aktuálne problémy lesného škôlkarstva, semenárstva a

Transkript

aktuálne problémy lesného škôlkarstva, semenárstva a
NÁRODNÉ LESNÍCKE CENTRUM
Stredisko kontroly lesného reprodukčného materiálu
Slovenská lesnícka spoločnosť – člen ZSVTS
AKTUÁLNE PROBLÉMY
LESNÉHO ŠKÔLKARSTVA, SEMENÁRSTVA
A UMELEJ OBNOVY LESA 2007
Zborník abstraktov z medzinárodného seminára,
ktorý sa konal 27. – 28. marca 2007 v Liptovskom Jáne
2 0 0 7
Editori:
Ing. Milan Sarvaš, PhD.
Ing. Miriam Sušková
Vydalo Národné lesnícke centrum – rozsah 51 strán – 1. vydanie – náklad 200 výtlačkov. Neprešlo jazykovou úpravou.
Copyright © Národné lesnícke centrum, 2007
ISBN 978 - 80 - 8093 - 012 - 7
Obsah
Úvod ................................................................................................................................................5
Vyhodnotenie zberových sezón 2005–2006 a 2006–2007 a stav aktuálnych zásob osiva
v OZ Semenoeles
Ján Rak ............................................................................................................................................7
Služby poskytované lesním školkařům Semenářským závodem v Týništi nad Orlicí
Zdenka Hlavová ...............................................................................................................................9
Lesní školkařská činnost a její vybrané aktuální problematiky v České republice
Vladimír Foltánek ............................................................................................................................11
Súčasný stav semenných sadov v Sasku a príklady využitia genetických analýz pri ich hodnotení
Ute Tröber ........................................................................................................................................13
Semenné sady v České republice
Jaroslav Musil, Petr Novák, Jiří Šefl .................................................................................................15
Porovnání kvality semene ze semenných sadů a porostů
Zdeňka Procházková, Lena Bezděčková ............................................................................................17
Urzędowe kontrole terenowe leśnego materiału podstawowego, leśnego materiału
rozmnożeniowego i dostawców leśnego materiału rozmnożeniowego realizowane przez
Biuro nasiennictwa leśnego
Ryszard Dzialuk ..............................................................................................................................19
Program testowania potomstwa wyłączonych drzewostanów nasiennych, drzew doborowych,
plantacji nasiennych i plantacyjnych upraw nasiennych
Jan Matras ......................................................................................................................................21
Taxonomic and genetic differentiation of European oaks and its practical consequences in the
certification of FRM
Sándor Bordács ...............................................................................................................................23
The results of improved poplar’s growing in Hungary in the last ten years
Gáspár Bagaméry ............................................................................................................................25
Potenciál zdrojov lesného reprodukčného materiálu, ich využívanie, produkcia lesného
reprodukčného materiálu a jeho využitie pri obnove lesa na Slovensku
Miriam Sušková, Dagmar Bednárová, Gabriela Debnárová .............................................................27
Podpora lesníctva v rámci Programu rozvoja vidieka na programovacie obdobie 2007–2013
Milan Sarvaš, Peter Hrbáľ ................................................................................................................29
Realizace zákona o lesním reprodukčním materiálu v České republice
Pavel Kotrla, Miloš Pařízek ..............................................................................................................31
Možnosti systémového řešení požadavku EU na kvalitu sadebního materiálu na příkladu lesního
hospodářství ČR
Antonín Jurásek ...............................................................................................................................33
Výskum využitia hydroabsorbentov pri pestovaní sadbového materiálu
Elena Takáčová, Milan Sarvaš, Alžbeta Lengyelová ..........................................................................35
Umelá obnova kalamitných holín sejbou do „vegetačných buniek“
Anna Tučeková .................................................................................................................................37
Klíčenie a rast semenáčikov rodu Alnus z peletizovaného semena
Ľubica Šmelková, Ivana Sarvašová ...................................................................................................39
Poznatky z testovania účinkov symbiotických húb na vývin odrezkov
a odrezkovancov smreka obyčajného
Ivan Repáč .......................................................................................................................................41
Možnosti ovlivnění stability horských lesů způsobem pěstování sadebního
materiálu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) ve školkách
Jan Leugner, Jarmila Martincová .....................................................................................................43
Možnosti ochrany lesních kultur v období přísušku
Oldřich Mauer .................................................................................................................................45
Výskyt škodlivých činiteľov v lesných škôlkach v roku 2005
Valéria Longauerová, Andrej Kunca, Milan Zúbrik, Roman Leontovyč,
Jozef Vakula, Andrej Gubka, Juraj Varínsky, Christo Nikolov ............................................................47
Čo by mali slovenskí „škôlkári“ vedieť o fytokaranténnych sypavkách
Elena Foffová ...................................................................................................................................49
Sústavná rastlinolekárska kontrola v lesných škôlkach
Stanislav Barok, František Hrdina ...................................................................................................51
Úvod
Úspešná umelá obnova lesa a dopestovanie kvalitného a stabilného lesného porastu musí začínať pri produkcii kvalitného lesného reprodukčného materiálu.
Napriek tomu sa problematika lesného semenárstva a škôlkarstva niekedy ocitá
na pokraji záujmu lesníckej prevádzky.
Cieľom seminára, ktorý Národné lesnícke centrum organizuje už šiesty rok, je
predstaviť odbornej verejnosti nielen najnovšie poznatky z oblasti lesného semenárstva škôlkarstva a umelej obnovy lesa, ale poskytnúť aj informácie o riešení
tejto problematiky v zahraničí. Dôležitou súčasťou seminára je aj sprostredkovanie informácií o možnostiach získania finančných prostriedkov zo štrukturálnych
fondov EÚ na financovanie činností v tejto oblasti lesného hospodárstva.
Zámerom organizátorov je osloviť producentov lesného reprodukčného materiálu a vlastníkov alebo užívateľov lesa, ktorí reprodukčný materiál využívajú pri
umelej obnove lesa, a prispieť tak k ich ďalšiemu vzdelávaniu a rozširovaniu poznatkov v tejto oblasti lesného hospodárstva.
Príspevky zahraničných hostí prinesú informácie o témach, ktoré riešia jednotlivé
odborné pracoviská v ich krajinách či už z pohľadu platnej legislatívy, kontrolnej
a výskumnej činnosti v oblasti lesného reprodukčného materiálu, alebo samotnej
produkcie osiva a sadbového materiálu.
Domáce príspevky budú zamerané na informácie z oblasti nových technologických postupov pri produkcii a používaní sadbového materiálu a pri ochrane proti
škodlivým činiteľom v lesných škôlkach.
Organizátori veria, že aj šiesty ročník semináru prinesie pre účastníkov nové poznatky a kontakty, ktoré prispejú k ďalšiemu skvalitneniu činnosti a spolupráce
všetkých zúčastnených.
Miriam Sušková
Vyhodnotenie zberových sezón 2005–2006
a 2006–2007 a stav aktuálnych zásob osiva
v OZ Semenoeles
Ján Rak
Lesy SR, š. p., skoncentrovali lesné semenárstvo do špecializovaného závodu OZ
Semenoles, s cieľom skvalitniť a zracionalizovať zber semena a semennej suroviny a zabezpečiť dostatočné množstvo semena na vypestovanie potrebného množstva výsadby schopných sadeníc na umelú obnovu lesa. Potreba zberu vychádza
z dlhodobejších výhľadových potrieb LSR, š. p., a potrieb neštátnych subjektov
so zámerom vytvorenia dostatočnej zásoby semena na preklenutie neúrodných
rokov so súčasným rešpektovaním legislatívy týkajúcej sa LRM v súvislosti s jeho
získavaním, produkciou a používaním. OZ Semenoles sa v najbližšej budúcnosti
zameria na zvyšovanie kvality svojej produkcie, rozširovanie poskytovaných služieb so zameraním na uspokojovanie požiadaviek zákazníkov tak v rámci Lesov
SR ako aj ostatných subjektov.
Ing. Ján Rak
OZ Semenoles
Pri železnici č. 52
033 19 Liptovský Hrádok
e-mail: [email protected]
Služby poskytované lesním školkařům
Semenářským závodem v Týništi nAD ORLICí
Zdenka Hlavová
Lesní semenářství má historii dlouhou více jak 200 let a procházelo postupným
vývojem. V počátcích se semenářství věnovalo získání velkého množství semen,
postupně byla věnována pozornost technologiím jeho sběru, zpracování a skladování a nakonec genetice. Lesní semenářství má nezastupitelnou roli v lesním
hospodářství, protože obnova lesa je základní podmínkou trvale udržitelného obhospodařování lesů.
Služby Semenářského závodu: oblast zpracování jehličnanů: oddělené skladování
šišek, luštění, čištění a odkřídlování semen, skladování osiva chlazením a mražením, předosevní příprava včetně moření osiva.
Oblast zpracování listnáčů: skladování semenné suroviny, její zpracování suchou
a mokrou cestou, krátkodobé skladování chlazením a dlouhodobé mražením,
předosevní příprava semen.
Ostatní služby: obchod s osivem tuzemským, dovoz semen okrasných dřevin,
banka lesního osiva.
Ing. Zdenka Hlavová
Ing. Martin Plašil
LČR, s. p., Semenářský závod
Za Drahou 191
517 21 Týniště nad Orlicí
e-mail: [email protected]
Lesní školkařská činnost a její vybrané
aktuální problematiky v České republice
Vladimír Foltánek
Produkce sadebního materiálu lesních dřevin v České republice je zajišťována na
1 636,7 ha lesních školek s 1 218,8 ha produkčních ploch a to v převážné míře
prostřednictvím priváních podnikatelských subjektů. Z pohledu Sdružení lesních
školkařů České republiky je v současné době možno za aktuální současné problémy lesního školkařství v České republice považovat především tyto:
• trvající trend poklesu potřeby sadebního materiálu lesních dřevin pro umělou
obnovu lesů,
• nejistotu v uplatnění produkce sadebního materiálu na trhu,
• výkazovou a dokumentační náročnost uplatňovaná právními předpisy vztahujícími se k lesnímu školkařství,
• prakticky neexistující možnost využití podpůrných či stimulačních finančních
fondů k provozní podpoře podnikání v lesním školkařství,
• zřetelný projev vlivů klimatických změn,
• strukturální a typovou rozmanitost subjektů zabývajících se produkcí a zobchodováním sadebního materiálu lesních dřevin,
• nedostatečnou specializovanou profesní přípravu na výkon funkce lesního
školkaře jako povolání.
Ing. Vladimír Foltánek
Sdružení lesních školkařů České republiky
Zemědělská 3,
613 00 Brno
e-mail: [email protected]
11
Súčasný stav semenných sadov v Sasku
a príklady využitia genetických analýz
pri ich hodnotení
Ute Tröber
Semenné sady majú v Sasku pomerne dlhú tradíciu. Ciele, a tým aj drevinové
zloženie, úzko sledovali zmeny v pestovateľských stratégiách. Následkom toho
existuje v Sasku veľký počet semenných sadov z 20 druhov. Najväčšiu časť tvoria
sady z výberových stromov pre produkciu osiva pre prax ako aj pre zachovanie genofondu. Ďalej existuje niekoľko hybridizačných a dva jadrové semenné sady. Pre
zber semena je uznaných 24 sadov v kategórii „kvalifikovaný“ a dva hybridizačné sady v kategórii „testovaný reprodukčný materiál“. Väčšina sadov z listnatých
drevín vzhľadom na nízky vek ešte nefruktifikuje. Po značnom poklese záujmu
o semenné sady v 90-tych rokoch sa situácia momentálne zmenila a záujem o semenné sady rastie.
Ute Tröber
Staatsbetrieb Sachsenforst, Geschäftsleitung
Abteilung 4 – Ressourcenmanagement
Referat 4.2 – Forstgenetik
Bonnewitzer Str. 34
D – 01796 Pirna
e-mail: [email protected]
13
Semenné sady v České republice
Jaroslav Musil, Petr Novák, Jiří Šefl
Historie zakládání a využívání semenných sadů lesních dřevin v ČR má počátek
už v roce 1956, kdy Ing. Dr. Gustav Vincent založil na tehdejším lesním závodě
Vizovice (dnes LČR, s. p., LS Luhačovice) polesí Horní Lhota první pokusnou
výsadbu roubovanců modřínu ve sponu 4 × 4 m na ploše 0,86 ha. V letech 1958–
1960 pak bylo celkem založeno 6,5 ha prvních provozních semenných plantáží
modřínu. Ke konci roku 2006 je v České republice evidováno 146 semenných
sadů o celkové výměře 353,77 ha. Největší výměra sadů je u dřeviny borovice lesní
– 119,67 ha, modřín evropský – 84,80 ha, smrk ztepilý – 67,86 ha.
Přehled o současném pokrytí území ČR semennými sady je možno získat z informačního systému ERMA, který je k dispozici na www.erma.uhul.cz.
Ing. Jaroslav Musil
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Výzkumná stanice Kunovice
Na Záhonech 601
686 04 Kunovice
15
Porovnání kvality semene ze semenných
sadů a porostů
Zdeňka Procházková, Lena Bezděčková
V příspěvku jsou vyhodnoceny základní kvalitativní parametry semen borovice
lesní a modřínu opadavého z porostů fenotypové třídy A, B a semenných sadů.
U borovice byly zpracovány výsledky zkoušek kvality za 9 let (od roku 1997–
2005) a u modřínu za dobu 16 let (1989–2004). Energie klíčení, klíčivost čistých
i plných semen a podíl plných semen u osiva borovice lesní z porostů byly vyšší
nebo se nelišily od osiva ze semenných sadů. Absolutní hmotnost semen z porostů byla nižší než ze semenných sadů, ale v obou případech nižší než průměrné
hodnoty udávané v ČSN 48 1211 (1997). U modřínu opadavého byla energie klíčení, klíčivost čistých i plných semen a podíl čistých plných semen vyšší u osiva
ze semenných sadů v porovnání s osivem z porostů. Naopak osivo z porostů mělo
vyšší absolutní hmotnost než osivo ze semenných sadů.
Prom. biol. Zdeňka Procházková, CSc.
Ing. Lena Bezděčková
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Výzkumná stanice Kunovice
686 04 Kunovice
17
URZĘDOWE KONTROLE TERENOWE LEŚNEGO
MATERIAŁU PODSTAWOWEGO, LEŚNEGO
MATERIAŁU ROZMNOŻENIOWEGO I DOSTAWCÓW
LEŚNEGO MATERIAŁU ROZMNOŻENIOWEGO
REALIZOWANE PRZEZ BIURO NASIENNICTWA
LEŚNEGO
Ryszard Dzialuk
One of the main assignments of The Forest Reproductive Material Office is executing of official inspection of objects of basic material, of forest reproductive
material and of suppliers of forest reproductive material. These inspections embrace all subjects, public and private, being managers/owners of basic material,
and producers/suppliers FRM. In years 2005–2006 Office effected 281 of local
inspection.
mgr inż. Ryszard Dzialuk
Biuro Nasiennictwa Leśnego
ulica Rakowiecka 26/30 pawilon 1 piętro I
02–528 Warszawa
19
Program testowania potomstwa
wyłączonych drzewostanów nasiennych,
drzew doborowych, plantacji nasiennych
i plantacyjnych upraw nasiennych
Jan Matras
Ustawa o leśnym materiale rozmnożeniowym oprócz istniejących dotychczas,
tworzy IV kategorię bazy nasiennej „przetestowany”. Tworzy się ją w oparciu
o testy polowe. Celem testowania potomstwa drzew leśnych jest m.in. określenie
wartości genetycznej i hodowlanej potomstwa testowanych obiektów, kwalifikowanie najlepszych do kategorii „przetestowana”, weryfikacja istniejących granic
regionów nasiennych i zasad przenoszenia materiału rozmnożeniowego, gromadzenie danych charakteryzujących pod względem genetycznym Leśny Materiał
Podstawowy oraz podniesienie wartości komercyjno-handlowej leśnego materiału rozmnożeniowego.
Testy potomstwa obejmują bazę nasienną zgromadzoną w kategoriach „wyselekcjonowany” i „kwalifikowany” objętą „Programem zachowania leśnych zasobów
genowych i hodowli selekcyjnej drzew leśnych w Polsce na lata 1991–2010. Obecnie są to: 1200 wyłączone drzewostany nasienne, 9800 drzew doborowych, 184
plantacje nasienne i 98 plantacyjnych upraw nasiennych.
Podstawową jednostką, dla której prowadzi się testowanie potomstwa drzew
i drzewostanów jest region testowania, obejmujący obszar Regionalnych Dyrekcji Lasów Państwowych, na którym zlokalizowana jest przyjęta ilość obiektów
przeznaczonych do testowania. Zakłada się, że dla populacji i plantacji jest to 30
– 45, a dla drzew doborowych 80 – 90 obiektów do testowania. Zgromadzony
materiał rozmnożeniowy z określonego regionu testowania zostanie wykorzystany do założenia przynajmniej 4 powierzchni testujących. Dla istniejącej obecnie
bazy nasiennej planuje się założenie 380 powierzchni testujących drzewa doborowe, 160 powierzchni testujących wyłączone drzewostany nasienne oraz 110
powierzchni testujących plantacje.
Jan Matras
Instytut Badawczy Leśnictwa
Zakład Genetyki I Fizjologii Drzew leśnych
Ul .Braci Leśnej 3, Sękocin Stary
05–090 Raszyn
e-mail: [email protected]
21
Taxonomic and genetic differentiation
of European oaks and its practical
consequences in the certification of FRM
Sándor Bordács
Taxonomy and genetics of oaks have significant consequences in the certification
of forest reproductive material. For characterization and certification of seed or
seedlings lots a simplified but practice-oriented taxonomic system should be used
by the inspectional bodies. This characterization should be focused on the sylvicultural requirements like ecological demands on sites, information on provenance, autochtonity etc. Genetic markers are usefully used as breeding technique
but also for characterization of valuable provenances or ecotypes. The most important oak taxa which have to be separately distinguished and managed in the
Carpathian (Pannonian) Region: Quercus robur, Q. petraea, Q. dalechampii, Q.
pubescens, Q. virgiliana, Q. frainetto, Q. cerris.
Sándor Bordács, PhD.
Department of Forest Reproductive Material
Central Agricultural Office
H–1024 Budapest, Keleti K. u. 24.
e-mail: [email protected]
23
THE RESULTS OF IMPROVED POPLAR’S GROWING
IN HUNGARY IN THE LAST TEN YEARS
Gáspár Bagaméry
Improved poplars are very important in Hungary, especially for the short rotation
forestry or intensive plantations. The 5 sections of Populus have ensured to improve a various number of poplar cultivars and hybrids. There are both foreign
and Hungarian clones which are success-fully used in the forestry. Production
and marketing of forest reproductive material of poplars is under inspectional
control. The most important clones which might be optimally used in Slovakia:
‘I–214’, ‘Pannonia’, ‘Agathe–F’, ‘Blanc du Poitou’, ‘Koltay’, ‘Kornik–21’, ‘I–
273’, ‘I 45/51’. In the energy wood plantations both poplars and willows can be
alternatively used to produce ‘green energy’. Technologies should be intensively
developed in the future in this field.
Mgr. Gáspár Bagaméry
Department of Forest Reproductive Material
Central Agricultural Office
H–1024 Budapest
Keleti K. u. 24
e-mail: [email protected]
25
Potenciál zdrojov lesného reprodukčného
materiálu, ich využívanie, produkcia
lesného reprodukčného materiálu a jeho
využitie pri obnove lesa
na Slovensku
Miriam Sušková, Dagmar Bednárová, Gabriela Debnárová
Stredisko kontroly lesného reprodukčného materiálu (SKLRM) je organizačnou
jednotkou Národného lesníckeho centra (NLC) Zvolen, ktorá je poverená zabezpečovaním úloh vyplývajúcich zo zákona č. 217/2007 Z. z. a súvisiacich predpisov. SKLRM okrem iného zodpovedá za schvaľovanie zdrojov LRM, kontrolu
zberu a ďalšej produkcie LRM určeného na umelú obnovu a zalesňovanie.
Cieľom príspevku je poskytnúť prehľad o rozsahu a štruktúre zdrojov lesného reprodukčného materiálu v Slovenskej republike z hľadiska semenárskych oblastí
(SO) a výškových zón (VZ) a o množstve a využívaní reprodukčného materiálu
získaného z týchto zdrojov.
Ing. Miriam Sušková
Národné lesnícke centrum
Stredisko kontroly lesného reprodukčného materiálu
Dr. Gašperíka 598
033 01 Liptovský Hrádok
e-mail: [email protected]
27
Podpora lesníctva v rámci Programu
rozvoja vidieka na programovacie obdobie
2007–2013
Milan Sarvaš, Peter Hrbáľ
Cieľom príspevku je informovať účastníkov seminára o pripravovanej podpore
lesníctva prostredníctvom navrhovaných lesníckych opatrení, resp. podopatrení v rámci v súčasnej dobe pripravovaného PRV SR na programovacie obdobie
2007–2013 v takej podobe ako bol predložený v dňoch 26. januára 2007 až 8.
februára 2007 na medzirezortné pripomienkové konanie.
Ing. Milan Sarvaš. PhD.
Ing. Peter Hrbáľ
Národné lesnícke centrum
Ústav lesníckeho poradenstva a vzdelávania
Sokolská 2
960 52 Zvolen
e-mail: [email protected]; [email protected]
29
Realizace zákona o lesním reprodukčním
materiálu v České republice
Pavel Kotrla, Miloš Pařízek
Zavedení nové legislativy o lesním reprodukčním materiálu do praxe České republiky (dle evropské Směrnice 1999/105/ES) znamenalo nutnost provést v dosavadním fungujícím systému řadu změn. S odstupem času se ukazuje, že naplňování požadavků Směrnice bylo komplikovanější, než se na počátku zdálo.
Příspěvek v přehledu shrnuje praktickou realizaci zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin v České republice po 3 letech jeho fungování. Jsou
popsány jednotlivé okruhy jako je činnost pověřené osoby (včetně změny na místě
pověřené osoby), oblast zdrojů reprodukčního materiálu, oblast získávání reprodukčního materiálu a kontrol sběrů, oblast uvádění reprodukčního materiálu do
oběhu (včetně obchodní výměny v rámci zemí ES), oblast zákonných povinností dodavatelů a jejich kontroly, problematika informačního systému a možností
využití údajů o reprodukčním materiálu za celou ČR, oblasti kvality semenného
a sadebního materiálu a navazující problematika použití reprodukčního materiálu pro obnovu lesa a zalesňování v ČR dle zákona o lesích.
Ing. Pavel Kotrla, Ph.D.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
Nábřežní 1326
250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
e-mail: [email protected]
Ing. Miloš Pařízek
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Pobočka Hradec Králové
Veverkova 1335
500 02 Hradec Králové
e-mail: [email protected]
31
Možnosti systémového řešení požadavku EU
na kvalitu sadebního materiálu na příkladu
lesního hospodářství ČR
Antonín Jurásek
Odpovídající morfologická a fyziologická kvalita sadebního materiálu lesních dřevin (SMLD) je nezbytná pro úspěšnou obnovu lesa. V podmínkách ČR byla tato
problematika řešena systémově již od období privatizace lesních školek v devadesátých letech minulého století. Byly zpracovány standardy kvality SMLD, které
se uplatnily při vzniku ČSN 482115 Sadební materiál lesních dřevin. Standardy
kvality SMLD byly využity nejen při dodavatelsko odběratelských vztazích lesních
školkařů a odběratelů sadebního materiálu, ale i při jasném a jednoznačném stanovení „obvyklé obchodní jakosti“ ve smyslu Směrnice č.105/1999/ES definované v legislativě ČR v prováděcí vyhlášce k zákonu č. 378/2005 Sb. Současně byla
systémově řešena i kvalita krytokořenného sadebního materiálu (KSM), která vyústila v průběžně aktualizovaný „Katalog biologicky ověřených pěstebních obalů
pro SMLD“. V něm mají producenti a odběratelé sadebního materiálu k dispozici
ověřené informace o kvalitních pěstebních obalech, které při správném používání
nepůsobí deformace kořenů. Pro hodnocení kvality SMLD a další upřesňování
standardů kvality byla v rámci pověření MZe ČR ve VÚLHM VS Opočno zřízena
specializovaná akreditována laboratoř „Školkařská kontrola“. Zajišťuje hodnocení morfologické a fyziologické kvality SMLD pro vlastníky lesa (při odběru semenáčků a sazenic z lesních školek a při umělé obnově lesa). Současně poskytuje
odborný servis pro orgány státní správy lesů pověřené kontrolou reprodukčního
materiálu lesních dřevin, zejména při odběru kontrolních vzorků SMLD a posouzení standardů kvality.
Doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Výzkumná stanice Opočno
517 73 Opočno
e-mail: [email protected]
33
Výskum využitia hydroabsorbentov pri
pestovaní sadbového materiálu
Elena Takáčová, Milan Sarvaš, Alžbeta Lengyelová
Príspevok hodnotí vplyv aplikácie hydroabsorbentu Stockosorb Powder na rast
škôlkovaných semenáčikov buka, na stupeň pučania terminálneho púčika a rast
nových koreňov po pôsobení stresového faktora (sucho) rôzne dlhú dobu (4, 12
a 24 hodín). Ošetrením koreňového systému sadeníc hydroabsorbentom sa zvýšila ujatosť škôlkovaných semenáčikov oproti neošetreným. Rozdiely medzi priemernými hodnotami výšok po prvom vegetačnom období u ošetrených a neošetrených sadeníc neboli štatisticky významné. Na základe vizuálneho hodnotenia
sadeníc buka, ošetrenie hydroabsorbentom Stockosorb Powder malo priaznivý
vplyv na pučanie terminálneho púčika a rast nových koreňov pri pôsobení sucha
(4 hodiny).
Ing. Elena Takáčová
Ing. Alžbeta Lengyelová
Národné lesnícke centrum
Lesnícky výskumný ústav Zvolen
T. G. Masaryka 22
960 92 Zvolen
e-mail: [email protected]; [email protected]
Ing. Milan Sarvaš, PhD.
Národné lesnícke centrum
Ústav lesníckeho poradenstva a vzdelávania
Sokolská 2
960 52 Zvolen
e-mail: [email protected]
35
Umelá obnova kalamitných holín sejbou
do „vegetačných buniek“
Anna Tučeková
V práci sa uvádza jeden z možných postupov umelej obnovy kalamitných holín
sejbou. Je to technológia obnovy lesa sejbou „do vegetačných buniek“ patentovaná v ČR. Na Slovensku túto technológiu overujeme v spolupráci s autorom
patentu Ing. Štreitom na 10 lokalitách imisných, kalamitných a extrémnych holín. Úspešnosť sejby „do vegetačných buniek“ je testovaná u nás na extrémnych
kalamitných holinách (príp. extrémne suchých, živinovo chudobných pieskoch)
na 9-tich drevinách: smrek obyčajný, smrekovec opadavý, borovica lesná, jedľa
biela, buk lesný, javor horský, dub letný, jelša lepkavá, agát biely. V prípade kvalitného semena s dobrou energiou klíčivosti, semená všetkých testovaných drevín
(s výnimkou menej kvalitného buka, brezy a jedle) vyklíčili s 85–100 % úspešnosťou. Vyklíčené semenáčiky prežívajú bez väčších problémov, poškodení, prevažne
v dobrom zdravotnom stave. Majú počas vegetačného obdobia vytvorené priaznivé podmienky, bez väčších teplotných a vlahových výkyvov. Niektoré z nich už
v priebehu 1. vegetačného obdobia dosahujú výšku plastového krytu (ihličnany);
listnáče prerastajú nad plastový obal (asi 5–15 cm). Po 2. roku dosahujú niektoré
listnáče výšku 30 až 50 cm (buk, dub, jelša aj smrekovec).
Ing. Anna Tučeková, PhD.
Národné lesnícke centrum
Lesnícky výskumný ústav Zvolen
T. G. Masaryka 22
960 92 Zvolen
e-mail: [email protected]
37
Klíčenie a rast semenáčikov rodu Alnus
z peletizovaného semena
Ľubica Šmelková, Ivana Sarvašová
V príspevku sú uvedené výsledky z experimentov s peletizovaným semenom jelše
lepkavej (Alnus glutinosa [L.] Gaertn.) a jelše sivej ( Alnus incana [L.] Moench).
Pokusné plochy boli založené na nekrytých substrátoch v škôlkarských strediskách Šajdíkove Humence, Jochy a na biologickej základni Veľká Stráž princípom
znáhodnených blokov so štvornásobným opakovaním. Pôdna vzchádzavosť semena jelší bola vyhodnotená percentuálne, rozdiely medzi rozmerovými veličinami jednoročných semenáčikov boli vyhodnocované analýzou variancie a Studentovým t-testom.
Peletizované semeno jelší obalené hmotou na báze drevnej múčky, fungicídov
a insekticídov klíčilo lepšie, a to hlavne pri väčšom priemere pelety. Skúmané biometrické znaky semenáčikov: výška nadzemnej osi, dĺžka koreňového systému
a hrúbka koreňového krčka, dosahovali takmer pri všetkých variantoch vyššie
priemerné hodnoty z obaľovaného semena ako semenáčiky z kontrolných výsevov.
Kľúčové slová: Alnus, peletizácia, pôdna vzchádzavosť, rast semenáčikov
Prof. Ing. Ľubica Šmelková, CSc.
Ing. Ivana Sarvašová, PhD.
Technická univerzita vo Zvolene
Lesnícka fakulta
T. G. Masaryka 24
960 53 Zvolen
e-mail: [email protected]; [email protected]
39
POZNATKY Z TESTOVANIA ÚČINKOV
SYMBIOTICKÝCH HÚB
NA VÝVIN ODREZKOV A ODREZKOVANCOV
SMREKA OBYČAJNÉHO
Ivan Repáč
Osové odrezky smreka obyčajného boli vo viacerých pokusoch zakoreňované v rašelinovo-perlitovom substráte mykorizovanom substrátovým alebo granulovým
inokulom viacerých druhov mykoríznych húb. Zakorenené odrezky boli preškôlkované do obalov a 2 roky pestované na nekrytom záhone; v jednom pokuse bolo
v čase škôlkovania ku koreňom aplikované komerčné inokulum Ectorize. Odrezkovance 1+2 z dvoch pokusov boli vysadené na plochu. Zloženie zakoreňovacieho
substrátu, druh aplikovanej huby a typ a spôsob aplikácie inokula môžu ovplyvniť
prežívanie a rast odrezkov a odrezkovancov. Aplikácia granulového inokula vo
vrstve tesne pod bázy odrezkov pôsobila negatívne na zakoreňovanie i rast odrezkov. Ako vhodnejší spôsob aplikácie inokula sa ukázalo rovnomerné premiešanie
inokula so zakoreňovacím substrátom. Účinky húb na odrezkovance sa menia
s časovým odstupom od inokulácie; v pokuse so substrátovým inokulom mala
stimulačný účinok na vývin odrezkov 1+0 šťavnačka smreková, na vývin odrezkovancov 1+2 slzivka obyčajná. Inokulum Ectorize malo mierny stimulačný účinok
na rast odrezkovancov. Rok po výsadbe bolo prežívanie odrezkovancov takmer
100 % a inokulované odrezkovance zaostávajúce v raste v období pred výsadbou
mali minimálne rovnaký výškový prírastok ako do výsadby vyspelejšie varianty.
Ing. Ivan Repáč, PhD.
Technická univerzita vo Zvolene
Lesnícka fakulta
T. G. Masaryka 24
960 53 Zvolen
41
Možnosti ovlivnění stability horských lesů
způsobem přstování sadebního materiálu
smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.)
ve školkách
Jan Leugner, Jarmila Martincová
Pro zvýšení stability horských lesů je nutno pěstovat sadební materiál smrku
ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) adaptovaný na nepříznivé růstové podmínky
extrémních poloh. Problematické se ukazuje pěstování pouze rychle rostoucích
jedinců a vyřazování pomalu rostoucích jedinců do výmětu během školkování.
Odstraňování pomalu rostoucích jedinců může být příčinou zúžení genetického
spektra o ty rostliny, které jsou nejlépe přizpůsobeny růstu v extrémních horských
podmínkách. Výsledky 12-letého experimentu potvrzují nejlepší adaptaci zpočátku pomalu rostoucích semenáčků na extrémní horské polohy.
Přípravu sadebního materiálu se zvýšenou odolností ke stresům lze provádět pomocí autovegetativního množení řízkováním. Ověřováni vhodnosti jednotlivých
klonů je ovšem velmi zdlouhavé a vyžaduje dlouhodobá sledování růstu na extrémních horských lokalitách
Klíčová slova: horské populace, smrk ztepilý, klonové výsadby
Ing. Jan Leugner
RNDr. Jarmila Martincová
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Výzkumná stanice Opočno
Na Olivě 550
517 73 Opočno
e-mail: [email protected]; [email protected]
43
Možnosti ochrany lesních kultur v období
přísušku
Oldřich Mauer
Práce analyzuje provozně přijatelné možnosti, jak minimalizovat ztráty po výsadbě smrku ztepilého a buku lesního vyvolané přísušky. Ve vzájemných vazbách
byly sledovány tyto aspekty – vliv morfologické a fyziologické kvality užitého
sadebního materiálu, délka přísušku 3 – 4 týdny, jednorázový a opakované přísušky, 9 způsobů ochrany na principu minimalizace výparu nebo transpirace.
Jednorázovému třítýdennímu přísušku odolávají pouze naprosto morfologicky
a fyziologicky kvalitní rostliny vysázené v dormanci. Při užití méně kvalitního
sadebního materiálu, při opakovaných třítýdenních přísušcích nebo přísušcích
delších odolávají pouze rostliny chráněné. Nejvhodnějšími způsoby ochrany jsou
aplikace hydrogelu do jamky, vyvětvení a současná aplikace mulčovací textilie
a vyvětvení.
Prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Ústav zakládání a pěstění lesů
Zemědělská 3
613 00 Brno
e-mail: [email protected]
45
Výskyt škodlivých činiteľov v lesných
škôlkach v roku 2005
Valéria Longauerová, Andrej Kunca, Milan Zúbrik,
Roman Leontovyč, Jozef Vakula, Andrej Gubka, Juraj
Varínsky, Christo Nikolov
Na kvalite sadbového materiálu jeho zdravotnom stave a následne aj na jeho ujatosti sa prejavuje pôsobenie škodlivých činiteľov. Pestovanie sadeníc v lesných
škôlkach si napriek zvyšujúcemu sa podielu prirodzenej obnovy (34 % v r. 2005)
udržiava dominantné postavenie v cykle obnovy lesov. V roku 2005 sa v štátnom
aj neštátnom sektore vyprodukovalo 151 400 ks sadeníc. Na odumieraní sadbového materiálu mali najvyšší podiel prevažne abiotické činitele. Každoročne
najvýznamnejší vplyv má mráz, zamokrenie, sucho a úpal. Druhou významnou
skupinou sú hubové patogény. U semenáčikov je to predovšetkým padanie semenáčikov, výrazné v prvých troch mesiacoch po vysiatí, ďalej pleseň buková a pleseň
sivá. U sadeníc sa každoročne výraznejšie prejavuje na odumieraní najmä sypavka, pleseň buková a múčnatky. Treťou významnou skupinou sú hmyzí škodcovia
(pandravy chrústov, medvedík obyčajný) a hlodavce.
Ing. Juraj Varínsky, CSc.
Ing. Anderj Kunca PhD.
Ing. Milan Zúbrik, PhD
Ing. Roman Leontovyč, PhD.
Ing. Jozef Vakula
Ing. Andrej Gubka
Ing. Christo Nikolov
Národné lesnícke centrum
Stredisko Lesníckej ochranárskej služby
Lesnícka 11
969 23 Banská Štiavnica
e–mail: [email protected]
Ing. Valéria Longauerová
Národné lesnícke centrum
Lesnícky výskumný ústav Zvolen
T. G. Masaryka 22
960 92 Zvolen
e–mail: [email protected]
47
ČO BY MALI SLOVENSKÍ „ŠKÔLKÁRI“ VEDIEŤ
O FYTOKARANTÉNNYCH SYPAVKÁCH
Elena Foffová
Sypavky sú choroby asimilačných orgánov ihličnatých drevín, spôsobené obvykle fytopatogénnymi hubami. Veľmi časté sú na boroviciach. Okrem klasickej sypavky, ktorú vyvoláva huba Lophodermium seditiosum sa na Slovensku vyskytuje
i huba Mycosphaerella pini, ktorá je Nariadením vlády SR č. 199/2005 Z. z. zaradená medzi organizmy škodlivé pre rastliny alebo rastlinné produkty. Spôsobuje
tzv. červenú sypavku a u nás poškodzuje ihličie hlavne na borovici čiernej a borovici horskej. Z Nemecka a Rakúska bol hlásený už aj výskyt príbuznej fytokaranténnej huby Mycosphaerella dearnesii, ktorá spôsobuje tzv. hnedú sypavku a je
nebezpečná i pre borovicu lesnú. Príspevok slúži ako informácia o symptómoch
obidvoch chorôb a o praktických opatreniach na ochranu pred zavlečením ich pôvodcov do lesných a okrasných škôlok.
Kľúčové slová: sypavka, borovica, škodlivé organizmy, Mycosphaerella dearnesii,
Mycosphaerella pini
Ing. Elena Foffová, CSc.
Národné lesnícke centrum
Stredisko kontroly lesného reprodukčného materiálu
Dr. J. Gašperíka 598
033 01 Liptovský Hrádok
e-mail: [email protected]
49
SÚSTAVNÁ Rastlinolekárska KONTROLA
v lesných škôlkach
Stanislav Barok, František Hrdina
Sústavná rastlinolekárska kontrola tvorí základ dobrého zdravotného stavu pestovaných rastlín určených na pestovanie, teda najmä sadeníc a iného množiteľského materiálu. V doterajšom období boli jej základom iba vizuálne pozorovania, čo
nie vždy postačovalo na potvrdenie nevyskytovania sa toho-ktorého škodlivého
organizmu. Preto od tohto roku sa budú vykonávať kontroly podľa detailnejšie
stanovených podmienok.
Ing. Stanislav Barok
Ing. František Hrdina
Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky
Matúškova 21
833 16 Bratislava
51

Podobné dokumenty

Masáže a terapie mobilizační klasická 30 min 330 Kč klasická 55

Masáže a terapie mobilizační klasická 30 min 330 Kč klasická 55 Permanentka na 10 vstupů (60min/vstup) - děti 7-15 v doprovodu dosp. osoby, 8:30 (10:00) - 18:00, v ceně osuška

Více

Zpravodaj ochrany lesa. Supplementum

Zpravodaj ochrany lesa. Supplementum formou samostatné publikace – časopisu Zpravodaj ochrany lesa (Supplementum), který vydává Lesní ochranná služba při útvaru ochrany lesa VÚLHM Jíloviště-Strnady. Přehled škodlivých činitelů za rok ...

Více

Aktuální problémy pěstování lesa - VÚLHM

Aktuální problémy pěstování lesa - VÚLHM POZNATKY O POTŘEBNÉ KVALITĚ KRYTOKOŘENNÉHO SADEBNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN PRO ÚSPĚŠNOU UMĚLOU OBNOVU LESA A ZALESŇOVÁNÍ ANTONÍN JURÁSEK Krytokořenný sadební materiál má pro umělou obnovu lesa s...

Více

Obsah

Obsah MSLD 2 o, MSLD 2 op, MSLD 2 or

Více