podle vyhlášky o pitné vodě. Vzhledem k tomu, že
německá vyhláška o pitné vodě z roku
2001 začleňuje téměř celý obsah
Evropské směrnice o pitné vodě, většina jejích podmínek a požadavků platí
v obdobné formě i v ostatních členských zemích EU.
Na rozdíl od odpadních vod legislativa
týkající se pitné vody nestanoví žádné
konkrétní metodologické požadavky.
V principu lze použít jakoukoli metodu,
která poskytne dostatečně spolehlivé
výsledky a jejíž statistické charakteristiky splní požadavky dodatku 5,
paragrafu 15 příslušné vyhlášky o pitné
vodě. Mezi statistické charakteristiky
(SCh) patří správnost, přesnost a mez
detekce, které se vyjádřují jako podíl
mezní hodnoty v procentech (v tomto
případě 10 %). Dalším neméně důležitým kritériem z hlediska schválení
metody je to, že alternativní metoda
musí splňovat obecně uznávané technické normy. Kromě toho laboratoř,
která chce používat kyvetové testy
coby alternativu standardizovaných
metod, musí mít platnou akreditaci
podle normy DIN ISO 17025.
Požadavky týkající se akreditace
Pokud zákazník metodu nespecifikuje,
analytická laboratoř je povinna používat nejvhodnější analytické metody
[3]. Tyto metody musejí být uvedeny
buď v mezinárodních, regionálních či
národních normách, musejí pocházet
od uznávaných technických organizací,
musejí být publikovány v odborných
časopisech nebo je musí jasně popsat
výrobce metod (např. kyvetové testy).
Lze také použít metody, které laboratoř
vyvine nebo zavede, jsou-li tyto metody
vhodné pro zamýšlené použití a jsou-li
náležitě zvalidovány. Zákazník musí být
o zvolené metodě informován.
Základní validace kyvetových
testů
Validace analytické metody se provede
tak, že se zjišťuje
- nejistota měření
- mez detekce a mez stanovitelnosti
- selektivita
- linearita
- přesnost
- správnost
- robustnost vůči vnějším vlivům (křížová sensitivita, vliv matrice vzorku)
Kromě toho by alternativní metoda měla
poskytnout výsledky, které jsou srovnatelné s výsledky získanými pomocí
odpovídající standardní metody.
3
Všechna měření se provádějí na
spektrofotometru HACH LANGE
DR 5000 UV-VIS (viz obr. 1).
Při základní kalibraci byly použity kalibrační roztoky, které byly připraveny
obohacením roztoků bez matrice (ultračistá voda) stanovovanými analyty [1].
Pro obohacení byly použity certifikované
referenční materiály. Mez stanovitelnosti
byla určena v průběhu 10 dní měřením
deseti kalibračních roztoků, jejichž koncentrace se úměrně zvyšovala od nejnižší koncentrace rozsahu měření kyvetového testu. Celkový rozsah měření byl
zvalidován změřením dalších dvou až
pěti kalibračních roztoků až po nejvyšší
koncentraci rozsahu měření.
V rámci validace kyvetových testů byly
hodnoceny základní kalibrační údaje,
které byly použity pro výpočet těchto
specifikací metody.
¾ Kalibrační funkce a statistické
charakteristiky,
- Gradient (b, míra citlivosti),
- Intercept
- Směrodatná odchylka rozdílů
(sy, rozptyl naměřených hodnot
kolem regresní přímky)
- Směrodatná odchylka metody
(sx0, absolutní přesnost kalibrace)
- Variační koeficient metody (Vx0, relativní standardní odchylka metody,
relativní přesnost kalibrace)
¾ Ověření linearity
¾ Stanovení meze detekce a meze
stanovitelnosti podle normy
DIN 32645
Byla také zkoumána shoda rozptylů
v rozsahu měření.
Statistické charakteristiky byly vypočítány pomocí „Programu statistické kontroly
analytických dat – SQS“ (verze 1.51,
Perkin Elmer, Rodgau-Jügesheim).
č.
Parametr
Kyvetový test LANGE
Standard
1
Hliník
2
Amonium
3
4
Chlór, volný
(po dezinfekci)
Chlór, celkový
5
Železo, stopy
6
Mangan, stopy
7
Dusičnany
8
Dusitany, stopy
LCK301
(Chromazurol S)
LCK304
(Indofenolová modř)
LCK310
(DPD)
LCK310
(DPD)
LCK521
(1,10-fenantrolin)
LCW532
(PAN indikátor)
LCK339
(2,6-dimethylfenol)
LCK541
(Diazotace)
DIN ISO 10566
(pyrokatecholová violeť)
DIN 38406-5
(Indofenolová modř)
DIN EN ISO 7393-2
(DPD)
DIN EN ISO 7393-2
(DPD)
DIN 38406 E1-1
(1,10-fenantrolin)
DIN 38406 E2
(Formaldoxim)
DIN38405 D9-1
(2,6-dimethylfenol)
DIN EN 26777
(Diazotace)
9
Orthofosforečnany
LCK349
(Molybdenová modř)
DIN EN ISO 6878
(Molybdenová modř)
Obr. 1: Spektrofotometr DR 5000 s dotykovou
obrazovkou, rotačním odečtem čárového kódu
a automatickou detekcí chyb pro spolehlivé
vyhodnocení všech kyvetových testů LANGE
Rozsah měření
kyvetového testu
0,02–0,5 mg/l
Mezní hodnota
dle VPV
0,2 mg/l
SCh (%)
PC (mg/l)
10
0,02
0,02–2,5 mg/l
0,5 mg/l
10
0,05
0,05–2 mg/l
-
-
0,05–2 mg/l
min. 0,1 mg/l,
max. 0,3 mg/l
-
-
-
0,01–1 mg/l
0,2 mg/l
10
0,02
0,005–0,5 mg/l
0,05 mg/l
10
0,005
1–60 mg/l
50 mg/l
10
5
0,005–0,1 mg/l
0,5 mg/l nebo
0,1 mg/l na
odtoku z ČOV
6,7 mg/l
10
0,01
-
-
0,15–4,5 mg/l
Tabulka 1: Metodologie, limitní hodnoty a statistické charakteristiky (SCh) zvolených parametrů analýzy v souladu s Vyhláškou o pitné vodě z roku 2001 (VPV)
ANALÝZA PITNÉ VODY_VALIDACE
Validace kyvetových testů: přesnost
Přesnost
Vyhodnocení přesnosti metody
pomocí variačního koeficientu
metody
Variační koeficient metody (relativní
směrodatná odchylka metody, Vx0)
slouží k vyhodnocení přesnosti kalibrace. Variační koeficient metody odráží
kvalitu metody testu. Navíc umožňuje
porovnat analytické metody, které mají
různý rozsah měření.
¾ Variační koeficienty metod
u zkoumaných kyvetových testů
(obr. 3) nepřekračují 3 %. Metody tedy vykazují dobrou až velmi
dobrou přesnost.
Zvláště je třeba zdůraznit, že variační
koeficienty u kyvetových testů na amonium, železo, dusičnany a fosforečnany
jsou prokazatelně pod hodnotou 1 %,
což značí, že tyto kyvetové testy jsou
opravdu velmi přesné.
Obr. 2: Pěticentimetrová pravoúhlá kyveta pro
přesné stanovení stopového množství železa,
manganu a dusitanů
Variační koeficienty metody u kyvetových testů
3
2,5
2,21
2,2
2,13
1,84
Vx0 (%)
2
1,5
1,19
1
0,70
0,74
0,51
0,42
0,5
y,
Du
41
K5
LC
LC
sit
an
Du
39
K3
sto
py
K3
fo 49
sfo Or
re tho
LC
čn
K3
an 10
y
Ch
lór
LC
,v
K3
oln
10
ý
Ch
lór
,c
elk
ov
ý
ny
sič
na
sto
n,
ga
2
53
W
LC
LC
an
M
Že
21
K5
LC
py
py
sto
lez
Am
LC
K3
04
01
K3
o,
on
Hl
iní
ium
k
0
LC
4
Obr. 3: Variační koeficienty metody (Vx0) kyvetových testů LANGE (základní kalibrace)
www.hach-lange.com
Přesnost analýzy při mezní
hodnotě (≤10 %)
V analytické chemii přesnost metody
závisí na koncentraci analytů a snižuje se s tím, jak se hodnota blíží dolní
mezi rozsahu měření. Podle zákonných
požadavků týkajících se pitné vody se
výsledky schválených metod měření
nesmějí lišit o více než 10 % od mezních hodnot, které stanoví legislativa.
Statistické charakteristiky stanovené
pro přesnost v příslušné vyhlášce o pitné vodě se týkají koncentrace parametru při mezní hodnotě. Cílem je zajistit,
že použitá analytická metoda bude
přinejmenším vhodná pro spolehlivou
detekci analytu v koncentraci rovnající
se mezní hodnotě.
Analytická přesnost kyvetových testů
byla vypočítána pomocí „Programu
pro statistickou kontrolu analytických
dat – SQS“ (verze 1.51, Perkin Elmer,
Rodgau-Jügesheim) a za využití dat ze
základní validace.
¾ Všechny validované kyvetové
testy, pro něž jsou statistické
charakteristiky stanoveny ve
vyhlášce o pitné vodě (hliník,
amonium, železo, mangan, dusitany a dusičnany), mají vysokou
úroveň analytické přesnosti při
mezní hodnotě. Všechny poskytují výsledky, které nepřekračují
maximální odchylku 10 %.
V případě amonia, hliníku, železa
a dusičnanů je rozptyl výsledků nižší
než 3 %. Vyhláška o pitné vodě nestanoví žádné statistické charakteristiky
pro chlór (volný/celkový) a orthofosforečnany.
5
Přesnost za podmínek
opakovatelnosti
Dalším cílem z hlediska kvality rutinních
analýz je zajistit stálou a dlouhodobou
přesnost a správnost výsledků analýzy. Přesnost metody byla zkoumána
a vyhodnocena v průběhu 2 až 3 týdnů
na základě systematicky prováděných,
opakovaných kontrolních analýz (celkem deset analýz, s dvojím stanovením) u obohacených reálných vzorků
pitné vody a v různých dnech měření.
Pro tento účel byla vypočítána směrodatná odchylka v rámci série (dvojité
stanovení na den měření) a také celková směrodatná odchylka mezi sériemi
podle publikované metody autorů Funk
a kol. [5].
¾ Za podmínek opakovatelnosti
všechny zkoumané kyvetové testy vykazují dobré až velmi dobré
výsledky.
Nebylo zjištěno, že by se výsledky analýzy měnily s časem.
Robustnost: vliv šarže reagentu
na přesnost
Robustnost odráží relativní necitlivost
analytické metody na změny celkových
analytických podmínek. Robustnost
kyvetových testů byla zjištěna pomocí
reagentů z různých výrobních šarží.
Provádělo se trojí stanovení standardního roztoku v roztoku bez matrice
(ultračistá voda) za využití kyvetových
testů ze dvou různých výrobních šarží
za podmínek opakovatelnosti.
Průměrné hodnoty ve dvou sériích
měření (v každém případě N=3) s rozdílnými šaržemi reagentů se liší jen
nepatrně.
U všech zkoumaných kyvetových testů
je relativní směrodatná odchylka (míra
rozptylu) pro všechny naměřené hodnoty (N=6) dobrá až velmi dobrá. Relativní směrodatná odchylka pro všechny
metody nepřekračuje hranici 3 %.
¾ Šarže reagentu nemá na přesnost prokazatelný vliv.
Správnost
Stanovení výtěžnosti
Správnost je mírou odchylky mezi
naměřenou hodnotou (nebo průměrem
několika měření) a správnou (skutečnou) hodnotou. Ta je způsobena systematickou chybou.
Při stanovení správnosti kyvetových
testů jsou analyty obohaceny certifikovanými referenčními materiály, kdy jsou
vytvořeny reálné matrice pitné vody [1].
Obohacené zkušební roztoky byly analyzovány šestkrát pomocí kyvetových
testů za podmínek opakovatelnosti.
Správnost byla stanovena na základě
výtěžnosti poté, co naměřené hodnoty byly zkontrolovány na přítomnost
odlehlých hodnot (Grubbsova metoda,
P=99 %). Výtěžnost odpovídá průměru
naměřených hodnot (N=6) vyjádřených
jako procentuální podíl cílové koncentrace obohacených analytů.
Obr. 4: Kyvetový test na stanovení volného
a celkového chlóru LCK310
Obr. 5: Kyvetový test na stanovení
orthofosforečnanů LCK349
6
ANALÝZA PITNÉ VODY_VALIDACE
Validace kyvetových testů: správnost
Hodnoty výtěžnosti zkoumaných
kyvetových testů leží v intervalu
92,5–102 %.
¾ Splňují tudíž podmínky příslušné vyhlášky o pitné vodě s ohledem na požadavek správnosti
(10% odchylka relativně k limitní
hodnotě).
Obr. 6: Ideální pro stanovení nízkých koncentrací manganu – LCW532
LCK/Parametr
LCK301 Hliník
LCK304 Amonium
LCK310 Chlór, volný
LCK310 Chlór, celkový
LCK521 Železo, stopy
LCW532 Mangan, stopy
LCK339 Dusičnany
LCK541 Dusitany, stopy
LCK349 Orthofosforečnany
Výtěžnost (%)
91,8
98,2
94,9
91,5
99,2
98,0
100,8
91,2
97,6
Tabulka 2: Výtěžnost u kyvetových testů LANGE
v ultračisté vodě
www.hach-lange.com
Výtěžnost v různých matricích
Jedním z klíčových kritérií kvality testovací metody je její vhodnost pro
použití s reálnými vzorky. Vlivy matrice
a jednotlivé kroky se mohou projevit
zvýšenou nepřesností anebo stálou
nebo proporcionální systematickou odchylkou výsledků analýzy od
„správných“ hodnot. Výpočet funkce
výtěžnosti ve speciální matrici pitné
vody představuje vhodný způsob,
jak stanovit vliv matrice. Reálná pitná
voda coby matrice byla obohacena
standardními roztoky s obsahem chlornanu (0,8 mg/l volného Cl2), vápníku
(365 mg/l CaCO3 = 20°dH), železa
(2 mg/l Fe) a manganu (1 mg/l Mn).
Pro každý kyvetový test byla sestrojena
závislost výtěžnosti v celém rozsahu
měření za využití čtyř matric pitné vody.
Hodnoty výtěžnosti u všech zkoumaných kyvetových testů se pohybovaly
mezi 90 a 100 % a splnily požadavky
Vyhlášky o pitné vodě z roku 2001
týkající se „správnosti“.
Výjimkou byl kyvetový test na hliník,
který poskytl výtěžnost pouze 85,1 %
v matrici s manganem.
Nejvyšší hodnoty výtěžnosti v celé škále matric byly pozorovány u kyvetových
testů na železo a orthofosforečnany
(96,9–98,6 %).
¾ Výtěžnosti u všech metod jsou
dobré až velmi dobré podle typu
matrice.
Kontrola meze stanovitelnosti
(podle normy DIN 32645)
Dodatek 5 příslušné vyhlášky o pitné
vodě definuje statistické charakteristiky pro mez detekce jako procentuální
podíl mezní hodnoty. Mez detekce je
nejnižší koncentrace analytu, kterou
lze stanovit kvalitativně, zatímco limit
stanovitelnosti je nejnižší koncentrace
analytu, kterou lze stanovit kvantitativně. Mez stanovitelnosti je nejnižší
koncentrace, při níž měření splňuje
definovaný požadavek přesnosti.
Vzhledem k tomu, že při analýze pitné
vody se analyty stanovují kvantitativně
(tj. jako koncentrace), pro účely této
validace a pro vyhodnocení účinnosti
testovací metody se používala spíše
mez stanovitelnosti nežli mez detekce.
Mez stanovitelnosti byla stanovena podle normy DIN 32645 (metoda kalibrační
závislosti) změřením 10 standardních
kalibračních roztoků s rovnoměrně
vzrůstající koncentrací od dolní koncentrace rozsahu měření testovací metody
HACH LANGE v průběhu 10 dní.
7
¾ Kyvetové testy pro stanovení
hliníku, amonia, železa (stopy),
manganu (stopy), dusičnanů
a dusitanů (stopy) splňují specifikaci statistických charakteristik
pro mez detekce.
V případě parametrů jako „chlór“ (volný
a celkový) a „orthofosforečnany“ nejsou
ve Vyhlášce o pitné vodě z roku 2001
specifikovány žádné statistické charakteristiky. Meze stanovitelnosti u těchto
metod jsou v intervalu, který odpovídá
standardním fotometrickým metodám.
Porovnání kyvetových testů se
standardními fotometrickými
metodami
Tato studie je založena na porovnání
statistických charakteristik obou metod
(kyvetové testy oproti standardním fotometrickým metodám). Statistické charakteristiky fotometrických metod byly
stanoveny zvlášť v rámci studie [1].
Pro účely vyhodnocení srovnatelnosti
výsledků analýzy reálných vzorků byly
za podmínek opakovatelnosti a za
využití kyvetových testů a standardizovaných fotometrických metod provedeny šestinásobné analýzy vzorků
pitné vody obohacené matricí. U všech
zkoumaných standardních fotometrických metod a u všech zkoumaných
kyvetových testů se hodnoty výtěžnosti v matrici pitné vody (správnost)
pohybovaly mezi 91,0 a 103,8 % Pro
všechny zkoumané metody se relativní
směrodatná odchylka v rámci série za
podmínek opakovatelnosti (přesnost)
nacházela v intervalu 0,29–2,6 % a lze
ji tedy považovat za velmi dobrou až
dobrou.
Č.
Zkoumaný kyvetový test
Mez stanovi- Mez detekce
telnosti (mg/l) (%)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
LCK301
LCK304
LCK310
LCK310
LCK521
LCW532
LCK339
LCK541
LCK349
0,017
0,0086
0,016
0,022
0,01
0,004
0,44
0,0063
0,045
Rozsah měření
kyvetového
testu v mg/l
Hliník
0,02–0,5
Hliník
0,02–2,5
Chlór, volný
0,05–2
Chlór, celkový
0,05–2
Železo, stopy
0,01–1
Mangan, stopy
0,005–0,5
Dusičnany
1–60
Dusitany, stopy
0,005–0,1
Orthofosforečnany 0,15–4,5
8,5
1,7
16
22
5
8
0,88
6,3
0,67
SCh u meze
detekce dle
VPV (%)
10
10
10
10
10
10
-
Tabulka 3: Meze detekce u zkoušených kyvetových testů LANGE ve srovnání s příslušnými SCh
vyhlášky o pitné vodě
Výjimkou je standardní metoda fotometrického stanovení dusičnanů, protože
variační koeficient této metody (4,9 %)
je prokazatelně nad hranicí 3 %.
Všechny ostatní hodnoty však vyhovují. Je vidět, že přesnost kyvetových
testů na mangan a dusičnany je lepší
než v případě standardní fotometrické
metody.
¾ Obecně lze říci, že meze stanovitelnosti kyvetových testů jsou
řádově stejné jako u standardizovaných fotometrických metod.
Obr. 7: Kyvetový test LCK521 (železo, stopy)
ANALÝZA PITNÉ VODY_SHRNUTÍ
Závěrečné vyhodnocení validace
¾ Kyvetové testy pro stanovení
hliníku, amonia, železa (stopy),
manganu (stopy), dusičnanů
a dusitanů (stopy) vyhovují požadavkům Vyhlášky o pitné vodě
z roku 2001 s ohledem na správnost, přesnost a mez detekce
v rámci statistických charakteristik. Všechny statistické charakteristiky jsou pod hranicí 10 %.
Na základě stanovených statistických
charakteristik jsou tyto kyvetové testy
v zásadě vhodné k použití při analýze
pitné a neupravené vody.
Vyhláška o pitné vodě z roku 2001
nestanoví žádné statistické charakteristiky pro tři zkoumané kyvetové testy
HACH LANGE: chlór (volný), chlór (celkový) a orthofosforečnany.
Statistické charakteristiky pro kyvetový
test na stanovení orthofosforečnanů
(správnost, přesnost a mez stanovitelnosti) jsou všechny pod hranicí 10 %.
Tento kyvetový test by tudíž také splnil
tři charakteristiky účinnosti a vyhověl
by příslušným kritériím.
V případě kyvetových testů na chlór
(volný) a chlór (celkový) je přesnost
a mez stanovitelnosti nad 10 %
a správnost je pod 10 %.
Kyvetový test LANGE
LCK301
LCK304
LCK521
LCW532
LCK339
LCK541
Hliník
Amonium
Železo, stopy
Mangan, stopy
Dusičnany
Dusitany, stopy
Princip měření
je podobný jako
u standardu
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Odchylka
správnosti
≤10 %
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Odchylka
přesnosti
≤10 %
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Mez odchylky
stanovitelnosti
≤10 %
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Tabulka 4: Statistické charakteristiky kyvetových testů LANGE
Literatura
Obr. 8: Kyvetový test na stanovení dusičnanů
LCK339
Z tohoto výsledku vyplývá, že statistické charakteristiky jsou většinou řádově
stejné jako u standardních fotometrických metod. Je to způsobeno omezenou stabilitou kontrolních roztoků
standardu, které se musejí připravit
čerstvé a jsou tudíž nezávislé na typu
analytické metody.
[1] Prüfung und Bewertung ausgewählter HACH
LANGE–Prüfverfahren für die Untersuchung
von Trinkwasser gemäß Trinkwasserverordnung 2001, 2008, IWW Rheinisch-Westfälisches Institut für Wasser Beratungs- und
Entwicklungsgesellschaft mbH, Moritzstraße
26, 45476 Mülheim an der Ruhr
[2] Verordnung über die Qualität von Wasser
für den menschlichen Gebrauch (Trinkwasserverordnung – TrinkwV 2001) vom 21. Mai
2001; BGBl., Teil I, Nr. 24 vom 28.05.2001,
S. 959 - 980
[3] DIN EN ISO/IEC 17025: 2005-08; Allgemeine Anforderungen an die Kompetenz von
Prüf- und Kalibrierlaboratorien (ISO/IEC
17025:2005); Deutsche und Englische Fassung EN ISO/IEC 17025:2005
[4] Liste der Aufbereitungsstoffe und Desinfektionsverfahren gemäß § 11 Trinkwasserverordnung 2001, Umwelt Bundesamt 2004
[5] Qualitätssicherung in der Analytischen Chemie, Funk W., Dammann V., Donnevert G,
2005; Wiley-VCH, Weinheim
DOC042.85.20035.Apr09
Ve validační studii IWW bylo experimentálně zvalidováno devět fotometrických kyvetových testů LANGE a jejich
statistické parametry byly zkoumány
a vyhodnoceny se zřetelem na požadavky příslušné vyhlášky o pitné vodě
z roku 2001.